#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 52.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 28. února 1900.
#4
alto_textblock
#4
naléhavě přáti, aby se co nejdříve dostalo ujednáním se
zeměmi nherské koruny schválení říšské rady, aby na místo
dosavadní vzájemnosti obou států mocnářství došlo k smlu-
vené formě celního a obchodního spojení, která vyhovuje
podání dějin. Poznání převážných výhod ze solidárního
upravení hospodářského života pro oba státy přispěje asi
k tomu, že všechny obtíže budou překonány a že docíleno
bude úplné shody.
Hospodářských otázek v širším smyslu týkají se vládou
podané předlohy zákonů o zřizování společností s ručením ob-
mezeným, o společenstvech výdělhových a hospodářských, o
o řízení chekovém a o založených bankovních dluhopisech.
Také osnova zákona akciového jest hotova, pro níž byl nyní
platný akciový regulativ velmi cenným podkladem. Dále sem
náležejí otázky nuceného pojišťování budov, jakož i povin-
ného pojišťování soukromých úřadníků pro případ stáří a
invalidity; i tyto otázky chce vláda rovněž přivésti k brzkému
upravení. Vláda jest si vědoma vynikajícího významu do-
mácího bankovnictví a bude se snažiti, aby všestranně na-
pomáhala jeho vývoji. Opětně podaný zákon o organisaci
hospodářských společenstev bude touto v ádou opět podán a
sice ihned.
Zahájená již dříve akce na ozdravění financí království
a zemí »avedením přirážky ke státní dávce z lihu vláda bude
účinně podporovati, aby skončeno bylo co rejzdárněji. Vláda
má v úmyslu podati v té příčině předlohu již v příštím za.
sedání sněmů, až vyjednávání se zemskými výbory zahájené
bude skončeno.
Správa vyučovací bude pečovati o včasné vybudování
středního a vyššího školství, jakož i nižšího i vyššího škol-
ství průmyslového, zejména rozšíří ústavy vysokých škol, aby
přiměřeny byly nynějším poměrům vědy. Také v jiných obo-
rech zůstala zákonodárná práce v poslední době pozadu.
Vláda dá sobě se vší pílí na tom záležeti, aby dohonila, co
jest zameškáno.
Slavná sněmovno! Hmotné i kulturní otázky tlukou
mocně na brány této říše. Vláda proto nesmí jich zamítati
ani zanedbávati snad proto, že politické a národnostní otázky
nejsou rozřešeny. Předstupuje tudíž před vás s prosbou nej-
nalehavější, abyste národnostní spor tak dlouho potud aspoň
utlumovali, aby aspoň vedle nich zbývala cesta pro duševní
a hospodářský rozvoj státu. Neboť stát musí žíti, onť jest ští-
tem svých občanů.
Jednotlivá místa z řeči předsedy ministerstva dr Körbra
byla provázena hlučným souhlasem. Zejména když se ozna-
movala stavba nových drah a když se poukarovalo k řešení
otázek hospodářských.
Sotva skončil předseda ministerský ujal se slova mi-
nistr železnic dr. Wittek a oznámil, že jest s to, již dnes
podati sněmovně předlohu o vystavění několika důležitých
nových železničních tratí. (Pochvala.)
Když bylo prohlášení vlády přečteno, učinil posl. dr.
Engel návrh, aby v příští schůzi zahájena byla o něm
debata a dále, aby ihned konána byla debata o podaných
pilných návrzích.
Posl. dr. Kaiser prehlásil jménem německé lidové
strany, že nesouhlasí s návrhem na zahájení debaty o vlád-
ním prohlášení. Strana jeho nebude posuzovati vládu dle je-
jich slov, nýbrž dle jejich skutků.
Posl. ryt. Jaworski: Vzhledem k častější zvyklosti.
že při představení se nové vlády a po vyslyšení jejího pro-
gramového prohlášení, konal sl. sněm o něm rozpravu, do-
voluji si prohlásiti jménem strany, k níž mám čest přinále-
žeti, že budeme hlasovati pro takovouto debatu, a sice s ohle-
dem na to, že stalo se to již opětně. Přes to můžeme se
však vysloviti jen pro takovou debatu v tom směru, kteráž
by nebyla na úkor předlohám, jež beze vší podmínky dlužno
vyříditi. Následkem toho navrhnu, kdyby návrh dra. Engla
nebyl snad přijat, aby tato debata konána byla v jedné z nej-
bližších schůzí. (Souhlas na polských lavicích.)
