#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
26. března 1901
#4
alto_textblock
#4
Číslo 84.
#5
alto_textblock
#5
území, vyznačeného úbytkem nebo stagnací oby
vatelskou. Vedle toho v Čechách lze pozorovati
takové řídnoucí okresy ještě na západě (okre
rokycansko kralovicko-žlutický a Planá) a kromě
toho i v severo-západních Čechách celou sku-
pinu, jejíž střediskem je Mnichovo Hradiště
a Turnov. Příznačný zjev tento zajisté padá tin
více na váhu, ježto již předehozí sčítaci perioda
1880/90 soudila na podobné chabnutí rozvoje
obyvatelského a lze tedy miti za to, nehledíme-li
k jednotlivým singulárním vlivům, že jsout
hluboko vkořeněné příčiny, které tak vlivně utva
řují poměry populační.
Podobný úkaz depopulace konstatován b
v souhlasu s tendenef sčitání předešlých i v se-
verozápadním cípu Tyrolska, a v dlouhém pruhu,
táhnoucím se podél jihovýchodních hranic tyrol-
ských do středu Korutan, odkudž vybihá jedna
na sever, tvoře skupinu jižně Štyrského Hradce,
jednak na jih, zaujímaje vážnou část východní
Krajiný, připinaje se bezprostředně k samým
hranicím uherským.
Tento markantní zjev, který v největš
míře postihuje království české, jež z celé Cis-
lajlanie vykazuje nejvíce okresů s ob ývalelstvem
nalézajícím se ve zpětném chodu rozvojovém.
a k němuž v nedaleké vzdálenosti pojí se i Mo-
rava, přirozeně nutí k otázce, čím tento úbylek
byl způsoben, zda nedostatkem přírozeného roz-
voje pohybu obyvatelského (t. j. menším počtem
narozených oproti počtu zemřelých) či vzrostem
hnuti vystěhovaleckého. Protože činitel prvý
je přesně úřadní statistikou rok od roku zjišto-
ván, můžeme přesně rozhodnouti. Přebytek na-
rozených v době od 1. ledna 1891 do 31. pro-
since 1900 obnášel dle officiálních záznamů,
pří čemž pro rok 1900, za který data dosu
nebyla zjištěna, vzat průměr předchozího pěti-
letí, v Čechách 594.476*), na Moravě 234.360,
ve Slezsku 74.307 (za účelem srovnání: v ce-
lém Předlitavku 2,633.879). Kdyby počet oby-
vatelstva nebyl modifikován činitelem druhým,
ruchem vystěhovaleckým, ohnášelo by koncem
roku 1900 civilní obyvatelstvo v Čechách
6,403.178 (t. j. počet obyvatelstva, napočítaný
při sčítání 1890 plus přebytek narozených), na
Moravě 2,496.242 a ve Slezku 677.032 hlav.
Srovnáme-li tyto číslice s výsledkem faktického
sčítání r. 1900, obdržíme ve všech zemích
koruny české, zvláště však v Čechách a na
Moravě značné úbytky obyvatelstva, které nutno
připsati na účet hnutí vystěhovaleckého. Pro
Čechy resultuje minus 125.789, pro Moravu
— 78.442 a Slezsko — 683 (tuto je vliv vy-
stěhování téměř paralysován průmyslovými částmi
jeho, kde opět lze souditi na přistěhování)
úbytek celého Předlitavska obnáší 463.505.
Že číslice pro země království českéh
nemohou úplně býti počítány na vrub vystěho-
valectví za hranice mocnářství, nýbrž že mnoho
jsou modifikovány stěhováním uvnitř řiše, uka-
zuje již okolnost ta, že v některých jiných ze-
mích konstatováno značné přistěhování; tak
v první řadě v Dolních Rakousích + 164.571
(opět patrný vliv Vídně, která stále láká nové
přistěhovalce), dále v Terstu a území, ve Vorarl-
berku, v Solnohradech a částečně i ve Štyrsku.
Nemáme však žádných přesných statistických
záznamů, které by celý ruch vystěhovalecký
to jak uvnitř hranic, tak za hranice mocnářství
dovedly chovati v evidenci. Částečně, ovšem
neúplně, sleduje pohyb vystěhování zámořského
úřadní statistika na základě výkazů úřadů pří-
stavních, které zejmena konstatují obrovský
vzrůst vystěhování přes přístavy hamburský
bremský. Dle těchto záznamů vystěhovalo se
z Rakouska za moře během posledního období
okrouhle 387.770 lidí. I když odečítáme o
úbytku civilního obyvatelstva přírost vojska,
v úhrnu 41.517 osob, který dodán byl z civil-
ního obyvatelstva, přece rozdíl mezi výkazy
posledního sčítání a záznamy přístavní statistiky
obnáší 34.218 lidí, který tedy značí passivum
v neprospěch Rakouska při vnitrozemské vý-
měně obyvatelstva.
