#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
26. srpna 1903
#4
alto_textblock
#4
Císlo 232
#5
alto_textblock
#5
veliký jich počel v nedostalku. Kněz ani za nemoci
nemá dovolené; farář musí si platiti zástupce a kaplan
musí jiti na odpočinek s platem 1 koruny 25 haléřů
denně. Za zastávání kaplanského mísla stanoví zákon
80 korun měsíčně, tedy jen o 2 koruny více, nežli má
důstojnický sluha u zeměbrany. (Různé hlasy.) Plat
faráře v obnosu 700 zl. a kaplana 700 korun dnešním
poměrům nevyhovuje. V Prusku mají kněží Bkrát tak
veliké služné. Za těchto poměrů není divu, že do semi-
nářů vetupuje stále méně studujících a že poměry
utvářují se tak, že nebude se snad žádati ani maturita.
což stane se v době, kdy jiné stavy volají po prohlou-
bení vzdělání.
Biskup ve Sv. Hypolitě pravil, že olázka peněžn
má býti kněžím věcí vedlejší. I my, končí řečník, si
toho přejeme, žádajíce, by poměry naše byly upraveny
tak, bychom se plně mohli věnovati své práci. Doufám
že prosadíme své požadavky, ať týkají se našich práv
vzdělání nebo hmotných našich poměrů. (Všeokecná
pochvala a potlesk.)
Předseda vikář P. Střebský vzdává řečníku
za referát srdečné díky. (Výborně! Potlesk.)
Pan P. Krojher navrhuje resolucii
„Kněžstvo české, shromážděné na prvním svěm
sjezdu, prohlašuje slavnostně následující:
1. Trváme na naprosté poslušnosti k církvi
učící ve všech věcech, které se týkají víry a mravů.
V ostatním prokazujeme nejd. episkopátu uctivosl
z našeho vzájemného poměru vyplývající.
2. Prohlašujeme se za solidární se svým
národem ve všech jeho snahách stá-
toprávních, národních, kulturnícha
hospodářských (Výborněl Pollesk.), jak nám
to veli cit přirozený i přikázání boží. (Všeobecný
demonstrativní potlesk.) Těchto přirozených a bož-
ských práv národa našeho na chrám, školu a ve-
řejný život dovoláváme se zvláště pro místa ná-
rodně smíšená. (Výborně! Pollesk.)
3. Škola budiž národní, všíma jíc
si všech vymožeností moderní vědy
(Výborně! Potlesk) a při tom řízena duchem
slov Komenského. (Výborně! Potlesk.) Školy
buďte chrámem pobožnosti a ducha sv.
4. a) V otázce kongruy trváme na své petici
a odmítáme rozhodně každou prozatímnou a čá-
stečnou úpravu našich hmolných poměrů.
b) S úpravou kongruy budiž spojena i dnešním
poměrům odpovídající úprava štolových poplatků.
c) V příčině patronátního práva trváme na re-
soluci volné konference kostelecké. Dokud nebude
otázka tato vyřízena, prosíme co nejuctivěji, aby
nejdůst. konsistoře, užívajíce svých práv, hleděli
zabrániti každému jeho zneužití, kleré by v du-
chovensivu patronátním mohlo vzbudili oprávněné
roztrpčení.
d) V příčině remunerace za vyučování nábo-
ženství na školách obecných trváme na návrhu posl.
dra. Žičkara. (Souhlas.)
5. Nepochybujíce o blahovůli a otcovském srdei
nejd. našeho episkopátu ani o smyslu pro sprave-
dlnost našich pp. poslanců, jakož i oslatních povo-
laných činitelů, prosíme co nejsnažněji, aby na
petita naše zřetel vzali a o žádoucí a spravedlivé
jich rozřešení na příslušných místech zakročili.“
(Pochvala a potlesk.)
Resoluce so schvaluje.
Posl. P. Blahovec z Čachrova vyslovuje pevné
přesvědčení, že česká delegace bude uvedené poža-
davky všemožně podporovati, protože ctí vlastenecké
duchovenstvo, uznává jeho zásluhu o školství a jestliže
snad někde vystupuje proti klerikalismu, jeví se tento
ve špatném smyslu k účelům světským. Každý přeje
si, by na programu duchovenstva byla pravá osvěta.
pravá svoboda a samostatnost království českého.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Jednoty P. Pauly ze Smichova
si přeje, by se s církevním jměním svědomitě hospo-
dařilo: pak bude náboženská Malice bohatší a bude
moci zvýšiti platy kněží. Řečník poukazuje, že erán
používá budov zrušených klášterů a co z nich platí
a táže se, kde jest jiný slav, který by státu konal ta-
kové služby, jako kněží. A přes to má kaplan horší
plat, nežli soudní sluha. Kněží za svou práci, prová-
děnou státu, žádají mzdu. (Výborně! Potlesk.)
Farář P. Brodský z Ouběníc žádá, by se k re-
soluci připojil dodatek-
„Duchovenstvo shromážděné na valné schůzi
Jednoty vyslovuje hluboké rozhořčení
protest nad tím, že vysoký hodnost
církevní, který v královské české Pra-
ze bydlel, naše duchovenstvo a vzdě-
láníjehoznáa onašem lidu sepřesvěd-
čiti mohl, že není národem méně cen
ným, mohl užiti slova „minderwertig“
(Bouřlivý souhlas a pollesk)
P. Krejhar podotýká, že český klerus odsoudií
již nenáboženské toto slovo a proto doporučovalo by
se spíše, protestovati proti chystanému jazykovému
rozdělení Čech ve správě církevní.
Farář P. Brodský trvá na dodatku k resoluci
Posl. farář P. Blahovec prohlašuje, že, jal
ví z bezpečného pramene, na t omto rozdělení
ztálese pracuje. (Různé výroky) Je, pravil dále,
světovým skandálem, že katolické duchovenstvo žije
v tak nuzáckých poměrech (Výborně! Potlesk.) —
vyslovil přesvědčení, že všechny české strany budou
požadavky kněžstva ve sborech zákonodárných pod-
porovati. Ke konci projevuje řečník souhlas s re
solucí
Farář P. Neumann žádá, By co nejdříve bylo
postaráno o deficienty a dále, by se konsistoř starala
o kněžstvo v pravdě olcovsky (Výborně! Potlesk.)
přeje si jednotnou úpravu platů pro kněze všecl
církví.
