Strana 2. Číslo 75

KATOLICK LXSTY.

Pne 17. března 1902

květin bělalo se sádrové poprsí sv. Otce. Hosty uvá- děli členové jednoty, zdobení svými spolkovými od- znaky. Mezi přítomnými vzácnými hosty byli pp. J. M. světící blskup dr. Krásl v zastoupení J. Emin. kardinála knížete arcibiskupa pražského Lva bar. Skr- benského, dále starosta města Smíchova stav. Eihe- nický, dvorní rada prof. dr. Kvíčala, vicepresident Ripka, dvorní rada Jansa, okresní hejtman Pokorný, kníž. arcib. řada prof. Havránek, dvorní reda Wolf, rada z. s. Hollitsch, prof. Žák. městský radní Krupka, vrchní poštovní správce Masák, řid. gymn. Doucha, kanovník farář Švehla, školní inspektor Hanzi, okr. hejtman Kubín, sekretář Hausa, kaplan Svojsík, vrch. policejní komisař Habersperger, sládek Stejskal, pol. komisař Kopecký, řid Kryšpín a j. v. Kaple pěkně, jak již řečeno, vyzdobena a také schodště pokryto koberci. Rázem o půl 5. hod. odpol. chrámový sbor smíchovský za řízení p. Ed. Treglera sbor »Missa jubílei. Credo« od Treglera, načež následoval proslov předsedy dp. ThC. Jana Paulyho, kaplana smí- chovského. Uvítal vzácné hosty, hlavně J. M. dra. Krásla a uvedl, že všichni státníci církevní i světští souhlasí v tom, že Lav XIII jest největším papežem, velikým státníkem i diplomatem, učencem i básníkem, papežem míru i smíru, lumen de coelo. Zmínil se o volbě papeže, jenž zvolen v 63. roce svého věku a jenž v těžkých dobách skoro plné čtvrtstoletí řídí církev katolickou. Letos slaví své 25leté jubileuma celý křesťanský svět obrací se k Vatikánu, kde dlí kmet 92letý a tisíce tisíců věřících volá: »Lva XIII, Bože, nám žehnej a zachovej.« Tento rok je rokem holdu celého křesťanského světa sv. Otci, nástupci Petrovu a také z valné části katolický Smíchov při- pojil se k jubileu velikého papeže. Smíchov je prvý z předměstí i měst pražských, jež slaví jubileum pa- pežské. Řečník vyslovuje za to upřímný dík všem přítomným, zvlášť Jeho bisk. Milosti dru. Kráslovi jako zástupci Jeho Emin. milovaného kardinála kní- žete arcibiskupa pražského, děkuje za sympatie, jež projevil týž Národní Jednotě, i vítá shodu mezi úřed- nictvem, klerem i zástupci obce, kteří věrni zůstali katolickým tradicím. Řeč svou pak končí předseda dp. Pauly souhlasem s Ehrhardem, že dvacáté sto- letí patří katolicismu. Na to sbor zapěl »Panis Angelicus« od E. Stehle a slova se ujal v slavnostní řeči vdp. kníž. arc. kons. rada prof. J. Havránek. Vážně a přesnými důvody dokládaje své tvrzení za napnuté pozornosti uvedl slovutný řečník, že v papeži Lvu XIII. vzešla světu hvézda první velikosti; chválí jeho pevnou vůli, energii a uvedl, že Lev XIII. dal historii nový směr. Řečník zmiňuje se o mohutném stěhování národů v V. století, kdy na prestol sv. Petra zasedl Lev I., který rozehnal Huny, ukrotil Vandaly a na sněmu chalcedonském promluvil tak, že mu dáno přijmí Veliký. Přecházeje řečník na papeže Řehoře, jenž byl velikým a bystrozrakým or- ganisatorem, kterého sám Herden velebí, že dal směr budoucna v XI. stol., kdy počal nesnadný boj, v němž papež dovedl národy křesť. vymaniti z poroby a ujařmení. Řečník v dalším přechází na Celestina III. a jeho dobu a dokládá, že dues je doba vážná, neboť spo- lečnost lidská jest rozčeřena, je tu boj všech proti všem, neláska, boj úskočnost — a tu stojí pevný papež Lev XIII., stařec veliký duchem, se srdcem anděla. Církev katolická je rodina, rozšířená po všem světa oboru, je to obec a hlavou její jest sv. Otec papež Lev XIII., jenž slaví letos své vzácné jub leum, a sice jubileum trojnásobné. Tento kmet na stolci Petrově těší se pak nejen obzvláštní lásce Boží, ale milionů katolíků. Řečník trpce stě- žuje si na to, že uvědomění náboženské je dnes řídké, přichází na životopis Lva XIII., na jeho velikolepou činnost, neboť Lev XIII. je papežem míru a osvěty. On učinil stav katolíků v říši turecké aspoň snesi- telný, upravil kněžské poměry, obrátil zřetel k missiím. zastavil kulturní boj, mocně zasáhl v mír světa, do- vedl zregalovati otroctví a j. On je papežem osvěty, neboť dovedl rozluštiti palčivou otázku sociální způso- bem znamenitým, otevřel učencům bohaté archivy va- tikánské, vydal řadu znamenitých encyklik, z nichž ve známé »Grande munus« objevíl se jako přítel Slo- vanstva. Sv. Otec upřel zraky své ke katolíkům na Rusi, věnoval péči katolíkům francouzským, jichž dny jsou dnes dny utrpení. Všechny otázky kulturní i církevní našly ve Lvu XIII. zastance — on plní svůj veliký úkol. Proto také to vzdávání holdu vě- řících, a řečník uvádí, že, až odejede Jeho Em. ndp. kardinál kníře arcibiskup pražský Skrbenský do Říma k sv. Otci, že také sdělí sv. Otci hold katolíků smíchovských, kteří jako všichni Češi věrni jsou víře svých otců, víře sv. Václava a sv. Vojtěcha, nebot jen víra a náboženství katolické uchrání nás před příbojem na nás se valícím. Jsme Češi — uvádí nadšeně řečník — a katolíci, stojíme při svém císaři a králi, hájíme svou vlasť a nedáme si vzíti své pře- svědčení katolické!« Potlesk byl odměnou řečníku. K závěru zapěl chrámový sbor papežskou hymnu, čímž -l- slavnost skončena.

