#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
3. října 1905. Císlo 272.
#4
alto_textblock
#4
je pro samosprávné zřízení, avěak radí počna
#5
alto_textblock
#5
v obraně ústavních práv Uher. Připravovalys
za tě přiležitosti, veliké domonstrace přívrženců
koalice i socialistů, ale zákazem pochodňových
průvodů demonstrace budou asi značně sesla-
beny. Strana měštanská ohlásila nový pochod-
ňový průvod na den 6. října, ale socialisté ne
lenili a ohlásili na týž den také svůj průvo
Jich osud bude asi týž, jako osud průvodů, jež
se měly konati zejtra.
Uherětí sociální demokraté svým
odporem proti koalici, kteréž na přání vlády
vpadají do týla, zašli příliš daleko a tím zavi
nili rozkol ve svém lůně. Zvláště pohoršlivě p-
sobilo, když sociální demokraté, řídící se povely
redaktora »Nepszavy«, Bokánye, roztrhali n
veřejné ulici uherský prapor. Dělníci z četných
továren uveřejňují protesty proti rádění mezi-
národních socialistů a značná čásť dělníků,
praví se asi 6000 osob, odpadla již od inter-
nacionály a spojila se s národními socialiste
uherskými, zastoupenými na sněmě poslancem
Mezöfem. 28 důvěrníků dělnictva ohlásil
již Mezöfovi ono vystoupení a v nejbližštc
dnech svolají valnou schůzi dělnictva, v niž od-
stoupení od internacionaly bude veřejně prohl-
šeno. Socialisty potrhaný a pohaněný uherský
prapor bude v úterý znovu posvěcen Fr. Kosu
tem ve schůzi, pořádané pešťským studentstvem.
Z nových politických projevů zasluhuje n
prvém místě zmínky provolání Len
gyelovo, určené pro kasárny. Posl. Lengrel
píše ve »Függetl. Mag. Orsz.«, že passivná
opposice musi vniknouti i do ka-
sáren, že němečtí důstojníci z Rakousk
mají býti společensky bovkotováni, reservní dů-
stojníci mají resignovati, déle sloužící poddůstoj-
níci mají vystoupiti ze služby a němčině nemá
se vůbec rozuměti. Provedou-li passivnou oppo-
sici takovýmto způsobem celé pluky, ne-
třeba se jim ničeho obávati, poněvadž celý pluk
nelze zavříti do žaláře.
Také bar. Fejérváry přihlásil se k
slovu v jednom zabraničném listě. Treti bo
panovníkových podmlnek prý nesepsal, ale s osta
ními body souhlasí. Bude-li nucen sefrvati
vládního vesla, nebude za žádné podmink
vládnouti absolutisticky. Doufá, že panovníi
schválí jeho volebni program a že s
mu při nových volbách podaří získati si většinu.
která odloží otázky vojenské a bude se zab-
vati jen otázkami hospodářskými, sociálními
osvětovými. O věrnosti armády nemůže prý být
pochybnosti.
Z Pešli, 2. října. (Studentstvo ma-
darské a chorvatské.) Včera přibyla do
Pešti deputace chorvatských universitních po
sluchačů jako host studentů maďarských. Tit
zaslali záhřebskému akademickému podpůrnému
spolku chorvatskému pozdravnou depeši, v ni
praví, že oba národové (roz. politi čti náro
dové), obývajíeí země koruny sv. Štěpána.
dojdou blaha, když svnové obou zemí ve vzá-
jemné lásce a v dorozumění budou svorně po
tírati společného nepřítele. Uherské studentstv
přivitá prý záhřebské akademiky v Pešti vždyeko
s pocilem pohostinstvl
#6
alto_textblock
#6
s voliči.
Po skončení debaty hlasováno a náv rh
na centralisaci přijat jednohlas-
ně, avšak místo článku o decentralisaci zákono-
dárství přijata resoluce, navržená p. Oppelem:
„Až budou pevně postavena práva občanské
svobody a pravidelného národního představitel-
stva pro všecku říši, musí býti zákonitou ce-
stou postaráno, aby také tak pevně postaven
byla místná samospráva.“
Na to rokováno o samosprávě krá-
1o vství polského. Slova se ujal pan
Vrublevský. Dovolával se demokratickéh
citu sjezdu. Polsko dávno potřebuje reforem.
Jestliže Rusové se snaží o dosažení svobody
pro sebe, nechat k ní dopomohou i Polákům.