P. Honejsek žádá, by biskupové vydávali zprá-
vy o biskupských konferencích, by duchovenstvo vě-
dělo, oč se v nich jedná.
K tomuto přání připojujo so předseda vikář
Střebský a P. Brodský.
P. Baar z Klobuk lituje, že minuly již doby, kdy
v Čechách z9 let čtyřicátých navazováno na naše b-
ditele a křisitele a vybízí kněžstvo, by pokračovalo
kde končili Marek, Vinařický atd. (Výborně! Potlesk.
Navrhuje k resoluci dodatek, by se odsoudilo smutné
faktum, že v řadách kněžstva jsou někteří, kteří se
Jednotě ostentativně vyhýbajl. (Výborně! Potlesk.)
Farář P. Vacek: O požadavku zvýšení platů
vyslovil se biskup, že kdyby se zvýšila pense, velika
část duchovních šla by na odpočinek. Vytýká ostře
některé vady a praví, že jest jen slabým ventilem par-
ního kotle venkovského duchovenstva. (Výborně! Ve-
selost.)
P. Jan Mačí, farář u Sv. Kiliána, poukazuje že
kněz, nucený šetřiti, upadá často v lakotu a hrabivost.
což jest nemorální a zaviňují to, kdož nestarají se
o jeho existenci. Uspoří-li si někdo něco, dá to do
záložny, která pak praskne. Kněži jsou také z mas
a krve a nechť se jim tudíž dá, co jim patří.
Far. P. Holý z Hřimeždic žádá při úpravě kon-
gruy zrušení štoly.
P. Holub z Couše přináší pozdrav ze smíšeného
území a dovolává se společného postupu s německým
klerem a žaluje na konkurenci kněží vojenských, jež
vzbuzuje roztrpčení
P. Kuška z Kladna žádá, by se sjezd vyslovil
proti zvláštní straně katolického rolnictva, by se tím
nepodporovala osamocenost. (Výborně! Potlesk.)
P. Mudroch z Rožďalovic stěžuje si, že do
schůze nedostavil se nikdo z vyššího kleru
P. Beran z Přádla projevuje roztrpčení nad
obsazením beneficia, o němž se zmínil referent. (Hla-
sy: Jmenovat!) Je to v Nepomuku na auerspergském
patronátě. Patronátní komisař prohlásil knězi: „Kníže
pán jest patronem a může si dělati, co chce a vás
jestli se proti tomu pozdvihnete, zkrotí váš biskup . ..
(Různé hlasy.)
Vikář P. Kuhn ze Slivence navrhuje, by se po-
žádalo zemské finanční ředitelství, by vydalo v sou-
hlase s ministerstvem financí regulativ berním sprá-
vám, by při vyměřování daně z přijmů byly povinny
dbáti správních výdajů.
Po poznámkách několika řečníků schválen návrk
P. Paulyho na konec debaty a jelikož nebyl nikdo
ke slovu přihlášen, schůze, po přikázání podaných
návrhů a přání výboru, před 1. hodinou odpoledne
doslovem předsedy skončena.
#6
alto_textblock
#6
Výstavy.
Výstava v Pardubicích.
V pavilloně zemědělském budí všeobecnou po-
gernost velmi ladná, bohatá kollekce chvalně známe
semenářské firmy Jiljí Kriner a synově v Praze.
v „Zelezných dveřích“, založené r. 1744. Hined v pravo
#7
alto_textblock
#7
přiměřený.
#8
alto_textblock
#8
u vchodu umístěna elegantní, okrášlená umělecky pro
vedenou hlavou „Ceres“, vitrina, v moderním se-
cessním slohu, obsahující přes 130 druhů semen pol-
ních, zahradních a lesních. Zastoupena jsou zvlášt
všechna semena jelelová, která se zvláštními stroj
čistí na kokotici a se zárukou, že jsou kokolice prosta.
se prodávají. Vedle toho vystavena veškerá semena
travní k zakládání luk a parkových trávníků. O vý-
borné jakosti těchlo semen svědčí krásné výstavní
pažity trávníkové, k nimž jmenovaná firma semeno
bezplatně dodala. Trávníkové tyto koberce poutají svojí
zelenou svěžestí pozornost každého návštěvníka. Bo-
hatá je též kollekce semen řepových, zvláště řep krm-
ných. Skutečný obdiv vzbuzují vystavené dvě bulvy
krmné řepy Eckendorfské svojí neobyčejnou velikostí
a krásným tvarem, který je právě karakteristickýmu
tohoto druhu. Pro oddělení včelařské dodala firma
různá semena rostlin medonosných, která ve včelině
za strojovnou shlédnouti lze. Firma Jiljí Kriner a sy-
nové vystavuje dále i různé druhy obilí k setí, v zrně
i v klasech. Z těchto zasluhuje zvláštní pozornosti
původní česká pšenice „Gigantea“. Svým
bujným vzrůstem, krásným klasem, plným, moučna-
tým zrnem vyrovná se jistě každěmu výrobku cizo-
zemskému, takže věru není třeba posílati penize za
obilí za hranice. Neobyčejnou délkou stěbla i klasu
vyniká též žito sudetské. Chvalné zmínky zasluhují
též vystavené americké strojky seci. Hospodář na-
lezne v kollekci mnoho zajímavostí a snadno se může
přesvědčiti o výborně jakosti semen, jež firma do pro-
deje uvádí. Firma Jiljí Kriner a synové v Praze trvá
nyní již 159 let a požívá pro svou solidnosl v ho-
spodářských kruzích nejlepší pověsti. Doporučujeme
prohlédnouti kollekce vřele všem odborníkům.
