#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v ponděli 14. července 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 19l.
#4
alto_textblock
#4
Ma ranní a večerní listy
předplácí se
V Praze v administrasi
na měsle. . . . . . 2 K —
na dávrt lota ! . . . 6 K —h
s dvojí donáškou
na měsíc. . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K e2
ve filiálkáchi
na měsie . . . . . 2 K 80 h
Poštou.
na měste,
na čtvrt jetn . . . . 9 K 80h
s dvoji zásilkou
na měsle.
na čtvrt iota : . . . ke
#6
alto_textblock
#6
ečerní w
#9
alto_textblock
#9
dání.
#10
alto_textblock
#10
V drobnén prodejie
ranni čislo o sobě
za 8h
večerní. . . . . . za d b
Vo nliálkách nal venkůvěí
ranní čislo . . . . . . . l
večerní
. . . . . . . . 5h
#11
alto_textblock
#11
Ineeráty
platí se hotově napřed-
Předplaceni a insorty přijíma
administrace v Marlanské ul., a
#12
alto_textblock
#12
Tam nacházeji se též
redakce, tiskárna a sxpedlee
„Národnich Listš“.
Rukopisy se nevracej
#13
alto_textblock
#13
Válka mezi spojenci.
#14
alto_textblock
#14
Zostřená sítuace povšechná.
#15
alto_textblock
#15
Z Vídně, 14. července. Oficiosní „Mon-
tagsrevuc“ tvrdí ve své situační úvaze o vě-
cech balkánských, že je rumunský ná-
sledník princ Ferdinand Ruskem
docela ziskán, že král Karol, jsa
vladařením unaven, řízení rumun-
ské politiky následnikovi již zů-
stavil a že co nyní s heslem rovnováhy na
Balkáně státi se má, není nic jiného, než u tu-
ženivýhradného ruského vlivu.
„Ale takovýto stav“ — praví na konec „Mon-
tagsrevge“ — může Rakousko-Uhersko tín
méně ztrpěti, ježto ani albánská otázka vele-
vyslaneckou konferencí vyřízena není a také
vůbec jí vyřízena nebude. Rakousko-
Uhersko pak, jakožto velmoc nej-
blíže zúčastněná, nemůže takové-
mutoaprušení svých zájmů nikte-
rak dopustit.
#16
alto_textblock
#16
Evropská konference.
Z Bukurešti, 14. července. Ve zdejších
diplomatických kruzích se s určitosí tvrdí, že
v krátku sejde se evropská konference, aby
rozřešila balkánský problém.
#17
alto_textblock
#17
Francouzské obavy.
#18
alto_textblock
#18
Z Paříže, 14. července. Ztroskotané po-
sli bulharského díplomata Načeviče v Caří-
hradězbuzuje v pařížských kruzích velké
obavy dalším průběhu války, která povede
nevyhnutelně k dalšímu osazení bezbranného
Bulharska a jeho bezpodmínečnému vzdání se
vítězům. Poněvadž prohlášení diplomatických
zástupců Bulharska ocitá se v odporu s usne-
sením sofijského kabinetu, panuje v příčině
skutečného návrhu dra. Daneva naprostá ne-
orientovanost. Po jeho prohlášení v sobrání
očekávalo se uspokojení tureckých přání, ale
stal se pravý opak. Nápadným jest jmenování
generála Savova ministrem války, ačkoliv
byl před několika dny označen bulharským
vyslancem v Petrohradě jako původce nové
balkánské války.
Srbsko usiluje před vyjednáváním o rozhodu-
jící bitvu.
#19
alto_textblock
#19
břehem Vardaru, jest ještě pochybno. Nej-
spíše bude chtíti také ještě část území na le-
vém břehu Vardaru. Řecko zase zdráhá se
opustiti Kavalu, jeho vojskem obsazenou. Bul-
harsko naproti tomu tvrdí, že, nemajíc tohoto
přístavu, musilo by se vůbec vzdáti role jako
námořní moc v Egejském moři.
#20
alto_textblock
#20
Srbsko prý přece začalo.
Ze Solije, 9. července. (K. k.) (Došlo 14.
července.) Oficiosní „Mir“ uveřejňuje denn
rozkaz krále Petra k srbské armá-
dě, podepsaný vojvodou Putnikem; byl nale-
zen mezi papíry 8. srbského pluku (druhé vý-
zvy), Bulhary poraženého. Denní rozkaz má
datum 18. června st. kal. Listina byla vypra-
cována v Bělehradě a datum připsáno vla st-
ní rukou královou. Praví se v něm:
„Bulhaři upírají Srbům území v Makedonii.
jichž Srbové dobyli s tak velkými obětmi,a
upírají jim Prilep a Bitolji. Srbové potáhnou
do války se svými řeckými spojenci a černo-
horskými bratry. Král vybízí vojáky, aby
nesli své prapory středem řad nového ne-
přítele.“ — Tento armádní rozkaz byl přilo-
žen k nótě velitele 8. pluku podplukovníka
šimona Jovanoviče, v níž nařizuje velitel
svého prvního praporu, aby armádní rozkaz
slavnostním způsobem oznámil svým vojákům.
