#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
..Nový Jihočeský Dělník44.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 21.
#4
alto_textblock
#4
tečnosti >ševcem«, jak typografové říkají, to jest
— po americku — sketou, který v organisaci
dělnické nestojí, ale jde vždy proti ní, pracuje
za mzdu nižší než cenník ustanovuje a jako
stávkokaz padá organisovanému dělnictvu v zad.
Žádali, aby byla schůze zahájena a zvoleno
předsednictvo. Přání jejich vyhověno a shledáno,
že pro jejich návrh hlasovalo asi 28 mladíčků,
z polovice účedníků. Mnohem více osob, než
půl třetího sta, hlasovalo pro předsednictvo soc.-
demokratické. K dennímu pořádku promluvil
klidně soudr. Jaroš z Prahy. Jen výstřední
Richter šklebil se několikrát na řečníka. Pak
uděleno slovo obč. Policarovi. Mluvil dlouho,
ale neřekl nic, než že opakoval ustavičně, že
nejen Schwarzenberg, ale i židi jsou vini bídou
na českém jihu a že máme manifestovat nejen
pro zahájení prací, ale pro české státní právo.
Policarovi odpověděli soudr. Dvořák a Jaroš.
Po řečech těchto ujal se Policar ještě slova, ale
na odpověď již nečekal. Opustil schůzi s celým
hloučkem chlapců již za řeči soudr. Radosty.
Soudr. Dvořákem navržena ku konci schůze
resoluce byla jednomyslně schválena a schůze
klidně ukončena. — Dodati sluší, že vedle
»bratří« rádi by byli viděli schůzi rozbitou knihkupec
Fischer a košíkář Voneš.
X Dělnický spolek v Táboře hodlá poděliti
chudé dítky svých členů. Vyzýváme proto veškeré
nemajetné členy-otce, aby podali sobě žádost
k rukoum předsedy soudr. Spoutila nejdéle
do 28. listopadu t. r. Výbor.
Různé zprávy.
* Sociál.-demokratické organisace budou pro-
testovati ve všech místech na veřejných schůzích
proti nové branné předloze, ponechání 6000 záložníků
v aktivní službě, proti zakoupení nových
pohorských děl a jiným zvětšeným břemenům.
* Do dělnického domu ve Vídni vnikl bez
příčiny dne 7. t. m. kordon policajtů s jistým
úředníkem a sekali šavlemi do bezbranných, nic
netušících lidí, kteří v restauraci seděli. Drzost
tato, která jen v Rusku může hledat sobě rovné,
byla již příčinou jedné prudké bouře v parlamentě,
není ale ještě věc tím odbytá. Takové
zákeřnictví líbit si nedáme i kdyby sebe více p.
dr. Korber Luegra se zastával a Mladočeši se
s ním ještě více paktovali.
#5
alto_textblock
#5
* V užší volbě vX. okresu ve Vídni dne 7.
listopadu zůstal soudr. Dr. Adler se 6223 hlasy,
jež obdržel, v menšině oproti Procházkovi, který
obdržel 6262 hlasů. — Zvítězil tedy zpátečník,
socialistožrout a úhlavní nepřítel Čechů, jen 39
hlasy, vzdor nesčetným volebním podvodům a
teroru. Vídeňští Čechové a dr. Dýk mají o to
hlavní zásluhu.
* Boj proti alkoholu. Kdo neznal by hrozné
účinky jedu alkoholického, jaké tento v řadách
veškerého lidstva zanechává? Kdo neznal by
celé řady nešťastných obětí, které tento skrytý
nepřítel kultury a blaha lidstva za sebou ponechává?
Každodenními svědky jsme toho, že
alkoholism brání každému rozmachu vědy a
světla do hlav a srdcí těch nejširších vrstev
lidových. A za účelem větší akce proti alkoho-
lismu, počal kroužek lidí, kteří chtějí omeziti
šíření se alkoholismu, vydávati časopis pod názvem:
»Blaho Lidu«, časopis zabývající
se výchovou, zdravotnictvím a
šířením ideí proti alkoholu«. »Blaho
Lidu« bude vycházeti měsíčně. Chtíce pak, by
i nejširší vrstvy lidové mohly brát účast, stanovili
jsme to nejnižší předplatné a sice 1 K 8 h
za celý rok. Jednotlivé číslo stojí osm haléřů.
