LIDOVÉ NOVINY

Strana 4.

3 zl., pí. Marie Stránská množstvím cukrovinek; na Josefově: sl. Karla Bartelmusová 1 zl., pí. M. Marešová 1 zl., pí. M. Starostová 1 zl., pí. Olga Tučková 2 zl., pí. Vítkovičová vá- nočkami, pí. Hilda Vurmová 2 zl.; na Měšťanské ulici: velect. dámy dohlížitelky, pí. Marie Macháčová vánočkami, sl. Marie Málková cukrovím a fíky, sl. Novotná perníkem, pí. Antonie Prošková vánočkami, veškerými jablky a velkou hojností cu- krovinek, sl. J. Šťastná cukrovím a pomeranči, dále pak pan Fuksík 30 pomeranči a různým jižním ovocem, ppí. Krechle- rová, Oujezdská a Schubertová cukrovím, dp. P. Jakob Pro- cházka ve Křtinách 2 zl. 50 kr., p. Josef Sochůrek 1 zl. 10 kr. a pí. Wurstová 1 zl. — Komitét pořádá dále „vá- noční slavnosti“ pro obecné školy, a to 16. t. m. na Winter- hollerově nám. o 2 hod. odp. a 20. a 21. prosince v „Soko- lovně“ v „Besedním domě“. Hosté jsou vítáni. Obecní volby v Brně. Výsledek obecních voleb vče- rejších do III. sboru jeví se takto: K volbě dostavilo se 587 voličů; němečtí kandidáti: Dr. Fischel, V. Heiter, Em. Jedlička. Jos. Klär, J. Štěníčka a F. Opluštil] obdrželi 540—557 hl.; nejméně hlasů měl dr. Fischel. Čeští kandidáti: Dr. Hodáč. Ant. Medřický, Al. Novák, Fr. Slovák, Jan Volej- ník a Václ. Žofka obdrželi po 29 hlasech. — Je vidět, jak slabé bylo účastenství při volbách těchto s naší strany. Též bylo dosti hlasů roztříštěno. — Počátek učiněn u nás. Ze včerejší volby můžema si vzíti mnohé naučení, a přáli bychom si, by se dle nabytých zkušeností pracovalo již nyní na přípravách k budoucím volbám. Hráze passivity jest prolomena a musí se odstranit docela, aby naše voličstvo v Brně naučilo se míti zájem na obecných záležitostech brněn- ských a stále a stále mocnějším hlasem ozývalo se proti ho- spodářství na zdejší radnici. Jednou to k cíli přece povede, protože naše myšlénka hospodářská má též na druhé straně stoupence. Z Mor.-slezské obce sokolské. V poslední schůzi výborové přijat návrh stanov „Svazku českoslovanského So- kolstva“ a usneseno, aby případných oprav, kterých snad bude potřebí, splnomocněna byla provésti Č. O. S. Dále rokováno bylo o přípravách ku sletu, který konati se bude dne 1. čer- vence 1894 v Brně. Na základé přibližného rozpočtu usne- seno, aby poplatek legitimační za každého účastníka byl usta- noven na 1 zl. — Ze zprávy jednatelské zřejmo, že činnost obce byla velmi bohata, neboť všecky župy měly svá cvičení, středomoravská pak dvě. Zvláštního rázu dodával sokolským slavnostem ruch výstavkový, jehož jednoty byly předními ší- řiteli. Vlastní tělocvičnu otevřela si jednota v Litovli, tak že mají nyní čtyři jednoty vlastní stánky. Také letos bude pro- vedeno sčítání Sokolstva. Všechny výkazy řádně vyplněné buďtež zaslány jednateli do konce měsíce května 1 894.- Po resignaci starosty br. J. Barviče povede správu Obce až do příští valné hromady br. dr. K. Kozánek v Kyjově. Volby do obchodní komory olomoucké skončily i tentokráte právě tak jako volby do obchodní komory v Brně, porážkou strany národní. Kandidáti naši propadli v obou od- borech a ve všech třech sborech; toliko ve sboru III. do- mohliť se značné minority, tak že lze plným právem říci, že bylo by se dalo ve sboru tom snadno docíliti vítězství kandi- dátů národních, kdyby agitace a celé přípravy k volbám byly se nalezaly v rukou povolanějších, než jakými jsou