P. Koškarov pravil, že je třeba, aby Rusk
co nejdříve bylo hotovo s touto mátohou a na-
pravilo svou historiekou chybu; čím jednohla-
něji sjezd se odezve ku přáním Poláků, tím
to bude spmavedlivější. Pan Rodičev tak
mluvil pro autonomii Polaka. Kromě důvod
práva a spravedlnosti je zde i důvod ovropskéh
míru, neboť svobodné Polsko bud
bradbou Ruska proti imperiali-
stickým snahám některých naš ich
so u se d ů.
Jediný pan Gučkov ozval se prot
samosprávě Polska. Praví: Samospráv-
né Polsko bude prvým krokem k federativnému
zřízení Ruska, a proto nemohu býti pro ně.
A není ho ani zapotřebí, protože budoue
reformy dají možnost rozkvětu
okrajínám i bez federativ néh
#7
alto_textblock
#7
z řízení.
Resoluce žádě pro Polsko výslovně konsti-
tuci na základě všeobecného, rovného, příméh
a tajného hlasovacího práva.
Sjezd byl potom ukončen.
a
#8
alto_textblock
#8
Marokko.
#9
alto_textblock
#9
Zvolení španělského přístavu Al g e si
rasu za místo konference marocké zavdalc
pařížskému »Matinu« podnět k uštěpačném
článku, v němž vtipkuje o Německu, kter
stále trvalo na tom, aby konference se konal
v Targeru a zamitlo Madrid i San Sebastian
ted pojednou svolilo k Algesirasu, kde je je
jediný pořádný hotel a odkud je jen 22 ml i nl u
do Gibraltaru. Toto sousedství je velmi
zajímavé a zajistě budou členové konferén
často prodlévati v anglické pevnost.
»Míatin« komentuje vtipně tuto okolnost,
jež se zamlouvá pařížskému žurnálu, který vžd-
se horlivě přimlouval za spojenectví Fran i
s Anglil. »Pod anglickými děly«, píše pařížský
žurnál, »před hrozivými batteriemi anglickými
bude se konati konference, svolaná Vilémem
Uvážíme-li, že Německo stropilo tolik hluja.
jen aby tato konference byla svolána, aby byl
poražena anglická politika, a že za místo shro-
máždění bylo zvoleno ono město evropské
v němž máme stále před očima mocný znal
anglické síly, není možno, abychom se nedal
do smíchu.«
Též socialistický tisk »Petite Republiques
píše proti německé diplomacii, již vytýká, žes
chovala přes všechho označené tvrzení velmi ne-
omaleně vůči Francii, která jí dala důkaz nj
lepší svě vůle obětováním Deleassén.
Německé listy nerozepisovaly se obšírně o do
končeném jednání o Marokko. Omezily se větši-
nou na uvedení úřadní zprávy o uzavření pařiž-
ských porad. »Frankřurter Ztg.« prohlašuje, ž
německý tisk nepřiznával marocké afféře tolik
významu jako francouzský a anglický a že při-
jmutím konference Francií pokládal věc za vy-
řízenou a nevěřil v možnost vážného konfliktu.
Toto chování tisku nebylo prý bez vlivu na ně
meckou vládu, jež v mnohém ohledu vyšla Franei
ochotněji vstřic, nežli měla původně v úmyslu
Je to pravdivé tvrzení, »Frankfurter Ztg.« vidí
zajisté v redakcích německých časopisů lepší
diplomaty, nežli v berlínském ministerstvu zahra-
ničních záležitost.
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy zahraničné.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, 2. nljn.
#12
alto_textblock
#12
Moskovský sjezd autonomisto.
#13
alto_textblock
#13
Dne 27. září celý den i večer rokován
o právech národností. Rozpravu za
hájil Polák Kublevský z Kovna prohláše
ním, že polské otázky, Rusům tak
nepříjemné, nebude, jakmile bude
rozřešena otázka o národnosti
decontralisaci. Předseda hr. Gejden ne-
chtěl dopustiti podrobného rokování, naléhaje.
aby se sjezd vyslovil pouze zásadně. Podrobné
vypracování programu, pravil, svazovalo by čle-
nům sjezdu ruce, zasednou-li jako poslanci
hosudarstvenné dumě, kde by snad nemohli
všecky podrobnosti programu hájiti. Sjezd al
nesouhlasil s těmito důvody.
Rozprava o decentralisaci ukázala, ze
všichni členové sjezdu nejsou pro ni, aspoň n
v široké míře, která by Rusko proměnila v stát
federativný a tím ohrozila jeho celistvost. A. J.
