#1
alto_textblock
#1
Číslo 127.
#3
alto_textblock
#3
Praze, dne 10. května 1902.
#4
alto_textblock
#4
Ročník V
#5
alto_textblock
#5
Redakce, administracen
expedíce
Praha, Pštrossova ulice.
číslo 200—II.
Nefrankované dopísy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější insercí po-
skytujeme výhody.
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy o dvanácté
po
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8
Telefon redakce č. 1126.
#6
alto_textblock
#6
NAIULILK
#7
alto_textblock
#7
ube a k pottovní pontly s. s60 v.
#9
alto_textblock
#9
Předplatné pro
Prshu
domu:
s donáškou do
2.80
etně . . K g.40
celoročné . . .. K 33.60
poštou:
Pro tuzemsko
3.—
měsičně . . . .
čtvrtletně . .. K 9.—
celoročně. . . . K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . . K 12.—
celoročně. . . . K 48.—
Předplatné do Ameriky,
Francie, Švýcarska, Ita-
lie, Belgie a Anglie:
K 18.20
čtyrtletně
celoročně . . . K 52.80
Telef, administrace 1126-
#10
alto_textblock
#10
Slunce vychází ve 4 hodiny 24 minuty ráno.
Slunce zapadá v 7 hodin 29 minut večer.
#11
alto_textblock
#11
Sobota:
Sv. Gordiana.
#12
alto_textblock
#12
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Mikuláše na Malé Str. od 9.-12, t. m.
#13
alto_textblock
#13
hanbu ze spojenství Wolfa s židovskými velko-
kapitalisty bral na sebe. — Dále připomíná Schö-
nerer Wolfovi jeho časté styky se židy: Schmu-
lem, Lobmeyerem, Kohnem a jinými.
Wolf ovšem nezůstává Schönererovi odpověd
dlužen a snaží se ve sprostých nadávkách jej
předstihnouti, v nichž často. dělá parádu slovo:
Obě zápolící strany vynasnažují se nejšpina-
vější podšívky vzájemně si obraceti na rub před
tváří německého světa.
Takhle vypadají lidé, kteří s nevýslovnou
drzostí německému lidu vnatili se za vůdce, z
nimiž i slepě až doposud chodil.
Fiaska většího již ani býti nemůže. Mezitím,
co Schönerer a Wolf jako gladiatorští clownové
do sebe bodají, všeněmecká propaganda z Ně-
mecka k nám vždy drzejí se dere, zakládáa
»světí« protestantské kostely, zhusta za assistence
byrokracie — jak se před týdnem stalo v Duch-
cově. Je to též něco, co je možné pouze v Ra-
kousku.
#14
alto_textblock
#14
Honba na Vlka.
#15
alto_textblock
#15
V Praze, dne 9 května 1902.
#16
alto_textblock
#16
Nikdy nestihla Nemesis nepřítele katolické
církve tak rychle a krutě jako rakouské Všeněmce
V dějinách církve je příkladů mnoho, dokazujících
jasně a pádně, že nepřátelé ti konečně byli zahan-
beni, a že církev ze všech bojů vyšla vítězně, ale
nikdy nestalo se to tak rychle, jako tentokráte.
Někdy trvalo to i století, nežli celá pravda vyšla
na jevo, tím pak skvělejší bylo vítězství! Čtení
spisů reformatorů a jejich skutečný život otevřelo
již přemnohým protestantům oči. A je to úkaz
prazvláštní, že moderní, nadobro zkrachovaný pro-
testantismus, jenž již nemůže činiti nároky na pří-
vlastek křesťanského, protože již i víry
v božství Kristovo se vzdal: při svém skomírání
odhodlal se ke křečovitému, bezpochyby i posled-
nímu útoku na katolickou církev nejen v Rakou-
sku, ale i ve Francii, v čemž podobá se zoufalci,
kterýž vida, že nezbytně je ztracen, hledá útěchu
v tom, podaříli se mu soupeře svého s sebou
strhnouti do propasti.
