ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 4425b850-6603-11dc-8db1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 33
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
26. března 1901
#4 alto_textblock #4
Číslo 84.
#5 alto_textblock #5
území, vyznačeného úbytkem nebo stagnací oby vatelskou. Vedle toho v Čechách lze pozorovati takové řídnoucí okresy ještě na západě (okre rokycansko kralovicko-žlutický a Planá) a kromě toho i v severo-západních Čechách celou sku- pinu, jejíž střediskem je Mnichovo Hradiště a Turnov. Příznačný zjev tento zajisté padá tin více na váhu, ježto již předehozí sčítaci perioda 1880/90 soudila na podobné chabnutí rozvoje obyvatelského a lze tedy miti za to, nehledíme-li k jednotlivým singulárním vlivům, že jsout hluboko vkořeněné příčiny, které tak vlivně utva řují poměry populační. Podobný úkaz depopulace konstatován b v souhlasu s tendenef sčitání předešlých i v se- verozápadním cípu Tyrolska, a v dlouhém pruhu, táhnoucím se podél jihovýchodních hranic tyrol- ských do středu Korutan, odkudž vybihá jedna na sever, tvoře skupinu jižně Štyrského Hradce, jednak na jih, zaujímaje vážnou část východní Krajiný, připinaje se bezprostředně k samým hranicím uherským. Tento markantní zjev, který v největš míře postihuje království české, jež z celé Cis- lajlanie vykazuje nejvíce okresů s ob ývalelstvem nalézajícím se ve zpětném chodu rozvojovém. a k němuž v nedaleké vzdálenosti pojí se i Mo- rava, přirozeně nutí k otázce, čím tento úbylek byl způsoben, zda nedostatkem přírozeného roz- voje pohybu obyvatelského (t. j. menším počtem narozených oproti počtu zemřelých) či vzrostem hnuti vystěhovaleckého. Protože činitel prvý je přesně úřadní statistikou rok od roku zjišto- ván, můžeme přesně rozhodnouti. Přebytek na- rozených v době od 1. ledna 1891 do 31. pro- since 1900 obnášel dle officiálních záznamů, pří čemž pro rok 1900, za který data dosu nebyla zjištěna, vzat průměr předchozího pěti- letí, v Čechách 594.476*), na Moravě 234.360, ve Slezsku 74.307 (za účelem srovnání: v ce- lém Předlitavku 2,633.879). Kdyby počet oby- vatelstva nebyl modifikován činitelem druhým, ruchem vystěhovaleckým, ohnášelo by koncem roku 1900 civilní obyvatelstvo v Čechách 6,403.178 (t. j. počet obyvatelstva, napočítaný při sčítání 1890 plus přebytek narozených), na Moravě 2,496.242 a ve Slezku 677.032 hlav. Srovnáme-li tyto číslice s výsledkem faktického sčítání r. 1900, obdržíme ve všech zemích koruny české, zvláště však v Čechách a na Moravě značné úbytky obyvatelstva, které nutno připsati na účet hnutí vystěhovaleckého. Pro Čechy resultuje minus 125.789, pro Moravu — 78.442 a Slezsko — 683 (tuto je vliv vy- stěhování téměř paralysován průmyslovými částmi jeho, kde opět lze souditi na přistěhování) úbytek celého Předlitavska obnáší 463.505. Že číslice pro země království českéh nemohou úplně býti počítány na vrub vystěho- valectví za hranice mocnářství, nýbrž že mnoho jsou modifikovány stěhováním uvnitř řiše, uka- zuje již okolnost ta, že v některých jiných ze- mích konstatováno značné přistěhování; tak v první řadě v Dolních Rakousích + 164.571 (opět patrný vliv Vídně, která stále láká nové přistěhovalce), dále v Terstu a území, ve Vorarl- berku, v Solnohradech a částečně i ve Štyrsku. Nemáme však žádných přesných statistických záznamů, které by celý ruch vystěhovalecký to jak uvnitř hranic, tak za hranice mocnářství dovedly chovati v evidenci. Částečně, ovšem neúplně, sleduje pohyb vystěhování zámořského úřadní statistika na základě výkazů úřadů pří- stavních, které zejmena konstatují obrovský vzrůst vystěhování přes přístavy hamburský bremský. Dle těchto záznamů vystěhovalo se z Rakouska za moře během posledního období okrouhle 387.770 lidí. I když odečítáme o úbytku civilního