Strana 2. Číslo 300

KATOLICK

LrY

Dne 1. listopadu 1900.

didován byl starosta v Lesnici p. Vilém Karger. Nad učitel p. Krásný vzdal se prý ihned své ohlášené již kandidatury ve prospěch p. Kargra. Halič. Ubezpečuje se, že mezi stančíky a stranou P. Stojalovského uzavřen byl volební kompromis, na základě jehož budou stoupenci P. Štojalovského podporovati kandi- dáty konservativců proti kandidátům lidové strany a navzá- jem. Kromě toho prohlašuje P. Stoja owski, že kandidáti jeho skupiny, kteří budou zvoleni, vstoupí do polského klubu, ale že zároveň podají návrh na změnu jeho stanov v tom smyslu, aby samostatně směli ve sněmovně podávati návrhy a dotazy a volně také mohli se súčastňovati všelikých debat. Kdyby kolo polské tento návrh zamítlo, založí prý přívrženci P. Stojalovského klub samostatný, ale v národních a ve všech pouze Haliče se týkajících otázkách postupovati budou prý s polským klubem solidárně. Zajímavé usnesení učinil rol- nický volební výbor v Sacké. Jmenoval totiž kandidátem pro venkovské obce bialské rolníka Krupku, ale přinutil jej zároveň ke slo ení kauce 2000 K, jež by propadly, kdyby vstoupil do polského kola na říšské radě. —- Vůdcové so- ciální demokracie v Krakově zaslali předsedovi ministerstva šl. Köbrovi telegram, v něm žádají za prodloužení rekla- mačních lhůt, protože prý celé tisíce voličů v obcích okres- ního hejtmanství krakovského nebyly zapsány do seznamů voličských a protože všecky za tím účelem podané reklamace byly zamítnuty. Tyroly. Spojená katolická strana ve vlaš- ském Tyrolsku kandiduje za poslance do rady říšské Dona Eman. Razanella (venk. obce tridentské); dr Enrica Conciho (venk. obce údolí Salzského); dona Giacinta Maffeiho, děkana v Rivě, (Lagarina a Judi- casie); dona Baldessara Delugana, děkana ve Fasse, za V. kurii. Oba poslední byli již také členy rozpuštěného parlamentu. Stýrsko. Úplná kandidátní listina katolicko- konservativního polského spolku pro střední a horní Štýrsko zní: A) Pro ven- kovské obce: za volební okres Štýrský Hradec Fr. Huber, majitel usedlosti; za volební okres Most: Kar. Dubler, rolník; za volební okres Judenburg Fr. Neumayer, majitel hospodářství; za volební okres Hautberg: zemský poslanec Fr. Hagenhuter; za volební okres Feldbach: zemský poslanec Frant Wagner; za volební okres Lipnice: A. Schwei- zer, majitel hospodářství. B)Provšeobecnou vo- lební kurii; za třetí volební okres Feldbach atd. svobodný pán Morsey; za druhý volební okres M o st atd.: dílovedoucí Miachael Schoiszwohl.

