ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 41e7d560-fd9f-11e8-9210-5ef3fc9bb22f
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 14
#1 alto_textblock #1
Strana 2. Císlo 54
#2 alto_textblock #2
KATOLIUKIÉ
#3 alto_textblock #3
LISrY
#4 alto_textblock #4
Dne 25 února 1900.
#5 alto_textblock #5
Dnešní číslo jest se zábavnou a poučnou přílohou »Nedělí« o 12 stranách pro Prahu i pro venkov. — Příští číslo vyjde zítra v pondělí dne 26. února o 12. hodině polední.
#6 alto_textblock #6
Postup politického a sociálního rozkladu-
#7 alto_textblock #7
Kdo se oddával naději, že novým povoláním říšské rady rozeštvané mysli aspoň poněkud osvědčí se pokojnějšími, smíru náchylnějšími: byl zklamán důkladně. Hned první a druhé zasedání říšské rady byly dle toho, aby pessimismus nejhorší zatlačil všecky naděje ve zdar byť i nejmenší parlamentarism v říši naší. K neblahým bojům národnostním přidružil se boj ještě horší, sociální, jehož prozatimní za- končení lze předvídati. Aranžeři hromadných stávek po všech neúspěších těšili stávkující poslední nadějí v říšskou radu, kde prý dojista jejich požadavkům bude vyhověno. Avšak ministr obchodu baron Giova- nelli ve své péči zklamal je co nejdůkladněji. Socia- lističtí poslanci přičinili se všemožně, aby ztracenou věc stávkujících svými plamennými řečmi retovali, oni dokonce svou obstrukcí i druhé zasedání sněmovny rozbili, leč i to zůstalo bez úspěchu. Vyhybáváme se zde schvalně meritornímu zasaho- vání do ohromné stávky uklokopů v zemích koruny české; my chceme obrátit zřetel pouze ku stránce mravní letošní stávky. Jaké budou její následky? Budou velice neblahé. Vyjde z nich roztrpče- nost ještě větší dělnictva naproti ma- jetníkům. Ohromná škoda hmotná bude míti účinky velmi neblahé na mysli dělnictva. Kojí-li se uhlobaroni nadějí, že stávkující ná- sledkem nezdaru skoro úplného nějak skrotnou, pak s politováním musíme i naději jejích pokládati za illusorní. Uhlobaroni měli za každou cenu se stávku- jícími nějak se vyrovnati, měli jim přijíti v ústrety aspoň na polovičku cesty, pohříchu však jejich jednání mělo do sebe dosti příkrosti. Měli jim aspoň osvěd- čiti trochu dobré vůle, ať nedíme křesťanské spra- vedlnosti. Kromě toho i autorita státní při svých snahách stávku zažehnati, utrpěla pohromy nemalé svou nerozhodností, ostýchavostí, nesmělostí, rozpači- tostí. Zajisté si měla na uhlobarony dupnouti a říci jim poslouchejte, takhle to nejde, já si k vůli vašim peněžným žokům nenechám rozvrtati celou státní spo- lečnost. Hleďte se s dělníky vyrovnati po dobrém, sice začnu vyjednávati já sama. Měla domlouvati i stávkujícím a říci jim: až potud a ne dále. Těžké vaše požadavky jsou splnitelny a ty ostatní v pomě- rech nynějších nejsou. Státní autorita proti řemeslným štváčům nalezla energii příliš pozdě, když již svými štvanicemi otrávili mysli dělníků. Co ti štváči nesměli dělnictvu pověděti ve schůzích, to teď budou dopovídati socialističtí po- slanci v parlamentě a jejich listy budou do milionů mezi dělnictvo se rozhazovati. Teď mají Berner, Ver- kauf, Daszynski, Steiner, Zeller atd. veliké slovo, jemuž žádný ministr neodolá. A budou věci poslední horší prvních. Tohle nám ještě scházelo — svolání říšské rady! Teď teprv budou sociální řečníci státní autoritě zatápěti. Účinek v ohledě sociálním bude vždy horší. I v ohledu politickém nynější vláda osvědčila málo prozíravosti. Vyjednávání mezi Čechy a Němci žádnou měrou nepostoupilo tik daleko, aby opravňo-
#8 alto_textblock #8
