ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4da88620-1ba3-11e9-aca8-5ef3fc9ae867
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 7
#1 alto_textblock #1
Číslo 127.
#2 alto_textblock #2
Strana 2.
#3 alto_textblock #3
KATOLICKÉ LISTY,
#4 alto_textblock #4
Dne 10. května 1902.
#5 alto_textblock #5
aby ministr války péčoval o dobré poměry mezl ar- mádou a lidem. Del. hr. Dzieduszyckí vidí v Rakousku úto- čiště Poláků a proto bude hlasovati pro rozpočet. Dále žádá změnu zastaralého vojenského soudního ří- zení, zrušení bouracích reversů, jež obmezují rozvoj měst, obmezují berní schopnost obyvatelstva a vyvo- lávají v něm nespokojenost, která by se ve vážných okolnostech mohla státi povážlivou. Řečník jest spo- kojen, že se při dodávkách v poslední době bere větší ohled na zemědělství a přeje si totéž vzhledem k průmyslu. Poměr haličského obyvatelstva k vojsku jest prý až na jednu vyjímku dobrý a obyvatelstvo považovalo by to za poškozování a urážku, kdyby se posádky ze země odvolaly, zejména pak z oněch, jež přinesla obětl na stavbu kasáren. Dal. hr. Osvald Thun vyslovuje se pro poža- davky, ač uznává těžké pochybnosti naproti rozpočtu. Hlasovatl bude pro rozpočet. Del. ryt. Vukovič praví, že, jak se zdá, kritiky v delegacích nejsou žádoucí. Jeho kritika v záležitosti San Grolamo byla sice ostrá, ale držela sa v mezích zdvořilostí, zdržujíc se všsho osobního. Ministr zahra- ničních záležitostí vyčítal však jistému arcibiskupu pomluvy, církevnímu knížeti to, jenž snad v politi- ckém ohledu souhlasí s některými živly, ale jest znám jako poctivý člověk a bezúhonný karakter. Podle jednání ministra musí si řečník přímo položiti otázku, zdali jest vůbec dovoleno promluviti otevřené slovo, nebo smí-li se jen hlasovati. V tomto případu nemá prý řečník co by v delegacích hledal, neopomene však poučiti ty, kteří ho sem poslali. Řečník prote- stuje proti tonu, kterým ministr proti němu mluvil a praví, že neopomene vrátiti se k tomu při vhodné příležitostl. Dále uvádí řadu přání. Řečník kárá dále, že nebylo postaráno o přímé spojení Dalmacie s mon- archií, hlavně vinou vojenské správy, která chtěla aby se stavěly dráhy strategické jako do Boky a nyní ze Sarajeva do Úvace. Jest však jisto, že osud Bosny jest v případu války vsazen na jednu kartu, neb Bosna má jen jednu strategickou dráhu, úzko- kolejnou dráhu v údolí řeky Bosny, která sama mnoho nezmůže, kdežto Dalmacie jest odkázána jenom na námořní moc. Kdyby se ve válce loďstvu přiho- dila nějaká nehoda, byl by osud Bosny zpečstěn. Ke konci žádá řečník, aby se rozpočet různých minister- stev rozdával již před sestoupením delegací, neb sotva který člen mimo zpravodaje byl s to na př. v tak objemný elaborát vojenské správy nahlédnoutl a v něm se ve třech dnech orlentovati, neřku-ll he studovati, Schůze byla to v 1 hodinu na 2 hodiny pře- rušena. Po obnovení schůze mluvil posl. Tollinger, jenž se zastával známých přání voličů. Dále mluví posl. Pergelt. Del. hr. Montecuceoli připojuje se jménem strany k výkladům hr. Thuna Salma ohledně stano- viska naproti vojenskému rozpočtu. Odborný přednosta Merey hájll nepřítomného ministra proti výtkám del. Vukoviče. Ministr války Krieghammer vykládá, že dnešní dělo více nevyhovuje, vykládá obtíže při opa- tření nového horského děla a líčí zkoušky s novým materlálem, při čemž s uspokojením praví, že se po- dařilo bez značného zvýšení váhy sestaviti model, jenž vykazuje značně zvýšený účinek. Podobně dokazuje nutnost houfnic, poněvadž se ukázalo nemožným po- tíratl ukrytého nepřítele dosavadními polními děly,a také že není možno dosavadními děly proraziti polní, nebo prozatímně zřízené úkryty, které pokrokem tech- niky nabyly značné síly. Těmto požadavkům