Tato nota je rovněž datována z 18. června
st. kal., což opravňuje k domněnce, že byla
již dřive vypracována. Komentuje
tento armádní rozkaz, jehož má originál, praví
„Mir“: Hádka o otázce, kdo zač a
bratrovražednou válku, je skon-
čena. Srbský král vypověděl Bul-
harsku válku a to po domnělém schvá-
lení rozhodčího nálezu skupštinou. Zodpověd-
nost za tento zločín padá tedy výhradně na
#21
alto_textblock
#21
Srbsko.
#22
alto_textblock
#22
Srbské hlasy proti králi Ferdínandoví.
Z Bělehradu, 14. července. Některé listy
prudce útočí na krále Ferdinanda, kterému
příčítá se vina za poslední události, poněvadž
chtěl dra. Daneva propustiti. Nejradikálněji
si počíná „Malý Žurnal“, který v nápadné
formě uveřejňuje článek, navrhující, aby od-
straněni byli Koburkové z Bulharska dříve,
než ji odstraní srbská armáda.
#23
alto_textblock
#23
předseda Danev vznesl na sněmovnu výzvu,
aby v rozhodujícíh hodinách, jaké země nyní
prožívá a kdy jest nezbytno ne mluviti, nýbrž
jednati, poskytla vládě svou podporu.
Ze Sofije, 12. července. (K. k.) Sobráni
schválilo smlouvu o koupi železniční trati
Solun-Dedeagač.
Bulharský vyslanec opouští Bukurešt.
Z Bukureští, 13. července. (Rum. tel. ag.
Rumunská vláda vydala bulharskému vyslanc
Kalinkovu pasy. Kalinkov odjede asi v pon-
dělí večer.
Z Bukurešti, 14. července. (K. k.) Bulhar
ský vyslanec opustí dnes v 1 hod. odpoledno
se svým vyslaneckým personálem Bukurešt.
#24
alto_textblock
#24
O vítězném postupu řecké armády.
Z Londýna, 14. července. Ze Solun
se oznamuje: Řecká armáda pronikla Make-
donií až skoro ke starým bulhurským hranicím
X. divise přitáhla do krajiny štipské, kde
ukořistila 39 těžkých bulharských děl a mno-
ho strojových pušek. Bulhaři ustupují ke sta-
rým hranicím, kde jejich pravé křídlo spojí se
se střední armádou. Zabrání Strumice Řeky
stalo se za nočního útoku. IV. divise přiblížil
se na 200 m k bulharským předním hlídkám
Potom se vrhlo všechno řecké vojsko na Bul-
hary a připravilo jim děsnou porážku. Od-
ňalo jim skoro všechna děla spíži a zajalo
1400 vojáků.
#25
alto_textblock
#25
Turecká armáda postupuje bez odporu.
Z Caříhradu, 13. července. (K. k.) Dle oli
ciálních zpráv nesetkává se turecká armáda
postupující od Bulajru a čataldže, se žádným
odporem.
#26
alto_textblock
#26
Bulharské vojsko opustí Turecku zůstavená
území.
#27
alto_textblock
#27
Z Londýna, 14. července. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že bulharská vláda dala
včera vojenským úřadům rozkaz, aby uza-
vřely s tureckým velitelem dohodu o vyklizen
území, která dle mírové smlouvy musí být
postoupena Turecku. Generál Hezapčev by
jmenován zástupcem bulharské vlády v mezí-
národní komisi ke stanovení nových hranic.
#28
alto_textblock
#28
Ze Sofije, 13. července. (Bul. tel. ag.) Ru-
munská jízda vtrhla v 5 hodin ráno do vs
Spasera (okr. Balčik).
#29
alto_textblock
#29
Drobné zprávy.
#30
alto_textblock
#30
Ze Sofije, 12. července. (K. k.) Bulharská
tel. agentura označuje zprávy, že několik obc
bylo vypleněno četami, účastnícími se pochodu
bulharského vojska, za naprosto nesprávné, po-
něvadž armádu na pochodě neprovázejí žádné
čety.
