Strana 4.

Číslo 58.

KATOLICKÉ

LISTY

Dne 28. února 1902.

kráte se o tom »L. N.« rozepsaly, poprvé dokonce na úvodním místě. Ale synáček byl bezpochyby špatně vychován, nebo myslí, že už je na poslouchání dosti starý, zkrátka, on si to nechce dát líbit, aby mu ta- tík vyčítal hříchy, jež snad dokonce nezavinil. Odpo- věděl tedy ve zvláštním článku. Poněvadž ale přece ještě tu a tam papínkovy podpory potřebuje, poslal tu odpověď z Moravy přes Prabu, aby to tak tuze ne- bolelo. Středeční »Česká Demokracie« mu odpověd uveřejnila pod názvem »Více světla na Moravu«. — Tatík se asi hodně podivl, když se v článku tom dočstl, že tím vzrůstem těch klerikálů na Moravě je- vlastně vinen on, poněvadž proti nim nic nedělal. Ne, to ho sami musíme vzít v ochranu, dělal, dost dělal, ale pro pána krále — na skřipec je natahovat, nebo kolem lámat, či dokonce na šibenici je věšet přece jen nemohl. On je sice v »L. N.« stínal den co den, ale jenom pérem. Že mu už na Moravě lidé nevěří, kdož za to může. On vykonal, co byl s to. Ale nic zlobit. Však pro jedno slovo nebude už roz- vod. Tatínek vyčinil synáčkovl, synáček zas tatínkovi, proto však zůstanou i na dále přátelé. Musí, kdyby i nechtěli. Budou brzy volby a tu je každá síla do- brá. Či už má tatík i sa synáčkem strach, že to s nimi špatně dopadne? Tak se trochu zdá, proto si už oba hledají vinníka, který by to odnes. * Bebel a »Pr. L.«. Připomenuli jsme » Pr. L.« výrok jejich »bierarchy« Bebla, který hrozil vy- hazovem každému, kdo neposlechne jeho štábu, aby chom tak ukázali, jakou disciplinu vyžadují oni na svých přívržencích a jakých užívají trestů na nepo- slušné. Kdo dal Beblově štábu autoritu vyhazovat neposlušné, a proč vytýkáte s příhanou kázeň církevní? Na výrok Beblův nereagovalo »Pr. Lidu«; ví zajisté proč. * Z páté čtvrti města Prahy. Píše se nám z kruhů lékařských: Mimo několik tuctů vykřičených místností a »salonů«, jež výhradně jsou majetkem židů a kde usazuje se bahno moderní společnosti a mravní bídy, která v posledním čase jako polyp roz- tahuje se i v moderních nových částech města Praby, máme ještě jednu zvláštnost, ovšem opět v rukou ži- dovských, o kteréž snad ani povolané kruhy, aniž Pražan cosi zví. Známý židovský lékař dr. R. W. Raudnitz zařídil sobě před časem, ovšem bez povclení příslušných úřadů, v městě Ž žkově jakousi dětskou ambulanci, do níž pomocí židovských novin byly lá- kány hlavně matky. Tu synové bohatších židů, již státí se chtěli lékaři, zkoušeli svůj »um« na křesťan- ských dětech. Záhy roznesla se o tomto »blahodár- ném« ústavu zpráva po širém okolí; dozvěděly seo ústavě úřady, a to mělo za následek, že c. k. hejt- mauství v Žižkově úřadní cestou uzavření oné ambu- lance bezodkladně nařídilo. — Zároveň dala městská rada v Žižkově zmíněnému lékaří na srozuměnou, že o jeho bezplatnou pomoc v nemocech dětských, město Žižkov nestojí, a že mu nikdy nssvolí, by snad chtěl opětovně v jiné části města Žižkova umění své na křesťanských dítkách provozovati. Následkem tohoto určitého zákazu obrátil se zmíněný židovský lékař do páté čtvrti města Prahy; pronajal si u svého souvěrce žida Karla Parkuse, byt v domě čp. 246—V. v Ham- pejské ulici v Josefově a počal i se svými pomocníky, židovskými mediky, ordinovati. V hustě obydleném zmíněném