Oučkov ukazoval, že sjezd, kdyby přijal do
programu decentralisaci ve smyslu federalisace.
pohřbil by se v očích veřejného mínění i všeho
ruského národa, jenž nemůže podati ruky k roz-
kouskování svého státu. Na toto nebezpečí uka-
zoval i p. Kaškarov, tvrdě, že sjezd s
zkompromituje a všecko jeho dvouleté úsilí při-
jde na zmar. Pan Nemirovský vyslovi
obavu, aby se na okrajinách Ruska neutvořily
samostatné státy, což by znamenalo zhlazen
státu ruského s povrchu země. „Dejme pozor,
volal, „rušti lidé, abychom federativným zříze-
ním nebyli přinuceni ustoupiti na Volgu
Kamu, ne-li dále, a nemusili ruský stát budo
vati od začátku! Pamatujte, pánové, že nesest
vujeme program sobě pro zábavu, nýbrž že
s ním předstoupiti musíme před voliče a vztý-
čiti jej jako prapor. Co se mne týče, j á byc
před své saratovské voliče ne-
směl s tímto programem, proti ně-
muž všechenruský národ se vzbou-
ří jako prsti attentátu na celist-
vost a jednotu ruského státu. Nas
protivníci pak mohou se předsta-
viti národu jako obhájci celi st-
vosti státu a my budeme poraženi
Předseda hr. Gejden poukázal, že sjezd
každým krokem se vzdaluje z půdy programu
s kterým se shromáždil a jímž jsou potřeh
autonomie zemské a městské, a vystupuje jak
politická strana. To nevyhnutelně oslabí jeh
autoritativnou váhu v otázkách samosprávy a
v otázkách politických dojde
něm k rozkolu.
Avšak přívrženci myšlenky decentralisace
a federace, vidouce se ve většině, pokračoval
nastoupeným směrem. Pan Koljubaki
dokazoval, že nejde o víc, než o vyslovení zá-
sady. Netřeba se báti odpadání ani rozpadu.
protože všecky provincie budou spojeny „svaz-
kem výhod.“ (?) Prof. M. Kovalevský
mluvil o historickém právu Finska,
Polska a částečně Ukrajiny, jež
ještě v XI. (?) století měla své samosprávné
zřízení. V každém případě je si přáti, aby sjezd
vyslovil nikoli nějakou filosofickou theorii,
nýbrž praktický klad, že je žádoucí široká
svoboda v místných záložitostech, rovnost všech
před zákonem a samospráva Polska. Člen měst-
ské rady petrohradské, p. D p pel, prav il,zo
#14
alto_textblock
#14
Tittoni a Bullov.
»Giornale d'Italia« tvrdí, že návštěva Tio
nova u Bülowa měla za účel raziti cestu ná-
vštěvě carově v Římě. Německý elsař učinil prí
z vlastního podnětu kroky, aby roztrpčení, vzniklé
své doby mezi Římem a Petrohradem následkem
odřeknuti návstěvy carské, odstrani.
Dopisovatel »N. Fr. Presse« sděluje z B-
denu, co zvěděl o výsledeích návštěvy z ok l
Tittonova: Ministr jest výsledkem návštěvy m
uspokojen. Marocký konflikt náleží minulosti.
Hangská druhá konference se uskuteční a vyříd
otázky námořního práva, by odstraněny byly n
příště konflikty neutralitní. Anglicko-japonská
smlouva znemožňuje i s přispěním Ameriky na
10 let válku v Asi
Poměr rakousko-italský bude přes podněls
tisku oběma vládami udržen v dobré míře
Situace na Balkáně není znepokojivá, makedon-
skou finanční reformu sultán na konec schvál
a ani spory bulharsko-řecko-rumunské nezpůsoh
požár. Obavy před evropskou konflagraci nen
šrojepolek bude i tu hájiti zájmy míru a tím
budou také podněty ke sporům koloniálním
značně obmezeny, zvláště když bude v tom
směru rozřešena účinnost smírčích soudů. Zd
se býti tuto přece jen dobrého tuze mnoho n-
jednou. Optimism ten bezděčně připomíná o-
ciální optimism několik dní před válkou r. 1870.
kdy hlásalo se z Berlína a z Paříže, že vešker
nebezpečí jest zažehnáno
Úmyslu, i Rouviera navštíviti, Tittonís
#15
alto_textblock
#15
zřekll
#16
alto_textblock
#16
Příznivý finanční ztav dánský.
Finanční ministr Lorsen předložil dnes
sněmu dánskému účetní závěrky za r. 1904—5.
Počitalo se na schodek 9.7 mill., ale účetní
závěrka vykazuje schodek jen 1.8 mill. Aktiva
státní pokladny činila na konci roku toho 323
mill. korun, státní dluh 241 mill. kor. J mě n
státní přesahuje tedy dluhy o 8
mill. korun.