Z Athén, 14. července. (K. k.) „Ath. tel.
ag.“ oznamuje: Včera konal se zde za účasti
asi 30.000 lidí tábor, na němž bylo po
řeči starosty Merkurise usneseno zaslati za-
stupitelstvům hlavních měst v Evropě a Ame-
rice protest proti ukrutnostem. pá-
chaným Bulhary.
Z Athén, 14. července. (K. k.) „Ath. tel.
ag.“ oznamuje: Řecký vyslanec v So-
fiji Panas sem přijel. Proslýchá se, že pře-
vezme místo generálního ředitele pro zahra-
niční záležitosti v ministerstvu zahraničních
záležitostí.
Z Athén, 14. července. (K. k.) „Ath. tel.
ag.“ sděluje: Král Konstantin zaslal mimo pro-
testní noty velmocem také osobně jednotli-
vým pohlavárům států telegramy, ve kterýc
uváděje podrobnosti protestuje proti
ukrutnostem, páchaným Bulhary
Ze Soluna, 13. července. (K. k.) „Ath. tel
ag.“ sděluje: Řecká vláda poslala dnes ráno
velké množství potravin do Sěru
Zítra odjede tam komise, složená z funkcio-
nářů prefektury, aby rozdělila podpory. Israe-
lité a mohamedáni zahájili rovněž pomocnou
#31
alto_textblock
#31
akci.
#32
alto_textblock
#32
Telefonické a telegrafické
#34
alto_textblock
#34
zprávy „Národních Listů“.
#35
alto_textblock
#35
Politická hlídka.
#36
alto_textblock
#36
Boj o německou školu v Praze-Libni.
#37
alto_textblock
#37
V boji o německou školu v Praze-Libni
došlo v sobotu k další bitvě. Dne 12. t. m. ko-
nala se mimořádná schůze německé okresní
školní rady pražské, svolaná po žádosti dvou
německých členů jejích. Ve schůzi té pokračo
valo se v jednání o návrhu, aby seznam škol-
ních děti, jenž má býti základem pro veřejnou
německou školu v Libni, byl uznán způsobi-
lým jako podklad pro komisionelní řízení o
škole té. Dále mělo se jednati o tom, aby sta-
rosta měst pražských jako předseda německé
okr. školní rady pražské byl přinucen pode-
psati řečený seznam.
Sobotní schůze byla pokračováním schů-
ze, konané 5. t. m. (o této schůzi jsme v „Nár.
L.“ tehdy referovali). Ve schůzi, konané 5. t.
m., rokovalo se o návrhu zástupce obce praž-
ské obecního staršího JUDra. Scharfa, aby ze
seznamu, německou okr. školní radou vyhoto-
veného, byly vyloučeny všechny děti, jež do
něho nenáležejí, a aby byly čteny všecky zá-
znamy, týkající se dětí těch.
Zástupce Němců dr. Krieg vzpíral se ná-
vrhu dra. Scharfa, namítaje, že není věcí okr.
školní rady, aby zjišťovala otázky, jež mají
býti projednány při vlastním komisionelním
řízení, na něž povolati dlužno všechny zájem-
níky. Dr. Krieg hájil dále stanovisko, že te-
prve protokoly, při komisionelním řízení se-
psané, budou základem pro rozhodnutí o zří-
zení žádané školy. Proto žádal, aby komisio-
nelní řízení, jehož je třeba, bylo ihned prove-
deno.
Názory dra. Kriega se však neujaly, pro-
čež ob. starší dr. Scharí přečtl pak seznam
všech 426 dětí, přihlášených do žádané něme-
cké školy v Praze-Libni; dr. Scharf četl všech-
ny údaje, jež o dětech těch měl po ruce. Četba
dra. Scharfa trvala od 11. hod. dopol. do 1/43.
hod. odpol., načež předseda schůze, mag. rada
dr. Stein, prohlásil, že je unaven, pročež skon-
čil schůzi a sdělil, že teprv oznámí, kdy se
bude příští schůze konati.
Otázka německé školy v Libni nevyřizuje
se tedy tak rychle, jak by si pražští Němci
přáli.
#38
alto_textblock
#38
M. Z Kolína nad Rýnem, 14. července.
(Zvl. telegr. „N. L.“) Bělehradský dopisovatel
„Kölniséhe Zeitungu“ soudí na základě infor-
mací z kruhů vládních: Srbsko je si vědomo.
že Bulharsko, ačkoli mělo na bojišti do-
sud neúspěchy a velké ztráty, přec ještě
zaporaženésenepovažuje a že chce
zahájiti vyjednávání jenom za tím účelem, aby
mohl rozptýlené části své armády sloučit.
spořádst a k novému útoku připravit. Proto
usiluje Srbsko, aby dříve, než vyjednávání (na
nátlak velmocí) bude zahájeno, svedena byla
rozhodující bitva.
