Strana 4.

Číslo 125.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 8. května 1902.

podepsaný žádá, aby mu uděleno bylo povolení ku prodeji školních knih, kalendářů, svatýchobrazů, modliteb a modlitebních knih v jeho bytě« a pak ná- sledují tyto významné poznámky: (u kalendářů) »vy- jmenují se »Havlíček« a některé jiné pokrokové, ovšem že bude se hlavně sgitovati pro »Havlíčka«. Nebu- deme ovšem prodávati obrazů svatých, ale tak se musí žádati, jinak se povolení neudě- Iuje.« Dal by se k tomuto oběžníku napsati celý komentář, než netřeba; toliko připomínáme: Pokro- kové učitelstvo bezpočtukráte štvalo proti kněžím, kteří prodávali katolické kalendáře a listy, a ejhle! Nyní každá škola stane se kolportážní stanicí směrů radikálně-pokrokových. Účel posvěcuje prostředky, učili prý Jesuíté a katolická církev. Dnes učí tomu zřejmě pokrokové učitelstvo! Jen přečteme si ony dvě znamenité poznámky a jsme dozajista naprosto o tom přesvědčení. Páni od »pokroků« nenávidí náboženství z celé duše, ale oznámení prodeje svatých obrazů atd. má aspoň u c. k. hejtmanství pomáhati jim při roz- šiřování »Havlíčka«! Kdyby něco podobného učinill kněží, to by bylo rámusu, ale páni »pokrokoví« ryjí tiše jako krtcl. Organisace »pokrokových« dodělala se již mnohých výsledků; kéž je pobídkou jistým kruhům k bedlivější a účinnější práci. Na Skutečsku, jak s dovídáme, agltuje pokrokář p. J. Klapka, učitel ve Skutči. Každý okres má svého agitátora! * Kdo hatí Slováky? »Pochybujem, žeby s našiel človek prírodovedecky vážne vzdelaný, ktorý by bol úprimným katolíkom.« — Tato svrchu uvedená slova napsal či přinesl evangelický časopis slovenský »Církevné Listy« a vyvolal tak odpověď, kterou v po- sledním čísle »Katolických Novin« irnávských dává A. Kmeť. Je to věru až příliš smutnou zásluhou slo- venských protestantů, že se v zájmu společné národní věci aspoň tak nedovedou opanovat, aby katolíky ne- uráželi. Nebo snad právě proto si takové nájezdy do- volují, domnívajíce se, že katolíci v zájmu společné národní věci si každou urážku musí nechat líbit? Na to stěžují sobě v odpovědi své »Katol. Noviny «, na- čež pisatel pokračuje: »Po predku poznamenávam, že keď by to aj pravda bolo, ako pravda nenie; to zhola ničoho nedokazuje ani pre »Cirkevné Listy «, ani pre cirkev evanjelicků v Uhorsku, mimo radosti z cudzej škody. Ale myslím, že by to ani nebolo takou škodou pre církev katolícku, bárs by ani jedon prírodovedo- vedomec nebol úprimným katolíkom: akou škodou je pre církev evanjelickú ten jej štatút, že kňaz evan- jelický nenie zavíazaný verlť to, čo hlása; poneváč on povinný je iba kázať to, čo verí oná obec, do ktorej za farára vstúpil, ale verit to on nemusí. Tento štatút svojho času Moli toris, ev. farár na Turompoli, velmi resolútne hájil na se- nforálnom konvente. Podla toho bolo by možno opra- viť hor uvedenú sadu takto: »Pochybujem, že by sa našiel evanjelický kňaz, ktorý by bol úprimným evan- jelíkom.