#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
„Nový Jihočeský Dělník."
#3
alto_textblock
#3
Číslo 17.
#4
alto_textblock
#4
Záložna uvedena jest tím v záhubu a současně
zničeno bude velké množství rodin. Svatováclavská
záložna jest družstvem podílníků s dvaceti
zlatovými podíly a ručením neobmezeným. Poněvadž
zpravována byla po všechna leta výhradně
klerikáli a stála pod patronátem svatého Václava,
s agitovali venkovšti faráři podílníků mnoho a
monsignore Drozd opatřoval mezi malým lidem
i tím způsobem podílníky, že kdo potřeboval
vypujčit si jen několik set, musel zakoupiti
tolik dvaceti - zlatových podílu mnoholi stovek
mu půjčili. A podílníci tito ručí nyní celým
svým majetkem za škody, které zpupní hýřilové
a zloději přivodili.
K zatčení Drozda došlo jen energickým zakročením
nově zvolené správní rady. Drozd donucen
byl, když dokázano, že povinnost svou
jako předseda řádně neplnil, k složení funkce.
Na to předsevzala nová správa zkoušení knih,
směnek a t. d. a shledala všude velké podvody.
V oddělení vkladatelů zjištěn byl schodek vrch-
nim revidentem Setinou v obnosu 1,303.000 K.
Bilance za loňksý rok vykazuje vkladů celkém
15,177.423’12 K, ve skutečnosti však vloženo
bylo 16,481.148-58 K. Po zdělení tomto učinil
výbor hned opatření, aby proti bývalému starostovi
záložny msgr. Drozdovi a proti řiditeli V.
Kohoutovi Vyžádáno bylo policejní bezpečnostní
opatření, aby z Prahy neuprchli. Stalo se tak v
noci ze čtvrtka na pátek.
V pátek dopoledne dva členové výboru
spolu s právním zástupcem záložny drem Zavadilem
a s notářem drem Zahradníkem odebrali
se do bytu msgra. Drozda v budově Svatováclavské
záložny a přednesli mu žádost na úhradu
schodku v obnosu jednoho milionu korun.
Požadavek tento msgr. Drozd rozhodně odmítl,
přítomným delegátům vynadal a hrozil jim
trestním stíháním, (!!) protože prý ho křivě obvinují
z nepoctivé manipulace v záložně. Notář
o tomto bezvýsledném jednání deputace sepsal
protokol, načež zástupcové záložny odebrali se
do bezpečnostního oddělení, kde učinili trestní
oznámení.
Následkem toho předvoláni byli msgr.
Drozd a býv. řiditel Kohout do bezpečnostního
oddělení a tu vlád, radou Oličem podrobeni byli
výslechu, jenž trval celé dopoledne. Výsledkem
jeho bylo, že učiněny byli prohlídky v jejich
bytech, které nezůstaly bez výsledku. Po výslechu
msgr.. Drozd a býv. řiditel Kohout byli
ponecháni v bezpečnostním oddělení.
Při vykonávání domovních prohlídek, nalezeny
byly ve stole monsignora Drozda usvědčující
jej doklady z celé řady podvodu a krádeží.
Starý hříšník ten kradl po celých 20 let,
co byl starostou záložny a když přivedl ústav
k úpadku, chtěl prchnout do Ameriky. Týž den,
kdy mínil se svou hospodyni ujet, byl zatčen.
V psacím stolku jeho nalezeny byly též francouzské
specialisty, jichž starý chlipník, hvízdaje
na coelibat, v nejvyšším již staří ještě užíval a
kuběnám svým pak oplácel drahými šperky,
za kradené peníze nakoupenými.
S ním zatčena i hospodyně jeho Anna
Mádlová, která byla prý do malversací jeho
dobře zasvěcena a měla uschováno již značné
jmění, jež bylo zabaveno, vyjímaje peníze, které
asi ještě jinde může, míti uschované, aniž podařilo
by se to vypátrat.
Ve vězení inepřecházejí Drozda ještě mlsné
jeho choutku. Když podáno mu k obědu hovězí
maso, žádal telecí od ledviny, takové prý rád.
A přání jeho také bylo vyhověno, starý defraudant
požívá přednosti i v kriminále, dovolují
tam, aby zloděj čtyř milionů obědval telecí pečeni
od ledvinek a ti, kdož z bídy třeba zapomněli
se a vzali nějakou pětku, jísti musejí
tvrdý chleb a spát na holých pryčnách.
Daří-li se však| dobře defraudantům v kriminále,
děsí strach ty, kdož ve Svatováclavské záložně
mají uloženy peníze. Správa záložny zastavila
na čtrnáct dny vyplácení vkladů a nikdo nemůže
ručit, nezastaví-li po čtrnácti dnech výplatu
vůbec.
Darebáctví klerikální odnesou masy lidu a
oběti zhýřilosti několika lumpů s papežským
komořím, sekretářem arcibiskupským atd. atd.
v čele. Bude nářek a proklínání nesčetných
osob, které svým ústům kus
chleba utrhly, aby něco pro své stáří
anebo dítky ušetřily.
