ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 447fe750-8f0e-11dd-a5d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 43
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetl.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v neděli 6. dubna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 93.
#4 alto_textblock #4
Na ranni a vočermi Haty předplání se V Praze v administrneli na měsio. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . 8 K —h s dvoji donáškou na město. . . . . . na čtvrt leta . . . . 7 K eh ve Mliálkácht na měsio . . . . . 2 I s0 Foštoni na měsle. . . . . . na čevrt ieta : . . . 9 K s0n s dvoji zásilkou na měsíc. na ri: :: :kei
#5 alto_textblock #5
V drobném prodejie ranní čislo o sobě . . sa 8h večurni . . . . . . . za 4k Ve fliálkách na venkově- ranní čislo . . . . . . . 10k vočerní . . . . . . . . 5h
#6 alto_textblock #6
Inaeráty plati se hotově napřed- Předplaceni a inserty přijíma admínistrace v Marianské ul. , a Tam nachůzeji se těš rodakce, tiskárna a expedlne „Národnich Listů“ Rukopisy se nevracei
#7 alto_textblock #7
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20 stranách, s přílohou pro venkov o 24 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v pondělí dne 7. dubna v ob- vyklou hodinu polední.
#8 alto_textblock #8
Před rozhodnutím u Skadru
#9 alto_textblock #9
Ani osud největší a nejsilnější pevno- sti turecké, nedobytné Drinopole, jejíž pád vyhlašován za zkázu samého Cařihradu. nenapínal a nerozčiloval snad veřejnost evropskou tou měrou, jako stejný osud skalní pevnosti Skadru, skryté v divoké hornatině severoalbánské a do nedávna šíré cizině jedva známé. Dávno-li tomu, co ještě veškeren tisk anglický na vrch hlavy se smál pošetilé myšlence, aby k vůli tomu „bezvýznamné- mu skalnímu hnízdu“ Velká Britanie měla se vyrušit ze svého klidu, zatopit pod ko- tly svých obrněnců a vypravit je plnou pa- rou do modrých vln Jaderského moře na postrach Černohorcům A hle, dnes je směšná zpozdilost a ne- myslitelná absurdnost skutkem. Slavná di- plomacie Evropy, shromažďující se na be- sedách v saloně sira Edvarda Greye, zvo- lila si onu brigantskou divošinu, Albanii. za předmět své lásky a činíc si na ni bůb suď jakým právem svrchované náro- ky vlastnické, zapovídá Srbům a Černo- horcům, aby osvobozovali s mečem v ruce tamější sourodáky své z rukou surových Arnautů. Zapovídá zejména králi černo- horskému, aby dobýval na tureckém generálu Essadu pašovi albánské pevnosti Skadru, který býval druhdy kvetoucím městem srbským, ale výbojnými sultány tureckými obrácen podobně jako Drino- pol ve tvrdou baštu osmanskou, která ohrožovala Černou Horu trvalou hrůzoua nepřátelstvím záškodným, takže stala se nesnesitelnou překážkou rozvoje národa černohorského.
