ЫМи>«К1лчп4 n kázal, aby jakémus představenému,­ jaui jest и<сеш 16 «lltek, s nicbá je 10 na tivù, dáua byla výsluha vsàcného periva pro jeho dítky. О 8. hodině vyšel císař ua balkon a byl od sbromAtděného obecenstva i jásotem pozdraven. 8 osvětleni *eilo, jelikot císař unaven­ Obtížnou cestou, časné na odpočinek se odebral. Politický přehled domácí. V Prase, dne 11. srpna.

musi proskoumána hýii ml«tnost o uilevu, zdaž odpovídá potadavikm snadného doioru a před- pisóm zdravotním. U přlletitosti této přijde к řeči, zdaž v krčmě té nebyla mládež kažena, zdaž v nl uebvly tropeny podezřelé neplechy a zdaž krčmář nestojí v pověsti lichváře atd. V zahraničné kanceláři rakouské nabatili se sn&d jit dlouhého klidu a proto počínají uvažovat!,­ co by se asi činiti mělo. Tlumočníkem­ těchto úvah jest tentokráte .Pester LI.", jenž po dva jit dny brojí proti Turecku, které prý zabývá se v poslední době Bosnou a Ilei -

Zpráva, že také král italský sejde i cegovinou více, než by se slušelo na dosa

se s císařem rakouským, ohřívá se v časopisech­ stále, při čemž možno znamenati, že podnět к tomu dávají vládní listy italské. Současně s tím vyskytuje se zpráva z téhož pramene, že není vyloučena možnost spolku r a.k ousko-německo-italského. Italský ministr zahraniční pa1 mě velice se namáhá, sby zjednal králi Humbertovi přece nějakého významu v Evropě a tím snad aby mu také získal větší vážnosti v samotné Itálii, kde zuřivá strana republikánská vše-

vadnl jeho .přátelství* z Rakouskem Žaluje pak „Fester LI.“ také na neuspořádané dosud poměry v zemích okapovaných, kdež většina obyvatelstva posad ani nepoznala .dobrodiní evropské správy“. Kromě toho lze prý mezi mohamedány znamenati patrnou nespokojenost s nynějším stavem věci. Vojenské a civilní správě posud se nepodařilo naklonit! lid novémn řádu. Potrvá-li déle nynější stav věci, možno očekávat! události velice nepříjemné. Třeba učinit!­ něco rozhodného. dokud čas Rakousko

možným úsilím podkopává všeliký respekt jest samo sobě i Evropě zavázáno, aby v Bosně

před trdnein dynastie savojské. Schůze s císařem­ rakouským, tedy s panovníkem sousední­ mocné říše, účinkovala by snad blahodárné­ nejen v ohledu na politiku zahraničnou ale i na vnitřní rozvoj véci v Itálii. Nejno věji přinesly časopisy zprávu, že J. V. císař rakouský tyto dny prohlásil, že ochoten jest sejiti se s králem Humbertem bud v Išlu či v Jedlové (Gödöllö) a vůbec všude, kde by mu libo bylo „Fremdenblatt,“ jenž u věcech­ podobných spolehlivé mívá zprávy, vy vrací toto tvrzení časopisů avšak dodává к tomu : „Kdyby král italský skutečně uznával­ potřebu schůze s naším císařem a kdyby byl učinil již ve směru tomto nějaké dotazy, pak ani na okamžik nepochybujeme, že by mu bylo tímže způsobem odpověděno, jakž časopisy udávají. Syn Viktora Emanuela může očekávati totéž radostné a sympatické přijetí u našeho císaře, jako otec jeho ve Vídni roku 1873.“ —Jak jsme již pověděli: podnět к těmto a podobným úvahám zavdaly orgány italského ministra věcí zahraničních a zdá se, že diplomatický tento manévr zůstane beze všeho positivního výsledku. Nejnověji přináší zase „Reforma“ list „vynikajícího* nějakého diplomata německého, kterýž tvrdí, že Německo přálo by si spojenectví Italie, avšak nebude je prý přímo žádati. Aby prý ale spojenectví toto mělo nějakého významu, musela by Italie i h n e d s e s í 1 i t i brannou svoji moc. Již z tohoto projevu­ ministerského listu možno poznati, odkud­ vane vítr. Německo si přeje spojenectví Italie, „avšak nebude je přímo žádati.