domě, v nedostatečných tmavých místno- stech, jež nikterak nevyhovují předpisům ani zdravot- ním, ani stavebním, započal za pomoci svých náhon- čích, lidi, resp. matky lákati, by mu své dítky do lé- čení svěřily. Po židovském způsobu lákal prosté, vě- tšinou chudé křesťanské matky siiby, že obdrží dítky jejich školní knihy, hračky, šaty atd. A skutečně, našlo se dosti neuvědomělých matek, jež své od Boha jim dané dítky, nemohouce odolati sladkým slibům ži- dovského lékaře, do ambulance nosily. Jest velice po- divno, že příslušné úřady, zejména městský fysikáta kruby lékařů ono šarlatánství trpí, an ve zmíněném okresu jest dostatek lékařů, jak okresních, tak i sou- kromých. — Že podobné ambulatorium v tak hustě obydlené ulici, jest takřka semeništěm různých naka- žlivých nemocí, jest nade vší pochybnost jisto. Vždyt v zmíněném domé, kde se onen »ústav« nalézá, bydlí více rodin, jichž dítky do školy chodí a ty ná- kazu do školy velmi snadno zavlésti mohou. Připo- mínáme, že čekárna onoho pana lékaře slouží též za byt domovníkovi a týž má děti školou povinné?! — Doufáme, že příslušné kruhy uchopí se věci té, jež zejména v zdravotnictví jest velice důležitou a poučí pana přednostu zmíněné ambulance, jak, kde a kdy podobné ambulance mají se zakládati. Ostatně dlužno konstatovati, že žádná z přečetných okolních rodin židovských své děti i v pádu potřeby ambulanci oné nesvěřuje, hledajíc pomoci jinde. Proč? * Číšnice. Proti ženské posluze ve vinárnách, kavárnách a hostincích bojují číšníci pražští delší dobu. Také veřejná schůze, která se konala včera »U Helmů«, otázkou touto se zabývala. Referent Bohuslav konstatoval, že jen dva listy přinesly memo- randum, v němž se majitelé vináren ohražují proti zrušení ženské obsluhy: »Prager Tagblatt« a »Rad.

Listy«. Přes zákaz místodržitelství trvá posluha žen- ská v zmíněných místnostech dále. Číšníci nechtí bráti ženám výživu, žádají však, aby netrpěla se V oněch místnostech prostituce. »Hostimil« měl by si spíše všímati a podporovati provedení průkazu způso- bilosti a nechat politiky. Jiný řečník přimlouvá se za úplné odstranění ženské obsluhy, jemuž následující řečník opět odporuje, ježto prý při stávající svobodě živnosti nelze ženskou obsluhu odstraniti. Čeho třeba se domáhati, jest odstranění prostituce, aby číšnice poctivě se živily. Sumum celé schůze vlastně byl do- jem, že číšníci — pokud na schůzi byli přítomni- nevědí, co chtějí. Pak se ovšem nelze diviti, že akce jejich se nedaří. Chce-li dnes někdo něčeho dosáhnouti, musí nejdříve věděti, co chce a musí to uměti také jasně formulovati. Že se v mnohých místnostech pod rouškou ženské posluhy prostituce prováděla a z části dosud provádí, je věcí známou a jistou. Zakázati žen- skou posluhu pouze v několika takových místnostech nedostačuje; zákaz tento měl by prostě rozšířen býtl na všecky takové místnosti. Že by s ženskou poslu- hou nutně spojena byla prostituce, nelze tvrditi. V Praze jsou nejpřednější místnosti hostinské jako »U Fleků«, »U Primasů«, atd., v nichž zavedena jest ženská posluha a jistě nikdy nezavdala tam po- sluha ta přičinu ku stížnostem. O tom ostatně policie příliš dobře ví, kde se ženské posluhy zneužívá bylo by její povinností jíti číšníkům, proti zlořádu bojujícím, trochu na ruku. Jest to její