Veřejná čítárna na východočeské výstavě v Pardu-
bicích umístěna jest ve vlastním pavillonu tamějšího
knihkupce p. Jana Liebicha. Nedá se upříti, že za-
řízením této čítárny, jež spojeno bylo s velkým ná-
kladem, p. podnikalel výstavnímu podniku valně pro-
spěl. Chodec, obchůzkou unavený, nalézá tu klidný od-
počinek a zpříjemňuje si tyto chvíle klidu zajímavou
čelbou. Přes 70 časopisů denních, lýdenních a mě-
síčních všech odstínů, jest lu k volnému použilí vylo-
ženo. Čítárna jest velmi hojně navštěvována, co
nejlépe svědčí o její vhodnosti a ceně ve výstavním
ruchu. Zařízena jest praklicky u ladného, krásného
pavillonku a umístěna uprostřed „Riegrovy aleje“
V čítárně umístěna jest pokladnička Ústřední Matice
školské.
Piana na zdejší výstavě nalézají se v přízemní
zděné budově u reálky, tak zvané tělocvičně. Firma
Ant. Petrol, dvorní továrna pian v Hradci Králové
vystavuje tu kollekci pian a pianin, kteráž hned n
první pohled celkovou ladnou úpravou pozornost ne
sebe obrací. Jest zde piano mignon v ořechovém ko
řenu s Erardovou mechanikou (575 zl.), cenného zev
nějšku a lahodného, silného tónu, dále piano mignon
malé, leštěné, parketované, s vídeňskou mechanikou;
nástroj vyniká lehoučkým úhozem, libým tónema
novým, dosud nikde nevídaným zevnějškem. (Pro-
dáno.) Velké koncertní piano v černém dřevě (800 zl.)
jest jedním z nástrojů, jež rozmnožují dobré jméno
pian Petrofových na koncertním podiu. Z pianin jest
tu zelené pianino „secessní“, dle nákresu architekta
Dušana Jurkoviče, přesně slohově provedené (350 zl.).
dále salonní planino ořechové leštěné a dubové pia-
nino staroanglického slohu, vesměs křižové souslavy,
pěkného úhozu a velkého, příjemného tónu. Firma
Petrof vystavuje „hors concours“ a její kollekce je
jednou z nejlepších na zdejší výstavě. — Renomovaná
firma B. Kalles, výroba pian v Litomyšli (založena
r. 1862) vystavuje piano krátké v černém dřevěa
delší piano v ořechovém dřevě, obojí s vídeňskou me-
chanikou. — Firma Alois Novák v Praze, první
pražská továrna, vystavuje 3 piana vesměs s vídeňskou
mechanikou, 2 černá, jedno thuyové, perletí krášlené
a 2 pianina koncertní, jichž tón jest velikosti nástrojů
#9
alto_textblock
#9
Výstava v Hořieích.
Hotický odbor Českoslovanské obchod. besedy
pořádal u příležitosti výstavy ve dnech 15. a 16.
srpna t. r. za záštity městské rady v Hořicích
manifestaci obchodního pomocnictva, ku kteréž se
také poslanci Karbus a Šrámek dostavili. V sobotu
dne 15. t. m. večer byla na výstavišti přátelská
schůzka přibylých delegátův a v neděli záhy z rána
již vzdor velkému dešti, který po celé dopůledne
trval, přibylo se všech stran mnoho účastníků k mani-
festační schůzi. O 2. hod. odpol. konala se v diva-
delním sále za velkého účastenství manifestační
schůze, která dostatečně o důsledné organisaci ce
lého obchodního pomocnictva svědčilu. Předseda od-
boru p. Julius Kraus uvítal vřelými slovy příbylé
delegáty a vyslovil zvláště srdečnou radost nad při-
tomností čestného předsedy schůze a starosty česko
slovanské obchodnické besedy p. říš. posl. Karbusa,
který bouřlivým jásolem byl uvítán. Slarosta města
MUDr. Alois Tomsa — též bouřlivým potleskem po-
zdraven — uvítal jmenem městské rady dorost na
šeho obchodnictva a přál ze srdce, by schůze při
nesla celému pomocnictvu kýženého zdaru a splnění
všech oprávněných požadavků. Na to ujal se slova
starosta besedy říšský poslanec V Karbus k dalšímu
bodu pořadu: »Proč se organisujeme!« — Řeč jeho
byla důsledně promýšlená a s lakovým zápalem
vroucím citem pronešená, že řečník několikráte bouřli-
vým polleskem přerušen byl; probral věcně a po
drobně od založení besedy veškerou spolkovou čin-
nost její, zmínil se důkladně o veškerých blahodár-
ných institucích, jež během dvacetiletého trvání její
zařízeny byly a projevil ke konci přání, aby všichni
členové besední, jako representanti naší obchodní
intelligence svorně a zdatně působili ke zvelebení
svého stavu a na prospěch celého národa. Skvělá
tato řeč, odměněná bouří pollesku a jásolu, trvala
déle než hodinu, načež vyžádal si slovo přítomný
říšský poslanec Fr. Šrámek. Poukázav na skvělé vý-
vody svého předřečníka, praví, že právě obchodní-
ctvo jest podkladem celého národního hospodářství.
pobádá vřelým pocitem k další práci, které také
provolává své srdečné »Na zdar!« Hlučný souhlas
ozval se po řeči té a předseda odboru poděkoval pak
oběma poslancům za skvělé řeči právě pronešené
žádal, by i na dále také zájmy obchodního pomoc-
nictva hájili. Na to byly došté telegrafické projevy
přečteny a schůze ta v pravdě manifestační za ži
vého souhlasu všech přítomných skončena.
Hromadnou návštěvu soukromých úřadníků po-
řádá místní odbor Jednoty soukr. úřadníků v Hoři-
cích v neděli dne 30. srpna t. r. S návštěvou toute
bude spojena veřejná schůze, v níž se po-
jedná o nedělním klidu. Rozhovor zahájí ta-
jemník Jednoty p. Hašourek. Celkový program jes
tento: 1. Uvítaní účastníků v zasedací síní městské
radnice členem rady městské (o 1/212. hod. dopol.)