odpoví- dají prý nové houfnice, jaké už sousední státy mají. Přednosta VIII. oddělení Krobatin podává pak výklad o vývinu děla za posledních 100 roků. Část o nynějších modelech prohlášena byla za dů- věrnou. Ministr války slibuje pak vyhověti některým návrhům. V příčině uhražení reorganisací dělestře- lectva podmíněného zvýšení presenčního stavu praví ministr, že z nynějšího stanoveného kontingentu branců nemůže vojenská správa uhraditi potřebu. Ministr smluvil se s oběma vládami, aby oboum zákonodár- ným sborům předložen byl zákon, jímž by se proza- tímně postaralo o stanovení kontingentu. Ministr odpovídá pak na přání stran dodávek,a řadu jiných přání, jako dovolené v dobách žní, doufá v brzké provedení opravy vojenského soudního řádu a mluví pak o soubojové otázce a jiných více. V dalším zastává se generála Galgocziho a sva- luje vinu za neshody na jakéhosi ducha, jenž v po- sledních letech v Haliči vzniknul. Na to zmlňuje s ještě o různých jiných věcech. Po závěrečné řeči zpravodaje zahajuje se po- drobná debatta a po krátkém rokování schvaluje se ordinarium vojska beze změny. Del. Popowski podává pak zprávu o extra- ordinarlu, jakož i o požadavku 38,000.000 korun na novou výzbroj dělostřelectva.
#6 alto_textblock #6
Zprávy politické. V Praze, dne 9. května. Renunciace arcivévodkyně Marie Kri- stiny. Dnes v poledne konána byla za obvyklých obřadů renunciace za příčinou zítřejšího sňatku paní arclvévodkyně Marie Kristiny. Slavnostního děje súčast- nili se: císař, plnoletí arcivévodové, nejvyšší dvorní šarže, tajní radové, ministr cís. a král. domu a minlstr zahraničních zálešitostí, hr. Goluchowski, oba předse- dové ministerstev, dr. šl. Körber a šl. Széli, rakouští ministři, členové nejvyšší aristokracie a vysocí vojenští hodn ostářl. Hr. Goluehowskí, ministr záležitostí zahra- ničních, vrátil se dnes z Peštl do Vídně. Výklad min. Goluchowského. Římská »Tribuna« rozepisují se o výkladu hr. Goluchowského praví: Hr. Goluchowskl zastupoval vší váhou své autority názor, že zachování nynějšího stavu věcí na východě závisí od toho, aby Turecko zavedlo opravy. Jasnost, s jakou poukázal hr. Goluchowski na pokojný ráz trojspolku, jenž ponechává svým členům úplnou svobodu, aby mohli uzavírati smlouvy také s třetími mocnostmi. »Glornale d' Italia« obmezuje se na to, že zjišťuje veliký význam řeči hr. Goluchowského, otl- skuje při tom místo, že vlády trojspolkových států za- mýšlejí zachovati platnou spolkovou smlouvu v její úplné platnosti. »Patria« vyslovuje dostiučinění, že trojspolek bude obnoven, načež poukazuje hlavně na ono místo v řeči hr. Goluchow ského, na němž tento propůjčil výrazu svému uspokojení, že odstraněna jsou nedorozumění mezi Francií a Italií a že mezi oběma těmito státy uzavřena byla ohledně středomořské otázky smlouva. Trojspolek a dvojspolek — končí list svou úvahu — zůstávají důležitým činitelem při zachování rovnováhy v evropské politice. — Petro- hradský »Dent. St. Pet. Ztg.« poznamenává k řeči hr. Goluchowského, že jest u vysoké míře potěšitelno, to co pověděl ministr o trvalém poměru přátelské dů- věry, kterýž trvá v projednávání balkánské politiky mezi Rakouskem-Uherskem a ruskou státní vládou od petrohradského ujednání z r. 1897 a kterýž tvoří pevnou nepřemožitelnou baštu proti všem vichřicím, vycházejícím z nepokojného koutu na jihovýchodě Evropy. Pokud silní tito mocenští činitelové stojí svorně k sobě — může skutečně Evropa, jež s oné strany byla již tak často rozechvěvována, oddati se úplné jistotě, že jest bezpečna před zlými překvapeními, která vyrůsti by mohla z národních a polítických žárlivů- stek a agitací malých balkánských národů pro blaho velikých, pokoje potřebných států s jejich sty millionů