povinností ne- jen v zájmu číšníků, nýbrž v zájmu veřejné mrav- nosti vůbec. — Na konec přijata následující resoluce: »Veřejná schůze hostinského pomocnictva dne 27. února 1902 v hostinci »U Helmů« konaná se usnáší, aby byla ženská obsluha přímo zakázána a sice do té doby, dokud nebude zaveden průkaz způsobilosti při živnosti hostinské, pokud nebude uznán sprave- dlivý požadavek, aby každý hostinský pomocník byl odborně vzdělán a neměl práva v živnosti hostinské pracovati, když jí není patřičně vyučen. Žádá říšské poslauce, aby se vší mocí zasadili se o uplatnění prů- kazu způsobilosti a společenstvo pražských výčepníků o patříčné upravení otázky učenické a zákonné zaří- zení bezplatné poptavárny po práci, jak bylo ve valné hromadě pomocnické dne 10. února přijato. Konečně žádá řádné provádění zákazu ženské obsluhy tam, kde byla zakúzána. * Sedmdesáté narozeniny kníž. Adolfa Schwarzenberga. Kníže Adolf Schwarzenberg, hlava knížecího domu, slaví dne 18. března své 70. narozeniny. Kníže narodil se dne 18. března 1832 ve Vídni a ujal se pauství po svém otci Janu Adol- fovi dne 15. září 1888. * Policejní řiditel pan dvorní rada Ja- nota-Förster vrátil se dnes z Abbazie, kde meškal po delší dobu na zotavenou. Ale zdá se, že přece jen odebere se na zasloužený odpočínek, neboť v kruzích zasvěcených proslýchá se s celou určitostí, že co nej- dříve bude pražský policejní řiditel vystřídán svým nástupcem. Kdo tímto bude, ovšem není dnes s urči- tostí známo, ale kompetentů jmenována již celá řada. * Oprava kostela v Pouchově. V Ústřední komisi pro zachování historických a uměleckých pa- mátek podal konservator profesor Pippich zprávuo provedené opravě farního kostela v Pouchověu Hradce Králové, jakož 1 o zamýšlené úpravě obje- vených při tom freskových maleb, představujících legendu apoštola Pavla akademickým malířem p. Ma- toušem. * Dodatek k Frenelově slavnosti. Mezi účastníky sluší ještě jmenovati p. řid. akad. gymnasia Ant. Truhláře, p. vlád. radu Lukese, rodáka oslaven- cova p. škol. radu dra. Kováře. *III. řádná schůze sboru obecních starších král. hlav. města Prahy koná se v pondělí, dne 2. března přesně o 4. hodině od- polední ve veliké zasedací síni na radnici staro- městské. Mimo řadu stížností jest na programu návrh na menší rošíření elektrovodné sítě, na opatření po- třebných při tom transformátorů a elektroměrů ná- kladem do 180.000 korun; dále návrh na povolení nákladu as 33420 kor. na pořízení různých doplňků elektrárny, na rozšíření elektrárny o jeden stroj ná- kladem 380.000 korun, návrh na povolení nákladu 14.900 korun na prodloužení lana elektrovodného k ville Gröbově ve Vršovicích, a na konec pokračo- vání v jednání o rozpočtu měst. elektrických podniků na rok letošní. * Místo katechety při první obecné škole chlapecké v Žižkově s požitky dle I. třídy platů učl- telů škol obecných obsadí se v žižkovském školním okresu. Žádosti doložené veškerými vysvědčenímla dekrety podati jest předepsanou cestou c. k. okr. šk. radě do šesti neděl od 27. února t. r. čítaje. — Ob- sadí se místo katechety při měšťanské škole chlapecké v Klatovech s ročním služným dle III. třídy platův učitelských na školách měšťanských a povinností vy- učovati katolickému náboženství při měšťanské škole chlapecké i na obecných školách chlapeckých v Kla- tovech až do nejvyššího zákonného počtu hodin vy

