ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 4188c120-6615-11dc-9544-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
ALTO TextBloky — 40
#1 alto_textblock #1
Strana 4.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
4. červenče 1901.
#4 alto_textblock #4
Číslo 182.
#5 alto_textblock #5
Ve štyrském sněmě posl. Kurz a spol. navrhli, aby zemský výbor podnítil v říšské radě zákon o zaopatření výdělku neschopných továr- ních dělníků a jejich rodin, protože venkovské obce blíže továrních středisk pro ustanovení nového zákona o domovském právu jsou ohroženy ve své existenci; dále, aby byl vydán zákon o vybírání po- platků za dobrovolné příjetí do zemského svazku. V tyrolském sněmu podali poslanci Puseh Kathrein a Grabmayer pilný návrh, kterým se vláda vyzývá, aby ochotu, projevenou Tyrolsku v příčině stavby dráh, regulace řek a vodních stavel provedla skutkem. Návrh byl jednohlasně schválen.
#6 alto_textblock #6
Válka jihoafrická.
#7 alto_textblock #7
Telegramy.
#8 alto_textblock #8
Z Londýna, 3. července. (C.-B.) Ve dnešní schůzi komise pro zkoušení odškodného o so- bám vypovězeným z Afriky vyslýchán byl Roberts, který na předhůzky o svém životě v Johannesburgu a Pretorii pravil, že jejich původci byli oklamáni. Úřadníci a zřízenci nizozemské jihoafrické dráhy byli vůči Angliča- nům nepřátelského smýšlení. Četní z nich byl odvezeni. Roberts prý sám většinu těchto při- padů vyšetřoval a žádné deportace nepovolil, dokud se nepřesvědčil, je-li dostatečně odůvod- něna. Na dotaz rakousko-uherského zástupce pro- hlásil, že v příčině národnosti nečiněn žádný
#9 alto_textblock #9
nozdíl.
#10 alto_textblock #10
Válčení s Cínou.
#11 alto_textblock #11
Telegramy.
#12 alto_textblock #12
Zatykač na anarchisty. n. Z Berlína, 3. července. Berlínský policejní vicepresident zaslal německým úřa- dům následující zatykač: »Italští anar- chisté Attilio Pieri z Prata a Enrico Digli z Calangana opatřili si ve Florencii cestovní průvodní listy na cestu do Ber- lína. Žádám o nejbedlivější pátrání po nich, o zaslání zprávy po jich postižení a o jejich zatčení, protože oba byli již trestánia jsou nebezpečnými osobami, takže cesta jejich má snad zločinný účel.«
#13 alto_textblock #13
Chartreusští mnichové. R. Z Paříže, 3. července. Na veřej- nosti vyskytla se zpráva, že řád mnichů v Chartreuse, vyrábějící známý likér, násled- kem schválení spolkového zákona Francii opustí a usadí se se svou výrobou likéru v Rakousku. Zprávu tuto dnes zmíněný řád v »Matinu« vyvrací. Chtějí zůstati ve Francii a prohlašují, že se nového zákona báti ne- musí, protože se politikou nezabývají. Řad staví sice v Rakousku nový klášter, který vyhovuje však jen normálnímu rozvoji řádu, ale není znamením, že by řád chtěl zároveň přenésti do Rakouska také svoji činnost prů- myslovou. Jelikož řád mnichů chartreusských jest ve Francii jen trpěn, nikoli povolen, zdá se přece, že stavbu v Rakousku provádí z opatrnosti pro případ, kdyby mu bylo úřadní schválení ve Francii odepřeno. Míst- nosti továrny v departementu iserském nále- žejí státu; zkonfiskovány byly za revoluce a řád má je jen najaty. Dříve platil z nich 500 franků nájmu, ale od roku 1857 plat 30.000 franků. Závod mnichů odhadnut na 5,300.000 franků, z něhož platí 17.000 franků
#14 alto_textblock #14
daně.
#15 alto_textblock #15
Katolické řády ve Francií. Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Některé listy oznamují, že se papež rozhodl, naří- diti všem dosud neschváleným kongregacím by se na základě ustanovení nového spolko- vého zákona ucházely o úřadní povo- lení. Jesnité a Dominikáni odpověděli již, že se rozkazu papežovu ve všem podrobí. Regis. Z Alžíru, 3. července. (C.-B.) Ma Regis vzdal se definitivně funkce starosty města. President Krüiger. Z Kampenu, 3. července. (C.-B.) Pre- sident Krüger opustil dnes ráno Kampen a vrátil se do Hilversumu.
