#1
alto_textblock
#1
1908
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve čtvrtek dne 17. září:
#3
alto_textblock
#3
K číslu 257.
Čislo v Praze za 2h
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K—
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80
#9
alto_textblock
#9
a na venkově za 4h
#10
alto_textblock
#10
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
m je též redakce
a expedice.
#11
alto_textblock
#11
Teiefonické zprávy „Nár. Listů“.
#12
alto_textblock
#12
Ministr financí čestným doktorem krakovské
universily.
#13
alto_textblock
#13
Telegrafické zprávy.
#14
alto_textblock
#14
Z úřadního věstníku.
#15
alto_textblock
#15
Rozvoj českého průmyslu v Čes.
Budějovicích.
(Slavnostní zahájení výroby v čleské
sirkárně v Č. Budějovicích.)
#16
alto_textblock
#16
Z Vídně, 17. září. Císař potvrdil usnesen
profesorského sboru krakovské university, kte-
rým se jmenuje ministr financí dr. Vitold Ko-
rytowski čestným doktorem této vysoké
školy. Této vysoké pocty dostalo se dru. Kory-
towskému za některé ústupky, jež učinény byly
universitě po stránce hmotné, zejmena pokud se
týče poskytnutí fondu na budovu zemědělského
ústavu, psychiatrickou kliniku, stolici fysiky a
koupě mlékárny pro studia agronomická. Na
všechny tyto projekty povoleno ministrem 2 mil
#17
alto_textblock
#17
korun.
#18
alto_textblock
#18
Polská národní hrdost.
#19
alto_textblock
#19
Ze Lvova, 17. září. Polští sociální de
mokraté nezúčastní se sjezdu sociálně-demokra-
tického v Norimberku z důvodů nár od-
nostních. Prohlásili, že za napjetí, jaké jest
mezi Německem a polským náro-
dem následkem protipolské poli-
tiky pruské, která nebyla odražena s nále-
žitou rozhodností ani sociální demokracií ně-
meckou, zapovídá národní čest Polá-
kům vůbec a také sociálním de-
mokratům polským zúčastniti se jakéhokoli
sjezdu v Německu.
#20
alto_textblock
#20
Útěk Sulejmana paše k rakouskému vojsku.
Ze Záhřeba, 17. září. K útěku tureckého
guverněra Sulejmana paše se ještě sdě
luje: V rozhovoru, francouzsky konaném
s jedním redaktorem prohlásil paša, že jeho
vlastní vojsko ho opustilo a že stalo se tak
následkem mladoturecké agitace. Život jeho byl
nejpovážlivěji ohrožen, takže jen s těžkým
srdcem se odhodlal, prositi Rakous ko
za pomoc; byla mu však poskytnuta způ-
sobem nejochotnéjším. Na původním
svém místě necítí se vůbec již jistým a ne-
hodlá se tam také vrátiti. leč by se tam stal
úplný obrat. »Do Cařihradu nepojedu,« pravil,
»poněvadž bych musel zaplakati, kdybych vidě
tam nynější hospodářství turecké«,
#21
alto_textblock
#21
Z Vídně, 17. září. (K. k.) „Wr. Ztg.“ ohlašuje
Ministr obchodu jmenoval živnostenského inspektora
II. třídy a přednostu živnostenského inspektorátu v
Děčíně Karla Haucka živnostenským inspektorem
I třídy ad personam. — Ministr veřejných prací jme-
noval konstruktéra na báňské vysoké škole v Pří-
brami Augusta Wildometze adjunktem učitelské sto-
lice pro technickou mechaniku čís. 2. a pro všeobec
nou nauku o strojnictví na této vysoké škole. — Mi
nistr veřejných prací jmenoval pomocného učitele
Prokopa Nováčka, přiděleného c. k. odborné škole
pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové, učitelen
v IX hodnostní třídě na tomto ústavě.
#22
alto_textblock
#22
Zmatky v Persii.
#23
alto_textblock
#23
Z Tavrizu, 16, září. (K. k) „P. t. a.“ oznamuje
Kdežto revolucionáři zřizují nová opev-
nění, nelze na straně Ajna ed Dauleha ani jeho voj-
ska pozorovati žádnou zvláštní činnost. V Marandu
jest 2000 jezdců z Maku se šesti děly. Vojsk o totc
vytrhne proti revolucionářům.