“ — Kdož by nepoznal ihned, že tímto má býti jaksi omluveno vnucování se Italie ve spolek rakousko-německý ? Dnem 1. záři t. r. nabude platnosti zákon protikořalečni, jehož (limbo bylo se dovolávánu­ a jenž konečně za nynější vlády stal se skutkem. Ode dne 1 září t r. dostanou se krčmy, v nichžto lihoviny se nalévají, pod zvláštní dozor obecni policie a bude na představenstvích našich obci, aby dozor tento konaly bezohledně, a se vši přísností. — Sluš! zvláště připomenouti, že kořalečul krčmy a nalévárny nesmi se nadále trpěti v pokoutních uličkách, jak tomu bylo doposud,­ nýbrž musejí se nalezati na místech dozoru přístupných. Kdežto dříve n rozbíjení­ stánka kořalečnich panovala neobraezená téměř volnost a zastupitelstvu obecnímu odjímalo se právo, zamezovali zřizováni krčem, dána obecním­ představen)m uyni moc. vkládali se v udě lováni koncessi к nálevu lihovin! Od 1. záři ne může vzniknouti v obci kořalečni krčma, aniž bv к tomu výbor obecni svolil aneb starosta přisvědčil. Člověku, jenž se nemůže vykázali plnou bezúhonnosti, počestnosti a poctivosti, ne mAie udělena býti koncese к naléváni kořalky, z čehož jde, že krčma, v nlžto se dává pohoršeni­ a v nlžto se nepravosti pácbaji, v obci nemá trpěna býti, pakli se v obci té řádu dbá a policejní­ dozor svědomité provádí Lidem dobré pověsti nepožívajícím nesmi býti příště sdělena koncese к naléváni lihovin. Připomínáme, že vláda se radě říšské zaručila slovem, že političtí­ úřadovó, v jichžto právomocuost padá, udělovali­ dotčené koncese, nebudou zanedbávali­ vůle obci, nýbrž že budou dbáti obraženi starostů a obecních výborů­ v příčině této. M^me plnou důvěra v představenstva a zastupitelstva našich obci, že dovedou bditi nad plněním protikořalečného zákona­ a že bedlivosti jejich a přísným stiháním všeliké neplechy v kořalečnich krčmách, obývali bude v obcích karbanu, pijanství, lichvy a všelikého­ jiného zla! Nynější zákon protikořalečni není dokonalý ani dostatečný na úplné vykořeněni­ obžerství a všeho toho, co se zlořádem ко řalečnlm jest spojeno a co z něho vychodí ; ale pro začátek boje s morem k<>řaleču(ra může vyhověli.­ Říkává se: „lepši něco než nic“ až v ži voté a ve skutečném prováděni toho zákona okážou­ se jeho dobré i slabé stránky, jež poopravili­ bude na zákonodárství našem jak zemském tak říšském. Ještě připomínáme, že zákon protikořalečni­ nepřipouští, aby jeden nálevulk lihovin zařídil vlče nálevův než jeden a že nad potřebu, kteroni usnati jest představenstvo a zastupitelstvo­ obce nejlépe s to, se krčmy v nl (obci) množili nebudou, pak dotčené představenstvo a zastupitelstvo dovede se na stanovisko tohoto zákona postavit! a se na jeho obsah odvolali Brzo započnou přihlášky dosavadních kořalečnich krčmářův a všech, kdož se s nálevem kořalky zaměstnávati chtěji příště, к zákonnité předepsaným­ poplatkům. Než se jim vykáže nová daů,

a Hercegovině upravilo trvalou půda řádné správě evropské. Po tomto obšírném úvodn pokračuje „PesterLI.“ doslova: „Nietn jednoduššího, než odpověď: tato mizerie musi býti odstraněna! Ale jak? Kde třeba začiti a kde přestali? Nepravíme­ to dnes poprvé, že dualismus ve správě Bosny a Hercegoviny, rozděleni totiž správy mezi vojenské a civilní orgány, zasluhuje zde zavr žení. Důvody, jimiž dosavadní správa byla hájena,­ nedokazují už posud ničeho. Kdyby vojenská­ správa skutečně byla nutnou vzhledem ku zvláštním poměrům zemi okupovaných, zajisté­ bychom někde spatřovali již blahodárné její účinky, avšak dosnd marně se po těchto rozhlížíme. Shledáváme jen, že vojenskou správou paralysována jsou opatřeni nejvyššl správy a že tlm na všech stranách vzbuzována jest nelibost, aniž by aspoň pocit bezpečnosti byl konečně ustálen ... Nikdo neupře, že jádro zla spočívá ve fiktivní povaze okupačního poměru.