#18
alto_textblock
#18
. .
#19
alto_textblock
#19
9hodinná doba pracovní v jižním Německu.
Virtemberská železniční správa zavedla nyn
jako dříve již i bavorská 9bodinnou dobu pra-
covní. Badensko hodlá následovati. Na rakou-
ských železnicích zavedena jest v mnohém o-
větví železničním třeba i 13hodinná služba denní.
A přece jihoněmecké dráhy vyvážeil poměnn
#20
alto_textblock
#20
více. Ovšem nebyly při sestátňování nad cenu
skutečnou ve prospěch velkokapitalistů vy
#21
alto_textblock
#21
koupeny.
#22
alto_textblock
#22
. . .
#23
alto_textblock
#23
Volby v Sasku.
Za dnešních voleb do II. sněmovny saská
bylo na místě vystoupivších 30 poslancův zvo-
leno 19 konservativcův, 8 národních liberál
1 člen reformni strany, 1 svobodomyslný po-
slanec, 1 socialista. Sněmovna tato skládá s
nyní z 253 konservativcův, 24 národních libe-
rálův, 2 členův reformní strany, 2 svobodomy-
slných a 1 socialisty.
#24
alto_textblock
#24
Krvavé dny v Brně.
#25
alto_textblock
#25
Inlerpellace poslancův českých na radě říšské
#26
alto_textblock
#26
Poslanoi dr. Stvánský, dr. Šílený
dr. Pražák, dr. Koudela a soudr. podá
vají na ministorského předsedu ve včerojsí
schůzi říšské rady tento dotaz:
Ku prostředkům všestranným, kterých uží-
vají němečtí vůdcové na Moravě již po několi
let, chtějíce zastrašiti vlády za tím účelem, aby
nebyl splněn oprávněný požadavek českého
lidu o vybudování a zřízení středních a vyso-
kých škol, náleží také pořádání tak zv. „sjezdů
lidových“, na kterých vážně německý lid se
podněcuje do krajní možnosti a přijímají s
rosoluce, ktorými, třeba strojeným a prázdným
tlakem, má býti potlačena a zardousena event.
vůle vlády českému obyvatelstvu činiti p
právu.
Přirozená chabost a malomoc neparlament
ních vlád úřadniekých, která rakouský stát při-
pravila na pokraj anarchie, posiluje německ
vůdce v jejich počínání terroristickém.
Dne 1. října t. r. za vedení purkmistr
brněnského dra, ryt. Wiesera uspořádal
Němci proti zřízení české university v Brně t-
zv. „Volkstag“, ktorý se všemi zjevy průvo-
ními stal se pravou orgif národního fanatismu
jebož odbojní orgánové-pořadatelé přípravii
pravé krveprolití v českém obyvatelstvu.
Nejen ohláškami, které byly podepsány
purkmistrem města Brna a jichž obsah jest do
krajní míry buřičský, nýbrž i novinářskými
staťmi štváčskými byli Němci z celého Rakou-
ska přímo vyzýváni, by českému obyvatelstvu
v Brně a v celé Moravě po případě také násilín
dokázali, že česká univorsita nomůže býti zří-
zena proti vůli Němců ani v Brně ani v nižád-
ném předměstí brněnském.
Poněvadž purkmistr brněnský jest znám
jako pořadatel německého „Volkstagu“ a poně
vadž zachování veřejného pořádku v Brně pří
sluší obecní policii, která jako orgán správy
obecní podřízena jest vůli purkmistrově, pořa-
datelě českého sjezdu lidového, jenž konán byi
týž den v Brně, obrátili se k mistodržitoli mo
ravskému se žádostí, aby státními orgány po-
staral se o bezpečnost účastníků českého sjezdu
lidového, poněvadž svolavatelé jeho nemohli se
nadíti, že obecní policie počinati sobě bude ne-
stranně a že zachovávati bude předpisy. Tato
žádost byla místodržitelem odmitnuta.
Záhy se ukázalo, že obavy svolavatelů če-
ského sjezdu lidového byly velmi podstatny
Obecní policie chrálla nestoudně německé vý-
tržníky, kteří český lid, klidně demonstrující.
přepadali holemi a klacky. Beze vší příčiny po
licie obecní tasila šayle a sekala jen zuřivěd
řad českého lidu, jenž před policií musils
uhnouti, chtěje zachovati svůj zivot.