Listy z Krajiny. V Lublani, v březnu 1902. (Zalesňování Krasn. — Učenost liberálních učitelů. — spisovatel Jesenko. — Volby do okresní nemocen- ské pokladny v Kranju. — Hotel na Triglavu.- Lublaň sv. Otci.) + Kras, onen nevlídný kraj, táhnoucí se o Postojny směrem k Terstu, se zalesňuje již 25 let. Loni se vysázelo: 2,158.000 borovic, 23.000 jedlí a 25 000 modřínů, tedy hezky veliká plocha. Stromky zasazené v letoch 1876—1885 jsou již vysoké 6 až 10 metrů, úrodné zamě se někde nacházi již i 15 centimetrů vysoko. Dříví z posekaných stromů se da- rovalo usedlíkům, jakož i tráva v množství více tisíc centů. Zalesňování Krasu je nezměrnou dobrotou pro tamní lid. Snáze snášejí krutou zimu, neboť lesy lámou sílu severáku — kóy, políčka se jim rozšíří a palivo budou míti na blízku. Dosud muslli pro dříví až 4—6 hod. daleko. Rovněž takovou potíž mají s vodou; kamení dešťovku nepopije a prudké l javce se skal odnáší i trochu té úrodné prsti, která ještě v nějaké té štěrbině zůstala. Též oko cestujícího se zajiskří, vidí-li v těch — pouštích, jak se les množí a roste. Naši liberální včitelé jsou hrozně učení páni. Ve svém »Uč. Tovarišu« »zastřelili mnohého kozla« na vědeckém poli, zvláště v historii. Než na těch vavří- nech namají dosud dosti a proto si šli pro ně na pole náboženské. Ve »Zvončku« — vydávají jej pro děti — píší o kajícím hříšníku, jemuž sv. Potr ne- chtěl otevříti nebeskou bránu. Zavolal tedy sv. Jana Křtitele, miláčka Páně, a tomu praví: »Což jsi ty, Jene Křtiteli, nenapsal ve své knize, že je Bůh láska? Cž jsi v pozdějších letech neoznamoval: »Bratří, milujte jeden druhého?« Jsou to věru učenci ti páni — jungovci. A dle všeho již ani sami nevěří v »Uč. Tov«, svůj evangelium. Nebeť mají místa pro delší článek, jenž by mohl vycházeti celé léto. Tak se zde jeví souchotiny na penězích a i na uče- nosti. Jaké pak asi přání přinese nejbližší číslo »Uč. Tov.«? Lublaňskému zástupcl banky »Slavie« zemřel před nedávnem úřadník Jesenko v mladých letech a zanechal vdovu s nezaopatřenými dítkami ve velikě chudobě. Jesenko byl též spisovatelem a psal hlavně pro »Slov. Narod«. Vdovy po něm se neujal ani Hribar, zástupca »Slavie«, ani »slov. pisateljsko društvo«. Zcela liberálně: nepracuješ pro nás, protože více nežiješ, a tož my tě neznáme. V Kranju měly býtl dne 2. t. m. volby do okr. nemocenské pokladny. Jelikož by byla propadla libe- rální strana Majdičova a Cyrila Pirce, se volby ne- konaly a okresní hejtmanatví k tomu mlčí. Dr Šu- šteršič podal již interpellaci, v níž ukazuje na chování se politických úřadníků referenta barona Schöuberga a okresního hejtmana Pirce a dále na okolnost, že je pokladníkem pokladny jistý Kokalj, jenž je ve vy- šetřování pro malversace u kranjské hudby. Iuter- pelant požaduje důkladnon přehlídku a vyřetření. Pod Triglavem se nacházejí tak zvaná »Vrata«. Baedeker píše o nich: »Vrata jsou jedna z nejkrás- nějších údolí v Evropě. »Vrata« si prohlédl r. 1841 saský král Bedřich August; jistý Tyrolan se o nich vyjádřil: »Néco takového nemáme ani my Tyrolané«, a loni dva uherští magnáti, kteří příšli z Tyrolska: »Údolí Ampezzo není nic proti »Vratům«. Kdyby »Vrata« stála v Tyrolech, byly by tu již tři hotely; zde pak se nedostane ani nic k jídlu.» Slov. plan. društvo nyní rozhodlo na radu faráře Aljaže vystaviti tam hotel se všemi vydaji ssi na 20.000 zl. Vodovod tam již farář Aljaž udělal. Farář Aljaž je jakýci pa- trlarchou slovinské turistiky. Jménem města Lublaně blahopřál Hriba s v. Otci. Lev XIII. se ovšem poděkoval a lidu požehnal. »Slov. Nar.« toho použil k nájezdu na blskupa. Papež je prý neomylný a jim — liberálům žehná, biskup neomylným není a je proklíná. Že by byla Hribara k blahopřání vedla láska, o tom roz- hodně pochybujeme, toho jsou příčinou stranické zájmy, a ty se teď ukázaly.