Již tedy z několika těchto statistických dat
vysvitá, že úbytek jmenovaných okresů v ze-
mich koruny české není zaviněn snad přiroze-
ným vývojem pohybu obyvatelského (tedy úbyt-
kem plodnosti, jako na př. ve Francii), nýbr
padá jedině na vrub vystěhování a to nejen z
hranice řiše, nýbrž patrně ve značném roz-
sahu i vystěhování uvnitř říše, ke kteréžto do-
mněnce jisté opory skýtá jak zeměpisná poloha,
tak značné přistěhování konstatované v Dol. Ra-
kousích. A tyto snad nejvyznačnější momenty
zjistěné posledním sčítáním lidu vydávají vážné
svědectví o zpátečném hospodářském a sociálním
chodu velikých částí naší vlasti a budí zajisté
k nejserjosnějším úvahám-
#6
alto_textblock
#6
nové Körbor, Böhm-Bawerk a Spens-Booden, z-
sednouti jiní ministři z tábora klerikálně- feudál-
ního. Tyto obavy jsou patrně nyní rozplašeny
když proti refundaci není už odporu.
Z Opavy, 22. března. (Slezská ná-
rodní rada.) Čeští akademikové ze Slezska,
snažíce se, aby národní práce ve Slezskuse
nerozptylovala, nýbrž soustředila se na věci,
v tu dobu nejdůležitější, vstoupili ve styk
s čelnými národními pracovníky ve Slezsku
i mimo Slezsko a po dohodnutí s nimí na-
vrhují, aby se pro Slezsko utvořila zvláštní
národní rada a ta aby si vzala za úko
vyhověti především školským potřebám slozským.
Běží tu o zřízení českého učitelského ústavu,
dívčí školy, reálky a škol odhorných. O ty má
se tedy v prvé radě starati národní rada, do
níž navrženi prof. V. Prasek, P. Jos. Svozi
v Klimkovicích, posl. Věne. Hrubý, dr. J
Kordáč v Těšíně, říd. uč. Gudrich v Raduni
u Opavy, dr. Sekera ve Frýdku, dr. Palkovsky
v M. Ostravě a mimo několik akademiků též
řada dam se slč. Bland. Čížkovou v Těšin
v čele. Zahájena též akce za účelem opatřen
finančních prosiředků na ony národní úkoly,
jež se v Čechách i na Morsvě potl ává
s úspěchem. Veškery peněžní příspěvky, určen
na zřízení učitelského ústavu, mají býti zasílány
P. Jos. Svozilovi v Klimkovicích, příspěvky na
divčí školu slč. Bl. Čížkově v Těšíně. Dotazy.
týkající se slezské národní rady, zodpoví Ad.
Kubis, kand. prof. v Praze, na Bojišti č. 8,
neb Boh. Pešek, právník na Král. Vinohradech
Jablonského ul. 3.
#7
alto_textblock
#7
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. března.
Politické vraždy v Rusku.
»Ho Bpest«, uvažujíe o politickýel
vraždách a attentálech, které se ději v Rusku
praví, že Rusko neminula epidemie, která si
druhé polovině XIX. stol. založila hnízdo v zá-
padní Evropě, hnízdo dosud nesražené. V článk
praví se dále, že ani výstrel, ani výburch dyna-
mitový nemůže změniti běh dějin, nemůže otrást
budovou státu, jež stavěla a utvrzovala se po
dlouhé věky. Autor dovolává se dokladů z no-
dávné minulosti, kdy »ruku politických vrahů
ruských řídíla ruka těch, kteří z nenávistik
Rusku hledali, jak by v něm vyvolali bouře
vnitřní.«
Zdá se nám, jakoby se Rusku vracely prve
roky let osmdosátých. O tom už není poch yby.
že tchdejší nihilisté byli náštroji zahraničných
nepřátel Ruska. Ti nihilisté, kteří se vrátilik
národu a litovali své minulosti, učinili o tom
vyznání. Je-li však příčinou atteniátův i všech
nepokojů studentských, které se nyní v univer-
sitních městech ruských odehrávají, nespokoje-
nost s některými univorsitními řády, jsou udá-
losti tyto dvojnásob hodny politování. Šlechet-
nost, lidumitnost i pokročilost cara Mikuláše II.
jsou i všude za ruskými hranicemí tak dobře
známy, že nespokojeným pánům studentnm
nikdo nepřisvědči, že zvolili si vhodnou cestu
ku změně těch řádů.
