ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 6373f440-66f0-11dc-b09f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 20
#1 alto_textblock #1
190l.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 10. prosince.
#3 alto_textblock #3
K číslu 340.
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listve ranní a odpolední spřil. („Naučný Obzor- ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou na měsíc 3 K 20 s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80b
#5 alto_textblock #5
NARUDNÍ
#6 alto_textblock #6
p
#7 alto_textblock #7
Předplacen a inserátv přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
#8 alto_textblock #8
Čislo v Praze za 2h
#9 alto_textblock #9
a na venkově za 3b
#10 alto_textblock #10
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
#11 alto_textblock #11
Odezvy řeči dra. Körbra. Z Vídně, 10. prosince. Ohlasy a dojmy hrozeb, které včera pronesl ministr-president ve večerní schůzi poslanecké sněmovny, ob- sahují pozoruhodných momentů jen po- skrovnu. Nelze vlastně ani říci, jaký jest jednotný účinek. Jest tu totiž soud různýa podle teho také chování jednotlivých stran, pokud jsou časopisy zastoupeny. Nejvíce se hněvá a durdí »Neue Freie Presse.« Vykládá, že neměl dr- Körber ke svým strašákům nižádné příčiny. Pan Körber počíná prý vůbec býti nepocho- pitelným. Připomenul-li, že již jednou se ústava sbortila, třeba prý připamatovati, že se již sbortila po dvakráte a že pokaždé to mělo za následek katastrofu pro stát. napřed u Solferina, potom u Sadové. Vláda. která prý záhrávati si chce ve Vídni se stát- ním převratem, musí si k tomu vzíti do- volenou v Pešti a draze ji zaplatiti. nejspíše za cenu úplné samostatnosti »Ma- ďarska«. Rána, kterou vypálil p. dr. Körber. způsobila veliký hluk, ale jako signál z nouze že byla vypálena příliš časně a jako rána k zaleknutí jest prý však tuze slabá. Snad má sloužiti k tomu, aby pozdravila vyrovnání, zahájené mezi Němci a Čechy dala stranám na srozuměnou, jak jest tato věc důležitou. K tomu by se mu však byla konferenc sama lépe hodila nežli sněmovna, jíž tím připraveno bylo pokoření. Tentýž list sděluje, že člen německé strany lidové vyslovil se o řeči Körbrově Körber na německé straně svou řečí způ sobil takový dojem, že řeč tato zdá se býti namířena proti Čechům, ale z různých obratů v této řeči vychází na jevo, že ve vládních kruzích se již spřátelili s myšlenkou na změnu ústavy. Těmito obraty nemohlo se nic jiného rozuměti, než hrozby státním převra tem. Jest mnoho pánů, kteří jsou přesvěd- čeni, že sněmovna dlouho existovat nebude a že také pan Körber při nějaké příležitost hrozbu tu učiní skutkem.« »Deutsche Zeitung« vyzývá, aby
#12 alto_textblock #12
zahájila se válka proti Čechům, válka, ktera by Čechy všech mandátů zbavila. »Ostdeutsche Rundschau« na proti tomu se domnívá, že bude těžko Čechy pokořiti, možno však hleděti budoucnosti chladně vstříc. »Neues Wiener Journal« sdě- luje: »Němečtí poslanci na levici se vyslo- vili, že by Němci Čechům povolili vnitřn úřadní jazyk, kdyby navzájem povolili Če- chové národnostní ohraničení okresů v Če- chách, dvojdílnost politické správy a dvoj- dílnost úřadnických sborů.