Zprávy církewní. Jeho Milost nejdp. kníže-arcibiskup pražský Lev svobodný pán Skrbenský sloužiti bude dne 3. listopadu, v sobotu, v 8 hodin v chrámu Páně sv. Rocha v Olšanech mši sv. za všechny zemřelé, na hřbitovoch olšanských odpočí- vající. Církevní slavnost. Dnes koná se slavnost Všech Svatých, aby tak v úctu věřících byli pojati oslavenci všech stavů a všech věků, jichž počtu nelze určiti. Tim dáváme na jevo svoje obcování se svatými, kteří za nás u Boha orodují. Prote máme rozjímati nekonečnou blaže- nost svatých, přesvědčiti se, jak Bůh své věrné služebníky odměňuje a umíniti sobě, že jich ve svém životě budeme následovati. Původ této slavnosti se vysvětluje z pohan ského chrámu Pantheonu v Římě, kde se uctivali všichni bůžkové uctívaní v římské říši. Papež Bonifac IV. pro- měnil tento chrám ve svatyni katolickou a zasvětil ji Panně Marii, kralovně mučeníků. Řehoř IV. tento chrám věnoval Všem Svatým a r. 835 byla tato slavnost rozší- řena na celou církev. Z řiditelství Jednoty lásky k bližnímu sv. polí olšanských. V den slavnosti Dušiček a v pátek dne 2. listopadu konáno bude jako každoročně v chrámu Páně u sv. Jakuba v Praze o 9. hodině dopolední kázání a po něm slavné služby Boží za všecky v Pánu zesnulé členy Jednoty, k čemuž se uctivé pozvání činí. Svěcení sirotčince. J. M. ndp kníže-arcibiskup olomoucký posvětí nově vystavěný sirotčinec v Novosadech. Hlavní oltář pro jubilejní chrám Páně sv. Prokopa v Žižkově buduje se ze sbírky, již mezi sebou pořádají ti, jimž dostalo se u nás od Jeho Veličenstva řádo- vého vyznamenání. Plány zhotovil arch. Frant. M i kš, řiditel stavby žižkovského chrámu Páně. Oltář je gotický, na mense opukové, mosaikou vykládané — z dubového dřeva po způsobu starobylých skládacích arch — s hojnou sochař- skou výzdobou. Úprostřed jest sousoší sv. Prokopa, Cyrilla a Methoděje, na křídlech 8 reliefů řezaných, život sv. Pro- kopa znázorňujících. Nad archou pak skupina s křížema obrazy andělův mešní roucha a nástroje umučení nesoucích. Sochy provádí pod dozorem p profesora uměl.-prům. školy A. Kastnera velenadaný jeho žák Štěpán Zá le- šák. Práce řezbářská zadána firmě Mrázově v Praze. Na pořízení soch pro tento oltář darovali v čase nejnovějším p. t. Jejich Mlosti světící biskup Ferdinand Ka- Ious, dr. František Hrádek, děkan metropolitní kapituly a prelát téže kapituly dr. František Krásl, každý po 430 kor. a probošt kapituly sv -Vítské A ntonín Hora 2000 kor. — Farní úřad v Žižkově prosí všech, kdož buď dosud příspěvek svůj ke sbírce této nezaslali, aneb jimž pozvání k ní snad nedošlo a kteří by na ní podíl míti chtěli, aby tak učiniti si neobtěžovali, aby sbírka již ukon- čena a Jeho Veličenstvu zpráva podána býti mohla. Všem účastníkům i veřejnosti bnde pak podána podrobná zpráva

o rozpravě židů polenských v záležitosti Hilsnerově —a všichni tři židé to oběma svědkyním za napjaté pozornosti všech přítomných naprosto popřeli do očí, že by tak bývali mluvili, jak svědkyně pod přísahou vypověděly. Druhou zajímavostí bylo tvrzení svědků o výslechu u okresního soudu v Polné a srážka náhledu dra Auředníčka s náhledem státního zástupce. Třetí konečně zajímalo, a to byla slovní půtka dra. Baxy s drem. Auředníčkem, který prvého na- padl, nešetrně přímo. Tu srazili se sice dva obhájci, ale také dva proudy: židovský a protižidovský. Dosud klidný chod líčení stává se na dále vzru- šenějším.