Tímto bezpříkladným, neslýchaným a su-
rovým počínáním obecní policic četné osoby.
které byly bezbranné a které zachovávaly úplný
klid, byly těžce zraněny, a podán byl opětn
důkaz, že obecní policie v Brně není a
schopna ani ochotna chrániti pořádek a bez
pečnost obyvatelstva bez rozdílu národnosti
nýbrž ze jest k ochraně německých rvounů
ku podporování německo-nacionálních štváě-
ských agitací.
Poněvadž protesty českého lidu proti v
tržnostem německé policie brněnské byly igno
rovány místodržitelem a poněvadž následke
tohe došlo ku politováníhodným výtržnostem
ke krveprolitím, činí podepsaní na minister
ského předsedu dotaz:
Jsou Jeho Excollenci tato fakta známa
Chce Jeho Excellence konečně působiti, aby
bezpečnostní policie byla postátněna?
Vo Vídni, dne 2. října 1905.
#27
alto_textblock
#27
Dojem ve Vídni.
#28
alto_textblock
#28
z Vídně, 2. Hijns. O ničem nemluví se dnes
ve sněmovně poslanců, praskrovně navštívené,
leč o včerejších událostech brněnských. Pře-
třásány jsou hlavně dvě otázky. První: Zdali
včera podařilo se Němcům zachovati, alespon
zdání německého rázu Brna. Bylo ukazováno
k tomu, že židé praskrovnou měrou účastnili se
demonstrací protičeských a že jejich secesse je
stejně pozoruhodný zjev jako síla, kterou osvěd-
čili Čechové a že država, která musí býti chrá-
něna pěchotou, jízdou a dělostřelectvem, je n
dlouho neudržitelna. Druhá otázka byla, budou-i
míti události včerejší, všechny události, nejen
obě schůze, nýbrž také události pouliční vliv na
výsledek boje o českou universitu v Brně a jaký
O to byly všeliké předpovědi. Listy Kat hrei-
nův a Luegrův, zaslané purkmistru W ie-
serovi a v německém domě sdělené, vykládány
v ten rozum, že rozhodnutí vlády naposled do-
padne v ten smysl, že česká universita nedá se
do Brna nynějšího, ale přece do předměstí (
blízkého. Byly však hlasy, že tolo rozhodnut
není časově blízké a že stane se teprve po za-
jištění zatimního rozpočtu (!1!) na první polovie
r. 1906. Lze řici k tomu jen: »Kdy bude kone
té komedie ?
#29
alto_textblock
#29
Další řádění proti Čechům. — Smrtelné zranění
Z Brna, 2. října. Dnes večer došlo opět
k pouličním demonstracím. Němci na ně-
kolika mlstech pokusili se vytlou-
kati česlké místnosti. Specielně
kavárna Uřidilova stala se obět
německé zuřivosti. — Dále také
v Rudolfské ulici byla okna če-
ským rodinám vytlučena. Před Be-
sedním domem shromáždil se nepatrný počet
českého obecenstva, mladších lidí, kteří se tu
klidně procházeli. Necháni byli asi 3 hodiny
na pokoji. Potom však náhle z Rudolfské ulice
vyrazila četa vojska 49. pluku, vedená kadetem
Springerem, který velel »laufschritt« s n
sakeným bodákem. Na lid učiněn útok.
#30
alto_textblock
#30
Jeden český dělník, Pavlík, byl za-
sáhuut bodákem do dolní části těla
a proboden. Kromě toho zraněn byl na
hlavě smrtelně.
Zjištěno bylo za přitomnosti posl. dra. Per ka
a advokáta dra. Bulína na místním velitelství,
že dotyčný kadet S pringer, který velel, ne-
rozumí aneb nechce uměti česky. Oba tito pánové
zakročili u velitele místního komanda zároven
s říšským poslancem Rozkošným, aby i hne
zavedeno bylo vyšetřování, jelikož jes
obava, že raněný do rána zemře.
Celá věe bude hned zejtra předmětem interpel-
lace na tíšské radě. Chodník před bese
ním domem zalit jest kr vi
Skon probodeného českého dělníka.
Z Brna, 2. řijna o půl 12. hodině v noc
Probodnutý dělník Pavlík, pocházejíei
z Vítkovic u Brna, zemřel. Mezi če-
ským obecenstvem je veliké rozčilení
Očekává se, že pohřebních obřadn
nad rakví českého člověka, který o
německých vojáků na prahu besed-
ního domu byl probodnut, zúčastní s
nejšlrší vrstvy celé české Moravy.
Filiálka »Nár. Listů« napadena.