#24
alto_textblock
#24
Za nové éry v Turecku.
#25
alto_textblock
#25
Z Cařihradu. 16. zárí. (K. k.) V pozoruhodném
okružním rozkazu ministerstva vojenství, zaslaném
všem sborovým velitelstvím, prohlašuje se s polito-
váním, že mnozí důstojníci vydávají se
neprávem za členy výboru, vměšují se
do státních záležitostí, svolávají schů-
ze lidu, na nichž řeční a pobuřují tak občanstvo a
poškozují vážnost vlády. Sboroví velitelé
se tudíž vyzývají, aby upozornili takové důstojníky
na jich nebezpečné jednání a přiměli je ku
přesněmu zachovávání vojenské kázně a varovalije
před vměšcváním se do státních záležitostí.
Z Cařihradu, 16. září. (K. k.) Následkem výhrů-
žek právního zástupce sdružen zřízenců anatolské
dráhy dal velkovezír odpoledne obsaditi policií te-
legrafní úřad a kanceláře anatolské dráhy v Hajdar
Paši a dal zřízence odstraniti.
Z Cařihradu, 16. září. (K. k.) Zvláštní je, že mla-
doturecký výbor jest nyní proti stávkujícím anatolské
dráhy a chce navrhnouti, aby vláda učinila vhodná
opatření k částečnému zahájení služby.
#26
alto_textblock
#26
(Pův. zpráva.)
#27
alto_textblock
#27
Z Č. Budějovic, 17. září.
Slavnostní akt, tichý, ale důstojný, jehož jevištěm
byly dne 16. t. m. střízlivé zdi nově vystaveného
českého průmyslového velkozávodu v městě našem,
dlužno co do významu zařaditi mezi nejčelnější
události v soustavném boji pro českou věc v Č. Bu-
dějovicích, neboť dnem tím přiby! Čechům budějo-
vickým nový činitel, nový zápasník a to v oboru,
jemuž v rozvoji každého naroda vykázáno místo nej-
důležitější, v oboru velkého průmy s l u.
Nový, veliký svépomocný průmyslový podnik
Čechů budějovických vstoupil toho dne v činnost:
Česká sirkárna, která svým rozsahem řadí se
k ostatním českým velkozávodům čes.-budějovickým:
čes. akc. pivovaru, české smaltovně, chemické to-
várně, strojírně firmy Škrlandt a spol. Již ta okol-
nost, že nová továrna hned ve svých začátcích za-
městnává 140 dělnických a úřadnických sil, jest pro
neodvislost českého živlu v Č. Budějovicích okolností
veledůležitou.
K slavnostnímu aktu sešlo se hojně vybraných
hostí. Byli tu především přečetní podílníci nového
velkozávodu, interesenti z kruhů obchodnických, zá-
stupci obchodní a průmyslové komory s presidentem
p. Frant. Patzákem a zatímním presidentem p.
J. Procházkou, zástupci peněžních ústavů zdej-
ších, správní radové a ředitelé zdejších průmyslových
závodů, zástupci živnostnictva, učitelstva, atd. Též
okolní venkov a některá města jihočeská byla zastou-
pena. Slavnostní akt zahájen po 1/411. hod. dopol
V prostorné místnosti budoucího továrního skla-
diště, vkusně upravené a bohatě vydekorované ko-
berci, látkami a zelení, pronesl předseda správní rady
ředitel záložny česko-budějovické pan cís. rada St.
Netuka významný proslov. Pravil mimo jiné: Na
místě, které ještě před rokem vydalo svůj plod
v hroudě pluhem zkypřené, zakotvila svoje základy
tovární budova.
Uvolnili jsme dráhu novému českému
průmyslu v Českých Budějovicích a úsi-
lovnou i oddanou prací jsme vyhloubili bezpečné
základy nové továrny, jsouce vedeni pevnýma
poctivým přesvědčením, že dílo, které
béřeme do ruky, jest dobré a průmy sl,
který na těchto místech vště pujeme
v půdu, že jest zdravý. V sirkárenském prů-
myslu neuvádíme na domácí půdu nezkušeného
hostě, nýbrž k rodnému krovu zpět v něm přivádíme
muže našeho. Česká zdatnost jej vy-
chovala — leč on, nebyv za ruku ujat domácí
podnikavostí, podcizím jménem a pro ci zí
#28
alto_textblock
#28
FEUILLETON.