učovacích. Žádosti podány buďtež okr. školní radě v Klatovech do 6 neděl ode dne 27. února t. r. * Z Libšíe. K nemnohým, bohužel, řečníkům křesťansko-sociálním proti záplavě agitátorů stran kře- sťanství nepřátelských, čestně druží se obětavý a nad- šený mladistvý kněz Alois Svojsík, kaplan při chrámu Páně Nejsv. Trojice v Praze II. Tento ideální kněz také zavítal do průmyslové libšické osady u Prahy, jež v náboženském a sociálním životě sdílí všecky světlé i stinné stránky blízkosti velkoměsta, by ruchu křesťansko-sociálnímu drem. Horským probuzenémua J. Roučkem a E. Dlouhým Pokorným živenému, nové svěžesti dodal. Přednášelť o zkušenostech a dojmech, zažitých na dalekých cestách svých způsobemí tolik poutavým dne 33. února ve spolku křesťansko sociál- ních žen a dívek z Libšic a okolí, že prostranný sál »U Libuše« členy i nečleny katol. spolku naplněný, dlouhé přednášce jeho s napjatou pozorností až do konce naslouchal a všeobecnou pochvalou jej odměnil. Pán Bůh rač jej sílitl, by vykonaje přednášky v bra- trských jednotách v Příbrami, Davli a jinde, opět za- vítati mohl do Libšic vykonat přednášku o milostném místě Lourdech ke cti Boží a sv. Panny a ku blahu lidu sváděného. * Jmenování. Císař jmenoval finanční rady Františka Filipa, Jindřicha Menzingra, Františka Hummela a Karla ryt. Stehlíka z Čenkova vrehními finančními rady pro obvod zemského finančního řiditelství v Praze, pak finanční rady Zdeňka Urfusa, Aloisa Dlouhého, Ludvíka Fromma, Frant. Hamperla a Jana Kempfa vrchními finančními rady pro služební obvod zemského finančního řiditelství v Prazea propůjčil finančnímu radovi Ottomaru Kvěchovi titul a hod- nost vrchního finančního rady s prominutím tax. Ze zemské školní rady. Ve schůzi českého od- boru c. k. zemské školní rady konané dne 25. února 1902 sa předsednictví p. místopředsedy c. k. zemské školní rady Frant. Zabusche, učiněna m. j tato usnesení: Dívčí škola obecná A. v Příbrami odloučena ve příčině správy od tamní dívčí školy měšťanské i zřízeno při dívčí škole obecné místo řídící učitelky. Zřízení druhé třídy při obecné škole v Ma- lém Bednárci povoleno v zásadě. Při obecných školách ve Velíši a v Lobkovicích otevřena čtvrtá třída, v Košici třída třetí, v Tomicích druhá definitivní třída postupná. Defini- tivní postupné třídy povoleny: pátá při obecné škole v Pro- síku, čtvrtá při obe né škole v Doudlevci, druhá při obecné škole v Prosenicích, třetí při obecné škole v Nedomicích. Zřízení páté třídy při obecné škole ve Kbelech povoleno ne- bylo. Definitivní pobočky zřízeny: při dívčí škole obecné na Novém Městě v Pardubicích a při obecných školách v Čela- kovicích a v Kobylisech, Zatímní pobočky přeměněny v de- finitivní: dvě při obecné škole v Břevnově, jedna při chla- pecké škole měšťanské v Hořicích a při obecné škole chla- pecké, spojené se školou měšťanskou v Karlíně. Přeměnění dvou zatímních poboček při dívčí škole obecné v Klatovech ve třídy definitivní povoleno nebylo. Zatímní pobočky zří- zeny: při chlapeckých školách měšťanských v Kralupech a v Jilemnici, při IV. chlapecké škole obecné na Smíchově, při chlapecké školo obecné v Trhových Svinech a při II. chla- pecké škole obecné v Chrudimi, dále při IV. dívčí škole obecné na Smíchově, při I. dívčí škole obecné v Nuslích a při obecných školách dívčích v Novém Bydžově, v Pardubi- cích, v Německém Brodě a v Kosířích, konečně při smíšené škole obecné v severním obvodu v Nymburce a při obecných školách ve Vrdech Bučicích, v Podčá plech a dvě v Břev- nově. Pochvalné uznání vysloveno řídícímu učiteli Josefu Krušinovi v Červeném Kostelci. 