Líčení o tří čtvrtích na 9. hodinu ranní zah ijil před- seda p Winter; nastal Výslech svědků. Předseda sdělil, že předvolaný svědek Jan Vo- hryzek zemřel letos 30. června, načež udělil svědkům na- pomenutí. Svědek Jos. Havlíček, 17letý holič z Polné — přísahá. Uvádí, že Hilsner měl hůl silnou, rákosovou, ohnu- tou. (Předložená hůl není prý holí Hilsnerou — Hilsnerova hůl byla silnějsí, dole roztřepaná.) Hilsner k tomu nedodává ničeho. Svědkyně Antonie Mišingrova, 16letá dcera hajného z M. Věžnice Hilsnera nezná. Předseda: Pamatujete si dobu, kdy se pohřešila Anežka Hrůzova. Svědkyně: Nevím Předseda: Pak se nalezla zabitá — to vám přece bude vězet v paměti? Svědkyně (chvíli mlčí): Já nevím. Na Veliký pátek viděla ženskou, již považovala za Anežku, ale to byla její matka. Měly stejné sukně. Dr. Vodička: Kdy ste viděla Anežku naposled? Svědkyně: Tu sobotu před Škaredou středou. V pátek mluvila svědkyně s četníkem, od Škaredé středy Anežky nespatřila. Hilsnerk udání tomu nenamítá ničeho. Svědek Hugo Fried, 19letý israelita, obchodní příručí z Brna — přísahá. Hilsnera zná. Předseda: Pamatujete se na Velikonoce r. 18997 Vy jste byl tehdy v Polné na návštěvě. Svědek: Přijel jsem z Brna a zdržel jsem se asi 8 dnů na návštěvě. Kdy svědek s Hilsnerem tehdyž mluvil. neví. Chodil v tom čase denně 2—3krát za den do města. Předseda: Pamatujete se na den 29. března — to byla středa? Svědek: To se nepamatuji. Předseda: Obžalovaný tvrdí, že se s vámi sešel ve společnosti Brettiše. Svědek: To se nepamatuji. S Brettišem jsem chodil Předseda: Hilsner vás tehdy žádal za peníze jeden z vás mu prý dal 5 kr. na cigarety a dostal od vás napomenutí, že jsou svátky, aby kořalku nepil. Svědek: To se nepamatuji. Možná, že Brettiš s ním mluvil, ale já o té věci nevím. Dr. Auředníček: Vy jste byl od 23. března v Polné. Viděl jste ňáké cizé lidi? Svědek: Neviděl, ač Cink v Kutné Hoře řekl, že jsem tam chodil s cizím židem a zatím to byl Oskar Fried. Hilsner: Poznal jsem vás v trávě a já řekl, že jdu do kostela. Svědek: Je to možne, ale já se nepamatuji, jistě to nevím, Svědek Jan Aufrecht, 31letý nádenník z Polné přísahá. Předseda: Jste s Hilsnerem příbuzný Svědek: Nejsem, ale znám ho, že to je prach previt. (Smích.) Předseda: To se nesmí takhle mluvit. Svědek uvádí, že na škaredou středu Anežka byla za- vražděna. O červené pondělí mluvil svědek s Hilsnerem a ptal se ho na Anežku: »Udělal's to, nebo ne?« A on sklopil hlavu a mlčel Švědek rozhorleně obrací se k Hilsnerovi a křičí: »Poldo, je to pra v da nebo nel« Předseda ho zakřikuje a udílí mu napomenutí. Svědek: Ptal jsem se jeho bratra, má-li Hilsner doma ty šaty a on řekl: »O všem, žeje má dom a.« Udal jsem to četníku a při prohlídce Hilsnerova bytu matka jeho divně se chovala, jako bych byl takový . .. Dr. Vodička: Jste vy od narození katolík? Svědek (podrážděně): Já nejsem od vás povoláa- Předseda: Odpovídejte slušně. Dr. Vodička: Odpovídejte na mou otázku. Svědek: Já byl židem; 9 let jsem katolí kem, hodným, poctivým katolickým kře- sťanem. (V síni pohnutí.) Svědek Hugo Deutsch, 29letý israelita, rolník z Polné. Přísahá. Svědek se na nic nepamatuje. Předseda: Kolem tří čtvrtí na 6. večer na Ška- redou středu stál jste tehdy před synagogou? Svědek: Nevím se pamatovat. Dr. Vodička: Nic vám není o tom známo? Svědek: Nic. Dr. Vodička: Hilsner tvrdí, že jste stál před sy- nagogou. Svědek: To je možné, ale nepamatuji se. Svědek Leopold Basch, 58letý israelita, obchodník v Polné. Přísahá. Předseda: Pamatujete se na den 29. března, kdy zavražděna byla Hrůzova? Svědek: Nepamatuji. Předseda: Měl jste příležitost někdy Hilsnera

vídat?

