Číslo 322.

V Praze, dne 23. listopadu 1900.

Ročník IV.

Redakce, administraceu expedice Praha, Pětrossova ulice, číslo 200—II Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hozapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku ho vždy po dvanácté dině polední. Jednotlivé číslo za Telefon redakce č. 1126

KAl

JLLKt

Dl

Předplatne pro Prakv a donáškou do domu měsíčně. . . .. K 2.80 čtyrtletně . .. K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: mésíčně. . . .. 3.— čtvrtletně . .. K 9.— celoročně.. .. K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně 2.— celoročně. . . . K 48.— Do Ameriky, Franote, Švýcarska, Italie, Bel- ie, Anglie a Ruska: 3. čtvrtletně . . . celoročně .K 52.80 Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 7 hodin 27 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 5 minut večer.

Pátek:

Sv. Klementa, papeže.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Jakuba na Starém Městě od 23.—27. t.m.

Dobytkářská družstva.

—a. Jako nemá rolnictvo dnes vlivu na utvá- ření obilních cen, ponévadž plodinové bursy o tom rozhodují, tak se věci mají i s dobytkem. Obyvatel- stvo větších měst musí za maso platiti drahé ceny, a chuďas dnes pro tuto drahotu masa není s to, aby si koupil kousek masa pro svůj krb. Rolnictvo si naříká, že za dobytek nic netrží, a konsumenti opět naříkají, že za drahý peníz v krámu řezníka skorem nic do košíku neobdrží. Na ústředních jat- kách v Praze platí se za 1 kilo hovězího dobytka živé váhy 28 krejcarů, a u řezníka platí obecenstvo za kilo hovězího zadního masa 70 až 80 krejcarů. Někteří řezníci a uzenáři v Praze stali se v krátké době velikými boháči. Kde tedy zůstává zisk? Rolnictvo praví, že na dobytku nic nevydělá,a konsumenti naříkají, že pro drahotu maso nelze kou- piti jen boháčům. Zde máme opět důkaz, jak špatně jsou složeny a rozděleny práce a zisk u dnešní spo- lečnosti lidské. Horník nasazuje svůj život, aby vy- kopal uhlí, a zisk z jeho práce a nebezpečí života bere jiný. Rolník pěstuje obilí, odchovává dobytek, ale zisk z jeho práce padne jiným do klína. Dříve staraly se obce, kterým náleželo právo dozoru nad potravinami, aby řezníci měli spravedlivou váhu, aby libovolně nezdražovali maso; dnes se o tyto důležité věci nikdo nestará, vše je uvolněno a svobodno, dnes jen konkurence tlačí ceny dolů. Běda však městu, kde je zásobování obyvatelstva potravinamí monopoli- sováno, a to se stalo stavbou ústředních jatek ve ve- likých městech. Zde se utvořila konsorcia dobytkářů, překupníků, většinou židů, a konsorcia, umluvená sdru- žení řezníků, které dle libovůle drancují obecenstvo. Ve Vídni jsou ceny masa již tak vysoké, že zde jen boháči si smějí dovoliti luxus masité stravy, chu- dina jest zde odkázána většinou na řezníky koňským masem. Do ústředních jatek do Vídně žene se jen velmi málo dobytka domácího, pět šestin všeho pora- ženého dobytka přijde z Uher. Chov žírného dobytka u nás klesá. R 1894 vyvezli jsme za hranice 84.952 kusů krmných volů, r. 1897 jen 45.569, loňského roku 68.739. Za to stoupá dovoz krmného dobytka k nám. Roku 1890 platilo se průměrně za jednoho krmného vola 554, loňské roku 512 K. Cena do- bytka od let 90. pozvolna stále klesá. Cukrovary, pivovary a lihovary, které dříve pěstovaly v rozsáhlé míře chov krmného dobytka, raději odpadky odprodá- vají. Pivovary na příklad mláto dnes suší a vyváží ho za hranice. Loňského roku vyveženo 38.349 me- tráků mláta, letos v prvních devíti měsících vyveženo 52.926 metráků mláta. Když se nevyplácí chov do bytka tak bohatým podnikům, jako jsou cukrovarya pivovary, tím méně může se vypláceti malorolníku. Bohatší pěstitelé dobytka mohou dobytek výhodně pro dati v jatkách, mají prostředky, dobytek tam dopra- viti, osobně obchodní smlouvy zde napřed vyjednati, to vše menší rolník neb chalupník činiti nemůže, ten musí čekati, až příjde řezník do domu, nebo handlíř dobytkem, obyčejně žid. Na ústřední jatky do Vídně bylo lonského roku přihnáno 272.878 kusů hovězího dobytka. Z toho byla jen malá částka domácího. Na ústředních jat- kách v Praze bylo r. 1897 poraženo 30.654 kusů dobytka hovězího a 240.456 kusů dobytka vepřového. Z hovězího dobytka bylo přihnáno 14.382 kusů do- mácích, 8319 kusů z Haliče a 964 kusů z Uher. Mimo to přiváží se do Prahy na ústřední masný trh a řezníkům pražským do krámů množství masa od řezníků venkovských, z obcí kolem Prahy rozložených. Venkovští tito řezníci dovážejí do Prahy maso zadní a přední, lacinější prodávají doma. Nekalé machinace jmenovaných již řeznických konsorcií přiměly magi- strát v Římě, Paříži, Pešti, Petrohradě a jinde obecní radu, že bylo řezníkům dáno na srozuměnou, že bu- dou li libovolně ceny masa zdražovati, že obec po- staví obecní jatky a bude maso z nich prodávati na obecní režii. Státní úřednictvo ve Vídni na příklad často již přetřásalo otázku, zda by se nemělo sdružit a pořídit si vlastní společné jatky, kde by se výhradně čle- nům maso dodávalo. Zde máme případné doklady, jak nezdravé jsou dnes poměry výrobní. Jakých tu