Dávno-li je tomu, co Schönerer a Wolf bra-
trsky si podávali ruce k zničení katolické církve
v Rakousku za tím vlastizrádným účelem, aby říše
tím snáze od Německa byla pohlcena. Boj tento
byl účelně zorganisován Na pohled vycházel sice
ode dvou hlavních štváčů, ale byl co nejvydatněji
penězi podporován z Německa. Celé moře, miliony
marků, plynulo a plyne dosud z Německa do Ra-
kouska, hlavně do Čech, na odtržení německého
lidu od Říma Bedlivější pozorovatelé netajili se
s velikým nebezpečím, jaké hnutí: »Pryč od Říma!«
ne tak pro církev, jako mnohem více pro říši do
sebe má, a proto též nejupřímnější přátelé říšea
církve byli trapně dojati nevšímavostí vládních
kruhů ke hnutí tomu.
Tu však najednou ze všeněmecké kuchyně
vyčpěl do šíré veřejnosti svrchovaně odporný zá-
pach jako z vyběhlého zatuchlého másla, zápach
tak penetrantní, že všecka německá veřejnost bez-
děčně chytá se za nosy.
S jakou emfasi ještě před nedávnem volal
Wolf: němečtí mužové, chraňte své ženy a dcery
před morálkou Alfonsa z Liguori! a dnes někdejší
jeho patron Schönerer křičí do světa tatáž slova:
chraňte své ženy a dcery — ale před Wol-
fem! Péro se ostýchá tlumočiti skoro celý slovník
nehezkých jmen, házených na Wolfa, jakožto
v bahně moderní korrupce vyrostlý stvol, na kor-
rupci jeho až na vrchol Gaurisankaru vylezlou na
východoněmecké vši . . . atd. atd.
Co se po delší dobu pouze v kruzích nejdů-
věrnějších o Wolfovi šeptalo, to dnes plnými
ústy vykřikuje se do světa a což vrcholí ve
slovech: Wolf již dávno není počest-
ným člověkem, Wolf stojí dnes před ve-
řejným míněním jako hanebník s vypáleným zna-
kem na čele, jenž chvěje se před svým politickým
a jiného druhu zcepeněním. Jako nejsprotší Hebrej
s kočíčí tuhostí věší prý se na nejpodlejší exi-
stenci — tento mravní kadaver.
Schönererovy »Unverf. Worte« píší o něm-
Nemůžeme si obraz odpornější představiti, jako
pozdravují-li německé paní a dívky zdemoraliso-
vaného nemravu (Lüstling und Wüstling) voláním
Heil a vlajícími kapesníky. Zjev takový je sym-
ptomatický. Přidáli se k tomu nemravné chování
se u věcech hospodářských, pak je míra korrupce
přeplněna. Myslí li snad Východoněmci s drzostí
poběhlice svou bídnou roli hráti dále, mohli by
se zmýliti.
Na jiném místě píší: Wolf v boji proti mo-
rálce Liguoriho stal se na dobro neškodným. Celý
svět musil by propuknouti ve smích, kdyby Wol-
fovi zachtělo se přednášeti o německé ženě.
Velmi rozezleni jsou Všeněmci na Gutt-
manna, proto že prý na svá záda vzal všecko,
aby svatební řečník děčín-bílinský i dále s drze
povýšenou hlavou mohl duchcov-teplické 'selské
řepaře míti za blázny. Všeněmci jsou zvědaví,
zdaž vynajde se opět nějaký správce, jenž by
#17
alto_textblock
#17
v ě
#18
alto_textblock
#18
Delegace.
#19
alto_textblock
#19
Z Pešti, 9. května. (T. k.)
R ozpočtový výbor rakouské delegace odbýval
dnes za předsednictví předsedy bar. Chlumeckého
schůzi. Na počátku sdělil předseda, že ministr za-
hraničních záležitostí hr. Goluchowski odjel k svateb-
ním slavnostem v císařské rodině ve Vídni. Na to
zahájeno jednání o řádném požadavku říšského mini-
sterstva války.