« A to by bol veliký rozdiel, keď by ten ne- veril evanjeliumu, ktorý prírodovedu učí, a keď by neveril evanjeliumu ten, ktorý »čisté« evanjelium učí. Kam by sme potom zašli, keď by sme hladali »člo- veka prirodovedecky vážne vzdelaného, ktorý by bol úprimným evanjelíkom?« Nepochybne o vela menší percent vyšiel by na evanjelickej strane, než na ka- tolíckej.« Na to uvádí dlouhou řadu takových kato- líků, kteří byli výtečnými přírodovědci a jímž svět děkuje za různé vynálezy z oboru přírodních věd. Mezi kněžími jmenuje mezi jinými: Pauzalena z Ple- riny, který již v VI. stol. v klášteře sv. Dionysla na hoře Athos fotografovai, ctih. Bedu, sv. Vírglia, Je- suítu P. Kirchera, vynálezce laterny magiky a zakla- datele velikolepého přírodovědeckého musea v Římě, který spolu s Jesuitou P. Leurechonem vynalezl pa- rostroj, P. Prokopa Diviše, Premonstráta a vynálezce hromosvodu a dlouhou řadu katolických kněží, svět- ských i řeholních, kieří své náboženské přesvědčení zcela dobře dovedli spojovati s výtečnou znalostí věd přírodních. V příštím čísle pak slibuje ukázati, že ne- jen kněží, ale i laikové, jichž jména s úctou vyslo- vována jsou v kruzích přírodovědeckých, a kteří přes to nijak netajíli se svou láskou a oddaností ku vířea církvi katolické. * Jiní než u nás. Teprve nedávno mohli jsme ukázati na nizozemské sociální demokraty, kteří se vyslovili pro náboženskou výchovu mládeže ve ško- lách. Od našich socialistů by toho nikdo se nedo- čekal. Ale nízozemští socialisté ukázali i o posledním prvém máji, že jim neběží o vášnivé štvaní mass proti všem vyšším třídám společenským. Když amstero- damský předák dr. Troelstra uzavíral májový tábor vyslovil jménem všech účastníků purkmistroví města, jakož i policii veřejný dík a uznání. — U nás to tak udělat! *Jazyková otázka ve výboru zemském král. českého. Ve včerejší schůzi zemského vý- boru referoval přísedící hrabě Vojtěch Schönborn o několika případech, v nichž německé autonomní orgány nepřijaly přípisy české, a naopak zase české samosprávné korporace nepřijaly přípisů německých. Ve všech těchto případech učinil návrh, aby zůstalo

při dosavadní zvyklosti, t. j. aby přípisy v druhém zemském jazyku byly přijímány, aby však vyřízení těchto přípisů ponecháno bylo v té řeči, v jaké do- tyčná samosprávná korporace úřaduje. Referent od- volával se k odůvodnění svého návrhu na čl. 19. stát. zákl. zák. Němečtí přísedící pp. dr. Werun- sky a dr. Urban vyslovili se, jakž pochopitelno, protl tomuto návrhu a projevili své zvláštní návrhy v té věci, jež však byly zamítnuty. Na to byl návrh referenta většinou hlasů schválen. Mezi autonomními korporacemi, jež zamítly přijetí českých přípisů, nalé- zala se také obec liberecká, která české přípisy za- mítla s tím odůvodněním, že přípisy od »Slänkererů« nepřijímá. Vzhledem k tomuto neslušnému způsobu usnesl se zemský výbor, uděliti obel liberecké důtku. * Ze spolku „Přátel katol. českých škol bratrských“. Spolku zaslali členské příspěvky neb dar P. T. pp.: 1000 kor. na rozšiření ustavu v Bubenči dr. Fr. Kryštůfek, veliký příznivec Školských bratří a vysoce zasloužilý a obětavý předseda spolku. 250 kor. na zřízení vodovodu J b. Mil. dr. Fr. Krási. 