Zprávy cirkevní. Bířmování. V sobotu, dne 15. t. m, o 8. hod. ranní udělil J. Em. ndp. kardinál kníže-arcibiskup pražský Skrbenský v kapli arcibiskupské residence několika mladým šlechticům pražské šlechty svátost sv. biřmování a sice: synům J. J. nejvyššího mar- šálka král. českého Jiřího kníž. z Lobkowicz, Ferdi- nanda prince z Lobkovic, Karla prince ze Schwar- zenberga a 2 synům Rud. hrab. Černína. Marianská kongregace mužů a jinochů u sv. Ignáce v Praze pořádala i letos v domá- cím chrámu Páně exercicie mužské za vedení dp. P. Františka Vídeňskýho S. J. a sice od 4. neděle postní t. j. od 9. až do 15. března b. r. vždy o 7. hodině večer. Účastenství při těchto přednáškách bylo veliké, neboť několik set mužů a jinochů s nadšením

poslouchalo plamenná slova shora jmenovaného výteč- ného kazatele. Každého dne před započetím přednášky zpívána za zvuků varban píseň missionářská. Po ukoučení přednášky bylo uděleno požebnání s Nej- světější Svátostí oltářní a konečně byl zpíván žalm 50. Ukončení letošních duchovních cvičení bylo slav- nostně zakončeno, naboť dne 16. března b, r. pátou neděli postní po 6 hodině ranní súčastnili se ve svrchu jmenovaném chrámu Páně mimo Marianské kongregace též jiné katolické spolky mužské v hoj- ném počtu a síce: Jednota katolických tovaryšů s praporem, Jednota Svatováclavská, Akad. Mariau- ská kongregace, Jubilejní spolek »Praha«, Svatojosef- ská jednota z Buben Holešovice, vzdělavací kesedy katolických mužů na Král. Vinohradech a v Karlíně, Národní jednota katolických mužů na Smíchově, tvo- říc špalír v chrámové lodi až k hlavnímu oltáři oče- kávajíc příchod J Em. pana kardinála a knížete. arclbiskupa pražského. O půl 7. hodině ranní přijel Jeho Em. a byl u vchodu do chrámu Páně uvítán dp. superlorem řádu T. J. P. Vostatkem a dp. P. Je- melkou, přijav aspergll ubíral se k hlavnímu oltáři špalírem od katolických spolků tvořeným. Po krátké modlitbě sloužil pak Jeho Emin. mši sv., při níž se zpívala píseň: »Již jsem dost pracoval.« K stolu Páně nepřistoupili pouze přítomní členové katolickýe. spolků, nýbrž i všichni účastníci duchovních cvičent velký počet čítající. Před podáváním Nejsvětějšíhoí Tela Páně mel důst. p. P. Vídeňský ke shromáždění velmi pěkně přednesený proslov o významu téhož. Po tomto proslovu podával Jeho Eminencí Tělo Páně každému jednotlivci, což trvalo plnou hodinu. Po ukončené mši sv. ubíral se Jeho Eninenci tímtéž špalírem jako při příchodu do chrámu Páně. U vý- chodu z kostela vyslovil starosta p. Václav Krato- chvíl Jeho Eninencí jménem Marianské kongregace a jiných přítomných spolků za prokázanou česť hlu- boca procítěný dík a »Zaplať Pán Bůh!