#1
alto_textblock
#1
Ročník J.
#2
alto_textblock
#2
Č. Budějovice, dne 12. prosince 1902.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 25
#4
alto_textblock
#4
NOVÝ
Jihočeský Dělník.
Časopis hájící zájmy dl pracujících vrstev.
#5
alto_textblock
#5
Vychází každý týden v pátek. (A Redakce, administrace a expedice 0A Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně
Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned & Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích, c K 2:40, čtvrtletně K 120. Pro Německo na rok K 548.
při objednání. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 688.
#6
alto_textblock
#6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Rudolfovská třída číslo 24.
#7
alto_textblock
#7
Novoroční prémie.
Aby usnadnilo se co největší rozšířeni obrazů
známého i v kruzích dělnických (zvláštězl.
dělnické výstavy) umělce Em. Horálka, vybrány
dvě perokresby jeho a sice obrazy, představující
výjev ze stávky (zakročeni vojska) a pohřbíváni
oběti. Obrazy tyto, tištěné na pěkném kartoně,
- líbily se všeobecně těm, kdož znají Horálkovy
mravokárné cykly kreseb, zvláště jeho »Reflexe
z katechismu«, z nichž jsou vyňaty. Můžeme našim
ct. předplatitelům tyto dva protějšky poskyt-
nouti v prémiové ceně 40 haléřů (mimo Budějovice
50 haléřů), budou-li nám přihlášky zaslány
do 22. prosince. Obnos za obrazy nutno zaslati
předem s přihláškou na poštovní poukázce nebo
ve známkách. V každém případě expeduje se prémie
teprv po zaslání obnosu. Naši ct. odběratelé
v Čes. Budějovicích necht učiní přihlášku v téže
době a pak mohou si obrazy v naši administraci
vyzvednouti. Rovněž prodávači a koiportéři mají
právo objednati za prémiovou cenu tyto umělecké
obrazy pro své řádné předplatitele. Premii tuto
mohou dostati i všichni noví předplatitelé, kteří
předplatí se na časopis „Nový Jihočeský Dělník“,
počínaje Novým rokem 1903, a to nejméně na
půl roku.
Administrace časopisu „Nový Jihočeský Dělník“.
#8
alto_textblock
#8
Z naši strany.
V měsíci listopadu odvedena byla výkonnému výboru
strany daň strany následujícími organisacemi:
Mladá Boleslav К 6.—, Břevnov K 2.—, Třebíč
K 2.—, Březové Hory К 2.70, Příbram K 2.80, Radotín
К —'75, Náchod К 3.60, Kateřinky u Opavy K 2.76,
Třeboň K 2.40, Mimoň K 4.80, Duchcov (soudruzi ze
skupiny kovodělníků) K 2.—, Strašíce K 1.72, Roky-
cany K 2.—, Č. Hrádek K —.40, Dnešice K 1.14,
Plzeň I. K 2. , Plzeň VIII К 2.28, Plzeň IX. K 2.--,
Plzeň XI. K 2.—, Doudlevec К —.20, Kročehlavy
K 2.—, Kladno K 4.40, Lužná K 1-02, Lužná
К —.24, Přítočno K —.92, Dříň К —.91, Mezouň
К 2.—, Kladno K 4-40, Chlumec n. Cidl. K 5 40, Louny
K 6 13, Vinaříce К —.95, Pochválov K 2.22, Divíce
K —.46. Rosice, Morava, (soudruzi z hornické Unie)
К 10-48, Vršovice K 4. — , Žižkov K 10.58, Nusle
K 6.36, Hrdlořezy K 1.80, Zásmuky К 1.16, Kumžák
К 4.32
K obecnímu hospodářství
v Táboře.
(1. Panstvo mezi sebou, recte p. Tvrznik a jeho
oprava. 2. Zámožným poklona — na chudé hůl!)
Mnoho již zpráv byli jsme nuceni přinésti
o obecním hospodářství v Táboře, ale kdyby každé
číslo jen Táboru jsme věnovali, musíme si
přiznati, že ještě nestačí k odkrytí všeho zlořádu,
s jakým se stále táborský lid na radnici
potkává.