Posl. dr. Gross prohlašuje, že bude hlasovati proti
zahájení debaty. Parlament potřebuje času, aby vyřídil před-
lohu, podanou od vlády.
Posl. Daszynski poukazuje na to, že stávkuje na
60.00) horníků. Není proto na čase, aby po celé dny bylo
rokováno o vládním prohlášení. Bude hlasovati proti zahájení
debaty, poněvadž porada o pilných návrzích, týkajících se
stávky uhlokopů jest nejdůležitější.
Návrh dra. Engla, aby v nejbližší schůzi zahájena
byla debata o vládním prohlášení, se z amítá. Za to
však přijímá se návrh posl. ryt. Jaworského,
aby tato debata byla zahájena v jedné z nejbližších schůzí.
K návrhu posl. dra. Engla, aby ihned bylo rokováno
o podaných pilných návrzích, podotýká předseda, že po-
řádek pro dnešní schůzi jest již ustanoven. Je to rokování
o předloze, týkající se kontingentu nováčků. Aby
však vyšel vstříc návrhu dra. Engla, přeruší před ukončením
schůze rokování o kontingentu nováčků a zahájí rokování
o pilných návrzích.
Na to čte se seznam došlých spisů.
Před přechodem k dennímu pořádku táže se poslanec
Wolf předsedy, chce-li postarati se, aby pronešená mínění
neb usnešení dorozumívací komise neměly vlivu na sněmovnu
poslaneckou. Táže se dále, chce-li předseda způsobiti, poně-
vadž předlohy o kontingentu nováčků z let 1898 a 1899 ne-
byly dosud parlamentárně vyřízeny, aby stalo se to před po-
rádou o kontingentu nováčků z r. 1900.
Předseda odpovídá, že přísně bude se přidržovati
jednacího řádu a pečovati o to, aby se nestal se žádné
strany žádný přehmat. Co se týče druhého dotazu, považuje
předseda kontingent nováčků ni r. 1900 za důležitější, než-li
indemnitu kontingentu nováčků z let 1898 a 1899. Vyhoví
však podle příležitosti podnětu posl. Wolfa.
Posl. dr. Engel trvá na svém návrhu, aby ihned za-
hájena byla debata o pilných návrzích.
Předseda dr. Fuchs odpovídá, že přeruší schůzi o 3.
hod. odpol. a pak že se bude jednati o pilných návrzích.
(Mladočeši volají: Hlasovat! Hlasovat! To není žádný způ-
sob, takhle rozhodovat! Hluk.)
Posl. dr. Eugel navrhuje, aby pilné návrhy, podané
za příčinou uhelné stávky byly projednávány ještě před před-
lohou o odvodu branců. Ale návrh ten se zamítá.
Pilné návrhy podali poslanci: Gessmanna
soudr. ohledně zavedení osmihodinného pracovního dne,
dorozumění se s cizinou, zvláště s Německem ohledně stej-
ného postupu dobývání uhlí, státního schválení ustanovování
ceny uhlí, zakládání dostatečných uhelných zásob, ustanovo-
vání dovozních sazeb, případně sestátnění dobývání uhlí,
vztažně dočasné státní sekvestrace; dr. Verkauf ohledně
šichtovní doby v dolech; dr. Sláma a soudr. ohledně nej-
rychlejšího ukončení hornické stávky zakročením vlády;
Türk a soudr. ohledně pořízení zákona, týkajícího se osmi-
hodinné pracovní doby horníků; Gross a soudr. ohledně
#5
alto_textblock
#5
upravení pracovní doby v dolech a o nutných opatření pro
zabránění nouze o uhlí; Leop. Steiner a soudr. ohledně
volby 12členné komise říšské rady, kteráž by vyšetřovala
poměry ve slezských uhelných pánvích; Hochenburger
a soudr. ohledně dosažení parlamentárního vyšetřovacího
výboru za účelem odstranění nedostatků a vad v uhelných
pánvích; dr. Pražák a soudr. ohledně nového vojenského
trestního řádu; Kienmann a soudr. ohledeě zavedení pra-
videlné a bezpečné dopravy na jižní dráze; Hofer a soudr.
ohledně okamžitého udělení amnestie všem, kdož byli odsou-
zeni pro výtržnosti kraslické; hr. Palffy a soudr.
ohledně zrušení důvěrného výnosu mi ni-
stra spravedlnosti Kindingera ze dne 16.