obyvatelstva přírost vojska, v úhrnu 41.517 osob, který dodán byl z civil- ního obyvatelstva, přece rozdíl mezi výkazy posledního sčítání a záznamy přístavní statistiky obnáší 34.218 lidí, který tedy značí passivum v neprospěch Rakouska při vnitrozemské vý- měně obyvatelstva. Již tedy z několika těchto statistických dat vysvitá, že úbytek jmenovaných okresů v ze- mich koruny české není zaviněn snad přiroze- ným vývojem pohybu obyvatelského (tedy úbyt- kem plodnosti, jako na př. ve Francii), nýbr padá jedině na vrub vystěhování a to nejen z hranice řiše, nýbrž patrně ve značném roz- sahu i vystěhování uvnitř říše, ke kteréžto do- mněnce jisté opory skýtá jak zeměpisná poloha, tak značné přistěhování konstatované v Dol. Ra- kousích. A tyto snad nejvyznačnější momenty zjistěné posledním sčítáním lidu vydávají vážné svědectví o zpátečném hospodářském a sociálním chodu velikých částí naší vlasti a budí zajisté k nejserjosnějším úvahám-
#6 alto_textblock #6
nové Körbor, Böhm-Bawerk a Spens-Booden, z- sednouti jiní ministři z tábora klerikálně- feudál- ního. Tyto obavy jsou patrně nyní rozplašeny když proti refundaci není už odporu. Z Opavy, 22. března. (Slezská ná- rodní rada.) Čeští akademikové ze Slezska, snažíce se, aby národní práce ve Slezskuse nerozptylovala, nýbrž soustředila se na věci, v tu dobu nejdůležitější, vstoupili ve styk s čelnými národními pracovníky ve Slezsku i mimo Slezsko a po dohodnutí s nimí na- vrhují, aby se pro Slezsko utvořila zvláštní národní rada a ta aby si vzala za úko vyhověti především školským potřebám slozským. Běží tu o zřízení českého učitelského ústavu, dívčí školy, reálky a škol odhorných. O ty má se tedy v prvé radě starati národní rada, do níž navrženi prof. V. Prasek, P. Jos. Svozi v Klimkovicích, posl. Věne. Hrubý, dr. J Kordáč v Těšíně, říd. uč. Gudrich v Raduni u Opavy, dr. Sekera ve Frýdku, dr. Palkovsky v M. Ostravě a mimo několik akademiků též řada dam se slč. Bland. Čížkovou v Těšin v čele. Zahájena též akce za účelem opatřen finančních prosiředků na ony národní úkoly, jež se v Čechách i na Morsvě potl ává s úspěchem. Veškery peněžní příspěvky, určen na zřízení učitelského ústavu, mají býti zasílány P. Jos. Svozilovi v Klimkovicích, příspěvky na divčí školu slč. Bl. Čížkově v Těšíně. Dotazy. týkající se slezské národní rady, zodpoví Ad. Kubis, kand. prof. v Praze, na Bojišti č. 8, neb Boh. Pešek, právník na Král. Vinohradech Jablonského ul. 3.
#7 alto_textblock #7
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 25. března. Politické vraždy v Rusku. »Ho Bpest«, uvažujíe o politickýel vraždách a attentálech, které se ději v Rusku praví, že Rusko neminula epidemie, která si druhé polovině XIX. stol. založila hnízdo v zá- padní Evropě, hnízdo dosud nesražené. V článk praví se dále, že ani výstrel, ani výburch dyna- mitový nemůže změniti běh dějin, nemůže otrást budovou státu, jež stavěla a utvrzovala se po dlouhé věky. Autor dovolává se dokladů z no- dávné minulosti, kdy »ruku politických vrahů ruských řídíla ruka těch, kteří z nenávistik Rusku hledali, jak by v něm vyvolali bouře vnitřní.« Zdá se nám, jakoby se Rusku vracely prve roky let osmdosátých. O tom už není poch yby. že tchdejší nihilisté byli náštroji zahraničných nepřátel Ruska. Ti nihilisté, kteří se vrátilik národu a litovali své minulosti, učinili o tom vyznání. Je-li však příčinou atteniátův i všech nepokojů studentských, které se nyní v univer- sitních městech ruských odehrávají, nespokoje- nost s některými univorsitními řády, jsou udá- losti tyto dvojnásob hodny politování. Šlechet- nost, lidumitnost i pokročilost cara Mikuláše II. jsou i všude za ruskými hranicemí tak dobře známy, že nespokojeným pánům studentnm nikdo nepřisvědči, že zvolili si vhodnou cestu ku změně těch řádů.