200 kor. dr. J. Sedlák, metrop. kunovník 100 kor. J. b. M. dr. Václ. Frind, Jan Runt, k a, vikář v Kolešovicích, Václav Stejskal, farář v Libni, Svatováclavská záložna. 60 kor. dr. Fr. Kordač, rektor b. theol, semin. v Litoměřicích, dr. Jan Sýkora, rektor Magniflkus v Praze. 30 kor. Rud. Kozel, kníž. správce ve Zlonicích. 25 kor. banka „Slavia“ v P'raze. 20 kor. Šimon Bejvl, k. a. vikář ve Vinoři, Fr. Herold, arciděkan v Plzni, Fr. Herzog, kaplan v Plzni, dr. Jos. Kuchynka, kanovník na Vyšehradě, Tom. Střebský, děkau v Mikulovicích, Jos. Šauer z Angenburga. 18 kor. dr. msgr. Jos. Kovář, rektor a spirit. b. semináře v Litomě- řicích, 16 kor. Pavel P.lát, kanovník v St. Boleslavi, Václ. Růžička, farář v Stěti, Jan Šebestík, far. v Žalkovicích. 12 kor. Mart. Backl, kanovník ve St. Boleslaví, Václav Klimeš, kaplan v Brlohu, dr. Jos. Kupka, c. k. universitní profesor v Brně, Fr. Matonoha, farář ve Vážanech, Jan Matonoha, farář v Šubířově, Jos. Meloun, k. a vikář v Po- stupicích, Václ. Oplt, děkan v Libochovicích, Fr. Pospíšil, spiritual v Olomouci, Jos. Ruml, duch. správce v Praze, ThC. Jos. Řeháček, kaplan v Tuklatech, Jos. Svoboda, děkan v Turnově, Václ. Vítek, katech. na Král. Vinohra- dech, dr. Jan Vojtěch, stol. prelát v Brně, Václ. Votruba, far. v Libniši. 10 kor. Dom. Filip, prelát v Obermaist v Meraně, Václav Hladík, farář v Hoříně, Jan Klein, arci- kněz v Činěvsi, Ond. Kodar, farář v Rostenicích, Pelhř. Novák, děkan v Nov. Městě, Jan Nožička, farář v Dešeni, Fr. Pohunek, far. v Karlíně, Eug. Starý, děkan v Rovni, Jos. Svoboda, hl. farář v Praze, Jos. Ševčík, farář v Ba- bicích, Václ. Šílený, farář v Chrobolech, Ant. Štenc, kapl. v Divišově. 9 kor. 60 hal. Fr. Kotrč, holič v Praze, Fr Kubát, duch. správce v Plzni, Jos. Sedláček, c. k. prof. na Smíchově, Jos. Vávra, c. k. profesor v Praze. P. T. pp. členům a dobrodincům vzdává spolek svůj vřelý dík. Bůh zaplať, uchovej a rozmnož obětavou lásku pro vzne- šeué naéodní a křesťanské účely a učiň, by staly se zájmy naše, zrodivší se v staroslavně, apoštolskou činností světeů našich posvátné Praze, vždy vice okázalými, ba osobními zájmy všech přesvědčivých, po křesťanském obrození ná- roda toužících Čechů. Obětující přízeň, skloň se k nám zvláště nyní, kdy stíhají nás starosti o rozšíření ústavu v Bubenči. Adresa na „Správu spolku“ neb „Skolské Bra- try“, obé do Bubenče. Objednávky u Akademie křesťanské v měsíci dubnu: Cingula a jiné věci Josef Bošek, farář v Maxburgu, biret Jan Chlupáč, farář v Ovčářích, pozla- cení kalicha a novou stříbrnou nohu k němu Jan Vychodil, děkan v Želechovicích na Moravě, nádobku na sv. olej Al. Hekela, koop. v Neplachovicích u Opavy, spolkový prapor bohatě vyšitý a upravený Jos. Auděra v Protivíne v Americe, deset štol fialových, pluvial černý a černou kasuli slavnostní Sigm. Starý, gener. opat na Strahově, dvě fialové korouhve a bursu k zaopatřování nemocných farní úřad v Brušperku na Moravě, záslonky do tabernaklu a do skříňky pro uschování bohoslužebného nádobí patro- nátní úřad v Lešanech, komži pro kostelníka farní úřad v Chlumu, »kasuli bílou, rochetu, štolu, plachty