#1
alto_textblock
#1
1905.
#2
alto_textblock
#2
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Paštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
#4
alto_textblock
#4
V Praze, v pátek dne 26. května
#8
alto_textblock
#8
K číslu 143.
číslo v Praze za 2b
a na venkově za 3h
#9
alto_textblock
#9
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
#10
alto_textblock
#10
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Uherská krise.
#11
alto_textblock
#11
Z Pešti, 26. května. Bývalý ban chorvatský
bývalý ministerský předseda a nynější minist
u císařovy osoby hrabě Khuen-Hédervary
je mužem přechodním. Nevíme, je-li
pravda, že hr. Štěpán Tisza jej doporučil
Pochybujeme o tom velmi, ale nechť jest kdo-
koli jeho protektorem, bar. Beck, chef gene-
rálního štábu nebo hr. Féjervary, zpráva,
že právě tento muž postaven bude v nynější
nadmíru kritické, povážlivé, ba krajně nebez-
pečné chvíli v čelo vlády, způsobila nej-
větší a nejhlubší nevoli nejen v tá-
boře vítězné opposice, která ho nenávidí daleko
více, než hr. Štěpána Tiszu, ale také v tá-
boře, ke kterému on sám náleží
v táboře liberálním. Neboť tam se ne-
tají, že čímkoli zhřeší hr. Khuen, sveze se
na ně.
Není již o tom pochyby, že kabinet Tiszův
ve dnech nejbližších bude spro-
štěn úřadu. Ba tvrdí se, že příslušná pu-
blikace v úřadním listě uherském bude vyhlá-
šena již v sobotu. Konečně se považuje nyní
za jisto, že správu v zemi převezme kabinet
přechodní. Jmenování hr. Khuena
považuje se za věc již hotovou.
Pročež se také kritisuje. Prohlašuje se jedno-
myslně za neštěstí, V opposičních řadách pova-
žuje se jmenování Khuena-Hédervara, který ná-
leží k lidem sice nejrozhodnějším, ale také nej-
bezohlednějším, za čin takový, proti kterému
třeba zbrojiti a to ihned.
Za takových okolností nelze si my
sliti, že by strana liberálni mimo-
parlamentní kabinet podporovala,
Ve straně neodvislosti je rozhořčení ne-
smírné. Nový kabinet musí připraviti se
#12
alto_textblock
#12
v parlamentě na nejbouřlivější při-
jetí. Nová vláda však, jak se proslýchá, ne-
vyčká žádných zamítavých usnesení sněmovny,
kterými by se jí vyslovila nedůvěra a kterými
by se jí zabránilo zastávati úřad dále, nýbrž
hned po prvním útoku odročí říš-
ský sněm uherský.
Kdo přijde s hr. Khuenem do ministerstva,
neví se. Pravi se však, že budou nejst a rší
ministeriální radové jmenováni
správci jednotlivých ressortůa
kromě nich jenom osoby byrokrati-
cké, které nemají se stranami styků žád-
ných.
Následkem toho všeho považuje se situace
za nadmíru vážnou, politováníhod-
nou. V liberální straně netají se, že přechod,
který potrvá dlouho snad a za kterého nestanou
se postupem ústavním žádná opatření v příčině
kvoty, delegaci a rekrutů, chová v sobě ne-
bezpečí, jehož dosah je nedozír-
ný m.
Z Pešti, 26. května. (»Zeit«.) Hr. Khuen-
Hédervary se vyslovil, že zamýšlí svolati říšský
sněm, aby povolil zatímný rozpo-
čet a rekruty. Zamítne-li sněm, cožje
pravděpodobno, obě věci, odročí králov-
ským reskriptem parlament n
dobu neurčitou. V létě stane se pak nový
pokus k rozřešení krise. Bude-li opětně marný,
hr. Khuen jest ochoten a odhodlán
říšský sněm rozpustit.
Již před několika nedělmi se hr. Khuen
pronesl, že uherská krise nemůže jinak rozře-
šena býti než rozpuštěním říšského sněmu.
* .