#10 alto_textblock #10
Kdyby se dnes na slavné té diploma- cii evropské žádalo vysvětlení, proč o to tolik usiluje, aby Skader po ka- pitulaci tureckého generála Essada paše nezůstal v rukou vítězů slovanských, nýbrž byl jim vychvácen a vydán barbar- ským Arnautům v moc, pochybujeme, že by mohla dáti rozumné odpovědi. Rozhod- ně tu nejde o prospěch civilisace, ani o klid a mír na Balkáně. Ten by si zjednaly bal- kánské státy nejlíp samy, kdyby jen Evropabyla dostála svým slavným slibům, že Balkán zůstavíjeho ná- rodům, že zůstane neutrálním, ne- inferesovaným svědkem jich životního sou- boje s půlměsícem a nebude jim chtít vychvacovat ovoce jich těžkých jako slav- ných vítězství. Nuže, dnes jest tato krásná neutralita drasticky ilustrována tímto pa- mátným usnesením vyslanecké konference v Londýně ze dne 4. t. m., kteréž dle „Reuterovy“ zprávy zní:
#11 alto_textblock #11
„Ohledně demonstrace váleč- ných lodí evropských proti Černé Ho- ře jest vše ujednáno. Veškeré velmo- ci, vyjma Ruska, se jí účastní. Váleč- ným lodím dána telegrafická nařízení, aby pluly ku pobřeží černohorskému a tam provedlyúplnoublokádu. Jedno- tlivosti uspořádejtež různí velitelé lodí. Veškeré to loďstvo bude podrobeno vrch-
#12 alto_textblock #12
nímu velení anglického důstojníka Burneye. Vysáhla tedy slavná Evropa ihned k ostřejšímu donucovacímu prostředku. než jest pouhá demonstrace lodní: nařizu- je obklíčení nedlouhého pobřeží černohor- ského (asi 10 kilometrů) celým mandelem svých lodí válečných, tak aby žádná cizí obchodní loď vůbec nemohla do přístavu černohorských vplouti a žádná z nich vy- plouti, aby blokáda byla úplná. Avšak při tom si podnikatelé výpravy té sami ne- tají, že si Černá Hora z celé té demonstra- ce a blokády mnoho dělati nebude, poně- vadž se může zásobovati po území sand- žaku ze Srbska. Také příliš dobře znaji pevnost a neohroženost charakteru staré- ho krále Nikoly černohorského, než aby se mohli kojiti nadějí, že se toho justamen- tu slavné Evropy zalekne a od dobývání Skadru honem upustí. Nastává tedy Evro- pě již dnes krušná otázka: co dále či- nit, jestli Skader padne a král Černé Hory z něho se nehne? Ja- kých donucovacích páčidel pak se proti němu uchopit? Snad „posledních argu- mentů“ z Kruppovy zbrojnice. A kdo má Černé Hoře vypovědět válku? Zda všechny velmoci nebo toliko jedna za všechny? A která? Tu je rada těžká. Ani domyslit si té eventuality slavná Evropa dosud netroufá a toliko štváčský vídeňský tisk byl by ihned ochoten za- troubit na poplach, kdyby — nu kdyby jen věděl, co by tomu řeklo to prožluklé dvojlikou hru provádějící Rusko. Ano. tu vězí pro bojechtivost vídeňských Slo- vadožroutů překážka nejtěžší. Zatím co starosta Vídně na veřejné schůzi důtklivě upozorňuje na těžkou ho- spodářskou tíseň hospodářského průmyslu vídeňského, které prý dlouho již nesnese, zatím co volá dr. Weisskirchner doslovně: „Nenastane-li záhy změna, nadejde — ka- tastrofa“ — pohrává si valná část vídeň- ské a vůbec německé žurnalistiky co nej- nesvědomitěji s ohněm albánským nejinak. než jakoby Skader byl nikoliv tureckou. nýbrž rakouskou pevností a král Nikola nám jej mermomocí vychvacoval. Frivolně prohlašuje, že prý jest při skaderské otáz- ce v sázce naše čest a důstojno st. pročež jestli komu, náleží prý nám prové- sti exekuci proti Černé Hoře a Srbům a dostati je z Albanie stůj co stůj, nechť prý to stojí sebe větších obětí na lidech a stat- cích i sebe další námahy. Ale jen kdyby té — dvojliké hry Ruska nebylo. A proto dnešní „Neue Fr. Presse“ zaklíná úřadní Rusko, aby se nedalo podnítit svými pan- slavisty a nezastalo se v rozhodné chvíl Černé Hory, neboť z takového zastání by prý vznikla válka světová. Ještě prý možno doufat, že Rusko, třeba že se ne- účastní lodní demonstrace proti břehům černohorským, přece půjde i dále s velmo- cemi, až ukáže se lodní blokáda marnoua bude třeba pomýšlet na ostřejší donucova- cí prostředky. Ale běda, kdyby Rusko tak neučinilo, nýbrž k vůli Skadru vyvolalo světovou válku. Takového šílenství prý se bohdá Rusko nedopustí. — Ale Rakousku k takovému šílenství německý tisk nesvě- domitě domlouvá. Tak na př. včerejší ví- deňský dopis „Bohemie“ končí: „Nelze-li učiniti žádných určitých sdělení o tom, čeho asi podnikne Rakousko-Uhersko případě, že nynější mezinárodní akc selže, tož nelze se přece oddávati do- mněnce, že opětné couvnutí Ra-
#13 alto_textblock #13
kousko-Uherska z poslední po- sice, kterou v balkánské krisi zaujalo, není možné, poněvadž by tím utrpělo škody hospodářské a politické, jakoby prohrálo válku, aniž by bylo učinilo i jen pokus, zdali mohlo výpravu vyhráti.