­ Lež může miti vždy za následek jenom novon lež a z fiktivního panství v Bosně a Hercegovině­ vychází také lživost a klamnost správy. Ptáme se ale, jak dlonbo máme vléci s sebou tato zvučnou lež, která chřesti n nohou našich jako okovy trestance a pripravuje nás o všelikou svobodu v jednáni ? Koho pak chceme oklamat! touto frasi o okupaci ? Samy sebe ? V Rakouska­ a Uhersku není ani jediného člověka, kterýž by dávno nevěděl, že okupace znamená vlastně úplné zabrání, a který by rozhodně ne- oplral se myšlence, že bychom kdy opět vydati měli zemi, v niž práchniví kosti našich vojínů, onu zemi, jež stála nás miliony, či chceme snad frási ton klamali Evropa? Bohužel jest pravda, že ve mnohém rakouském kabinetu panuji­ prapodivné náhledy o dalších našich úmyslech­ a záměrech.... Naše postaveni vBosné a Hercegovině masí býti konečné již jednou diplomaticky a státoprávně určitě vytčeno a stav věcí zahraničních není tomu právě nepříznivý. Snad ani není třeba, abychom se předběžně neházeli o sankci kabinetů ; prohlasme již jednou bez obaln, že jsme neokupovali,­ nýbrž trvale že jsme zabrali­ a pak nalezne hotová již událost téhož respektu v Evropě, jakého vůbec nalézá každá hotová událost...“ Tato úvaha „Pest L1.“ není zajisté bez významu a nalezne mocného ohlasu ve všech kruzích politických. Většina ministrů nalézá se té chvíle na cestách, avšak nikoli na cestách pro zábavu. Ministr obchodu, baron Pino mešká právě v Čechách;­ ministr orby zavítal předevčírem do Trientn, ministr financi uchýlil se do Horních Rakous rovněž za účelem studii ve svém okoru. Ministr vyučováni vrátil se tyto dny z cesty své do Vidně a zabývá se pilně záležitostmi škol odborných. Ministerský předseda prodlévá také ve Vídni a jakž lidé z jeho nejbližšiho okol! sdělují, má stale plné ruce práce, při černi nejednou­ к výpomoci :ádá ministra Pražáka, jenž bydli na letním sídle nedaleko Vidně. Jak z toho viděli, neužívají členové kabinetn Tiaffe- ova příliš velkých prázdnin.

Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 11. srpna. IVè triodi o. (Proti židům. — Zabrané parníky ) Protižidovský ruct na bývá stále větších rozměrů. Studenti provedli demonstraci ua Kyffbáuseru, pastor Stecket při slavnosti k'estansko-politické strany a tu s< je šté píše z Falkenburku : Židovské kravaly v západním­ Prusku hrozí stati se epidemickými Od Nového Štětina se šíři jako vlny na všecky strany. Due 29. července byly na nárožích plakáty,­ vyzývající občany, aby so dne 5. srpna sešli klacky ozbrojeni u židovského drámu к útoku na židy. V určitý čas skutečně inshro- maždily se davy lidu a postavily se o ). hodině­ večer na námčstl naproti židovskýn krámům.­ Jak se začalo křičeli hep ! hep ! a solide chtěla zatýkali, stal se ruch mezi liden ne bezpečný Jednoho policistu srazili s kyjem к zemi a pak nastal všeobecný jek Dostoupil svého vrchole, když při házeni kamením po ulici (nikoli do oken) zatkla policie jednoho dělníka, při čemž četník šavli vytasil. К desáté hodině se výtržnost skončila a lid se rozešel, vlastně byv rozehnán jízdními četnlky. — O za bráni parníků „Sokrates* a „Diogenes* zvé- -tuje se nejnověji že učiněna na ní sak&zka od firmy de Freitas z Hamburku, vlastním však Ujoým zákazníkem, že je svržená té doby vláda