#16 alto_textblock #16
Hr. Lur Saluces. Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Vy vrací se zpráva ranních novin, že hr. Lu Saluces za příčinou oslavy 14. července do- stane milost.
#17 alto_textblock #17
Fraucouzská sněmovna. Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Sně- movna zahájila debatu o přímých da- ních. Poslanec Brun navrhl vrácení osnovy rozpočtové komisi, by pojala v ni daň důchodkovou. Návrh jeho byl však 369 hlasy proti 109 zamítnut. V debatě bude se zejtra pokračovati. Nepokoje v Buenos-Aires. Z Nového Yorku, 3. července. (C. - B. ) »New-York Herald« oznamuje z Buenos Ai res, že staly se tam výtržnosti k vůl předloze zákona o sjednocení státního dluhu Zástupy lidu prochazely městem a rozbily okna redakcí časopisů »La Tribuna« a »El Pais«. Policie zakročila a četné oso b zranila.
#18 alto_textblock #18
ve Cvikově. Sebevražda jeho uvádí se ve spo jení s úpadkem Lipské banky. n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. teleg »N. L.«) Konkurenční firmy proti kasselské akciové společnosti na výrobu dřevěnéhe lihu udaly u státního zastupi- telství správu společnosti té. Z toho vznikly pověsti, že ředitelé společnosti byli zatčeni Dosud se zpráva ta nepotvrdila. n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. tlgrm »Nár. Listů«) »General-Anzeiger« ozna- muje, že úpadkem Lipské banky byly citelně po- stiženy také horno-slezské želez árny. Zahostila se stálá nedůvěra naproti daleko- sáhlým operacím, zároveň pak otřesena také podnikavost všeobecná. Horno-slezské železárny od svých zákazníků v Sasku dostávají odpověd že se nedostává pro velké objednávky úvěru. Také sasko-slezský úvěr octl se ve svízelné
#19 alto_textblock #19
situaci.
#20 alto_textblock #20
Z Nového Yorku, 3. července. Smýšleni pevné, Pšenice na červenec 731/4, pšenice na září 721/4, kukuřice na červenec (41 1/,- bavlna l000 81/%, cukr musco vados 3 1/%4 Fond. trh: smýšleni volné. Dne 4., 5. a e. oervenoe jsou svátky
#21 alto_textblock #21
Národní hospodář.
#22 alto_textblock #22
jich činnost, kdyby byla vedena zemí, mekl býti mnohem působivější a lépe se rozvinouti. Nejlepší a nejutěšenější částí zprávy jsou výsledky zemských komorních a společenstevníck a keí. Trpěly sice nedostatkem prostředků, právě tak jako trpěla akce vládní naprostým nepochopením svého poslání a centralismem, jenž dusil každý účelnější krok, ale dovedly i s tím málem vykonati mno ho. Nás výsledky vládní podpory malých živ- ností neuspokojily. Dokázaly jen znovu, že ve vídeňských ústředích skutečného sťavu a sku- tečnýeh potřeb živnostníctva ne- znají, ba že tam ani není dosti dobré vůle je poznati. Opětnou anketou o maloživnostenském úvěru se pravda tato nezakřiduje a nezvráti. Speciálně náš český živnostník pravdu tuto pociťuje na sobě sám nejlépe. Pro jeho zvláštní potřeby Víden nemá smyslu a bojí se jeho sesíle ní, aby neuškodila sama sobě. A dokud bude tata akce spočívati v rukou úřadů, které jsou v prvé řadě interessovány na sesílení Vídně, a které se bojí zdravé decentralisace právě z ohledu na tento uměle pěstovaný říšský střed, dotud ne- může vládní akce vzbudit ani důvěry ani nadějí. Zde pomůže jediné nutná decentrali- sace, zemské organisování akee této a vedení její za spoluúčasti živnostnictva samého. Dnešní stav jest právě vzhledem k po- třebám našim neudržitelným. Vládní akce plat pro celou polovinu této říše. Nejrůzněji vy- spělé živnosti posuzovány tu s jednotného hle- diska. Na to, že určité země stojí na vyšším stupni, že svépomocné proudy živnostenské jsou tam vyspělejší, že jim nutno popřáti pole samo- statné působnosti, na to se nemysli a nechce