#39
alto_textblock
#39
Očekává se dlouhé jednání o mír-
Z Paříže, 14. července. „Matinu“ telegra-
fují z Bělehradu: Díplomaté soudí, že přes
opačné tvrzení vojenských kruhů srbských
mezi spojenými státy balkánskými nebudou již
asi svedeny žádné velké boje. Tím není však
řečeno, že by uzavření míru bylo již blízké,
naopak se čeká, že jednání o mír ještě dlouho
potrvá. Srbsko chce setrvati v reservě a ne-
chce neprodleně vyhověti pokynům Ruska, bo-
jíc se, že by rychlým uzavřením míru připra-
vilo se o výsledky svých vítězství. Kromě toho
žádá Srbsko, aby mělo hospodářsko-politický
přístup k moři Egejskému a společnou hranici
s Řeckem. Zdali se spokojí pouze s pravým
#40
alto_textblock
#40
V Bulharsku klíd.
#41
alto_textblock
#41
Ze Sofije, 13. července. (K. k.) „Bulh. tel.
agentura“ oznamuje: V cizině rozšířené pově-
sti o atentátu na krále a na ministerského
předsedu dra. Daneva jsou holými, fantastický-
mi smýšlenkami. V celém Bulharsku jest na-
prostý klid.
#42
alto_textblock
#42
Z bulharského sobrání.
Ze Sofije, 9. července. (K. k.) (Došlo 14.
července.) Sobrání zvolilo dřívějšího minister-
ského předsedu Gešova předsedou
bývalého ministra obchodu Todorova mí-
stopředsedou. Tento ujal se předsednictví
navrhl, aby sněmovna vzkázala svůj pozdrav
těm, kteří neochvějně bojují za práva Bulhar
ska. Sobrání schválilo za hlučné pochvaly
tento návrh.
Na to byl v prvém a druhém čtení přijat
zákonný návrh, jímž se povoluje vojen-
ský úvěr 50 milionů a vláda se
zmocňuje vydati pokladní po-
ukázky v této výši. Socialistický posla-
nec Sakizov vyslovil přáni, aby vláda po-
dala sobrání zprávu o situaci. Ministr
financí Todorov prohlásil, že vláda usilovala
ze všech sil, aby zemi uvedla na koleje míru
Nastaly však události, jež ona nezavinila. Vlá-
da počítá na podporu sobrání. Ministerský
#43
alto_textblock
#43
Turecké fínance.
Z Caříhradu, 13. července. (K. k.) „Detíe
Publique“ se rozhodla poskytnouti tureckému
státnímu pokladu na italskou náhradu za Tri-
polsko zálohu 50 mil. franků.
#44
alto_textblock
#44
Chystaný stav obležení v Rumunsku.
Z Bukurešti, 13. července. (K. k.) Vláda
bude na parlamentu žádati za zmocnění, aby
v případě nezbytnosti byl vyhlášen stav ob-
ležení nad celou zemí nebo jednotlívýmí je-
jími částmí.
#45
alto_textblock
#45
Rumunský následník na bojíště.
Z Bukurešti, 13. července. (Rum. tel. ag.)
Princ následník Ferdinand, vrchní velitel ope-
račních armád, opustil dnes večer Bukurešt.
Rumunské vojsko není před Carabíí.
Z Bukurešti, 13. července. (Rum. tel. ag.)
Rumunská tel. agentura označuje zprávu za-
hraničních listů, že rumunské vojsko se obje-
vilo před Carabií, aby tam připravilo přecho
přes Dunaj, za smýšlenku. Jest zmocněna tuto
zprávu zcela formálním způsobem vyvrátiti.
Postup rumunského vojska.
Z Bukurešti, 13. července. (K. k.) Listy
sdělují, že rumunské vojsko dostihlo dnes do
Turtukaje a Dobriče.
#46
alto_textblock
#46
Od císařova dvora v Išlu.
Z Lázní Išlu, 14. července. (K. k.) Dnes
v 10 hod. dopoledne vzal Jeho Veličenstvo
do přísahy nového uherského mi-
nistra obchodu barona Jana Har-
kana. Při tomto slavnostním aktu interveno-
val ministerský předseda hr. Tisza. Král.
uherský nejvyšší komoří hr. Festetics fungoval
jako korouhevní pán, přísežnou formuli pře-
četl státní tajemník Vertesy. Po přísaze při-
jal Jeho Veličenstvo císař nového ministr
obchodu ve zvláštním slyšení. Na to dostavil
se odstupující ministr obchodu
Lad. Beöthy k audienci na rozloučenou.
