Ročník Xl.

C. Budějovice, II. dubna 1912.

Císlo 15.

Předplatné

na celý rok . K 4.80 na půl roku . K 2.40 na čtvrt roku K 1.20 Německo rok K 5.48 Ostatní státy K 6.88 Vycházíi každý čtvrtek s belle- tristickou přílohou. Redakční uzávěrka v úterý večer. V drobném prodeji čísio a h.

NOVÝ JIHOČESK

ELNIK

JIHOČESKÝ ORGÁN ČESKOSLOVANSKÉ SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE.

Redakce, adminí- strace a expedice č. Budějovice. Dělnický dům. Účet puštovní spuřitelny č. 68. 65 Insertý platí se pří objedinání. Majitelé XUI. a XVll. kraj psoclálni demokratické organisara vČerhách. Zadpavědný redaktor a vysa- vatel Alsis Křit. Stižnosti na Pzrmana Dalnický konsum č. Busěiovite. skne knihtiskárna Edmund Janda Strakani

1.Máj oz

V Č. Budějovicích pořádán bude program svátku práce s následujícím pořadem: V předvečer 1. května v městském divadle v Č. Budějovicích slav- nostní divadelní představení Společnosti če- ského národniho divadla brněnskéh

Psohlavci historická opera. Začátek o půl 8. h. več Dne 1. května o 5. hod. ranní Budíček městem vyjde se z „Dělnického domu Dopoledne o 9. hod. schůze organisaci v jich spolkových míst- nostech, odkudž úderem 10. h. hromadně na

Manifestační

tábor lidu

jenž zahájen bude na Senovážném náměst o 10/% dopoledne

Program Politická práva, všeobecné, rovné právo hlasovací do sněmu, okresů a obcí Osmihodinová doba pracovní a sociál pojišťování. Světový mír Referent soudruh Ebel Frant., redakton „Práva Lidu“ v Praze (V případě nepříznivého počasí veřejná schůze v „Dělnickém domě) Odpoledne o 2. hod. odp. shromáždiště před hotelem „U rakouského císaře“, od- kudž jde průvod do „Dělnického domu“ kdež bude uspořádána

lidová slavnost s pestrým programem. Vstupné 32 hal.,u pokladny 40 hal. za osobu. Za nepříznivého počasí slavnost v místnostech „Děl. domu“ Agitujte k hojné účasti! Vstupenky do divadla a lidové slavnosti lze obdržeti u všech důvěrníků politických a odborových organisací a v „Dělnickém konsumu“ Dělníci! Mužové a ženy práce! Slavte První Máj klidem práce! V den 1. května podává si ruku k sbratření proletariát všech národů.

Z otázek dne.

(Otázka vodocestná na českém jihu a děl- nictvo.) Jednota povltavská svolává na neděli 14. t. m. do Budějovic manifestační schůzi s pro- gramem: „Osnova nového vodocestného zákona a naše požadavky“. V parlamentě, jak známo. byl původní vodocestný Körbrův zákon z r. 1901 hodně oktrojován a mezi těmi vodními stavba- mi, které mají býti pochovány, anebo alespoň na dlouhou řadu let odloženy, je právě o tá- zkasplavnění vltavského toku z Bu- dějovic do stěchovic. To je jistě otá-

zka, pro naše jihočeské poměry hodně důležitá Splavnění Vltavy má pro jižní Čechy ohromný hospodářský význam a není sporu, že je do značné míry existenění otázkou ro- zvoje jihočeského průmyslu, má-li s tento vůbec rozvíjeti. Kanalisovaná Vltava měla by k disposici vo- ní sílu o 90.000 koňských sil. Pro průmyslový rozvoj jižních Čech a tedy i pro dělnictvo má osnova vodocestného zákona význam nemaly a splavnění Vltavy je právě jedním z nejdůleži- tějších bodů „jihočeského problému“ Rakovina jižních Cech, vystěhovalectví, pra- cemi kanalisačními a dalším rozvojem průmy- slu, jenž měl by zde dostatek vodní energie, do- stalo by smrtelnou ránu, která byla by ku pro- spěchu celého kraje. Dělnictvo má tudíž zájem na tom, aby otázka splavnění Vltavy ku Praz nebyla z vodocestného programu vládního vy- puštěna, ale aby co nejdříve učiněno bylo vše, co by mohlo znamenati hospodářský prospěch českého jihu. Ve státě, v němž vrhají se miliardy na mi litarismus, musí býti několik milionů na hospo- dářské potřeby tak dalekosáhlého významu, jako jsou vodní stavby. Proty ku každé akci, která domáhá se splavnění Vltavy, pohlížíme sympa- ticky a sledujeme činnost zejména měšťanských a agrárních poslanců, jak se v této otázce cho- vají A tu se zdá, že jihočeští poslanci nekonaj plně svou povinnost, a že je správnou výtka táborské „Jiskry“, píše-li o lhostejnosti české- ho poselstva v této otázce vůbec. Ale co dělají samy Č. Budějovice, jeden z předních inter - sentů? V otázce splavnění Vkavy je u nás mrtvo ticho a obecní representace má na starosti vše možné, jenom ne to, hleděti do budoucna a po- čítati na hospodářský rozvoj obce a celého okolí. U nás se spí a obecní zastupitelstvo města se 45.000 obyvateli je lhostejno, jakoby se jednalo o regulaci nějakého potoka na Kamčatce. A vy- hlídky na probuzení žádné. Táborský pokro- kový týdenník volá, aby se v celé veřejnosti povltavské rozpoutala energická akce, aby roz- hodující kruhy pocítily, že tady v jižních Čechách žije tisíce lidí, kterým při projednávání vodo- cestné novelly, jedná se o život celého kraje. a aby jihočeští poslanci konali svou povinnosti Bude nedělní schůze signálem k této akci