#29
alto_textblock
#29
Řiditelná vzducholoď Parsevalova
#30
alto_textblock
#30
Po katastrofě Zeppelinovy a Parsevalovy vzdu
cholodi má nyní Německo pohotově pouze vojenský
balon setníka Grossa, jenž vykonal již třináctihodin
nou nepřetržitou plavbu, kdežto Zeppelin plůl se
svou vzducholodí nepřetržitě 12 hodin a major Par
seval 111/4 hodiny. Vzducholoď Parsevalova však ne-
byla zničena úplně a bude brzy opravena, konstrukce
její pak jest pozoruhodna.
Jest skutečně zajímavo, že skoro současně s pra-
cemi a pokusy hraběte Zeppelina zbudována byla
v Německu vzducholoď, jež svým celým ústrojem
představuje naprostý opak vzducholodi Zeppelinovy.
Major z Parsevalů určil si za úkol sestrojiti
motorovou vzducholoď, která mimo loďku a umístě-
nou v ní strojní část zásadně vyhýbá se každému
tuhému kusu, každému ztužení a upevnění částm
dřevěnými nebo kovovými. A podařilo se mu též
zbudovati vzducholoď, která nenaplněná může býti
téměř jako deštník sbalena a se svou loďkou a stroji
v jediném železničním vagoně, nebo na dvou povo-
zech dopravována a na libovolném místě bez zvlášt-
ních předběžných prací naplněna a k vzletu připra-
vena. Tím roste přirozeně cena takové vzducholodi
pro účely vojenské zcela neobyčejně oproti jiné, která
jako Žeppelinova nenaplněna vůbec nemůže býti do-
pravována, nebo oproti takové, která — jako Lebau-
dyova — ke svému sestavení potřebuje zvláštních
dílen, zvláštní ohrady a několik dní času.
Protáhlý válcovitý obal Parsevalovy vzducho-
lodi udržuje se pružně ve své formě vnitřním vztla-
kem. Tohoto vztlaku dociluje se dvěma balonety
uvnitř nosného obalu, jež ventilátorem a balonovým
motorem více či méně vzduchem mohou býti napl-
něny a z nichž jeden leží v předu, druhý v zadní části
obalu. Oba balonety jsou mezi sebou spojeny hadicí,
do níž z ventilátoru loďky může býti načerpán
vzduch. Do této hadice vložena jest záklopka, kterou
z loďky dá se manipulovati tak, že vzduch buď do
#31
alto_textblock
#31
předního nebo do zadního balonetu může býti za
veden. Tímto důmyslným zařízením jest možno obal
v předu či v zadu více nebo méně zatížiti a tak ce
lou loď šikmo vzhůru, horizontálně nebo šikmo dolů
postaviti. Tím může tedy tato vzducholoď bez zvlášt-
ních pohyblivých vertikálních kormidel svou výško-
vou polohu během plavby měniti.
Aby se vyhnulo tuhým konstrukcím hořizontál-
ních a vertikálních ustalovacích ploch, jsou tyto plo-
chy sestrojeny ze žíněnek, které vzduchem z venti-
látoru se načerpávají a lany a bambusem jsou utu-
ženy. Také kormidlo sestává z takové žíněné plochy.
Loďka, z ocelových rour zhotovená, jest rovněž ori-
ginalním způsobem na obalu zcela netuze zavěšena.
Visí kladkami na ocelových lanech šikmo k obalu
vedoucích, může se tudíž poněkud posunovati
ku předu i do zadu. Kromě toho visí loďka ještě na
kolmo vzhůru vedených ocelových lanech na pásu
obalu. Toto zcela originální zavěšení loďky se velm
dobře osvědčuje; loď leží zcela klidně ve vzduchu.
skoro se ani nekymácí, k čemuž mnoho přispívaj
horizontální plochy. Originální jest dále na této lodi
vrtule. Její křídla jsou z látky a plochy jejich vlože-
nými olověnými závažími a ocelovými lany teprv
při rotaci centrifugální silou postaví se ve tvar vrtule.