#8
alto_textblock
#8
Hakedonská otázka.
Makedonská otázka je pro knízectví bul
harské otázkou více prospěchovou než politickou.
Dokladem k tomu jsou. tato zajímavá dat
z »Besepa Iloma«, doplněná našimi zprávami.
V r. 1878/79, tedy hned po osvobození Bul
harska, přestěhovalo se do Bulharska as-
600.000 Bulharů z Drinopolska a z Makedonie.
Do Sofie jich přišlo asi 20.000, do Tatar-
Pazardžiku as 5000, do Plovdiva as 8000.
Mezi 33.000 obyvateli ve Varně je asi 20.00
a mezi 12.000 obyvateli Burgasu je asi 7000
přistěhovaleů. Stalisticky je zjištěno, že jedn
tretina bulharských důstojníků je původem
z Makedonie. Z 8600 učitelů v knížectví je asi
2300 Makedonců a z 38 000 úřadníků je
15.000 Makedonců a Drinopoleň. Z 8 biskupn
(pravoslavných) jsou čtyři Makedonci. Ze 3419
kněží je 1282 Míakedonců. Značná část mnicho
jest makedonská.
Na každém kroku setkává se Bulhar z kn-
žectví s Makedoncem, který mu odejímá řemesl
jako řemeslník (pekař, zedník atd.), úřadnické
místo jako úřadník, podnikatelství jako podni-
katel. Každoročně přichází k nám tisíce a tisice
dělníků, zedníků a mistrů z Makedonie. Zdrží
se zde od března do října a odnášejí s sebou
statisíce našeho národního jmění. Nám nezane-
chají ze svého výdělku téměř ničeho; žijet
Makedonec nad míru skrovně: ji jen chleba,
cibuli, česnek a sýr. Možno tudíž říci, že jsou
pro nás — Číňany.
Z Makedonie přichází k nám síla Vlacho
t. zv. Cincarů a usazují se jako krčmáři zvlášte
v západním Bulharsku. Tito Cincaři jsou horš
nežli židé a ožebračují náš selský lid. Rodiny
těchto Cincarů žijí v Makedonii
Z makedonských škol přichází každoročně
nejméně 300 mladíků, kteři hledají v knížectv
místa učitelů na obecných školách. A tak vidíte.
odkud k nám přichází učený proletariát
Školy Makedonie jsou vydržovány z bulharských
peněz; naše vláda dává ročně asi dva milliony
feanků bulharskému ekzarchálu v Cafihradě n
to vydržování.
Zde vidíte tudíž příčiny odůvodněně, pro
makedonská otázka není pro nás politickou,
nýbrž chlebovou otázkou. Známé je nám všem
makedonské pořekadlo: »Ima pari im
Bugari, nema pari nema Bugarie
(t. j. jsou-li peníze jsme Bulhaři, nejsou-li —
nejsme Bulhaři). Kdyby převládaly v makedonské
propagandě srbské peníze, obrátili by Makedonei
své pořekadlo a říkali by: »Ima pari ima Srb
atd.« — Z tohoto je již vidno, jak spolehlivý
je vlastně makedonský element.
Bulhaři z knížectví volají na Evropu
»Dejite samosprávu Makedoncům.
Přisli k nám, aby hledali svobodu
a vzali nám chleba od úst.«
e
Rozpuštění italské sněmovny.
Finanční výbor italské sněmovny poslanecké
odmítl šesti proti dvěma hlasům
finanční program vlády, čtenářům
našim již zevrubně známý. V posla-
neckých kruzích soudí se, že jakmile plenum
se k tomuto usnesení připojí, dojde na rozpu
štění sněmovny.
#9
alto_textblock
#9
Dokonč.)
#10
alto_textblock
#10
Politické zprávy domácí.
