#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
srpna 1907. Číslo 237
#4
alto_textblock
#4
kde je soustředěno 10.000 Maročanů. Generál
Drude chce je obkličiti 3000 muži, s 8 pol-
ními děly a několika strojními puškami. Dalšt
telegram z Casablanky oznamuje, že Španělové,
dosud se nalézající v městě, zřidili stráž u mara-
kešské brány, aniž o tom uvědomili velitele.
jemuž je svěřena obrana města. Generál Drude
vyšetřuje záležitost.«
Rovněž nejnovější telegrafické zprávy úřadní
z Tangeru nezněji právě uspokojivě. Oby-
vatelstvo tangerské je znepokojeno a očekává
zprávy o postupu nového sultána Muleje Hafida.
Ministři v Tangeru poslali do Fezu posla, aby
se dověděli, zdali Maghzen disponuje
dosud potřebnou mocl.
Anglická kolonie v Tangeru
usnesla se 25. t. m. na odeslání petice k vládě
anglické prostředniclvím vyslance. V této petici
se problašuje, že opatření učiněn
dosud Franeouzi a Angličany n
ochranu Evropanů jsou zeela ne-
dostatečna, poněvadž se tu nalézá jen jeden
francouzský a jeden anglický křižník. Je (řeba
více lodí, zejména anglických, které by pravdě-
podobně čelily následkům francouzského přistán
u Casablanky.
Hrozivou situaci marockou zabývala se
včerejší ministerská rada v Madridu
Byla učiněna důležitá usnesení, jež se
však musí tajiti pro jejich delíkátní ráz, jak pro-
hlásil ministr námořnictva v rozmluvě s jistým
zpravodajem.
#5
alto_textblock
#5
Francie a Německo po zchůzce v Norderneyi
Některé pařížské listy připojují dosti skep
tieké komentáře k notě, vydané o schůzce
v Norderneyi.
»Figaro« tváří se nedůvěřivě. Očekává
podrobnějšl zprávy. Je sice potěšitelno, že knlže
Bülow a velvyslanee Cambon velmi srdečně
rozmlouvali, ale nesmí se zapominati, že cho-
vání Německa v minulosti a Bůliwa nebylo vždy
v plném souladu. Vztahy Franeie a Ně-
mecka mohou míti pouze ráz ob-
chodu, »Pelit Parisjen« je pro zdrženlivé
posuzování dosažených výsledků. Je však vý-
značným připadem, že obě vlády se musily
dohodnouti, aby uveřejnily stejnou notu. »Ma-
tin« vidi v souhlasných nolách slibné znamení
pro dorozumění obou vlád. . Tenlýž žurnál je
přesvědčen, že není nejmenšího rozdílu
v názorech Německa a Francie na
marockou otázku.
#6
alto_textblock
#6
Schůzka mezi Eduardem VII. a carem.
Angl. král vyjádřil se za lunehe u vysl. Gosehe-
na, že doufá, že setká se záhy s carem.
Také v Petrohradě nepokládají brzké setkání
cara s Eduardem za vyloučeno a doufají, že
dotyčná vyjednávání, vedená po několik
dnů mezi Londýnem a Petrohra-
dem, povedou k uspokojivému výsledku.
Schůzka konati se bude prý nepochybně
ve finském zálivu po návratů Eduarda VII.
z Marianských Lázní. Politicky byla by sehůzka
ta významným doplňkem schůzek panovníků v
Svinemünde, Wilhelmshöhe a Išlu.
#7
alto_textblock
#7
Vilém II. proti žurnalistům.
Při uvítání krále anglického v Kasselu by
tisk ostentativně odstrčen a to ne toliko něme-
cký, jak již se sdělovalo v původní naší zprávě
včerejší. Nedovolen mu přístup ani na nádraži.
Policejní president v Kasselu vyjádřil se v při
pisu k dopisovateli »Braunschw. Landeszeilungu
»Jeho Veličenstvo (Vilém II.) zakázal si krom
čtyř anglických žurnalistů výslovně přitomnosta
blízkost veškerých zástupců tisku.« Nenávist
Vilémova k tisku jest ostatně známa. A také
v Čechách stala se, jak známo, podobná bez
ohlednost vůči tisku a rovněž hned při pří-
jezdu panovníka na nádraží. Ale nelze tu řle
ani: špatné příklady kazí dobré mravy. Nebot
dobrého mravu v Německu nebylo ani před ulm.
o
Trident postoupí se Italii? — Postup na Solun.