#8 alto_textblock #8
Hakedonská otázka. Makedonská otázka je pro knízectví bul harské otázkou více prospěchovou než politickou. Dokladem k tomu jsou. tato zajímavá dat z »Besepa Iloma«, doplněná našimi zprávami. V r. 1878/79, tedy hned po osvobození Bul harska, přestěhovalo se do Bulharska as- 600.000 Bulharů z Drinopolska a z Makedonie. Do Sofie jich přišlo asi 20.000, do Tatar- Pazardžiku as 5000, do Plovdiva as 8000. Mezi 33.000 obyvateli ve Varně je asi 20.00 a mezi 12.000 obyvateli Burgasu je asi 7000 přistěhovaleů. Stalisticky je zjištěno, že jedn tretina bulharských důstojníků je původem z Makedonie. Z 8600 učitelů v knížectví je asi 2300 Makedonců a z 38 000 úřadníků je 15.000 Makedonců a Drinopoleň. Z 8 biskupn (pravoslavných) jsou čtyři Makedonci. Ze 3419 kněží je 1282 Míakedonců. Značná část mnicho jest makedonská. Na každém kroku setkává se Bulhar z kn- žectví s Makedoncem, který mu odejímá řemesl jako řemeslník (pekař, zedník atd.), úřadnické místo jako úřadník, podnikatelství jako podni- katel. Každoročně přichází k nám tisíce a tisice dělníků, zedníků a mistrů z Makedonie. Zdrží se zde od března do října a odnášejí s sebou statisíce našeho národního jmění. Nám nezane- chají ze svého výdělku téměř ničeho; žijet Makedonec nad míru skrovně: ji jen chleba, cibuli, česnek a sýr. Možno tudíž říci, že jsou pro nás — Číňany. Z Makedonie přichází k nám síla Vlacho t. zv. Cincarů a usazují se jako krčmáři zvlášte v západním Bulharsku. Tito Cincaři jsou horš nežli židé a ožebračují náš selský lid. Rodiny těchto Cincarů žijí v Makedonii Z makedonských škol přichází každoročně nejméně 300 mladíků, kteři hledají v knížectv místa učitelů na obecných školách. A tak vidíte. odkud k nám přichází učený proletariát Školy Makedonie jsou vydržovány z bulharských peněz; naše vláda dává ročně asi dva milliony feanků bulharskému ekzarchálu v Cafihradě n to vydržování. Zde vidíte tudíž příčiny odůvodněně, pro makedonská otázka není pro nás politickou, nýbrž chlebovou otázkou. Známé je nám všem makedonské pořekadlo: »Ima pari im Bugari, nema pari nema Bugarie (t. j. jsou-li peníze jsme Bulhaři, nejsou-li — nejsme Bulhaři). Kdyby převládaly v makedonské propagandě srbské peníze, obrátili by Makedonei své pořekadlo a říkali by: »Ima pari ima Srb atd.« — Z tohoto je již vidno, jak spolehlivý je vlastně makedonský element. Bulhaři z knížectví volají na Evropu »Dejite samosprávu Makedoncům. Přisli k nám, aby hledali svobodu a vzali nám chleba od úst.« e Rozpuštění italské sněmovny. Finanční výbor italské sněmovny poslanecké odmítl šesti proti dvěma hlasům finanční program vlády, čtenářům našim již zevrubně známý. V posla- neckých kruzích soudí se, že jakmile plenum se k tomuto usnesení připojí, dojde na rozpu štění sněmovny.
#9 alto_textblock #9
Dokonč.)
#10 alto_textblock #10
Politické zprávy domácí.