Doufáme, že vycházíme předně vstříc všem těm,
jimž skutečně záleží na blahu lidstva, vybízíme
je ku spoluúčastnění se této těžké akce protialkoholické.
Voláme: Aby k naší práci přiložili
všichni rozumní lidé své ruce bez rozdílu
politického a náboženského vyznání, bez rozdílu
stavu a rodu. Jsouce chudí, prosíme zároveň
o rychlé zasílání objednávek a předplatného,
bychom mohli stanovití náklad. Předplatné
možno též zasiati v poštovních známkách
(větší obnosy poštovní poukázkou) na administraci
»Blaho Lidu<, Brno, č 23.
* Irsko budiž všem výstrahou. Římský
papež neustále se svými kardinály vzdychá, kéž
by prý podařilo se mu dobýti zpět světské moci
nad Italii. A tovaryši jeho touží zase po svrchované
moci nad školou. Co jen u nás v Rakousku
se proto již nalamentovali. Ale běda,
běda všem, kdyby plán jejich se uskutečnil.
Nejen úplně zničené Španělsko, ale i Irsko budiž
nám všem výstrahou. Lid v něm hyne bídou,
obyvatelstvo vymírá, ale kněžstvu daří se při
tom dobře a rozmnožuje se. V roce 1871 čítal
kraj Waterfordský 123.310 obyvatel a 388 údů
#6
alto_textblock
#6
duchovního stavu. Dnes obyvatelstvo kleslo na
87.030, ale duchovních osob je 759. Tipperay
v roce 1871 mělo obyvatel 216.713 a počet
kněží a jeptišek byl 403. Dnes je obyvatel
159.754, ale kněží a jeptišek 949. Chudé obyvatelstvo
musí je všechny vyživit a je od nich
nešetrně vydíráno. M’ Carthy, autor knihy »Kněži
a lid v Irsku« dokazuje, že na lidu v chudobě
tonoucím neostýchali se vymámiti 650.000 korun
na vyzdobení kathedrály. A jak jsou hmotné
poměry irského lidu zbědované, tak i jejich
duševní stav a zase jen kněžstvo má na tom
hlavní vinu. Z 8651 národních škol mělo 5893
ve své správě výhradně katolické učitelstvo,
z nichž 5726 bylo ve správě samých katolických
kněží. A ti působili ve školách těch tak,
aby úroveň dětí byla nejnižší, každý učitel,
který svědomitěji by učil, byl čtvrtletní výpovědí
vykázán. Vyšší školství je vesměs majetkem
kněží a jeptišek a následky jsou ty, že
vycházejí z nich blbci. Sám biskup O‘Dwyer
řekl o mladících z kněžských škol: »Pravím
prostě všeobecně, že devět desetin jsou z nich
ztraceni . . . bez vychování, které by jim bylo
k něčemu dobré.«
* Skončiti život sebevraždou pokusilo se ve
Vídni od 1. ledna do 1. října t. r. — 715 osob.
348 jich provedlo svůj úmysl, že smrt skutečně
následovala a 367 jich bylo zachráněno. Nejmladší
kandidát smrti bylo 13Ieté děvče, nejstarší
871etý muž. — Také známka blahobytu
v tomto »božském pořádku«.
* Pětadvacet milionů dosahuje dle »Nezávislých
Listů« dluh plzeňské obce. Za posledních
6 roků stoupl 0 — 22 milionů. A při tom není,
jak praví dále »N. L.«, v Plzni ani dlážděných
ulic (kromě několika — patrně kde bydlí obecní
notáblové, pozn. red.). Kanalisace také není provedena,
pro 70.000 lidí není pramenité pitné
vody, není lidových lazní ani veřejné tržnice,
s vnitřním městem je spojení toliko jedním mostem
a hořejší říšské předměstí s pražským vůbec,
mimo bídného přívozu, spojeno není. Inu, kapitalistické
hospodářství. Jen když starosta Peták
bohatne a bohatnou s ním i jiní obecní pašové.
