#1
alto_textblock
#1
1904.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#3
alto_textblock
#3
NARUDN
#4
alto_textblock
#4
V Praze, ve středu dne 24. února.
#6
alto_textblock
#6
K číslu 55.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
#7
alto_textblock
#7
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#8
alto_textblock
#8
Válka.
#9
alto_textblock
#9
až po Mukden, aby takovým způsobem zabránilo
se obklíčení ruských posic.
#10
alto_textblock
#10
na jeho místo je jmenován velitelem v Kron-
štatu Briljov.
#11
alto_textblock
#11
Nový útok či nová bitva před Port Arturem.
Z Londýna, 24. února. (Telefon. zpráva).
Zdejším listům telegrafuje se z Paříže, že tam
z Petrohradu došly zprávy, že Japonci v neděl
dne 21. t. m. učinili nový útok před
Port Arturem, který byl provázen bomba-
dováním lodí.
#12
alto_textblock
#12
Poškozené lodi se spravují.
Z Petrohradu, 24. února. (Telefon. zpráva.)
Z bojiště nových zpráv není. Sou-
středěné vojsko rychle na lodenicích spravuje
poškozené lodi. Čtyři křižáky připraveny jsou
k vyplutí a 10 člunů podmořských bude co ne-
vidět hotovo. Komitét pro rozmnožen
lodí, jemuž předsedá velký kníže Alexej Mi
chajlovič, úsilovně pracuje.
#13
alto_textblock
#13
Princ Jaime Bourbon.
#14
alto_textblock
#14
Z Říma, 24. února. (C.-B.) »Giornale
d'Italia« oznamuje, že papež přijal včera odpo-
ledne ve slyšení prince Jaima Bourbona,
odjíždějícího do Petrohradu. Princ Jaime bude
přijat v Petrohradě císařem a odjede pak s ge-
nerálem Kuropatkinem na bojiště, aby se
zúčastnil války.
#15
alto_textblock
#15
Postup ruského vojska.
Z Vídně, 24. února. (Telef. zpráva.) Ze
Seulu telegrafují, že ruské vojsko na
pevnině neustále postupuje k jihu,
japonské však bere se směrem sever-
ním. 600 Rusů již dostalo se do
Sukčena, 48 km. jižně od Auču, na
silnici k Seulu. Několik divisí ru-
ských stojí jižně od Auču.
Nová námořní bitva?
Z Berlína, 24. února. (Telef. zpr.) »Local-
anzeigru« telegrafují z Tokia: »Zde rozšířeny
jsou zprávy o nové bitvě před Port
Arturem, jež prý svedena byla dne 20. února,
ale nesdělují se žádné podrobnosti.
#16
alto_textblock
#16
Kuropatkin.
#17
alto_textblock
#17
Ruská obětavost.
#18
alto_textblock
#18
Z Petrohradu, 24. února. (Telef. zpráva.)
Obchodníci petrohradští darovali na
účely námořní 7 mill. rublů. V posled-
ních třech dnech darovala zemstva poltav-
ské, moskevské a tulské na 1 mill. rublů.
V čele výkonného výboru Červeného kříže po-
volán byl hr. Voroncov-Daškov, bývalý ministn
carské rodiny.
#19
alto_textblock
#19
Hrozící konflikt rusko-čínský.
#20
alto_textblock
#20
Ze Šanchaje, 23. února. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« oznamuje: Zítra očekává se
tu příchod dvou čínských křižáků o
řeky Intse. Tyto lodi mají rozřešiti
otázku, jež vznikla z fakta, že se
ruská válečná loď »Mandžuri a«
zdráhá uposlechnouti vyzvá ní
taotaje, aby zdejší neutrální pří-
stav opustila.
#21
alto_textblock
#21
Americké přípravy.
#22
alto_textblock
#22
Z Washingtonu, 24. února. (C.-B.) Pluk
pěchoty obdržel rozkaz, aby co
nejrychleji z Nového Yorku do
Panamy se odebral a službu tam kona-
jící námořní vojáky vystřídal.
#23
alto_textblock
#23
Z Petrohradu, 24. února. (Telefon. zpráva.)
Generál Kuropatkin přítomen byl včer
bohoslužbám a byl pak u přijímání. Nežli se
odebéře na bojiště, navštíví svou matku ve
Pskově.