#11 alto_textblock #11
V Praze, 22. března. (Málem min sterská krise.) V investiční předloze žádá vláda za schválení úvěru 480 millionů K na stavby železniční a mimo to za dalších 80 mil- lionů, jež se mají vrátiti státní pokladně jak náhrada za ty výdaje na železnice, jež byl státní pokladna nucena hraditi v posledních třech letech, když parlament neschválil nijakých nových investici. Proti tomuto požadavku byl odpor na všech stranách sněmovny a poukazovalo se ze- jmena na to, že srefundace« oněch 80 millionů nesouvisí s předlohou invostiční a že tedy mí býti o ní podána zvláštní předloha. Včera všal oznámily telegramy z Vídně, že pro vládní poža- davek je již zabezpečena většina železničního výboru a sice následkem sdělení ministra že- leznic v tajné schůzi výborové. Ministr prý pře- svědčil poslance, že na železnice vydáno z po- kladních zásob státních více než 80 millionůa že vláda tedy právem žádá za náhradu. Dnes se dovídáme dodatečně, že ministr financi Böhm- Bawork z požadavku vládního učinil kabi- netní otázku. Dle »Inf.« hrozil demissl. nepovolí-li mu parlament oněch 80 millionů hrozba ta pomohla ostatním německým stranám, zvláště ústavověrným velkostatkářům, že přiměli německé nacionály, aby se vzdali odporu proti refundaci. S jiné strany vysvětluje se také, pro němečtí liberálové byli původně proti vládnímu požadavku. Nechtěli tím dle slov posl. Lechra projeviti nedůvěru nynější vládě, nýbrž váhali z obavy, že nynější kabinet nesedí dosti pevn a že by za krátko, až se státní pokladna opět naplní, mohli na místo, jež zaujímaji nyní pá
#12 alto_textblock #12
Osogov.
#13 alto_textblock #13
*) Přirozeně se tato data mohou vztahovati iko na civilní obyvatelstvo, nikoli na vojsko.
#14 alto_textblock #14
to
#15 alto_textblock #15
Charakteristické pro nynější proudění v Itali jest, že předseda studentského spolku monarchi stického v Římě Giorgio Hensch pokárán byl po licií za to, ze jeví velikou vyzývavost při pořá dání monarchistických projevů. Poslanci Cirmeni a Santini chtějí vládu ví té věci inter pellovati. Jeden z členů sněmovny měl býti za lován proto, že vytýkaje vládě chabost prot »výstředním a krajním« (rozuměj : republikán- ským) směrům, dopustil prý se i urážky krále Sněmovna vydání jeho ale odepřela.
#16 alto_textblock #16
Sebevražda mínistr- presidentova V sobotu v pozdních hodinách večerníe kolovaly ve Štulgartu pověsti, vystupující s ve- likou určitostí, že se minisir-president virtem- berský a ministr vojenství svob. pán Schot ze Schottensteinu, persona gratissima, zvláště na dvoře berlinském, v Ulmu za- střelal. Jak jsme již v neděli v Politických zprávách zahraničných sdělili, musil generál Sehott vyžádati si náhlou dovolenou z úřadu svého, jelikož byl zapleten do procesu pro ku- plířství. V úřad ministr-presidenta byl po propušíění Miitaachta, kterýž hodnosti tu celá desetiletí zastával, před 4 měsíci vlivy berlin- skými dosazen. Pověst zmíněnou zaznamenáváme zatím ovšem jen s reservou. Čtenář nalezn v telegramech potvrzení neb vyvrácení jejl. w
#17 alto_textblock #17
