Politický přehled domácí. V fru«. da« U. Hitopadu. ) Zaznamenávame dnes událost, která, bu^u-lt-iejí další rozvoj dovednou rukou řízen.­ vellkél

v

zen, velikého významu a vlivu dosici m&že

v ztnot&ných národnostních poměrech Rakouska«­ C. k. dolnorakouské mís

ístodržitelství potvrdilo­ tyto dni staaovv .politického ■k 1 ù b u rakouských -národností* se sídlem ve Vídni Klub bude, jak jméno ukazuje, pojímali v sebe všecky rakouské ná rodnosti^ kteréž se tam dle sekcí budou zřizovat.­ Účelem spolku bude: .pěstování poli tických a národních práv státních občanů, jakpj* i duševního vzdělání lidu, к cíli povznášený­ hmotného blahobytu vůbec a podporování­ výrobní činnosti a práce především.“ Pomíjejíce ostatních článků stanov, dodáváme,­ že spolek sestávali bude ze členů p ř i- spívajících a skutečných. Člen při spfvající piatiti bude к účelům spolkovým 85 zl. ročně, v půlletních lhůtách, aneb 100 zlatých, jednöu pro vždy; skuteční členové přispívat! budou ročně в zl., podle vlastní vůle- třeba v měsíčních lhůtách. Kdo přistou- pifl thce ke .klubu rakouských národností*, ohlásiž přistoupení své správní radě spolu s udáním svého ročního příspěvku. Kdyby se spolek rozešel, připadne jebo čisté jmění školské matici .Komenský* ve Vídni. ■ Porta vydala jakýsi protest proti zavedení branné povinnosti v Bosně a Hercegovin é. Úřadní list turecký­ .Vakit4 píše, že berlínská smlouva i dočasné obsazení oněch

