#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetl.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v neděli 6. dubna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 93.
#4
alto_textblock
#4
Na ranni a vočermi Haty
předplání se
V Praze v administrneli
na měsio. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . 8 K —h
s dvoji donáškou
na město. . . . . .
na čtvrt leta . . . . 7 K eh
ve Mliálkácht
na měsio . . . . . 2 I s0
Foštoni
na měsle. . . . . .
na čevrt ieta : . . . 9 K s0n
s dvoji zásilkou
na měsíc.
na ri: :: :kei
#5
alto_textblock
#5
V drobném prodejie
ranní čislo o sobě . . sa 8h
večurni . . . . . . . za 4k
Ve fliálkách na venkově-
ranní čislo . . . . . . . 10k
vočerní . . . . . . . . 5h
#6
alto_textblock
#6
Inaeráty
plati se hotově napřed-
Předplaceni a inserty přijíma
admínistrace v Marianské ul. , a
Tam nachůzeji se těš
rodakce, tiskárna a expedlne
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracei
#7
alto_textblock
#7
Dnešní číslo pro Prahu jest o 20
stranách, s přílohou pro venkov
o 24 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 7. dubna v ob-
vyklou hodinu polední.
#8
alto_textblock
#8
Před rozhodnutím u Skadru
#9
alto_textblock
#9
Ani osud největší a nejsilnější pevno-
sti turecké, nedobytné Drinopole, jejíž pád
vyhlašován za zkázu samého Cařihradu.
nenapínal a nerozčiloval snad veřejnost
evropskou tou měrou, jako stejný osud
skalní pevnosti Skadru, skryté v divoké
hornatině severoalbánské a do nedávna
šíré cizině jedva známé.
Dávno-li tomu, co ještě veškeren tisk
anglický na vrch hlavy se smál pošetilé
myšlence, aby k vůli tomu „bezvýznamné-
mu skalnímu hnízdu“ Velká Britanie měla
se vyrušit ze svého klidu, zatopit pod ko-
tly svých obrněnců a vypravit je plnou pa-
rou do modrých vln Jaderského moře na
postrach Černohorcům
A hle, dnes je směšná zpozdilost a ne-
myslitelná absurdnost skutkem. Slavná di-
plomacie Evropy, shromažďující se na be-
sedách v saloně sira Edvarda Greye, zvo-
lila si onu brigantskou divošinu, Albanii.
za předmět své lásky a činíc si na ni bůb
suď jakým právem svrchované náro-
ky vlastnické, zapovídá Srbům a Černo-
horcům, aby osvobozovali s mečem v ruce
tamější sourodáky své z rukou surových
Arnautů. Zapovídá zejména králi černo-
horskému, aby dobýval na tureckém
generálu Essadu pašovi albánské pevnosti
Skadru, který býval druhdy kvetoucím
městem srbským, ale výbojnými sultány
tureckými obrácen podobně jako Drino-
pol ve tvrdou baštu osmanskou, která
ohrožovala Černou Horu trvalou hrůzoua
nepřátelstvím záškodným, takže stala se
nesnesitelnou překážkou rozvoje národa
černohorského.