2 Společný oběd v hotelu záložny. 3. Schůze sou-
kromých úřadníků. 4. Společná návštěva výstavy
o 3. hod odpol. Odbor hořický zve nejen členstvo
Jednoty, nýbrž i nesdružené soukromé úřadnictvo
k nejhojnější návštěvě. — Pražšlí účastníci vyjedou
ráno o 6. hod. 57 min. (ze severozápadního nádraží
přes Ostroměř) a vrátí se večer o 10. hod. 18 minut.
Pražská župa cyklistská pořádá v neděli dne
30. t. m. velký cyklistský den v Hořicích na výstavě
se závodem na vzdálenost 100 km o přebornictví
župy pražské. Přihlášky k závodům se vklady a
oznámení počiu účastníků nutno zaslati nejdéle do
středy 26. t. m. župnímu náčelníku panu Jaroslavu
Fořtovi v Praze—II., na Ferdinandově třídě čís. 38.
Na výstavišti ve sportovním oddělení uspořádá župa
pražská sportovní meeting, na kterém zůčaslněny
budou pražské kluby K. C. »Čechie« z Král. Vino-
hradů, Č. K. V. »Král. Vinohrady«, K. V. »Praha«
1883, krasojezdci pp. Mariani a Straub a j. Die do-
savadních přihlášek bude účastenství pražských ko-
lovců velmi četné. Župní schůze — poslední před
odjezdem — bude ve středu dne 26. t. m. v pivnici
su Pinkasůe.
#10
alto_textblock
#10
Výstava v Třebíčl.
#11
alto_textblock
#11
MěšÍanská škola.
Velká část průmyslových výrobků, jež vedle ho-
spodářských strojů a výrobků z hospodářských plodin
tvoří podstatnou část výstavy třebíčské, umnístěna jest
mimo průmyslový pavillon na vlastním výstavišti
ještě ve dvou školních budovách, dívčí a chlapecké
měšťanské školy. V první umístěno jest zvláště sou-
kennictví, tkalcovství, provaznictví, kartáčnictví, zá-
mečnictví, nožířství a ruční práce vedle zmíněných
již autografů. V přízemí vystavují krejčí Ant. Nevrzal
a J. Vlasák z Třebíče, Anl. Hudec ze Slaného různe
#12
alto_textblock
#12
druhy šalstva, Rössler J. z Jevička, LandsmannJ
z Vídně a Terinka Pláčková z Prahy různé druhy
střihů. Zboží lněně, vlněné a bavlněné representováno
jest firmami Matoušek Alois a Schnal Fr. z Lomnice
n. P., Kocián Karel z Humpolce, Hon Jindřich z Vy-
škova, Metuška J. z Dobrušky, Bakar Vincene z Nového
Města n. M., Crha Jos. z Lomnice n. P.; zboží galan-
terní vystavuje Caha Fr. z Třebiče a J. Voldán.
Bohatě zastoupeny jsou šicí stroje firmor Šťou-
rač z Třebíče: jemné stroje na vyšívání, šicí stroje.
stroje pro obuvníky a sedláře nejnovějších druhů jsou
vystaveny ve zvláštní veliké místnosti. Rozhodně za-
jímavějšími jsou exposice koží a předmětů z nich
zhotovených. Zastoupena jest především několika
medaillemi světových výslav vyznamenaná továrna
na usně Martina Hasska vdova a syn a vedle ní Petra
Nováka synové, továrna na kůže hlazené. Vystavuje
sněhobílé a různobarevné kůže ovčí pro různé obory
ukázku suroviny a vlnu; exposice jest jedna z nejlep-
ších i co se týče uspořádání i vystavených předmětů.
Jaksi doplňkem pokusného celku jest firma Ig. Po-
lanský, jenž vystavuje různé druhy dobře pracovaných
rukaviček od nejmenšich pro malé dítky až po ruka-
více pro praporečníky.
Neméně zajímavé jscu i exposice kartáčnické
a nožířské. Z kartáčníků obeslali výstavu Fr. Domán-
ský a V. Charvát z Třebíče, Ed. Mottl z Vel. Meziříč
a J. Sýkora z Ivančic. Nejlepší druhy zboží a pře-
bohatou výstavku surovin všeho druhu má F. Do-
mánský a vedle něho J. Sýkora. Z nožířů vystavují
Em. Suchý z Třebíče, který odvážil si přiněsti na
výstavu zboží tovární (solingy). Z ostatních vysta-
vovatelů má nejlepší exposici a postup práce Rud.
Kratochvil z Ivančic košerácké nože, ozdobně pra-
cované, řeznické ocilky, dýky atd. atd., Bedřich Jun
z Dobrušky a Ig. Hejtmánek z Vel. Meziříčí výborné
nože štěpařské, jediné svého druhu
Také práce zámečnické a kovářské jsou dosti če-
ně zasťoupeny. Především dlužno zmíniti se o firmě
V. Kurka v Lounech, jež zaslala na výstavu patentní
sekyru s vyměnitelným ostřím a o firmě K. Simon
z Král. Vinohradů, jež vystavuje mimo jiné patento-
vaný přístrojek „Škubač drůbeže“. I Najman J. z Král.
Pole, Matoušek J. z Krahic, Veselý Ferd. z Třebíče,
Havela Jos, z Kojetína a Pösler Mořic ze Starého Rou-
senova mají na výslavě pěkné výrobky; zvláště po-
slední vystavuje některé pěkné věci, jako americké
nůžky na ustřihování šroubů z kulatého železa, dráž-
kový hoblík atd.
Klempířství a umělé zámečnictví zastoupeno jesk
firmou J. Gric z Třebíče (sedací vana, různé druhy
purp), Konečný Fr. v Vel. Meziříčí a Šebek J. z Bo-
řilova (skřínky pro skvosty, stolní svícny, zámečky
atd.) a F. Šulz z Nové Paky (stojany pro alba, vázy
na květiny atd.). Předměty stavební vyslavuje Pivoňka
Bohuslav z Břenc, Šamšula Fr. z Kunštátu, Kolda
J. z Kamennice a John Rud. z Náchoda; vzorky dřev
a mramoru zaslány jsou firmou Šimek J. z Prahy.