přiznala Rakousku jen krajin, obyvatelé jich že však zůstávají až

dosud poddanými Porty a nesmí být „po zá- kottu“ v rakouské vojsko vřadováni. Sultán, kterýž .8 otcovskou péčí o všecky třídy svých poddaných se stará*, poručil, prý. aby Porta bek Odkladu učinila potřebné kroky, by ne bylo porušeno právo mezinárodní. Je to papírový­ protest, jemuž Porta není s to dodati váhy jiným epůsobem a proto byl také zby- teený. Z Vidné. (Schůzebudžetuíhový- b«Va *— Schůze živnostenského výbor n. — Reorganisace z kousek kandidátů učit. pro obec. a mést • koly. -— „Times* o rakouských poměrech.­ — Usu eie u( ministerské. — Kabinet a i otázka. — Zprávy osobni.) V «eh A zi dne 84 t. m. vyřídil bud- i et ni výbor rozpočet ministerstva zemské obiany. Ministr zemské obrany prohlásil na dotaz.­ Dtmbův, že organisace zemské obrany v Dalmácii převedena byla bez překážcy a že letoěni roční kontingent následkem provedeného odvodn n přihlášení dobrovolníků značné se svýáil. Jest úmyslem vlády, ie c lé opatřeni prevede á : dobrým nvááenim poměrů, • dftsled noeti A klMem. i bnde se vyhýbat! všem násil, ■ým opatřením, pokud jich nebude nevyhnutelné upotřebí.. Ti, kteří se nedostavili, povaiojí se n-ehěky,-j«ki jiob také již několik bylo v Ca- řihflodé sotbastn. Ministr zmiänje se рак o UUtpokojnviBl Kfivoiije loupežnickými tlapami A 70 opatřeních proti torna učiněných. Nové jmeaevaaý mlstodržitel dalmatský věci vyšetři a po .případě na vrkne potřebná opatřeni. Vláda bade saiti dle moluosti na zřeteli šetřeni krve pnddnaýok monarchie, v pádu potřeby však Sjedná platňa It autoritě a moci státu, i dovede ve vhodné době přiměřenými prostředky ziomiti kAádý odpor. Vláda jest ochotna zodpovídali se i každého svého skatkn. musi však pro své jednáni­ iádati podpora všech vlastenců bez ros- díla stran Výbor přijal na to rosolaci o revisi pravidel v přičíně okrohn opevněných mist a 0 opatřeních proti taláctví. Na to vyřizuji se titaly „státní tiskárna', „subvence zemským ŮMdaetafeA-obsim“, eál-hj fondůш vyvazovacim* n . Zoítnammram'opětovaná loňská resolnce o vyvažovačích fondech v Haliči a v Rakovině Dodatečný návrh StarmAv, aby se vládě vyslovila­ ditká «a to, ie asdbaia resolnce v příčině upraveni právních poměrů státn a jmenovaných eyiuovacích fondů, zamítá se, když byl vládni aiaMpoa prohlásil, že vláda, jakmile haličský aaěm bude déle pohromadě, podá ma předloha, am aii materiál jest již připraven. — Ve sebůsi 1 i v a><{ sta n ak-ěho výborn dne .84 t ;m sraženo 11 hlasy proti 7 dříréjil usus- leni stran dousenl tři ulitch komitét б к jednáni­ e předlote živnostenského ráda, dále sa- mtout. Il hl proti в návrh MorAv. aby před volba« zpravodaje rahájens byla povšechná de bate a zvolil tfmže poměrem hlasA hraběte E Béleredih > ea spravodaje Během debaty pro hlásil ministr obchodu, že vláda v případě, kdyby­ se Ubo jevila dAdivá potřeba, jeet ochotu, pedati předloha také e jednotlivých částech žitneeteuMbo řáda Jedaá seoraorga- aiaaci skoatek pro aditela a a eba.caých a méitanských školách Nebude prý vlče adileoa dispense u zkoušky • Asspéleeti Udám, kteřt baď s jiného povoláni sebo s jiných smérA studijních přestoupl do stava ačitolského, a sice vzhledem к toma, že neat a* žádný aedůetatek učitelských sil a že nčiáéay nepříjemné skaženoeti, co se týče člinks M e>. ř se du 14- kvétán 1869. DataiUvat л sgasa saes ačitplských pomérA. jakož i skatoč- oáat, ie -eapaaiMČsí »taut s r. 1874 se osvéd živ dála akataost, že pfecbodat doba rakos skébo ikaistvt dávno ai minala, dovoluje, by aa praktický moment tkoaiky mohl býti polo- im vžtit dána. m t rra M«si ást«va)iy nemile pisobl ilánek londýnských „Tlmeež" o ministra Kalnokym a o politice rakouské vAbec. Kalnoky chvili se v tom Usta jakožto státník obezřelý a povolaný.

