Strana 2. Číslo 11.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 10. ledna 1902.

dou přemlouvati, byste pojistil církevní budovy u po- jišťovny, které jste v srdci snad sám nakloněn. Do- poručujeme Vám, abyste si to dobře rozmyslil, nebot pojištění musí dáti pojištěnému absolutní bezpečnost. Takovou najdete u banky »Slavie« ... a následuje veliká chvála. Dovolujeme si učinitl k tomu nějaké poznámky: »Slavie« se nesúčastnila akce oněch poji- šťoven, které příjmou na sebe závazky »Unio Cath«. Laží-li tedy Hribarovi tak na srdci blaho pojištěných, proč k této akci nepřistoupil? Brojiti neustále proti církvi a hanobiti kněze ve »Sl. Nar.«, jenž vychází v »Nár. tisk.«, kde má Hribar své akcie — a bráti peníze od kostelů, je to hodne povahy muže? Boj proti církvi — ale až na ty její peníze, ty jsou do- bré. Což myslí Hribar, že takto bance »Slavii« pro- spěje? Což má on kněze za tak krátkozraké, žesi nechají líbiti ten jeho ustavičný boj a budou u něho se pojišťovati? To je již vyzývání, a vyzývání není nikdy dobré. Snad se najde mezi členy banky »Sla- vie« střízlivě myslící osoba, která uzná, že takovéto jednání agenta bance samé nijak neslouží ke cti, a že se Hribar na to upozorní. Agent Hribar je též politi- ckou osobou a jako takový se dopustil velikých urá- žek církve a kněžstva v Krajině, na které se též ně- jak odpoví, proto není radno, natahovati struny na přetržení. Strana »Slov. Nar.« něco ztratila. Dokud byl dr. Vošujak na této straně, bylo jí programem heslo: »Vse za narodnost, omiko (vzdělání) in svobodo!« V prvním čísle letošního roku přináší »Sl. N.« opětně svůj program, jenž jest však zkrácen: »Vse za narod in svobodo!« Schází tedy vzdělání, to je teď dle všeho nepotřebné. Anebo se snad styděli, dáti si vzdělání do svého programu, když dobře vědí, že píší velice barbarsky, že musí »Sl. N.« býti pln špinavostia pak že teprve čtenářům vhod? Že by se bylo v nich hnulo svědomí, anebo to má býti lethe na všechno počestné? To vědí páni nejlépe sami a že na počest- nost mnoho nedrží, o tom by mohli mluviti rozliční ti Malovrhové.

Zprávy politické. V Praze, dne 10. ledna. K situaci. Jakož jsme opověděli, skutečně již byly ve Vídni zahájeny průpravy k česko-něme- ckým vyrovnávacím konferencím. Předseda minister- stva dr. šl. Körber měl za tím účelem včera odpo- ledne dlouhou poradu s posl. drem. Pacákem, jenž ráno před tím sešel se také s ministrem drem. Rez- kem. Také poslanec kn. Fürstenberg, jenž na místě onemocnělého dra. Baernreithra bude mluvčím ústavo- věrného velkostatkářstva, přijel již za stejným účelem do Vídně, a ubezpečuje se, že horlivě hodlá se přiči- niti o uskutečnění když ne národnostního plného smíru, tedy aspoň národnostního příměří v Čechách. Staví se prý v tom ohledu na stanovisko posl. hr. Thuna, t. j. žádá, aby na chystaných konferencích nebyl řešen celý soubo sporných národnostnícha politických otázek, nýbrž aby řešena byla jedna po druhé. Bude prý přimlouvati se také za vyplnění nej- hlavnějšlch nynějších požadavků české delegace: vnitřní úřední češtiny a zřízení české university na Moravě. Věřili bychom od srdce rádi této zprávě, ale dosavadní dlouholetá zkušenost důrazně varuje nás přede vší spěšnou důvěřivostí. V mladočeském