#10
alto_textblock
#10
Kdyby se dnes na slavné té diploma-
cii evropské žádalo vysvětlení, proč o
to tolik usiluje, aby Skader po ka-
pitulaci tureckého generála Essada paše
nezůstal v rukou vítězů slovanských,
nýbrž byl jim vychvácen a vydán barbar-
ským Arnautům v moc, pochybujeme, že
by mohla dáti rozumné odpovědi. Rozhod-
ně tu nejde o prospěch civilisace, ani o klid
a mír na Balkáně. Ten by si zjednaly bal-
kánské státy nejlíp samy, kdyby jen
Evropabyla dostála svým slavným
slibům, že Balkán zůstavíjeho ná-
rodům, že zůstane neutrálním, ne-
inferesovaným svědkem jich životního sou-
boje s půlměsícem a nebude jim chtít
vychvacovat ovoce jich těžkých jako slav-
ných vítězství. Nuže, dnes jest tato krásná
neutralita drasticky ilustrována tímto pa-
mátným usnesením vyslanecké konference
v Londýně ze dne 4. t. m., kteréž dle
„Reuterovy“ zprávy zní:
#11
alto_textblock
#11
„Ohledně demonstrace váleč-
ných lodí evropských proti Černé Ho-
ře jest vše ujednáno. Veškeré velmo-
ci, vyjma Ruska, se jí účastní. Váleč-
ným lodím dána telegrafická nařízení, aby
pluly ku pobřeží černohorskému a tam
provedlyúplnoublokádu. Jedno-
tlivosti uspořádejtež různí velitelé lodí.
Veškeré to loďstvo bude podrobeno vrch-
#12
alto_textblock
#12
nímu velení anglického důstojníka
Burneye.
Vysáhla tedy slavná Evropa ihned
k ostřejšímu donucovacímu prostředku.
než jest pouhá demonstrace lodní: nařizu-
je obklíčení nedlouhého pobřeží černohor-
ského (asi 10 kilometrů) celým mandelem
svých lodí válečných, tak aby žádná cizí
obchodní loď vůbec nemohla do přístavu
černohorských vplouti a žádná z nich vy-
plouti, aby blokáda byla úplná. Avšak
při tom si podnikatelé výpravy té sami ne-
tají, že si Černá Hora z celé té demonstra-
ce a blokády mnoho dělati nebude, poně-
vadž se může zásobovati po území sand-
žaku ze Srbska. Také příliš dobře znaji
pevnost a neohroženost charakteru staré-
ho krále Nikoly černohorského, než aby
se mohli kojiti nadějí, že se toho justamen-
tu slavné Evropy zalekne a od dobývání
Skadru honem upustí. Nastává tedy Evro-
pě již dnes krušná otázka: co dále či-
nit, jestli Skader padne a král
Černé Hory z něho se nehne? Ja-
kých donucovacích páčidel pak se proti
němu uchopit? Snad „posledních argu-
mentů“ z Kruppovy zbrojnice. A kdo má
Černé Hoře vypovědět válku? Zda
všechny velmoci nebo toliko jedna za
všechny? A která? Tu je rada těžká.
Ani domyslit si té eventuality slavná
Evropa dosud netroufá a toliko štváčský
vídeňský tisk byl by ihned ochoten za-
troubit na poplach, kdyby — nu kdyby
jen věděl, co by tomu řeklo to prožluklé
dvojlikou hru provádějící Rusko. Ano.
tu vězí pro bojechtivost vídeňských Slo-
vadožroutů překážka nejtěžší.
Zatím co starosta Vídně na veřejné
schůzi důtklivě upozorňuje na těžkou ho-
spodářskou tíseň hospodářského průmyslu
vídeňského, které prý dlouho již nesnese,
zatím co volá dr. Weisskirchner doslovně:
„Nenastane-li záhy změna, nadejde — ka-
tastrofa“ — pohrává si valná část vídeň-
ské a vůbec německé žurnalistiky co nej-
nesvědomitěji s ohněm albánským nejinak.
než jakoby Skader byl nikoliv tureckou.
nýbrž rakouskou pevností a král Nikola
nám jej mermomocí vychvacoval. Frivolně
prohlašuje, že prý jest při skaderské otáz-
ce v sázce naše čest a důstojno st.