Proti posledním projevům Viléma i. Ještě neutišily se vlny, rozčeřené proslovem Viléma II. k předsednictvu pruské sněmovny poslanecké, a již sděluje se, že také k před sednicivu říšského sněmu německého Vilém I učinil projev podobný. Tentokráte stěžoval si — dotýkaje se případu bremského — ale přímo na ochabování monarchistickéh smýšlení. Nelze tedy za zdůvodněny poklá- dati výklady některých pseudoliberálních list německých, jako na př. »Voss. Zigu.« a »Nat.- Zlgu.«, které hleděly vyiíčiti véc tak, jakoby Vilém II. byl minil slovy svými k pruskému předsednictvu o »nevážnosti k autoritám« o »přilišném sledování zvláštních zájmů« poká- rati bezmezné agitace agrárníků za zvýšení ob- chodních cel. Nutno míti přece na mysli, že agrárníci jsou součástí právě konservativních stran, kteréž třeba někdy odlíšné cíle sledujice, politicky domáhají se právě co největšího upov- nění monarchismu. I dítěti přece jest zjevno. že Vílěm II. mínil výtkami svými republíkánsky zbarvcné slrany v Německu, socialisty a liberály. Tito měli by se v tisku svěm hrději hlási k výčitce cisařově a nenastrkovati jiných. Vedl neoblomného vlasiního vüdce Lugena Richtra, měl by jim příkladem býti konservat i v n Krouzzeitung«, kterýž zaznamonav výrok císařův, nieméně dovolil si podotknouti, že jsou případy, kdy právě věrnost ke králi káže mluviti otevřen k němu. Ano, platí dnes až příliš to, co tuhle čelli jsme —— obrácený to výrok Jneobvův — v »České Revui«: Jest největším neštěstím ná- rodů, že nedovedou králům říci pravdu. Pod pravídlo toto vsední zpststo nespadě Blorle l o Richter, vůdce svobodomyslné strany lidové. Již v depeších zaznamenali jsme, že ozval se v so- botu v poslanecké sněmovně pruské rozhodně zvláště proti tendenčnímu sdelení výroku cí sařova sněmu pruskému. Předseda sněmovny, Kröcher, sice hleděl jej — jak čtenář již z depeše vi — přiměti k mlčení, zakazuje mu i kritiku slov Vilémových, nieměně Richter trval na svém a vybojoval si také vo věci té on slovo poslední. V tomto doslovu svém k afféře té — v doslovu v depeši jen zběžně načrtnutém — poukazoval i k tomu, v jakém postavení ociťuje se ministerstvo, když po- slancům sdělují se výroky císařovy, na něž mi- nisterstvo nepochybně nepůsobilo a za něž ne- přejímá tudíž zodpovědnosti. »Chce li nám tudíž — pokračoval řečník — panov n ík něco sděliti, ať učiní tak ve formě obvyklého a autentické h poselství. Konstatuju, že nikdý ješt ani zde, ani v říšském sněmu — a zasedám v nich 30 let (Hlas z pravíce: Bohužel !. Ve- liký nepokoj v levo.), že nikdy před tim nedělo se nic takového, že právě vážnosť před ústavními tradi- cemi zde ochabuje — i měl jsem proto za povinnosť svou, na základě tradic našich opřiti se novotě této.« (Pochvala v levo.) Z ostatních stran — socialisté nejsou v pruském sněmu zastoupeni — neujal se slova nikdo. Ni z druhé strany svobodomyslné (Rickertovců), ni z národních liberála,ni z Polákův neb Dánů. Mluvčí konservativců a katolické strany (středu) projevili pak dokonce souhlas s výroky císafovými. Jich důvody — obvyklé fráze byzantinské — netřeba zajisté zaznamenávati. Jisto jest, že ve sněmovnách německých neústavní zasahování koruny do vývoje politických věcí snáší se stále klidněji a trpněji, ano, vůle, projevovaná panovníkem má stále větší vliv i na hlasování některých velikých stran, a to často i na úkor vlastního jejich věcného stanoviska. Bude-li postup tento se v parlamentech utužovati, odpadne záhy v parlamentech německých dřivčjší třídění stran a bude lze děliti sněmy ty již jen ve dve strany: ve stranu neo d v is le lidovou ave stranu byzantinskou
#18 alto_textblock #18
Boj o Slezsko. (Pův. dopis.) Zatím co zástupcové vedou boj v říšském parlamentě ve Vídni o naše různá práva a vý- hody a celů česká veřejnost upoutána jest ve- škerou svou pozorností k vývoji této činnosti. odehrává se ve Slezsku tuhý zápas. Bohužel. že až posud jeví se slabý zájem o tak důležitou větev, kterou urvati jest nejůsilovnější snahou nášich národních odpůrcův, kteří dobře pocho- pili a uznávají, že Slezsko jest mostem k velk slovanské říši, a proto postupně a s nejlepším zdarem podrývají základy této důležité bašty na prospěch říše velkoněmecké. Svědčí o tom neobyčejný zájem a hojn dary na penězích, které nejen z Berlína, Frank- furtu a Vratislavi, ale i z nejnepatrnějších míst německé říše docházejí jako sbírky jednotlivým spolkům a odborům »Nordmarky«. A za tyto peníze jest náš lid k přistoupení do spolků tech