91 osobám učitelským při obecných a při měšťanských školách povolena pětiletá zvýšení služného. Osobní věstník učitelský. Ustanoveni byli: při měšťanských školách: řiditeli: J. Zelinka v Habrech (Čáslav), J. Liblcký v Žižkově, A. Čermák tamže, A. Kozák v Bechyni (Milevsko), M. Kůsta v Kolíně, učit. nábož. : P. F. Bolub v Žižkově, P. J. Komeda v Lounech; učiteli, pokud se týče učitelkami: Kl. Šuranová v Praze, Fr. Plamínková tamže, Fr. Knížek tamže, Č. Vránek v Nuslích (Král. Vino- hrady), J. Richrt tamže, Kl. F roužilková v Král. Městci (Poděbrady), J. Mikeš v Habrech (Čáslav); při obecných školách: říd. učiteli, pokud se týče říd. učitelkou: Fr. Pa- cholík v Závratci (Čáslav), A Puchta v Dol. Hbytech (Pří- bram), Em. Kaucký v Mýtě (Rokycany), B. Brabcova v Žiž- kově, J. Nejedlý tamže, Ant. Kopecký tamže, J. Janč v Ký- jích (Karlín), V. Tichánek ve Veleni (Karlín), Fr. Zdeněk ve Vrcholticích (Tábor), učit. nábož.: P. Fr. Gutwirth v Ho- rách Březových (Příbram), P. Ot. Studnička v Žižkově, P. Václav Růžička tamže, P. Ant Adam v Pardubicích; uči- teli, pokud se týče učitelkami: J. Šotner ve Vilímově (Čá- slav), Fr Míka v Malých Lečicích (Příbram), Dom. Filie v Záchlumí (Žamberk), Gust. Barborka v Pačejově (Strako- nice), V. Sedláček v Přešticích, J. Pastejřík v Karlíně, Fr. Kolář ve Mšeci (Slaný), Fr. Lautora v Klotečné (Německý Brod), K. Káš ve Veleni (Karlín), J. Hynčík v Chroustově (Poděbrady), A. Bojarová v Pečkách (Poděbrady), J. Jiránek ve Vlkově (Poděbrady), J. Novotný v Malém Záblatí (Písek), J. Fridrich v Čičenicích (Písek), J. Škorpil ve Vršovicích (Král. Vinohrady), M. Přibylová v Nuslích (Král. Vino- hrady), G. Kostlánová tamže, J. Větrovec tamže, Oldř. Ku- brichtová tamže, J. Mlynář v Hostivaři (Král. Vinohrady), M. Mašková v Král. Vinohradech, V. Zellinger tamže, Alex. Hansík na Smíchově, J. Vodička ve Vel. Hlasivě (Tábor), J. Tišr v Nové Vsi (Tábor), Fr. Adámek v Budislavi (Tábor), Al. Buzek ve Mlýnech (Tábor), J. Brož v Šebířově (Tábor), J. Semrád v Dřízech (Karlín), L. Kodl ve Veselíčku (Mi- lévsko), F. Havlík v M. Radechově (Náchod), Ferd. Beneš v Pečkách (Poděbrady). Eman. Horký v Něm. Brodě, Jan Čapek v Náchodě, M. Vaněk v Postupicích (Benešov), Václ. Bešťak v Dobrovici (Ml. Boleslav), A. Heroutová v Karlíně, Fr. Kupka v Pr. Újezdě (Rokycany), Ant. Mráček v Praze, J, Reisserová tamže, M. Červenková v Hořepníku (Pelhři- mov), J. Fořt v Čejkově (Pelhřimov), Fr. Hlavz ve Ždešově (Pelhřimov), Fr. Kubu v Senožatech (Německý Brod), Mar. Štětková ve Vltavotýně, J. Starý v Lašovicích (Milevsko), A. Veselá v Král. Vinohradech Boh. Görner ve Veliké Vsi (Karlín), Ant. Hlinka v Skramníkách (Český Brod), Fr. Ve- selý v Heralci (Něm, Brod), Fil. Hromádka tamže, M. Ha- serová v Protivíně (Písek), V. Wejngartl v Lobzích (Plzeň), J. Albl v Plzenci (Plzeň), Fr. Kincl v Nedomicích (Karlín), V. Pucherna v Budějovlcích, A. Ransdorf v Král. Vino-