Z Brna, 2. října. (Telegr. zpráva »Nar
Listů«.) Rozzuřená německá a renegátská chátr
na Ferdinandské ulici pomstila se také na hlavní
brněnské filiálce »Národních Listů«. Nad zá-
vodem vísela totiž pěkně vypravená skleněná
tabule, hlásající, že jest tu hlavní prodej »Ná-
rodních Listů«. Tuto tabuli roz bil
německá chátra klacky a kamením
na kous k y.
#31
alto_textblock
#31
Surovosti Furšáke
#32
alto_textblock
#32
z Brna, 2. Híjna. (Zvl. tel. „Nár. L.) Pni včerej-
ších řežích počínali si zvláště surově buršácí, z nich
něktoří užívali při tom zbraní přímo bestiálních. Byli
vyzbrojeni zvláštními náprstky na kte-
rých byly příletovány dva centimetry
dlouhě, ostře nabroušené a na způso
drápů zahnuté železné hroty, jez měly
navlečeny na všech prstech a přivá
zány k ruce řemínky. Je to příšerná zbrah
jejíž jedíné užití je, rozervati obličej a vy-
rvati oči. Jeden lakový buršácký rabiák byl če-
skými liěmi dopaden a zbraň mu byla servána' z ruky
#33
alto_textblock
#33
Demolovaná strážnice,
#34
alto_textblock
#34
Z Brna, B. října. (Zvl. telegr. „Nár. L..9 Suro-
vostmni brněnské policie rozlícený lid demoloval včenn
policejní strážnici na třidě Františka Jozefa a vyklidi
z ní všechno na ulici. (Viz níže i telegram korresp
kanceláře. Pozn. red.) Policajti Josef Zimmen a Adol
Schwab prchli na záchod, kde byli pak
za vřeni. Část průvodu, ubírající se Kolištěm, do-
stala se až na nároží Nové ulice, kde byla přivítán
s jedné strany dragoun y, od německého domu pl-
táhl zástup buršáků a z Lažanského náměstí přispěl
ku pomoci Němcům policie v čele se strážníkemo Sl-
wikem, který úplně bez příčiny dal tasiti zavle
sekati do bezbranného lidn. Po intervenci pořadatel
Veselého došle k rozchodu. Demonstrující ubírali s
na to pak Novou ulicí, kde padlo za oběť několil
svílilen. V Nové ulici č. 42 mrštěna byla do dav
sklenice, kterou vyhodil jednoroční dobrovolník, sy
německého professora Zenkra. Rozlícený lid pak
vybil stráznici na Nové ulici a německou
skolu na d'Elvertově urloe.
#35
alto_textblock
#35
Officiosní ličení nedělních události.
Z Brna, 2. rfina. (C.-B.) O včerejších udá-
lostech sděluje se ještě: K 7. hodině ranní po-
čali se Němci ubírati na nádraží, aby uvital
účastníky, zvláštními vlaky mezi 9. a 10. hod.
přijíždějící. Brzy na to přibylo několik tisl
Čechů, dílem drahou a zvláště z předměstí, za-
ujali místo na Lažanského náměstí, na Velkém
náměsti a zvláště na Nádražním náměstí, kdež
se četní Němpi byli shromáždili. Náměstí toto
bylo následkem toho tak obeazeno, že účast-
níkům německého »Volkstagu« nejprvo nebyl
možno proniknouti. Městská“ policie na konec
uvolnila (recte: prosekala ! Pozn. red.) cestu
Němci táhli v několika zástupech do německého
domu. V čele prvého byl poslanec Wolf. Men
Uím byli Čechové policií do částí města kolem
české besedy zatlačení a tam zadržováni. Do-
poledne došlo k opětným srážkám zástupů obou
národností zvláště před nádražím a pak na Vel-
kém náměstí, když český jeden zástup je pře-
cházel, aby se k Besednímu domu dostal a při
tom německý jeden zástup potkal.
Již dopoledne bylo povoláno vojsko, kteréž
ale hlavně teprve odpoledne zakročilo. Po skon-
čení českého sjezdu táhli jeho účastníci dílem
k nádraží, kdež posl. dr. Pražák měl ještě
krátký proslov, dílem do předměstí, kdežto
účastníci německého sjezdu dílem představení
v divadle, dílem koncert v německém domě
navštívíli a odtnd pak k nádraží se ubírali.
Ulice byly po celé odpoledne naplněny demon-
stranty obou národnosti.
Z nádraží táhl zástup asi 3000 lidí směrem
k německému divadlu, byl ale jizdou zatlačen.