Italský tisk není valně nadšen sblížením
rakousko-italským. Mluví o něm velmi spořeu
otiskuje leda hlasy vídeňských listů a depeše.
Pouze »Giornale d'Italia« plše příznivě ještě
s »Popolem Romanem«, kterýž osvětluje při
znivé prý následky sehůzky pro balkánské po-
měry. Lid italský ale dle všeho soudí dosud,ž
Italie pochodí špatně při těchto úmluvách: tyto
že umožní Rakousku sice postup na Soluň, ale
až Iialie bude chtíti kliditi oroce úmluv, že Ra
kousko sesílené se tomu opře.
Janovský »Secolo« přináší sen
sační zvěsť, že Rakousko odstoupilo
#8
alto_textblock
#8
v tajné úmluvě Italii Trident a za to
že nastoupí se souhlasem Italie postu
na Soluň. Zajisté jest druhá čásť tvrzení
pravdě podobnější než prvá, velmi pochybná
#9
alto_textblock
#9
K haagské konferenci.
Výsledek hlasování o povinném smírčím
soudě v haagské konferenci jsme již telegraficky
sdělili. Bohužel takovou různost názorů v pří-
čině výkladu dotyčných smluv, že jasným jest
nyní, jak většina delegátů nepomýšlí vážně
na klausuli o povinném smírčím soudě. Nejroz-
hodnějšími zástupci idee té ukázali se býti zá-
stupci francouzští Bourgeois a d'Estournelles.
#10
alto_textblock
#10
Camhon u Bülowa.
K návštěvě francouzského vyslance Cam
bona u kaneléře Bülowa píše ještě »Südd.
Reichskorresp.«: Nebyla předena jiná nitka
nežli ve Swinemünde a Wilhelmshöhe, v Išlu
Marianských Lázních. Základním tonem byl
zdůvodněná dohoda evropských velmocí v ma-
rocké otázce. Věři se jednomyslně, že Francie
a Španělsko nehledají anexi, nýbrž chtěji ne-
jistým poměrům v přístavě konec učinit a poli-
cejní reformy umožníti. Všecky vlády zúčastněné
rozhodly se pro loyální zdrželivost, Německo
především. Cambon o tom u Bůlowa nabyl nově
jistoty. Nových jednání mezi Německema
Francií o Marokku mohl očekávati ale jen ten,
kdo podkládá oběma státům na Marokko plány.
ote
jichž nemají.
solebn
.
a
#11
alto_textblock
#11
»Roozeveltův podvod«.
Bývalý kandidát demokratické strany Spo-
jených státův na předsednictví republiky William
E. Bryan měl v Lincolnu v Nebrasce řeč, v níž
prohlásil, že nynější výprava Rooseveltova prot
velkokapitalistickým společnostem jest podv o
pouhý. Má jen za účel udržeti právomoc s pol-
kového zákonodárství pro monopolistické
společnosti, aby uchráněny byly tyto před do-
kladným obmezením svého vyděračství, kteréž
by zákonodárné sbory jednotlivých států
jistě vyslovily. Rooseveltem vyslovený po-
žadavek, aby hospodářství trustů bylo spolko
vým zákonodárstvím zbaveno výstřelkův a nově
spořádáno, jest jen záminkou, za níž skrývá se
vlastní úmysl, zameziti použití nejúčinnějších
zbraní proti trustům. Bryanův — konečně úplně
nepřímý — projev potvrzuje jen mínění, které
vyslovili jsme zde při posledním zvolení Roose-
veltově na základě zevrubných svých studií jeho
slov a jeho — aktův: totiž, že Roosevelt jes
bojovníkem proti trustům vždy jen za volebníh
boje, ale když i pomocí peněz trustových vyše
vitězem, že oklikami hledí každou opravdovou
akci zákonodárnou proti trustům mařiti. Slovem,
že bývalý »rough rider« v boji proti vyssava-
čům seskočí vždy opatrně ze sedla, jakmile by
sám boj zahájil, slovem, že Roosevelt jest sice
silná individuslita, ale nikoliv sílný — karakter.
#12
alto_textblock
#12
Ještě militarism na mezinárodním sjezdě
zocialistickém v Štufgartě.
V poslední schůzi sjezdu projednána, jak
již telegraficky stručně sděleno, resoluce, na-
vržená výborem k programu: »Militarism
mezinárodní konflkty«. Zpravodajem byl del.
Vandervelde z Belgie. Prohlásil, že ko-
míse byla jednomyslně názoru, že boj prot
militarismu musí se stupňovat
k nejkrajnéjším prostředkům, že
ale taktika boje i autonomie musí se ponechut
je dnotlivým národům. (Ku podivu, ve V id n
sociální demokracie o autonomii socialistiekýeh
organisací jinonárodních nic nechce slyšeti. Pozn. r.)