prostředků třeba se chopiti, aby rolnictvo mělo z chovu dobytka přiměřený zisk, aby následkem toho chov dobytka mohutněl a se šířil a na druhé straně, aby obecenstvo mělo maso laciné a dobré. Mnozí odborníci tvrdí, že ústřední jatky velikých měst se časem zruší, nebo že bude nemožno dobytek sem hromadně hnáti, jak se děje dnes, poněvadž ta- kové jatky stávají se pařeništěm dobytčích nákaza moru, které nákazy se pak šíří po celé zemi. I ve směru tomto bude rolnictvo jednou nuceno chopiti se práce a sice zakládáním dobytkářských družstev. Jestliže se ukáže nutnost zásobování velikých měst masem způsobem jiným, než jak se děje dnes z ja- tek ústředních, nastane úkol ten rolnickým dobyt- kářským družstvům na venkově zřizovati společenské porážky, z kterých by se do větších měst dodávalo maso řezníkům neb konsumným spolkům a větším konsumentům, jako jsou hotely, restaurace, vojsko, ústavy a pod. Podobně jako rolnická obilní družstva mají docíliti blahodárněho výkonu sociálního, aby co možno nejvíce odstraněn byl obilní žid, aby na jedné straně rolnictvo mělo slušné ceny obilní a na druhé straně obecenstvo lacinou mouku a plodiny, takovou podobnou sociální úlohu mají družstva dobytkářská. Že pak rolnictvo pochopilo důležitost těchto družstev, jest důkaz zde, že v Německu jest již přes 1000 do- bytkářských družstev, jejichž úkolem není jen šlech- tění plenitby dobytka a chovu, ale i prodej dobytka odchovaného.