října m. r., týkajícího se užívání obou zemských jazyků
v Čechách ve vnitřní úřadní službě; Wolf a soudr. ohledně
věrného zpravodajství o jednání říšské rady, pak ohledně
upravení postupu státních úřadníků a ohledně zkrácení vo-
jenské služby na dva roky.
Dále podali návrhy poslanci: Schlesinger a soudr.
ohledně zdražení petroleje; Popowski ohledně náhrady
obcím za výkony přenešené působnosti; Kaiser ohledně
obžaloby celého kabinetu Wittkova pro
vydání nařízení na základě § 14; Schwarz ohledně zřízení
přímého telegrafického spojení mezi Vídní a Plzní; Ko-
zlowskí ohledně feuilletonu »Vánoční črty« od dra Haber-
landta, uveřejněného ve »Wien. Ztg.« Navrhovatel se táže,
co hodlá učiniti vláda, aby budoucně bylo zame-
zeno podobnému snižování věročlánků
katolické církve v úřadním listě?
Dotazy podali m. j. poslanci: Hueber ohledně ku-
pování uherských koní pro anglickou armádu; Pražák
ohledně předložení soudních akt, týkajících se odso u-
zení záložníků pro slovo »Zde«; Kaiser
ohledně opravy venkovského poštovnictví; Kaiser ohledně
užívání české řeči se strany berních a soudních úřadů v Če-
chách ve styku s čistě německými okresy ve Slezsku; Po-
spíšil ohledně vydávání ústředního listu pro živnostenské
vyučování také v jiné, než německé řeči.
Počíná první čtení předlohy o odvodu
branců.
První ujímá se slova posl. Schrammel (socialista)
a sice proti předloze. Řečník přechází brzy k hornické stávce
a kárá pak některé zlořády ve vojště.
Posl. Schrammel prohlašuje, že socialisté nikterak
nemohou s předlohou souhlasiti. Na to si stěžuje řečník na
nesnesitelná vojenská břemena, která zatlačují kulturní po-
krok. Ohromné, s militarismem spojené berně jsou také pří-
činou vystěhovalectví. Rečník žaluje dále na špatné naklá-
dání s rekruty a projevuje na konec přání, aby na místě
stálého vojska bylo zavedeno všeobecné ozbrojení lidu,
Posl. Roser žádá za podporu rodin záložníků a země-
branců, povolaných k vojenskému cvičení a na přeložení
jejich svolávání do doby po žních. Řečník navrhuje pří-
slušnou resoluci.
Rokování se pak přerušuje a zahajuje se debata o pil-
ných návrzích ohledně stávky uhlokopů.
Předseda oznamuje, že dá rokovati o všech poda-
ných návrzích hromadně.
Posl. Verkauf líčí příčiny stávky, načež mluví o po-
měrech v jednotlivých uhelných pánvích a napadá co nej-
prudčuji majitele dolů v severních Čechách. Vyčítá vláděa
úřadům, že staví se na stranu podnikatelů, přimlouvá se za
zavedení osmihodinné pracovní doby, kteráž jest příkazem
lidskosti a dovolává se konečně všech strau sněmovny, aby
ulehčily bídným poměrům dělnictva a schválily návrh soc.
demokratů.
Posl. Iro navrhuje, aby indemnita kontingentu nováčků
z let 1898 a 1893 dána byla na denní pořádek příští schůze.
Návrh se z amítá.
Pal byla schůze ve 4 hodiny 25 minut ukončena.
Příští schůze zítra.
#6
alto_textblock
#6
(Panská sněmovna)
#7
alto_textblock
#7
Předseda kníže Windischgrätz zahajuje schůzi
o půl 5. hod. odpol. Přítomni všichni ministři.