Také kosmetika, holičství a vlásenkářství, bar-
vířství a výroba olejů čestně řadí se k ostatním vysta-
vovaným výrobkům; vystavují holiči Kašpar Fr.
Klimesch Ferd. z Třebíče, Dobrý Fr. z Brna a Krato-
chvíl Rud. ze Slavkova vesměs práce vlasově, Mi-
kuláš a Bradík, lovárna na kosmetiku a mýdla v Kro-
měříži a Fr. Charvát z Blanska (Náměstě), oleje Zá-
mečník Fr. z Brna a Peyerl Lud. z Vídně. Kollekei
vzorků moderního krasobarvířství a kollekci různých
druhů inkoustů zaslala firma Kubík Fr. z Nového
Města.
Knibalství represenlují Vladík Method z Blanska
(různé vazby knih a ozdobné práce knihařské), No-
votný Jar. z Vel. Meziříčí (práce knihalské a galan-
terní) a Kousal J. z Brna. Pletené zboží nejjemnějších
druhů a výborné kvality vystavují: Procházková Hed-
víka z Nov. Rousinova, Motyčková M. z Třebíče ; ku-
ratorium krajkářské školy ve Strážově na Šumavě
vystavuje pěkné, ručně paličkované krajkové práce
Zahrádková Fr. z Čechtína práce strojem vyšívané
Kautská Jenny ze Smíchova nítěné knoflíčky a zvláště
práce českých žen ve prospěch Ústř. Matice školské
a M. Koutek z Třebíče. Průmyslové výrobky dokončuji
jaksi ruční ženské práce škol třebíčských a školy ná-
městské; vyslavují se práce od nejnižších tříd až do
ročníků nejvyšších, umělecky zhotovené pokrývky na
stůl, polštáře na pohovky, pěkně vyšívané kapesníky
sukně, noční kabátky, košile, zástěry, ručníky, ti
bohatá vyšivaná antipendia pí. Zahrádkové z Čechtína.
sl. Čermákové ze Slařic a děvčaí z III. a IV. třídy obec-
né školy v Budišově, koberce, alba vyslavují žákyně
z Opatova: Krutišova Fr., Šeneklova Kar., Berkova
M. a Kmentova Otylie. Zvlášť výborné jsou ruční práce
Helenky Lorencovy: ukázka vložky, na tylu vyšivaná
sukně a ukázka ozdoby na ni, jednoduchá, ale přes to
velice vkusně na tylu vyšívaná záclona a ozdoby ma-
lířské, Ledky Uličné (jabiko, přikrývky, bohatě vy-
šívané zástěrky a ručníky, jež jsou vůbec unikemv
celé výstavě). Celkem jest toto oddělení vůbee jedne
z nejlepších a nejzajímavějších.
Kl.
#13
alto_textblock
#13
Krajinská výstava v Třebíči, jež těší se zvláštn
oblihě všeho návštěvnictva, jest na všeobee
nou žádost prodloužena až do 8. zář
1903. Doposud navštívili výstavu četní hosté z Mo
ravy, Slezska a Dolních Rakous. Kromě souborných
návšlěv z Čech oznamuje se, že uspořádána bude
hromadná návštěva hostů z království, jež se dle
všeho stane pravou manifeslací.
#14
alto_textblock
#14
Živelní pohromy.
XIV. výkaz příspěvků, došlých poštovními poukáz
kami a pošlovní spořilelnou kanceláře Národn
jednoty pošumavské ve prospěch jihočeských
menšin krupobitím lěžce postiženýcha
pan Frant. B. Nosek, strojník v Pešti K
4.-
IV. sbírka v plzeňské pivnici pana Jar.
Chmelaře ve Vídni, k níž přispěli
p. Edmund Nápravník, Humpolec. .
p. Josef Čalek . . . . . . . ..
p. Jaromír Chmelař . . . . . . .
. Jan Kladrubský, hostinský v Hluboké.
zasílá sbírku, učiněnou p. J. B. v ho-
slinei »u Boušů« v Hluboké mezi So-
koly nuselské jednoty budějovickými
děvčaly, bzdějovickými a hlubockými
občany
. ..
manželé Josef a Maric Kocnovi, Kitz
bühel (Tyroly).
pí. Jetinka Eisensteinová z Kitzbühlu
pí. And. Mikeštiková z Kilzbühlů
p. Čeněk Slaněk, úřadně aut. civ. inženýr
v Chrudimi
. . .
Sbírka pana Al. Jaroše, domovníka na
Smíchově v demě č. p. 259
k níž přispěli: M. Kubelík, M. Roubík
T. Jánský, A. Kerhlová, M. Pohánková
V. K., A. Jaroš, J. Biba, Fr. Kalenda
po 1 K, L. Formánková 80 h, A. Ze-
manová, A. Romlerová po 60 h, M.
Krindlová a M. Sťastná po 50 h,J
Čermák a T. Zeithamer po 40 h, cel-
kem K 12.80
Administrace »České Demokracie« v Praze
odvádí sbírku nár. socialistů br. Lišky,
Zacha a Zieglera v besedě »Barák« a
při zábavě Sokola ve Vršovicích ..
sbírku dělnické besedy »Havlíček
v Říčanech
..
a konečně sbírku dělnictva z dílny
Haly v Praze . . . . . . . . .
Obec Miličeves u Jičína .
Sbírka místního odboru Nár. J. P. v
Veselí na Luž., provedená pp. starostou
Kohoutem a pokladníkem Fr. Hejným
(pro obce na Táborsku)
Sbírka v obci Jarošově, provedená p. Jar.