pročež jestli komu, náleží prý nám prové-
sti exekuci proti Černé Hoře a Srbům a
dostati je z Albanie stůj co stůj, nechť prý
to stojí sebe větších obětí na lidech a stat-
cích i sebe další námahy. Ale jen kdyby
té — dvojliké hry Ruska nebylo. A proto
dnešní „Neue Fr. Presse“ zaklíná úřadní
Rusko, aby se nedalo podnítit svými pan-
slavisty a nezastalo se v rozhodné chvíl
Černé Hory, neboť z takového zastání by
prý vznikla válka světová. Ještě prý
možno doufat, že Rusko, třeba že se ne-
účastní lodní demonstrace proti břehům
černohorským, přece půjde i dále s velmo-
cemi, až ukáže se lodní blokáda marnoua
bude třeba pomýšlet na ostřejší donucova-
cí prostředky. Ale běda, kdyby Rusko tak
neučinilo, nýbrž k vůli Skadru vyvolalo
světovou válku. Takového šílenství prý se
bohdá Rusko nedopustí. — Ale Rakousku
k takovému šílenství německý tisk nesvě-
domitě domlouvá. Tak na př. včerejší ví-
deňský dopis „Bohemie“ končí: „Nelze-li
učiniti žádných určitých sdělení o tom,
čeho asi podnikne Rakousko-Uhersko
případě, že nynější mezinárodní akc
selže, tož nelze se přece oddávati do-
mněnce, že opětné couvnutí Ra-
#13
alto_textblock
#13
kousko-Uherska z poslední po-
sice, kterou v balkánské krisi zaujalo,
není možné, poněvadž by tím utrpělo
škody hospodářské a politické, jakoby
prohrálo válku, aniž by bylo učinilo i jen
pokus, zdali mohlo výpravu vyhráti.
#14
alto_textblock
#14
Válka na Balkáně.
#15
alto_textblock
#15
Zahraniční situace stále vážna.
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 5. dubna. Na místech informova-
ných bylo nám praveno večer, že zahraniční
situace jest také po prohlášení ruského mi-
nistra zahr. záležitostí Sazonova, které
ostatně není do té chvíle úřadně
pověřeno, pořád vážná. Čeká se osu
Skadru v nejbližších snad již hodi-
nách. Teprve po pádu této pevnosti a po
zabrání tohoto města Černohorci a Srby bude
moci býti pokračováno v jednání o akcích
zahájených. Není do té chvile možno povědět,
co bude druhou metou velmocí, kte-
ré sedohodly pouzeolodní demon-
straci, stran další stanice však doroz-
uměny nejsou. Tady, ve Vídni, záleží velice na
tom, aby koncert velmocí byl zachován, ale
nemají zde bezpečné jistoty, bu-
dou-li všechny velmoci za jedno a
svorny, kdybybylonutnovůčičer-
né Hoře a Srbsku jíti ke stanici
druhé. Ostatně hledají se pro Černou Horu
náhrady za Skader. Jedna se jž našla. Je to
město Peč, v příčině kterého bude však třeba
ještě transalcí se Srbskem, které dokonce
nebudou snadny. Přes Londýn doěla sem zprá-
va, že srbský min. předseda Pašič nejenv
jednání srbsko-rakouském v příčině obchodní
smlouvy, nýbrž také v jednání politickém
osvědčuje mírumilovnost a smířlivost.
#17
alto_textblock
#17
Dobývání Skadru.
#18
alto_textblock
#18
Z Podgorice, 5. dubna. (Croatia.) Srbské
i černohorské dělostřelectvo soustředilo nyní
téměř úplně útok na Taraboš. Od pů-
vodního plánu, aby nejprve byla dobývána
Brdica, upustilo se a všechny akce soustře-
děny byly na Taraboš, který ovládá Skader.