Jeho Milost kníže arcibiskup pražský Lev svob. pán
ze Skrbenských a hr. Tad. Dzieduszicki sklá-
dají slib.
Předseda ministerstva dr. šl. Körber: Mám čest
představiti slavné sněmovně členy nově jmenované vlády
a dovoluji si při té příležitosti připojiti několik slov
o našich úmyslech. Považujeme za svou nejvyšší povin-
nost, abychom říši tak těžce poškozující národní smír
přivodili k pokojnému ukončení na půdě zákona a spra-
vedlnosti. Vláda myslí, že musí při tom opustiti pole vše-
obecnosti a věnovati se praktickým podrobnostem této
otázky. Svolala proto důvěrníky obou národních stran
v Čechách a na Moravě ku konferenci, v níž připravo-
váno býti má rozumné vyrovnání trvajících neshod. Pokud
lze nadíti se uspokojivého výsledku, dnes ještě předpově-
děti se nedá, konstatuji však rád klidný a věcný způsob,
jakým vedou se rozpravy. Od moudrosti sl. panské sně-
movny dlužno s důvěrou očekávati, že podporovati bude
každý pokus o dorozumění ze vší své síly. Vláda nemůže
však obmeziti svou činnost jenom na tuto jedinou, třeba
tak důležitou úlohu, nýbrž musí v souhlasu s požadavky
doby věnovati svůj zřetel také ostatním kulturním a hmot-
ným záležitostem. Na to vypočítává ministr všecky ve
sněmovně poslanecké již ohlášené předlohy a končí:
Slavná sněmovno! Jest vyloučeno, aby přestávka v zá-
konodárství trva a ještě déle, zrovna jako jest bez největšího
nebezpečenství pro říši nemožno, aby setrváno bylo v této
hospodářské stagnaci poslední doby i nadál. Po obou stra-
nách musí konečně býti přivoděna změna a náprava. Vláda
jest přesvědčena, že sl. panská sněmovna naplněna jest ve
svém ušlechtilém vlastenectví stejnými pocity a že může po-
čítati na její podporu ve všem, co povede k obnovení vnitř-
ního míru a k novým lpokrokům na polích duševní a ho-
spodářské práce. (Souhlas.)
Kn. Fürstenberg učinil návrh, aby v příští schůzi
panské sněmovny zahájena byla o vládním prohlášení debata.
Návrh ten přijat byl jednohlasně.
Návrh svob. pána Lemayra, týkající se zrušení
platnosti císařského nařízení ze dne 16. dubna 1899 ohledně
novelly poplatkové se přijímá a bude dán na denní pořádek
příští schůze.
Po vykonání voleb do několika výborů byla schůze skou-
čena o půl 6. hod.
Příští schůz e bude oznámena písemně,
#8
alto_textblock
#8
Zprávy poltické.
V Praze, 28 února.
K situaci. Jakkoliv Mladočeši usnesli se
včera, že budou státi proti nynějšímu kabinetu
v nejostřejší oposici, ano podle potřeby provozo-
vati budou třebas i úpornou obstrukci, dochází
právě z Vídně potěšitelná zvěsť, že trvání pravice
není a nebude tím ohroženo. Mladočeši budou
arciť všecko sněmovní jednání všemožně prodlužo-
vati a hlasovati podle všeho jinak, nežli všichni
jejich dosavadní spojenci, ale ve stěžejných zá-
sadách svých zůstanou strany pravice svorny a
jednotny také nadál. Po vyřízení předlohy, týkající
se odvodu branců, o jejímž schválení nelze podle
hlasování ve dnešní schůzí již ani pochybovati,
bude říšská rada dle doslechu odročena, aby mohlo
býti pokračováno ve vyrovnávacích konferencích.
Večerní »Bohemii« telegrafuje se naproti tomu
z Vídně, že vůdcové pravice vyzvali Čechy, aby
až do zítřka večer dali jim určitou a jasnou od-
pověď na otázku, jsou-li Čechové skutečně odhod-
láni, provozovati obstrukci proti zákonu o odvodu
branců, předlohám investičním a volbám do dele-
gací. Kdyby odpověd dopadla kladně, nebyl by
prý výkonný výbor pravice již více svolán, nýbrž
došlo by na formální odloučení se Poláků a kato-
lické lidové strany od Čechů. Zdá se nám, že
myšlénka tato jest jen vtělením horoucí tužby
levice. (Viz níže telegram z Vídně.)