#11
alto_textblock
#11
V Praze, 22. března. (Málem min
sterská krise.) V investiční předloze žádá
vláda za schválení úvěru 480 millionů K na
stavby železniční a mimo to za dalších 80 mil-
lionů, jež se mají vrátiti státní pokladně jak
náhrada za ty výdaje na železnice, jež byl
státní pokladna nucena hraditi v posledních třech
letech, když parlament neschválil nijakých nových
investici. Proti tomuto požadavku byl odpor na
všech stranách sněmovny a poukazovalo se ze-
jmena na to, že srefundace« oněch 80 millionů
nesouvisí s předlohou invostiční a že tedy mí
býti o ní podána zvláštní předloha. Včera všal
oznámily telegramy z Vídně, že pro vládní poža-
davek je již zabezpečena většina železničního
výboru a sice následkem sdělení ministra že-
leznic v tajné schůzi výborové. Ministr prý pře-
svědčil poslance, že na železnice vydáno z po-
kladních zásob státních více než 80 millionůa
že vláda tedy právem žádá za náhradu. Dnes
se dovídáme dodatečně, že ministr financi Böhm-
Bawork z požadavku vládního učinil kabi-
netní otázku. Dle »Inf.« hrozil demissl.
nepovolí-li mu parlament oněch 80 millionů
hrozba ta pomohla ostatním německým stranám,
zvláště ústavověrným velkostatkářům, že přiměli
německé nacionály, aby se vzdali odporu proti
refundaci. S jiné strany vysvětluje se také, pro
němečtí liberálové byli původně proti vládnímu
požadavku. Nechtěli tím dle slov posl. Lechra
projeviti nedůvěru nynější vládě, nýbrž váhali
z obavy, že nynější kabinet nesedí dosti pevn
a že by za krátko, až se státní pokladna opět
naplní, mohli na místo, jež zaujímaji nyní pá
#12
alto_textblock
#12
Osogov.
#13
alto_textblock
#13
*) Přirozeně se tato data mohou vztahovati
iko na civilní obyvatelstvo, nikoli na vojsko.
#14
alto_textblock
#14
to
#15
alto_textblock
#15
Charakteristické pro nynější proudění v Itali
jest, že předseda studentského spolku monarchi
stického v Římě Giorgio Hensch pokárán byl po
licií za to, ze jeví velikou vyzývavost při pořá
dání monarchistických projevů. Poslanci
Cirmeni a Santini chtějí vládu ví té věci inter
pellovati. Jeden z členů sněmovny měl býti za
lován proto, že vytýkaje vládě chabost prot
»výstředním a krajním« (rozuměj : republikán-
ským) směrům, dopustil prý se i urážky krále
Sněmovna vydání jeho ale odepřela.
#16
alto_textblock
#16
Sebevražda mínistr- presidentova
V sobotu v pozdních hodinách večerníe
kolovaly ve Štulgartu pověsti, vystupující s ve-
likou určitostí, že se minisir-president virtem-
berský a ministr vojenství svob. pán Schot
ze Schottensteinu, persona gratissima,
zvláště na dvoře berlinském, v Ulmu za-
střelal. Jak jsme již v neděli v Politických
zprávách zahraničných sdělili, musil generál
Sehott vyžádati si náhlou dovolenou z úřadu
svého, jelikož byl zapleten do procesu pro ku-
plířství. V úřad ministr-presidenta byl po
propušíění Miitaachta, kterýž hodnosti tu celá
desetiletí zastával, před 4 měsíci vlivy berlin-
skými dosazen. Pověst zmíněnou zaznamenáváme
zatím ovšem jen s reservou. Čtenář nalezn
v telegramech potvrzení neb vyvrácení jejl.
w
#17
alto_textblock
#17
Proti posledním projevům
Viléma i.
Ještě neutišily se vlny, rozčeřené proslovem
Viléma II. k předsednictvu pruské sněmovny
poslanecké, a již sděluje se, že také k před
sednicivu říšského sněmu německého Vilém I
učinil projev podobný. Tentokráte stěžoval si
— dotýkaje se případu bremského — ale přímo
na ochabování monarchistickéh
smýšlení. Nelze tedy za zdůvodněny poklá-
dati výklady některých pseudoliberálních list
německých, jako na př. »Voss. Zigu.« a »Nat.-
Zlgu.«, které hleděly vyiíčiti véc tak, jakoby
Vilém II. byl minil slovy svými k pruskému
předsednictvu o »nevážnosti k autoritám«
o »přilišném sledování zvláštních zájmů« poká-
rati bezmezné agitace agrárníků za zvýšení ob-
chodních cel. Nutno míti přece na mysli, že
agrárníci jsou součástí právě konservativních
stran, kteréž třeba někdy odlíšné cíle sledujice,
politicky domáhají se právě co největšího upov-
nění monarchismu. I dítěti přece jest zjevno.
že Vílěm II. mínil výtkami svými republíkánsky
zbarvcné slrany v Německu, socialisty a liberály.