klubu v Praze měl včera říšský poslanec, rada zem. soudu Pantůček, předseda jazykové sekce české delegace ve Vídni, ve- likou a důležitou přednášku o jazykové otázce. Pravil m. j, že Čechové mohou tvrditi, že od r. 1848 mají úplně porušenu jazykovou rovnoprávnost při všech soudech a úřadech a to způsobem ústavním. Násle- duje z toho, že již od r. 1848 tento stav nemohl býti změněn jiným, nežli ústavním způsobem a že také nebude jinak mocl v něm nadejíti nějaká změna. Všechna, jazykové rovnoprávnosti se příčící nařízení, kteráž nemají rázu zákona ústavního, dlužno považovati proto jako za nevydaná; mezi nimi také mnoho výnosů z let 50tých a 60tých, jakož také výnos předsedy vrchního zemského soudu Temnitschky, pokud jenom nesou se tendencí, usílující o restituci oněch si odporujících nařízení. Žádají-li tudíž Če- chové, aby provedena byla rovnoprávnost, žádají pouze užívání platného zákona, což arciť nijakž ne- může býtl považováno za ústupek. Běží-li o po- drobné provádění 3 19, musejí Čechové, pokud se týče styku se stranami, trvati na stanovisku nejúpl- nější rovnoprávnosti obou jazyků při všech soudecha úřadech v Čechách a na Moravě, poněvadž § 19. s ohledem na jeho historický vznik nechtěl vysloviti nic jiného, nežli že v Čechách oba zemské jazyky mají míti ve své dosavadní výměře platnost stejnou. Námitky, jimiž podepřena býti má zásada reciprocity, dají snadně vyvrátiti se tím, že úředníci jsou tu k vůli obecenstvu, a že povaha okresu se ustanovuje dle obyvatelstva a nikoliv dle úředníků. Zásadu re- ciprocity ve styku se stranami lze přijati tím méně, ana mnohými výhradami na prospěch německé úřední

řeči jest zúžena. Pokud se týče vnitřní úřední řeči, lze s právního stanoviska uváděti za platné totéž, co bylo zavedeno pro zevnější úřední řeč. Ale za jistých podmínek a v zájmu národního smíru bylo by lze připustiti, aby pro ony úřední výkony, které netýkají se stran, prováděna byla zásada reciprocity. Protipolská pruská politika dochází v ber- línské »Germanii« následujícího po- a odsouzení: Jádro trůnní řeči spočívá ve slovech: »Královská státní vláda pevně a ustavičně plniti bude povinnosti, jež jí ukládá péče o pěstování němectví na východě a obranu proti snahám státu nepřátelským.« Za hesla »pěstování němectví« byl, jak známo, veden až dosud boj proti Polákům, a proto přišlo toto heslo, byt znělo sebe nevinněji — ostatně bylo by pěstování němectví správněji záležitostí německé říše a říšského německého sněmu — v nevážnost u všech, kdož podle pruské ústavy jsou a musí býti toho státopráv- ního názoru, že všichni státní občané jsou si rovni před zákonem, a že tudíž bez rozdílu národnosti, řeči a vyznání mají dle ústavy nárok, aby stejně bylo s nimi zacházeno. O požadavku němectví, pokud za- vírá v sobě přednost pro ně, neví pruská ústava ni- čeho. Ano čl. 4. ústavy: »Všickni Prusové jsousi před zákonem rovni« výslovně i vylučuje všeliké udí- lení přednosti pruským státním občanům německého jazyka před pruskými státními občany polského ja- zyka. Vedle toho mají Poláci ještě také královské sliby pro ochranu a zachování své mateřštiny. Novým jest však v trůnní řeči výrok o »obraně proti státu nepřátelským snahám«. Co, probůh! jest státu nepřá- telským? Za kulturního boje byli nejen Poláci, nýbrž všichni katolíci a katolická církev sama achtováni jako nepřátelé státu. A boj proti Polákům jest podle »Evang. luther.