#19 alto_textblock #19
lákán, v nich národně tak přepracováván, že stává se nejúhlavnějším odpůrcem naším. Mimo různo podpory bývá vystrojována v každé obeí členům »Nordmarky« jednou za týden zvláštní bezplatná hostina. Za těchto poměrů octli se Češi slezští nyn v boji, od jehož výsledku závisí celá jejich bu- doucnost: jsou to obecní volby v nejvétší naš české obci slezské Kateřinkách, mající pře 7000 obyvatel. Obec tato souvisí s jedné strany těsně s hlavním městem Opavou a s druhé zas sevřena jest Pruskem, jehož branice vzdáleny jsou pět minut od obce. Kateřinky až do ne- dávna byly úplně české, stávají se však přičině- ním všěch možných činitelů: »Nordmarky« opavské agitace, okresních úřadů i e. k. zemské vlády, protežující vždy a všude snahy našieh nepřátel, obětí molocha německého. Přival ne- přálelský stále na ně mocněji dolehá, ale Če- chům pomoc od nikud nepřichází. A přece ztrátou Kateřinek ztratili bychom zastoupení na sněmu zemském a naději na říšského poslance, zastoupeni v zemském výboru. Katerinky ne- byly by nám nikdy vráceny, poněvadž Opava je pak k obci své přivlastní a sloučí v jeden celek. Ziráty tyto jsou tedy nenahraditelnéa přece, ač dovolávají se slezští Češi pomoci Čechách a na Moravě, odnikud ni spása, ni zá- chrana pro ně nedochází. Již přes pět měsíců táhne se volební boj. jejž vedou s nepřáteli o udržení českých dosud Kateřinek, — a již po třetí jaou z nařízení úřadního na žádost našich neprátel vyloženy volební listiny. Při posledních volbách v listopadu r. m zvítězili jsme v I. a III. sboru volebním — o po- slednější nás Němci, či lépe a správně řečeno zaslepení a »Nordmarkou« svedení odrodil připraviti chtějí — většinou 40 hlasů. Volbat však na nátlak poražené strany německé zru- šena. Bohužel nastává nám nový boj, který vy- bojován má býti koncem dubna. Jak dopadne, není dosud jisto. Vše se spiklo proti nám! Rodičům, mají- cím děti ve školách opavských, vyhrozujes místní školní radou opavskou veřejné, že bud u jim děti příštího školního roku ze školv pro- puštěny, nebo že budou nuceni platiti školné, kdežto, kdž voliti budou proti nám, nejen ž po celeu dobu, po kterou budou dítky jejich choditi do školy, bude jim školné prominutoa kromě toho že každého roku dostanou stipendia. Některým rodičům, kteří přos to vše se nedali zastrašiti a chtějí veřejně volili se stranou če- skou, byly již děti ze skoly p ro- puštěny. Zaméstnavatelé v Opavě, u nichž voličové naši jsou zaměstnáni, činí na ně nátlak, aby neopovažovali se voliti s naší stranou a vyhro- žují jim propuštěním, kdežto peněžní ústavy vypovídají našemu lidu půjčky a nové žadatele o ně hrubě a surově odmíta Za těchto poměrů síly naše, nemajíei pod- pory odnikud, ochabují, z řad našich zírácejíse bojovníci jeden po druhém. Kdežto před tremi lety nebylo při volbách ani zdání o nějaké straně německé, vystrkuje nyní na všecky strany spáry své a uchvacuje zaslepené oběti aby pomocí
#20 alto_textblock #20
této tisni své obracíme se k vám, bratr prosíme vás úpěnlivě o pod- v královstyí, a poru a příspění
#21 alto_textblock #21
Valná hromada Měšťanské besedy
#22 alto_textblock #22
v Praze.