#23 alto_textblock #23
Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Uveřejněná dnes žlutá kniha o událostech v Číně obsahuje spisy od 18. října 1900 do 12. června 1901, ve kterých pojednává se o umír něném chování se francouzského vojska, jež uznáno bylo činskými úřady i obyvatelstvem. Nejenom Číňané v Pekinu, ale i v celé provincii pečilské byli by si přáli, by dáni byli pod ochranu francouských úřadů. Po- slední listiny zabývají se otázkou náhrady. Z Londýna, 3. července. (C.-B.) »Times« oznamují ze dne včerejšího ze Simly: Dle zprávy od hranic knížectví likkinského vydán a veřejně vyhlášen byl čínským císařem a cí- sařovnou-vdovou podepsaný edikt, ve kterém se oznamuje, že evropské státy v sevěrní Číně zvítězily a nařizuje se, by šetřilo se životů misionářů a Číňanů pře- stouplých ke křesťanství. Z Tjencina, 2. července. (C.-B.) Došln sem zpráva o boji u Šenijanu, na hranici pečilské v Mandžursku, mezi mohamedán a domorodci. Mohamedáni byli poraženi a jejich kněz zabit. Z Paříže, 3. července. (C.-B.) Sená schválil bez debaty osnovu zákona o stavbě dopravě, železnice z Haiphongu do Yunusenu. jakož i dodatečný úvěr na výpravu do Číny.
#24 alto_textblock #24
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
#25 alto_textblock #25
Němečtí velkostatkáři. Z Vídně, 3. července. Jak se doví- dáme, hodlají němečtí velkostatkáři králov- ství českého sejíti se v nejbližších dnech, ještě v tomto týdnu v Praze k opětné schůzi, aby se tam usnesli na projevu, který má býti odvetou na řeč hr. Buquoye. Politický dosah řečí včera promluvených na sněmu království českého a na sněmu markrabství moravského se tady různě posuzuje. Na ně- mecké straně se tvrdí, že odporem něme- ckých poslanců proti přikázání návrhu hr. Buquoye komisi jest návrh ten pro nynější sněmování pochován. Zároveň však vyslo- vuje se určité očekávání, že konservativní velkostatek přes tento příkrý a prudký affront německé minority proti počinu hr. Buquoye při nastávajících volbách dá německému velkostatku darem 21 mandátů. Co pak se týče debaty na sněmu mo- ravském ve příčině vyrovnání specificky mo- ravského, vyslovuje se soud dvojí: jedni. kteří se dívají pouze na řeč posl. dra- Žáčka a bar. Chlumeckého, tvrdí, že ni vyrovnání nebyla přervána, nýbrž soukána dále, a že se vyrovnání na Moravě podaří Druzí však, kteří porovnávají tenor řeči Záčkovy s tenorem řeči dr. Elvertovy, jsou skeptickými, a praví, že protiva, která se v nich ukázala, zvláště pak co se týče požadavku německého, aby německé men- šině v zemi zajištěn byl počet mandátů, který má nyní, jest nevyrovnatelnou a nepřeklenutelnou. Dnešní řeč dra. Stránského přispěje k vyjasnění. Podle našeho mínění jest věc nad míru jednoduchá, že dokud německá oligarchie na Moravě bude moci spoléhati na pomoe a podporu vídeňských vlád, které po- žívala za ministerstva Taffova stejně jako za ministerstev pozdějších, dokud bude nadvláda německé menšiny v zemi schvalována, sesilována u stalována na moravském sněmu všemi kabinety, dokud nebude dáno této německé menšině na srozuměnou, že bez opravdo- vého a poctivého vyrovnání může pozbýti více, než co uchvátila násilí m, jsou veškeré naděje na smír specificky moravský marny.
#26 alto_textblock #26
Atentát na sultána. Z Cařihradu, 3. července. Potvrzuje se, že požárem, který vznikl v loz- nici sultánově, byl chystán sku- tečně na něho atentát. Jako pacha- telka obviněna jedna otrokyně z haremu. která však nechce se přiznati, kdo jí dal roz kaz. Sultán nalezá se prý ve vel kém rozechvění.