ruce staro- českých notáblů v Olomouci. Osobní. Ministeriální vicesekretář v ministerstvu financí Aurel Smolín, jmenován byl finančním radou pro obvod finaně. ředitelstva zemského v Brně. Npolek českých obuvníků a kopytářů v Brně uspořádá masopustní ples, a sice v neděli dne 7. ledna 1894 ve velké dvoraně besedního domu. Hudbu obstará cís. a kr. kapela 8. pěšího pluku. Spolek ten se těší nadějí, že jak minulá leta, tak i letos přízeň obecenstva mu bude zachována. Výbor koná k němu ty nejpečlivější přípravy. Z Vesny. Obvyklou přednášku o vánočním trhu literárním bude míti pan profesor František Dlouhý ve středu dne 20. prosince r. 1893 přesně o hodině páté. Vá- noční prázdniny potrvají do středy dne 3. ledna roku 1894. kdy podá se závěrečná zpráva o tržnici vánoční, na niž vá- žené dámy zvláště se upozorňují. — Knihy pujčují se dámám členům vždy ve středu od 4. hod. do tři čtvrtě na pátou z veřejné knihovny, laskavé dary přijímají týž čas slečny knihovné a činí se knihovna Vesnina slavnému člen- stvu a příznivcům spolkovým teď koncem roku, kdy různé periodické spisy a časopisy docházejí zakončení, zvláště poručena. Tři děti uhořely. Ke včerejší zprávě o neštěstí v bytu manželů Pavlíkových v domě č. 108 na D'Elvertově ulici jest nám jen několik podrobností udati. Děti Pavlíkových. čtvřletý František a dvouletá Anna, hrály si se šestiletým Antonínem Prachačem v uzamčeném bytu. Jak oheň povstal, vysvětluje se tímto způsobem, ačkoliv ovšem nemožno říci nic určitého, když původci neštěstí jsou mrtvi. Děti hráli si na posteli a protože byl oheň v kamnech, hráli si též s ohněm, při čemž slamník chytl. Ostatní jest známo. Matka nešťastných dítek, přišedši z posluhy domů, div si nezoufala. Rvala si vlasy s hlavy a chtěla násilně život skončiti. — JJak mnoho neštěstí podobného druhu již se přihodilo, a přece do- pouštějí se lidé téže chyby. Opustí byt a nechají děti samy v uzamčeném bytu. Dítě pak ovšem nemůže uniknouti a stane se obětí neblahé své hračky. Dětské zahrádky v těch končinách není, ačkoliv by pro tuto čásť města, obydlenou hustě dělnictvem, byla pravým dobrodiním. Zloději v obrazárně. Dne 12. t. m. vkradli se do Hamburské obrazárny zloději a ukradli zde obraz v olejových barvách na dubovém dřevě malovaný, v ceně 3000 marek. Obraz jest krajina a na něm nachází se jméno: „E. V. Velde. 1625“. Varuje se před koupi. Zloději nejsou dosud známi. Zatčený zloděj. Vídenský zemský soud trestní vydal zatýkače na 29letého agenta Karla Müllera ze Světlé. protože se dopustil ve Vídní různých krádeží. Müller zdržoval se po několik dní v Brně pod falešným jménem JJosefa Broda a podařilo se policií zjistit totožnosť jeho s Müllerem a dodati ho k zemskému soudu. Opět neštěstí petrolejem. Ku včerejší zprávě o Marii Jurdové, která utrpěla značných poraněnin následkem výbuchu petroleje, přilívaného do ohně, dodáváme, že Jurdová podlehla již ranám svým a zemřela v nemocnici. Nebevražda. Marie Stará, manželka sluhy, pocháze- jící z Přeckova, ulehla v neděli večer do postele: byla doma v čísle 42. na Nové ulici se svým Sletým synem. Pojednou uchopila se nůžek a vrazila si jednu polovici jich do levého prsu. Třeba by se byla okamžitě dostavila lékařská pomoc, Marii Starou nebylo lze zachrániti. Skonala zakrvácením. Praví se o sebevražednici, že byla oddána pítí a že čin svůj provedla v návalu zmatení smyslů.