Beöthy děkoval Jeho Veličenstvu za řád že-
lezné koruny I. třídy dnes mu udělený. V 11h.
dopol. byl ministerský předseda hr. Tisza při-
jat Jeho Veličenstvem ve slyšení.
Nástupce hr. Berchtolda.
Z Berlína, 14. července. „Lokalanzeigru“
oznamuje se z Vídně, že hr. Berchtold hodlá
odstoupit a že se jeho nástupcem stane dosa-
vadní říšský ministr rytíř Biliňski. T
bude prý každým způsobem jakousi změnou
svstému. Příští delegace uvítají prý už Berch-
toldova nástupce.
#47
alto_textblock
#47
Arcívévoda Vilém.
Z Vídně, 14. července. Pan arcivévoda Vilém
opustil dnes ráno o 7. hod. sanatorium v průvodu
svých rodičů pana arcivévody Štěpána a paní arci-
vévodkyně Marie Terezie. Pan arcivévoda Vilém
odjel automobilem, provázen rodiči, na nádraží se-
verní dráhy, odkudž odjela arcivévodská rodina do
Žyvce, kdež zůstane pan arcivévoda Štěpán s ro-
dinou přes léto.
#48
alto_textblock
#48
Lépine poslancem.
Z Paříže, 14. července. (K. k.) Bývalý poli-
cejní prefekt pařížský Lépine byl zvolen
Montbrisonu poslancem.
#49
alto_textblock
#49
Městská musea v Plzni.
Plzeň. 13. července 1913.
#50
alto_textblock
#50
(Dokončení.)
Nebude mi snad vykládáno v neskromnost.
když připomenu, že od vystavění nové budovy až
do konce r. 1912 vynaložila obec plzeňská (včet-
ně stavebního nákladu na musejní budovu i její
zařízení) obnos 2.100.000 K-
Za to však mohu se těšiti nadějí, že ústavy
naše na dnešním svém stupni rozvoje ne. usejí se
obávati odborné kritiky
V historickém našem museu provede nás od-
dělení geologické a paleontologické nejstaršími
dobami zdejších krajů a přes oddělení prachistori-
cké přiblížíme se k dobám historickým, kde památ-
ky z dob Lucemburků připomenou nám první doby
rozvoje našeho města, kde památky na doby hu-
sitského hnutí a vzniku českého knihtisku v Plzni,
památky ze 16. věku a pro Plzeň význačné doby
rudolfinské, po té vzpomínky na těžké doby války
třicetileté a následující doby valdštýnské i pozděj-
ší nalezneme, které tvoří jaksi milníky v postupu
nejvýznačnějších momentů z historie Plzně.
Při prohlídce sbírek historického musea dluž-
no mi prositi slavné shromáždění, aby ku posudku
svému ráčilo uvážiti, že místo, pro sbírky musea
toho vykázané, nikterak nedovoluje, aby mohly se
v pravém poměru ke své bohatosti náležitě rozvi-
nouti. Dále sluší tu také na zřeteli míti, že svste-
matika instalace poněkud trpěla tím, že tajemník
musea, který instalaci prováděl, neměl na úpravu
nábytku žádného vlivu, nýbrž našel po svém před-
chůdci již vše k instalaci připravené a musil svoji
#51
alto_textblock
#51
FEUILLETON.
#52
alto_textblock
#52
Stoleté jubileum jičínské.
#53
alto_textblock
#53
Jičín dožil se letos zvlášť významného jubilea.
Právě tomu 100 let, co na jeho zámku, vystavěném
na náměstí kolem r. 1630 mužem mocného roz-
machu a smělých plánů grandsegneurem Jičínska
Albrechtem Eusebiem z Valdštýna, sídlil téměř po
5 týdnů fod 3. června do 6. července 1813) císař
František I., konaje zde vysoce důležitá diploma-
tická jednání s Ruskem, Pruskem a Francii. Bylo
to po nešťastném tažení Napoleonově na Rus, na
němž značně pobledla moc a sláva tohoto tehdaž
obávaného monarcha. Tehdaž ne o Vídni, ni o Ber-
lině či Petrohradu a Paříži, ale o Jičínu, nevelkém
ještě krajském městě, mluvilo se po celé snad
Evropě a k němy upíraly se zraky všech, kdož
měli zájem na vývinu důležitých věcí nejblíže
příštích, jimiž další osud i obraz Evropy měl býti
rozhodnut. Ano, po celých téměř pět neděl řízen
byl tehdaž z Jičína komplikovaný aparát zahra-
niční politiky. S cisařem bydlel současně na jičín-
ském zámku rakouský premiér Kliment Metterních
a dva vyšší hodnostové, kdežto ostatní panstvo
ubytovalo se jednak ve staré radnici, jednak po
soukromých domech. Denně střídali se v Jičíně
vyslanci cizích států i domáci civilní i vojenšti
hodnostově. Cisař řídil celou vysoce důležitou
akci s velikou obezřetností a čilosti, nepopřávaje
si klidu, dokud účel jeho pobytu v Jičíně nebyl
splněn. Hr. Metterních odjel tenkráte do Drážďan,
kdež dne 26. června 1313 přímo jednal s Napo-
leonem. zetěm císaře Františka I. Leč marně. Na-
poleon byl nepovolným a odepřel vydati části do-
bytých území. I vyčerpána byla trpělivost jeho
tchána a krátce na to smluvena a podepsána „svatá
aliance“ mezi Rakouskem, Ruskem a Pruskem.