#27 alto_textblock #27
Cesta Bülowa do Petrohradu. n. Z Berlína, 3. července. O domněle cestě hr. Bülowa do Petrohradu není dosud nic známo, neboť říšský kancléř vrátil se právě z Travemünde. Žádným způsobem ne- souvisela by však s vyjednáváním o obchod- ních smlouvách. Jelikož motiv tento odpadá, jest zpráva »Nového Vremene« tím prav dě nepodobnější. — Z informovaných míst prohlašuje se zpráva v »Novém Vremeni« o cestě kancléře Bülowa do Petrohradu za bezpodst at nou.
#28 alto_textblock #28
Gibraltar. n. Z Berlína, 3. července. »Voss. Ztg.« vystupuje proti výkladu slov Bismar- kových, z nichž jest úmyslem dovoditi lho- stejnost Německa v příčině utváření se ma- jetkových poměrů v Gibraltarském průlivu. Německo, praví zmíněný list, musí si přáti, aby Maroko bylo neodvislým. Bu- de-li ztraceno, pak jest pro německé zájmy žádoucnějším panství anglické, nežli špa- nělské a španělské snesitelnějším, nežli francouzské. List posmivá se Angličanům nepřátelskému fanatismu » Hamb. Nachrichten«, který zračí se ve snaze, při- měti Španělsko ke společnému postupu s Francii, by tato získala Maroko a zejmena Tanger, aby anglická moc na Gibraltaru byla zničena. Otázka, kdo má v moci západní vjezd do Středozemního moře, jest tím důle- žitější, protože Rusko může někdy z Malé Asie a Syrie uzavříti Suezský kanál. Kdyby Francie ovládala gibraltarský průliv, stalo by se z moře Středozemního moře rusko- francouzské a Italie musila by povoliti přesíle obou států a opustiti trojspo- lek, kdežto Německo bylo by od vý- chodu odříznuto. Kdo podobné cíle podporuje, nesmí — končí list — mluviti o německé zahraniční politice.
#29 alto_textblock #29
Osud ostrova Kuby. n. Z Berlínu, 3. července. Z Nového Yorku se oznamuje: Poměry na ostrově Kubě se posledním usnesením konstituanty, jímž vyslovuje se bezpodmínečná neodvis- lost ostrova, velice vyjasnily. Konservativn živly, domáhající se dorozumění s americkou vládou, zvítězily. Stalo se také větši- nou jen 16 hlasů proti 11, ale rozhodnuti to jest přece právoplatným. Ostrov Kuba proměněn bude za 6—8 měsíců v samo- statnou republiku, která nemusí strpěti žádné americké posádky, Spojené státy zajistí si však v ústavě ostrova navždy nad ním protektorát. Za poměrů těchto nebude Kuba potřebovati žádného vojska ani válečného loďstva a snad nebude míti ani zahraničních zástupců. Zřídí se jen četnictvo, by staralo se o veřejnou bez- pečnost. Konstituanta projednává nyní volební řád, který vypracuje se dle rakouského vzoru prý se šetřením práv menšin. Vše- obecné volby provésti se mají v listopadu současně s volbami ve Spojených státech. Na počátku příštího roku ustaví se pak ku- bánská vláda. Palma bude prý nejspíše presidentem. Palma jest konservativcem, ale bojoval za svobodu ostrova a se spolko- vou vládou žíje v přátelství.
#30 alto_textblock #30
Telegramy korresp. kanceláře. Pobědonoscev neodstoupí. Z Pešti, 3. července. (C.-B.) Vrchní prokurator sv. synodu na Rusi Pobědonoscev odpověděl na telegrafickou poptávku »Magyar Hirlapu«, je-li pravda, že odstoupí, protože jeho chování se k studentskému hnutí na vyšších místech nebylo schvalováno, rovněž telegraficky: »Pověsti o mně rozšířené jsou bezpodstatné.«
#31 alto_textblock #31
Turci vyhánějí křesťany. Z Cetyně, 3. července. (C.-B.) Dle zpráv vládních kruhů křesťané v gusiňském okresu jsou ve velkém nebezpečí. Turci ob- sadili ves Bregovici, vyhnavše z ní všecky křesťanské obyvatele s ženami i dětmi. Vět- šina vyhnanců přešla přes hranice na Černou
#32 alto_textblock #32
Horu.