* Telegrafie bez drátu — vlastni výroby.
Marconiho zná dnes celý svět, vynálezy jeho budí
všeobecnou pozornost, a právem zajisté očekává
se od nich, že výsledky jejich budou dalekosáhlé.
Při všestranném zájmu o věc tu bude za-
#7
alto_textblock
#7
by skutečně člověkem byl.
Jen pevnou mysl měj . . . atd
Hle, jak se chvějí v úzkosti
každý den, každou hodinu,
přec nechtějí to odstranit,
co k bázni dává příčinu.
Nuž, spojme svoje páže
a svorně každý stoupej v před!
jak povinnost to káže,
to všecko vykonati hleď.
Jen pevnou vůli měj . . . atd.
Již dosti dlouho snášel jsi
to břímě hrozné poroby;
a proto musíš dokázat
že’s hoden kýž’né svobody.
Vždyť rozum tvůj jest zdravý,
jsi schopen v každém umění,
a síla tvojich paží
surové v jemné promění.
Jen pevnou mysl měj . . . atd.
Tvojí prací druhý slynul,
ty’s všude byl jen nástrojem,
když zisk jemu z toho plynul —
almužna tobě podílem.
#8
alto_textblock
#8
Nechtě] se déle dívat
na svoji a jiných porobu,
vstaňte a svěťte tento den,
v němž vidět kynout svobodu.
Jen pevnou vůli měj . . . atd.
Josef Krapka.
#9
alto_textblock
#9
Hymna stávkujících horníků.
(Dle nápěvu : »Rudý prapore.)
Tím bičem bídy probuzeni
v boj vrhli jsme se zmužile,
za chleba našich mladých dětí
[: a za zmar chasy zlotřilé. :]
Proto dál, již jen dál zní náš zpěv:
Horníci chutě do zápasu,
každý z nás, v jeden ráz, potřít hled
vyděračnou chasu,
a byť i do máje jsme stáli,
[: tím skvělejší vítězství je. :]
Žádáme osm hodin práce,
žádáme též poctivý plat
a nechtějí-li to povolit,
[: tož dál budeme stávkovat. :J
Proto dál . . . atd.
#10
alto_textblock
#10
Zapadá slunko . . .
(»Onamo . . .<)
Zapadá slunko, svobody zlaté
a líbá mrtvé komuny ret.
[: Krev bratrů volných, druhů nezdolných,
pomstít nás volá vrahy jich v let.:]
Jak orel v letu! Hoj! na odvetu!
v prsa jich zrádná stopím svůj meč.
[:Již v boj se strojím, krví napojím
lži vašich chrámů až půjdu v seč!:]
#11
alto_textblock
#11
83
Hola, hoši na palubu,
třeba pluli jsme v záhubu,
prapor náš neutone.
I kdybychom padli všichni,
vstanou noví bojovníci,
prapor rudý zavlaje.
Zavlaje nám nad hlavami
jako rudá záře ranní,
zvěstujíc nám nový den!
Pročež, bratří, nemeškejme,
za svobodu život dejme:
tak lid blaha dojde jen.
N. Zoula.
#12
alto_textblock
#12
82
#13
alto_textblock
#13
Nepřestaňme práv dobývat,
jež nám jiní ukradli;
a jak dávno spravedlivě
velkým trestům propadli!
Však se jednou svět obrátí,
naše blaho se nám vrátí!
[:Pak tě najdu vlasti má,
ty budeš má milená! :]
(Píseň tato, pocházející dle všeho z péra Zoulova, jest
ohledu koní, značně zkrácena a změněna.)
#14
alto_textblock
#14
Žalářní.
Zapějme si píseň, bratří,
jak to volným mužům patří,
třeba v žaláři byli.
V mužné písni, v mužném slově,
nemá žalář vadit tobě
i kdyby tě trápili.
#15
alto_textblock
#15
Pohled, jak lid hladem kvílí,
kapitál vydírá s pílí,
co syn práce vytvořil.
Na tom ještě nemá dosti,
vyssaje tě až na kosti,
aniž by’s se zprotivil.