*

„Times* eyobvaiojl též generála Jovanoviče, nového­ miitodriitele dalmatikébo, který prý nenf bezohledným germauisátorem jako rétiins dA- ■tojnikA rakonských pH výpravě bosenské Volbou­ takových mnžA mAie Rakonsko na Východě snadno mnohé překážky odstranit. V článku předpovídá te dobrý úspécb nynější politiky rtkoatké. —i Ve schAzi ministerstva dne 84. t. m. stalo и nsuešeni, aby odpovědna interpelaci­ Neavirtbovn o bance pro zemi rakouské měla ráz solidárního projevu celého­ ministerstva a aby předložena byla kn ■chváleni ve schAzi ministerské rady. Ministerstvo­ přejme tlm solidární odpovědnost za roz bodnuti ministra financí, o kterémž se interpelace­ káravé zmiňnje. Věc se má vlastně takto: Pie regulativu vydaného ministerstvem v rocích sedmdesátých, za doby „švindlu*, nemá žádná akciová společnost vydávati nové akcie, doknd staré nebudou úplně splaceny Valná hromada akcionářů banky pro země ra- konské usnesla se ua změně původních, dle regulativu­ držených stanov, a tndiž nanošeno, vydali nové akcie dřivé, nežli první bndon splaceny, aby tak kapittl banky rozmnožil se ze 40 na 80 milionA zlatých Tato změna stanov byla již druhého dne ministerstvem vnitra potvrzena a třetího dne již obchodním soudem oznámena. V tom spatřuji interpelauti nesprávnost. Ministerstvo­ odmitne zajisté všeliké podezříváni od sebe — tim aplše, anot vychází od lidi, kteří za doby „ivindln* dobyli sobě věčně je hanobíc!­ příjmení „správních radů*. — Vláda učinila, prý. z přijmutí branného zákona­ kabinetní otázku, klade hlavni váhu na nttauovenl, dle něhož 4. ročník konat! má slnžbu, čemuž Poláci zilně ae oplraji — Dr. Bieter­ eis s, poslanec na říšské radě, nebezpečné onemocněl, a byl zaopatřen svátostmi umírajících.­ Také dr. Šmolka, předseda poslanecké sněmovny, churaví již delši čas kat&rrhem. V sobo nl schAzi sněmovní nebude moci ještě předsedali a zastane ho opět první místopředseda­ Jiří kn. Lobkovic. — Hrabě Kslnoky nastoupí­ svAj úřad v drahém týdna měsíce prosince,­ až se z Petrohradn vráti Hrabě Knef- stein, vyslanecký rada v Paříži, povolán je ke službě do Vídně a bnde náčelníkem prvního odboro v zahratiičném ministerstvě. Jiné změny v tom ministerstvě nenastanou. O nástupci Kaluokyho v Petrohradě není dosud nic známo. Z Brus. (Na obrann české inteligence.­ — Volby do obecního zastopi telztva.) Zuřivý némčonrský plátek „Tages- bote* žádá v sobotním svém čísle, aby české učitelské sily byly s brněnských (a vůbec německých škol na Moravě) od stra něny a německými nahraženy. Proti tomato barbartkéma násil! pile „Mor. OrL* v tomto smyslň: „Neodpovídali bychom ani na toto štvaní, kdyby nebylo patrno, ie se v tom amèni pracuje již i v zemské ikolni radě. Však kdo může odstranit! jakým právem české nčebni sily z moravských škol? Německé střední školy ná Moravě j<on s polovice slovanskými žáky naštěvovány, v obecních školách v Brně jest 70 proč. českých dítek. Ptoio potřeb! tam českých učebných sil, které ostatně máji tn nej lepši kvalifikaci. Nikoli Němci, nýbrž Geli mají právo stěžovali si na otlačováni, na ničeni sté existence nejen ve školách ale ve viech oborech­ zemské správy.