pod našimi okny mluvili o Hilsneroví, jenž stál podál a Aron Aufrecht prohodil: „Nic se mu nestane, když se sám nepřizná — on to sám neudělal, Jakub Schiller se svou sestrou Fischerovou hovořili; Kdyby byl šel tehdy Hilsner do templu a hned šel zpátky, že by ho někdo viděl, že by se mu nic nemohlo dokázat a že by měl alibi. Ale že to tak neudělal, to je škoda Když vrátil se kantor Steiner od výslecnu, shrauli se prý kol něho židé, mezi nimi Aron Aufrecht, Izaiáš Bodanský a Z. Basch a vytý- kali mu, že řekl při výslechu, že Hilsner nebyl v sy- nagoze. Předseda: Vy jste dnos udala něco více. Tehdy jste o té věci nepovídala. Svědkyně: Pan adjunkt Pilař se mně na to neptal. Předseda: Kdo byl s váma ? Svědkyně: Matinka, jindy otec. Předseda: To by byly tři výjevy? Svědkyně: To se stalo jednak v pondělí Veliko- noční, jednak později. Mluvilo se o tom, když byl Hulsner vyslýchán a zase puštěn na svobodu. Předseda: To tak nemohlo být. Steiner byl 6. dubna vyslýchán, Hilsner byl zatčen dříve. Svědkyně: Trvám přitom, co jsem udala. Rada Danzer: Jestli pak byl Steiner u soudu vyslýchán neb od strážmistra ? Svědkyně: Já nevím; to je možné. Byl-liu soudu neb strážmistrem vyslýchán Steiner, to nevím. Dr. Baxa: Pamatuj te se na soudní výslech? Svědkyně: To nevím, ale Steiner měl tehdy říci: »Wahrscheinlich ist er dort nicht ge- wese n.« Předseda (ke Klenovci): Vyslýchal jste S einera a vývodní svědky? Četník Kleno vec: To se nevím pamatovat. Předseda: O čem jste vyslýchal Hilsnera? Klenovec: Kde ten čas byl, dne 29. března. Předseda: Řekl vám, že byl tenkrát v kostele Klenovec: To neříkal, Předseda: Tak jste také nemohl nikoho vyslýchat. Věc je jasná. To mohlo býti, když Steiner šel od výslechu, a to byl Hilsner už zavřen. (Ke svědkyni): Trváte ještě při tom? Svědkyně: Takjsem toslyšela a tr- vám při tom. Hilsnera znám; chodil kol našich oken s vodou, měl šedé šaty, klátil se při tom a my se mu vždy smáli. Dr. Baxa: Tady se jedná, kdy to bylo. Svědkyně: Zcela určitě datum nemohu říci, ale ty výjevy spolu souvisí; připadá mi to, te to bylo v je- diný den. Dr. Baxa: Což, slečno, jak to bylo bylo s Hilsne- rem, potom jste ty židy neviděla? Připouštíte možnost, ž se Steinerem to stalo se později? Svědkyně: Domnívám se, že při tom výjevu se Steinerem Hilsner také musil býti. Dr. Vodička: Kde jste bydlili? Svědkyně: V prvém poschodí; okna byla o te- vřena. Předseda konstatuje, že svědkyně udala v Polné. že tehdy byla okna z a vřena. Dr. Auředníček: Mluvili ti židé hlasitě? Svědkyně: Náramně hlasitě. Nejdřív mluvili klidně, pak se rozčilili, křičeli a běhali, mluvili německya nepomyslili si, že jim rozumíme. Ještě matinka jim nadávala. Dr. Auředníček: Ačkoli slyšeli, že je poslou- cháte, přece ty tajné porady měli? S vědkyně: Ano, přece to dělali. Dr. Auředníček (ironicky): To jsou hloupí židé. (Svědkyně háděse chvíli s Hils ne- rem.)