Zakusí zase jen lid následky klerikálníbo
padoušství! . . .
#5
alto_textblock
#5
Socialism
v odborových organisacích.
Nezřídka se setkáváme s námitkou, že odborové
organisace mají býti prosty vší politiky,
starajíce se výlučně o svůj zájem čistě odborový,
stanovami vytčený, což vztahuje se též i na odborové
časopisy; jsouť prý politika a odborové
sdružení dvé rozličných věcí, jichž neradno slučovat.
Prostě řečeno: odborové organisace mají
býti neutrální!
Postavme se na stanovisko pouze odboráře.
Pevné semknutí všech v jedné branži zaměstnaných
v každou chvíli pohotově jsoucí organi-
saci, za účelem zkrácení doby pracovní, zvýšení
mzdy, regulování učednického hospodářství,
odstranění různých nepřístojností atd.; toť jeho
přání. Nehledí v pravo ni v levo, svět jeho
jest jeho odbor; on hlídá žárlivě svých vymožeností
a stará se a pracuje, nehledě k tomu,
zda li ostatní odbory mohou s ním držeti stejný
krok. Politika jest mu ideálním mrháním času.
Co jest mu po generaci další budoucnosti, nechť
stará se tato zrovna tak pro sebe, jak my
pro nás.
Tak asi nesou se myšlénky člověka, lpícího
na jednou získaném názoru a jehož zrak nesáhá
přes hranice svého úzkého obzoru. Při
tom ovšem přehlíží tu maličkost, že plave uprostřed
politických vod, že dělá politiku fanatickou,
a sice tu nejkrajnější — politiku třídní.
Že boj třídní propagován byl muži, kteří byli
průkopníky národy osvobozující idei socialismu,
není mu neznámo, a že jimi pole, na kterém
jeho ovoce zraje, bylo kypřeno, není mu nové;
pro něho ale dostačuje brnění odborového sdružení
k boji pro své užší zájmy — vše jiné jest
mu hrůzou — politikou.
Náš zákon spolčovací též v tom ohledu
nám zabraňuje vnášet politiku do odbor, orga-
nisací. Ale přes to můžeme zcela klidně přejít
svou cestou, to nás nesmí ni v nejmenším
zdržovat.
V zemi vzorných odborových organisací,
v Anglii, viděli jsme z událostí poslední doby
nejpádnější důkaz, že vyslovenému odboráři
možno kapitalismem hravě nejspolehlivější zbraň
z ruky vyraziti.
Leč netřeba jiti tak daleko, nebezpečí podobné
bylo a jest i v Rakousku blízké, ačkoliv
zde již valně prorazilo si cestu uznání, že odborová
bez politické organisace jest
naprosto jalová. Pouze ojedinělé hlasy
nedovedou to chápat a drží se ortodoxně jednou
nabyté myšlénky.
Naše zaměstnavatelé stojí dnes neméně
jako my na stanovisku třídní politiky. Vzdor
tomu ale nepropasou žádnou příležitost k dělání
politiky. Vliv jejich jest nepopiratelný; zástupcové
jejich požívají pilně otevřených dveří.
Jsme my v organisací dosti mohutni, abychom
zde dovedli paralysovati?
Možno míti o parlamentarismu v nynější
jeho formě své vlastní názory, to ale přece nelze
upřít, že zástupcové sociálně-demokratické strany
přinesli do zákonodárných sborů obživující
vánek. Oni tomu rozuměli, zjednati sobě u rozených
zákonodárců respekt a vědí o všem, co
za kulisami se kutí. To dává jim možnost při
každé příležitosti včasným zasáhnutím tak mnohý
tah na úkor lidu projektovaný znemožnit. Vliv
jejich ale bude ještě větší až číslice jejich
vzroste a masa, jež za nimi stojí, na objemu
získá. K tomu pracovati jest naší povinností,
v zájmu odborových organisací
samotných. Odborová organisace ruku
v ruce s politickou organisací!
Z českého jihu.
X O hospodářství městské rady v obec,
lesích táborských dovídáme se pěkné kousky.
Okresní lesní technik Hemmer zjistil, že prodávala
se v roce 1901 mrť v pasekách obec, lesa
zvaném »černý« a že mrť ta měla cenu 700 K,
avšak utrženo za ní bylo pouze 379 K a zjistil
dále, že jednotliví vydražitelé zaplatili za mrť
více než v obec, důchodě bylo zaneseno. O
tomto svém nálezu učinil městské radě oznámení
se žádostí, aby vyšetřováním se zjistilo, kde zůstaly
obnosy v důchodě nezanesené vězet. Šetřením,
které městská rada zavedla se dokazalo,
že panové v lesní komisi se za tyto peníze
dobře najedli a napili u lesního zřízence. O
tomto »pěkném vyšetření« podána měst, radou
#6
alto_textblock
#6
zpráva obec, zastupitelstvu v sezení dne 13. října..