Srbská děla s Bušatije byla dopravena n
Širěčku Goru, odkud jest jejich činnost mno-
hem účinnější. Útok Černohorců vy-
kazuje nemalý úspěch. Dobyty
byly již dvě řady opevnění. Černo-
horci okopali se v zaujutých posi-
cích 200 m. od zákopů tureckých
na Taraboši. Na bombardování odpoví-
dají obležení velmi slabě. Pěchota z posled-
ního srbského transportu zaujala již vesměs
vykázané posice, těžká děla srbská dopra-
vena byla na širočku Goru a jen z menší
části na Bušati. Pod jejich záštitou bude
podniknut poslední rozhodující útok na tu-
recké posice na Taraboš. K útoku tomu
jest určena zejména srbská dí-
vise drinská II. výzvy, která sesílila
jižní armádu černohorskou, vedenou gene-
rálem Martinovičem. Pád Taraboše se
považuje za nezadržitelný a jím
bude rozhodnut i osud Skadru.
#19
alto_textblock
#19
Výrok krále Nikoly.
#20
alto_textblock
#20
Z Londýna, 5. dubna. Král černohorský
Mikuláš přijal anglické korespondenty
prohlásil jim, že nežádá, leč své právo.
»Co se mohu starat o Evropu,
jde-li o můj lid. Válka stála nás mnoho
peněz, 10.000 mých poddaných padlo a ny í
se od nás žádá, abychom vzdali se ovoce
této výpravy. Nemůžeme-li dostat
#21
alto_textblock
#21
Skader, jsme odhodlání zahy
nouti všichni v boji.
#22
alto_textblock
#22
Námořní demonstrace proti Černé Hoře
Z Vídně, 5. dubna. (»N. W. T.«). Kombi-
novaná eskádra velmocí sestává z vojen-
ských lodí, jejichž velitelství převezme an-
glický admirál Burney. Rozšíření demon-
strace na blokádu a případné rozšíření blo-
kády přes černohorské pobřeží zůstaveno
bude poradě velitelů lodí.
Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes.
Vojenské lodi anglické »King Edvard VII.
a francouzská »Edgar Quinet« odpluly včera
od Korfu do černohorských vod.
Z Athén, 5. dubna. (Ag. d'Athěnes.
Anglický křižák »Yarmouth« v noci odplul
Z Paříže, 5. dubna. Večerní listy ozna-
mují z Cetyně: Černohorská vláda dala bar-
ským úřadům rozkaz, aby ke členům hlav-
ního štábu mezinárodní námořní demonstrace
chovaly se co nejzdvořileji, ale event.
veškeré vojenské činy meziná-
rodniho vojska ihned paraly so-
valy vojenskými opatřeními z
účelem obrany černohorského
pobřeží.
#23
alto_textblock
#23
Na ruské rady.
#24
alto_textblock
#24
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr.
»Nár. Listů«.) Dovídám se, že rus k
vláda radí Bulharsku i Srbsku, aby varo-
valy se všeho, co by mohlo otřásti bal-
kánský spolek. Blahodárné účinky
tohoto pokynu shledávají se v určitějš
stylisaci odpovědi balkánských spo-
jenců. Zejmena je pozoruhodno, že připomí-
nají spojenci: albanské hranice jako
společnou věe.
Z Bělehradu, 5. dubna. Dnešní »Samo-
uprava« odkazuje srbský tisk do přísluš-
ných mezi, pokud jde o útoky proti Rusku.
Není prý proč rozčilovati se nad chováním
Ruska — praví list — a není také příčiny
chovati se nepřátelsky vůči zpřátelenýma vel
mocem.
#25
alto_textblock
#25
Odpor proti stanovisku Sazonova
v příčině Skadru.
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr
»Nár. Listů«.) Ve zdejších politických kruzích
kolují zvěsti, že v Petrohradě vzmáhá se
odpor proti stanovisku Sazonova v příčině
Skadru a náhlé odstoupení tohoto ministra
pod tímto nátlakem může vyvolati radikální
změnu v oficiálním ruském hledisku na ska-
derskou otázku.