#33 alto_textblock #33
Pátrají po podezřelých. Z Cařihradu, 2. července. (C.- B.) Policejní ministr dostal nové přísné rozkazy stran příchozích a odcházejících osoba celního řízení s dováženým a odváženým zbožím, jejichž účelem je, pátrati po pode- zřelých lidech a výbušných látkách. Italle a gdánské manévry. Z Berlína, 3. července. (C.-B.) Pa- řížský »Temps« uvařejňuje s povděkem zprávu, jež přešla do německých novina v níž tvrdí se, že italský král nepřijal po- zvání německého císaře na gdánské ma- névry. »Nordd. Allg. Zeitung« dovídá se, že italský král nedostal žádného pozvání a proto je nemohl odmítnouti. Na gdánské manévry byl pozván vévoda Aestsky a ten vozvání s královým dovolením ořilal
#34 alto_textblock #34
Telegrafické zprávy hospodářské. n. Z Brna, 3. července. (Zvl. teleg »Nár. L.«) Na valné hromadě modřickéh cukrovaru usneseno vypláceti dividendu stejnou jako loni t. j. 66, což se rovná 25 K 20 h. x. Z Vídně, 3. července. (Tlígrm. »Nár. Listů«.) Počínaje 1. srpnem tohoto roku na- budou platnosti nové, částečně v y šší s a z by za cukr všeho druhu při 50 q resp. 10 ze stanice Aš—Františkovy Lázně. Dohovory vídeňské a peštské vlády v pří- čině jednání o autonomním celním tarifu pokročily do té míry, že maďarská vláda jmenovala již své delegáty pro společnou konferenci. st. Z Pešti, 3. července. (Zvl. teleg. »Nár. Listů«.) Na trhu prodalo se 5000 met ctů, o 5 h levněji. Platila: pšenice tisská 78 kg K 8.10, 77.5 kg K 8.—, peštská 79 k K 8.05, 77.5 kg K 7.90, tolenská 77. kg k 7.80, bačská 75.5 kg K 7.80, 74.2 kg K 7.72k 73.8 kg K 7.70, 73.3 kg K 7.50, skladní 76. kg K 7.80 na čtvrt léta; žito nové K 6.824. na červenec K 6.75, na červenec-září K 6.80, na srpen staré K 7.024; ječme n na červenec K 6.30, starý K 6.00; oves K 7.65; kuku- řice K 5.20. Terminový obchod byl mdlý na při- znivější zprávy. K večeru znamenala: pšeniee na říjen K 7.94, pšenice na duben K 8.—, žito na říjen K 6.73, oves na říjen K 6.23, kukuřice na červenec K 5.17, kukuřice na srpen K 5.29, kukuřice na květen K 4.99 řepka na srpen K 12.80. Sádlo smluveno po K 49.50. Jiné zboži beze změny. Prší. Z Cařihradu, 3. července. (C.-B.) Zdejší finanční kruhy jsou velice zaujaty otázkou pla- cení kilometrové záruky soluňsko cařihradské železnici. Porta je dlužna společnosti ještě 40.000 tur. liber z loňsko. Sobotní valná hromada akcionářů jme- nované dráhy byla odročena na 14 dní, protože Porta zdráhala se zapraviti nedoplatek. Ředitelé pěti železničních společností, jež požívají kilo metrové garancie, usnesli se dnes, že požádaj vyslance francouzského a německého, by zakro- čili u Porty. Doufá se, že turecká vláda do- stojí svým povinnostem k soluňsko cařih radské železniei. n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. tlgrm. »Nár. Listů«.) Dividenda bochumský c železáren stanovena 13. Ze Štutgartu, 3. července. (C. - B.) »Státní věstník« se dovídá, že virtemberská že- lezniční správa zodpověděla dotaz ředitelství pru- ských dráh v příčině prodloužení platnosti z pá- tečních lístků na 45 dní, že s prodlou- žením tím souhlasí. Městský rada Batz odjel do Mnichova k poradě zástupců mimo-ovropských dráh o této záležitosti. Z Madridu, 3. červenco. (C.