Tito měli by se v tisku svěm hrději hlási
k výčitce cisařově a nenastrkovati jiných. Vedl
neoblomného vlasiního vüdce Lugena Richtra,
měl by jim příkladem býti konservat i v n
Krouzzeitung«, kterýž zaznamonav výrok
císařův, nieméně dovolil si podotknouti, že
jsou případy, kdy právě věrnost
ke králi káže mluviti otevřen
k němu.
Ano, platí dnes až příliš to, co tuhle
čelli jsme —— obrácený to výrok Jneobvův —
v »České Revui«: Jest největším neštěstím ná-
rodů, že nedovedou králům říci pravdu. Pod
pravídlo toto vsední zpststo nespadě Blorle l o
Richter, vůdce svobodomyslné strany lidové.
Již v depeších zaznamenali jsme, že ozval se v so-
botu v poslanecké sněmovně pruské rozhodně
zvláště proti tendenčnímu sdelení výroku cí
sařova sněmu pruskému. Předseda sněmovny,
Kröcher, sice hleděl jej — jak čtenář již
z depeše vi — přiměti k mlčení, zakazuje mu
i kritiku slov Vilémových, nieměně Richter
trval na svém a vybojoval si také vo věci té
on slovo poslední. V tomto doslovu svém
k afféře té — v doslovu v depeši jen zběžně
načrtnutém — poukazoval i k tomu, v jakém
postavení ociťuje se ministerstvo, když po-
slancům sdělují se výroky císařovy, na něž mi-
nisterstvo nepochybně nepůsobilo a za něž ne-
přejímá tudíž zodpovědnosti. »Chce li nám
tudíž — pokračoval řečník — panov n ík
něco sděliti, ať učiní tak ve
formě obvyklého a autentické h
poselství. Konstatuju, že nikdý ješt
ani zde, ani v říšském sněmu — a zasedám
v nich 30 let (Hlas z pravíce: Bohužel !. Ve-
liký nepokoj v levo.), že nikdy před tim
nedělo se nic takového, že právě
vážnosť před ústavními tradi-
cemi zde ochabuje — i měl jsem proto
za povinnosť svou, na základě tradic našich
opřiti se novotě této.« (Pochvala v levo.)
Z ostatních stran — socialisté nejsou
v pruském sněmu zastoupeni — neujal se slova
nikdo. Ni z druhé strany svobodomyslné
(Rickertovců), ni z národních liberála,ni
z Polákův neb Dánů. Mluvčí konservativců a
katolické strany (středu) projevili pak dokonce
souhlas s výroky císafovými. Jich důvody —
obvyklé fráze byzantinské — netřeba zajisté
zaznamenávati. Jisto jest, že ve sněmovnách
německých neústavní zasahování koruny do
vývoje politických věcí snáší se stále klidněji
a trpněji, ano, vůle, projevovaná panovníkem
má stále větší vliv i na hlasování některých
velikých stran, a to často i na úkor vlastního
jejich věcného stanoviska. Bude-li postup tento
se v parlamentech utužovati, odpadne záhy
v parlamentech německých dřivčjší třídění stran
a bude lze děliti sněmy ty již jen ve dve
strany: ve stranu neo d v is le lidovou ave
stranu byzantinskou
#18
alto_textblock
#18
Boj o Slezsko.
(Pův. dopis.)
Zatím co zástupcové vedou boj v říšském
parlamentě ve Vídni o naše různá práva a vý-
hody a celů česká veřejnost upoutána jest ve-
škerou svou pozorností k vývoji této činnosti.
odehrává se ve Slezsku tuhý zápas. Bohužel.
že až posud jeví se slabý zájem o tak důležitou
větev, kterou urvati jest nejůsilovnější snahou
nášich národních odpůrcův, kteří dobře pocho-
pili a uznávají, že Slezsko jest mostem k velk
slovanské říši, a proto postupně a s nejlepším
zdarem podrývají základy této důležité bašty na
prospěch říše velkoněmecké.
Svědčí o tom neobyčejný zájem a hojn
dary na penězích, které nejen z Berlína, Frank-
furtu a Vratislavi, ale i z nejnepatrnějších míst
německé říše docházejí jako sbírky jednotlivým
spolkům a odborům »Nordmarky«. A za tyto
peníze jest náš lid k přistoupení do spolků tech
#19
alto_textblock
#19
lákán, v nich národně tak přepracováván, že stává
se nejúhlavnějším odpůrcem naším. Mimo různo
podpory bývá vystrojována v každé obeí členům
»Nordmarky« jednou za týden zvláštní bezplatná
hostina.