Událost světodějného významu zpečetěna ve čtv-
řech zdech severovýchodního nárožního empíro-
vého pokoje jičinského zámku, tehdejšího majetku
Ferdinanda knížete Trauttmansdorfa, nejvyššího
podkoního císařova. Pokoj ten nazván „konferenční
síň“ a z nařízení jmenovaného majitele zachován
v tehdejším svém vzezření, s nábyíkem i podo-
biznou císaře Františka I. až do doby přítomné.
A brzy na to ukázal se zdárný výsledek svaté
aliance: Napoleon byl spojenými vojsky poražen
u Lipska, čímž navždy zlomena moc tohoto, té doby
tak obávaného válečníka.
#54
alto_textblock
#54
Za svého pobytu v Jičíně, nebyl-li právě nutně
zaneprázdněn, vyjížděl císař František I. častěji do
krásného okoli jičínského a navštívil četné vyni-
kající jeho budovy. Tak obdivoval se s Veliše pře-
kvapujícímu rozhledu po širém kraji a na Krko-
noše, vystoupil i na sousední Loretu, ba jednoho
dne vypravil se i do divuromantických Prachov-
ských skal, kdež veden byl nejimposantnější skalní
partií, úzkou soutěškou mezí skalními sloupy
oblačné výše. Soutěška ta nazvána v paměť na
návštěvu vznešeného hosta „Císařskou chodbou .
I na ponurý Kumburk, malebný to článek lesna-
tého rámce jičínského kraje, hrdé kdys sídlo Smiři-
ckých, si vyjel; stejně pak navštívil i nejnádher-
nější zjev Českého ráje: Trosky i skvostně polo-
žený a širému kraji hrdě vévodicí zámek hrubo-
skalský. Často pak projížděl se v krásné, dlouhé,
čtyřřadové lipové aleji, díle Valdštýnově, uniku
střední Evropy a v sousedním rozkošném parku
Libosadě přitomen byl národní slavnosti, ke cti
jeho pobytu v Jičíně pořádané. Empirová deska
v loggii tamtéž umístěna byla na paměť této císař-
ské návštěvy.
Pro město Jičín byl tedy pobyt císařůvv
r. 1813 událostí nadmiru významnou a vzpomí-
náme-li jí letos právě po stu letech, činíme tak
zejmena pod dojmem nynějšího rozkvětu města, jež
vlivem četných neblahých událostí, po násilné smrti
Valdštýnově znenáhla jen vzpamatovávalo se z
trpké poroby k lepšímu životu a nešťastnou želez-
niční politikou bylo téměř odřiznuto od ruchu prů-
myslu, zůstavší pouze známým střediskem tržním
pro bližší i vzdálenější okoli, městem čelných
zeměpanských úřadů a škol a v posledních letech
pro svoji výtečnou polohu v rámci malebných
vrchů podkrkonošských a Českého ráje, pravou
branou převábných vycházek do Českého rájea
hlavně do blízkých Prachovských skal, jichž turisti-
ckým protektorem odedávna Jičín byl a je.
Vzpomínka stoletžho jubilea památné události
z r. 1813 platí zejmena všem, kdož o letošních
prázdninách zavitají do této útulné metropole pod-
krkonošské a budou prohližeti četné stavební pa-
mátky hlavně z doby Valdštýnovy, z nichž ovšem
zámek na náměstí zaujímá místo nejpřednější, kdož
dále navštiví lipovou alej s Libosadem a divokou
romantiku Prachovských skal, projdou tam špa-
lírem nebetyčných gigantů, tvořících nádhernou
„Císařskou chodbu“ a v chladu a stínu hlubokéh
lesa panenské přírody prachovské uvažovati budou
o nevyčerpatelných půvabech kraje, jež již před
100 lety nadchly samu korunovanou hlavu k tolike-
J. Kamenický.
rému obdivu.