Na několika místech ve Ferdinandově třídě došlo
na bitky, až vojsko uzavřelo ulice a jednotlivá
náměstí i ulice vyklidilo a Nádražní náměstí
obsadilo. Při zatlačování lidu byly ve tříde
Františka Josefa, v Josefově a na Cejlu roz-
tlučeny svítilny; do obecní strá žni ce
na třídě Františka Josefa vnik
zástup a vyházel knihy a spisy n
ulici. K 11. hodině v noci byly zástupy roz-
ptýleny a vojenská assistence mohla býti o-
#36
alto_textblock
#36
volána.
Německé a české státní ústavy učebné, ja-
kož i některé jiné školy, v nichž v noci byl
vytlučena okna, byly přes den četníky střeženy.
V sobotu i v neděli bylo zraněno několik
policejních strážníkův a obecních úřadníkův, po
nejvíce kameny. Záchranná stanice zakročila ve
124 případech. Zatčeno bylo v sobotu 19,v
neděli 42 osob, ze sobotních zatčených ode-
vzdáno zemskému soudu 7, z nedělních 28
osob. Zatýkáno hlavně pro házení kamením
pro urážky stráže. Zpráva o zranění posl. dr-
Pražáka jest nepravdivá.
Z Brna, 2. října. (C.-B.) Dnes večer opa-
kovaly se výtržnosti ve vnitřním městě. V ně-
meckých a českých kavárnách i v němec k
škole korunního prince Rudolt
byla okna vytlučena a několik obchodů
v Rudolfově třídě zle poškozeno. Před besedním
domem shromáždilo se veliké množství lidu.
Na Dominikánském náměstí ně-
mečtí a čeští demonstranti bombar-
dovali se navzájem kamením. Poněvada
#37
alto_textblock
#37
obecní stráž nestačila, byly vedle 4 setním
pěchoty povolány i 2 škadrony jízdy.
K 11. hodině jevilo město opět obvyklý klid.
Před Besedním domem byla jedna
osoba — truhlářský prý pomocník —
těžce zraněna. (Viz podrobnosti výše ve
zvláštním telefonogramu našem. Pozn. red.)
#38
alto_textblock
#38
Denní zprávy.
— Výkřik německého vzteku proráží ne-
besa, brněnšti Češi nenastavili jen tak zhola
své hřbety německému kvji, nedali si bez
obrany okrvaviti hlavy, posekati údy, nýbrž po-
stavili se hrdinně proti německému útoku, na
ránu odpověděli ranou a ukázalo se dokonce,
že po českém úderu padne Némec tak dobře
jako po německém Čech, byl-li jen stejně řízný.
a byla-li německá kůže proražena, ukáže se-
i pod ní červená tak dobře jako pod českou.
Brněnští Češi se nedali a proto jsou smobeme,
jak nadává »Prager Tagblatt« po svém chvalném
zvyku, který mu může být jednou velice nemile
odvyknut. Ba stalo se dokonce, že mezi pora-
něnými, obvazovanými na záchranné stanicí
v nemocnici ošetřovanými bylo napočteno víc
Němců než Čechů a to německé listy naprosto
neshledávají v pořádku. Až dosud ve většině
případů zvykli Němci na to, že na jejich bar-
barské útoky couvl český dav »za hlasitého
protestu« ustupuje násilí, »jemuž zabráněno - dík
rozvaze českých předáků« a německý »edelvolke
očekával i v neděli, když přišel z Brna češství
vytřiskat anebo aspoň z brněnského češství českou
universitu, že se mu povede jako vždyeky před
tím. Leč zmátli se ti renegátští najatci moravští
a slezští i jich alpští hosté. Byla to pro ně
nezapomenutelná pamětná, která jim byla udě-
lena po 9. hodině v neděli dopoledne u vstupu
do Ferdinandovy ulice, když přijely zvláštní
vlaky z Vyškova, Jihlavy, Znojma, Břeclavy
s 3000 účastníky a branný tento, na německých
jazykových ostrůvcích najatý sbor chystal se
vtrhnouti do německého Brna.. Jazykoví
ostrované němečtí narazili tu na brněnskou
českou pevnínu, která stála jako hradní zed.
jak česká píseň velí. Bezmála dvě hodin
musili Němci stát před tímto valem z českých
těl, položeným mezi ně a německé Brno, » Hej
Slované« znělo s jedné, »Wacht am Rhein«
s druhé strany. Němečtl oblehatelé byli odráženi
útok za útokem a byli by musili odtáhnout
s nepořízenou, kdyby nebyly na konec rozhodly
policajtské šavle obecní, poslední rozum brněn-
ského němectví. »Obrovskému«, jak dí německý
referát, průvodu německému musil být Ferdi-
nandovou ulicí, Čechy nazděnou, průchod do
slova protesán a že při tom netekla jen česká
krev, o tom písně zpívají němečtí zpravodajové.