Za těchto poměrů octli se Češi slezští nyn
v boji, od jehož výsledku závisí celá jejich bu-
doucnost: jsou to obecní volby v nejvétší naš
české obci slezské Kateřinkách, mající pře
7000 obyvatel. Obec tato souvisí s jedné strany
těsně s hlavním městem Opavou a s druhé zas
sevřena jest Pruskem, jehož branice vzdáleny
jsou pět minut od obce. Kateřinky až do ne-
dávna byly úplně české, stávají se však přičině-
ním všěch možných činitelů: »Nordmarky«
opavské agitace, okresních úřadů i e. k. zemské
vlády, protežující vždy a všude snahy našieh
nepřátel, obětí molocha německého. Přival ne-
přálelský stále na ně mocněji dolehá, ale Če-
chům pomoc od nikud nepřichází. A přece
ztrátou Kateřinek ztratili bychom zastoupení na
sněmu zemském a naději na říšského poslance,
zastoupeni v zemském výboru. Katerinky ne-
byly by nám nikdy vráceny, poněvadž Opava
je pak k obci své přivlastní a sloučí v jeden
celek. Ziráty tyto jsou tedy nenahraditelnéa
přece, ač dovolávají se slezští Češi pomoci
Čechách a na Moravě, odnikud ni spása, ni zá-
chrana pro ně nedochází.
Již přes pět měsíců táhne se volební boj.
jejž vedou s nepřáteli o udržení českých dosud
Kateřinek, — a již po třetí jaou z nařízení
úřadního na žádost našich neprátel vyloženy
volební listiny.
Při posledních volbách v listopadu r. m
zvítězili jsme v I. a III. sboru volebním — o po-
slednější nás Němci, či lépe a správně řečeno
zaslepení a »Nordmarkou« svedení odrodil
připraviti chtějí — většinou 40 hlasů. Volbat
však na nátlak poražené strany německé zru-
šena. Bohužel nastává nám nový boj, který vy-
bojován má býti koncem dubna. Jak dopadne,
není dosud jisto.
Vše se spiklo proti nám! Rodičům, mají-
cím děti ve školách opavských, vyhrozujes
místní školní radou opavskou veřejné, že bud u
jim děti příštího školního roku ze školv pro-
puštěny, nebo že budou nuceni platiti školné,
kdežto, kdž voliti budou proti nám, nejen ž
po celeu dobu, po kterou budou dítky jejich
choditi do školy, bude jim školné prominutoa
kromě toho že každého roku dostanou stipendia.
Některým rodičům, kteří přos to vše se nedali
zastrašiti a chtějí veřejně volili se stranou če-
skou, byly již děti ze skoly p ro-
puštěny.
Zaméstnavatelé v Opavě, u nichž voličové
naši jsou zaměstnáni, činí na ně nátlak, aby
neopovažovali se voliti s naší stranou a vyhro-
žují jim propuštěním, kdežto peněžní ústavy
vypovídají našemu lidu půjčky a nové žadatele
o ně hrubě a surově odmíta
Za těchto poměrů síly naše, nemajíei pod-
pory odnikud, ochabují, z řad našich zírácejíse
bojovníci jeden po druhém. Kdežto před tremi
lety nebylo při volbách ani zdání o nějaké straně
německé, vystrkuje nyní na všecky strany spáry
své a uchvacuje zaslepené oběti
aby pomocí
#20
alto_textblock
#20
této tisni své obracíme se k vám, bratr
prosíme vás úpěnlivě o pod-
v královstyí, a
poru a příspění
#21
alto_textblock
#21
Valná hromada Měšťanské besedy
#22
alto_textblock
#22
v Praze.
#23
alto_textblock
#23
Naše společenské středisko pražské doznalo
v neděli změny, kterou označiti možno jako
prvý krok dávno žádoucího osvěžení i dalšíh
vývoje. Pravíme prvý krok, neboť má-li Ma
šťanská beseda plniti dokonale svůj společenský
úkol, musí bžüi zařízena tak, aby vyhovoval
nynějším poměrům a to v místnostech účefných
a důstojných.
Dosud poutaly Měšťanskou hesedu stanovy.
jež se honosily sice úctyhodným stárímn, které
však pro svou těžkopádnost dnešní době nevy-
hovovaly. Proto po důkladných poradách a pří-
pravách svolána byla na neděli k 10. hodině
dopolední do velké dvorany řádná valn
hromada, na jejíž pořad dán ná vrh
správního výboru na změnu
stanov. Aby valná hromada platně mohla se
usnášeti o změně stanov, bylo třeba přítomnosti
nejméně šestiny všech členů, a v této třeti ny
všech členů činných a zakládajících, z těchto
pak musily pro změnu hlasovati dvě třeti ny.