-Kirch.-Ztg.« v pravdě také »bojem proti Římu«. V čem spočívají dále »státu ne- přátelské snahy« Poláků, kteréž by vyžadovaly ochrany? Provinění proti státu zavírá v sobě trestní zákonník, takže mohou býti trestána každou chvíli. Ale opposice proti střídající se politice vlády, kterou Poláci cítí se nespravedlivě utiskováni, není přece žádnou »státu nepřátelskou snahou«, poněvadž vláda není ještě sama o sobě státem. Litujeme proto, ž trůnní řeč použila v odstavci o polské politice tak všeobecného řečnického obratu, kterýž je se stano- víska ústavního naprosto neudržitelný, jenž úmysl klade na místo zásady: »Justitia regnorum funda- mentum«. Nový celní tarif v Německu. Komise říš- ského sněmu, jež se radí o celním tarifu, usnesla se po delší debatě, že vezme napřed v úvahu tarifový zákon a potom teprve tarif sám, a že v pondělí za- hájí rokování o tarifovém zákoně s vyloučením dru- hého odstavce paragrafu prvního. Návrh sociálních demokratů, aby se napřed konala generální debata, byl zamítnut. Pruskému sněmu podána bude prý prů- plavová předloha, s kterou svedeno bylo již tolik bojů, teprve pak, až sněmovna vyřídí nový celní tarif. Krise v Bulharsku byla, jak známo, ukon- čena tím, že v čelo nového kabinetu byl povolán vůdce Cankovců dr. Danev. Protože však Can- kovci sami o sobě nejsou schopni vlády, musí nový předseda ministerstva ohlížeti se po koalici, v kte- rémžto ohledu mohli by velikou a prospěšnou službu mu prokázati Stambulovci. Kdyby totiž vůdce těchto Petkov odhodlal se k převzetí ministerstva vnitra, byla by krise úplně rozřešena a ve vnitřní politice bulharské by nadešel hotový obrat. Vláda a oposice měřiti se budou o nových volbách, kteréž dle ústavy dlužno vykonati během dvou měsíců, na poli pro nebo proti vypůjčce, či správněji řečeno, pro nebo proti ta- bákovému monopolu. Kdyby vankovci, kteří trvají na půjčce a touží jen po určitých ústupcích se strany bankovního syndikátu, které by zabezpečovaly inge- renci státu na tabákový monopol, dos ěli ke koalici se Stambulovci, jejichž jasný a positivní program vy- bojuje úctu i u odpůrců a kteří prohlásili vypůjčku za nevyhnutelnou státní nutnost pro zachování úvěru knížectví bulharského, potom mohla by nová vláda vystoupiti před nejbližší sobrání se zabezpečenou vět- šinou. — Ruské časopisy vesměs vítají nový bulhar- ský kabinet nad míru příznivě. Revise španělského konkordátu. Jak do- vídá se »Pol. Corr.« z Říma, docíleno bylo mezi Svatou Stolicí a španělskou vládou dohody o dlouho se vlekoucí otázce, týkající se re- víse konkordátu. Španělská vláda zřekla se podle zprávy tohoto listu své žádosti, aby změněna byla některá ustanovení konkordátu, Vatikán zase přivolí ke snížení platů duchovenstva. Smlouva tato bude podepsána prý již co nejdříve, následkem čehož byly by odstraněny rozličné neshody, kteréž po tak dlouho již trvaly mezi Vatikánem a španělskou vládou. Protiklášterní štvanice ve Španělsku trvají pohříchu dále. V Saragosse srazili se včera liberálové a katolíci. Liberálové kamenovali totiž tamní klášter jesuitský a snažili se do něho vniknouti.