v Peru. Stavitelé lodi obrátili se na novou vládu peruauskon za příčinou poaleduich platebních lbůt, tlm se věc prozradila a na reklamaci vlády chilské parníky zabaveny. Italie. (Sv. Otec. — O alianci německé.­ — P. Bekx ) Noviny rozličných barev přinesly zprávy o možném odjeidu papeže z Říma. Zpráva tato jest úplné bosdůvodná Papež »ám se vyjádřil po schůzi lidu v neděli odbývané к osobám jeran nejbližšlm, že jest odhodlán, Řím neopouštěli, leda v případu surového násilí.­ Vj slanci sv. Otce obdrželi instrnkee, aby pro případ dotazu ve smyslu tomto odpověděli. — .Riforma* uveřejňuje dopis jistého německého­ politika, který atraně konservativni náleží­ a vykládá, že Německo sice si přeje alianci s Itálii, že však o ni nebude žádati. Politik ten dokazuje, že kdyby Italie к alianci rakon sko-uěmecké se přidala, mír ještě lépe by byl zamčen nei-li aliancí italsko anglickon. — Dle zprávy telegrafické onemocněl těžce 811etý generál­ jesuitů, P. Bekx. lvVi»nol«. (Volební hnnti. — Z Tunisu­ — Kulturní.) Volební hnutí ve Francii nabývá stále větších rozměrů. Shromáždění 1K00 voličů prvního okresu pařížského prohlásilo­ se prot kandidatuře Tirardově, poněvadž nedostál svému mandátu Protikandidáti Tirarda jsou obecní radové Maret a Foret. Oba náčelnici­ pólů volebního hnutí json stále na nobon. Grévy odcestoval dnes do departementu jurského,­ Gambetta zase vykládá dnes svůj úplný program ve schůzi voličů ve čtvrti charoaneské. Dle zpráv z venkova bade se volební zšpas točit hlavně kolem otázky revise ústavy. — Mezitím co se Francouzové chystají své postavení­ v Tunisu upevnili novou reorganisaci voj ska tamějšiho, spojením podmořským telegrafem přes Bizertn a Korsika atd., zmáhá se, jak se zdá, revoluční hnutí v zabrané té zemi. Rozšiřuje­ se tam arabský manifest mezi mohamedány,­ v němž líčí se, jak je islam ohrožen, jak vůči anglické vládě v Indii a ruskému postupováni­ v Turkestann, tak vůči francouzské oka paci Evropa prý chce islam porazit a proto vyzývají se v něm všichni mohamedanó, aby uchopili se zbraní na svou obrana proti vládě křestanů.“ Té chvíle je sice ještě klid, ale klidem­ tlm nedá se nikdo klamat, leda Franconzi. Docnazejit co den zprávy, o vřeni mezi moba- medány. a na některých místech opakovaly se i výtržnosti. Tak v Slimann přepadli Arabové náhle židy a 9 jich ubili. Pětadvacet židovských rodin uteklo se na bídných lodicích do Goletta U Homam-lifu přinutili arabové utéci od dráhy dělníky železniční, kteříž tam pracovali. — Bývalá jesuitská škola v ulici Cbomond dostala rozkaz od inspektora akademie Cougbybo že po 1. říjnu žádnému učiteli jesuitskému nebude dovoleno na ní vyučovali. Anglie. (Irská předloha. — Ze střední Asie. — Záležitost Brad- 1 a u g h o v а — Fenian é.) Dne 9. t. m. rokovala dolní sněmovna o změnách, kteréž učinila­ sněmovna horní na osnově irského zákona pozemkového Vláda přijala některé dodatky, které celon osnova podstatně nemění, chtíc uči niti horní sněmovně nějaké ústnpky ; jiné dodatky ale změnila a opět jiné zamítla, zvláště takové, které by byly celému zákona na ujma; váda měla při tom valnou většinu na své straně, ačkoliv­ Irčané přidali se k oposici. Radikálove hlasovali proti některým ústupkům horní sněmovně,­ zůstali však vždy v menšině. Rokování odročeno jest na drahý den. „Daily News“ poukazujíce­ na změny v předloze učiněné praví, že parlament bude nucen voliti mezi Gladstonem a Salisburym a že by bylo lépe celou předlohu zamítnout!, než přijmout ji se změnami Salis- buryho. — V Chicagu odbývali náčelníci spolků fenianských