Pro ostatní záležitosti postačila přítomnost de-
sotina všech členů, v níž musila býti pětina
všech členů činných a zakládajících.
Šestina všech členů včas se dostavila,
neboť ji tvořilo členstvo přispívající, avšak velmi
nesnadno sehnala se žádoucí třetina členů
činných a zakládajících, bez které změna stanov
provésti se nemohla.
Ačkoli horečně bylo agitováno, přece shle-
dáno ještě o 4 11. hodinu — kdy přispívajících
bylo již přítomno hojně přes potřebný pocet —
že schází přes 30 členů činných; o půl 11. hod.
chybělo jich ještě 19. Telefonováno na všechny
strany. Počet činných před 11. hodinou doplnil
se tak, že scházeli už jen tři, o nichž však
předsela pan Tereba při zaliějení schůze mohl
sděliti, že jsou už na cestě, že je dou a že do-
staví se do schůze, než přečten bude protokol
minulé valné hromady
Valnou hromadu zahájil krátce před 11.
hodinou předseda dvor. stav. pan T e reba
uvitáním přítomných a po schválení protokolu
prohlásil, že již jest přílomen potřebný počet
členstva. Přikročeno hned k vyřízení ná-
vrhu na změnu stanov
Pan ryt. Rašín z Riesenburgka na-
vrhl, by se upustíto od čtení změn beztoho
Úiskem výdaných.
Pan dr. Kühn s navrženou změnou úplně
souhlasiti nemůže. V § 7. se pravi, že valná
hromada může se o důležitých věcech platně
usnášeti, přítomna-li nejméně šestina všech členů
Toto ustanovení je nejasné. Vykládá-li se to tak
že musí býti přítomna šestina členů zakládají-
cích i činných a šestina přispívajících, nena-
mitám ničeho.
Pan Hofbauer prohlašuje, že míněna jes
šestina všech členů bez rozdílu. (Pochvala.)
K valné hromadě jest každý zván a kdo sejí
nezúčastní, dává svou liknavosti na jevo,ze
jest stozuměn, co přítomní na ní členov
schválí. (Výborněl
#24
alto_textblock
#24
Člen výboru p. L. Čech praví, že o §7
rokovalo se v komisi i ve správním výboru,
Smýšlení všech směřovalo k tomu, aby nastal
v členstvu rovnost. (Výborně! Potlesk.) Proč.
má se členstvo tríditi pro staré zřízení — a
úctyhodné, ale dnes zastaralé, jakým jest mě-
šťanství? (Výborně !) Návrh p. dra. Külina míněn
jest z opatrnosti pro budouenost, ale členst o
jest tak intelligentní a prozíravé, žo není třeba
obav. (Výborně l)
Po přimluvé p. dra. Furicha schva
luje se návrh p. ryt. Rašína, by se nové sta-
novy nečetly.
Pan dr. Vlček navrhuje jinou stylisaci §i.
Pan dr. Furich: Navržené stanovy,
vypracované komisí, schváleny byly ve schůzi
členů činných a zakládajicích, ve schůzi členů
přispivajících, ve správním výboru. Mají-li pří-
tomní důvěru k těmto schůzím a k výboru,
necht schvali stanovy en bloc. (Výborně ! po-
tlesk.)
Pan dr. Vlček opřel se návrhu p. dr.
Furicha delší řečí, za které byl vyrošován v-
křiky: »Dost! dost! Jest to zz a poa.
Pan Jirou se k zádá, aby se stanov
probíraly po paragrafech.
Pan dr. Šebesta praví, že v příčině bu-
douenosti není žádných obav, protože funkce
předsedy a polovička členů výboru zůstává dle
nových stanov čienům činným a zakládajícím.
(Dosud volili do výboru členové činní a zaklk-
dajíci 7 členů, přispívající 5 členů). Kromě toho
§ 7. stanoví, že v důležitých věcech, na př.
při změně stanov, k nimž třeba přítomnosti še-
stiny všech členů, rozstoupí se valná hromada
v kurii členů zakládajících a činných a v kuri
členů přispivajících a jen ten návrh že bude
přijat, který bude schválen v obou kuriich nej-
méně dvěma třetinami přítomných. Pro ostatnl
záležitosti stačí přítomnost desetiny všech členů
a nadpoloviční většina přitomných rozhoduje.
(Dosud žádalo se k tomu pětiny členů činných
a zakládajících.)
