ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 4b5831cb-bf22-41c5-af89-ff3c773643ba
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 11
#1 alto_textblock #1
Ročník I.
#2 alto_textblock #2
Č. Budějovice, dne 11. července 1902.
#3 alto_textblock #3
Číslo 3.
#4 alto_textblock #4
NOVÝ
#5 alto_textblock #5
Vychází každý týden v pátek. M Redakce, administrace a expedice O Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned & Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích. & K 2’40. čtvrtletně K 1’20. Pro Německo na rok K 548. při objednáni. • Jednotlivá čísla za 8 haléřů. • Pro ostatní země na rok K 6-88.
#6 alto_textblock #6
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
#7 alto_textblock #7
Soudruzi a soudružky, kteří súčastniti se chtí první dělnické výstavy v Praze, nechť vezmou na vědomí, že zábavní vlak na dny 7. a 8. září bude zcela určitě z C. Budějovic vypraven. Přihlášky činí se dokonce července v redakci našeho listu, v obchodě soudr. Melichara a u soudr. Lédla, kde možno po částkách na jízdné předem spláceti. Přihlašujte­ se tudíž rychle, pokud neuplyne stanovená lhůta.
#8 alto_textblock #8
Kapitola o alkoholismu. Dr. Z. Daszyňska-Goliňska. VIII. mezinárodní sjezd antialkoholický (Vídeň 1901.) činí dnes otázku alkoholismu jednou z nejaktualnějších otázek dne a nutí zastaviti se nad sociologickým významem tohoto obecně známého zjevu. Dnes nelze již pochybovati o tom, že alkohol jest jed, jenž v různém množství požit může přivoditi smrt, v malých pak dávkách působí na organism negativním vlivem, jevícím se změnami ethologickými a funkcionelními, otupuje­ vůli i cit více než rozum a poskytuje klamné zdání zvýšené činnosti mozkové i nervové,­ náleží k jedům a nepřátelům lidstva. Celé davy všech zemí jsou dnes konsu- menty tohoto jedu, výrobci pak těží z něho jako z nejsnazšího a nejjistějšího zřídla zisku a spekulace. Toť fakt, jejž bez obtíží lze doká- zati ze závislosti forem alkoholismu na hospodářských­ poměrech různých zemí. V zemích, oplývajících bohatstvím žita, ječmena a bramborů,­ jako v severním Německu, v zemích Polských,­ v Rusku množí se vinopalny a pivovary a lid utápí se ve vodce a pivě. V zemi méně žírné s kulturou ovocnou, jako na př. veŠvýca- řích, spotřebuje se ohromné množství vín ovocných,­ ve Francii, zemi vinic, žádný obyvatel nemůže se obejiti bez vína k obědu i večeři. Démon alkoholismu béře tudíž na se různé podoby, v každé však je snad stejně škodlivý, počítaje jen s množstvím zkonsumovaného alkoholu.­ Jsa zjevem tak obecným, musil býti v těsném styku se všemi zjevy dnešní kultury, musil hluboko zasahovati v duch civilisace jako následek a spolupříčina morálního rázu doby. Zamysleme se nad tím chvíli. V touhách a sympathiích svých téměř výhradně žijeme jen dni dnešnímu a nejbližší budoucnosti. Zatím však ona nejbližší skutečnost jest prázdná, jalová, nestálá, složena ze šera všední neb nejisté­ budoucnosti. Cíle posmrtné zaujímají dnes velmi málo místa v životě i myšlení individua, potěšili je nedovede naděje v budoucí život, v nějž často nevěří nebo o něj se nestará. Nutno tudíž za každou cenu se omámiti, zapo- menouti na skutečnost, povznésti svého ducha třebas za cenu pozdější depresse a úpadku. Alkohol, jehož působení především se zakládá na opojení, zdánlivém uspokojení, vlévání naděje,­ optimismu, důvěry ve vlastní síly, stává se nezbytným a milým druhem. Co vznešených plánů je, co srdečných výlevů, co vtipu a smíchu,­ jak oči jiskří, jak líce se rumění při pitce, když víno několikráte naplní číše. Dnešní Člověk,­ jak správně uvedl v řeči své prof. Masaryk, potřebuje někdy cítiti se nadčlověkem, třebas za