Z Pešti oznamuje se »Wiener Allgemeine
Zeitungu«, že program, jejž hrabě Ju-
lius Andrássy císaři jménem spol-
čených opposičních stran uher-
#13
alto_textblock
#13
ských předložil, obsahuje tyto poža-
davky: 1. maďarské velení při uher-
ských plucích; 2. maďarský služebni
jazyk a 3. prapory a odznaky, přimě-
řené nezávislému státoprávnímu postavení Uher-
ska. Vůči tomuto programu prohlásil císař, že
trvá i na dále na svém dosavadním
stanovisku.
#14
alto_textblock
#14
Telegrafické zprávy.
#15
alto_textblock
#15
Z úřadního listu.
Z Vídně, 26. května. (C.-B.) Císař propůjčil
radovi vrchního zemského soudu v Praze Anto-
nínovi Sedleckému, odcházejícímu na vyžá-
daný trvalý odpočinek, titul dvorního rady a jme-
noval mimořádného professora dra. Josefa Pe-
kaře řádným professorem dějin na české uni-
versitě v Praze.
#16
alto_textblock
#16
Biskupské konference.
Z Říma, 25. května. (C.-B.) »Oserva-
tore Romano« uveřejňuje následující nótu:
Některé listy tvrdí, že znají předmět diskusea
účel konferencí, konaných zde arcibiskupy a bi-
skupy ze Záhřeba, Zadru a Gorice za předsed-
nictví kardinála Serafina Vannutella. Jsme
zmocněni k prohlášení, že konference jsou du-
věrné a že zprávy o nich šířené jsou pouhou
#17
alto_textblock
#17
fantasií.
#18
alto_textblock
#18
Kníže černohorský.
Z Benátek, 25. května. (C.-B.) Kníže
černohorský odjel dnes odtud do Berlína,
Japonský prine Azisugawa.
Z Paříže, 25. května. (C.-B.) »Agence
Havas« oznamuje: Prine Arisugawa z Ja-
ponska zúčastnil se dnes hostiny, uspořádané
na jeho počest francouzsko-japonskou společ-
ností. Odpovídaje na přípitek pravil prine, že
#19
alto_textblock
#19
FEUILLETON.
#20
alto_textblock
#20
Neměli si čeho vyčítat.
To bylo už po třetí v tomto měsíci, kdy
pan Clarkson oznámil své choti, že té noci ne-
přespí doma, protože večer odjede do svého re-
víru na čekání. Na oko zcela klidně přijala ma-
dame Clarksonová toto upozornění svého pana
manžela, ale nitrem jejím proskočila jiskřičk
žárlivosti ...
„A to jste celou noc venku na čekání, mů
drahý?“ pravila starostlivě. „Jsou tak chladné
noci — abyste se nenastudil!“
Pan Clarkson se usmál... „Jsem teple
opatřen, Henrietto a pak, nedomnívejte se, že
vystojím celou noc pod širou oblohou. Nejvýše
do dvanácti jsem na čekání a když nic nepřijde
jdu klidně spát do Bouwierova hotelu . ..“
„Ah tak,“ zase jakoby lhostejně navazoval
řeč Henrietta, „to je tuším ten hotel přím
u nádraží, že ano?“
„Ano, ten! Spali jsme tam již jedenkráte
spolu, pamatujete se?“
„Velmi dobře, milý Clarksone. Jsout
dvě léta . ..-
Jakž by se nebyla pamatovala! Vždy
tam poprvé si zažárlila na svého muže, když
přistihla ho při docela nevinné důvěrnosti, a
štípl na chodbě hotelu hezkou pokojskou do
tváře. A ještě měl tolik smělosti a jakoby ob
divoval nějakou sochu ve výstavě, pravil k pře-
kvapivší jej choti: „Je to hezké děvče, není-liž
pravda, Henrietto.“
Když pan Clarkson opustil její komnatu
vstala paní Henrietta, hezounká, pikantní blon-
dýnka v patureckém županu, z křesla a přešla
několikráte v myšlenkách pokojem. „Tedy tam
chodí spát! Není pochyby, že laňka, na kterou
už po třetí v tomto měsíci se vypravuje, je
dvounohá. Ale já ho překvapím — to bude
koukat! A hned zadám o rozvod, jak budu
míti jistoty. O, ti muži, falešní, podvodní!“
Stěží přetvařovala se paní Clarksonová před
#21
alto_textblock
#21
svým mužem po celé odpoledne. Večer pak, když
odcházel na nádraží, aby ani stín podezřen
v něm nevzbudila, přála mu hojně zdaru a roz-
loučila se s ním obřadně a klidně, jako kdy
jindy. Sotva že ale odešel, zazvonila na komor
nou Lisettu.