Skálou, pokladníkem míst. od. N. J. P.
k télo sbírce přispěli pp.: Jar. Skál
10 K. L Komínek, c. k. pošt. kontrolor
2 K, Frant. Fenci, rolník 2 K. Ant
Fencl, hostinský 2 K, Josef Vogel,
rolník 1 K. pí. K. Fišerová 1 K, pp.
Karel Raftl 1 K, Karel Čejna 5 K, T.
Kosař 1 K, Jan Kučera 2 h, J. Bud
20 h, Jos. Trdla 20 h, Jos. Přibyl 30h,
V. Nehyba 2 K, Matěj Mrkvička 40 h,
Jos. Knoc 20 h, V. Pfouser 30 h. B
Dvořák 20 h, Jar. Trdla 20 K, Jan Šach
30 h, Martin Pacholek 30 h, M. Fical
1 K, Frant. Maršík 60 h, Karel Menší
2 K, Josef Kuděj 2 K, Hühla 1 K, J
Uchytil 1 K. pí. Jos. Fantalová 60 h,
p. Ant. Vagner 20 h, pí. Marie Ful-
sacková 40 h. Fr. Mláca, rolník 1 k,
#16
alto_textblock
#16
2.—
#17
alto_textblock
#17
1.—
#18
alto_textblock
#18
1.70
#19
alto_textblock
#19
6.—
#20
alto_textblock
#20
6.—
#21
alto_textblock
#21
2.—
#22
alto_textblock
#22
1.—
#23
alto_textblock
#23
20.—
#24
alto_textblock
#24
12.80
#25
alto_textblock
#25
35.35
#26
alto_textblock
#26
186 60
#27
alto_textblock
#27
2.80
30.—
#28
alto_textblock
#28
124.20
#29
alto_textblock
#29
4830
#30
alto_textblock
#30
Rudolí Emmer 2 K, Malěj Doupel 1 K.
Vojtěch Joha 40 h. Vojtěch Jira 60 h.,
Frant. Tylman 60 h, Ant. Benda 1 K
Josef Seidler 30 b, Kozel 1 K, celkem
K 48 30.
Zaslána p. řid. uč. J. Procházkou ve
Vtelně sbírka družižek sl. Štěpánovy
Rydvalové při súatku p. Rud. Syky
odb. učitele z Kr. Dvora se sl. p
Višňákovou ze Vtelna
Frant. Vojtěchovský, Jánské lázně
Sbírka mistopředsedkyně damského praž
ského odboru N. J. P. paní Anny Ml
kovské
. . . . . . ..
ke které přispěli dámy a pánové
Paní Anna Malkovská 6 K, Gabriela
Batovcová 4 K. H. Lionová 4 K, Ne-
jmenovaná 1 K, M. Kovaříková 1
Zdeňka Cibulková 3 K, W. Head 2
pp.: L. G. Bondy 2) K, Z. Ascher 10 K,
Fr. Tesař 10 K, J. Hitz 10 K, Frant.
Šimek, soukromník, 10 K, Kalina a Krá-
líček 2 K. F. Havlík 2 K. Ed. Schlögi
2 K, Jos. Sedláček 2 K, Em. Baroubek
synové 5 K, Ant. Šafránek 3 K, Ne-
jmenovaný 2 K, L. Jarsch 2 K, Joseí
Synek 2 K, Nejmenovaný 2 K. Frant.
Šimek synové 5 K, Brumlík 2 K, Kar.
Gütling 2 K, Porker 2 K, A. Menzel
2 K, Adolf Mixa 4 K, A. Kumusman
2 K, Jos. Hruška 1 K a Nejmenovaný
2 K.
Administrace »Nár. Listů« v Praze od-
vádí příspěvek pp. Karla J Čížka z Č
Třebové a Ant. Šina, cestujícího z Olo-
mouce. 15 K, jakož i příspěvek tělo-
cvičné jednoty »Žižka« v Londýně místo
věnce na rakev zemřelého hr. Frant.
Paura tamtéž 20 sh.
. .
Sbírka mezi Čechy v cukrovaru v Oroszce
(Uhry
k niž přispěli pp. ředitel Dreyschok 20 K.
správce Mikšíček a M. Weger po 10 K.
adjunkti Ráž a Krchan, chemik Rechta
a strojník Přibík po 5 K, montéři K-
salický, Trsek a Poljašic, kotlář Ga-
briel, řemenář Fliegel a tesařský mistr
Masný po 2 K, montér Jeřábek a klem-
píř Vlach po 1 K, celkem
Dále zaslali pp. Josef Kreibich, stavile
ve Vídeňském Novém Městě 100 K.
Jan Šiška, sládek v Podhorci (Halič)
3 K, Vilím Nejtek, velkoobchodníí
v Rostově na Donu (Rusko) 20 K., J
Racka, lesní správce v Altenmarku
u Radstadtu, 10 K, celkem . —
Čelkem do dnes odvedeno
odvedené sbírce obeeního úřadu v Ho-
spozíně v obnosu 80 K (uveřejněné ve
výkazu XII.) přispěli paní: Kateřina
Vodičková, soukromnice, 10 K a Emilie
Sebková 10 K, pp. Jan Vaigl 10 K.
Jan Linda 10 K, Josef Černý 10 k
Kare! Dymeš, cukrmistr, 5 K, Jan
Hájek 5 K, Pavel Zahálka 5 K, Josei
Chocholoušek, hospodářský správce,
5 K, Jiřímský, kontrolor, 5 K, Havel
poštmistr, 3 K, Hodik, adjunkt, 2 K
Procházka, adjunkl, 2 K, Vilímek 1 k
80.—
Melišek 1 K, Čížek, vážný, 1 K, celkem
»
Další příspěvky přijímá kancelář N.
J. P. v Praze
ve Vodičkově ulici č. 36, v domě Národní kavárny
#31
alto_textblock
#31
Denní zprávy.