Jak je tomu dávno, co přinesli jsme zprávu
o dražbě mrtě v pasekách obecního lesa a již
zase špinavější aféra překvapila veřejnost. Tehdy
pánové z lesní komise jedli labužnicky a pili za
vydražené peníze (odvedli celkem jen 379 К za
murf, která dle lesního technika stála za 700 К)
a dnes nuceni jsou městští notáblové strkati hlavy
dohromady a šuškati si:
„S tou mrtí stal se škandál, ale poslední
dražba prken a stolů z výstavy, kterou Tvrznik
řídil, přesahuje meze neprozřetelnosti a nenasytnosti;
tomu musí se již udělati konec, alespoň
vůči veřejnosti ....!"
#9
alto_textblock
#9
Aj, tedy pan Tvrznik ? Ten hodný pán tedy,
který peněz nešetřil, aby v insertní části uveřejnil
„Český Jih" palcovým písmem jeho prohlášení,
že není takovým, jakým označil jej ve svém 21.
čísle „Nový Jihoč. Dělník", ale redakce dotyčného
listu že lže a jej „vzor vší počestnosti-, napadla
bezdůvodně.
Neodnese tudíž na bedrách svých vše sám
lesní kontrolor Ad. Hlaváček, proti němuž bouřil
se „Tábor", ale došlo na hlavního původce.
Podivno však, že musí to být vždy nenávidění
sociální demokraté, kteří na pravou míru
uvádějí pletichy, jichž se panstvo vzájemně, jednou
ten — jindy onen, dopouští.
Avšak k věci! Přidržme se pana Tvrzníka,
s nímž hlavně máme co dělati. Ne sice proto,
že jiní pánové byli by valně lepšími, ale proto,
že když přitlačili jsme mu na prsty, nadával nám
drze — lháři, a div, že neřekl — vy jste ti
zloději...
Jest pravda, obvinění, která jsme na hlavu
p. Tvrzníka vrhli, jsou těžká a nemohou býti
ani žádnému nepoctivci lhostejna, kdyby ani nereflektoval
na důvěru občanstva a nezasedal v
městské radě. Pan Tvrznik příliš rozvažoval
(šprýmaři žertují, že na knoflíkách čítal) — mám
či nemám?
Kdyby byl bez viny, podal by byl — a
bylo by to také jeho povinností — žalobu na
redaktora pro urážku na cti. Zlé však jest, jíti
s pomaštěnou hlavou máslem na slunce. Pan
Tvrznik si raději zafarářoval a poslal nám opravu.
Proč bychom nepřipustili někoho ke slovu, když
můžeme promluvit ještě po něm ? Uveřejnili jsme
ji, aby měl p. Tvrznik týden radost — bez poznámky.
Vždyť byla tak komickou, že nebylo
k ní komentáře potřeba!
Podívejme se jen blíže na ni:
„Není pravda že Karel Tvrzník, měst, rada
v Táboře, potřeboval prkna". Proč pak ale —
městský rada? Snad aby netrpěl na své reputaci
Tvrzník junior, syn městského rady, anebo že
skutečně p. rada prkna nepotřeboval, ale potřeboval
je jeho syn?
Dále: „Není pravda, že se ohlížel po levnějších“.
Tedy jen po takových, která nestála
docela nic?!
A ještě dále: „Není pravda, že měst, radní
Karel Tvrzník si k prknům „levným“ pomoci
chtěl“. Chtěl si k nim tedy pomoci ten Tvrzník
dosud bez radovství a pana radu použil jen za
nástroj . . .?
A konečně: „Není pravda, že vyloučená
prkna sobě domu odvezl“. To je pravda! Snad
by se s nimi sám dřel! K čemu pak by si byl
zjednal — nevíme již zda Křena neb Křemena
— když by mu je tento do domu neodvezl a
nechal se tahat s prknama p. radu?
Však žert stranou. Pan měst, rada Tvrzník
praví ve své opravě též, že není pravda, že zápisy
o dražbě se ztratily a že „drážební komise“,
v níž on se účastnil, odvedla to, co dle „své paměti“
věděla, že utržila, ale, že prkna prodával
sám lesní kontrolor Hlaváček a Tvrzník pouze
vydražení zapisoval a bral peníze a tyto všechny,
jež stržil, prý do měst, důchodu odvedl.