Zprávy politické. V Praze, 22. listopadu. Nový presídent Vrchníno zemského soudu pro království české je tedy již jmeno váu. Jmenován s rýchlostí přímo neobyčejnou. Ozna- muje totiž dnešní úřadní »Wien. Ztg.«, že nejv. roz- hodnutím ze dne 20. t. m. dán byl dosavadní pre- sident vrchního zemského soudu v Praze František Jansa na trvalý odpočinek, při čemž byl povýšen ve stav rytířský s prominutím tax a jeho ná- stupcem že jmenován byl president zemského soudu v Brně Viktor rytíř Wessely. Že president Jansa podal svou žádost za od- stoupenou z příčin politických, čtenáři již vědí. Vědí také, že nový presi ent ryt. Wessely je dle všeobec- ného soudu zřejmým stoupencem strany německo-po- krokové. Odstupující president byl Čechem jenom podle jména. Nastupující president je také takovým Čechem, ale poslání jeho je zajisté docela jiné, nežli jakým bylo poslání presidenta Jansy. Poslanci čeští rozumějí tomuto jeho poslání dobře. Nepřekvapuje proto nikterak, že jmenování ryt. Wesselého vyvolává v jejich řadách ospravedlněné roztrpčení. Tvrdí se, že jmenování to bude míti ještě také další důsledky. V první řadě tu, že t. zv. mi- nistr krajan dr. Rezek odstoupí. Nové zprávy vyvracejí zprávy o odstoupení ministra krajana dra. Rezka. Vynucené odstoupení presidenta Jansy bije do očí tím více, že s ním zároveň odstupuje president presidiální kanceláře dr. Pantůček. Stejně bude odstraněn také místopředseda vrchního zemského soudu dr. Ripka, jemuž levičáci nemohou zapomenouti, že prý byl původcem onoho rozhodnutí nejvyššího soudu, kterým kabinetní list císaře a krále Ferdinanda V. ze dne 8. dubna 1848 prohlášen byl za zákona platný pramen rakouského státního práva. Kam vláda p. Körbrova míří takovými skutky, leží na bíledni. Chce sice příští parlament dělným učiniti, ale po- dobá se, že zúmyslně podněcuje plamen nové české obstrukce. A to všecko děje se na povel pohlavárů německých pokrokářů barona Chlumeckého, dra. Grossa a soudruhů! Bude tím poslouženo státu, bude tím poslouženo jeho vnitřnímu míru? Na otázku tuto odpověděti kladně mohl by jen — slepec. (Nový president vrchního zemského soudu Viktor ryt. Wessely narodil se r. 1846 v Brně, nastoupil 3. září 1867 soudní praxi, stal se 22. října 1867 auskultantem v Brně, pak 5. září 1869 soudním adjunktem v Prostějově. Dne 1. února 1871 jmenován byl soudním adjunktem při vrchním zemském soudu ve Vídni, kdež zůstal až do 24. ledna 1874, načež byl až do srpna 1875 činným při státním zasupitelství v Brně. Dne 6. srpna 1865 jmenován byl stát-