#9 alto_textblock #9
cenu pozdějšího ponížení, klesnutí, pozdějšího vyzutí se z řad člověčenstva. Ale většina lidí nikdy nejde tak daleko; chce se jen trochu rozjařiti, trochu na skutečnost zapomenouti. Dnešní člověk, ztrativ naivní víru, jež vyrovnání­ všeho časného zla viděla v budoucí odměně nebo trestu, neosvojil si dosud — abych tak řekla společenské morálky, oné pevné víry ve svazek pokolení, ani citu povinnosti k dnešní i budoucí společnosti. Sebe jen stále vidí jako vrcholový bod nejbližších svých potomků, sebe považuje za střed všehomíra. Dobro celku, odpovědnost­ vůči dalekým potomkům, přesvědčení, že velikost i budoucnost národa tkví především v morální i fysické síle jeho členů, stejně málo váží na vážkách morálky dnešního člověka, jako vědomí svazku, jenž je mezi každým naším činem a zdatností budoucích pokolení. Žíti a užívati! volají lidé smělejší a bezohlednější, jiní — často nejlepší — chtí dále vléci jařmo života a čehokoliv z něho dobýti i pro sebe i pro jiné. Jedno i druhé usnadňuje alkohol. Pokolení, jež by ve jménu povinnosti k budoucím generacím odřeklo se chvilkového opojení, musilo by sklá- dati ze silných charakterů; těm však nepřeje nynější svět, nevytvořuje jich; podmínky dne- šího života lámou a ničí je. Jsou to hlavně hospodářské poměry, jež jsou dnes spoutány všemi formami alkoholismu. V žádné době nebyl on tak všeobecným ani tak hrozným. Starověk, jehož historie odehrávala se na břehu moře středozemního, v pásu vinic, znal jen požívání vín lehkých a sladkých, teprvé na sklonku římského císařství zahnizďuje se pi- jáctví — a to ve vrstvách zámožných. Za dob Kristových v oněch zástupech, jimž učení své hlásal, pijáctví bylo neznámo. Proto těž, jako již dříve Mojžíš, nevaruje před nemírným požíváním­ nápojů, ač tak horoueně toužil osvobo- diti duši z okovů těla. Přísné zákazy Mohamedovy,­ jež dosud vyznavačům jeho zapovídají požívání opojných nápojů, jsou svědectvím, že již za jeho dob alkohol působil hrozné spousty. Arabští lékaři jistě odporučovali alkohol jako léčivý prostředek, jsou vlastně jeho vynálezci — sám vývoz alkoholu je původu arabského. Vodka vyráběná z vína a rýže nepůsobí ještě hrozně, ježto po celý středověk vysoká její cena činí požívání její výlučným privilejem zámožných stavů. Způsob připravování vodky ze žita, vynalezený­ teprvé v XVI. století, rozšíří ji po celé střední a severní Evropě, brambor pak podávaný­ dělnickým davům jako výživa nejlevnější v podobě vodky stává se požitkem všeobecným. Kapitalism ujařmuje davy prostého lidu pomocí levného, obecného produktu alkoholového, z něhož­ sám má největší zisk. Dnes všechno zemědělství, zvláště však rolnictvo zámožnější je úzce spojeno s otázkou alkoholismu. Nejen u nás, nýbrž i v celé střední, severní, východní Evropě vinopalny udržují stav rolnický v dnešní jeho formě. Ohromné důchody,­ jež všem vládám plynou z daní z alko- holu, jsou přední oporou dnešního organismu státního. Alkoholism organicky srostl s ústrojem dnešní produkce, s našimi daňovými systémy, se zámožností agrárních stran, nejvlivnějších dnes v zemích středoevropských. Jest mocným spojencem­ kapitalismu na vsi, neboť i v oněch zemích, jež jako naše Halič nemohou počítati
#10 alto_textblock #10
s rozvojem průmyslu, množí se vinopalny a pivovary, a vodka i pivo nalézají ohromné davy konsumentů. (Dokončení příště.)