schůzi. Bylo jich 120 a zastupovali 6400 podružných spolků. Jednáni jejich bylo tajné, nicméně prohlašují všecky téměř listy chicagské,­ že jest v revoluční straně irské část, která odpovědna jest za posláni pekelných strojů v Liverpoolu nalezených. Ostatní json prý proti tomato prostředka válečnému, ačkoli přiznávají, že svátý dynamit nejlepšim prostředkem к překonání vojska anglického, к ukrocení Irska vyslaného. — V dolní sněmovně prohlásila vláda, že anglický vyslanec v Petrohradě dostal úřední zpráva, že nejbližši okolí Askabada tvoří jižní hranice te kinské oasy, která byla к Rnskn přivtělena. Z Rosslergona, hlavního stana v Askabadě, bude něco vojska v Govarsn ; něco vojska postoupilo až к Kiiftabadn, ale zase se vrátilo — Nevěrec Bradlangh dosnd stroji vzdory Žaloba jebo proti policejnímu inspektora Denviugovi byla zamítnuta, jelikož mn bylo uloženo, aby Brad- laugha moci vyvedl Svým voličům psal Brad- langh, že opětné se pokosí o vstup do parla mento. Případ tento zavdá dle všeho podnět к tomu, že bode usilováno, aby dosavadní poslanecká­ přísaha změněna byla na ponhý slib aspoň pro podobné atheisty. Habrů. Z Massavy došla zpráva ze dne 16. července že tam přibyl francouzský biskup a misionář msgr. Tou vi er, který své doby od habešských domorodců zajat byl. Zújímači jeho byli dva generálové císaře habešského, jednali však na svou pěst Biskup Tonvier obrátil se za příčinou svého propuštěni přímo к ministra a byl také okamžité propuštěn a zároveň s ním všichni jeho průvodčí. Po čas zajeti (od 1. do 24. června) nakládáno s biskupem dosti dobře a dána katolickým misionářům v sv. Etienna náhrada 2000 tolarů Jak snámo, zapověděla vláda v Habeši všelikým misionářům přístnp do své země.

Denní zprávy pražské. V Pra«« doe 11. srpna. * Ministr obrbodu bar Pino odjel včera časné ráno do Vysočan, kde navitlvil „česko moravskou továrno nn stroje * Prohlídl si veškeré místnosti v továrně, jnkoi i stroje pro rozličné cukrovary. Pak navštívil lihovar p. Brosche ho, akciovou továrnu na stroje u Libné, v které si prohlídl velkolepé dílny strojnické, truhlářské a stroje pro parolodé, dále bývalon Daňkovu továrna v Karlině, kde taktéi veškerým­ místnostem pozornost »von věnoval a na činnost její se vyptával. Dále poctil návštěvna svou válcovna рапа Bondyho v Bahnech, načet odjel do Ječmenový továrny na kuchyňské nádobí.­ Z Bahen odebral se na Smíchov a prohlédl­ si továrna na kartouny, načež se odebral do továrny pana Goldschmiede v Slapech. Odpoledne­ přijal vrchního poštovního ředitele ryt. Raddn, vrchního telegrafního ředitele Langera, přednosta obchodního gremia p. Dittricha, předseda­ správní rady společnosti rakouských míst nich dráh dr. Volkelta mimo jiné hodnostáře některé deputace. * Arcivévoda Rainer, vrchní velitel zemské obrany, přijel sem včera večer o 10. h. státní dráhou z Brna, nezdržel se však, ale odejel­ ihned vozmo do tábora u Loděnic. Na ná- draží očekávali jej místodržitel baron Kraus, podmaršálek Dnmonlin a místní plukovník z Brnnšviku. * Reklamace proti nepravému ud-tní držebnosti ж nepravému vy&etřeuí míry rozlohy. Purkmistrův náměstek p. dr. Tom. Černý vydal tuto vyhláška : „Na základě čláokn VIH zákona ze dne 28. března 1880 se oznamuje,­ že c. k. odhadni komisi okresní v Praze přidělený zeměřič do Prahy za ton příčinou již přibyl, aby rek amace, zadané dle čl. I. § 37. zák. ze dne 6 dubna 1879 a dle čl. I. zákona ze dne 30. března 1881 proti nepravému udáni držebnosti aneb proti nepravému vyšetření míry rozlohy prozkoumal. Při této