ním zástupcem v Uh. Hradišti, odkud 3. března 1886 pře- ložen byl do Olomouce, kde zůstal až do září 1890. Císař- ským rozhodnutím ze dne 4. září 1890 jmenován byl radou vrchního zemského soudu v Brně, pak r. 1893 presidentem zemského soudu v Černovicích. Dne 10. března 1899 pře- ložen byl v téže hodnosti do Brna. Nyní konečně stal se presidentem vrchního soudu v Praze. President Wessely umí dle brněnských zpráv velmi dobře česky a chválí se jako muž nestranný a spravedlivý. Považován je tiké za vý- borného právníka a osvědčil jako státní zástupce skvělé řeč- nické nadání.) Haličský místodržitel hr. Plninski stal se z nenadání předmětem nejostřejšího útoku se strany »Neue Freie Presse«. Podporuje prý za dosavadního volebního ruchu v Haliči úsilí vůdce »radikálně- klerikální« většiny polského kola, ryt. Kozlo w- ského, směřující ku obnovení bývalé pravice a ho- rující pro připojení se k Čechům. Celý svět v Ha- liči hledá prý rozřešení hádanky, jak hr. Pininski může schvalovati volební heslo, o němž přece musí se domnívati, že odporuje záměrům předsedy minister- stva. Podivným způsobem však uvažuje se mínění, že předseda ministerstva dr. Körber souhlasí s hrab. Pininským a mluví se prý o tom, že jedinou snad prací nové poslanecké sněmovny bude volba dele- gace, jen aby umožněn byl společný rozpočet, vládě pak byla poskytnuta možnost, zůstati při vesle po celý rok bez parlamentu. Pochybujeme, že »Neue Fr. Presse« leká se již snahy po znovu obnovení pra- vice, a což teprve lekala by se uskutečnění této snahy?! Ale to právě mělo býti by důvodem všem stranám bývalé pravice, aby postaraly se o znovu- obnovení positivního útvaru, proti jehož síle by ne- mohly levičácké strany provésti ani jediného ze svých záhadných úmyslů. Vyrovnávací provisorium s Chorvaty. Finanční ministr předložil ve včerejší schůzi chorvat- ského sněmu osnovu zákona, jíž finanční úmluva s Chorvatskem opětně prodloužena býti má na dobu jednoho roku. Průvodní, k osnově zákona přidaná zpráva praví, že prodloužení této úmluvy vyprší dnem 31. prosince, a že podle všeho vyjednávání kralevinské deputace, kteráž byla za tou příčinou vy- slána, nebude ještě ukončeno. Je proto za takových okolností nezbytno, aby trvání úmluvy bylo na rok prodlouženo. Uherský zemský svaz katolických spolků konal předevčírem v Pešti své valné shro- máždění, ku kterémuž vyslalo více než-li sto spolků své delegáty. Účastníci shromáždili se po slavných službách Božích ve slavnostní dvoraně katolického klubu. Přítomni byli m. j.: biskupové hrabě Karel Csaky z Vácova a hr. Gustav Majláth (Sedmihrady), hrabata Ferd. a Aladar Zichy, kanovníci dr. Alex. Giesswein z Rábu, Josef Csavolszky z Vácova, Tibor Boromisza z Kalocse, universitní profesor J. Csillagh a poslanci Jan Molnar, František Major a Michael Juriss. Po pěkné zahajovací řeči, kterouž promluvil předseda hrabě Jan Zichy, přijat byl jeho návrh, by sv. Otci, J. Vel. císaři a králi a knížeti-primasu byly poslány holdovací telegramy, podával ústřední tajemník dr. Gyürky zprávu řiditelstva o činnosti svazu. Zpráva tato zněla velmi potěšitelně, i byla schválena jednohlasně. Na to měl ceremonář Jiří Andor přednášku o thematu: »Činnost ka- tolických spolků, týkající se života věreckého.« Řečník vytýkal, že katolické spolky ve veřejném životě, zvláště pak v životě kommunál- ním nevyvíjejí žádné činnosti, takže záležitosti měst a obcí spravovány jsou od lidí, již jsou beze všeho rázu konfessionálního. Katolické spolky hodily by se ku práci na tomto poli rovněž tak a mohly by na něm mnoho si dobýti zásluh o rozvoj života, prosy- ceného vírou katolickou. — Sociální činnost spočívá ve vykonávání lásky a spravedlnosti. Rozviňme tedy katolickou sociální činnost a rozšiřujme tím vzdělání katolické! Zanášejme křesťanství do každého momentu sociálního a veřejného života. Křesťanství není žádnou v pařeništi pěstovanou květinou, nýbrž pěstěné na na jevišti bouří. Na něm nechať se vyvine v mocný strom !« Řeč ta bude vydána tiskem. — Ku konci pro- mluvil ještě farář J. Streicher »O spolcích katolické mládeže«, načež dopolední schůze byla skončena a následovala slavnostní hostina.