-B.) Ve vče- rejší ministerské radé ministr financí četl před- lohu, dle níž zastaví se mincování s tří bra — mimo 1. a 2pesety — dle potřeb ob chodu. Vyjednává se o vydání pokl ad ních poukázek na 4—1 rok. Španělská banka zamýšlí konvers dluhu 4 zahraničného nekolkovaného v 4 domácí. Zatímné listy 4 úmorného dluhu hypoteční listy kubské a filipinské do zamýšlené konverse pojaty nejsou. Z Paříže, 3. července. (Trh na ovce.) Přihnáno bylo 16.834 ovcí. Na dnešním trhu bylo k prodeji o 4600 kusů více, nežli na mi- nulém. Obchod byl následkem toho prostřední Neprodaných ovcí zůstalo málo. Znamenaly ovce francouzské 72—102, africké 63—86. jihoněmecké 94—98 franků za 50 kilo netto váhy masa. Do sanatoria nedodáno od 27. června ničeho. V jatkách zůstalo dne 30. června státi 2860 ovel. Z Říma, 3. července. (C.- B.) Senát schválil rozpočet ministerstva vnitra. Ministr Giolitti učinil před tím stejná prohlášení jako ve sněmovně. Z Nového Yorku, 3. července. (C. -B. Hospodářský úřad odhaduje stav bavlny na 81.1 proe.
#35 alto_textblock #35
Pád Lipské banky. n. Z Berlína, 3. července. (Zvl. tlgrm »Nár. Listů«.) Dva členové dozorčí rady Lipské bdnky prohlásili ochotu ke platům regressním. Z Lipska, 3. července. (C.-B.) Zdejší obchodník s bavlnou Schwedler utopil se
#36 alto_textblock #36
Vládní akce maloživnostenská. Obchodní ministerstvo vydalo právě zprávu o státní podpoře maloživnostnictvu za rok 1900. Hůře — a podtrhuji to slovo, abych mu dodal plného důrazu — akce ta dopadno ut nemohla. Stači pouze srovnati zprávu tut se zprávou na př. technologického musea praž ské obchodní komory a jich finanční prostředky pro úsudek, jakou vlastně vládní akce jest Pravda: zpráva jest obšírná, pečlivé vypravena, obsahuje mnoho dat, ale kda šlo o s ku- tečnou práci ve prospěch malo- živnostnictva, tam o práci vládních or gánů není ani potuchy, práci tu prová děly orgány jiné, samosprávné Nemůže býti pádnějších důvodů pro dece- tralisaci akce maloživnostenské, pro eman- cipaci její od byrokratismu vídeňských mini- steriálních kanceláří, jimž jest zdrojem dobrýeh přijmů a laciné slávy. Dle zprávy uvedené kladlo ministerstv hlavní váhu na technické podporo- vání živností, na hospodářsko jeho organisaci a na otázku učed nickou. Na rok 1900 mělo za tím účelem k disposici 559.040 korun. Z nich spotřebo valy kaneelářo ne méně než 129.100 kor. tedy více než pětinu. Ostatku užíváno bylo s tak demonstrativným centralismem a v nelíčené snaze dodati Vídni váhy a významu hospodářského ústředí živnostenského, že již by tento fakt sám stačil k ostrému protestu proti takovéto živnostenské politice. Ve Vídni zřízena stálá výstav strojů se značným nákladem a k návštěvě výstavy této dávána stipendia. V žádném jiném průmyslovém středisku ne- byla zřlzena výstava podobná veškeré výstavy a musea zřízena nákladem péčí obchodních komor, zemských vlád a živnostenských společen- stev za minimální podpory vlády a nad to: vídeňská stálá výstava zařízena se zvláštním zřetelem pro řemeslný průmysl vídeňský, jinými slovy, po titulem ústřední výstavy sledovány eíle čistě vídeňské. Jest přímo skandálem, že na př pražskému technologickému museu, které vyko- nalo při svých nepatrných prostředcích poměrně mnohem více, než nač se vzmohla akce státní. dostalo se celých 5000 zl. podpory a 3000 zl. na kursy. Výstavy občasné pořádány byly vesmě činiteli nevládními. Mistrovské kursy, pořádané od r. 1895 ve Vídni, konány i loni. Rozumí se, že s vyučovacím jazykem německý m. Účast- níkům kursů