Dne 8. května 1902

KATOLICKÉ

LISTY

Číslo 125. Strana 3.

Vyhýbáť se Koloman Széll ne tak vyjednávání jako samotnému věcnému rozhodnutí. O celé záležitosti bude rozhodnuto snad v rozmluvě, již budou míti oba předsedové ministerští dnes večer. V kruzích rakouské delegace pochybují však, že by rozmluva korunována byla žádoucím výsledkem. Bude pak točití se hlavně kolem otázky, bude-li konečně možno najíti nějaký podklad pro další vyjednávání a zdar; předseda ukerského kablnetu osvědčí, že byl by ochoten, vyho- věti aspoň takovým požadavkům vídeňské vlády, kteréž ani dost málo netýkají se uherských zájmů. Opustí-li dr. Körber Pešť ještě dnes večer, bade to asi znamením, že věci dospěly vrcholu, a že s krisí kabinetní nadchází možná také krise státní. Nový tajný rada. Císař propůjčil ndp. knížeti- arcibiskupovi solnohradskému dru. Janu Katsch- thalerovi hodnost tajného rady. Toleranění návrh středu říšského ně- meckého sněmu vyřízen byl, jak oznámeno již telegramem, dne 5. t. m. v druhém čtení. Říšský sněm přidružil se všude k návrhům výborovým, až na výminku dodatku k § 1., kterýž byl přijat se sou- hlasem středu. Lze následkem toho považovati za jisté, že říšský sněm schválí první čásť tolerančního návrhu, která zaručuje osobní státně-občanskou svo- bodu náboženskou. Druhá čásť návrhu, kteráž jedná o svobodném vykonávání náboženství korporací, byla prozatím od navrhovatelův odvolána. Za zástupeů spolčených vlád neujal se ve druhém čtení slova nikdo. Zda-li spolková rada, až říšský sněm příjme návrh ve třetím čtení, podrobí návrh takové »vážné a důkladné« úvaze, jako stalo se (přl návrhu, týka- jícím se Jesuitův a diet, t. j. zda li své rozhodnutí co možná nejvíce bude odkládati čili nic, jest nejisto Vécných důvodů k zamítnutí tak elementárních usta- novení v svobodě vykonávání náboženství není. Ne- bude proto spolkové radě jen tak snadno, aby tvrdo- šijně odpírala svůj souhlas. Bylo by věcí až přes příliš zahanbující, aby spolková rada odepírala ně- meckým státním občanům práva zde dožadovaná. Pruská sněmovna poslanecká rokovala dnes o dotazu, jejž podal jménem středu poslanec Faltin. Podkladem dotazu jest rozpuštění schůze v Rybniku proto, že na ní bylo užíváno polštiny. Posl. Faltin odůvodňoval dotaz a prohlásil, že ta- kovéto události odporují ústavě. Ministr svob. pán Hammersteln prohlásil, že uznává, že polská řeč sama nezavdala podnětu k rozpuštění schůze. On sám předložil otázku, týkající se užívání polského ja- zyka ve schůzích k rozhodnutí nejvyššího správního soudu. Upustí od svých opatření teprve pak, až tento soud promluví. Ale pro policil v Rybníku mluví prý více polehčujících okolností. Jednak byla tam zna- telna polská sgitace a předseda udělil slovo jistému velkopolskému sgitátoru, kterýž teprve nedávno byl odsouzen do vězení pro tajné spolčování. Ale ústavy celá ta záležitost se prý nedotýká, neboť nezaručuje prý nikde užívání cizí řeči v Prusku. Protože ústava o tom mlčí, nevyhražuje prý proto ještě žádných práv neněmeckým Prusům. Či snad mělo by právo pře- vážné většiny obmezováno býti na prospěch jinak mluvící menšiny, nebo měla by snad ta první býtl umlčena? (Hluk.) Řečník uvedl pak jistý případ, ve kterém chtěli Poláci donutiti Němce, jež byli přítomni v kterési schůzi, aby mluvili po polsku. Užší sněmovní volby ve Francii budou podle všeho daleko reklidněší, než-li byly volby hlavní. První zvěst v tom ohledu dochází právě z Marseillu. Strhlať se včera v tamním nádraží rvačka mezi několika sty radikálůa nacionalistů, kteří se tu shromáždili na zprávu o Brissonově cčekávsném příjezdu. Policie rozptýlila výtržníky a učinila rozsáhlá opatření, aby se při Brissonově příjezdu večer výtržnosti nemohly opakovat. Cesta presídenta Loubeta na Rus bude trvati čtrnácte dní. President odjede dne 13. května večer, tedy dva ni po užších volbách do Brestu, kam přibude dne 14. t. m. ráno. Odtud odpluje téhož dne o 5. hod. odpol. na palubě parníku »Montealen«, při čemž jej bude prováreti za tím účelem zvláště sesta- vená »batická eskadra«. Příjezd do Kronštatu cče- káván jest v noci ze dne 19. ku 20. květnu. Ca Mikuláš II. uvítá presidenta dne 20. ráno při přistání a odjede s ním do Carského Sela. Dne 21. bude veliká přehlídka vojska. Den na to navštíví carští manželé se svým hostem Petrohrad, kdež Lou- bet přijme delegece francouzských osad a ruských veleměst. Následovati bude diner na francouzském velevyslanectví, načež bude slavnostní představení v divadle. Na den 23. května jest položena návštěva Kronštadtu, načež carští manželé doprovodí presidenta Loubetta na parník »Montcalen«, na němž snídaně na rozloučenou ukončí slavnostní pro gram. Dne 28. května časně ráno bude Loubet zase již v Dünkir- chenu, odpoledne pak v Pařížl. Revoluční hnutí na Rusí nabylo již tako- vého rozšíření, že neznamená již jen porůzné projevy nespokojenosti. Naopak hnutí to znamená, že všech kruhů obyvatelstva zmocnilo se silné rozčilení a že

