#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listü“ k číslu 312. ze dne II. listopadu 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
#4
alto_textblock
#4
= Ubývání dětské úmrtnosti v Paříži. Pan Va-
riot, lékař pařížské nemocnice pro dětské nemoci,
uveřejňuje ve svém díle »Clinique infantile« výsledky
zajímavého vyšetřování o úmrtnosti dětí ve Francii,
v Německu a v Anglii. Vedle lékařského vědeckého
zájmu, zachovati lidský život, jeví se ve Francii, ze-
jmena pokud se týče úmrtnosti dětí, péče, o dorost
národa, vůči jeho rozmnožování beztoho dost nepa
trného. Vyšetřováním pana Variota, jež se týká dva-
ceti let, shledáno ke značnému uspokojení, že úmrt-
nosti dětí ubývá. Roku 1880 připadlo v Paříži 10.510
případů úmrtí dětí pod jeden rok na 56.652 naroze-
ných, tedy 18.75 proc. Deset let potom připadlo na
55.927 narozených 8557 úmrtí dětí pod jeden rok, tedy
15 proc. Roku 1901 pak klesl počet úmrtí na 5864
proti 56.597 narozených, tedy 12 proc. Od dvaceti let
tudíž bylo ročně o 4000 úmrtí dětí v Paříži méně.
Zvláště nápadně zmenšil se počet úmrtí dětí násled-
kem žaludečních chorob. Klesl se 4274 roku 1880 na
2157 roku 1901, tedy o polovinu. Tyto příznivé vý-
sledky přičítá autor jedině sterilisování mléka, jehož
se užívá k umělé výživě dětí. V opatrovnách naří-
zeno povinné užívání sterilisovaného mléka. Lékaři
v porodnicích poučovali matky o výživě děti. Vůči
těmto příznivým výsledkům doufá pan Variot, že
městská správa i na dále bude povzbuzovati muže,
kteří jsou povoláni bojovati proti úmrtnosti dětí, udí-
lením podpor mlékárnám, rozmnožením léčebných
ústavů pro kojence a konečně zavedením pravidel-
ného učebního kursu o ošetřování kojenců v Paříži.
= Rozvodněná bystřina odnesla vesnici. Z Trik-
kaly se nám oznamuje: Velké lijavce způsobily, jako
takřka každý rok, v celé Thessatii nesmírné škody
zničivše pole, chýše a vyvrátivše množství ovocných
stromů a olivníků. Největší škodu však způsobil prud-
ký lijavec, který rozvodnil horskou bystřinu ve ves-
nici Karvolopenitsa. Za několik minut stála celá ves-
nice pod vodou a řítící proudy strhly šestačtyřicet
chalup a domů a odnesly je s veškerým majetkem do
propastí a roklin. Jen rychlým útěkem spasili se jejich
obyvatelé, z nichž se však dvě ženy a jedno dítě po-
strádají. Mnoho menšího dobytka utonulo v proudech
a zdechliny se nahromadily mezi skalami řečiště.
Z celé vesnice zůstalo jen asi pět cnalup ležících vy-
soko nad řečištěm. Obyvatelé zůstali nak v pravém
slova smyslu ožebračeni, ztrativše veškerý majetek,
obilí a domácí dobytek Vláda poslala hned vojenské
stany a peníze, by měli přístřeší a mohli si zaopa-
třiti alespoň nejnutnější potraviny. To však nedostačí,
poněvadž se blíží zima a obyvatelé nebudou moci žíti
ve stanech a státní podpora nebude tak velká, by nra-
dila nejnutnější potřeby jejich. I řeka Peneios způso-
bila mnoho škod, zaplavivší na mnoha místech po-
břežní pole a sady a zničivši mnoho majetku. Škody,
jež v posledních létech způsobila, páčí se na mnoho
millionů, ale navzdor tomu nedbá vláda o úpravu
řeky, ačkoli by bylo možno ji za půldruhého millionu
drachem provésti a tím i mnoho orné půdy získati.
Možno říci, že rolnictvo a zemědělství v Thessalii jsou
nyní v horším stavu než za tureckých dob.
— „Královna loutek“ zlodějkou. Z Paříže se ozna-
muje: Ze stálých navštěvovatelek Folies Bergre byla
jedna nazvána „Královna loutek“ podle baletu téhož
jména, jenž se již po několik měsíců na tomto divadle
dává s velkým úspěchem, poněvadž si dovedla opa-
#5
alto_textblock
#5
třovati za neuvěřitelně levné ceny nejskvostnější hed-
vábné látky a atlasové stuhy. Avšak do věci vmísila
se policie a milá „Královna loutek“, jejíž pravé jméno
jest Jeanne Jacqueyová, v polosvětě pak má zvučnější
titul paní de Margay, s několika svými známými za-
tčena. Ony hedvábné látky byly totiž z velkého zá-
vodu v ulici Du Qautre Septembre po měsíce kradeny.