dostalo se státních stipendií. Vě- novány byly obuvnietví, truhlářství, krejčovství. zámečnictví a tesařství. Účastnilo se jich 396 obuvníků, 225 stavebních truhlářů, 250 krejčí, 71 zámečníků, 45 tesařů. Ke zprávě připojena mapka účastníků. Plyne z ní, že účast Čechů byla minimální; že zde byly hlavním důvodem překážky jazykové, netřeba dodávati. Vídeň- ské kursy považuje vláda za vyšší vzdě- lávací stupeň, nevídeňské jsou kursy druhé ftřídy, k nimž se státních stipendií neskytá a jež mohou býti pořádány teprve, když ve vídeňských mistrovských kursech byly vy- chovány učitelské síly — jako by neměla každá země i při živnostenské výrobě své určité prů- mysly (na př. české perleťářství a p.), jimž nutno věnovati pilné zření a jako by kursy ne- měly býti vedeny a řízeny dle potřeby zemí v jazyce živnostnictvu známém. Což pak má na vyšší kursy jen právo německý živnostník českému stačí kursy druhého řádu — což mi- nisterstvo vyznává i při této příležitosti teori inferiorních národů Do konce roku 1900 konáno »vnějších (slovo vládní zprávy pro nevídeňské kursy) 84 kursů s 2180 účastníky (pro obuvníky, truhláře a krejčí), podpory dostalo se celé řadě jinýeh Stroje poskytovány i loni jen živnosten- ským sdružením. Od roku 1892 propůjčeno. resp. dáno jich na splátky za 436.000 K. Že akce tato — alespoň v té formě, jak ji provád vláda — se neosvědčila, a že žádosti ubývá. zpráva nedodává; za to dokazují to stoupající cifry žádaných zápůjček. Stroje Vídní posky- tované totiž z větší části nevyhovují a živno- stenská společenstva, potřebují-li strojů, dávají přednost samostatnému jich nákupu, berouce od státu k tomu účelu zápůjčky. Otázka učednická řešena pomoe výstav učednických (r. 1900 dostalo se 34 takovýmto výstavám podpory) a zakládáním učed- nických útulen. Dodávky vojenské děleny dle zásad z r. 1899 a sice svěřena živnostnictvu dodávka 60.000 párů bot v ceně 637.826 K (160 spo- lečenstvům s 11.949 členy), sedlářské práce za- dáno za 202.468 K. Poměrně slušné výsledky má působen živnostenských instruktorů, ač b
#37 alto_textblock #37
kursů.
#38 alto_textblock #38
mysleti. Země české stojí v popředi těchto snah. Ze 111 výstav (stálých i do- časných) připadá na ně 85 (na království 52), ze všech 150 kursů (státem neb jinými korpo- racemi vedených) připadlo na země české 108 (na království 51 českých, 36 německých), z 177 poskytnutých výrobních pomůcek jest jich v Čechách 65, na Moravě 25 a ve Slezsku 14. Stavěti rozvoj a potřeby korunních zemí če- ských na nivesu ostatních zemí, jest prost zvrácené. V nás ministerská zpráva jen posílila pře- svědčení, že maloživnostensklo u a kei nutno decentralisovati, a to co nejdříve. Její řízení bylo by lépe než v mi- nisterských kancelářích opatřeno zvlášt- ními zemskými korporacemi, vy- zbrojenými dobrými odborníky a pracovníky. Snad daly by se organisovati na způsob země- dělských rad za spoluúčasti země a obchodních komor. Stát plnil by svoji úlohu nejlépe, kdyby vedle nutných společných záležitostí (zákono- dárných a p.) spokojil se subvencováním zem- ských ústředí; subvence své měl by ovšem dá- vati jednotlivým zemím dle skutečných potřeb a dle jich vyspělosti. Bylo by z nich mnohem méně zpotřebováno apparátem úřadnickým a tím spíše připadly by účelu vlastnímu. Akce v krá- lovství českém podávají toho důkazy nej-
#39 alto_textblock #39
lepší.