vedeno je také na základě určitého plánu. Jisto jest, že také vzdělsné ruské kruhy věnují mu svou velkou a vytrvalou pozornost. Ke studentům a dělníkům, jež tvoří jádro revolučních bojovníků, přidružili se nyní také sedláci, kterýžto zjev jest na Rusi až příllš řídký. Zvláště mezl třídami pracujícími vzrůstá rozčl- lení povážlívě. Sedláci v provincii poltavské rozlá- mali na př. již po statcích všecko a zničili, čeho ne- mohli odvléci. Ano zašli ve svém hněvu až tak da- leko, že vynesli z továren ohromné zásoby cukrua naházeli je pak do vody. Také v provincil charkov- ské, jež ostatně již jednou jsme zaznamenali, bylo vy- pleněno a vydrancováno 20 statků. V celé krajině jest nyní hotová hrůzovláda. Statkáři a jejich správ- cové opouštějí všecko před vztekem sedláků a děl- níků: prchají. Jest obava, že hnutí toto mohlo by se ještě rozšířiti, zvláště proto, že někteří vyšší zástupol vlády projevují neodhodlanost a slabost. Jiní úřednícl zase počínají si na rozdíl od nich s neobyčejnou přísností a dávají sedláky, jichž se zmocní, bíti od vojáků. Rozčilení dělníků v Charkově nabylo již prý takové míry, že car vzdal se svého úmyslu, podle kteréhož chtěl tam strávíti velkonoční svátky. Roz- liční ministři a jiní hodnostáři, mezi nimiž nalézá se také šlechtic Witte, dostávají ustavičně dopisy, v nichž jim jest vyhrožováno smrtí. Zvláštním zjevem jest, že tato agitace nabývá rázu proti cizincům namířeného, tak že částečně podobá se boxerskému hnutí v Cíně. Jistý řiditel továrny nalezi přeď několika dny na je- dněch ze svých dveří připevněný list, jímž vyzývá se jeho dělnictvo, aby odstranilo »ty cizí ďábly«. Vrah ruského ministra Balbašev byl vy- slýchán. Z odpovědí uvádíme některé dle »D. Mail- »Máte spoluvinníky?« »Ano, celý zástup!« »Chcete je jmenovati?« »Ne, poněvadž jest nemožno vyjme- novati celý národ. Celý ruský národ jest mým spolu- vinníkem.« »Patříte k anarchistické společnosti?« Balbašev se trpce usmál a pak propukl v křik: »Což jste tací pokrytci? Vy jste ti anarchisti a ne my,a naší svatou povinností jest, vás zničit.« Vězeň učinil prohlášení, že »osoba carova jest bezpečna před trestajícíma rukama opravářů.« M- kuláš II. jest dle jeho soudu dobrosrdečný muž, který nemá sice potřebný rozhled, ale pro svou do- brotu bude ušetřen. Za to však ministři budou bráti mzdu, až bude dána hledaná svo- boda. K ostatním otázkám mlčel. »Jsme ve vašich rukou,« odvětil, »dělejte s námi, co chcete, my ne- čekáme a neprosíme za milosrdenství. Pracujeme pro ty, kteří po nás přijdou, a nečekáme ničeho pro sebe.« Jest vidno, že nihilismus není na Rusí potlačen. Španělský král Alfons XIII. jest jediným ze všech španělských králův, kterýž může se hono- siti, že narodil se jako král. Spatřil totiž světlo světa 17. května 1886, kdežto otec jeho se rozžehnal se světem již 25. listopadu 1885. Dne 17. května složí Alfons XIII. přísahu na ústavu a bude slavnostně nastolen jako panovník. Ve Španělsku hledí vstřío této události s nadějí, že bude znamenati počátek nové éry v dějinách Španělska. Spatřují důvody toho ve vychování králově. Z počátku slabounké dítě sesílilo rozumným vychováním, kteréhož mu poskytla královna-vladařka. Důležitým činitelem byl při tom tělocvik, neboť mladý král jest nyní také smělýma vytrvalým horolezcem. Nejraději právával se s mlsdší svou cestrou, kteráž jako on »jest ratolestí Bourbonův, s živou myslí, s náklonností ke škádlení, anoi s csobními taby, jasnýma očima, širokým čelem Bour- bonův i s pravidelnými a jemnými rysy v oblíčeji«. Až do desátého svého roku byl král vychováván od žen. Potom stal se jeho vychovatelem papežský ka- plan, později pak zpovědník královny - vladařky. Správce jeho studií bydlil v zámku zrovna jako tři důstojníci, kterýmž bylo svěřeno královo vychování. Títo jsou již po leta stálými průvodci královými; jeden z nich spí s ním ustavičně v jeho ložníci. Je- den nebo druhý provází jej neustále, nevychází-li se svou matkou nebo se svými sestrami, často pak bý- vají důstojníci přítomni hodinám jeho u jiných učitelů. Při tom dostalo se Alfonsovi XIII. »více prakti- ckého a méně theoretického vychování«, nežli oby- čejně bývá u chlapců ze vznešených španělských rodin. Zvláště chváleny jsou vlohy, jaké má mladý král pro naučení se řečem. Rozumí se samo sebou, že důkladně zná svou mateřštinu a literaturu a dě- jiny španělské. Čte, dále píše a mluví dobře anglicky, francouzsky mluví plynně s lebkým přízvukem špa- nělským a dokonale vyzná se také v němčině. Ostatně ve společnosti madridského profesora universitního za- býval se také naukou národohospodářskou, sociálními otázkami a politikou. V Madridě vstává král o 7. hodině ranní nebo dříve a má až do 1. hod. odpol. vyučování, mezi tím jednu hodinu tělccviku; odpo- ledne má ještě více hodin, večer pak vyučován jest hodinu hudbě; spat chodí pravidelně o 10. hodině. Král Alfons žil doposud život velice prostý, nebot byl teprve po posledního půl druhého roku brán od své matky a sester do opery a dobrých divadel nebo do koncertů. Jednou přítemen byl již také zápasu