obyvatelstva. — »Novosti« píší: Smlouva mezi Ra- kousko-Uherskem a Ruskem jest mocným prostředkem k zabezpečení pořádku a pokoje na Balkánském polo- ostrově. Dřívější antagonlsmus mezí Rakousko-Uher- skem a Ruskem přestal. Zvláště pak zasluhují po- všlmnutí výstrahy, jež dal hr. Goluchowski Turecku. Llst poznamenává na konec, že celgem nelze upříti řeči hr. Goluchovského vážného významu. Jest si jen přáti, aby politický jeho program byl bezpodmínečně uskutečněn. Vyžadují toho jak zájmy Ruska a Ra- kousko-Uherskem tak celého poloostrova Balkánského. Pařížský »Journal des Débats« táže se ve své úvaze o výkladu hr. Goluchowského, dovolí-li poměry, aby trojspolsk byl obnoven za stejných poměrů jako dosud. Zblížení, na něž došlo mezi Francií a Italií, mohlo by vynutiti změnu smlouvy. Ohledně Balkánu podotýká list, že prohlášení hr. Goluchowského zjl- šťuje trvalou dohodu mezi Rakousko-Uherskem a Ru- skem. Než tato dohoda snadno mohla by podrobena býti událostmi nebezpečné zkoušce. Ministr není úplně spokojen s poměry na Balkáně; předvídá obtížea spory, a mlčení, jež zachoval ohledně Černé Horya Srbska, jakož také blahovolná, krátce odměřená fráse, kterouž pronesl na adresu Bulharska, jsou rovněž tak charakteristické, jako přes příliš nadouvající se slova. — »Liberté« praví: »Hr. Goluchowski dal jasně na srozuměnou, že obnovení trojspolku jest již dnes na- prosto jisté, pospíšil si však s dodatkem, že týž nabyl ven a ven pokojné povahy, a není rovněž tak jako dvojspolek ani vyhrůžkou ani provokací. Jedno místo výkladu — pokračuje list dále — má zcela zvláštní význam, neboť obsahuje přímo výstrahu, platící Tu- recku, kteráž byla sice řečí dlplomatickou vyslovena, jest však za to tím význačnější. Hr. Goluchowskl, mluvě takovouto řeč, položil důraz na to, že mluví nejan ve jménu Rakousko-Uherska, tedy trojspolku, nýbrž také ve jménu Ruska, tedy dvojspolku. Troj- spolek, jenž byl válečný a hrozlvý, stává se pokoj- ným a příjemným. Je to nejlepší důkaz, dodává list, že není v Evropě již více suveréním. — »Berl. N. Nachr.« praví, že nejvýznamnějším sdělením ve vý- kladu hr. Goluchowského jest, že zjišťuje rozhodnutí kabinetů, že chtějí zachovati trojspolek v jeho plné ceně. Toto první úřední prohlášení rozptyluje pověsti, roztrušované ze strany trojspolku nepřátelské, že troj- spolek bude přispůsoben novému poměru francouzsko- Italskému. — »Köln. Ztg.« píše: Prohlášení hr. Go- luchowského o nastávajícím obnovení trojspolku zní
#7 alto_textblock #7
tak určitě a důvěřlvě, že oněmí dojista každý nový útok jedné části zabraničního tisku, namířený proti dalšímu trvání trojspolku. Je známo, jak poctivěa obezřele volívá hr. Goluchowski svá slova. Možno tudíž z jeho nynějšího prohlášení souditi, že mezl všemi třami velmocemi bylo docíleno úplného věcného souhlasu o dalším obnovení trojspolkové smlouvy, a že nedostává se ještě jen formálních podpisů. List vítá s dostíučiněním další záruku míru, kteráž bude míti pro další zdar trojspolkových států význam, jehož nelze podceňovati, Dvorní rada Adolf Beer, jehož úmrtí jsme již oznámili, narodil se dne 27. února 1831 v Pro- stějově, dosáhl tedy 72. roku věku svého. Odbyv svá universltní studia v Berlíně, Heidelbergu a ve Vídni, při čemž hlavně se věnoval dějepisu, stal se r. 1853 gymn. professorem v Černovicích, odkud poz děj! byl přeložen do Prahy. Potom jmenován byl mimořádným professorem dějin na právnické akademil ve Vel. Va- radíně, načež povolán byl na nově založenou aka- demii vídeňskou jako professor všeobecných dějina dějin obchodu. R. 1867 povolán byl do vyučovací rady, jejíž předsedou byl Hasner. Když tento byl povolán v čelo vyučovací správy, jmenoval Beera r. 1868 řádným profossorem rakouských dějin na ví- deňské