* Podívejme ze kamkoli — pravi „M Ori.* — najdemenajlepiimietaNimciobsazena­ a nejnadauějši hlavy české npěti v podřízeností,­ Nemusíme poukazovat! к torna, jak to ~„P. Llord* v úterním čísle ukázal, ie ve vládé sedl 5 Němců, 1 čech a 8 Poláci, ie se 14 misto držitelft jest 11 Němcův, z odborných náčelníků není ani jediný Slovan a z ostatního úřednictva ministerského jest 80 pet Němcův. Pobledněte viek na Moravo a najdete zde poměry ještě horši. V místodržitelství samém jeet se 6 mt- stodržitelských radů jediný Cech ; v zemské šfc. radě není žádného Čecha, se zemských inspektorů není ani jediný Čech, z 30 okreaálcb hejtmanA po Moravě jest 29 Němců a 1 Čech, mezi okr. komisary u místodržitelství není ani jedičého Čecha, zemská zdravotní rada jeet úplně ně jaecká až na 1 Čecha. Zemské poštovní fidi telstvi jest z 90 pct. úplné německé; zemské finanční HiiteUtvi rovněž čitá nei 90 pct Némcftv atd. A obecni úřad města Brna, jež čiti 'dvě třetiny Čechů, nemá ani jediného českého úradníka.­ Tak tedy to vypadá ť hlavním městě Mó- rávy která čitá tH čtvrtiny obyvatelstva českého Není to primo bestiáluostl, když aa takých po- měrAv přichází ještě zuřiví neši odpůrcové a žádají, aby naše inteligence byla vyhioěna se škol aémeckých a aby snad nahraiovéna byla iifi)' a Prašáky ?* To je arci n«jdStklřvějžjro<i- pověrf brněnským barbarům, jejichž niaili, aby ačinén byl konec, prosíme — a doufáme, ie jit к toma nadešla doba —? Brně nattaeoa volby do obecního eaatnpitelatva a městská ráda vy- sývá veliče, aby ae o to zasadili, by abfjen byt něn^seký ráz toho města. Téiko, pánové, odstranit,д­ Brna většina slevanekoa, která bohdá za krátko fiá Brae ráz, jaký me patří. Z Koloru. (1 vili epokojeat) beati « Krivešiji vyjednává vláda rakouské a ml- aiatmra Sálavým o tom, jak by ae sabránflo dal- iiara Dávala hajdnckých čet z Hercegoviny­ do Krivošije. Ohledné Černé Hory И pomýlil­ na diplomatické kroky : z Černé Hory však dochází zpráva jež popírá, ie by čemž Hora povstalce ueb bajdacké čety podporovala Dne 24. t m. sešel ее v Koloru bar. Jovaaovič a plakovnikem Thftraelem. rakouským plnomoc- atkem v Černé Hutě, kterýž podá mlstodriiteli příslušné správy. Že se pomýšlí na vystoupeni důrazné­ v Booe kotorské, tomu nasvědčuje to, ke 1П. brigade jest mobillsováná. Nicméně tvrdl se stále, že vláda vyhnoefl se chce vojen­