#14 alto_textblock #14
Válka na Balkáně.
#15 alto_textblock #15
Zahraniční situace stále vážna.
#16 alto_textblock #16
Z Vídně, 5. dubna. Na místech informova- ných bylo nám praveno večer, že zahraniční situace jest také po prohlášení ruského mi- nistra zahr. záležitostí Sazonova, které ostatně není do té chvíle úřadně pověřeno, pořád vážná. Čeká se osu Skadru v nejbližších snad již hodi- nách. Teprve po pádu této pevnosti a po zabrání tohoto města Černohorci a Srby bude moci býti pokračováno v jednání o akcích zahájených. Není do té chvile možno povědět, co bude druhou metou velmocí, kte- ré sedohodly pouzeolodní demon- straci, stran další stanice však doroz- uměny nejsou. Tady, ve Vídni, záleží velice na tom, aby koncert velmocí byl zachován, ale nemají zde bezpečné jistoty, bu- dou-li všechny velmoci za jedno a svorny, kdybybylonutnovůčičer- né Hoře a Srbsku jíti ke stanici druhé. Ostatně hledají se pro Černou Horu náhrady za Skader. Jedna se jž našla. Je to město Peč, v příčině kterého bude však třeba ještě transalcí se Srbskem, které dokonce nebudou snadny. Přes Londýn doěla sem zprá- va, že srbský min. předseda Pašič nejenv jednání srbsko-rakouském v příčině obchodní smlouvy, nýbrž také v jednání politickém osvědčuje mírumilovnost a smířlivost.
#17 alto_textblock #17
Dobývání Skadru.
#18 alto_textblock #18
Z Podgorice, 5. dubna. (Croatia.) Srbské i černohorské dělostřelectvo soustředilo nyní téměř úplně útok na Taraboš. Od pů- vodního plánu, aby nejprve byla dobývána Brdica, upustilo se a všechny akce soustře- děny byly na Taraboš, který ovládá Skader. Srbská děla s Bušatije byla dopravena n Širěčku Goru, odkud jest jejich činnost mno- hem účinnější. Útok Černohorců vy- kazuje nemalý úspěch. Dobyty byly již dvě řady opevnění. Černo- horci okopali se v zaujutých posi- cích 200 m. od zákopů tureckých na Taraboši. Na bombardování odpoví- dají obležení velmi slabě. Pěchota z posled- ního srbského transportu zaujala již vesměs vykázané posice, těžká děla srbská dopra- vena byla na širočku Goru a jen z menší části na Bušati. Pod jejich záštitou bude podniknut poslední rozhodující útok na tu- recké posice na Taraboš. K útoku tomu jest určena zejména srbská dí- vise drinská II. výzvy, která sesílila jižní armádu černohorskou, vedenou gene- rálem Martinovičem. Pád Taraboše se považuje za nezadržitelný a jím bude rozhodnut i osud Skadru.
#19 alto_textblock #19
Výrok krále Nikoly.
#20 alto_textblock #20
Z Londýna, 5. dubna. Král černohorský Mikuláš přijal anglické korespondenty prohlásil jim, že nežádá, leč své právo. »Co se mohu starat o Evropu, jde-li o můj lid. Válka stála nás mnoho peněz, 10.000 mých poddaných padlo a ny í se od nás žádá, abychom vzdali se ovoce této výpravy. Nemůžeme-li dostat
#21 alto_textblock #21
Skader, jsme odhodlání zahy nouti všichni v boji.