„Poroučí, madame?“
„Ustrojíš mě, Lisetto, ale ne do divadla, n
cestu.
„Na cestu? Co tak náhle, madame?“di
vila se komorná.
Ženy dohovoří se záhy. Za nedlouho zvě-
děla Lisetta, potměšile se usmívající, vše, co
pálilo madame Clarksonovou na srdci i na jazyku
a schvalovala docela plán své velitelky: pana
Clarksona v hotelu Bouwierovu vyčíhat a pře-
kvapit.
„Jistě je v tom nějaká žena! Známe to, ma-
dame,“ posazovala ji ještě více. „Nejbližší vlak
jede o deváté, třeba tam býti záhy. Pochybuji
že vůbec na čekání šel.“ Lisetta těšila se na
nějakou domácí afféru. Vyprovodila svoji veli-
telku v kočáře na nádraží a pak se vrátila domů
uvažujíc, jak to všechno dopadne.
Avšak plány paní Clarksonové zvláštní ná-
hodou se zhatily. Její pan manžel cestou na
nádraží setkal se s dvěma přáteli, kteří spěchal
do klubu. Pro čekání pan Clarkson zapomně
jako na smrt, že dnes jsou v klubu volby a že
on má býti zvolen za jednoho z funkcionářů.
Oba přátelé, ač ještě se vzpíral a poukazoval na
svůj lovecký šat, vzali ho pod paží a tak místo
v revíru na čekané, ocitl se v útulných místno-
stech klubovních, kde přece jen bylo příjemněji
než venku v chladné noci.
Zvolení páně Clarksonovo oslaveno šambu-
sem. V náladě rozjařené, zanechav svou pušku
v klubu, vracel se pan Clarkson k jedné hodině
s půlnoci ke svému domovu.
Komorná Lisetta jen tak v nejnutnějších
nedbalkách se svící v ruce přišla mu otevřít.
„Jeje — milostpán už je tu?“ divila se
„A kde je milostivá?“
Teď zase divil se pan Clarkson. „Jakže.
#22
alto_textblock
#22
což pak není Henrietta doma? Kde je ted
#23
alto_textblock
#23
v noci?“
Lisetta pověděla ...
„U čerta — tak ona na mne žárlí!“ smá
se rozjařený pan Clarkson, zatím co Lisetta
marně se namáhala levou rukou zapnout si
knoflíček nočního živůtku, který příliš těsně obe-
pínal její ňadra.
„Zárlí, milostpane a velice!“
„A má k tomu nějakých příčin?“ vyptával
se dále pan Clarkson, odkládaje kabát.
„Nevím, ale já být madame“ — úlisněa
lichotivě kroutila se Lisetta — „také bych byla
žárlivou . ..“
„I ty kotě jedno! Co pak kouká ze mne
nějaké světáctví?“
„No, to ne — ale milostpán je fešný muž
a má něco tak zvláštního, co se nám ženám
líbí.“ A Lisetta velmi koketně podívala se na
pana Clarksona.
„Tobě také, Lisettko?“ ptal se a vzal ji
za ruku.
„Také...“ řekla Lisetta, ale už potmě,
neboť svíce nejspíše náhodou vypadla jí z ruky
a shasla.
„Milostpane...“ bylo slyšet jen vzpírajíeí
se hlas Lisettin temnou komnatou..
„Aspoň bude mít příčinu k žárlivosti,
smál se rozpustile pan Clarkson.
#25
alto_textblock
#25
Madame přijela z rána druhého dne, ne-
dočkavši se svého chotě v Bouwierově hotelu.
Ale ku podivu, nestrhla žádný rámus a celou
věc vykládala za žert. „Chtěla jsem vás pře-
kvapit, můj drahý — byl to takový pošetilý ná-
pad- nedomnívejte se, že snad žárlivost, bůb
chraň — a vy jste zatím zůstal v Paříži.“
„Tak jste se ve zdraví projela, madame,
vesele prohodil pan Clarkson.
„Ano,“ odtušila madame, ale pro sebe do-
dala, že nadarmo ne; neboť byl to velice rozto-
milý člověk, který ji v kupé první třídy, když
se vracela domů, tolik vášnivě objímal . ..
Elaneur.