« »Vaterland« míní, že byla-li levice podrážděna výklady Körbrovými, musí být příčina toho hledána nikoliv v řeči ministe ského předsedy, nýbrž v interních poměrec německých stran samotných. »Deutsches Volksblatt« shrnuje svůj úsudek v tato slova: »Dr. Körber vůči předsedům německé levice svoji řeč ani dos málo neoslabil.« »Arbeiter-Zeitung« posmívá se německým vůdcům a praví: »Jak mohl pan dr. Körber přijíti na tak podivnou myšlénku. že nemoc, která zachvátila parlament jest účinkem nějakých vnějších příčin? Nepocho- puje-li dr. Körber situaci ještě pořáde, dojem jeho řeči může mu zjednati poznání. Poslanci byli rozechvěni. Pracovali by rádi, ale ne- mohou. Problematický parlament musí se sehnouti a ustoupiti skutečnému za- stupitelstvu lidu.«
#13 alto_textblock #13
Z Vídně, 10. prosince. Ve své odpo- vědi, udělené vůdcům levice, ujišťoval dr. Körber, že nikterak nepomýšlí znásilnit ústavu, že naopak chce ji chrániti a hájiti Svou řečí chtěl prý jen ukázati perspektivu pro případ, že by parlament, vzhledem na veliké úkoly, jež ho ještě čekají, odepřel svou součinnost. Jeho řeč prý neobsahuje hrozbu absolutismem, nýbrž projevuje strach před absolutismem. Dlužno prý míti na mysli, že tuze pomalé tempo v pra- cích sněmovních může pro stát přivoditi situaci kritickou. Z Vídně, 10. prosince. Němečt vůdcové nalehali na dr. Körbra, aby dnes promluvil opět a dal prohlášení ve stej- ném smyslu, jako je dal jim. Pan dr. Körben
#14 alto_textblock #14
odpověděl: »Nemám, co bych dodal a ne- mám také, čeho bych ubral z toho, co jsem pověděl.« Z Vídně, 10. prosince. V konferenci předsedů klubů bylo navrženo, aby německý klub vydal osvědčení k celé veřejnosti a vytkl v něm postaveníNěmců k řeči dra. Körbra.
#15 alto_textblock #15
Ozvuky vřesenské. Berlín, 10. prosince. Na říšském sněmu proslýchalo se, že kancléř hrabě Bülow ve své odpovědi v záležitosti vře- senské pojedná o jejím dosahu na ci- zinu, že však se vyhne všeliké zmínce, pokud jde o Prusko samo, poněvadž pokládá k tomu říšský sněm nekompetentním. Z Berlína, 10. prosince. Ve zdejším městě konala se protestní schůze Poláků. Účastníků bylo na 2000. Refe- rent útočil též na polskou frakci na říšském sněmu německém, protože několik neděl se rozpakovala podati dotaz ve věci vřesenské a když jej podala, že už nátlak byl takový, že se každý Polák za to musí hanbiti. Inter- pellanti se prý neměli starati o německé zájmy, nýbrž o persekuci polského lidu. Polští poslanci nazváni byli »kupnými špl- havci, zbavenými důvěry, tichošlápky«. Kon- statováno bylo, že jest povinností všech Po- láků čeliti všemi prostředky germanisaci, neuzavírati žádných sňatků s Němci a děti vychovávati polsky. V resoluci, jedno- myslně přijaté, vyslovuje se povděk nad so- lidaritou všech Poláků, protestuje se proti utlačování Poláků pru- skou vládou a projevuje se nevole nad chováním se Poláků v říšském sněmu ně- meckém. Ze Lvova, 10. prosince. Na schůzích v Kolomyji a Stanislavi, četně na- vštívených, projeveny byly obětem pruské persekuce sympatie. Obchodníci a živnostníci haličtí se zavázali přerušiti své sty kv obchodní s Němci. Shromáždění ve Sta- nislavi zaslalo kolu polskému a polským členům delegací výzvu, by na hr. Golu- chowského působili,by se ujal Poláků. Návrh na zřízení politického spolku k potí- rání pruské persekuce a návrh, by po- slancům polským ve Vídni a v Berlíně byla
#16 alto_textblock #16
FEUILLETON.