#26
alto_textblock
#26
Z Vídně, 5. dubna. Dnešní vídeňské
zprávy o balkánských záležitostech dožily se
jako pravidelně každá lež záhy důrazného
dementi. Tak na př. zprávy o výrocích Sa-
zonova, se kterými zejména »N. Fr. Pr.
dělala velkou reklamu rakousko-uherskému
stanovisku v otázce Skadru a v otázce
Albanska, využívajíc jich proti balkánským
státům, dožily se již v 7 hod. kategorického
dementi Petrohradské telegrafní agentury
která prohlásila, že depeše o výrocích Sazo-
novových jsou z části nepravdivy.
Zároveň uveřejnila dnes »N. Fr. Pr.e
poplašné depeše o válečné náladě v Italii
proti Řecku. V jedné depeši se dokonce
pravilo, že Italie mobilisuje již vojenské
loďstvo, aby event. vtrhlo do Epiru. Na
zdejším italském velvyslanectví bylo dnes
docela rázně prohlášeno, že o takovém opa-
tření a zejména opatření proti Řecku nen
na směrodatných místech nic známo.
#27
alto_textblock
#27
Nevčasné agitace ve skupštině.
Sl-k. Z Bělehradu, 5. dubna. (Zvl. tlgr.
»Nár. Listů«.) Nacionalistická strana po-
kračuje v agitaci pro svůj dotaz po bul-
harsko-srbské smlouvě. Chce, aby
vláda odpověděla na ni ve veřejné schůzi.
Z informovaných poslaneckých kruhů sdělují
mi však, že vláda nedopustí, aby ve
veřejné skupštinské schůzi bylo o této věci
debatováno. Příští schůze skupštiny bude
v úterý 8. dubna.
#28
alto_textblock
#28
V těžkém podezření.
#29
alto_textblock
#29
Z Bělehradu, 5. dubna. (Kor. Croatia.) „Po-
litika oznamuje z Cetyně, že objevena byla
nová vyzvědačská aféra. Policie vnikla do domu
Frant. Wimra, kapelníka dvorní černohorské ka-
pely, provedla domovní prohlídku, načež zatkla
jeho choť Olgu a syna Mirku, který je poslucha-
čem vídeňských vysokých škol. Wimrova rodína
byla v podezření, že stojí ve službě jednoho cizího
vyslanectví. Provedenou domovní prohlídkou bylo
toto podezření potvrzeno a následkem toho došlo
pak k zatčení. Mirko Wimr byl podezříván již
v říjnu minulého roku a byl vzat v Podgorici do
vazby, jeho otci se však podařilo zachrániti. V Ce-
tyni se již mnoho let vypravovalo, že Wimr je
špehounem jednoho cizího vyslanectva. Před dvěma
roky byly proti němu provedeny i důkazy, ale
Wimr dovedl se tehdy vyvléci pomocí stykůs
největšími osobnostmi. Je známo, že kromě těchto
styků mu pomohlo i to, že Wimr ve všech vele-
zrádných procesech proti mladé černohorské ge-
neraci vystupoval jako důležitý usvědčující svědek
František Wimr býval kdysi rakouským desát-
níkem a v službách černohorské vlády dosáhl hod-
nosti majora. Dlouhá léta byl vlivnou a známou
osobností v Cetyní. —
Uveřejňujeme tuto zprávu, dodanou nám
„Korrespondencí Croatia“, jejíž válečných zpráv,
v celku věrohodných, jsme občasně užívali, ale
podotýkáme, že v této afféře těžkého nařčení če-
ského krajana na Černé Hoře dlužno vyčkati pří-
mých zpráv. Kapelník Wimr těšil se po dlouhá
leta svého pobytu v Cetyni důvěře všech českých
turistů, jimž byl ochotným průvodcem; také listu
našemu občasně zasílal s vědomím černohorské
vlády zprávy a teprve od počátku války ve zpravo-
dajství pstal.
#30
alto_textblock
#30
(Viz poslední zprávy.)