« Na tyto slova ráčila Jeho Eninence odpověděti: »Byl jsem potěšen, že se katoličtí mužové tak četně sešli ku cti a chvále Boží a ku cti Nejblahoslavenější Panny Marle« — načež udělil ještě jednou své vrohnopa- stýřské požehnání a odjel do své resídence. Pohřeb. Dne 5. t. m. zemřel v Cerhonicích vdp. Ludvík Freyinger, kněz řádu premonstrát- ského ve Schläglu, biskupský konsistoriální rada a notář budějovický, biskupský duchovní rada linecký. kněz-jubilant, čestný měšťan města Aigen atd. a ad- ministrátor velkostatku cerhonického, ve stáří 76 let. Byl to kněz vzorný a pro svou mírumilovnou a ušlech- tilou povahu velmi oblíbený, o čemž svědčí nesmírný zástup obecenstva místního i okolního, jenž na pohřbu měl účastenství. Ač rodem Němec, lnul obzváštní láskou k českému národu, jehož řeč, ač jsa ve vysokém stáří, takřka úplně si osvojíl. Pohřeb konal se dne 8. t. m. za vedení J. M. ndp. opata kláštera Schläglu Norberta Šchachingera a za assistence místníhoi okolního vdp. duchovenstva na břbitov mirotický, kdež po slavném rekviem byly tělesné pozůstatky zemřelého k věčnému odpočinku uloženy. R. i. p. Nový Boží hrob, vlasteneckou frmou p. Jos. Krejčíka dle návrhu malíře p. Duchoslava stavěný, chystá se pro posvátný týden ve chrámu sv. Jakub- ském. — V pátek, dne 31. t. m. slaví se tamtét svátek Sedmibolestné Panny Marie se slavnými služ- bami Božími a dvojím českým kázáním. Bližší pořádek bude ještě uveřejnén.

Zprávy denní.

* Slavnostní členskou schůzi pořádala včera odpoledne ve spolkové své místnosti v »hotelu Suchý« v Karlově třídě na Žižkově Katolická beseda pro Žižkov a okolí za značné účasti hlavně dama za předsednictví p. Zuzánka. Na programu byla před- náška p. kanovníka dra. Jos. Buriana z Král. Vyšehradu, jenž promluvil ohnivým svým a přesvěd- čivým způsobem o vlivu církve na společnost lidskou. Vylíčil poutavě poměry náboženské v XVI. století. přešel na naše poměry a zmínil se o proudech protí- církevních nynější společnosti a o boji, který vede katolická církev na všech stranách. Boj ten není nový, neboť datuje se od prvopočátků církve katolické. Cír- kev z tohoto boje vyšla vždy vítězně a tak i nynější těžké zápasy proticírkevní síly církve neseslabí, ale ona hájíc své zásady zvítězí a jsouc svým zřízením dílem Božím, přetrvá věky — vše. Přednáška ta přijata s velikým povděkem a když řečník požádán byl, aby co nejdříve opět k členstvu promluvil, slíbil tak učiniti. * Evangelická stanice v Hrobech. Evan- gelíci pohlížejí na Hroby jako na místo pro ně hi- storické a nad míru důležité. Vždyť před vypuknutím 30leté války postavili si tu na pozemcích kláštera Oseckého kostel, a katolického faráře, který proti násilnostem protestantů v kostele katolickém se obracel jednoduše za oltářem pověsili a zabili. Stalo se r. 1617. Dne 12. prosince 1900 položen byl v Hrobech základ k novému protestantskému kostelu. Příští Veliký pátek