skému zakročeni a mezi poilanci kolportnji se Slova císaře: „Nechci vésti v Bose válka.* 2 Hového Sada. (Cirkevní kongres.)­ Královský komisař Pseh přibude dnes do Karlovic Volby dopadly, jak nž jsme osná- mill, ve prospěch národní strany srbské. Ifesi 75 svolenými dopalovanými má bisLnp Angyelič, jenž jé smýifenl madártkého, sotva 6 přívrženců. Ten tady nebude zvolen pstriarahou. Aue strana MiletiČova asnesla se nad to, že bade protesto- vati i proti předsednictví nenáviděného biskupa na církevním kongrean. Dle všeho svoleni budou za patriarchi Stojkovič nebo Živkovič, než „Pol. Corr.“ přináší dopis, 'v němž se pöchybnje, ie by volba některého z nich za srbského patriarcha byla schválena.

Politicky přehled zahraniční. V Prase, dne 3ft. listopadu.

I4ěmecl£.o. (Z říšského sněmu.­ — Korunní princ. — Nemoc císařova.)­ fttiský zněm vykonal první čteni rozpočtu i odkázal jeho hlavní část budietul komisi. Státní sekrétář Scholz podál přehled finančního stavu. Minulý účetní rok jeví přebytek­ asi 15 milionA. Z výnosn cel a daně z tabáku,­ z čehož řiie ponechává si 130 milionA, byl spolkovým státům za r. 1880—81 odkázán přebytek 38 milionA. V tomto rozpočtu ustanoveno­ jest 66 milionA к rozděleni mezi spolkové státy. Zvýšeni matrikulárních příspěvků jest spAsobeno hlavně zvýšením výdajů na říšskou armáda o 8 milionA. Posi. Richter mlavil proti veškeré hospodářské politice knížete Bismarka. „Magd. Ztg.* píše, že bylo vlastně ustanoveno, aby, nebnde-li císař pro cbnravost moci zahtjiti říšský sněm, nčinll tak německý kornnni princ, čímž měl být s jeho strany podán dAkaz, ie se úplně shodqje в plány Bismarkovými v příčině vnitřní politiky. Císař skutečné nepřiiel zahájit soěm, avšak korunní princ také ne. — Stav nemoci­ císaře Viléma není dle telegrafických zpráv nikoli nebezpečný. Je prý to jen lehké nastn zeni, a lékaři doufají jakmile nastane trvalé zimní počasí, že císař opět úplně ozdraví. Ittalle. (Přípravy kn kanón i- saci. — Posláni Emila Olliviera — Zamítnutý návrh.) Přípravy kn káno- nisaci dne 8. prosince json již téměř o konce. Poněvadž se slavnost ta konati nebude v chrámě svátého Petra, nýbrž v sále nad venodem v témž chráma ве nalézajícím a poměrně velmi malém, nebude průvod sv. Otce a kardinálů při kanonizaci tak četný jako jindy při podobné příležitosti, také nejsou, jako jindy, pozváni biskupové­ celého zemského okrsku, nýbrž jen biskupové,­ kteřt v obvodu na 100 italských mil od Rima bydlejl Mimò to pozváni jzon Všichni italští s francouzšti arcibiiknpové. Také všichni rakonitl kardinálové slíbili, ie bndon přítomni slavnosti té. — „Gaietta d’Italia* pile : Emil OUivier, který zAstal v dobrých poměrech • Grévym, přibyl do Ltvorna, konaje cesta do Římu, aby ze papeže důvěrné tázal o jeho náhledu­ v příčině nového konkordátu, ktérým se má ačinití kenec náboženským neshodám ve Francii t Zpráva tato nese znak klama na sobě. 1 Mužové jako Gambetta a Bert, juoú zroseni к rozdmychováni náboženakýeh neshod, nikoli к jich odklizeni. — Na vyzváni Manciniho za miti senát návrh, aby vystěhovalcflm- z Terstu a Tridentská bylo uděleno právo hlasovací. FVtan&le* (Proti duchovenstvu. •— Sliby Gambettovy.l Ministr valtrupro hlásil oproti biskupu Freýpelovf, který duchovenstvu­ připisoval právo к volební agitaci, že vliida chce. aby se. duchovenstvo bezvýminečně drželo v mezích konkordátu a užije všech zákonných­ prostředků, abý' duchovenstvo přiměla к ietřeni zákonů a ústavy. — Předložen byl dodatečný úvěr na tuniaskou výpravu ai do ledna — Dle „Nationale* Gambetta v roz mluvě, s Cbanzym prohlásil, že nemfiže měnili zahraniční politika Francie, která musi z Astati v dobrých poměrech ku všem mocem. Ale co do vnitřní politiky mž Gambetta zn to. že volby ропка«ц{1 к tome, aby nastoupena byla ráz- néjil akce proti duchoveUstva. ‘ Chauzy trvá aa tvé propuštěné, poněvadž by takovou vnitřní politika naproti eixisě nemohl zastupovali. —1 Dne 87. t. m. voliti bedoa městské rady všech oněch departementů, jimž připadá nové seaatoiy do senate polisti, voliti voliče к volbě, jež vypsánu­ ца den 8. ledna 1888. Gambettovs „Re- publiqae frangane' domlouvá městským radům, aby volili jen takové voliče, kteří jeea saámf nepřátelé Církve, jak ona praví — klerikálů.

Kroniku církevní. * ftídké jabtlenm !Ka počátku budoi- dho řeka slaví Jebe Emlaénee adp. arcibiskup- kardinál kníže Sehwanraberg řídké jubileám. Die 81. ledna 1889 bade torna totiž 48 let, kdy jakožto arcibiskup soleobradský jmen orán být papežem Řehotem XVI kardinál** Kardinál­ Scbusracnberg jest nyet hej •«srát «en kar- dinálskébo (bora a jediným kekdiaálem jmeae- vaaým jaitě od papeže ftthoře (zemřel r. 1848). Kníže Bedřich Scbvrarzeaberg jest, jek taámo, narosen ve Vídal dne 9. dubáa 1809 a jesttts ayaí tedy 73 roků. Na kněze vysvéeea byt dne 98. července roka 1833 a o tN léta pasdéji, >v staří 97 let. jmenován jest' aniMskupent eel- oobradským. V čel# arridtavése praltké aaehásl se již od roka 1850. '