#11 alto_textblock #11
Z českého jihu. — Stávka stavebníha. dělnictva. V úterý ráno vypukla, aniž by se byl kdo nadál, na stavbě stavitele Jaroslava Teslíka v Č. Budějovicích­ stávka. Pan Teslík je ještě mladým stavitelem,­ snad dobře kvalifikovaný kreslič a také stavbu vedoucí, ale rozhled na život společenský mu schází úplně, nezná ani nejpoddružnější věci jako ku př. živnostenský řád, povahu organiso- vaného dělnictva, dělnická práva, povinnosti zaměstnavatele­ a pod. Shledáte na něm, sotva že promluví, že zaspal při svých studiích a praktice na stavitele celý kulturní vývoj za dobu svých let, on veplul se svým stavitelstvím do společenského­ víru pln furie, nyní že musí před ním vše na stranu, on bude jenom rozkazovat, kdo jej neposlechne musí býti celým okolím ztrestán, a co mu nejhůře sluší, je nedostatek inteligence, jako středověký dráb vidí v každém člověku nepoctivce, zloděje, jen on je hodný, dále Mart. Holanský a kovář Pařízek. Sotva že se uchytil, začal jako celá řada českých zaměstnavatelů v Budějovicích zakládati svoji budoucnost v pořádném­ dření dělnictva: platí nejvyšší mzdu zedníkům 1 zl. 10 až 15 kr. denně a při tom se opovážil srážet s této hladové mzdy 15 kr. týdně na nera. a úraz, pojištění, tedy i onu část, kterou povinnen je platiti ze svého. To konečně dělnictvo dohřálo a v pondělí se ozvalo. Žádalo vysvětlení, proč tolik se mu sráží, a když vymlouval se p. Teslík, že ve »Svépomoci« se musí tolik platit, žádalo, by dal je pojistit u okr. nem. pokladny a našlo také hned důvod, který je vážný: kam by přihlásil p. Teslík dělníka,­ který by byl přes 60 let stár (u stavebního­ odboru vyskytuje se mnoho tak starých zedníků),­ když »Svépomoc« přes 60 let stáří nikoho nepříjme? Panu Teslíkovi záleží ale více na karamádství Holanských, Pařízka atd. (snad potřebuje­ Často nějakou protekci), durdil se, že dělníci »jsou tak na krejcar« a nařídil polírovi, by v úterý ráno každého propustil, komu není jeho pořádek vhod. Polír jeho rozkaz vyplnil a chtěl ráno vyplácet za pondělek­ mzdu a vydávat pracovní knížky. Dělníci­ počtem 40) vzali své propuštění na vědomí, opustili stavbu, knížky ale a peníze nepřijali. Jedni obrátili se do redakce našeho listu, jiní do okr. nem. pokladny, by poskytnuta jim byla ochrana a stavěli své požadavky: 1. Přestoupit že »Svépomoci« (která vnucuje zaměstnavatelům hrubou diktaturu, že oni musejí dělnictvu i poroučet s pojištěním, na které si dělnictvo platí dvě třetiny­ příspěvků) k okr. nem. pokladně; 2. by nebyli pojištěni jen na 1 zl., ale na plný obnos denní své mzdy; 3. na příspěvcích by sráželo se jim jen, co povinnen jest platit dělník; 4. za prozahálený čas sporem, který sám stavitel zavinil,­ by dostali svou mzdu a 5. by zvýšena byla všem dělníkům mzda o 20 hal. denně. Na konci svých požadavků prohlásili dělníci, že schválením všeho toho neupouštějí od své smlouvy z r. 1899, kde stanovena jest minimální­ mzda na 1 zl. 40 kr. denně a ještě jiná ustanovení. S požadavky těmito obrátilo se dělnictvo­ k okr. hejtmanství, zastoupeno soudruhem