s býky. Jest velikým mílovníkem koní, jest dobrým jezdcem a řídí také sám své čtyřspřežení. Ve své lásce k lovu jest pravým Bourbonem. Honívá tako- řka každou neděli v Zarzuele a miluje také šerm. Jest velice oddán své matce a přeje sl, aby také po prohlášení jeho plnoletosti zůstala v zámku madrid- ském. Chová ze na své mládí velmí vážně, mluví velmi skromně, ale zůstává při tom »každým coulem králem«. Přes to je zdvořilý a plu ohledů, ano má I vřelé srdce pro své vůkolí a své služebníky. Přes- přílišných zdvořilostních projevů, na př. hojného líbání ruky nemiluje; milejší mu je mužné stlsknutí ruky, které sl vyměňuje se svými mladlstvými soudruhya učiteli. Vychází ze sebe sama, aby se jim zalíbila ukazuje jim vše, co jej zajímá. Odstoupení dánských západoindických ostrovů. Dánský sněm (landsthlng), který ustavilse jako výbor, podal včera zprávu o odstoupení západo- indlckých ostrovů. Vétšína pravice trvá na dosavad- ním usnesení sněmu, aby bylo definitivní rozhodnutí odročeno až do odhlasování koloniální rady. Veškeré ostatní strany shodly se na usnesení národní rady, jež se přímlouvá za odstoupení s podmínkou, že bude při hlasování obyvatal ostrovů docíleno většlny. Demisse portugalského ministerstva. Lissabonský časopis »Diario« oznamuje, že minister- stvo podá žádost za propuštění ihned, jakmile jen sněmovna paírů schválí smlouvu o dluzích.