Celkem bylo prý ukradeno zboží v ceně 100.000 fr
Jak se zdá, byla tu objevena celá společnost řemesi-
ných lupičů velkých závodů a přechovávačů, nebot
v bytech zatčených nalezeny všemožné dranocenné
věci a látky, jež nepocházejí pouze ze závodu v ulici
Du Quatre Septembre. Očekává so, že budou zatčeny
ještě jiné podezřelé osoby.
= Veselá honba. Policejní komisař McAdoo vy-
pravoval onehdy zpravodajům, jak byli v Brooklyně
dva policisté dopadeni v zadním pokojíku jakéhos
hostince, kde popíjeli. Oba policisté dali se na útěk
a byli teprve po delší honbě chyceni a ihned suspen-
dováni. Komisař se před několika dny dověděl, že
někteří policisté navštěvují jakýs hostinec na Van
Brunt streetu, kde mají jakýsi hlavní stan. V pondělí
večer poslal komisař seržanta Bourkea a roundsmana
Mahera do zmíněného hostince a zde dopadli policisty
Pat. Ansbro a H. Cunninghama, kteří seděli v zad-
ním pokojíku a statně popíjeli. Oba byli v uniformě
a měli konati právě službu. Oba policisté dali se na
útěk, byli však chyceni a suspendováni. Seržant a
roundsman byli v civilním obleku a lidé, kteří byli
svědky této zajímavé honby, se nemálo divili, že
uniformovaní policisté prchají před — civilisty.
= Zatčený mezinárodní šejdíř. Konečně podařilo
se italské policii v Janově zatknouti mezinárodního
šejdíře, jenž se vydával za markýza de Planta-
genet. Pravé jméno jeho jest Renato Rivolto a na-
rodil se před 25 lety v Benátkách. Procestoval celou
Italii, okrádaje a podváděje majitele hotelů a obchod-
níky všeho druhu. Mnohých podvodných kousků do-
pustil se též v Paříži a Brusselu. Častěji býval pře-
strojen za ženu v nejbohatších toilettách a nejkrás-
nějším šperku. Přede dvěma léty zamiloval se do
něho šíleně jakýs důstojník, jenž ho považoval za
urozenou dámu, neboť Řivolto dovedl se, pokud se
týče hlasu, chůze a koketerie tak obratně přetvařo-
vati, že by byl každého oklamal. Pod jmenem hra-
běnky de Neri měl nejpodivnější dobrodružství a do-
vedl oklamati každého, kdo se dostal do jeho osidel
= Sebevražda lékaře. V Marseillu nalezen mi-
nulého pátku ráno v hotelu »du Louvre« mrtev lon-
dýnský lékař Allingham, domácí lékař prince Wales-
ského. Jsa teprve 42letý, považován byl za vynikají-
cího specialistu v oboru břišních operací a všeobecně
se myslilo, že v tomto oboru stane se nástupcem
sira Fredericka Trevesa. První jeho operace značněj-
šího významu, jež mu získala přístup do nejvyšších
kruhů, byla operace rakoviny vévodkyně z Tecku,
později zemřelé. Po nedávné smrti své manželky stižen
byl dr. Allingham trudnomyslností a vydal se na zo-
tavenou na cestu do Egypta. Po svém příjezdu do
Marseillu byl v nejlepší míře, ale patrně byl večer
zachvácen nanovo trudnomyslností a učinil životu
svému konec vstřikáním morfia. Ve svém pokoji za-
nechal dopis správci hotelu, v němž se mu omlouvá
pro nesnáze, jaké mu způsobí a oznamuje, že trpí
hroznou a nesnesitelnou duševní sklíčeností a že
tento stav déle nesnese.
#6
alto_textblock
#6
= Tajuplná historie. V domě na sev. Washington
streetu v Nov. Yorku odehrála se v neděli ráno tra-
gédie, která bude míti za následek soudní vyšetřo-
vání. Zemřel totiž v onom domě 29letý řezník, Wm.
Bothmer, na bodnou ránu v srdci. Jeho 23letá man-
želka Lillie byla zatčena a později opět propuštěna
na záruku 5000 dollarů. Oba manželé byli samotni
ve svém bytě, když osudná rána Bothmerovi byla
zasazena, avšak manželka silně protestuje proti po-
dezření, jakoby ona ránu tu zasadila a tvrdí, že jest
v té věci úplně nevinnou. Hádali prý se sice s man-
želem, který ztrávil celou noc mimo dům a muž její
prý ve zlosti, přecházeje jizbou, zakopl a upadl na
dlouhý řeznický nůž, který ležel na malém stolku a
týž se mu vrazil do srdce. Bothmer za okamžik na
to skonal, aniž slova pronesl. Když policie se dosta-
vila na místo činu, ležel zkrvavený nůž opět na
stolku, ačkoliv manželka tvrdila, že se ho ani ne-
dotkla. V pondělí předvedena byla paní Bothmerová
před soudce Ochsa v severovýchodní policejní sta-
nici k vůli předběžnému výslechu, avšak na radu
svého zástupce odepřela odpovídati.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze,
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
V pátek 11. listopadu.
#9
alto_textblock
#9
29. hra v předpl
(1. čtvrtka.)
#10
alto_textblock
#10
Evangelista.