#23 alto_textblock #23
Naše společenské středisko pražské doznalo v neděli změny, kterou označiti možno jako prvý krok dávno žádoucího osvěžení i dalšíh vývoje. Pravíme prvý krok, neboť má-li Ma šťanská beseda plniti dokonale svůj společenský úkol, musí bžüi zařízena tak, aby vyhovoval nynějším poměrům a to v místnostech účefných a důstojných. Dosud poutaly Měšťanskou hesedu stanovy. jež se honosily sice úctyhodným stárímn, které však pro svou těžkopádnost dnešní době nevy- hovovaly. Proto po důkladných poradách a pří- pravách svolána byla na neděli k 10. hodině dopolední do velké dvorany řádná valn hromada, na jejíž pořad dán ná vrh správního výboru na změnu stanov. Aby valná hromada platně mohla se usnášeti o změně stanov, bylo třeba přítomnosti nejméně šestiny všech členů, a v této třeti ny všech členů činných a zakládajících, z těchto pak musily pro změnu hlasovati dvě třeti ny. Pro ostatní záležitosti postačila přítomnost de- sotina všech členů, v níž musila býti pětina všech členů činných a zakládajících. Šestina všech členů včas se dostavila, neboť ji tvořilo členstvo přispívající, avšak velmi nesnadno sehnala se žádoucí třetina členů činných a zakládajících, bez které změna stanov provésti se nemohla. Ačkoli horečně bylo agitováno, přece shle- dáno ještě o 4 11. hodinu — kdy přispívajících bylo již přítomno hojně přes potřebný pocet — že schází přes 30 členů činných; o půl 11. hod. chybělo jich ještě 19. Telefonováno na všechny strany. Počet činných před 11. hodinou doplnil se tak, že scházeli už jen tři, o nichž však předsela pan Tereba při zaliějení schůze mohl sděliti, že jsou už na cestě, že je dou a že do- staví se do schůze, než přečten bude protokol minulé valné hromady Valnou hromadu zahájil krátce před 11. hodinou předseda dvor. stav. pan T e reba uvitáním přítomných a po schválení protokolu prohlásil, že již jest přílomen potřebný počet členstva. Přikročeno hned k vyřízení ná- vrhu na změnu stanov Pan ryt. Rašín z Riesenburgka na- vrhl, by se upustíto od čtení změn beztoho Úiskem výdaných. Pan dr. Kühn s navrženou změnou úplně souhlasiti nemůže. V § 7. se pravi, že valná hromada může se o důležitých věcech platně usnášeti, přítomna-li nejméně šestina všech členů Toto ustanovení je nejasné. Vykládá-li se to tak že musí býti přítomna šestina členů zakládají- cích i činných a šestina přispívajících, nena- mitám ničeho. Pan Hofbauer prohlašuje, že míněna jes šestina všech členů bez rozdílu. (Pochvala.) K valné hromadě jest každý zván a kdo sejí nezúčastní, dává svou liknavosti na jevo,ze jest stozuměn, co přítomní na ní členov schválí. (Výborněl
#24 alto_textblock #24
Člen výboru p. L. Čech praví, že o §7 rokovalo se v komisi i ve správním výboru, Smýšlení všech směřovalo k tomu, aby nastal v členstvu rovnost. (Výborně! Potlesk.) Proč. má se členstvo tríditi pro staré zřízení — a úctyhodné, ale dnes zastaralé, jakým jest mě- šťanství? (Výborně !) Návrh p. dra. Külina míněn jest z opatrnosti pro budouenost, ale členst o jest tak intelligentní a prozíravé, žo není třeba obav. (Výborně l) Po přimluvé p. dra. Furicha schva luje se návrh p. ryt. Rašína, by se nové sta- novy nečetly. Pan dr. Vlček navrhuje jinou stylisaci §i. Pan dr. Furich: Navržené stanovy, vypracované komisí, schváleny byly ve schůzi členů činných a zakládajicích, ve schůzi členů přispivajících, ve správním výboru. Mají-li pří- tomní důvěru k těmto schůzím a k výboru, necht schvali stanovy en bloc. (Výborně ! po- tlesk.) Pan dr. Vlček opřel se návrhu p. dr. Furicha delší řečí, za které byl vyrošován v- křiky: »Dost! dost! Jest to zz a poa. Pan Jirou se k zádá, aby se stanov probíraly po paragrafech. Pan dr. Šebesta praví, že v příčině bu- douenosti není žádných obav, protože funkce předsedy a polovička členů výboru zůstává dle nových stanov čienům činným a zakládajícím. (Dosud volili do výboru členové činní a zaklk- dajíci 7 členů, přispívající 5 členů). Kromě toho § 7. stanoví, že