Zprávy církovní. Jeho Eminencí nejdůst. pan kardinál Skrbenský, kníže-arcibiskup pražský, má dnes v 11 hodin slavnou pontifikální mši sv. v me- tropolitním chrámu Páně u sv. Víta na hradě pražském. Osobní věstník duchovenský z arcidiecése olomoucké. Přeloženi byli dpp. kaplani: Josef Faksa ze Sedlnic do Smilové a Frant. Beneš z Rudoltic do Sedlnic. Volba opata ve Vyšším Brodě na místě zemu- lého generálního opata L. Wackarze koná se dne 14. května t. r. Pouť na Sv. Horu pořádá Křesťansko-so- ciální vzdělavací a podpůrný spolek českých ženadívek v neděli, dne 11. května 1902. Pořádek pouti jest následující: Odjezd v neděli, dne 11. května 1902 I. vlaku jen z nádraží Smíchovského o 5. hod. ranní. Cena lístku s obrázkem, pořádkem slavnosti a pa- mětní stuhou 1 zl. 25 kr. Odjezd II. vlaku: 1. z nádraží cís. Františka Josefa o 5. hod. 5 min. ráno, 2. z nádraží vinohradského o 5. hod. 10 m., 3 z nádraži vyšehradského o 5. hod. 14 min., 4 z nádraží smíchovského o 5 hod. 21 min. Cena lístku (s obrázkem) 1 zl, 40 kr. Příjezd do Příbrami I. vlaku o půl 8. hod. ráno, II. před 8. hod. ranní. Než přijede do Přibrami vlak druhý, sestaví se zatím účastnice vlaku prvního v průvod, a společně se vyjde na Sv. Horu. Všecky účastnice se žádají, by pokynů pořadatolstva přesně dbaly. Na Sv. Hoře o 9. hod. po slavnostním přivítání slavná mše sv. (vsdp. dr. J. Burian), po té kázání (dp. P. Methoděj z Emaus). Odpoledne o 2. hod. křížová cesta (dp. Dlouhý-Pokorný), kázaní (dp. A. Heffmann), po té slavné požehnání a „Zdrávas“. Sv. zpo- věď. Večer přednáška v Příbrami, v místnostech pana Hendrycha, o půl 8. hod. s programem „O světovém vý- znamu sv. Otce Lva XIII.“ V pondělí, dne 12. května t.r. O 5. hod. ranní sv. zpověď; o 7. hod. ranní tichá mše sv. (vsdp. kanovník dr. Josef Burian), při níž účastnice pouti slavného generálního sv. přijímání se súčastní. Účastnice důtklivě se žádají, aby se jen tohoto sv. přijímání súčast- nily. O 9. hod. slavná mše sv. (vdp. Methoděj z Emaus). Po té slavnostní kázaní (vsdp. kanovník dr. Jos. Burian). O 12. hod. loučení a odchod. Odjezd o 1 hod. 50-minut. Příjezd do Prahy (na nádraží smíchovské) o půl 5. hod. odp. Seřadění a průvod do chrámů Páně sv. Ignáce. Sv požehnání. Upozornění. Členka, která ještě v neděli večer do Prahy jeti chce, musí míti lístek, i kdyby vyjela ze Smíchova a na Smíchově v neděli vystoupila z 1 zl 40 kr. Která by si až v Příbran i rozmyslila, že chce jeti večer v nedělí, a měla lístek za 1 zl. 25 kr., nechť to hned kon- duktérovi oznámí. Konference sv. Františka (u Křižovníků) po- řádá v neděli, 15. června pouť na Sv. Horu za vedení dp. P. Em. Pauknera a dvou duchovních. Jízdní lístek tam i zpět 1 zl. 20 kr.

Zprávy denní.

Přetvářka. Pokrokové učitelstvo rozesílá právě svým stoupencům hektografované provolání o novém kalen áři pro lid, jenž na rok 1903 vyjíti má pod názvem: »Havlíček«. Mezl jiným se tam dí: »Doporučuje se tento postup: 1. Pro každého obchod- níka, který kalendáře prodává, buď ustanoven 1 neb 2 kolegové, kteří s ním vyjednají, aby »Havlíčka« objednal. Budiž hleděno ke všem drobnějším proda- vačům v menších místech. 2. V místech, kde jsou spolky, dá se velml mnoho pro kalendáře vykonatl. S plnou energií domáhejme se, aby ve sbírce kalen- dářů, kterou pro členstvo nakupují, největším počtem zastupen byl »Havlíček«. 3. Doporučuje se vřele zí- skati licenci k prodeji kalendáře, především pro sebe. 4. Je třeba, aby sestoupila se kalendářní komise. která by měla na starosti akci pro »Havlíčka«. 5. S největším důrazem upozorněme knihkupce, aby nejen »Havlíčka« objednali, ale lidu vhodně doporu- čovali.« Po té jsou dva formuláře žádostí k c. k. hejtmanství o licenci, a) k prodeji školních knih, b) ke kolportáži. V jedné z nich se dí: »V úctě