Trestní tento skutek omlouval pan referent tím,
že prý se to tak děje dávno a podal jménem
měst, rady návrh, aby se panům členům komisi
na příště dieta zvýšila ze 4 na 6 K. Tedy za
to, že pánové v lesní komisi zpronevěřovali obec.,
majetek měly se zvýšit diety! A v celém tom
slavném sboru obec, starších nenašlo se člověka,,
který by se byl proti takovému hospodářství
postavil - peníze zpronevěřené zpět požadoval
— ba naše zastupitelstvo jest tak, otrlé již, že
snese tyto pány ve svém středu! Či jsou všichni
stejní? To nejjasněji ukazuje jak nutné jest,
aby hospodářství takovému učiněna jednou přítrž.
Kdyby chuďas vzal si kus dřeva z lesa a
byl dopaden, bude bez milosti zavřen, kdežto
zde páni, kteří berou také, sedí pěkně v obec,
zastupitelstvu a cynicky sledují i návrh na —
zvýšení diet! Ovšem jest to již zvykem. — Pro
zloděje malé, kteří kradou z nouze, staví se kriminály
a pro lepší sortu — pomníky.
X V obec, zastupitelstvu v Táboře jsou
opravdu velemúdří někteří pánové. Tak ku př..
při poslední schůzi tohoto sl. sboru při debatě
o nedostatku vody, pravil jeden z nejvyšších
potentátů: »Největší chybou pánové bylo, že
jsme udělali stojánků na vodu pitnou mnoho!«
To je opravdu velemoudrý nápad, — kdyby
byli naší tatíci na tenhle nápad kápli dřív, mohli
postavit stojan jeden a od toho mohl pan »vodní
referent« nosit klíček v kapse a mohli jsme mít
vody v Táboře do dnes dost a byl by pokoj s
vodní otázkou; lid má povinnost na vodu platit
a může si pro ní chodit do Jordána.
X Ta zlatá ranoprávnost před zákonem.
As před měsícem četli jsme v »Čes. Jihu«, že-
hledá se hostinský pro hostinec na Bečvárně v
Táboře. — Ten se skutečně našel brzy a také
hned živnost začal. Ve schůzi obec, zastup, dne
13. října jednalo se však teprve o to, aby se
obec vyslovila zdaž jest nutno* na »Bečvárně«
hostinec povolit. Rozumí se samo sebou, že to
panu kolegovi Brdlíkovi pánové odepřít nemohli.
Když jistý, ovšem méně vynikající občan najal
hostinec, v němž již dávno živnost hostinská
pachtýřem byla provozována a teprve po nastěhování
druhý den žádal o schválení — byl pokutován
20 K a žádost jeho zamítnuta proto, že
prý neoprávněně počal živnost provozovat: Pan
Brdlík pronajal hostinec, ještě ani koncesi nemá
— není tu důvodů, které by jej dle živ. řádu
opravňoval iku zřízeni pachtýře či náměstka —
a přece obé obdrží, aniž by se mu naměřilo tak
jako onomu, a přece obé odehrálo se v Táboře
a obě žádosti vyřídí jeden a tentýž úřad. Ano
před zákonem jsme si všickni rovni!?
X Z Tábora. (Pův, dopis.) Z bezpečného
pramene se dovídáme, že řed. zdejší spořitelny
hodlá vypsati odměnu 25 K obvyklý to pre-
sent, kterýž každoročně ze správního přebytku
svého věnuje národním dělníkům na jich legrace,
poněvadž bratří po celý rok kromě tance jiného
nepěstují), tedy 25 K tomu, kdo potvrdí pravdivost
zprávy otištěné v dopise z Tábora ve
»Stráži Lidu« č. 19, v níž pisatel sděluje, že ve
spořitelně plýtvá se vodou pitnou, ježto se jí
používá ku praní. Nepopíráme, že v celém městě
jeví se velký nedostatek pitné vody (za to ve
zprávě pisatelově do »S. L.« jest jí nadbytek)
a nenapadá nás bráti tímto někoho v ochranu,
ale předem jsme přesvědčení, že zmíněná odměna
vyplacena nebude, ježto po celém městě
není jediného vodovodu pitné vody, kterýž by
zaveden byl do domu, tedy ani ne do spořitelny,
kam jest zavedena voda užitková. To spíše
v hlavě dopisovatelově našla by se místo mozku
— voda. — V téniže časop. čís. 20 vylíčeny
jsou neutěšené poměry dělnictva zavládnuvší v
zdejším pivovaře. Aby naši čtenáři, list ten snad
čtoucí, mohli si učiniti správný úsudek sdělujeme,
že v závodě tom zaměstnáni jsou od pod-
staršího až po toho posledního dělníka vesměs
bratří, hlasící se »hrdě« ku straně národních
dělníků, a ti všichni nemají tolik energie, aby
k uhájení svých práv solidárně vystoupili a
proto musí utíkati se s brekotem svým do časopisu.
»Sokolská« výstavní:
»V mysli vlasť a v paži sílu!«
Slyšte, bratr káže.
V svět snad udělá on díru,
jak rukama »háže«.
V hrudi mu to vře a hárá,
láskou k vlasti jak je spit;
nepřátele její kárá,