oltářnía jiné kostelní prádlo Marianský spolek křesťanských dcer v Praze, *4 pluvialy, 5 kasulí, celý skvostný, bohatě vy- šitý ornát, (kasuli, dalmatiky a pluvial), nebesa skvostná a kanonické tabulky dr. Václ. Horák, velmistr ryt. řádu křižovnického v Praze, pluvial černý a 2 rochety patro- nátní úřad na Zbraslavi, vyšité pontifikální střevice Josef Böhm, kanovník v Litoměřicích, dvě fialové štoly řiditel- ství vyšší měšťanské školy v Karlíně, nebesa z žer ďmi Jos. Mara, statkář v Chlumu, záslonku do tabernaklu, štolu, pally a j. Jos. Domin, farář v Křešicích, záslony k oltáři Julie Novákova v Přistoupími, nebesa skvostná, bohatě zlatem a hedvábím vyšitá Fr. Krihl, b. vikář v Dol. Do- brouši, pláštík na ciborium zádušní úřad v Praze, opravu Těla Páně ze slonové kosti Goth. Čenský, farář v Kostelci u Křížku, pozlacení kalicha Karel Kral, farář v Lužci, vyšité stuhy Jos. Fanta, architekt v Praze, pluviál černý dominikánský klášter v Praze, prapor pro školní mládež V. Dlouhý v Stratově, mitru světící biskup dr. Václav Frind v Praze, pozlacení dvou kalichů Rud. Renda, farář v Lanžově na Moravě, cínovou nádobu do křtitelnice Fr. Lang, farář v Bernarticích, monstranci stříbrnou Antonín Malec, děkan v Bubenči, Vcely bílý ornát (kasuli, dalma- tiky a pluvial) Josef Mazanec, majitel domu na Smíchově, kasuli černou Školské sestry v Č. Budějovicích a v Jičíně, 4 svícny oltářní Jos. Krása, majitel domu v Nuslích, ko- berec oltářní F. Müller, farář v Bezdězi, lampu oltářní farní úřad ve Větrkovicích v rak. Slezsku, pláštík na sochu P. Marie paní Marie Krásová v Unhošti, červenou, fialovou a zelenou kasuli Jos. Sochor, farář v Heralticích na Moravě, korouhev červenou Josef Saska, starosta v Lip- níku v Čechách, *kasuli bílou a červenou, nádobky na sv. oleje a kaditelnici benediktinský klášter v Praze, 2 komže pro ministranty a pultík Mat. Šach, farář v Michli, pět fialových pileol světící biskup magr. dr. Fr. Krásl a svě- tíci biskup msgr. dr. Václav Frind, 2 alby, 2 rochety, biret, bursu k zaopatřování nemocných, 2 cingula, 2 hu- meraly, kasuli bílov, červenov, fialovou a černou, komži pro kostelníka, 3 korporaha, 2 pally, 6 plachet oltářních, pláštík na ciborium, antipendium, 3 štoly, zlatý třapeček ke klíčku od tabernaklu, velum, kalich, ciborium, patenku k zaopatřování, nádobku na sv. olej, kaditelnici, kropenku. mešní konvičky, missal, lampu oltákní, 6 svícnů oltářních,

pultík a harmonický zvonek kuratorium okr. nemocnice císaře a krále Františka Josefa na Král. Vinohradech, tři bílá a 3 červená antipendis vyšitá, červenou okrasu na kazatelnu, 3 cingula, 3 pally a zlatý třapeček ke klíčku od tabernaklu farní úřad v Sonnebergu, pozlacení kalicha V. Polívka, děkan v Divišově, polychromii P. Marii Lúrd- ské hradní správa J. c. k. Výsostí arciknížete Ferdinanda d'Este v Konopišti, korouhev bílou skvostnou představen- stvo obce vrutické. (* objednávky pro jubilejní diecesánní výstavu.) * Veřejné oznámení. Když byla před 20 lety založena Ústřední Matice školšká, všechny tehdejší noviny, pokládajíce ji za nejdůležitější