Strana 6. Číslo 190

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 13. července 1900.

v Niučwangu dopraveni od námořníků ruské dělové lodice na paluby parníků. Podle včerejší zprávy »Daily Express« ze Šan- gaje byly domy všech cizinců v Tientsinu opuštěny. Z Londýna, 12. července. (T. k.) »Reuter. kanc.« oznamuje z Tientsinu ze dne 6. t. m.: Rusové postoupili včera k severu a učinili zdánlivý (?) útok na čínská déla, podporovaný z průčelí prudkou palbou. Mezitím se jim podařilo 3 Iokomotivy a3 nákladní vozv z ohrožené stanice přivésti pod ochranu ruského ležení. Byl to skvělý manévr vykonaný ob- divuhodným způsobem. Evropské ženy a dělti opustily Tientsin. Situace Evropanů stává s tím nebezpečnější, že čínští úředníci zrazují depeše do Čifu nebo do Wej-Haj-Weje přes Čifu odesílané. Z Londýna, 12. července. (T. k) »Reut. k.« oznamuje z Tientsinu ze dne 4. t. m.: Někdejší po- licejní řiditel v Port Arthuru přibyl do Tientsinu a oznamuje, že Číňané vyplenili a zapálili Niučvang. Čiňané zničili mandžurskou dráhu a vyloupili ne- chráněné okolí Port Arthuru. Z Londýna, 11. července. (T. k.) »R. k.« oznamuje z Čifu ze dne 8. t. m.: Dělostřelecký boj u Tientsinu trvá dále. Čínská děla jsou tak dobře maskována, že vojska spojenců mají velikou obtíž se zjištěním jejich postavení. Z Londýna, 11. července. (T. k.) »R. kanc.« oznamuje dnes z Yokohamy: Kabinet koná denně porady ohledně vyslání další divise do Číny. Dosud však se nestalo zádné rozhodnutí. Z Londýna, 12. července. (T. k.) »R. kanc.« oznamuje z Čifu dne 9. t. m.: Z Niučvangu přibyly ženy a děti. Jak se oznamuje, přicházejí do Niučvangu denně boxerové a odbývají tam vojenská cvičení. Ruská osada, která leží tři míle nad městem, zbrojí pro případ útoku. Dle pověsti jest prine Tuan ší- leným. Z Londýna, 12. července. (T. k.) »Daily Te- legraphu« oznamuje se z Tokia: Ráno, dne 10. čer- vence udála se veliká srážka mezi německým vojskem a boxery u Kiaočau, v níž byli četní bo- xeři zabiti. Z Petrohradu, 12. července. (T. k.) Listy uveřejňují následující telegram z Nikolska Usurského ze dne 5. t. m.: Dle pověsti zavražděn byl v Muk- denu francouzský biskup, missijní budova byla spá- lena a jeden vyšší čínský úředník otráven. Vysoký čínský úředník v Telinu zaslal náčelníku železničního obvodu vyhlášku, kterou se obyvatelstvu oznamuje, ž boxerové podléhají trestu smrti. Ve skutečnosti však, jak se zdá, nečiní se proti nim žádných opatření. Jedna četa vzbouřenců donutila Angličany, pracující v ruských uhelných dolech, aby doly tyto opustili. V Girinu panuje všeobecný zmatek a obava před novým vzbouřením. Železniční tolegrafní spojení na jihu, které bylo přerušeno, pracuje nyní bez přerušení. Z Paříže, 11. července. (Ag. Havas.) Po- tvrzuje se, že generál Vogron bude jmenován vrchním velitelem francouzského vojska v Číně a že generálové Baillaud a Frey budou mu pod- řízeni jako brigádníci. Viceadmirál Pottier bude velitelem francouzského loďstva v Číně. Z Berlína, 12. července. (T. k.) Generálmajor von Lessel obdržel velení nad 28. divisí a pový- šen byv na generallieutenanta jmenován byl velitelem východcasijského expedičního sboru. Z Hamburgu, 12. července. (T. k.) Dle »Hamb. Börsenhalle« pronajala hamb.-americká spo- lečnost 4 a severoněmecký Loyd 6 svých parníků říšskému námořnímu úřadu za účelem dopravy 12.000 mužů, nábojů a jiného materiálu do Číny. Z Washingtonu, 11. července. (T. k.) V te- legramu admirála Remeye z Čifu ze dne 10. t. m. se praví: Přibyl jsem sem včera. Dva prapory 9. pě- šího pluku a prapor námořních vojáků pod velením plukovníka Meada byly dnes vyloděny, aby se daly na pochod k Tientsinu. Činnost spojených vojsk v Tientsinu je tou dobou omezena na hájení svých posicí. Právě dostal jsem zprávu od admirála Sey- moura, že cizinci jsou silně ohroženi. Hr. Bülow o Cíně. Z Berlína, 12. července. (T. k.) Dle »N. Allg. Ztg.« zaslal hr. Bülow spolkovým vládám ně- meckým list, v němž po vylíčení historických udá- lostí v Číně od polovice ledna t. r. praví, že Čiňané dle všeho prokopali nyní císařský průplav, aby za- mezili postup vojska na Peking od jihu zaplavením, kdežto Tientsin sám jest od severu a východu ohro- žen velikým množstvím nepřátelského vojska. Dále mluví o vojenských opatřeních Německa a jiných vlád a praví se, že brigáda dobrovolníků, kterou Ně- mecko vyšle má se skládati z 8 praporů pěchoty,3 škadron jízdr, 4 baterii polní dělostřelby a potřeb- ných odborných zbraní, kolony pro náboje a voza- tajstva. Opatření, jež Německo činí, mají mu umož- niti, aby se akce, kterou všecky mocnosti považují za nutnou, účastnilo způsobem, jenž by odpovídal významu Německa. Dále mluví se v listu o nutnosti obhájení ohrožených hmotných a ideálních zájmů