Parsevalova vzducholoď může býti zcela dobř
upotřebena ve válce, k účelům vědeckým i pro sport.
Není jako vzducholoď tuhá poutána na místo vzletu,
může sledovati pohyby tlup ve válce, může kamkoliv
býti zaslána, všude býti naplněna a připravena
ku plavbě. Celý systém má naději státi se prakticky
upotřebitelným a stojí za to, aby se pracovalo na
dalším jeho zdokonalování. Zdá se, že jest povolán
tvořiti v budoucnosti zvláštní typ vzducholodí pro
účely válečné i sportovní upotřebitelných. Bude-li
však možno takové zcela měkké vzducholodi, v
větších rozměrech, tudíž se značnou nosností a veli-
kou výkonností zhotovovati, zdá se zatím ještě po-
chybným, ježto zachování pružného tvaru bez jakého-
koliv ztužení s přibývající velikostí bude vždy obtíž-
#32
alto_textblock
#32
nější.
#33
alto_textblock
#33
=Souhojové historky. Ronzier-Dorcires vydaí
kníhu s názvem „Sur le Pré, v níž ze své, bohaté
#34
alto_textblock
#34
zkušenosti — autor měl sám asi dvacet soubojů a
intervenoval ve 192 čestných záležitostech — vy-
pravuje různé veselé i vážné episody. Mužem, jemuž
byla myšlenka souboje úplně cizí, byl Edmond About,
známý francouzský romanopisec. Novinářským člán-
kem, v němž nemohl potlačiti kousavý vtip, uvalil
si na krk vyzvání. Ve své bezradnosti spěchal About
ke Grisierovi, proslulému šermíři, aby se dal za-
světiti v základní pravidla šermu, o němž neměl ani
ponětí. U Abouta, muže s velkým břichem na ma-
lých nohou, však umění Grisierovo tak uboze ztro-
skotalo, že šermíř ihned vyučování přerušil. Před
odchodem vyžádal si About ještě na památku podo-
biznu Grisierovu, visící v šermírně na stěně. Grisier
dal ji ochotně svému beznadějnému žáku a splnil
s úsměvem také druhou jeho prosbu, napsav na ni
věnování: „Svému nejlepšímu žáku Edmondu Abou-
tovi arisier.“ Když čtyři svědkové, které About proti
všemu obyčeji k sobě pozval, vkročili do jeho pracov-
ny, skvěla se Grisiérova podobizna s výmluvným vě-
nováním na jeho psacím stole. Vzhledem k této sug-
gestivní výstraze jevili sekundanti velkou ochotu
k smíru, záležitost byla urovnána a k souboji ne-
došlo. Jako žurnalisté, bývají také politikové fran-
couzští dosti často nuceni vyříditi čestnou záležitost
zbraní. Tak na příklad také Clemenceau se často bil.
Když byl ještě vydavatelem „Aurore“ a fungoval
kdysi jako rozhodčí v politické čestné záležitosti, byl
pro urovnání věci, sekundanti však živě odporovali
a trvali na souboji. „Milý pane,“ obrátil se k Ronzier-
Dorciresovi, jenž toto stanovisko zvláště ostře za-
stával, „jak jste ještě mlád! Vše to nemá skutečně
žádného významu. Vždyť jde jen o politiku!“ Velmi
příznačna jest také anekdota, kterou autor vypravuje
z doby boulangismu o tehdejším ministru vnitra Con-
stansovi. Přišel ke Constansovi jakýsi poctivec, jenž
hleděl nedostatek mravní hodnoty vyrovnati pozoru-
hodnou obratností ve střelbě z pisťole a učinil mu
bez obalu návrh, že za několik tisíc franků vyzve
jistého žurnalistu, jehož články ministra zvláště
mrzely. Místo odpovědi Constans zazvonil a sluhovi,
jenž vešel, nařídil, aby pána doprovodil dolů. U dveří
řekl svému návštěvníků s cynickým klidem: „Dě-
kuji pěkně, ale svojev vrazdy obstarávám sám.