#17 alto_textblock #17
Domovské právo. Obrázek ze skutečnosti. Zachytil Karel J. Zákoucký
#18 alto_textblock #18
Nevím již, kdo nazval to místo před radnicí v jednom z těch našich měst, kde pěstuje se svornost slovanská tak okázale, že v čas obec- ních voleb mírumilovné obyvatelstvo praničím se neliší od pitím rozvášněných voličů uherských, »pláckem betlémským« a nevím také, jaké k tomu byly důvody. Nezáleží však na tom, abychom pátrali, byl-li to »občanský klub«či jen jakýsi ferina, jenž ono jméno uplatnil, důle- žitější jest, abych pověděl, jakou má důležitost »betlémský plácek« pro město, ač i to slabou jen nitkou pojí se k ději naší vzpomínky. Vždy z rána bývá živo na »betlémském plácku«. Okolí města je chudo. Pouze v nej- užším sousedství města jsou nepatrné pruhy méně úrodných polí, dále do široka i daleka temní se městské a panské lesy, v něž tulí se několik vísek. Chudobné jest obyvatelstvo těchto osad. Živí se výdělkem v lesích a lesním pychem. V »den lásky« smí totiž do panského lesa na kousek roští každý, kdož zdarma po několik dní v lese pracoval, ale tím se nikdo neuživí, i nečeká nikdo na »den lásky«, ale jde do lesa, kdy může a ztratila-li se někdy v lese jedle nebo borovička, jistě nikde jinde se ne- spálila, než ve zmíněném městě. Obyvatelé oněch vísek denně přivážejí sem svoje »úlovky« a
#19 alto_textblock #19
prodají vám trakař dříví za sedmdesát haléřů. jen aby se tu dlouho neblýskali — jak říkají. bojíce se četníka. Ale mezi těmi vesnickými »trakařníkye vídal jsem i Molčíka. Divil jsem se tomu. Bydli ve městě, ale slýchal jsem, že jest příslušníkem nedaleké obce, kteráž své lidi zaměstnává v lomu kdež může dělník vydělati i čtyři koruny denně. Nepochopoval jsem, proč se tak nuzuje a živ pychem. A živil se jím. Napadl jsem ho sám, když jednoho dne bloudil jsem těmi lesy po houbách. Zašel jsem tehdy velmi daleko a co mé oko slídilo po pěkných hříbcích, do kyprého mechu zakrčených, zaslechlo ucho temné údery. »Dřevaři,« pomyslil jsem si a zaměřil jsem směrem, odkud se rány ozývaly. Chtěl jsem viděti, jak klesá strom, zbaven života. Předsta- voval jsem si, že je asi smutné, když člověk. jenž miluje svůj vlastní život, ničí životnost. ztajenou v tom kmeni; že je asi také velkolepé. když takový velikán se kácí, jenž jistě třeba celé století vzdoroval vichrům a bouřím a ta- jemně vždy šelestil, jakoby vyprávěl zkazky z dávných dob. Nevzpomněl jsem si, že srpen není dobou mýtění, šel jsem. Místo dřevaře spatřil jsem Molčíka. Zhrozil jsem se jeho práce. Ostrou svoji sekeru prudkými rozmachy zasekával do kořenů jedle. Usekával je. Měl již kořenů nasekáno skoro plný trakař. »Co to tropíte?« zvolal jsem na něho
#20 alto_textblock #20
úděsně. »Vždyť ty stromy uschnou!« připo- mínal jsem. »Bude alespoň co kácet !« odpověděl mi, mysle na práva příslušníků městských. »Člověk si je musí udělat. To přece víte, že se nám, zdejším chudým, vykazují každoročně souše, abychom si jich vydobyli. No, a já se starám, aby každý z nás dostal jednu a pěknou !« smál se posupným smíchem svému vtipu. »Pečuji o chuďasy !« »Ale škodíte tím městskému příjmu. Po- važte, co by se za takovýto kmen utržilo !« připomínal jsem mu s výčitkou. »A měl bych z toho něco?« »Ale mělo by vám býti líto toho stromu!e »Eh, vždyť nemá duši !« »Ba mál« »K smíchu!« odbyl mne a opět počal se- kati do smolnatého kořene zpola do země za- rostlého. Vida, že ničeho s ním nespravím, odbočil jsem od něho a oklikou vracel jsem se k do- movu. Na cestě potkal jsem hajného. »Tam vám Molčík usekává stromům ko- řeny,« hlásil jsem. Chtěl jsem, aby šel a mocí svého úřadu ničení stromů zamezil. »Zase již!« podivil se hajný. »Chlap za- tracená, ten nám pokazí stromů !« »A nelze ho potrestat ?« »Nic si z toho nedělá. Odsedí si trest jde zase a směje se, že se stará o zdejší pří- slušníky, aby si měli v zimě čím zatopit. Znáte