Ríšský ministr války, gen. jízdy baron Krieg-
hammer: Při pokusech s novým dělostřeleckým
materiálem, jež sa po léta podrobně konaly, dospělo
se nyní k volbě typ horských děl a houfnlc, jež jsou
ve všech státech zavedeny. Pokud se týče horských
děl, byli jeme ohledně jejich váhy vázáni na jistou
míru. Dospělo se, jak ohledně materiálu, tak ohledně
střely k stanovisku, přes které se nyní, dokud nebu-
dou učiněny nové vynálezy, nepřijde daleko. Nové
houfnice vyhovují všem požadavkům, jež se na taková
děla mohou činitl. Zamýšlí se pořízení 14 batterijních
divisí houfaic, jež by odpovídaly stávajícím 14 dělo-
střeleckým brigádám, tak že by na každou brigádu
připadala jedna dlvise. Jako materiál podržen byl
bronz, k vůli bezpečnosti mužstva při střílení brlsanč-
ními granáty. V přední části rour těchto děl nechaly
se schválně takové granáty vybuchnouti. Granáty
tyto roztáhly sice hlavně, ale kusy se nerozlítly.
Kdyby se chtělo použíti ocele, musili bychom se učl-
niti odvlslými od cízlny, neb jenom Krupp dovede
zhotoviti ocel potřebné kvality.
Vzhledem k vývoji korských děl zamýšlí se zří-
diti prozatím jen jedna nová batterie. Vojenská správa
zamýšlí tské zavedení úzkokolejného polního děla, ale
teprve tenkráte, až bude možno povoliti požadavek
vojenské správy pro nový materiál polních děl. —
V pokusech nastal průtah, neb mezitím vznikla v celé
Evropě otázka, mají-li se voliti děla s hlavněmi zpět
se pohybujícími, nebo s pérovou brzdou. Vojenská
správa obdržela několik modellů, ale pokusy budou
vyžadovati delší dobu a neskončí asi před jarem. —
Ohledně výloh s novým zřízením polního dělostřele-
ctva spojených, nemůže vojenská správa dosud nle
určitého říci, může však ujistiti, že se zamýšlí výlohy
tyto na tři léta rozvrhnouti. Celý materiál má býti
opatřen doma a s výjimkou hlavní, jež vyrábí arsenál,
bude soukromý průmysl povolán k dodávkám všech
součástí. Ministr zve na konec delegáty, aby se na
modelly přišli podívati a prosí předsedu, aby ustanovil
den a hodinu návštěvy.
Zpravodaj baron Walterskirchen zahajuje roz-
pravu.
Del. dr. Kindermann prohlašuje jménem svým
a dra. Sylvestra, jakož i v souhlase se stranou, že
jak velice jest strana potěšena obsahem řeči hraběte
Goluchowského, přece následkem (nynějšího způsobu
vojenské správy nebude s to hlasovati pro vojenský
rozpočet a súčastniti se rozpočtové debatty. Pone-
chává si mluviti o svých přáních a stížnostech v de-
legacích. Řečník odůvodňuje to chováním naproti přá-
#20
alto_textblock
#20
ním a stížnostem rolníků a živnostníků a požadav-
kům cislajtánského průmyslu od řady let a dilatorl-
ckým odbýváním odůvodněných výtek a naléhavých
požadavků. K tomu přichází, že se s novými poža-
davky vystupuje v době hospodářské depresse. Lid to
tím méně pochopuje, ano se při těsnosti rakouského
rozpočtu odmítá nebo odkládá splnění naléhavých,
neodkladných potřeb, až zastupitelství lidu povolí
nové berně. Řečník lituje, že vojenská správa za
dlouhou dobu míru neučinila skromných úspor, aby
mohla vyhověti nejnalehavějším požadavkům starých
bojovníků a jejich vdov i sirotků, tak že nespokoje-
nost byla zavlečena do kruhů, jejichžto vlastenectví
jest nad krždou pochybnost povýšeno. Podobně jest
řečník nespokojen s průtahy oprav ve vojenském
soudnictví. Stanovisko strany nesmí však býti vy-
kládáno jako nechuť k armádě nebo jako nedostatek
zájmu pro vývin vojenství, tím méně, ana strana
hodlá hlasovati pro rozpočet námořnictva ve všech
odstavcích.