Srážka byla tak prudká, že bylo i stříleno, při čemž bylo poraněno více osob. Také četnictvo musilo použíti zbraní, aby klid a pořádek byly opětně obnoveny. V Italii nabývá hnutí proti připravovanému zá- konu o zavedení rozvodu manželských sňatků rozměrů vždy větších a větších. V čelných městech a obcích zaujaly proti tomuto nejnovějšímu útoku na církeva rodinu se strany svobodného zednářstva a sociální demokracie rozhodné stanovisko nejen katolické spolky, nýbrž také již i rozličné obecní správy. Dne 12. t. w, konáno bude v Římě veliké shromáždění všech 46 farních výborů (besed, vztažně mužských spolků)a 23 spolků římského ústředního svazu katolicko soci- álních spolků. Na shromáždění tom bude silně a mužně protestováno proti uzákonění vzpomenutého rozvodu manželského. Jako řečníci vystoupí katoličtí obecní radní Persichetti, Santucci a Jacoucci. Italská křesťanská demokracie pořádati bude 25. t. m. v Miláně sjezd, na němž bude je- dnáno o založení zvláštní organisace pro horní Italii. Za tímže účelem sejdou se 26. t. m. k prvnímu svému sjezdu cdborové organisace křesťanských Italských dělníků, kterých valně přibylo průběhem posledních měsíců. Na jednacím pořádku prvního sjezdu bude: 1. Zakládání demokratických (křesťanských) kroužků pro studium a propagandu. 2. Zřízení provinčnícha krajských svazů a pak národního výboru veškeré kře- sťanské demokracle italské. 3. Porada o založení veli- kého, denně vycházejícího ústředního orgánu křesťan- ské demokracie. 4. Ustanovení spůsobu, kterak cho- vati se bude křesťanské demokracii při politickýcha administrativních volbách provinčních, obecních atd. — Jednací pořádek sjezdu odborových organisací vy- kazuje: 1. Poradu o jednotných stanovách všech zemědělských sdružení a pracovních lig (spolků pro ochranu práv). 2. Zakládání provinčních a krajských svazů. 3. Doplňovací jejich instituce, jako: venkov- ské záložny, pokladny pro nezaměstnané, potravní spolky atd. Válka v jižní Africe rozčiluje, protože vleče se do nekonečna a vedena jest jenom k hanbě brit- ského národa, anglickou veřejnost vždy víc a více. Nejnověji zabýval se jí sir Edvard Grey, jenž také patří k liberálněimperialistickému štábu lorda Rose- beryho. Pravil mimo jiné, že země si přeje co nej- toužebněji brzkého ukončení války, ale bez ohrožení britských zájmů v jižní Africe. Boerům bylo bu dlu- žno poskytnouti největší míry svobody, ale uvnitř říše. Než Anglicko neleká se prý důrazného pokračo- vání ve válce, neboť nezávisí to od vlády. Dolní sněmovna nebyla prý nkdy jednomyslnější, nežli v otázce týkající se pokr čování ve válce, ale nikdy také prý nestavěla se rozhodnutí proti neodvislosti boerských států. Kdyby Boerové učinili snad nějaké návrhy na uzavření míru, mělo by Anglicko je při- jati, ale před zahájením vyjednávání o mír příslušelo by prý Berům, aby vzdali se svých nároků na ne- odvislost. Že Boerové této »přátelské« rady si ani ne povšímnou, rozumí se samo sebou. V republice Paraguají vypukla revolucea presídent Aceval byl od spiklenců zajat. Pomalu nebude ve střední a jižní Americe již ani jediného státu, kterýž nebyl by zmítán vysoko dmoucími se vlnami bouří revolučních.

Zprávy církevní. Zachování církevního ducha. »Zeitschrift für kath. Theologie« vycházející v Inšpruku, přináší v posledním čísle v rozhledu časovém posudek o ně- kterých zjevech přítomnosti a praví, že třeba, aby ka- tolická theologie zachovávala a péstovala církevního ducha obsahem i formou proti protestantským vlivům. Duchem církevním třeba rozuměti nejen přijetí věro- článků, ale poměr dítěte k matce církvi, jak označen jest slovy sv. Ignáce: »Cítiti s církví.« V nové době v německých i neněmeckých krajích povstává proud, který necítí s církví. Nemluvíme-li ani o míněních, které jednoduše ani katolické nejsou, ale přece se bezpečně přednáší, zaráží zejména v theologických dí- lech prázdnota specificky katolického obsahu, zejména v dílech apologetických. Na vnitrnou tichou činnost katolické nauky klade se váha malá, kdežto chvilko- vého lesku příliš se dbá. Nejen do nedostatku cír- kevního ducha třeba si stěžovati, ale i do podkopá- vání jeho. Kam míří ty útržky a úsměšky o římské hierarchii a o rozhodnutích kongregací, o vzdělání kleru, scholastické theologli, o methodě apologetikya morálky a zbožných cvičeních? Hnusí se to ustavičné vrhání světla na protestantskou literaturu, která vždy pro nás měla jen znetvořování, a při té chvále všeho protestantského jednostranně zveličovati a sdíleti po- klésky na lidském těle církve. — Politování hodný zjev jest, že zavládla nejistá terminologle plynoucí z protestantské theologie a nevěrecké filosofie a že ka- tolické nauky víry a mravů se v takovém obalua bezúčelně podávaly, že to jest pro pozemšťana více posměchem než útčehou. Naproti tomu jest třeba