v důležitých věcech, na př. při změně stanov, k nimž třeba přítomnosti še- stiny všech členů, rozstoupí se valná hromada v kurii členů zakládajících a činných a v kuri členů přispivajících a jen ten návrh že bude přijat, který bude schválen v obou kuriich nej- méně dvěma třetinami přítomných. Pro ostatnl záležitosti stačí přítomnost desetiny všech členů a nadpoloviční většina přitomných rozhoduje. (Dosud žádalo se k tomu pětiny členů činných a zakládajících.) Dále mluvili pp. Rašín z Rie s em burgka a Beaufort, který přimlouvá se za schválení návrhu nových stanov, dr. P od- lipný, který žádá postup dle parngrařůa přeje si, by činily se k nim jen návrhy věcné. Po slovech pana Zimka, týkajících s stránky formální, byl návrh pana dra. Furicha, by návrh nových stanov schválil se enbloe, sehválen všemi proti 8 hlasům, což uvitáno hlučnou po- chvalou a polleskem. Pan dr. Kühn žádá předsedu, by kon- statoval, že stanovy přijaty byly dvěma třetinamn činných členů, jak žádá to § 4. stano Předseda p. Tereba: Poněvadž hilasovalo jenom 8 členů proti, ať to byli již činní nebo přispivajíci, jest návrh přijat dvoutřetinovou vět- šinou členů činných. (Výborně! Potlesk.) Pan Kühnel vyslovuje jmenem komise, které uloženo vypracovati nové stanovy, vřel díky za to, že práce její korunována byla vý- sledkem. K návrhu jeho a p. dra. Krajníka dává se správnímu výboru plná moc, by ve stanovách provedl stylistické změny. Přikročeno k vyřízení výračních apolkových
#25 alto_textblock #25
zprávo Dle jednnte
#26 alto_textblock #26
aprávyměla Ráseda mě
#27 alto_textblock #27
stanská 1691 členů, z nichž čestných 2, za- kládajících 43, činných 170 a přispivajících 1476. Snaha výboru směřovala zvláště k tomu, aby Besedě získal členů pokud možno nejvíce. Jest v Praze velmi četný počet osobností vyni- kajících a ve veřejném životě národním půso- bicích a významných, které, bohuzel, neuznaly posud za svou povinnost citu i národní, aby se staly členy Besedy, v životě společenskémi národním tak důležité. K pozvání výboru přihlásilo se colkem pře 150 členů nových. Přijmy spulkové v roce 1900 činily: Členské příspěvky . . . . . K 37.5 45.— Hrubý výnos besedních domů . » 30.552 48 Úroky z peněz uložených . . » 535 23 Odkaz býví věrného člena spolku 241000.— Frant. Alta a rozličné príjmy . . .. . . 2 944. 59 celkom . . K 72.077 30 Z příjmů těch placený: správní výlohy . . . K 30.254.41 daně a správní vy- dání besedních bu- . . . » 15.970.52 úroky z dluhů. . . » 9 826 69 úhrnem .. Z přebytku .. uplaceno na bypote- kární dluhy . . . K 7.531.43 na koupi předmětů inventárních . . . » 220.— K 7.751.43 Přebytek . . K 8.774. 25 obsažen jest v pokladniční hotovosti, aneb uložen u městské spořitelny pražské a První občanské záložny. Dle účetní rozvahy koncem r. 1900 má beseda následující jmění: Oba domy č. p. 28/II. a 1477/II. se zahradou jsou na účtě cenou K 580.090.60 Jmění inventární ceněno jest , 18.016.64 Hotovost pokladní, vklady u peněž- ních ústavů a rozličné pohledávky . . . » 23. 454.67 dohromady . . K 621.561 9 Po odečtení dluž- ných zápůjček . . K 225.189.67 dlužných úroků (an- nuity dnem 31. pro- since 1900 k pla- cení dospěle) a předem na r. 1901 přijatých členských příspěvků a nájem- „ 15.895.0 ného . . .. celkem passív v sumě . jeví se čisté jmění spolku koncem K 372.329.34 r. 1900 sumou úspory to minulých 55 let trvání besedy Větší vydání správní mají hlavní přičinu, ž . výbor zapravil na honorářích zu vyhotovené plány pro eventnální přestavbu besedních domů 2000 K. Stálé stesky členstva na nedostatečnost spolko- vých místností besedních byly příčinou, že výbor zabýval se i v roce minulém otázkou, rozšířit místnosti novostavbou buď získáním nové sta- vební plochy, buď novostavbou na stavenisti ny-
#28 alto_textblock #28
dov .
#29 alto_textblock #29
K 56.051.62
#30 alto_textblock #30
K 16,525. 68
#31 alto_textblock #31
činí
#32 alto_textblock #32
„ 8.147.88
#33 alto_textblock #33
K 249. 232.57