Německa v Číně, nutnosti ochrany jich a ohrožených cizinců, jakož i dosažení zadostiučinění za spáchané činy. Německo nepřeje si rozdělení Číny, ani zvlášt- ních výhod a považuje shodu mezi mocemi za nutnou. List končí ujištěním, že body v něm obsa- žené došly souhlasu výboru spolkové rady pro za- hraniční záležitosti.

Válka v jižní Africe.

Krvavé hrůzostrašné události v Číně zatlačily poněkud do pozadí zájem o hrdinné Boery, kteří pořád ještě nejsou od anglických generálů se světa sprovozeni. Považujeme proto za povinnost, abychom opět jednou aspoň krátce rozhlédli se po jihoafrickém bojišti a snažili se vystihnouti poměry na něm pa- nující. A tu můžeme ihned a s potěšením konstatovati, že Boerové nenalézají se na pokraji zoufalství. Jsouce rozděleni ve dva sbory, statečně odpírají Angličanům neb aspoň promyšleně a šťastně zdržují jejich pohyby a vojenské operace. Jeden sbor, kterýž vede Louis Botha, uchýlil se po zabrání Pretorie, dne 5. července do hornatých a proto k obraně výborně se hodících okresů karolinského a lydenburského. Při sboru tom, který čítá snad 20 až 25.000 mužů, nalézá se také president Krüger. Sbor ten neměl již po delší dobu žádných bojů s nepřítelem. Ale právě tato okolnost je důkazem, že maršál lord Roberts z příčin na snadě ležících neodvažuje se prozatím na sbor Bothův udeřiti. Druhý boerský sbor, sestávající téměř jen z Boerů z Oranžského svobodného státu, drží se již téměř po plné dva měsíce v severovýchodní části této repu- bliky. Velitelem jeho jest Dewett, jenž jest v sou- kromém životě doktorem práv a advokátem. V hlav- ním jeho stanu se nalézá i president Steijn. Sbor Dowettův čítá sice jen asi 5000 mužů, ale provádí jen drobneu válku, pospíchá rychle z jednoho místa na druhé, škodí Angličanům jak může, sám však ne- trpí při tom škod skoro žádných. Maršál lord Roberts má sice proti oběma těmto sborům na 200 000 mužů, již však rozloženi jsou po železničních tratích v ohromné délce, která se rovná vzdálenosti Prahy od Soluně nebo Prahy od Říma. Již z toho lze souditi, že zásobování anglického po takové délce rozestaveného vojska jest nad níru obtížné, takže lord Roberts, jejž Boerové ze všech stran obletují jako komáři, nemůže vlastně ani se hnout. Anglický telegram nám sice oznámil, že lord Roberts hodlá s jinými anglickými generály sbor De- wettův obklíčiti a zajmouti, ale protože krajina, v níž se drží, vystihuje svou rozlehlostí přes polovinu če- ského království, protože lord Roberts s velikou mocí nemůže vytrhnouti, aby nevydal v nebezpečí své spojení železniční a protože Dewett i Steijn počínají si velice obezřetně, nepodobá se zrovna pravdě, že by maršálu Robertsovi musilo se podařiti provedení jeho plánu. Proto také odmítli president Steijn a generál Dewett vyzvání, aby se vzdali. Válka v jižní Africe trvá již devět měsíců. Bce- rové utrpěli sice veliké pohromy, ale sami téměř ve všech bitvách zvítězivše poraženi nejsou. Drží se sta tečně ještě dnes a jsou odhodláni bojovati až do po- sledního muže. Opustila je sice celá Evropa, opustily je také Severní Spojené státy, ve kteréž doufali nej- více, ale Boerové nepřestávají doufati v Boha. A možná dost, že z jeho nevyzpytatelné moudrosti a vše- mohoucnosti dostává se jim nenadálé a vydatné po- moci ze — »říše středu«, ležící na dalekém asijském východě.