#32
alto_textblock
#32
— Revoluce proti zemskému výboru.. Zle
dařiti se bude zemskému výboru tohoto krá-
lovství, jest-li zavčas neobráti a neustane o
děsného pronásledování Němeů v Čechách. Jest
jistá míra, do jejíž naplnění nebe pohlíží na
mrzkost, jež tyranství provozuje nad ubohým
lidem, plná-li ale míra ta, potom běda utlačo-
vatelům! A míra mrzkostí, jichž dopouští se
kníže Jiří Lobkovic společně s ostatními a za
assistence páně Eppingrovy a Werunského, kteři
ovšem nuceni jsou se svázanýma nohama a ru-
kama a s roubíkem v ústech po celou schůzi
klidně na to pohlížeti, jak dr. Herold, dr. Škarda
a Adámek z německého národa za živa řemeny
tahají, však již přetéká. A proto uveřojňuje
»Graz. Tagblatt« ze severních Čech, z těch, jež
nejhůře jsou pronásledovány, následující dopis:
»Kuratela českého zemského výboru nad na-
šimi samosprávnými korporacemi německými
(nad obcemi a okresními zastupitelstvy) stala
se nesnesitelnou. V našem uzav ře-
ném německém území nežije an
tolik Čechů, jako Angličanů v Be-
líně, a i těm nejněmečtějším obeím chce če
ský zemský výbor vnutiti českými zásilkamia
podáními ráz český a oloupiti je o jich zjevnou
německou povahu. Německé obce a okresy jsou
odhodlány nařízení, jež vydána v tomto smyslu,
a jejichž účel není jiný, než podporovati f-
mosní revindikační theorii českou, ignorovati.
Německé obce a okresy dobřo vědl, že tato
revindikační soustava se svými každonedělními
hromadnými českými výpravami do německého
a smíšeného kraje, s uměle sehnanými českým
podáními, s počešťováním německých místníc
jmen a kupováním německých usedlostí v ně-
meckém kraji nemá jiného účelu, než učiniti
z kraje toho smíšený a ze smíšeného český.
Tím má býti národní ohraničení okresů, jež
jedině je způsobilé zabezpečiti nám to, co ná-
rodně je naše, nemožným učiněno. A za tako-
vých okolnosti žádá se na našich zástupcích
na radě říšské, aby ústupky činili Čechům
Patrně se zapomíná na to, že existuje dosud
Streemayrovo jazykové nařízení a že podmínky,
za jakých němečti poslanci odhodlali se upu-
stiti od abstínence, a jež garantovány jsou
slovem císařské vlády a dvou politických stran
sněmovních, dosud nejsou splněny. Těmito třemi
činiteli nejednou slavně a sice písemně i ústně
uznané důvody pro jazykové rozdělení a pro
votum kuriátní, průběhem doby pranie na svém
významu neztratily. Prohlašujeme, že národ-
nostní rozdělení okresů dnes je nezbytným,
jenom že bez otálení počneme uvažovati o tom,
nemají-li poslanci němečtí vstoupiti do absti-
nence, jak to učinili za hraběte Taaffa
Nechť se ukáže, zdali abstinence naše, kterou
jsme za jmenovaného ministra šťastně pro
dělali, donuti fanatiky českého zemského cen-
tralismu dostáti konečně hanebně porušenému
slovu. Neklameme se ani dost málo — dodávají
stateční Winkelriedové — že tím jednotlivci na
svých zájmech utrpí, však celkem při věci ná-
rodně Němci ničeho neztratí, za to ale budou
moci při tom leccos získati. Nynější zemský
sněm po osudu, který stihl punktace, není sně-
mem pro Němce. Ti prý jen takový sněm uznati
mohou, který je založen na principu národní
autonomie se dvěma kuriemi a bude vyhovovati ně-
meckým potřebám. Nechceme živořiti ani z milosti
Čechův ani z ochoty feudálův. Chceme právo
české snaze po revindikaci čeliti budeme pas-
sivním odporem! — — Důkladně zařváno, ně
mecký lve, jenom že se tě již nikdo nelekne
České přípisy německým korporacím samospráv
ným jsou dvojího druhu: vítané a nevítané
oříjemné a nepřljemné, snad vracet budou jen
#34
alto_textblock
#34
15.—
#35
alto_textblock
#35
10.—
#36
alto_textblock
#36
127.-
#37
alto_textblock
#37
39.—
#38
alto_textblock
#38
14.-
#39
alto_textblock
#39
74.—
#40
alto_textblock
#40
133.—
#41
alto_textblock
#41
44048
#42
alto_textblock
#42
ty druhé. Ostatně nečiní tak teprve dnes, že z
zpupnosti tak se staví, jakoby v této zemi
Čechů nebylo. Nalehali jsme dávno již, aby
přijímání dopisů a podání, jakož i jejich vyři-
zování bylo u nás upraveno zákonem a sice n
základě reciprocity, kdo ale dosuď vždy zmařil
snahu tu? Němci. Teď simulují bolesti, jež jim
»zející rána« ta působí. Do Angličanů v Ber-
lině, s nimiž dopisovatel do štyrsko-hradeckého
listu se vytasil, ničeho nám není, svůj vzájemný
poměr k Němeům v zemi nebudeme upravovati
ani dle počtu Francouzů v Kahýře a ani dle
počtu Italů v Rio de Janeiru. Dle našeho spra-
vedlivého a spolehlivého počtu, provedeného s
vší vědeckou přesností a snahou domoci s
pravdy, žije nás v tom tak zvaném smíšeném
kraji neméně než 700.000 a ti by konečně
i v Londýně způsobili rozruch takový, že by
se jumi veřejné instance zabývaly, vůbec všude
tam, kde drobet jen smyslu pro právo a spr-
vedlnost. Tyto cnosti bychom ovšem u našich
roztomilých krajanů druhého jazyka marně
hledali.