Del. Popowski poukazuje na nutnost, aby se
vyhovělo přáním lidu a aby se udržela dobrá shoda
mezi vojskem a lidem. Řečník jest potěšen, že se vy-
hovělo přání ohledně večeře vojáků, lepšího zacházení
s mužstvem atd., táže se, jak se věci mají se záko-
nem o zaopatřování osob vojenských a opakuje pak
známá přání lidu naproti vojenské správě. Nebude-li
odpověď zníti způbem uspokojivým, bude řečník hla-
sovati jak proti rozpočtu, tak proti požadavku na
nová děla.
Del. Kozlowskí vyslovuje se s uznáním o po-
krocích armády, uznává nutnost nových požadavků na
nová děla, ač s těžkým srdcem, ale připomíná vojen-
ské správě nutnost, aby nesnesitelná břemena udělala
širokým vrstvám lidu záživnými provedením četných
resolucí, na nichžto se parlamentární sbory usnesly.
Řečník shledává nepochopitelným, že se mnohé resoluce
poslanecké sněmovny neprovádí a stěžuje si na špatné
provádění jiných. Dále uvádí řadu přání a stížností,
tak zejména ohledně bouracích reversů, lepšího zachá-
zení s mužstvem, aby se nedálo tak mnoho sebevražd,
zrušení trestu uvazování a poutání ruky k noze.
Zvláštní stížnost vede na chování sborového velitele
v Přemyslu jak naproti obyvatelstvu, tak naproti
soudcům, kteří jsou přece císařskými úředníky, a na-
proti autonomním úřadům, následkem čehož tam pa-
nují napjaté poměry. Vojenská správa měla by sbo-
rovému veliteli uložiti, aby šetřil zemských zákonůa
práv jazyka polského jako jazyka soudního. Dále
Interpelluje ministra války, že při vyměřování cesty
v obvodu Mořského oka aslstoval uherským úřadům
důstojník s 10 vojáky. Poláci budou přes všecky
stížnosti hlasovati pro povolení prostředků pro vojen-
skou správu, doufá však, že vojenská správa přesným
prováděním resolucí lidového zastupitelstva umožní jim
setrvání v tomto postavení.
Del. dr. Kramář prohlašuje, že strana jeho
nebude hlasovati ani pro řádný, ani pro mimořádný
rozpočet, jednak k vůli vnitřní politice vlády, jednak
následkem ducha, který v armádě panuje. Nepřátel-
ská politika různých vlád zavinila, že mezi lidem a
držiteli moci ve státě povstala propasť, kterou jest
těžko překlenouti a když se udělal pokus v tom
směru, zůstalo se nejen na půl cestě státi, nýbrž
vzalo se národu 1 to, co bylo jeho právem a urazil
se český lid způsobem, že to těžko může zapomenouti.
Řečník uvádí pak stížnosti na ducha, který v armádě
panuje. Také armáda musí představovati rodinu ra-
kouských národů a jen v nejstarších hlavách bureau-
kratů mohla prý vzniknouti myšlénka, že armáda má
představovati rakouský národ, kterého nikde jinde
není. Řečník obrací se mezi jiným proti německému
rázu posádek v českých městech, což vede k nepřá-
telství. Dále žádá řečník, aby se při dodávkách pa-
matovalo na vždy více mohutnící družstva maloživ-
nostnická, mluví proti přeplňování Haliče vojskem,
doporučuje rozmnožení posádek v ostatních zemích,
žádá přísné vyšetřování příčin sebevražd ve vojsku
a odstranění některých kasáren v Praze, jako na př.
Újezdských, o nichžto sám císař řekl, že kazí pohled
na Petřín.
Del. bar. Parish vyslovuje se slce z mnohých
příčln pro vojenské požadavky, ale žádá naléhavě,