Ovšem sami ani netuší, jak ohavně nízce zní
právě toto místo jich líčení. »Situace stávala se
každou minutou hrozivější« vypravují, »zuřivost
Čechů stoupala vůči stále většímu přílivu Némců
z nádraží a právě tak vzrůstalo rozhořčení
Němců vůči úspěšnému odporu Čechů. Konečně
použila policie, jejíž trpěli v os ti (t. !) po-
dvě hodiny Češi zneužívali, v sebeobraně šavll.
V okamžiku válelo se několik Čecha
šavlemi ťatých na zemi a v několika
minutách bylo prostranství před přerovakou
pivnicí prázdné a obrovitý průvo
Němců mohl nastoupiti pocho
k německému domu.« Ano, teprve
potom, až policejní ezekutiva německého
karakteru Brna, v obecním chlebu stojící, v-
konala přímý rozkaz protlouci německému
vpádu ulici! Dosud nebyly, zadány brněn-
skému němectví tak těžké rány, jako právš
těmito švihy šavlí obecní kohorty policejní, jich
ozvuk šel celou českou Moravou a barva »vzá-
cné šťávy«, řinoucí se po českých čelech a sl-
jich ve Ferdinandově ulici, nezmizí nikdy z očl.
bezprostředních účastníků českých. A byli svědci
ze všech českých kruhů Moravy a z převalné
části Čech. V sobotu a v neděli, v krvavých
těchto dnech. pochována byla snad nadobro my-
šlenka českých idealistů moravských o možnosti
smírného vyjití a vyžití s moravskými Němci,
první hrouda brzy dopadne na její rakev —
ostudné smiřovačky. Musilo-li se zajiskřitiv
očích, aby nastalo tak očividné jasno, také to-
je konečně prospěch ze sjezdu a bitvy obou
národností, na ulicích brněnských, v níž vláda,
jež po rozhodnutí o tom, že Brno německým
není, zakročila vojskem. K tomu ovšem dojiti
nemusílo, kdyby státní správa dávno byla již
odstranila policejní obecní monstrum brněnské.
Jejt řádění trefně charakterisoval na sjezdu če-
ském posl. rod. Anýž a jeho slova jako očitého
svědka, pronesená s takovými doklady bezpro-
středně po orgiích brněnských metařů, přes noe
do policajtských kabátů navlečených, za spořá-
daných právních poměrů musila by stačiti k ná-
pravě. Nehodláme srovnáváním poměrů praž-
ských s brněnskými náladu ještě více jitřiti,
jisto jest, že brněnská policie ukázala se zrovna
jako největší buřič a původce nejhroznějších
výjevů z obou dnů brněnských: Právě ten značný
počet raněných policistů brněnských nasvědčuje,
až po jaký stupeň zoufalství musil být český
lid v Brně rozhořčen a bezohledným použitím
ozbrojeného nástroje německo-nacionální zvůle
roztrpčen, jsou-li výsledky takové. Konec konců
ukázalo se, že brněnští Češi přece jenom nejsou
z materiálu, do kterého lze jen bušit bez jiného
výsledku než pouze zvučného ; česká tvář nemá
dvě líce jenom proto, aby nastavila druhou,
když na jedné pleskne německý poliček a byli-l
mezi — přesvědčenými také oba Rohrerové, po-
věstný Zábřežan Brass a jiní pohlaváři němečtí,
není bez výhody, že se jim dostalo poučení
o nenadálé stránce národního živlu slovanského
na Moravě, s nímž navykli si zacházeti jako se.
psanci. Tekla ovšem v Brně česká krev, ale-
jen proto, že se Češi n e d a lil
— Slavnost odhalení pomníku krále Jan
Lucemburského v Kreščaku měla skvělý prů-
běh. Jak se sděluje telegraficky presidium měst-
ské rady pražské, vyjel v neděli dne 1. října
z nádraží severního v Paříži zvláštní vlak
s účastníky slavnosti do Kreščaku. Institut fran-
couzský zastupovali při slavnosti: známý přítel
národa českého Louis Leger, Jules Lair, Joret
a Emil Picot; také zpravodajové velkýeh žur
nálů pařížských: „Figara“, „Journalu de Dě-
bata“, „Republique Francaise“ e j. vypravil
se na místo slavnosti. Lucemburk zastoupen byl
svýn. pařížským zmocněncen Vannerussem,
konsulem, vicekonsulem, šesti členy lucembu