— Co je s říšskou radou? Když neslavně
vzala za své přede dvěma měsíci říšská rada,
tu věštili političtí plakopravei vídeňští, že ve
třech nedělích nejdéle bude opět svolána. Pak
prý to teprve začne. Pak prý se v jedno zeell
všichni národové, kteří jsou pro práci parla-
mentní, proti nám osamoceným, pak dojde ko-
nečně k velikému boji proti obstrukci, jež
v otevřeném zápasu v parlamentě samém musl
býti poražena a uvedena ad absurdum. Nebol
jinak marné všechno namáhání na uzdravení
vnitřních poměrů rakouských. A skutečně zdálo
se, že tak to dopadne. Poláci pořádali konven-
tikle, jak přivoditi činnost parlamentu a kromě
Jihoslovanů skutečně nebylo v parlamentě strany.
jež by byla postavení naše po zrušení jazyko-
vých nařízení pochopila. Později, kdy patrno
bylo již, že v Uhrách tak hladce to nepůjde, jak
se pánům zdálo, ovšem termín pro svolání říšské
rady poněkud oddálili. Tak jakoby skutečně
neměl vídeňský parlament nie jiného na práci,
než dělat vyrovnání, vše ostatní jako by v nej-
lepším bylo již pořádku a jak náleží opatřeno.
Řeklo se, že sejde se říšská rada, a to zcela jistě
hned na počátku měsíco září. Měsíe ten klepe
nám již na dvéře, ale o vídeňském parlamentě
ani slechu. Naopak dnes již věští, již slyší ve
Vídni trávu růst, že dokud nebude zjezdnán z
Litavou pořádek, také vídeňský parlament se
nesejde. Ne snad, že bychom po tomto famos-
ním zákonodárném sboru toužili, však tážeme
se ne se svého, nýbrž se stanovifka samého
pana dra. Körbra a stoupencův nynější ústavy,
jakým právem poutají se události za Litavou
k parlamentním osudům této poloviny říše?
A proč právě rakouský parlament mlčeti má,
když kryjí se na druhé straně věci, které dle
přesvědčení vedoucích činitelů veliký by při-
vodily obrat, pokud jde o tvářnost a bu-
douenost télo monarchie? — Když o tak
důležité jde olázky, když jde o to, aby
byla tato monarchie, či nebyla — tvrdí ve Vídni
a nikoliv my — potom zdá se nám, že měl by
býti svolán parlament, kdyby se třeba členové
jeho z obou točen sháněti měli. V takovém
ale my žijeme ústavním státě, že když se něco
důležitého děje, když nastávají kombinace
zápletky, jichž rozřešení znamená další život
monarchie — parlament právě proto se nesvo-
lává, aby do věcí se nemíchal, a hlasu
činitele nejdůležitějšího aby ne-
musilo býti dbáno. Podivný stát, jenž
takto si počíná a při tom chce býti ústavním,
podivný parlament, jenž všechno to klidně snese
a jenž koná ne to, co jest jeho právem, nýbrž
jako školáček vyřizuje či nevyřizuje thema,
které mu vláda uloží. Rozhlédnete-li se po
něm vůkol, co shledáte? Je to sice tvrzení
barokní, ale je v něm sytá pravda. To jediné,
co udržuje parlament vtdeňský při slabém vě-
domí, že je to sbor, representující svobodnou
vůli národa a ne hlasovací stroj pro ministry,
je — obstrukce. Jen v této negaci par-
lamentu obsažena dnes positivní jeho cena.
Tak hluboko klesl již jeho význam
onou šikmou taktikou, která, operujíe mezi
nesmířenými národy kupuje si střídavě za ústupky
přízeň toho či onoho. My ovšem po zahájení
vídeňského parlamentu přiliš netoužíme, zejmena
ne proto, že vláda hříšným způsobem zanedbává
povinnosti své oproti českému sněmu, který, aě
stlačen do politické bezvýznamnosti, v otázkách
hospodářských a kulturních dotýká se přece jen
obyvatelstva citlivěji pro to, že bezprostředněji,
než vídeňský sbor zákonodárný. Co by se tam
dělo? Byly by vyřízeny přědlohy různé, zejmena
jednalo by se o podpůrné akci v Čechách av
Haliči a potom? O české pilné návrhy, o nichž
jednati se bude v parlamentě tak dlouho, poku
vláda nevyhoví našim nejpodstatnějším národním
přáním, jež jsou známa.
— Rakousko-pruské sbratření. Zvláštní di-
vadlo poskyloval minulý čtvrtek pohraničný
Trutnov. Na znamení nejardečnější přátelské
shody obou sbratřených sousedních říší konán
tam s velkou okázalostí společný sjezd rakou-
ských a pruských četníkův. Máme dost
sjezdů všelikých, malých, velikých, domácíchi
mezinárodních, alo sjezd četnický a k tomu čet-
níků dvou říší, je přece událost zvláštní. Sjezdu
zúčastnilo se neméně než 70 pruských strážcův
veřejného pořádku a rovněž jich bylo tolik asi
se strany zdejší. Prušáci byli uvítáni hudbou,
jež hrála »Heil dir im Siegerkranz« a uvedeni
do sálu střelnice, kde konána schůze. Sál ozdo-
ben byl poprsími císaře Františka Josefa I.
Viléma II. a černožlutými, černobilými a černo-
bílo-červenými prapory. Na to přednášel major
Walder »0 ceně poučných rozkazů«, čemuž
ovšem laik má právo nerozuměti. Nadstrážmistn
Hanke promluvil »O důležitosti na pohled nepa-
trných okolností« a strážmistr Franke »0 tom.
s jakými výhodami spojeny jsou občasné sjezdy
četnické na hranicích«. Se strany rakouské před-
nášel nadporučík Rotter »0 zatykačích a invi-
gilacích«, strážmistr Schneller »O nezbytné opa-
trnosti ve službě pátraci« a dr. Karel Hofmeisten
»O otravách arsenových, fosforových a strych-
ninových« ... Na to byl společný oběď s pří-
slušnými přípitky. Prvním ovšem byl přípitek
purkmistra trutnovského, který ale na místě aby
byl pruským žandarmům vypravoval, jak jeh
předehůdce pruskými žandarmy byl v r. 186
zajat a zavlečen jako zajatec do Klaďska a do
Hlohova, jak na cestě byl bit a týrán, horoval
o nezrušitelném přátelství obou říšl, o němee-