#31
alto_textblock
#31
Úkoly Kruhu pro pěstování
dějin umění.“)
#32
alto_textblock
#32
Kruh pro pěstování dějin umění založen
dle analogie s ostatními odbornými spolky
při universitě zřízenými, jež zejména co slo-
ženi a mnohých odstavců, stanov se týče.
sloužily vzorem. Týká se to zvláště kategorie
činných členů, k nimž přináležejí posluchači
(posluchačky) dějin umění na české universitě
a pak posluchači bývalí a každý s úplným
akademickým vzděláním z oboru dějin umění
a oborů jim nejbližších. Zakládajícími a při-
spívajícími mohou se státi přátelé snah spol-
kových a účast jejich ve spolku, vyjma sprá-
vu, jež spočívá v rukou výboru z činných
členů voleného, jest úplně táž, s týmiž právy.
jako v kategorii členstva činného.
Již tím, že spolek počítá s účastí student-
stva, bude se „Kruh“, pokud v tomto složení
potrvá, lišiti od dosavadních spolků, které
se částečně dotýkají oborů, jimž má sloužiti,
jako na př. „Společnost přátel starožitností
#33
alto_textblock
#33
) Ustavující valná hromada tohoto nového
pro vědeckou práci důležitého spolku byla dne
24. února a předseda Kruhu univ. prof. dr. K. Chy-
til zahájil ji výkladem, z něhož podstatnou část
zde podáváme.
#34
alto_textblock
#34
FEUILLETON.
#35
alto_textblock
#35
V Praze, 5. dubna,
#36
alto_textblock
#36
ř. (Kronika.) Pěkný zvyk začíná s
ujímat v naší českoslovanské domácnosti.
Přednější časopisy, beletrické i jiné přinášejí
pravidelné příspěvky psané slovenčinou.
Opatření snad časem zobecní. Až pak ne-
bude čísla časopisu bez nějakého sloupce
nebo stránky slovenského čtení, cil dávných
tužeb bude dovršen. Osvětná jednota národa
10milionového bude prokázána. A bude ko-
nec svárům a zmatkům alespoň po té stránce.
Zatím hádky trvají vesele dál.
— Co chcete! My Čechové jsme docel
za jedno. Cítíme se jediným celkem s bratry
Slováky. Jen oni nechtějí. Aspoň ne všichni.
Rozpadli se proto ve strany a hatí jednotné
dílol . .
Tedy, vina na druhé straně! Jak
vždycky.
Nakomihl se vám krajan Slovák z od-
bojných končin. Zkusili jste, sáhnout mu
trochu na zub.
— Co máte proti jednotě? Jsme přece
o sobě slabi, my jako vyl
— Proti jednotě? Nic nemáme proti
Uznáváme jednotu, pěstujeme ji, jak můžem.
— A přece u vás k vůli tomu strany
povstaly.
— Kdež by nebylo stran! Či je u vás
lépe?
— Ale jedni u vás platí za přátele
Čechů, druzí za nepřátelel
— Na jménu nesejdel My, tak zvaní
»nepřátelé« jsme přes to tak dobří Čecho-
slované jako naši odpůrci. Čítáme české
knihy a časopisy, zajíždíme k vám na ná-
vštěvy a pěstujeme praktickou jednotu . .
— Ale štvete proti nám a našim če-
ským krokům a opatřením.
#37
alto_textblock
#37
— Snad proti některým krokům a ně-
kterým opatřením. To už jinak nejde na ve-
řejnosti. Srážejí se názory . ..
— Měla by se zachovávat jistá zdrže-
livost! Kde je vše rozumně opatřeno, plativá
úmluva, pěstovat horlivě společné zále-
žitosti, ale nemícha t se navzájem do věc
domácích, užších.
— Bijeme, kdo do nás bíje. Bude-l
smlouva navzájem platit, zařídíme se ..
— A nejen tol I jazykově čím dál ví
a vědomky se lišíte. Nová slova přinášíte
nezvyklé obraty . ..
— Nelze bránit! Básník, literát, uměle
svobodně tvoří, čerpá dle potřeby z daného
zdroje . ..