valo k naději, že na půdě parlamantární docílí se aspoň nějakého smíru. Schönerer a Wolf se svojí bandou, sesílenou ně- mackými pokrokáři hned v prvních dvou schůzích přesvědčili vládu, že Němci vůbec na žádné vyrov- nání ani nemyslí. A tak všecken náš politický a so cialní život takměř na smrt je chorý a ten že by měl, čili mohl assanovati ten stejné na smrt chorý parla- mentarismus? Ubožák! Nemůže si pomoci sám, kte- rak by mohl pomáhati ještě někomu jinému. Šli-li čeští poslanci do říšské rady s úmyslem, dělati ob- strukci, mohou si nyní, jak figura právě ukazuje, tuto práci uspořiti. Wolfova banda s pokrokáři a social- ními demokraty obstrukci novými silami započala. Jaký úmysl mají při tom? Žádný jiný, než vlasti- zrádný; parlamentarismus má býti v Rakousku na- dobro ubit a říše do Německa zašantročena. A toje při tom smutné, že v těch kterých kruzích pořád ještě kojí se nadějí, že to konečně přece půjde tím věčným hejčkáním a mazlením se s vlastizrádci. Za- tím rozklad v obojím směra: politickém a sociálním pokračuje dále. To věčné smířování děje se na distanci vždy větší a bude se snad díti ještě, až obě smířující strany nebudou se více viděti, až obě si zmizejí z obzoru. Čí to bude vina? Vždy jen těch, kteří neměli dosti odvahy býti spravedlivými. Nynější politický rozklad je posledním důsled- kem neblahého germanisačního systému, hejčkajícího vždy jednu národnost. To jsou poslední jeho konse- quence. Němci u nás zvykli si nadvládě tou měrou, že nechtí býti spravedlivými. Jejich heslem je: bud budeme v Rakousku pány my, anebo nebude Ra- kouska vůbec. A heslu tomu z celého Německa se přizvukuje. Drzost Němců z říše je vždy větší. Kde jaký německý list je, osobuje si právo mentorovati naši vládu tou měrou, že až stydno je to čísti. Pří- slušníci německé říše, kteří zde nalezli stkvělou exi- stenci, počínají si vždy bezohledněji. Co se v listech cizozemských o budoucnosti říše naší píše, nelze zde opakovati. K rozkladu politickému přidružuje se roz- klad sociální. Stávka 50.000 uhlokopů, jak ji každý pociťuje, zasahuje velmi hluboko do sociálního života. Ve kterém organismu jeden hlavní orgán — jakým v každém ohledě dělnictvo je — vypovídá další čin- nost, tam to spěje k rozkladu. Stávka uhlokopů trvá příliš dlouho, než aby po sobě nezanechala následků velmi zlých. Vše co dlouho trvá není hezké — dí staré pří- sloví; stávka zvrhá se již v sociální rakovinu, ona rozežírá sociální život, ona jako ohromný polyp pro- niká celé tkanivo sociálního života. Dnes již v celé zemi není dědinky, v níž by se neblahý vliv stávky nepo- ciťoval. Byť i stávkující nedosáhli úspěchův hmotných, dosáhli přece mnoho v ohledě mravním rozšíření vše- obecné nespokojeností skoro do všech sociálních vrstev — úspěch to pro aranžéry stávek veliký. A to vlastně dosáhnouti chtěli. Čím více nadělá se nespokojenců, tím více i jejich pšenice kvete. Uhlo- baroni svou neústupnosti nemohli ani lépe účely so- ciální demokracie fedrovati. Oni sice na chvíli vzdor stávkujících zlomili co do úspěchu hmotného, za to ale mravní rakovinu sociálního rozkladu do státního organismu vehnali tím hloub.
#9 alto_textblock #9
Zprávy poltické. V Praze, 24 února. K situaci. Včerejší bouřlivá schůze poslanecké sně- movny dle všech zpráv vnitřní politickou situaci jen zhor- šila. Německo-liberální listy naříkají, že německé souručenství jest následkem včerejšího vystoupení křesťanských sociálů rozbito a dodávají, že šl. dr. Körber stojí rovna tam, kde svého času stál hr. Clary. Předseda kabinetu děkuje za to - v první řadě jen sobě samému, správně své vlastní neroz- hodnosti. Miliskoval se až přes příliš se stranami levičáckými, kdežto pro strany pravice měl vždy jenom něco krásných slov. Patrno, že ani v něm ještě nedostalo se Rakousku státníka, jenž