#24
alto_textblock
#24
Očekávaná srážka obou vojsk.
Z Berlína, 24. února. (Telefonická zpráva.)
Z Petrohradu sdělují: Srážka obou
vojsk čeká se asi ve 4 nedělích, až bude sou-
středéno 200.000 Japonců v Gensanu a Fusanu.
Pochody Japonců jsou velmi stí-
ženy hornatou krajinou, velkým
vozotajstvem a ruskými kozáky,
kteří byli vysláni do Koreje, kde upevnili ně-
kolik posic ruských, aby z adrželi postup
Japonců. Hlavní opevnění ruské
nalezá se na řece Jalu a sahá odtud
#25
alto_textblock
#25
Nepoctivé operace Japonců.
Z Londýna, 24. února. (Telef. zpráva.)
Bývalý ruský vyslanec v Tokiu baron Rosen
přibyl na cestě do Ruska se svým vojenskýma
námořním attachém do Kon-Konu. Bar. Rosen
prohlásil, že útok na ruské loďstvo před Če-
mulpem byl porušením neutrali ty
Koreje a činem zbabělým. Je důle-
žito konstatovat faktum, že Japonci několik
měsíců před válkou měli v rukou svých telegra-
fickou linii na Koreji. Alexějev nedůvěřoval Ja-
poncům a poslal chifrovaný telegram kapitánu
lodi »Varjag«, aby tato loď Čemulpo opustilaa
vrátila se do Port Arturu. Telegram tento však
nedošel. Japonci jej zachytli a dešifrovali. (Bylo
již dříve oznámeno. Red.) Bar. Rosen zakončil:
»Nic v celém postupu Japonců nemůže býti po-
važováno za poctivé.«
#26
alto_textblock
#26
Tový námořní velitel ruský.
#27
alto_textblock
#27
Z Petrohradu, 23. února. (C.-B.) Úřadně
oznamuje se, že byl velitel a guvernér v Kron-
štatu, místoadmirál Makarov jmenován
velitelem loďstva v Tichém okeanu
#28
alto_textblock
#28
Nový slech o ruském černomořském loďstvu.
Z Paříže, 23. února. Zdejší vydání »New-
York-Heraldu« oznamuje: Rusko získalo si již
souhlas Rakouska a Německa, aby
jeho černomořské loďstvo Dardanel-
lami proplnlo. Válečné tyto lodi budou pro-
hlášeny za lodi dopravní. Kdyby se Anglie
proti tomu opřela, provedlo by Rusko
odvetu ve střední Asii.
#29
alto_textblock
#29
Anglické zbrojení.
Z Paříže, 23. února. Zdejší vládní
kruhy jsou velmi znepokojeny
mobilisací Anglie. Londýnská vláda povo-
lala totiž do služby všechny námořní reservy a
nařídila, aby dostaly válečné posádky také lodi,
jež z aktivní služby byly vyřaděny
#30
alto_textblock
#30
FEUILLETON.
#31
alto_textblock
#31
Přimrzla.
Od Popelky Bilianové.
#32
alto_textblock
#32
Dole u řeky, kde silný mlýnský potok se
do ní vlévá, stojí dvě chalupy jako na vystrčilce.
V jedné chalupě bydlel vápenník, ve druhé
pleták, a dobře se snášeli.
Dokud potok nezamrzl, míval tam pleták
namočené proutí, a když zamrzl, pařil potřebné
proutí ve velikých neckách.
A bylo jednou v masopustě a mráz, že div
slovo před nosem nezmrzlo.
Pletačka vyběhla s konví ku potoku pro
vodu — muž bude pařit proutí a vody má málo
A vápennice zrovna vyvážela hnůj o
#33
alto_textblock
#33
kozy.
#34
alto_textblock
#34
„Teta — poslouchejte!“ volá vápennice.
„No — co pak chceš?“
Pletačka vápennici tykala a nebyla její teta
— to jen tak po venkovsku. Pletačka už byla na
vdavky, když vápennice běhala ještě s dumlíkem
„Teta — Terina šla pod věncem!
Pletačka nabírala vodu konví z výseku v po-
toce a jak nabrala, tak ji postavila a spráskla
„Do pece! I koukejme se — záhumenku!