Brodku u Přerova. [Hanácká sladovna. z V neděli dne 17. toh. měs. konalo družstvo nově zařizující hanácké sladovny v Brodku schůzi za přítomnosti odborných znalců. Při společné hostině u p. Jos. Dočkala, při velmi ani- mované společnosti vybral pan nadsladovní z Prostějova obnos 5 zl. 45 kr. na Ústřední Matici, jež do schránky vlo- ženy. Přípitků pronesených bylo velmi mnoho a četná spo- lečnost bavila se dlouho pohromadě. Pan Dočkal při odjezdu vzácných hostí těmto srdečně poděkoval a nové sladovně hřímavé „mnoho zdaru“ provolal; v Brodku počíná podníkem tím čilý stavební ruch. Z Hranic. [Divadelní představení.J V neděli dne 10. t. m. pořádal spolek katolických tovaryšů 4. představení ve prospěch spolkového domu. Šehrána veselohra »Výstavní los.« Návštěva byla četná, jen naše selita« byla slabě zastou- pena. Co se provedení kusu týče, bylo až na některé nepatrné chyby dobré. Představení to nutí ku malé úvaze. Spolek kat tovaryšů sehrál v celku 4 představení ve prospěch spolkového domu, pořádal několik sbírek a fond stavební roste vůčihledě. Nedařilo by se to také „Sokolu“? Vždyť i v „Sokolu“ našly by se síly a úspěch by byl jistý. Ale to jen dělají vnitřní třenice a netečnosť pánů, kteří stavějí se vždy v čelo spolku jen tehdy, když „vyrukuje“ v parádě; a právě oni, co lidé inteligentní, měli by se starati o blaho spolku i zvýšováním stavebního fondu, čemuž by divadelní představení nemálo prospělo. Tak ale leží těmto pánům a la Kalus duševní vy- spělosť členstva na srdci, fond stavební pak je od dlouhé již doby pořád stejně nepatrný. Dávno již hlásaly „Hran. Lipn. Noviny“, že „Sokol“ bude pořádati taneční hodiny, že se člen- stvo bude cvičiti v zpěvu, posud však se neděje nic. [Také „Svůj k svému.“] Nájemce zdejšího panského pivovaru, žid Bachrach, zařídil v pivovaře restauraci, kde čepuje pivo, litr za 10 kr. Naši židé tomu porozuměli: našlit konečně po odchodu kavárníka Adlera, kde se dříve shro- mažďovali, zase nový asyl, kde se shromažďují. Prohlídněme si poněkud novou tu restauraci. Je dosti slušně zařízena, vy- hovujíc všem požadavkům hostince. V předním pokoji sedá- vají dělníci z pivovaru, vojíni atd. Druhý, panský pokoj je pro židy. Zde sedává pan Šlesingr, starosta obce židovské, kol něho jeho věrní: Rindl. Bachrach, Haus atd. Tu se pak na- dává na Čechy až hrůza. Jak vidíme, pochopují naši židé heslo „Svůj k svému“ lépe než my. — Chodí do hostince jen k ži- dovi, kupují zase jen od žida, tak že peníze, jež jim křesťtané, u nás Češi, zanesou, z jich ruk již nevycházejí. A to dělají ti židé bez hluku, bez novin, pouhým pokynutím. Nešlo by to u nas také? Prozrazuji, že i pan učitel Maňáseky z Velké, české uvědomělé to obce u Hranic, s mladším učitelem p. Šenkem do této židovské restaurace pravidelně chodívá. Také mnohým jiným pánům, jako p. Sieglovi, Křenkovi. Šváben- skému atd. chutná, jak se zdá, onen židovský mok, neb často je v „Bierhalle“ viděti možno. „Svůj k svému“, páni! Z Přerova. [Mikulášské podělení chudých žákůvl obecných a měšťanských škol je také jedním z vý- znamných úkolů, jichž se ujala naše „Řemesl.-živnostenská beseda“. I letos zavedla subskripci mezi členstvem svým a příznivci chudiny k témuž účelu. Přeutěšený výsledek ušlechtilých snah viděli jsme v neděli dne 17. t. m. v mnístno- stech besedy. Na 70 chudých žáků zmíněných škol bylo ob- darováno potřebným šatem a obuví. Mimo toho poděleni byli hoši zásluhou dobrodinců školními potřebami, ovocem a pečivem. S plnýma rukama, radostně zářícími obličeji spěchala mládež domů, kde s dětmi jistě radovali se i rodiče. Byla to pěkná slavnosť. Nejvíce se nám zamlouval její domácí, přátel- ský ráz. Tam, kde se z dobročinnosti vyvinuje moda, bývají zástupcové všelijakých úřadů — a ti v besedě scházeli, což slavnosti bylo jen na prospěch. Taková dobročinnost tichá, neokázalá — je nejupřímnější, nejdojímavější.