#22 alto_textblock #22
Námořní demonstrace proti Černé Hoře Z Vídně, 5. dubna. (»N. W. T.«). Kombi- novaná eskádra velmocí sestává z vojen- ských lodí, jejichž velitelství převezme an- glický admirál Burney. Rozšíření demon- strace na blokádu a případné rozšíření blo- kády přes černohorské pobřeží zůstaveno bude poradě velitelů lodí. Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes. Vojenské lodi anglické »King Edvard VII. a francouzská »Edgar Quinet« odpluly včera od Korfu do černohorských vod. Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes. Anglický křižák »Yarmouth« v noci odplul Z Paříže, 5. dubna. Večerní listy ozna- mují z Cetyně: Černohorská vláda dala bar- ským úřadům rozkaz, aby ke členům hlav- ního štábu mezinárodní námořní demonstrace chovaly se co nejzdvořileji, ale event. veškeré vojenské činy meziná- rodniho vojska ihned paraly so- valy vojenskými opatřeními z účelem obrany černohorského pobřeží.
#23 alto_textblock #23
Na ruské rady.
#24 alto_textblock #24
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Dovídám se, že rus k vláda radí Bulharsku i Srbsku, aby varo- valy se všeho, co by mohlo otřásti bal- kánský spolek. Blahodárné účinky tohoto pokynu shledávají se v určitějš stylisaci odpovědi balkánských spo- jenců. Zejmena je pozoruhodno, že připomí- nají spojenci: albanské hranice jako společnou věe. Z Bělehradu, 5. dubna. Dnešní »Samo- uprava« odkazuje srbský tisk do přísluš- ných mezi, pokud jde o útoky proti Rusku. Není prý proč rozčilovati se nad chováním Ruska — praví list — a není také příčiny chovati se nepřátelsky vůči zpřátelenýma vel mocem.
#25 alto_textblock #25
Odpor proti stanovisku Sazonova v příčině Skadru. Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr »Nár. Listů«.) Ve zdejších politických kruzích kolují zvěsti, že v Petrohradě vzmáhá se odpor proti stanovisku Sazonova v příčině Skadru a náhlé odstoupení tohoto ministra pod tímto nátlakem může vyvolati radikální změnu v oficiálním ruském hledisku na ska- derskou otázku.
#26 alto_textblock #26
Z Vídně, 5. dubna. Dnešní vídeňské zprávy o balkánských záležitostech dožily se jako pravidelně každá lež záhy důrazného dementi. Tak na př. zprávy o výrocích Sa- zonova, se kterými zejména »N. Fr. Pr. dělala velkou reklamu rakousko-uherskému stanovisku v otázce Skadru a v otázce Albanska, využívajíc jich proti balkánským státům, dožily se již v 7 hod. kategorického dementi Petrohradské telegrafní agentury která prohlásila, že depeše o výrocích Sazo- novových jsou z části nepravdivy. Zároveň uveřejnila dnes »N. Fr. Pr.e poplašné depeše o válečné náladě v Italii proti Řecku. V jedné depeši se dokonce pravilo, že Italie mobilisuje již vojenské loďstvo, aby event. vtrhlo do Epiru. Na zdejším italském velvyslanectví bylo dnes docela rázně prohlášeno, že o takovém opa- tření a zejména opatření proti Řecku nen na směrodatných místech nic známo.
#27 alto_textblock #27
Nevčasné agitace ve skupštině. Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.) Nacionalistická strana po- kračuje v agitaci pro svůj dotaz po bul- harsko-srbské smlouvě. Chce, aby vláda odpověděla na ni ve veřejné schůzi. Z informovaných poslaneckých kruhů sdělují mi však, že vláda nedopustí, aby ve veřejné skupštinské schůzi bylo o této věci debatováno. Příští schůze skupštiny bude v úterý 8. dubna.
#28 alto_textblock #28
V těžkém podezření.