Hudební drama o 2 dějstvích. Napsal Vilém Kienzl.
Přeložil Pavel Nebeský. Hudbu složil Vilém Kienzl,
Dirigent František Picka. Režisér Robert Polák.
Po prvním dějství přestávka.
Konec po 1/210. hod.
Začátek o 7. hod.
30. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
#11
alto_textblock
#11
V sobotu 12. listopadu.
#12
alto_textblock
#12
Lazebník seviliský.
#13
alto_textblock
#13
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#14
alto_textblock
#14
zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
#15
alto_textblock
#15
Začátek o 7. hod.
V pátek 11. listopadu.
Ve prospěch slečny Jiřiny Balákovy.
Poprvé: Pařížský román.
Drama o 5 jednáních. Napsal O. Feuillet. Přeložil
B. Frída. Režisér B. Lachmann
#16
alto_textblock
#16
Švandovo divadlo na Smíchově.
#17
alto_textblock
#17
Začátek o 7. hod.
V pátek 11. listopadu.
12. hra v předplacení (páteční).
Pátá hodina paní Berouškové.
(Faif ó glock.)
Fraška o 3 jednáních. Napsal Josef Šmaha. Režisér
Josef Kubík.
#18
alto_textblock
#18
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnehradech.
V pátek 11. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Po 27.: Pražské švadlenky.
Fraška se zpěvy a tanci o 5 jedn. Hudbu i slova
napsal O. Faster.
#19
alto_textblock
#19
24988
#21
alto_textblock
#21
88
#23
alto_textblock
#23
85
#24
alto_textblock
#24
že má zcela pravdu; představuje-li typ svého rodu, pak
jest již opravdu vyžilý.
»Nechci Američanku«, pokračoval. »Ony jsou odu-
ševněné společnice před svatbou a bývají skoro vždy tak
příjemné, že ani nepozorujete, jak jsou ve skutečnosti
nervosní a neklidné, avšak nechtěl bych pozorovati ně-
kterou jako manželku. Já musím míti solidni anglickou
kravařskou dcerku.«
Natáhl se vedle mne a počal trhati na kousky
stéblo trávy. Jeho ruce byly průhledné a má oblé nehty
překrásného tvaru; uši, naopak, jsou nehezké, odsťávaj
jako oslí.
»Vidíte, žil bych vždy svým vlastním životem«, po-
kračoval zdlouhavě. »Zbožňuji krásu. Nejvyšším výrazem
krásy, jež hýbala světem, bylo za pohanských dob so-
chařství, chladný a čistý mramor božských tvarů. To
probouzelo v nich pohnutí — čteme, že byli často vzru
šeni. Lidé renaissanční, abychom vzali střední dobu, vy-
jadřovali se malbou, skvělými barvami na plochém, rež
ném plátně, měli také své dojmy. Toto dvoje umění jest
více méně mrtvo; alespoň přestalo účinkovati na massu
lidu. Naším velkým výrazem jest hudba. Nás vzruší
hudba. Působí v nás pohnutí en bloc — ve všesh nás
— u někoho tony Tommy Atkinsa a u jiných Wagnera.
Nuže, všechna tato tři umění, sochařství, malířstvía
hudba, působí mi rozkoš, avšak nechtěl bych, aby ma
kravařka-vévodkyně některému z nich rozuměla. Chci,
aby měla hodně buclatých dělí, konala své společenské
povinnosti a nemusila jezditi do žádných lázní si odpo-
čívat, ani netoužila po soucitu.«
Řekla jsem několikráte »ano« a »opravdu« při této
dlouhé reči a on vedl svou dále, jako mlýnek na kávu;
#25
alto_textblock
#25
chovala se k němu velice líbezně, tak přátelsky a licho-
tivě, jakoby jí byl roveň! Velice mne to překvapilo, ne-
mohla bych takto důvěrně mluviti a žertovati s Augustem,
jako bych nemluvila takto s některým z lokajů — a ona
je vikomtessa! Musí přece aspoň věděti, jak vypadá
aristokrat.
Polovina společnosti odešla hráti bridge do jiné
komnaty a ostatní se usadili pohodlně, vždy dva a dva.
Lady Tilchestrová se odebrala s mr. Budgem do hudeb-
ního salonu a já, jež jsem se ani nehnula, seděla jsem
pojednou u krbu sama s vévodou.
Říkal mi stále takové věci, že jsem byla všeck
udivena. Nebyla bych ani všemu rozuměla, kdybych byla
nebyla na pařížských představeních.
Tuším, že se mi začíná dvořiti, je-li to to, čemu
se říká dvoření. Jeho osobnost není vábná, proto mne
to nijak nedojalo; nemohu se teď dívati na muže jinak,
nežli že v nich vidím drsné hrubce. Snad jsou někteří
z nich opravdu milí; avšak jak se tak na ně dívám, na
jednoho po druhém, vždycky mi přichází na mysl, jak
by asi vypadali zpupnými před zrakem svých manželek?
To není hezké ode mne, babička by mne jistě za to
pokárala.
#26
alto_textblock
#26
skodová kra-
#27
alto_textblock
#27
29