Divadlo. Dítě hadrářů. Obraz ze života v 6 obrazích. Od koho? Kus k pláči. Jako by byl býval dekoktem známé mastičkářské kuchyně firmy D'Ennery-Cormon et consortes. Jen že nepovedenějším, nežli na př. »Dva sirotci«, »Ne- vinně odsouzen« atd. Nelákai, sešla se pouze galerie. Správně: místo tak zvaných lidových představení ve všední den měla by se věnovati větší péče představením nedělním večer i odpoledne, předváděti naše hrdiny a slavné muže, vzdělávati lid národně a vlastenecky a pak by se vychovalo také obecenstvo pro všední den. »Dítě hadrářů« má sice tu i tam silnou dávku prostředků roz- čilujících, avšak celkem zůstáváte přece jen chladni. A k tomu ten smích obecenstva ve scénách úchvat- nějších! Odcházíte nespokojení z divadla. Pan Šípek hrál Bamboche výtečně; ovšem to obecenstvo, které se sešlo, hru jeho špatně pojalo a časem řehtalo se na celé kolo. Z dam byli na svém místě pí. Jiříkovská (Te- reza Dartéová), pí. Engelberth-Häuslerová (Marietta) a pí. Hallová (matka Bramarbasová), z pánů zamlouval se cituplnou hrou pan Želenský (Pavel Verdier). Návštěva byla neobyčejně slabá. Carmen. Opera ve 4 jednáních od Jiřího Bizeta. Slečna Mařenka Vollnerova zvolila si ku svému sobotnímu čestnému večeru „Carmen“, ve které před málo lety zápolila se slečnou Maxantovou o palmu vítězství. Tehdejší jeji „Carmen“ utkvěla nám hluboko v mysli; vidíme stále před sebou tu snědou cikánku s havraními vlasy a hlubokým modrým okem, které metalo blesky v pravo, v levo a jímalo srdce žárem svým. Vidíme tu hru tohoto podivuhodného tvora se srdcem mladíka, láskou k matce a prosté dívce venkovské prodchnutým, vidíme tu kypící vášeň pro muže, slaveného pro mužnou sílu a krásu, vidíme ten skon vzdorné, démonické ženy, která raději zemře, než by se vzdala smyslných požítků v náruči toho, jenž slibuje vše až k brutalnímu ukojení žhoucích tužeb. — Dnes má slečna Vollnerova zlatý vlas, krásnou, bílou, hebounkou tvář kavkazského plemene a jest koketkou, k vůli které nemusíme jezdit až do Španělska. Jen krásný zpěv a novému pochopení úlohy přiměřeně krásná hra jí zůstaly. — Slečnín čestný večer dokázal opět, že jest miláčkem našeho obecenstva, jakým snad dosud nebyla žádná z umělkyň, na našem divadle působících. Právem; jest to za- sloužený hold opravdové, myslící a tvořící umělkyni. — Zájem soustřeďuje se na dvou mužích, socích. Don José pana Ptáka ve zpěvní části požaduje v některých charakteristických par- tiích ještě promyšlenosti a propracovanosti a slibuje, že bude jednou parádnou partií tohoto pěvce. Pan Fedyczkovski jako Escamillo v hlubokých tónech neměl příliš štěstí a zdá se nám, že tentokráte hlas jeho postrádal onoho kovového timbru i ve vysokých polohách, na jaký jsme u tohoto umělce zvykli. Kostým a maska se taky nezamlouvaly. I pan A schenbrenner jako Zuniga nás nerozehřál. Šťastnější byl Morales pana Haška st. Slečna Huberto v a zpívala