#29 alto_textblock #29
Z Bělehradu, 5. dubna. (Kor. Croatia.) „Po- litika oznamuje z Cetyně, že objevena byla nová vyzvědačská aféra. Policie vnikla do domu Frant. Wimra, kapelníka dvorní černohorské ka- pely, provedla domovní prohlídku, načež zatkla jeho choť Olgu a syna Mirku, který je poslucha- čem vídeňských vysokých škol. Wimrova rodína byla v podezření, že stojí ve službě jednoho cizího vyslanectví. Provedenou domovní prohlídkou bylo toto podezření potvrzeno a následkem toho došlo pak k zatčení. Mirko Wimr byl podezříván již v říjnu minulého roku a byl vzat v Podgorici do vazby, jeho otci se však podařilo zachrániti. V Ce- tyni se již mnoho let vypravovalo, že Wimr je špehounem jednoho cizího vyslanectva. Před dvěma roky byly proti němu provedeny i důkazy, ale Wimr dovedl se tehdy vyvléci pomocí stykůs největšími osobnostmi. Je známo, že kromě těchto styků mu pomohlo i to, že Wimr ve všech vele- zrádných procesech proti mladé černohorské ge- neraci vystupoval jako důležitý usvědčující svědek František Wimr býval kdysi rakouským desát- níkem a v službách černohorské vlády dosáhl hod- nosti majora. Dlouhá léta byl vlivnou a známou osobností v Cetyní. — Uveřejňujeme tuto zprávu, dodanou nám „Korrespondencí Croatia“, jejíž válečných zpráv, v celku věrohodných, jsme občasně užívali, ale podotýkáme, že v této afféře těžkého nařčení če- ského krajana na Černé Hoře dlužno vyčkati pří- mých zpráv. Kapelník Wimr těšil se po dlouhá leta svého pobytu v Cetyni důvěře všech českých turistů, jimž byl ochotným průvodcem; také listu našemu občasně zasílal s vědomím černohorské vlády zprávy a teprve od počátku války ve zpravo- dajství pstal.
#30 alto_textblock #30
(Viz poslední zprávy.)
#31 alto_textblock #31
Úkoly Kruhu pro pěstování dějin umění.“)
#32 alto_textblock #32
Kruh pro pěstování dějin umění založen dle analogie s ostatními odbornými spolky při universitě zřízenými, jež zejména co slo- ženi a mnohých odstavců, stanov se týče. sloužily vzorem. Týká se to zvláště kategorie činných členů, k nimž přináležejí posluchači (posluchačky) dějin umění na české universitě a pak posluchači bývalí a každý s úplným akademickým vzděláním z oboru dějin umění a oborů jim nejbližších. Zakládajícími a při- spívajícími mohou se státi přátelé snah spol- kových a účast jejich ve spolku, vyjma sprá- vu, jež spočívá v rukou výboru z činných členů voleného, jest úplně táž, s týmiž právy. jako v kategorii členstva činného. Již tím, že spolek počítá s účastí student- stva, bude se „Kruh“, pokud v tomto složení potrvá, lišiti od dosavadních spolků, které se částečně dotýkají oborů, jimž má sloužiti, jako na př. „Společnost přátel starožitností
#33 alto_textblock #33
) Ustavující valná hromada tohoto nového pro vědeckou práci důležitého spolku byla dne 24. února a předseda Kruhu univ. prof. dr. K. Chy- til zahájil ji výkladem, z něhož podstatnou část zde podáváme.
#34 alto_textblock #34
FEUILLETON.
#35 alto_textblock #35
V Praze, 5. dubna,
#36 alto_textblock #36
ř. (Kronika.) Pěkný zvyk začíná s ujímat v naší českoslovanské domácnosti. Přednější časopisy, beletrické i jiné přinášejí pravidelné příspěvky psané slovenčinou. Opatření snad časem zobecní. Až pak ne- bude čísla časopisu bez nějakého sloupce nebo stránky slovenského čtení, cil dávných tužeb bude dovršen. Osvětná jednota národa 10milionového bude prokázána. A bude ko- nec svárům a zmatkům alespoň po té stránce. Zatím hádky trvají vesele dál. — Co chcete! My Čechové jsme docel za jedno. Cítíme se jediným celkem s bratry Slováky. Jen oni nechtějí. Aspoň ne všichni. Rozpadli se proto ve strany a hatí jednotné dílol . . Tedy, vina na druhé straně! Jak vždycky. Nakomihl se vám krajan Slovák z od- bojných končin. Zkusili jste, sáhnout mu trochu na zub. — Co máte proti jednotě? Jsme přece o sobě slabi, my jako vyl — Proti jednotě? Nic nemáme proti Uznáváme jednotu, pěstujeme ji, jak můžem. — A přece u vás k vůli tomu strany povstaly. — Kdež by nebylo stran! Či je u vás lépe? — Ale jedni u vás platí za přátele Čechů, druzí za nepřátelel — Na jménu nesejdel My, tak zvaní »nepřátelé« jsme přes to tak dobří Čecho- slované jako naši odpůrci. Čítáme české knihy a časopisy, zajíždíme k vám na ná- vštěvy a pěstujeme praktickou jednotu . . — Ale štvete proti nám a našim če- ským krokům a opatřením.