Novými doživotními členy panské sně-
movny byli jmenováni: z pravice p. Fr. Šebor,
býv. předseda pražské obchodní komory a bývalý
ministr financí dr. ryt. Biliňski; ze střední
strany bývalý ministr vyučování hr. Latou
(za Gautsche) a bývalý ministr vyučování v ka-
binetě hr. Badeniho, hr. Bylandt-Rheidt;
z levice bývalý ministr financí v kabinetě hr.
Windischgrätze, nyní předseda nejvyšší společné
účtárny dr. Arnošt šl. Plener a prof. národo-
hospodářství na universitě ve Vídni dr. Karel
Menger.
Jihoslovanský svaz sněmovny poslanecké
konal dnes dopoledne poradu o vnitřní politické
situaci. Z německé strany se tvrdí, že mnozí po-
slanci stěžovali si na Čechy, protože prý slíbili,
že v konferencích dorozumívacích bude vzat zřetel
také na jazykové poměry jiných slovanských ná-
rodů, slibům svým však prý nedostáli. (Viz tel.)
Němeeko-lidová strana vyslala dnes ku
předsedovi ministerstva dru Körbrovi a mi-
nistru vyučování ryt. Hartlovi zvláštní depu-
taci, kteráž by si stěžovala na zamýšl ené
jmenování slovinského zemského
školního inspektora pro jižní Štýr-
sko. Oba ministři odpověděli, že vlády vyhoví
v této záležitosti přáním Němců.
Slovanská vzájemnost. Na universitě v Zá-
hřebě došlo včera k demonstracím proti srbským
studentům. Asi sto chorvatských studentů shro-
máždilo se a strhli tabulku srbského akademického
podpůrného spolku a pronášeli při tom různé vý-
křiky proti Srbům. Četné shromáždění lidu cho-
valo se při tom docela klidně. Případ uvádí se
v souvislost s debatou o srbských požadavcích.
Uherská poslanecká sněmovna pokračo-
vala v debatě o rozpočtu ministerstva vnitra. Po-
slanec Samu-Viszontai mluvil o velkoměst-
ských divadlech a prohlásil na konec, že rozpočet
zamítá. Nejkrajnější levice provázela tato slova
souhlasem.
Dr. Lleber, vůdce katolického středu v říš-
ském německém sněmu, se pozdravuje. Ačkoliv je
připoután na lože už po čtyři týdny, přibývá mu
vůčihledě nejen sil tělesných, nýbrž i duševních.
K řeholní otázce v Badensku. Jak naši
čtenáři jsou již dobře zpraveni, brojili národní li-
berálové v Badensku ve srozumění s vládou proti
usazování se řeholníků ve velkovévodství baden-
ském. Zdá se však, že dnes již také silná čásť ně-
meckých badenských národních liberálů nestojí
úplně na tomto výlučně zamítavém stanovisku. —
»Mannh. Generalanzeiger« píše aspoň: »Nemůžeme
ve sporu o připuštění řádů — ač lišíme se tím od
mnohých stoupenců naší strany — spatřovati žádné
hlavní a státní akce. Střed — oh ano, ten má
svůj zájem v tom, aby starý spor zachoval si svůj
nimbus; čerpáť z něho rok co rok cennou látku
agitační. Ale národní liberalismus má podle na-
šeho zdání jiné úlohy, než aby z popele kulturního
boje vytahoval vždy a vždy jakési plaménky. —
Kdyby vláda skutečně vyšla jednou vstříc umír-
něném požadavku středu a použila svého práva
k dovolení ojedinělých řeholních osad, nespa-
třovali bychom v tom žádného ne-
štěstí národního.« Zaznamenáváme tento
hlas z národně-liberálního tábora v Badensku proto,
že propůjčuje podle našeho náhledu výrazu názo-
rům širších kruhů. Konfessionální úzkoprsost ba-