Micaelu. V třetím jednání má úchvatnou scénu; ani s ani orchestr nevyužitkovali tohoto hudebně tak vděčného mentu. Slečny Pištěkova st. a Zoufalá se nám líbily Pausy mezi každým jednáním mohly by býtí hratší. Třeb energicky k tomu dohlédnout.

Soudní síň. Když nás hájí německý advokát u soudu! Josef Hrouza z Aujezda v okr. Boskovick poranil roublem svého strýce Antonína Hrouzu tamtéž 6. září t. r. načež ho Antonín Hrouza popadl pod krt škrtil ho, — kdežto Marie Hrouzova, manželka Antou Hrouzy tohoto bránila tím, že po Josefu Hrouzovi hol vidle, aniž ho byla trefila. Okresní soud Boskovický ua Antonína Hrouzu vinným přestupku proti bezpečnosti těl odsoudil ho. Tento však nejsa s rozsudkem spokojen, odve se k zemskému soudu Brněnskému. Při přelíčení u odvolad soudu dne 7. t. m. konaném navrhoval státní zástupcep Krátký zrušení rozsudku prvého; advokát pan dr. Brull, j nejsa jazyka českého mocen v této trestní věci interveno byv od předsedy pana rady Berky tázán, má-li proti náv státního zástupce, aby rozsudek prvé instance zrušen b nějaké námitky, odvětil, že se ohražuje proti odročemíp líčení. Teprve když pan předseda panu dru. Brüllovi v světlil, že pan státní zástupce nenavrhuje odročení přelíč nýbrž zrušení rozsudku, podal tento zástupce patřičné vyjádření. Tento případ křiklavě illustruje naše soudnictví, totiž jsou připuštěni k zastupování neb hájení před soud advokáti němečtí, kteří nejsou mocni jazyka českého. Jakp chybné ceny takové zastání jest, o tom netřeba se šířiti.

Chtěl zabíti ženu. JJan Malinkovič, nádenník původem z Poštorn v Dolních Rakousích, zdržuje se ponejvíce mimo svůj dů a žije v neustálém nesváru se svojí ženou. Manželství jek jest velice rozhárané. On sám ve Vídni nebéře to s manželsko věrností příliš přísně a jeho žena odškodňuje se za t s jinými. Malinkovič pije a když je hodně napilý, vzpome si na ženu, krev se mu vzpění a tu si dojede do Břeclavy sbije ženu do krve. Byl již pro to pětkráte trestán, posled žalářem sedmiměsíčním. Roku 1877 oženil se s Marií Čapkovo v Břeclavě, kde sloužil; žena byla z počátku hodná a staral se o domácnosť: ona pracovat nemusila, protože on vyděli tak mnoho, že to stačilo pro oba: měli jen jednu dceru, nyr šestnáctiletou, která slouží kdesi ve Vídni. Pět let žili spo lečně; pak ale prý se Malinkovičová chytila jiných a utrácel mužem vydělané peníze s nimi. Chytil ji s nějakým Dostálen in flagranti; to bylo poprvé. Nabil ji, a za to ona mu utekl a zůstala půl roku s Dostálem. Dítě dcerušku nechala mu m krku. Po půl roce vrátila se ze Znojma k němu do Vídněi žili spolu jen krátký čas: ona si ve Vídni zase namluvih jiného, Malinkovič ji opět nabil, ona vzala dcerku a od stěhovala se od něho do Břeclavy. Byl bez ni ve Vídni cell léto. Na podzim šel Malinkovič do Břeclavy a žil opět s ženou asi dva měsíce a vrátil se sám do Vídně. Pak ji zůstal po celá léta ve Vídni. Žena přijela jen jednou za ním aby prý ji ošatil. Žili spolu, pak zase nedělala dobrotu, zasle ji odehnal. A tak to šlo stále. Když si Malinkovič odbýva sedmiměsíční žalář za to, že sbil ženu, prchla Malinkovičovi s dělníkem Frant. Janíkem do Prešpurku. pak se zase vrátila, když Malinkovič odbyl si trest a šla za ním do Vídně, kdel Malinkovič žil již s jinou. Domluvili se, že budou opětně spolu žíti. Když ale žena dlouho nepsala z Břeclavy a ne- oznamovala jemu, kdy za ním přijede, odejel 10. listopadu t. r. do Břeclavy. Zde zvěděl, že žena žije stále s Janíkem. Toc ho znovu rozmrzelo. Dne 12. listopadu t. r. navštívil večer zase ženu: a když našel u ní Janika, vystřelil na ni dvě rány z revolveru; jedna poranila ji těžce na pravé ruce, druhá lehce na pravém boku. Malinkovič pak ujel do Vídně a zde byl zatčen. Tak vypravuje před porotním soudem, před který jest postaven pro zločin nedokonané vraždy dle §. 134. a 135. tr. z. Čin nezapírá, jen omlouvá své lehké živobytí, aby vinu svalil na ženu. Soudu předsedá pan v. s. r. Divořák, votanty jsou pánové z. s. r. ryt. Majer a Dr. Blárta. Žalobu zastupuje státní návladní pan S. Krátký, obžalo- vaného hájí pan Dr. Krupka. Porotci odpověděli k otázce, zda-li Jan M ali nkorvtě dopustil se zločinu nedokonané vraždy, kladně a následkem toho odsouzen obžalovaný na osm let do těžkého, posty zostřeného žaláře.