#37 alto_textblock #37
— Snad proti některým krokům a ně- kterým opatřením. To už jinak nejde na ve- řejnosti. Srážejí se názory . .. — Měla by se zachovávat jistá zdrže- livost! Kde je vše rozumně opatřeno, plativá úmluva, pěstovat horlivě společné zále- žitosti, ale nemícha t se navzájem do věc domácích, užších. — Bijeme, kdo do nás bíje. Bude-l smlouva navzájem platit, zařídíme se .. — A nejen tol I jazykově čím dál ví a vědomky se lišíte. Nová slova přinášíte nezvyklé obraty . .. — Nelze bránit! Básník, literát, uměle svobodně tvoří, čerpá dle potřeby z daného zdroje . .. — Vždyť se tak vzdalujete od společ ného spisovného jazyka! — Věc vývojel Také český literát, bá- sník, vědec stále se vzdalují od jazyka lidu Děje se tak všude, možno i přes to, za- chovat jednotu! Čteme pořád česky, čer- páme ze spisovné češtiny a kdo z nás pro- šel české školy, píše docela česky . . . Není sváru, aby nebylo lze domakat se shody, jak vidět! Jen vůle, je-li dobrál. * . . A přece, jakoby věci nebyly tak snadné. jak vypadajíl Otázka je tak prosta a proto se o ni svářili naši otcové už před půl sto- letím. A vlastně byla otázka už tenkrát vy- řízena. Dodnes platí, co tehdy pronesl znale poměrů svrchovaný. — Bylo a jest mé pevné přesvědčení že v celém prostoruod českého Rudohoří až k městům Bardyjovu a Humennému nad řekou Laborcí v Uhřích a na příč od hor Krkonoší až k Dunaji nad městem Komárnem t. j. v Čechách, na Moravě v uherském Slo- vensku panuje jedna a táž řeč slovanská. původně a na úsvitu naší historie je- diná, nyní však vplyvem rozmanitých okol- ností na dvě hlavní nářečí, české a slo zenské rozdělená . .
#38 alto_textblock #38
Tenkrát položena otázka, zda-li obě ná- řečí tak jsou od sebe vzdálena, že by bylo třeba oběma částem celku navždy se ro ze- jíti? Šafařík nenacházel v tom smyslu. Obě nářečí trvají vedle sebe už od nepa- mětných dob. Ale Čechové a Slováci přes všeliké neshody politických hranic tvořil spolu duchovný celek už od časů Methodovýchl — S věkem Husovým počínají se nej- starší písemné památky Slováků v Uhřích a od té doby až do nynějška (1846) vázal všecky tři větve jednoho kmenu, Čechy Moravany a Slováky, jeden a týž — s pi- sovný jazyk . .. Nebylo tu jedno nářečí zpupně posta- veno proti druhému, nýbrž cestou přiroze- ného vývoje byl společným úsilím všech stran během staletí společný nástroj kul- turný vypracován. — Na nedílném poli společné litera tury s rovným prospěchem pracovali Čechové Moravané a Slováci, o vybroušení spisov- ného jazyka a zvelebení literatury pak vši- ckni tři stejné zásluhy mají . .. A zásluhy během dob všelijak se stří- daly a přenášely. — Bylať doba, jmenovitě v druhé polo- víci sedmnáctého a první osmnáctého sto- letí, kdežto spisovný jazyk, v Čechách na Moravě pohromami krvavých válek na čas přitlumený, na Slovensku, kdež méně překážek doráželo, tím spanileji pro- kvétal . .. A co v době probuzení pro novo- věkou spisbu a osvětu českou znamenaj obě pochodňová jména slovenská Kollár Šafařík, netřeba přece dokládat! — Zkrátka, od času prvního světla. kteréž na historii česko-slovanského národu padá, až do přítomné doby nacházíme vše- cky tři ratolesti v literatuře co nejú ž eji spojeny . . . Muselať ta jednota založena býti na hlubokém a pevném základu, kteráž
#39 alto_textblock #39