— Vždyť se tak vzdalujete od společ
ného spisovného jazyka!
— Věc vývojel Také český literát, bá-
sník, vědec stále se vzdalují od jazyka lidu
Děje se tak všude, možno i přes to, za-
chovat jednotu! Čteme pořád česky, čer-
páme ze spisovné češtiny a kdo z nás pro-
šel české školy, píše docela česky . . .
Není sváru, aby nebylo lze domakat se
shody, jak vidět! Jen vůle, je-li dobrál.
* . .
A přece, jakoby věci nebyly tak snadné.
jak vypadajíl Otázka je tak prosta a proto
se o ni svářili naši otcové už před půl sto-
letím. A vlastně byla otázka už tenkrát vy-
řízena. Dodnes platí, co tehdy pronesl znale
poměrů svrchovaný.
— Bylo a jest mé pevné přesvědčení
že v celém prostoruod českého Rudohoří
až k městům Bardyjovu a Humennému nad
řekou Laborcí v Uhřích a na příč od hor
Krkonoší až k Dunaji nad městem Komárnem
t. j. v Čechách, na Moravě v uherském Slo-
vensku panuje jedna a táž řeč slovanská.
původně a na úsvitu naší historie je-
diná, nyní však vplyvem rozmanitých okol-
ností na dvě hlavní nářečí, české a slo
zenské rozdělená . .
#38
alto_textblock
#38
Tenkrát položena otázka, zda-li obě ná-
řečí tak jsou od sebe vzdálena, že by bylo
třeba oběma částem celku navždy se ro ze-
jíti? Šafařík nenacházel v tom smyslu.
Obě nářečí trvají vedle sebe už od nepa-
mětných dob. Ale Čechové a Slováci přes
všeliké neshody politických hranic tvořil
spolu duchovný celek už od časů
Methodovýchl
— S věkem Husovým počínají se nej-
starší písemné památky Slováků v Uhřích
a od té doby až do nynějška (1846) vázal
všecky tři větve jednoho kmenu, Čechy
Moravany a Slováky, jeden a týž — s pi-
sovný jazyk . ..
Nebylo tu jedno nářečí zpupně posta-
veno proti druhému, nýbrž cestou přiroze-
ného vývoje byl společným úsilím všech
stran během staletí společný nástroj kul-
turný vypracován.
— Na nedílném poli společné litera tury
s rovným prospěchem pracovali Čechové
Moravané a Slováci, o vybroušení spisov-
ného jazyka a zvelebení literatury pak vši-
ckni tři stejné zásluhy mají . ..
A zásluhy během dob všelijak se stří-
daly a přenášely.
— Bylať doba, jmenovitě v druhé polo-
víci sedmnáctého a první osmnáctého sto-
letí, kdežto spisovný jazyk, v Čechách
na Moravě pohromami krvavých válek na
čas přitlumený, na Slovensku, kdež méně
překážek doráželo, tím spanileji pro-
kvétal . ..
A co v době probuzení pro novo-
věkou spisbu a osvětu českou znamenaj
obě pochodňová jména slovenská Kollár
Šafařík, netřeba přece dokládat!
— Zkrátka, od času prvního světla.
kteréž na historii česko-slovanského národu
padá, až do přítomné doby nacházíme vše-
cky tři ratolesti v literatuře co nejú ž eji
spojeny . . . Muselať ta jednota založena
býti na hlubokém a pevném základu, kteráž
#39
alto_textblock
#39
v běhu tisíce let odolala všem překáž-
kám i samému politickému oddělení, nikoli
na choutce a zvůli jednotlivých osob, nýbrž
na původní nejbližší pokrevnosti . . . na
v zájemné všech výhodě a nev-
hnutnosti věci samé . ..
Ovšem už tenkrát, před půl stoletím
vyskytly se námitky a pochybnosti, jež bylo
třeba vyvracet a překonávat.