obranné sdružení našeho národa, pojaly do svého programu účinnou její obranua podporu a uveřejňovaly všechny zprávy matiční, nečiníce nároků na odměnu nebo náhradu hotových výloh. Tento v pravdě utěšený poměr, jenž zůstane vždy důkazem vla- stenectví našeho časopisectva, potrval i tenkráte, kdy Ústřední Matice, školská jala se vydávati svůj vlastní orgán „Věstník Ústřední Matice školské“, ba zůstal v pod- statě nezměněn až na naše dny. Pravíme „v podstatě ne- změněn“; neboť české denníky, ač se stejnou blahovůlí jako dříve snaží se prospívati Ústřední Matici školské, přece jsou leckdy nuceny poodložiti zejména denní výkazy příjmů pokladny matiční, nemajíce tytýž místa ani pro všechny neodkladné zprávy vlastní redakce. Když pak vý- kaz příjmů matičních v denním listě uveřejněn býti ne- může, povstávají z toho různé domněnky a nepříjemnosti, jež jsou na újmu především samé Ústředdní Matici školské. Výbor matiční, aby předešel všelikým dotazům, oznamuje tímto veřejně, že veškeré příspěvky, do pokladny matiční odvedené, uveřejňují se v měníčním výkazu připojeném ka- ždému čísln „Věstníka Ústřední Matice školské“, který se vykládá nejen v místnostech, kde se scházejí přátelé Ústřední Matice školské, zejména v odborech sdružení, ale i mimo to posílá se všem místním odborům a všem českým okresním výborům, kromě toho pak předplatitelům nebo i do větších českých obcí, za částečnou náhradu ho- tových výloh (20 hal. za číslo). Poněvadž pak uveřejňo- váním výkazů příjmových v někohika denních listech vzniká těmto listům náklad skutečně značný, prosí výbor, aby přátelé Ústřední Matice školské, po příkladu členstva jiných dobročinných spolků, spokojovali se veřejným po- tvrzením ve „Věstníku“ matičním, zvláště když krajinské listy z něho otiskují příspěvky ze svých okresů. Na české časopisectvo pak vznáší výbor Ústřední Matice školské snažnou prosbu, aby jako až posud, i nadále chránilo mocným svým slovem nejpřednějšího ústavu našeho národa a zprávami o jeho snahách, zápasech i zvláštních pod- porách dobrodinců jeho nepřestávalo oživovati lásku k ma- tičním školám a opatrovnám, bez nichž by více než 14.000 českých dítek bylo bez vyučování jazykem mateř- ským a tedy pro národ náš snad na vždy ztraceno. *Svaz Němců ze severní Moravy koná dne 25. t. m. v Olomouci shromáždění, aby tu ujednán byl t. zv. arijský paragraf. Čelné skupiny svazu (Bund der Deutechen Nordmährens) žádají, aby ze svazu vyloučeni byli židé. Ale peněžní strýc Brass ze Záhřebu nechce o tom ani slyšet a raději přihlížeti bude na rozpuštění svazu, než aby tento existoval bez židů. Dozajista dobří přátelé! * Vyznamenání. Císař propůjčil prvnímu presi- dentovi zemského soudu ve Vídni Edvardu hr. Lameza- novi- Salinsovi titul a hodnost presidenta senátu. * Městské zastupitelstvo na Král. Vino- hradech konalo včera odpoledne o 3. hod. svou řádnou schůzi v zasedací síni městské radnice za předsednictví sta- rosty p. Víška. Když byl schválen protokol předchozí schůze, sdělil p. starosta, že člen zastupitelstva dp. farář msgr. Lehner vydal již první díl »Církevního umění XII, věku«, a sice kodex vyšehradský, a že tento díl da- roval obci vinohradské. Za tím účelem srdečně panu msgru. Lehnerovi blahopřál, což přítomní uvítali voláním: »Vý- borně!