beze strachu přikročil by k pozměně jeho rozvrácených poměrů a provedl ráznou rukou řez, na nějž tato chorobná, ba těžce nemocná říše čeká již dávno. V čem ten řez spočívá, pověděli jsme na těchto místech již něko- likráte a předseda ministerstva šl. dr. Körber ví to zajisté také. Nemůže-li k němu se odhodlati, bude povinen, učiniti to někdo jiný. Dnes dopoledne konána byla ve Vídni ministerská rada, načež předseda kabinetu dr. Körber odjel do Pešti, aby podal císaři tam prodlévajícímu zprávu o si uaci. Bude zníti as dost neutěšeně. Noví doživotní členové panské sněmovny, jejichž seznam jsme již uveřejnili předevčírem, byli již ve dnešním vídeňském úřadním listě vyjmenováni. Jmenováni byli čtyři Němci, jeden Polák a jeden Čech, velkoprůmyslník a bývalý předseda obchodní a živnostenské komory v Praze, p. Šebor. Dolnorakouský sněm vyřídil včera o půl 2. hod. v noci v tajné schůzi nový obecní řád. Na konec došlo k neobyčejnému lomozu, kterýž vyvolal známý bojovný liberální kohout posl. Noske. Hádka, jež strhla se násled- kem toho mezi nim a náměstkem zemsk ho maršálka, S tro- bachem, náměstkem vídeňského purkmistra, vedena byla tónem na mnoze pouličním. Hádali se jako děje se jen v od- lehlých krčmách. Nový doklad, na jak nízké mravní úrovni stojí část dolnorakouských, zářící německou kulturou se vy- chloubajících zástupců lidu. Nová schůze koná se dnes a na denním pořádku nalézá se volební řád pro obec města Vídně. Křesťanští sociálové ve Vídni konali včera večer několik schůzi, v nichž bylo rokováno o novém vo- lebním řádu pro obec města Vídně. Průběh schůzí byl téměř vesměs klidný. Jenom ve schůzi, konané v Leopol- dově a ve schůzi konané v Simmeringu, srazili se křesťanští sociálové se soc. demokraty, kteří vnikli do místností, v nichž byly schůze odbývány. Došlo i na rvačky, jež byly však brzy ukončeny následkem zakročení stráže. Amnestie v Srbsku. V Bělehradě byly těchto dnů sbírány podpisy na žádost, jež má býti odevzdána králi Alex- andru s prosbou, aby udělil odsouzeným srbským radikálům amnestii. Ale sotva že dozvěděla se o tom bělehradská po- licie, zapověděla ihned všecko další podpisování této petice. Možno z toho vyvozovati, že král Alexandr nehodlá vůbec ubohým odsouzeným uděliti amnestii. Poměr Německa ku Francii. V německém říš- ském sněmě konána byla předevčírem veliká debata, ktera vzbuzuje zaslouženou pozornost také za hranicemi. Vznikla následkem podání návrhu na zrušení t. zv. paragrafu o diktatuře. Je to 10. § zákona ze dne 31. prosince 1871 pro Elsasko-Lotrinsko, jenž oprávňuje místodržitele, aby „za nebezpečí pro veřejnou bezpečnost neprodleně učinil všecka opatření, kteráž považuje za nutné, aby nebezpečí bylo odstraněno.“ Návrh na konečné zrušení tohoto para- grafu nabyl v říšském sněmu velikou většinu. Říšský kancléř promluvil při té příležitosti o nynějších pomě- rach Německa ku Francii. Řekl, že jmenovaný paragraf platí jen pro mimořádné poměry, kteréž mohou následkem vznětlivosti Francouzův nadejíti snadno. Oby- vatelstvo říšských zemí udržnje horlivé styky se svými dřívějšími krajny. Jest vždycky možno, že Německo ne- zůstalo by nedotknuto případnými otřesy v sousední zemi. Poměry k Francii jsou arciť nilepší, jak si jen mysliti lze a také ve Francii samé jest smýšlení nakloněno Ně- mecku mnohem přátelštěji, než bylo za let minulých, ale nikdo nemůže podati záruky za trvání tohoto smýšlení Musí proto Německo připraveno býti na všecky eventua- lity a nesmí pustiti z ruky prostředků, jichž potřebuje k zabezpečení svého majetku. Německo nenabylo Elsasko-
#10 alto_textblock #10
Kulturní Listy-
#11 alto_textblock #11
Listy z Číny.