Dr. Auředníček na to navrhuje, aby byli vy- slechnuti adjunkt dr Pilař a rada zem. soudu Reichenbach v Polné, neboť je tu prý celá řada svědků, kteří prý jak by se umluvili, že neřekli, nebo vícečimé ně řekli, než co je v jich protokolech a viní soudce vyšetřující z něčeho, co by žádný z nich neudělal. To je symptomatické při tomto proces u. Státní zástupce ponechává to rozhodnutí soudu. Dr. Baxa se k tomu připojuje. Dr. Vodička navrhuje, aby všichni svě dci byli konfrontováni se soudci dr. Pila- řem a Reichenbachem, v první řadě sle- čna Brožova. Dr. Baxa vyhražuje si protinávrh. Dr. Vodička (ku svědkyni): Vy jste ho (Hils- nera) viděla v šedivém obleku? Svědkyně: Vždy když konal práce, měl šedý oblek, zelený klobouk a vysoké boty. Dr. Vodička: Jinak by vypovídal. řekla jste. Svědkyně: Oni ho považovali ze hloupéhoa tvrdili, kdyby vypovídal jinak, bylo by prý to jinak do- Pan d r. Auředníček dokládá ke svému ná- vrhu, že tak chca v zájmu pravdy. Předseda (k Hilsnerovi): Co máte uvésti? Hilsner: Já jsem takovou řeč ne-

padlo.

Ze soudní síně. Hilsner podruhé před porotním soudem. Den VI.

(Původní zpiáva našeho zvláštního zpravodaje.) V Písku, 31. října.

Lk. — Prší a proto účasť dopoledne byla menší, od- poledne poněkud stoupla, ač ne valně. Jako obvykle vypl- ňují auditorium valnou částí zdejší dámy, Hilsner chová se zcela klidně, jako by se o něho ani nejednalo. Úsměv ze rtů jeho nezmizel. Veliké oči jeho těkají po lavicích zpravo- dajů i obecenstva, levá ruka spočívá na zábradlí, pravá svisle visí podle těla. Co as víří v mozku Hilsnlrově ? . .. Dopolední líčení poskytovalo několik vzrušujících ne- zvyklých scén. Byloto jednak tvrzení obou Brožových

Svědek: To jsem vídávával. Předseda: Viděl jste ho v templu? Svědek: To někdy. Předseda: Hilsner tvrdí, že ten den tam byl. Svědek: Možná je to, ale pamatovat se nedovedu To všechno může být. Hilsner krčí rameny. Další výslech byl velice interesantní. Svědkyně Bedřiška Brožova, 25letá pěstounka ve Vídni. Hilsnera zná. Vzata do přísahy. Předseda: Pamatujete se na den zavražděníA. Hrůzové? Svědkyně: To nevím; teprv až na Bílou so- botu, kdy byla nalezena. Předseda: Kde jste bydlela tehdy v Polné? Svědkyně: V čísle 8. na Karlově náměstí. Předseda: Jednou jste slyšela nějaký rozhovor Svědkyně: O Velikonoční pondělí polenští židé

vedl. Svědkyně: To je k smíchu, vy jste stál stranou, takovéhle zapírání! Hilsner: Já byl tenkrat zavřený. Svědkyně: Naposled mne nebudete znát? Hilsner: Dobře vás znám Státní zástupce: Jaké jste nosil šaty? Hilsner: Ty kalhoty šedé jsem nosil ve Žďáře při práci; u nás v Polné málo. Aufrecht (silným hlasem z auditoria): Nosil je Předseda (k Afrechtovi): Jděte ven, vy se ne- slušně chováte! Aufrecht vychází ze síně. Svědkyně Fil. Brožová, 54letá manželka cestujícího z Polné. — Přísahá. Předseda: Pamatujete se na den, kdy byla za- vražděna Anežka Hrůzova? Svědkyně: Dobře ne. — Bydlim v Polné č. 77. Předseda: Měla jste příležitost pozorovat židy. když šli do synagogy? Svědkyně: Každý den dvakrát. — Hovor židů svědkyně slyšela o velikonoční pondělí. Tehdy byla řeč

často