v běhu tisíce let odolala všem překáž- kám i samému politickému oddělení, nikoli na choutce a zvůli jednotlivých osob, nýbrž na původní nejbližší pokrevnosti . . . na v zájemné všech výhodě a nev- hnutnosti věci samé . .. Ovšem už tenkrát, před půl stoletím vyskytly se námitky a pochybnosti, jež bylo třeba vyvracet a překonávat. — Nelze ovšem zapírati, aniž já toho zde zatajovati míním, že toto setrvání Slo- vákův s Čechy v jednotě spisovné stávalo s behem času vždy těžším a těžšim . . Příčiny toho nepohodlí jsou přerozličnéa hlavni tři. Předně zmáhající se vždy větší a větší rozdíl mezi obecnou mluvou lidu (zde i tam) . . . Za druhé povaha nověj- šího spisovného jazyka v Čechách je od star šího přirozeně rozdílná . . . a za třetí při- spěl k rozšíření mezery mezi Čechy a Slo- váky nedostatek národních škol na Slo- vensku . .. Tak s novou dobou nutně došlo na jisté rozdvojení písemnického jazyka. Na Sloven- sku po česku vychovaných vzděl an c nebylo, aspoň ne dost. A pro lid? Ne- ní-li tu třeba psát tak, aby co nejsnadněj mohl čísti. Tak se stalo, že dnes na Slo- vensku nikdo už nepíše česky, nýbrž sloven- sky. Je-li tím jednota celku národního už porušena?
#40 alto_textblock #40
— Mnoho tehdáž mezi mnou a Kollá rem o předmětu tom rozjimáno a přemitáno. Vyznám se, že se mi i tehdáž zdálo i nyn zdá, že by spisovatelé slovanští, bez új my jednoty národní, na základu zdědě- ného spisovného, jmenovitě biblického jazyka mohli dále pokračovati zvláštní, po- někud od Čechův rozdílnou cestou . . užívajíce slov a mluvení způsobův domá- cích, tam kde Čech své zvláštní, jim ne- známá anebo mémě srozumitelná má . . . Sám Kollár, přední hlasatel jednoty
#41 alto_textblock #41
česky píšící básník, vydávaje spisy pro slovenský lid, užíval slovenčiny. — Tím způsobem by literatura sloven- ská v Uhřích působila zvláštní oddíl v celku, nejsouc z něho vyňata, nýbrž v něm, co duha v duze, co kruh v kruhu obsažena. Obě strany by se navzájem podělovaly svými zvláštnimi poklady ... Tak byla otázka před padesáti lety jasně rozřešena. A dnes si máme být pro ní znovu ve vlasech?
#42 alto_textblock #42
a
#43 alto_textblock #43
Poměry čím dále nesnadnější! Možno-li jinak v moderním životě? Je tak složitý! Stále se rozvětvuje, zaplétá, přesku- puje. Moderní slovenčina tak se oddálila od češtiny, že vznikají rozpaky. — Probůh, co podnikátel voláme k Tatrám od Vltavy a šumavy. Vždyť vám už pomalu nelze rozumět! — Nemožno zamezit! Živý jazyk zne- náhla mění tvary! Také vaše čeština je jiná, než byly před třiceti a padesáti lety! — Ale, následky považte! Náš inteli- gent pomálu nebude si vědět rady s vaší prosou a vaším veršem — Podivná věc! A tolik si přec zaklá- dáte na svém českém — školství! K čemu je máte? Proč se nezařídíte dle daných po- třeb? My nemáme škol, nemáme veřejného života, všechen národní život u nás je pod- vázán, ale české knihy a časopisy přece čteme, nejsou nám obtížny ! .. — Snad je u vás na Slovensku víc přirozené potřeby, která nutí ... — Je-li u nás více potřeby, je zasb u vás více prostředků, více možnosti, opa- třit čeho třeba. Zaveďte známost o sloven- čině do svých škol, pěstujte ji ve svých čítánkách, ve své literatuře, bude pro vás zdrojem očisty a osvěžení jazyka. Je bez- toho tak zaplaven germanismy! A nebez- pečí roztržky bude zažehnáno l a«.