Martyrium chudého člověka.

(Otevřený dopis c. k. okres. hejtmanství v Tá- boře, c. k. místodržitelství v Praze a autonom- ním orgánům zemským.)

Jsou úřady pro občany, nebo občané pro úřady? Tato stará rakouská otázka přišla nám na mysl při čtení zoufalého několikalistového dopisu, který posílá nám otec osmičlenné rodi- ny z Táborska. Je poctivým člověkem, chce svou rodinu poctivě živiti, ale c. k. státní úřady, c. k. okresní hejtmanství v Táboře nemá kdy, aby tomuto poctivému člověku vydalo živno- stenský list, kterého po leta, jsa řemeslu řád- ně vyučen, se domáhá. Necháme bez velikých slov mluviti jednotlivé partie dopisu:

„Jmenuji se Hynek Truhlář, příslušný do obce Višetice, okres Ml. Vožice, vyučený nožíř a pracuji na brusičství. Roku 1902 podal jsem c. k. okresnímu hejtmanství v Táboře žádost za povolení brusičské živnosti, doklady opatře- nou. Čtyři dlouhé roky, den ze dne čekal jsem vyřízení žádosti, urgoval, znovu čekal, ale žádost nebyla mi vyřízena. Obnovil jsem ji, došel sám osobně na hejt- manství, prosil o vyřízení a bylo mi řečeno. abych na ně „nelez“, že tam mají žádostí více. Budu-li tam na ně chodit, že mne za-

vroul A zatím četníci doléhali na mne, nebudu-li míti živnostenský list, že mne udají. Pro si jsem znovu c. k. okresní hejtmanství v Tá- boře o vyřízení mé žádosti. Rekli mi, že ne m - jí kdy se s ní hledati. Na udání četníků byljsem potom odsouzen k 10 korunám pokuty, neb 48 hodinám vězení proto, že ne- oprávněně provozoval jsem živnost. Neptal se nikdo, čím mám uživiti své dět i, když nesmím pracovati to, čemu jsem se naučil a ne- ptal se nikdo, proč c. k. okresní hejtmanstve nevydalo mi živnostenský list, o který jsem tolikráte prosil. A to c. k okresní hejtmanství, od něhož za 8 roků jsem nedostal vyřízení své žádosti, totéž c. k. okresní hejtmanství bral pokutou mým dětem poslední sousto chlebai Čí zde byla vina Na novou urgenci po osmi letech našli na hejtmanství v Táboře mou žádost o povolení živnosti. Rekli mi, že je prošlá, abych si napsal jinou. Když jsem ji podal, byla mi žádost o vydání živnostenského listu zamítnuta. 12. května 1910 podal jsem odvolání k c. k. mistodržitelství, ale do dnes nedostal jsem vy- řízení! A mezi tím pokutují mne zno v a znova a poměry, ve kterých žiji, dohání mne takořka k zoufalství! Byl jsem vojákem, mám šest dětí a sedmé přijde co nevidět. Chci živit se poctivým způsobem, ale když vy d ě- lám 2 desetníky, čeká na mne 10 ko- run pokuty — za to, že jsem pracovall Nemám povahou svého řemesla stálého bytu a prosil jsem proto domovskou obec, aby alespoň mé rodině dala stálý byt. aby děti mohly dosíci školského vzdělání. Má prosba byla marna. A tak tři mé nebohé děti do školy ani nechodily. Chtěl jsem je dáti na učení, ale bez školního vysvěd- čení nechtějí mi je nikde přijmouti. A tři mé druhé děti snad tento osud také čeká! Coz nich bude? Prosil jsem na radu učitelů zno- vu obec o byt pro rodinu. Nedali a vy- smáli se mi. Mohu prý dělat! — Vždyť poctivě dělám své řemeslo a nemohu za to, že státní orgány mi je znemožňují. Okresní výbor v Ml. Vožici také, byv žádán, neuznal potřebu donutiti domovskou obec k to- mu, aby mé rodině dala byt, a já, potulný bru- sič, nevydělám tolik, abych mohl, jsa v cizině, jej pro ženu s dětmi platiti. A marno zase odvolání k zemskému výboru a marno chodit od jednoho úřadu ku druhému, nemohu se dovolati pomoci! Co jen peněz stály