Sněm markrabství moravského. V Brně, 19. pros. Tak tedy viděli jsme je dnes zase pohromadě, těch sto zástupců českého i německého lidu a renegatů na Mo- ravě. Po půldruhaleté přestávce sešli se tito sněmovníci v klidu a v náladě, jakoby v této sněmovně seděli den co den. K čemu také něčím se vzrušovat. Protivníci na obou stranách vzájemně se znají, co se bude a má pro- jednávat, to vidí pan poslanec na svém pultě černé na bílém — vlastními myšlenkami se trápit není příjemné a mimo to — »vždyť tak dobře všichni se známe!« Ti páni nemají si co říci, aniž čím se vzájemně překvapit! A tak byla dnešní první schůze sněmovní naprosto bez- výraznou. Páni poslanci pozvolna se scházeli. Mezi prvními- byli na svých místech pilný Heimrich, radvanický Za- pletal, uherskobrodský sudí Eliáš a pan Rozkošný. Za to tím horlivěji plnila se galerie. Po 12 hod. spustil zemský hejtman elektrický zvonek, nový místodržitel bar. Spens a jeho zástupce ryt. Januška objevili se na svých mí- stech a poslanci hrnuli se do sálu. Mezi nimi členové panské sněmovny — ryt. Šrom a exministr Pražák. Jak vhod přišlo dnešní sezení těmto pánům! Dnes panská sněmovna schvaluje vý- minečný stav, jak pohodlným to, »muset« být v bez- významné schůzi sněmovní v Brně a vyhnout se rozpa- kům situace v panské sněmovně! — V řadách poslanců bylo dnes četně mezer. Na českých lavicích scházeli: Příkazský Vysloužil, starosta příborský Peřina, přerovský Štěpka a hovorný Frenštát- čan Kallus. Arcibiskup olomucký dr. Kohn dosud do sněmovny se nedostal. Bojovnější jeho soudruh na bi- skupském stolci brněnském za to nevynechal první schůze.

Zabájo

než posud. těch zahajo místodržitel Přizn překvapil. jsme upra o svou ka člověk. bude-li ji tože něme více. do hovor Oba kněž svých m celou če a exmin spočívá že hned ochotný pravíme dela a a Fand to s op sledují

[Schůz

5 nln sbrate naete nr

dámsi

nost,

a ohla

ských

že je

Prohl

po té držite velect zdrav

všech

nejvř vení sprá pod

věno

něva

něl

bl