#40 alto_textblock #40
Pojištění pense soukromých úřadníků. Vládní předloha, kterou jsme přinesli v doslovném znění, jest předmětem čilé a odmítavé kritiky se strany průmyslových kruhů. Vytýká se jí zvláště naprosté nerespektování »zájmů průmyslu«. Zajímavým příspěvkem v tomto směru jest i an- keta liberecké obchodní komory o před- loze této konaná. Anketa byla velmi četně navštívena a byla velmi živou. Seuhlasný úsudek znalců vyzněl v ten rozum, že jest předloha ve své dnešní způsobě naprosto nepříjatelnou. Zá- sadně se experti proti starobnímu a invalidnímu po- jištění soukromých úřadníků nevyslovili, poukazovali však k tomu, že by bylo provedení vládní předlohy nemírným a přílišným zatížením ob chodu a průmyslu, který je nucen míti četný personál. Výše příspěvků podnikatelů převyšuje prý i výši daní, ba jistý jablonecký prů- myslník vypočítával, že výdaj způsobený mu pří- platky pensijními činil by 12.000 zl.1 Příliš tvrdou jest prý vládní předloha i potud, pokud se vedle pevných příspěvků přesunuje na za- městnavalele i povinnost hraditi pří- padné deřicity ústavu. Většina řečníků spa- třovala příčinu přítišného zatížení podnikatelů v tom, že stal se pokus o společnou úpravu různých druhů pojíštění, zvláště pak stěžovali si znalci, že přikro- čeno bez přípravy k řešenítěžkého pro- blému pojištění pro případ nezaměst- nanosti. Vládní předloha má prý i pro zaměst- nance příliš málo výhod. Příspěvek státu označován za conditio sine qua non. Usne- seno svolati opělnou anketu, na níž by stano- veny byly zasady, kterých by slušelo dbáti, aby se předloha stala pro průmysl a obchod snesitelnou. A což druhá strana — úřadníci — se o po- dobnou anketu, na níž by stanoviske své vyslovili, nepokusí? Následky lipské katastrofy počínají se jasněji objevovati. Dopadají především a nejlíže na Sasko, kde se Lipská banka těšila neobmezené důvěře jak finančních kruhů, tak i veškerého obecen- stva. Že jsou postiženy i saská a říšská banka i saská zemská loterie, jsme již telegraficky sdělili. V Lipsku samém způsobil pád ústavu ovšem tíseň největší. Městská rada lipská, chtějíc aspoň z části odpomoci, usnesla se půjčo- vati na vkladní knížky této banky až 30 proc. vloženého obnosu, na jednu knížku však na více než 1000 m., a přijímati knížky tyto až do 30 proc. obnosu, na který znějí, při všech platech. Nepřímo stíženo jest i jmění města; jeho lidu- milná nadace uloženo má 500.000 m. v akciích padlé banky, jiná nadace 60.000 m., nehledě ani k tomu, že pádem banky přišlo město o dobrého po- platníka. Akcie Lipské banky nalezají se téměř výhradně v rukou lipských občanů. Značné ztráty utrpělo i obyvatelstvo měst Mark- neukirchenu, Pausy a některé větší firmy Auersbachu. Bezprostředně s katastrofou sou- visí i konkurs böhringské továrny fla- nelů, zaměstnávající několik set dělníků. V Ko- burgu utrpělo několik soukromníků citelné ztráty. Ale zároveň projevují se zvláště z okruhu podniků kasselské společnosti snahy, zachrániti na újmu konkursní podstaty, co zachrá- niti lze. Sem patří v prvé řadě pokus ham- burské továrny koží Renner a spol., která teprve v březnu t. r. s kasselskou společností sply- nula a to beze všech výhrad a podmínek. Podnik tento velice dobře prosperuje a jest jedním z nej- cennějších objektů majetkové podstaty kasselské spo- lečnosti. Vůdčí kruhy její, opírajíce se o to, že prý splynutí podniku se společností a jejími podružnými závody nebylo ještě ve všech bodech formálně pros vedeno, dovozují, že zůstal hamburský pod nik podnikem samostatným a že tedy da majetkové podstaty společnosti nenáleží. Za účelem tím svolána mimořádná valná hromada akcionářu hamburské továrny, na níž má se státi příslušní usnesení (dle programu »usnesení o dalším veden podniku«). Celá tato věc není než pokus o zkrácen