Donni iptarv praftekó. » л V Prase, dav ti. listopadu. • i. Em ndp kardinál arrlhhikup vydal se čtvrtek odpoledne po dráte Františka

Josefa přes Vtdefi aa cesta do Rima. J. Em. jede ve průvodn svého ceremoniáře p. Kaloni Veškeři kanovníci dostavili se do nádraží, aby se s Jebo Eminencí rozloučili. * Úmrtí. Kspitolárka v áitevn šlechtičen v Eliščině třídě, pani biabénka Daunová, zemřela­ tamže v noci na úterý v stáři 48 roků. * Řídká primice. Kněz řádn premoa- ■trátikébo na Strahově vp. Serafin Vágner 1 Le neiic n Loun, horlivý a upřímný národovec, slevil dne 13. t m svoji přimlel, při niž ho obsluhovali­ dvá starší bratři, také kněii řáda premonstrátského,­ jehož členem jest jeden 19 a drahý 8 rokfl a zároveň byla při slavnost! této přítomna sestra jeptltka. Drahá sestra neomysty byla také jeptiškou, zemřela však před několika roky.i Otec jejich byl po dlouhá letu ttayoitoa obecním ; členové rodiny této požívají v Lounská­ obecné vážnosti'a vyznamenávají se vesměs rozhodným smýšlením vlasteneckým , j -, ( , » < : * Z university. Na základě císařského rozhodnuti ze dne 3. listopadu schválena jest změna § 56. všeobecného studijního řádn se 1. října 1850 v ten smysl, že poalnchači ani- vcrsitnl mají ae na příště průběhem posledních 14 dní každého semestra — nikoli jako doposud­ ve 3 nedělích — n příslušných docentA a děkanů za priéinon potvrzeni návštěvy přednášek­ přihiásiti. Nařízeni toto nabude platnosti počátkem školního rekn 1881 — 82. * Zkušební komise kandidáti reálního­ učitelství. Ministrem vyučováni jmenováni­ jsou členy státní zknšebnl komise kandidátů­ reálního učitelství na rok 1881—82 pan profesor Karel rytíř Kořistka ředitelem ; zkušebními­ komisary : pro jazyk německý profesor dr. J. Kelle, pro český jazyk profesor Martin Hattala a dr Jan Gebaner, pro jazyk anglický lektor Josef Holsamer, pro jazyk vlašský lektor dr. R. Vielemetti ; pro dějepis profesor dr. K. HOfler a dr. Jar. Goll, pro zeměpis prof. dr. K. rytíř Kořistka, pro mathematiku profesor dr. Jindřich Dnrége a profesor dr. Frant. Studnička, profesor Jan Lieblein a profesor dr. F. Blažek, nro deskriptivu profesor F. Tilšer. profesor J Solln a profesor K. Küpper, pro fysika prut K. Zenger a prof, dr У. Waltenhofen, pro Inčba prof dr. У. Šafařík a prof. dr. У. Gintl, pro přírodopis profesor dr. L. Celakovský, dr Ant. Frič, prof J. Krejčí, profesor rytíř Stein É dr. M. Willkomm, v oboru věd obchodnických pra dějiny obchodu profesoři dr Jar. Goll a dr. K. Hofier; pro obchodní zeměpis rytíř Karel Ka> řistka, pro obchodní arithmetikn dr. G. Blažek « Jan Lieblein, pro knéhvedenl, směnkářatvt a «V chodnl korrespondenci zemský advokát dr. Jaa Benei a dr. Dom. Ullmann, pro řeči vyučovací dr. J. Kelle, M. Hattala a dr. J Gebaner, v 0Л1 born kresleni od roky pro geometrické kretleal profesoři K. Küpper, Fraat, Tilšer a