#55
alto_textblock
#55
Různé zprávy.
#56
alto_textblock
#56
— Světélkující květiny. Za parného a dusného
večera před bouří v červenci roku 1762 pozorovala
dcera proslulého přírodozpytce Linného Eliška
Kristina na řeřišnici větší (tropeolum majus), že
její květy vydávají světlo podobné malému za-
blesknutí. Týž případ druhého dne za soumraku
se opakoval. Linné sám přesvědčil se o pravdivosti
tohoto zjevu a poradil dceři své, aby o tomto úkazu
podala akademii pro vědy a umění zprávu. Ve
zprávě této jest udáno: Švětelkování pozůstává z
rychlého zazáření světla, které jest tak náhlé, že
sotva okem může býti zachycen. Sedíme-li a pa-
tříme-li na nějakou rostlinu, pozorujeme, že tu jeden
květ, tu zase druhý se zaleskne kratičkým jemným
světlem. Hledí-li se však upřeným okem pouze na
jediný květ, tu zřídka kdy zazáří. Jak tento zjev
vzniká, nemůže Linné ani jeho dcera vysvětliti.
Oni domnívají se, že povstává z nevidítelné sever-
ní záře, která třpytí se ve vzduchu a od lesknou-
cích se květů bývá odrážena. Rozhodně se však o-
pírají domněnce, jakoby záře tato vznikala z
rychlého pohybování květů, čím oči jsou osněny.
Podobné zjevy byly pak později zjištěny na dvou
mákovitých odrůdách papaver rhoeas a orientale.
pak na lilii žluté (lilium bulbiferum), na slunečníci
(helianthus annus), na měsíčku zahradním (calen-
dula officinalis) a na tagetes erecta a patula. Mime
to geranic a vrbiny také světělkují. Největší náchyl-
nost ku světělkování mají květiny s červenými
oranžovými a zlutými květy. Zjev pozorován byl
při zamračeném, ale teplém počasí. Mimořádně po-
zorováno bylo světélkování též na heřmánku (ma-
tricaria inodora), který však světélkuje pouze při
hustých mlhách.
= Výtažek z koňského masa proti nemocí be-
ri-beri. Před několika dny referovali jsme o úspěš-
ném léčení choroby beri-beri, pocházející z poží-
vání loupané rýže, injekcemi extraktu z rýžových
slupek. Nyní oznamují lékaři nový lék proti této
nervové chorobě, lék. přípravený z koňského ma-
sa. Také chininem bylo docíleno pěkných léčivých
výsledků a proto je oprávněna domněnka, že ve
všech těchto látkách je asi neznámá dosud sub-
stance, která působí na nervy blahodárně.
= Malířská akademie na jatkách. Pařížský
učitel kreslení Gaston Carré připadl na zvláštní
myšlenku. Dvakráte týdně vyučuje na městských
jatkách kreslení a modelování zvířat dle přírody
Modelů je tu dostatek a Carré sleduje při tom ta-
ké ještě jinou myšlenku. Svou a svých žáků pří-
#57
alto_textblock
#57
tomností zamezuje, že dělníci nechovají se ke zví-
řatům příliš neurvale, jako se jindy často stává.
Tím slouží Carré zároveň umění a ochraně zvířat.
— Jeskyňové museum. V Pöstlingberkuu
Lince bylo zřízeno museum pro vše, co souvisí
s jeskyněmi. Obsahuje bohatou sbírku krápníkůa
zbytků předpotopních zvířat i rostlin a ukazuje
geologické složení a předhistorické osazení a dneš-
ní zvířata i rostlinstvo všech rakouských jeskyň.
Neobyčejně zajímavé je oddělení evropských sle-
pých zviřat podzemních. Je tu také chováno množ-
ství živých podzemních mloků z krasových pod-
zemních řek. Některé pověstné jeskyně jsou tu
věrně napodobeny.
= Doktorská dissertace o beeisteaku. Heřman
Diels vypravuje v „Deutschen Literaturztg.“, žev
Americe se objevila doktorská dissertace „o nej-
lepší přípravě beefsteaku“. Diels k tomu podotý-
ká, že nyní na evropských universitách není už
pro disserlaci takové jistě „chutné“ thema možné.
ale v dřívějších dobách prý dissertace německých
doktorů pojednávaly také o ledačems, nad čím by
se nynější páni doktoři pozastavili.