tecknické škole, načež za rok jej povolal jako ministerského radu do ministerstva vyučování. Beer vypracoval v tomto postavení osnovu říšského zákona o školách obecných, takže jest otcem jeho vlastně on a nikoliv mlnistr Hasner. Když tento zákon byl schválen od říšské rady, když také sněmy zemské odhlasovaly zákony prováděcí, a když vydána byla prováděcí nařízení, považoval Beer své poslání za skončené, když pak Hasnerův kabinet r. 1878 padl, vystoupil zároveň s Juliem Glasrem z ministeřstva vyučování a ujal se opětně své učitelské stolice na vídeňské polytechnice. O přímých volbách r. 1873 dr. Beer zvolen byv do poslanecké sněmovny od městské skuplny šternberské na Moravě, zastával ji až do r. 1897. Stal se jedním z předních vůdců ně- kdejší strany ústavácké a postivě dělil se s ní o ne- návlst vůči našemu národu. Za posledních let býval zpravodajem rakouské kvotové deputace, když pak vzdal se své člnnosti v poslanecké sněmovně, byl jmenován členem sněmovny panské. Uherská poslanecká sněmovna pokračo- vala dnes v rokování o předloze o bosenských drahácb. Posl. Kresmarlk, člen vládní strany, viděl by rád, kdyby Bosna a Hercegovina samy ode- vzdaly v této otázce své ústavní votum. Trať Bugojno- Arzano dlužno se stanoviska uherského doporučovati tím více, ana Dalmacie právně prý patří k Uhrám a těmto také jde k duhu její vývoj. Požadavek oppo- sice, aby především zabezpečena byla trať od hranic Sandžaku do Mitrovic, nemůže býti splněn, protože Turecko bude vzpírati se všem novotám po tak dlouho, pokud mocnosti nezřeknou se svých výsad a zvlášt- ního postavení svých občanů v Turecku. Německo projevuje větší ochotu také jen proto, že německý císař veřejně uznal islam za kulturní a státní základ. Pro Bosnu samu považuje řečník za lepší, kdyby pro admínistraci Bosny upotřebováno bylo jen Bosňáků. Aby železníční trati stavěny byly jen úzkokolejné, odpovídá nynějším poměrům. a proto řečník schvaluje předlohu. Posl. Ed. Bartha považuje předlohu za výrodek našeho velmocenského blouznění a protestuje proti výtce, že strana neodvislých při každé předloze dělá státoprávní oposici. Naopak, předloha vlády jest prý tuhou negací státoprávního postavení Uher. Bosna a Hercegovina nedají se zahrnouti v okruh platnostl čl. XII. vyrovnání z r. 1867. Okupace udělala z dua- lismu ve skutečnosti trialismus, s charakteristickým rozdílem, že vedle konstitučního Rakouska a Uher stojí tu Bosna bez ústavy. Následkem vyrovnávacího zákona nesmí se společná vláda míchati do záležltostí států a přece Bosnu spravuje společná vláda. Oku- pace pohltila ohromné obnosy, jež nejsou nikde v pl- ném obsahu sestaveny. Ministerský předseda Szell svého času předvídal následky a proto jako finanční ministr odstoupil. Řečník kárá mezi jiným, že bez- ústavní provlsorlum v Bosně trvá již čtvrt století, což jest ostatně vinou Rakouska, neb kam to svou nohu postavílo, všude nechalo absolutlsmus zdomác- nětl. Řečník pak žádá objasnění o finančních pomě- rech Bosny a kárá, že také ohledně společných aktiv panuje největsí temno. Na to mluví o výlohách na stavbu bosenských drah nutných, jež prý dle odbor- níků obnáší 50 až 60 mil. kor Ale pan Kallay žádá 75 mil., aby měl nekontrolovatelný fond k placení dluhů. Rečník vytýká, že vinou bosenské vlády vy- stěhovalo se 17 000 musulmanských rodin a navrhuje pak resoluci, dle které má vláda na konci tohoto roku předložiti výkaz o společných aktivech a co nejdříve předlohu o jich rozdělení, dále aby uherské státní právo vzhledem k Bosně co nejdříve přišlo k platnostl, a dozorčí právo uherské vlády nad bo- senskou správou aby příšlo právě tak k platnosti, jako kontrolní právo rakouského parlamentu nad bo- senskými závěrečnými účty, aby Dalmacle co nejdříva