#12 alto_textblock #12
V Pekingu, v polovici února. K. — Známky vždy četnější a vždy větší jeví se, že Čína kroky přímo obrovskými chce dohoniti, co byla za celá tisíciletí promeškala. Dnes i nejcopař- štější Číňané nahlížejí, že to se svou pověstnou kul- turou daleko nepřivedou. A tu by se ovšem mohlo zdáti, že Číňané co nejdříve přijmou křesťanství, ja- kožto základní podmínku vší civilisace. Do toho však podle čínských novin je zde ještě velmi daleko. Čín- ské noviny mají totiž hojných příležitostí, poukazo- vati na to, jak křesťanští národové křesťanskou lásku skutky vespolek si proukazují. Vizte — psal ne- dávno čelný pekingský list — kterak křesťanští An- gličané rdousí malý křesťanský národ boerský! Dá- vno-li tomu je, co křesťanští Američané křesťanské Španělsko oloupili o všecken jeho zámořský majetek. Není tomu ani plných třicet let, co křesťanští Němci vedli svrchovaně vražednou válku s křesťanskými Francouzy, kteří jim pak musili vyplatiti několik tiníc milionů válečné náhrady. Nikde prý na světě nevede se válek tolik, jako mezi křesťanskými národy. A což teprv, kdyby prý se mělo nahlédnouti do politického života jedné kře- sťanské říše ve středu Evropy, jakých hrozných věcí by se tam našlo! Nikde prý na světě není tolik ná- rodnostních štvanic, jako v této nejkřesťanštější říši na světě. A z toho čínské listy uzavírají, že kdyby prý Čína přijala křesťanství, že by pak těch 400
#13 alto_textblock #13
milionů obyvatelů čínských požíralo se stejně jako v Evropě a v Americe. Ba Číňané prý pro doklady další nemusejí ani chodit do Evropy. Zakusili prý nejtrpčejšího sklamání na bratrských Japoncícb. Tito sotva že prý ku kře- sťanské kultuře evropské přičuchli, již se jich zmoc- nila jakási vzteklina, se kterouž se zákeřnicky vrhli na Čínu. Proto nedivte se, že Číňané před Evropany mají dnes respekt asi stejný, jako vy tam u vás — s dovolením — před cikány. Jakmile Číňan Ezropana zočí, již utíká domůa zavírá dvéře z bázně, aby si něco od něho na 90 let nespachtoval. V době nejnovější »pachtování« stalo se v Číně příslovečným a souznačným se zlodějstvím. Ačkoliv tedy Čínané zuby nehty brání se při- jati křesťanství, nemohou se přece ubrániti vnikání neřestí nejhorších z Evropy. A jsou též v příčině té velmi chápaví. Zejména taškářství všeho druhu ujímá se zde. Čím větší zde taškář, tím většího nalézá respektu a tím dál, řekl bych raději: výše to přivede. Vyskytl se tu nedávno taškář, jenž vzbudil všeobecný obdiv. U vás v Evropě taškáři snaží se svůj lup před zraky lidskými co nejpečlivěji tajiti. Zde však v Číně taškáři svým lupem honosí se veřejně. Nemalou sensaci způsobil zde taškář, jehož jméno pro jazyk evropský je takořka nevyslovitelno, jme- noval se zkrátka: Wi-nkl-er, který doslovně li- dem kradl mezi očima nosy. V jednom venkovském městě: Mě-ln-íku zařídili si peněžný ústav a toho haupttaškáře Wi-nkl-era zvolili za tajemníka. Při každém podobném ústavu v Číně je mnoho revisorů, jichž úlohou je dávati pozor, aby jim kasír, čili ta-
#14 alto_textblock #14
jemník s kasou neutekl, čili aby jim ji neharakýroval, t. j. nevykuchal. Ale ten taškář vykuchal přece. A to Vám po- tom bylo hledání, kam s penězi utekl! A co myslíte, kam si ukradený poklad skryl? — Tehdy v Pekingu uspořádali si jakousi výstavu, do kteréž na milion lidí přišlo se dívat na ty krásné vystavené věci. Teď teprv, asi po desíti letech, činské obecen- stvo dovídá se, že ten taškář měl svůj lup ve vý- stavě vystavený před očima statisíců. A ti všickni byli jako raněni slepotou a neviděli, že pod velikánskou skříní ze skla byl ten lup vy- staven pod nápisem: věno slečny Wi-nklerovy. Muži — t. j. tomuto taškáři — v Číně chtějí teď posta- viti pomník. Škoda, že zemřel právě ve chvíli, kdy mohl to přivésti o mnoho výše. Taškářství druhu vyššího Číňana oslňuje, on v takovém člověku spa- třuje vyšší bytost, jížto se bezděčně koří. A proto, kdyby někdo z vás časem zavítal do Číny, nesmčl by se diviti, kdyby toho arcitaškáře spatřil vřaděného mezi čínské bohy, zrovna asi jako za starých Řeků toho taškáře Merkura Řeknete asi, že člověk ten musil umět zrovna čarovat. Krásti před očima tolika dohlížitelů a revi- sorů! Toť musil míti při sobě nějaké kouzlo. Ná- hodou dověděl jsem se o kouzlu tom. Pozůstává v tom, že ten arcitaškář musí ty hlavní dohlížitele nechat krásti sebou, musí je nechat spolužráti z žlabu. Dovede-li tohle, pak může ukrásti třeba hi- malajské alpy. V tom vězí vrchol chytrosti čínských taškářů. Jací břidilové svého řemesla jsou taškáři tam u vás! To byste měli podívati se sem k nám do