« Na to vyřízena řada stavebních záležitostí a schvá- len návrh na zakoupení usedlosti č. p. 38 »Vozová« a po- zemku č. k. 26 a 28 k rozšíření městských sadů. »Vozová« koupena za 555.000 korun, druhý pozemek za 276.000 kor. Tím rozšířen bude park nad Kanálkou a vzroste tak pěkný park s hříšti a j. v. Na to přikročeno k návrhu na zřízení městského divadla nákladem as 7(0.000 korun. Návrh ten po několika slovech p. inž. Šantrůčka schválen; divadlo bude as pro 11- 1200 osob. K oběma předchozím usnešením starosta zastupitelstvu blahopřál, a to vzdalo povstáním dík pp. stav. Burešovi, arch. Horákovi, Staňkovi a dru, Jahnovi za jich úspěšnou činnost jak v ohledu rozšíření sadů, tak v ohledu zřízení divadla. Na to schválen návrh na učinění obecní zápůjčky 2,000.000 korun, a sice od Zemské banky král. českého na dobu 75 let; dále návrh, aby městské za- stupitelstvo povolilo náklad na stavbu nové školní budovy pro 6. obecnou školu na nároží ulice Kladské, Lužické a Šlo- venské v obnosu 240.000 korun. K prozkoumání účetní zá- věrky městské spořitelny zvoleni pp. Pavlík, inž. Šantrůček a prof. Zázvorka. Do správní rady předměstských obecních jatek v Holešovicích zvoleni pp. náměstkové starosty stavitel Bureš a arch. Horák. — Odvolání P. Ros. Hermutha, býv. katechety na německé obecné škole vinohradské a nyní katechety na měšťanské škole v Chebu, v záležitosti příby- tečného zamítnuto. — Zadána byla 3 místa nadační po 340 kor. z mistrovské nadace Č. a B. Vávrových, vyřízeny chudinské podpory, osobní záležitosti úředníků a zřízenců obecních a j. v. 243 žádostí za udělení domovského práva na základě 10letého pobytu v obci vyřízeno kladně. * Druhé české divadlo na Král. Vinohra- dech. V návrhu městské rady král. vinohradské, jejž přednesl včera archit p. Horák, uvádí se následovní: Celou českou veřejností jednomyslné jest uznávána potřebaa užitečnost zřízení divadla, zvláště divadla činoherního, Mistem pro postavení tohoto druhého českého divadla jako předurčeným jsou Král. Vinohrady, majíce to nejdůležitější, čeho divadlu jest třeba, totiž intelligentní a umění milovné obecenstvo. I kdyby nebylo hleděno k tomu, že Národní divadlo nemůže stačiti obecenstvu, jemuž dnes slouží, možno říci, že Král. Vinohrady, město se 55.000 obyvately, samy o sobě potřebují vlastní své české scény. Rada městská má za povinnost obce starati se o ukojení uměleckých po- žadavků svého obyvatelstva a pokládá v první řadě divadlo, sloužící nejširšímu obecenstvu, při tom však sledující vážné cíle umělecké i národní a kulturní potřebu nejen zdejšího města, ale celého okresu. Přihlížejíc pak k temu, jak da- lekosáhlý význam mělo by zřízení divadla takového pro celý národ, pro jeho umění dramatické i literární, usnesla se rada městská po zralé úvaze ve schůzi své dne 22. dubna t. r. konané, učiniti městskému zastupitelstvu následující návrhy: 1. V zahradě Národního domu budiž vystavěno