přiležito-ti jest zeměměřiči též přijimati ohlášení změn v držebnosti­ nastalých po 1. ledna 1881, kteréž pak rovněž jako ohlášky o změnách v držebnosti podané bernímu úřadu prozkoumá a dělené pozemky rozměří. Zároveň vyměří rozlohu oněch dílců parcelních, které při vceňováni částečně do rozličných­ spůsobů vzdělávacích vradény byly. Rada městská vyzývá za tou příčinou všechny ty kterých­ se týká, reklamanty i ostatní účastníky, jakož i držitele realit, při kterých se změny v drženi po 1. ledna 1881 nabodily, aby během měsíce srpna v úředních hodinách, totiž od 9 do 12 bod. dop. a od 3 do 6 hodin odp. vždy v pondělí a v sobota na radnici staroměstskou do úřadovny č. 17 v 3. patře se dostavili. Mimo to se upozorňují držitelé, mající právo к ulehčením,­ naznačeným v odstavci druhém článku V. zák. ze dne 7. června 1881, že jim ulehčeni ta jen tenkrát povolena bndon.fpak li pravosti nároků svých beze vší pochyby se vykázali mohon K(to- muto konci přinestež držitelově v pádu dědictví a v pádu soudního prodeje exekučního soudní listiny přikazovací neb stvrzeni soudní. Aby se rozměřeni parcel, pro nepravé udáni míry rozlohy­ reklamovaných, jakož i vyměření rozhráni držebnosti vykonali mohlo, dlužno účastníkům dostavili se к těmto výkonům úředním na místo. Kdyby se tito nedostavili, vykoná se jednání i v jejich nepřítomnosti aneb, kdyby rozměřeni rozhráni se nemohlo vykonali, ponechá se to samé až к příštíma jednání o evidenci. * Dary. Císař daroval pohořelým obce Schonbachn okresu jablonského podpora 200 zl. — P. Bedř. Kubinský věnoval pražským chudým­ částku POO zl. Rada městská vzdala panu dárci diky. * Školství na Žižkové. Místní školní rada na Žižkově povolila i pro letošek к rozmnoženi­ učitelské a žákovské knihovny 100 zl., poněvadž českým obecným školám žižkovským již několik roků nedostalo se příspěvků к rozšířeni­ knihovny a učebních pomůcek, až každoročně­ značnější části v okresním rozpočtu к dotčenému­ účelu se nalézají. — Okresní výbor vinohradský dovolil, že mohon býti v obecním domě na Žižkově, kdež se nachází hostinec, školy zřízeny. Obecni zastupitelství žižkovské a okresní výbor však se odvolali, tvrdíce, že nesluší se, aby v domě, kdež se nachází obecní úřad a školy, nacházel se též hostinec — Česká školní opatrovna v Žižkově otevřena bnde počátkem­ letošního školoího rokn, tedy v měsíci záři asi pro 36^ ditek. Místní školní radou zvolená к témnž účelu komise podala jit žádost o povolení к zemské radě školní, pronajala vhodné místnosti a zároveň dává zhotovili nábytek­ pro opatrován. Poněvadž jest v Žižkově na 1600 dítek od tří do šesti let, bndon přijímány­ z počátku dítky, jichž rodičové po celý den jsou v práci a ditkám svým náležitého opatrováni­ poskytnonti nemohou Rozšířili ihned opatrornu tak, aby mohly býti přijaty všechny přihlásivši se dítky, nelze v tomto roce provesti z finančních příčin, poněvadž celoroční náklad na vydržováni opatrovny jen pro 1000 dítek obnášel by dle předběžného rozpočtu 10 až 12 tisíc zl * Kongregace „dcer křesťanské lásky“,­ jejíž hlavni sídlo jest v Praze, v Mariánském­ ústavě v Ječné alici, a jejíž působení právě zdárně zkvétá, přejme, dle „Boh,“ od 16. t. m. vedení domácnosti a obstaráváni arci- bisknpského semináře, kn kterémužto účeln bnde z kongregace té zařízena zvláštní filiálka v hadově­ semináře. Přinášíme zprávo tato z „Boh.*t nemohonce nikterak pravdivost její zarnčiti, ježto předpokládáme, že by zpráva dotčené kongregace­ nebyla opomenula katolickým listům aspoň sončasně ji taktéž sdélití.