Z Kapského Města, 12. července. (Reuter.) Koluje zde pověst, že po válce bude Bloemfe ntein hlavním stanem vrchního velitele v jižní Africe a zá- roveň sídlem jihoafrickéko apelačního soudu a budou cím hlavním městem.

Telegramy.

Z Vídně, 12. července. (T. k.) Ministr ob- cbodu svobo dný pán Call odejel včera večer do Terstu. Z Lázní Gastýnských, 12. července. (T. k.) Dědičný princ ze Saska-Altenburgu přijel sem včera na návštěvu svého otce a svého strýce. Z Bergenu, 11. července. (T. k.) Císařská yachta »Hohenzollern« přibyla sem dnes odpoledne s německým císařem na palubě. Z Petrohradu, 11. července. (T. k.) Car Mikuláš, carovna Marie Fecdorovna, císařovna- vdova a členové carské rodiny byli přítomni dnes zádušní mši sv., kteráž byla sloužena za příčinou úmrtí ruského následníka v katedrále sv. Petraa Pavla. K pobytu anglického loďstva v Terstu. Z Terstu, 12. července. (T. k.) Dnes odpo- ledne navštívili angličtí důstojníci v průvodu ra- kousko-uherských dvorní hřebčinec v Lippize, kdež se jim z rozkazu císařova dostalo skvělého poho- stění. První podkoní, hrabě Kinský, uvítal spolu

s úřednictvem hřebčince důstojníky, kteří si celé zařízení prohlédli a s nejvyšším uspokojením o něm se vyjádřili. V jízdárně skvěle vyzdobené konána pak hostina, které se súčastnili místodržitel hrabě Goěs s chotí, admirál Fisher s chotí a dce- rami, lord Beresford, velitel rakousko uherské eskadry, admirál hrabě Montecuccoly, bri- tický konsul Churchill, konsulové, veliteléa štáb anglického i rakouského námořnictva. Prone- seny byly přípitky Jeho Veličenstvu císaři Fran- tisku Josefovi a královně Viktorii. Lodní kapely hrály rakouskou a anglickou hymnu. Odpoledne byly britické i rakousko-uherské lodi navštíveny nesmírným počtem obyvatelstva. Přístav poskytuje pohled velikolepý. Italský senát. Z Říma, 12. července. (T. k.) Ministr za- hraničních záležitostí Visconti Venosta pravil v od- povědi na interpellaci stran Číny, že vláda ne- zamýšlí v Číně provozovati politiku expansivní nebo dobrodružnou, nemůže však ochranu svých příslušníků ponechati zhola jiným, ani se vzdalo- vati civilisačních podniků (?), které ostatní mocnosti v Číně sledují. Výklad ministra provázen byl opě- tovně souhlasem. Viteleschi vyslovil své uspoko- jení s výkladem tím. K jeho a senátora Marioliho návrhu vyslovil senát jednomyslně vojákům a ná- mořníkům do Číny jdoucím svůj pozdrav. (Vše- obecný souhlas) Schůze na to skončila.