Dále mluvili pp. Rašín z Rie s em
burgka a Beaufort, který přimlouvá se
za schválení návrhu nových stanov, dr. P od-
lipný, který žádá postup dle parngrařůa
přeje si, by činily se k nim jen návrhy věcné.
Po slovech pana Zimka, týkajících s
stránky formální, byl návrh pana dra.
Furicha, by návrh nových stanov
schválil se enbloe, sehválen všemi
proti 8 hlasům, což uvitáno hlučnou po-
chvalou a polleskem.
Pan dr. Kühn žádá předsedu, by kon-
statoval, že stanovy přijaty byly dvěma třetinamn
činných členů, jak žádá to § 4. stano
Předseda p. Tereba: Poněvadž hilasovalo
jenom 8 členů proti, ať to byli již činní nebo
přispivajíci, jest návrh přijat dvoutřetinovou vět-
šinou členů činných. (Výborně! Potlesk.)
Pan Kühnel vyslovuje jmenem komise,
které uloženo vypracovati nové stanovy, vřel
díky za to, že práce její korunována byla vý-
sledkem.
K návrhu jeho a p. dra. Krajníka dává
se správnímu výboru plná moc, by ve stanovách
provedl stylistické změny.
Přikročeno k vyřízení výračních apolkových
#25
alto_textblock
#25
zprávo Dle jednnte
#26
alto_textblock
#26
aprávyměla Ráseda mě
#27
alto_textblock
#27
stanská 1691 členů, z nichž čestných 2, za-
kládajících 43, činných 170 a přispivajících
1476. Snaha výboru směřovala zvláště k tomu,
aby Besedě získal členů pokud možno nejvíce.
Jest v Praze velmi četný počet osobností vyni-
kajících a ve veřejném životě národním půso-
bicích a významných, které, bohuzel, neuznaly
posud za svou povinnost citu i národní, aby se
staly členy Besedy, v životě společenskémi
národním tak důležité.
K pozvání výboru přihlásilo se colkem pře
150 členů nových.
Přijmy spulkové v roce 1900 činily:
Členské příspěvky . . . . . K 37.5 45.—
Hrubý výnos besedních domů . » 30.552 48
Úroky z peněz uložených . . » 535 23
Odkaz býví věrného člena spolku
241000.—
Frant. Alta
a rozličné príjmy . . .. . . 2 944. 59
celkom . . K 72.077 30
Z příjmů těch placený:
správní výlohy . . . K 30.254.41
daně a správní vy-
dání besedních bu-
. . . » 15.970.52
úroky z dluhů. . . » 9 826 69
úhrnem ..
Z přebytku ..
uplaceno na bypote-
kární dluhy . . . K 7.531.43
na koupi předmětů
inventárních . . . » 220.— K 7.751.43
Přebytek . . K 8.774. 25
obsažen jest v pokladniční hotovosti, aneb uložen
u městské spořitelny pražské a První občanské
záložny.
Dle účetní rozvahy koncem r. 1900 má
beseda následující jmění:
Oba domy č. p. 28/II. a 1477/II.
se zahradou jsou na účtě cenou K 580.090.60
Jmění inventární ceněno jest , 18.016.64
Hotovost pokladní, vklady u peněž-
ních ústavů a rozličné pohledávky
. . . » 23. 454.67
dohromady . . K 621.561 9
Po odečtení dluž-
ných zápůjček . . K 225.189.67
dlužných úroků (an-
nuity dnem 31. pro-
since 1900 k pla-
cení dospěle)
a předem na r. 1901
přijatých členských
příspěvků a nájem-
„ 15.895.0
ného . . ..
celkem passív v sumě .
jeví se čisté jmění spolku koncem
K 372.329.34
r. 1900 sumou
úspory to minulých 55 let trvání besedy
Větší vydání správní mají hlavní přičinu, ž .
výbor zapravil na honorářích zu vyhotovené plány
pro eventnální přestavbu besedních domů 2000 K.
Stálé stesky členstva na nedostatečnost spolko-
vých místností besedních byly příčinou, že výbor
zabýval se i v roce minulém otázkou, rozšířit
místnosti novostavbou buď získáním nové sta-
vební plochy, buď novostavbou na stavenisti ny-
#28
alto_textblock
#28
dov .
#29
alto_textblock
#29
K 56.051.62
#30
alto_textblock
#30
K 16,525. 68
#31
alto_textblock
#31
činí
#32
alto_textblock
#32
„ 8.147.88
#33
alto_textblock
#33
K 249. 232.57