Jvs. Šolia, pro dějiny uměni sonkr. docent dr O. Hostinský,­ pro anatomii lidského těla Mdr У Btefial, pro ornamentálni 'a slohové kresleni arch. Ant. Barritine, pro figurální kresleni prof. A. Lhota, pro modelování nčitel T. Seiden. * Komise pro stiženi měotfckého musea měla ve čtvrtek zvon scbfizi. v afi zvecni­ byli pp. : Dr. Mir. Tyrš za konservátora, dr. Hago Toman za jednatele a Vojta Náprstek za pokladníka. * Žižkovský „Snlfrajn* rozvinuje ai- mničnon agitaci, nikoliv ea zachránění ohrožených­ snad „německých* dítek rpsNčnýeh koa- * daktérů n dráh a poštovního úřadu; podoaikA * ' •fžluhfi, ktei^ýeh jest eelkem velmi milo, nýbrž hlavně na lapáni českých dttek a úsilovné jich ponémčování. Ještě v tomto měsíci má býti zařízena­ v českém Žilkově německá. opatrOvaa, к jsjlmtf* »fixen! letos poalal vídeňský „moUMjja* hlavolam aloapu „nčmeetvt* v'Žiikovďp: Šlapkovi 708 ti. a kromě toko i potřebné náčiní, hračky atd. Do školky této sháněj! se s 'nedostatku německých­ dětí vsím esiliai dítky české, jichž il* rafl'pfthtááeaQ'býte 44. Yak« oMMnt rozšírení zbytečných německých ihol v Žilkově pracuje „Šnlfrsjn* ásilovní. ačkoliv z německých škol přestoupilo letos do českých škol 98 fitlsk, ani rodiče nahlédli, ie české dítky v aěmeckýeh školách nejen ničema se nepřtačajL nýbrž nu dacha jen zskrňnjl. Dosud mlvsl „Šnfrajn* své schůze ve sborovně učitelů ns německé škole, ale poaěvsdž to činilo slon vůli, přeložil Avon činnost k p. Zámlěori da hostince „a OtakaratH.% kdež dne 14. t. ra odbývala se pryot schůze, i« niž bylo usneseno, pořádsti к vůli •diržima oVeceettvu dýehánky čili „Geselligkeitseboade* > většíma a taten! germánského smýšleni. Dne *27. t. m v sobota odbývá ve druhý <dýoháuek, něm al e. k. policejní ofidál Voříšek přislíbil, še zaopatri dovolen! к badebnl predakei a sérové*­ i kapela Nejčiuaéjšimi sloapy německého „ŠaUrsjna" v ŽMkovů jeea : pí. Rota Wertmtl- ' lerová, chci pse* pariuntttra žižkovského, pak ( řídící učitel eěmeekýeb ikol p. Šlapek, p Jeaef Richter, resident, rosený Hanák od PraptAjava, e. k. policejní oficiál Voříšek, p. Weites, maj. ohrady, p. Gregora, áfedulk, jakožto místopředseda,­ p. Multar jakožto pokladník, pt fevieska. ! p. Kaartatd. Celtám čítá žižkovský „SaUruja* i. 70 éteaů, jichž jménu ее váessoině satajají Priva 1. dvě tfettay členi jsou radili Cechové, kteří al rdiůiřeváelm němčiny V Žilkové chtějí sukatá zlaté ostrahy, -t- . * Justiční palác v Praxe. Dno 84. < Mhete mtasfee byla a nrinšstra Pražáka ve Vídal porada stran stavby jastičatho paláce v (Prase, r Přítomni byli odborný přednosta Besoai, arabi- takt Beam, pak Marika a dr. Lichtenstaaa Vza*/ ttonpenl stavebního konsorcia. Ministr vyslovil •e pro stavba a *ys»al úředníky, aby sestavili přvStad potbbaýcb místnosti v smtoétiém paláci­ Předl-žen jíž hotový plán Rama A v, aa němž však bude třeba vlče směn.