Zprávy hospodářské. První česká továrna na zužitkování ovoce v Třebenicích. Upisování třetí emisse 5% zaručených prioritních akcií dostoupilo té výše, že až na několik upisovacích archů jsou všechny vy- plněny a bude staré správní radě nyní uloženo, aby v nejblíže krátké době svolala valnou hromadu, kde celé vedení továrny bude dle nově změněných stanov odevzdáno do Prahy. — Upozorňujeme tímto ještě v poslední hodině všechny ony upisovatele, kteří dosud přihlašné archy nezaslali, aby tak učinili obra- tem, aby tím netrpěla celá věc průtahu. Pěstění kávy. Na celé zeměkouli jest kávo- vníkem osázeno asi 2,245.000 hektarů, na kterých se sklízí průměrně ročně 8,360.000 metráků kávy. Nejvíce kávovníku má Brasilie, kde je osázeno 1 mil. 100.000 hektarů, na kterých se sklidí ročné asi 4,600.000 q kávy. Kávovník nese první ovoce, když je 4 roky stár. Keře, které jsou 14—18 let staré, jsou neplodné. Staré kávovníky se nevytrhávají, nýbrž nechají se státi a plar táže se zřizují vždy šířeji. Vývoz pšenice z Argentiny. Od 1. ledna do konce června 1900 bylo z Argentiny vyvezeno 19,302.000 hektolitrů pšenice oproti 13,398.000 hl. v téže době roku 1899. Odhaduje se, že Argentina letos vyveze ještě dalších 13 milionů hl. pšenice. Vídeňská peněžní bursa. Dne 12. července. (Zá- věrečné kursy.) Únorová renta 97 60. Květnová renta 97 55. Ralouská korunová renta 97.C0. Stříbrná renta 97.25. Ral ouská zlatá renta 115.30. Uherská zlatá renta 115.40. Uherská kor. renta 91.—. Losy z r. 1860 celé 134 25. Losy z r. 1860 pět. 163.—. I osy z roku 1864 194 —. Lory kreditní 386.— Losy z roku 1854 169.—. Komunalní losy 383 —. Tisské losy 138.50. Turecké losy 108 50. Úvěrrí akcie 679.50. Anglobanka 277.—. Unionka 561.—. Bapka pro země rak. 421.50. Uherské kreditky 700.—. Bonkovní jednota 498 25. Ústav pro úvěr pozem. 860.—. Unionky pražské —.—. Živnostenská benka —.—. Lvov - Cerno- vická 529.—. Státní dréha 666.—. Icmbardy 109.50 Št. Hr. Köfl. —.—. Severní dráha —.—. Severonáp. dráha 463.—. Pardubická dráha —.—. Polabská dráha 469.—. Česká sev. dráha —.—. Buštěhradská A) 3075. Buštěhradská B) 1112. Pražsko-duchcovská dráha —.—. Ducho.-Podmokelská —.—. Ústecko-Teplická ——. Vídeň. tramwayky 301.—. Nové víd. tramwayky 294.—. Dunaj. paroplavba —.—. Tur. tabák. rež. 289.—. Tov. na zbraně 346.—. Alpinky 456.—. Rim- Muráňské 530.—. Pražské železářské 1769. Záp.- české ubelné 281.—. Sev. české uhelné ——. Mostecké uh. 920.—. Česká montaní spol. 1300 Napoleony 19 29. Paříž 96 55. Londýn 242.35. Německá města 118 62. Ruble papír. 255.50. Z Vídně, 12. července. (T. k.) Při trvalém váznutí obchodu na horší zprávy z Číny oslabeno; jen přechodně jednotlivé uhlářské hodnoty vyšší. Eskomptní sazby 4— 4 1/2. Pražská plodinová bursa. Dne 12. července 1200. Cena za 50 kiepamů. Měna korunová. Obilí: Pšerice véhy 76- 80 ig. na 1 hektolitr 8.25- 8.80. Žito 70—74 kg. české 7.75—8.10. Jernen výhěr 0.C0— 0.00, obyčejný 6.75 až 6.95. Oves bílý 6 35—6.40, obyčejný 6.20—6 30. Kuku- řice uherská 0.00—0.—, Seno lisované 3.75—0 60, nelisované 3.20—3.75. Sláma cepy mlácená 2.25—2 50, sláma ku stlaní 1.50—0—. Mouka a mlýnské výrobky za 100 kg.: Pšeničná mouka čís. O: 30.50—00.00, č. 1: 29.50—(0.00, č. 2: 28.00—00.C0, č. 3: 26.00—00.00, č. 4: 24.00—00.00, č. 5: 22 00—00.C0, č. 6.: 20.50—00.00, č. 7: 18.50—-00.00, č. 8: 14.C0—00.00. Žitná meuka za 100 kilo č. I.: 24.50 a 00.C0, č. II.: 23.50—00.00, č. J1J.: 19 50— 00.00, č. IV: 15 00—(0.00. Fženičné otruby 11 00—11 20, žitné otruby 11 20—11 40. Luštěniny za 50 kg.: Fazcle k vaření 9 00—10.00, ke krmení 0.00- 0 —. Brach k vaření žlutý 9.25—10.—, k vsření zelený 10.50—11.50 Čočka 12 C0 až 18.00. Zemčata k jídlu 2 50—3 00, k pálení líhu 0.00 a 0.00 — O lejnatá semena: Berka 13 60 až 13.70. Mák 26 00— 27—. Kmín 34 (C— 35.—. Sušené ovoce: Švestly 8 50—22.C0, hruiky 12.0C—24.—, křížaly 8.00 a 10.—. Jetelová semena červená — CC—00.—, bílá C0.— a3 00.—. Suiená čekanka: 9 25— C.00. Káva. V Hamburku, 12. července. Platilo se na na září 43.75, na presinec 44.50, na březen 45.00, květen — marků.