— Nelze ovšem zapírati, aniž já toho
zde zatajovati míním, že toto setrvání Slo-
vákův s Čechy v jednotě spisovné stávalo s
behem času vždy těžším a těžšim . .
Příčiny toho nepohodlí jsou přerozličnéa
hlavni tři. Předně zmáhající se vždy větší
a větší rozdíl mezi obecnou mluvou lidu
(zde i tam) . . . Za druhé povaha nověj-
šího spisovného jazyka v Čechách je od star
šího přirozeně rozdílná . . . a za třetí při-
spěl k rozšíření mezery mezi Čechy a Slo-
váky nedostatek národních škol na Slo-
vensku . ..
Tak s novou dobou nutně došlo na jisté
rozdvojení písemnického jazyka. Na Sloven-
sku po česku vychovaných vzděl an c
nebylo, aspoň ne dost. A pro lid? Ne-
ní-li tu třeba psát tak, aby co nejsnadněj
mohl čísti. Tak se stalo, že dnes na Slo-
vensku nikdo už nepíše česky, nýbrž sloven-
sky. Je-li tím jednota celku národního
už porušena?
#40
alto_textblock
#40
— Mnoho tehdáž mezi mnou a Kollá
rem o předmětu tom rozjimáno a přemitáno.
Vyznám se, že se mi i tehdáž zdálo i nyn
zdá, že by spisovatelé slovanští, bez új my
jednoty národní, na základu zdědě-
ného spisovného, jmenovitě biblického jazyka
mohli dále pokračovati zvláštní, po-
někud od Čechův rozdílnou cestou . .
užívajíce slov a mluvení způsobův domá-
cích, tam kde Čech své zvláštní, jim ne-
známá anebo mémě srozumitelná má . . .
Sám Kollár, přední hlasatel jednoty
#41
alto_textblock
#41
česky píšící básník, vydávaje spisy pro
slovenský lid, užíval slovenčiny.
— Tím způsobem by literatura sloven-
ská v Uhřích působila zvláštní oddíl
v celku, nejsouc z něho vyňata, nýbrž
v něm, co duha v duze, co kruh v kruhu
obsažena. Obě strany by se navzájem
podělovaly svými zvláštnimi poklady ...
Tak byla otázka před padesáti lety
jasně rozřešena.
A dnes si máme být pro ní znovu ve
vlasech?
#43
alto_textblock
#43
Poměry čím dále nesnadnější!
Možno-li jinak v moderním životě? Je tak
složitý! Stále se rozvětvuje, zaplétá, přesku-
puje. Moderní slovenčina tak se oddálila od
češtiny, že vznikají rozpaky.
— Probůh, co podnikátel voláme
k Tatrám od Vltavy a šumavy. Vždyť vám
už pomalu nelze rozumět!
— Nemožno zamezit! Živý jazyk zne-
náhla mění tvary! Také vaše čeština je
jiná, než byly před třiceti a padesáti lety!
— Ale, následky považte! Náš inteli-
gent pomálu nebude si vědět rady s vaší
prosou a vaším veršem
— Podivná věc! A tolik si přec zaklá-
dáte na svém českém — školství! K čemu
je máte? Proč se nezařídíte dle daných po-
třeb? My nemáme škol, nemáme veřejného
života, všechen národní život u nás je pod-
vázán, ale české knihy a časopisy přece
čteme, nejsou nám obtížny ! ..
— Snad je u vás na Slovensku víc
přirozené potřeby, která nutí ...
— Je-li u nás více potřeby, je zasb
u vás více prostředků, více možnosti, opa-
třit čeho třeba. Zaveďte známost o sloven-
čině do svých škol, pěstujte ji ve svých
čítánkách, ve své literatuře, bude pro vás
zdrojem očisty a osvěžení jazyka. Je bez-
toho tak zaplaven germanismy! A nebez-
pečí roztržky bude zažehnáno l a«.