Není nám třeba navádět čtenáře, aby tomuto
prostě nevěřili. My přece nikdy nechtěli bez příčiny
„dobré jméno“ p. Tvrzníka zostouzet.
Zlořečená však městská rada! Zrovna když
svým „maloměšťáckým kopím" se pan Tvrzník
#10
alto_textblock
#10
nejlépe rozháněl po „lháři“-redaktoru, vytasila se
s novým dražebním řádem.
„Český Jih“ sám, k němuž utekl se pan
Tvrzník pod ochranu, provází nový dražební řád
takto na světlo veřejnosti:
„Známé případy byly podnětem k tomu,
že městská rada usnesla se předložití sboru pro
dražby na obecní movitosti nový pořádek,
který přísnými svými články má odstranili
ony ošklivé zjevy, přetřásané již delší dobu
důvěrně i veřejně ve všech kruzích zdejšího
občanstva.
Obsah ustanovení jeho jest v podstatě
tento:
„Dražbu řídí bud starosta, člen městské rady
aneb člen městského zastupitelstva, za pomoci
městského úředníka. Předměty určené do dražby
ocení městský úředník a vyhotoví o nich úplný
soupis, který obdrží po jednom opisu řiditel
dražby a měst, úředník. Odhadní cena v soupise
zanešená je cenou vyvolací. Po vydražení
zapíší řídící dražby i městský úředník do soupisu
dosaženou prodejnou cenu a plnou adresu
vydražitele. Peníze přijímá řídící dražby. Po
skončené dražbě porovnají oba plnomocníci své
zápisy a nesouhlasí-li tyto, nesmí se v nich
ničeho měniti, nýbrž má se sepsati protokol
o příčině toho Zvláštní výlohy, jsou-li tu jaké,
musí býti zvláště vyúčtovány.
(To jest: Nesmí dražební komise jíst a pít
a teprve co neprojedla a nepropila, zanést jako
vydražené, ale musí zanést celý obnos a na to,
co propije a projí, musí podat účet. P. r.)
Není naprosto dovoleno, aby
dražbu řídící nebo úředník při ní
spolupůsobící súčastnil se dražební
.koupi a to ani přímo, ani nepřímo
skrze osoby jiné. Nutno-li je pro-
dati některé věci při dražbě pod
cenou odhadni, mají se zástupce
obce s úředníkem dohodnout! o nižší
ceně vyvolací a mají hned na-
psati důvody toho.
Každý, kdo koupí při dražbě nějakou věc,
musí ji ihned odebrati, jinak mu obec za ni
neručí. Vydražitel kupní cenu složiti má hotově
a jen mimořádně může dražbu řídící povolili
jednotlivcům platební lhůtu do 8 dnů.“
K čemu toto opatření, pane městský rado
Tvrzníku? Rádi bychom byli slyšeli, čím odůvodnila
by to bývala městská rada, kdyby byl
ve schůzi obecního výboru, jíž byl nový dražební
řád ku schválení předložen, některý člen obec,
výboru se ptal.
Ale pánové ti mlčeli, jako postrašení školáci
před inspektorem a báli se optat, proč vlastně je
tak nakvap třeba nový dražební řád, ano, báli
se i optat, jak se má věc s p. Tvrzníkem, ač
každý »Jihoč. Dělníka« četl a koupil si jej, byť
i nikdy si jej nekoupil a liboval si, že neohroženě
vůči p. Tvrzníkovi vystoupil. »Jih. Dělník«
prý nechť jen hodně do radničního nepořádku
pere, nechť i ve schůzích sociální demokraté vše
rozcupují, ale páni obecní výboři na místě povolaném
— bůh chraň, ti mluvit nebudou, aby
nikoho nepohněvali. To není jen zbabělost, ale
jest to jednání nesprávné, které před voličstvem
žádný člen obecního výboru neomluví!
Než, proti p. Tvrzníkovi spiklo se vše další.
Ne jen, že i jeho zdi mají uši, ale oni nemlčí,
nemlčí i ulice, která má oči, ba ani ten měsíček,