—Vesuv opět v činnosti. Nedávno navštívil
jistý italský novinář observatoř na Vesuvu a by
přijat oběma badateli, kteří tu konají hlídku a stu-
dia. „V posledních letech přestali cizinci krajínu
navštěvovati,“ pravil prof. Mercalli, „ale od té do-
by, co se Vesuv opět probudil, je jich zde stále
plno. Hlavní kráter už je v činnosti delší dobu a
činnost jeho očividně stoupá. Máme nežádoucí dů-
kazy, že klid Vesuvu je u konce.“ Tak byl zaveden
novinář ku prof. Malladerovi, který letos v květnu
sestoupil 1000 stop hluboko do krateru Vesuvu.
Novinář, aby se něco dověděl, připomněl, že to byl
odvážný kousek. „Ano, byl to podnik, který dráždí
nervy,“ odpověděl skromně Malladra, „neboť stále
se sesouvala země a musil jsem slézati příkré pro-
pasti. Byl to perný kus práce, s přístroji k měřen
výšky a tepla a s fotografickými přístroji na zá-
dech. Na dně kráteru jsem našel místa, kde byck
byl mohl pohodlně rozbíti stan. Nejvyšší bod kra-
feru jsem zjistil 3851 stop nad hladinou mořskou
Před výbuchem, r. 1906, byl nejvyšší bod 4275 nad
hladinou mořskou. Střed dna krateru je hluboký
861 stopu, ale na některých místech byla hloubk
987 stop. Jinými slovy našel jsem na dně krateru.
jež se zdá při pohledu shora hladkým, pahrbek, vy-
soký 126 stop. To, co se shora zdá býti malými ka-
meny, jsou monolithy, velké 8—10 m3. Co se týče
temperatury, učinil jsem zajímavý objev. Za 9 mě-
síců, ed doby, co do krateru sestoupil dr. Capello
vzrostla teplola o 167° tepla. Největší horko jest
#58
alto_textblock
#58
u velké žlutě trhliny sírové; dostupuje tam 2959.
Jsou tam v činnosti titanské síly, zatím co na ve-
nek je dosud všecko v klidu. Přiloží-li se ucho k
některému z monolithů, je slyšeti jemné, hluboké
hučení, provázené tu a tam tlumenými nárazy a
zvláštními zvuky, jako když burácí hrom. Přiklá-
dám těmto zjevům akustický velký význam a dou-
fám, že za nedlouho rozřeším problém, jehož řešení
se dosud nikdo nepodjal. Nevíme dosud, co se děje
v krateru za noci. Zamýšlím proto znova sestoupiti
do ústí netvora a zůstati tam den a noc.“ Na otázku
novinářovu, věří-li, že bude Vesuv v nejbližší době
opět soptit, řekl prof. Malladra, že je o tom pře-
svědčen a že se mu zdá, jakoby se tvořil nový
krater. Zemětřesením utvořila se v bezprostřední
blízkosti observatoře, na boku Vesuvu, velká trhli-
na, široká 10 stop. Počíná u špičky krateru a táhne
se po celé hoře, na straně Atria del Cavalla, a
k moři. Trhlina je dlouhá přes pět mil a dělí město
Torre del Greco na dvě částí. V této ošklivé trhlině
prý číhá smrt.
= Podvodný ředitel panství. Z Berlína, 13.
července. Na panství knížete Lynara ve Slezsku
byla objevena zpronevěra ve výši několika milionů.
Pachatelem je ředitel panství Köhler, jemuž dal
kníže generální plnou moc.
= Obětí krváků. Z Poznaně, 13. července.
V minulé noci vrátil se z noční toulky domů
truhlářský pomocník Pawlikowski, zaměstnanýu
truhláře Belického a beze vší příčiny vytáhl na-
bitý revolver a střílel do spících dělníků. Tři byli
nebezpečně zraněni, kdežto čtvrtý unikl zuřivci
bez pohromy. Pawlikovaki byl zatčen a dopraven
do vazby. Má se za to, že jeho čin je výsledkem
četby krváků.
— Létadlo s operační síní. Anglické listy ozna-
mují z Ameriky novinku, která je tak „amerikán-
ská“, že možno právem pochybovati o pravdivosti
zprávy. Plukovník Cody v Novém Yorku prý se-
stavil zvláštní létadlo pro zdravotní službu vojen-
skou. Létadlo je zařízeno tak, aby mohlo v případě
potřeby také plouti a kabina je zařízena jako ope-
rační síň. Kromě pilota-námořníka pojme létadlo
devět lidí.
— Katastrofa na elektrické dráze. Ze San
Sebastianu, 14. července. (K. k.) Včera od-
poledne srazily se za jízdy k závodům v Irunu
mezi Hendayem a Irumem dva přeplněné vozy
elektrické dráhy. Deset lidí bylo zabito, asi 5o
#59
alto_textblock
#59
raněno.