Pod věncem! Bodejž jí hlava zčernala!“ a ple-
tačka házela rukama a div ne přes hlavu.
„Šla pod věncem. — Ale to jste měla vi-
dět! — Manča byla za družičku — to víte. A už
to všecko sedělo ve vozech — ženské hnaly
Manču, aby si sedla jen k ženichovi — a Te-
rina tu. Věnec jako korunu a hlavu nesla jako
skleněnou — nadkasne si sukni a vyhoupne se
#35
alto_textblock
#35
ruce.
#36
alto_textblock
#36
do vozu jako labuť — ale teď jste měla vidět
Ženské, jako když na vypálené vápno vody
hrstne a všecky na ni! A těch podančat a všecky
pichlavé a štiplavé — Terina jen hořela. A Fran-
cek už chce prásknout do koní — Čermačka se
tu rozežene — hup na vůz — a jen to šmyklo
— strhla Terině věnec s hlavy. — Teta! jakživa
jste to neviděla! Terina nic — šátek měla na
klíně — přehodila jej přes hlavu, a koně už
drančili jako vzteklí — Francek je práskal bi-
čem jako pominutý — ale nic platno — ostudě
neujeli. A ženské jeden hlahol a Terině jistě
zvonilo v uších berounskými zvony.“
Vápennice povídá a stojí nahoře na břehu
s vidlemi a pletačka dole jen se rozdivit.
„Ejnu — dobře tak, dobře! Je Čermačka ze
starého zrna — tak to má být! A kdyby tak byla
zavčas vzpomněla, věnec z věchtoví ji měla na
hlavu vsadit!“
A obě ženské ještě dlouho přemílaly zá-
humenku na ženském mlýnku a pleták doma jen
zlostí poskakoval na stoličce. Voda v hrnci na
plotně vařila se klokotem — pleták už po druhé
přiložil vrbových babek, a žena pořád nešla.
„I — kýho šlaka — toť tam jistě přimrzla
nebo —“ pleták si myslil, že také mohla
spadnout do vody nebo zlomit nohu.
A jak byl — jen tak „plátěný“ a v pan-
toflích, letí ven.
Na břehu vidí vápennici s vidlemi — dva
tři skoky a vidí ženu dole nad výsekem.
„Vždyť jsem to věděl, že tu přimrzla
Prachsetsak — ty treperendo! A já čekám na
vodu!“
Pletačka honem se obrátí — popadne konev
— ach, ouvej! nepřimrzla pletačka, ale konev
Pleták odběhl zas domů — štiplavý mráz
pronikal zle jeho plátěnky.
#37
alto_textblock
#37
Pletačka zkoprněla. Co teď s konví? Nej-
dřív tahala konev pletačka, potom pomáhala
i vápennice tak důkladně, že by byla hnedle du-
žiny utrhla.
„Počkej holka — roztrhneš konev!“ brá-
nila pletačka.
„Teta — já přinesu sekeru,“ nabízí se
vápennice.
Pletačka se dívá na konev, plna zoufalství
— muž doma jistě vyvádí jako se řetězu od-
tržený — sláva nebi — pletačka už to má!
A skokem letí domů, popadne hrnec vařící
vody a zas alou ven s hrncem.
Muž koukal jako zmámený, ale nedalo mu
to, chytil kožich a hupky, šupky za ženou.
Pletačka zatím polévala led kol přimrzle
konve, horká voda dobře účinkovala.
Ale najednou — konev žblunk po ledě do
vody a zmizela pod ledem.
A k tomu zrovna nachomýtl se zas pleták
a pletačka stála dole nad výsekem jako Lotova
žena.
Horká voda rozpustila led, pletačka do plné
konve nějak šťouchla a konev se poroučela do
výseku v ledě a proud ji pod led zanesl.
No, bylo zle u pletáků a vápennice celý den
ani hlavy nevystrčila.
A pletačka obcházela po zamrzlém potoce
a pátrala pod ledem po konvi, ale marně.
Pletačce to nedalo a pátrala i po řece,a
když ledy šly, obcházela po řece až bůh ví kam.
Ale všecko darmo — konev byla pryč.
A od těch dob zůstalo ve vsi pořekadlo
dvojí:
„No — ty's tam přimrzla jako pletaččina
konev.
Anebo: „Hledá to jako pletačka konev.“