Taktika ta skýtá neobmezené možnosti, nemožno
ale předvídati, která z nich se může státi sku-
tečností. (Pochvala)
Adler z Vídně uvedl, že militarismu
nenuti jen k boji proti bratrům za hranicemi,
nýbrž nutí střileti třeba i do otce a matky.
Pohnutkou haagské konference není láska
k míru, nýbrž strach před následky války pro
měšťáckou společnost. Hlavní přátelé mirua
skutečná moc udržující mír projevili se nikoliv
v Haagu, nýbrž v Štutgartě. Resoluce navržená
neobsahuje jen prázdných slov, nýbrž dopo-
ručuje socialistům všech zemí, aby uvážili pro-
středky k zamezení války a aby učinili vše
možné, by poučili měšťáckou společnost, že
každý podnět k bratrovraždě naráží na odpor
proletariátu a ohrozí nejen militarism, nýbrž
i kapitalism.
Předseda chtěl potom, aby resoluce byla
přijata bez další debaty (!) aklamací, proti tomu
protestoval Hervé. Čásť shromáždění mu tle-
skala. Hervé prohlásil pak, že jednohlasným
#13
alto_textblock
#13
usnesením má se nalhávati světu s ho da
kdežto v pravdě jest tuto s vá r. Diví se, jak
mohou býti Němci pro resoluci. Chce mluvit
zde, byť by snad vláda německá za cenu nové
své blamáže třeba jej vypověděla.
Přes protest stoupenců Hervéových pro-
hlášen konec debaty, nikdo již k slovu ne-
připuštěn a resoluce zmíněná jednohlasně
přijata.
Delegát anglický Guelch, vypovězený
vládou německou pro urážku haagské konfe-
rence, byl při návratu do Londýna uvítán oká
zale stoupenci svými, kteří pěli socialistické
#14
alto_textblock
#14
písně.
#15
alto_textblock
#15
Pohřeb universitního profesora
dra. Josefa Stupeckého.
VVčerejší poslední pouť předčasně zesnulého vy-
nkkajícího právníka českého a zamenitého profesora
české právnické fakulty, dra. Josefa Stupeckéé hno,
byla zřejmým svědectvím široké úcty, jnké se zvěč-
nělý těšil. Nebyly to jen kruhy akademických učitelů.
jež přišly vykonat smutnou, přátelskou povinnost
svému zesnulému druhu, nebyly to jen kruhy umě-
lecké, v nichž vlatil za povolaného znalce výtvar-
ného umění a vášnivého shromažďovatele uměle-
ckých děl; byly to najmě vrstvy právnického českého
dorostu, jenž, vděčně vzpomínaje činnosti svého bý-
valého učitele, přišel mu vzdát poslední poctu. A také
velmi čestně zastoupeny byly kruhy soudní, jež uzná-
valy v něm autoritu vědeckou. Nečeká se nikdy v do-
bě prázdnin veliké účastenství na pohřbech, nebot
z velké části Pruha mešká mimo Prahu a dovídlá
se o úmrtích členů své společnosti až po návratu.
Ale o pohrbu včerejším tomu tak nebylo a účast zcela
mimořádná nasvědčovala, že trpce želí se neočeká-
vaného odchodu prof. dra. Stupeckého.
Jak známo, byla mrtvala zesnulého v pondělí
ráno přovezena z Chlumu do Prahy a zde vystavena
do doby pohřbu v chrámu sv. Vojtěcha. Přes celou
hlavní loď půlkruhem táhl se há) palem a exotického
rostlinstva, tvořicí zeleně, svěží pozadí k vysokému
smutečnímu baidachýnu, který zůvihal se nad těžkou
kovovou černou rakví, spočívající na mohulném kata-
falku. Šestiřadí čelných voskovic ozařovalo rake
k níž a kolem níž rozloženo veliké množství věnc
a kytic, téměř všechny se stuhami s věnováním. Byly
to zvláště věnce, jež položili: Král. hlavní město Pra-
ha, Bývalému rektoru a vynikajícímu členu — Aka
demický senát české university Karlo-Ferdina ndovy
Svému vynikajícímu členu — profesorský sbor české
právnické fakulty, profesorský sbor c. k. akademi
umění v Praze, Škvělému právníku a věrnému příteli
— poslední pozdrav dr. Randa, Vzácnému svému
členu — český odbor kuratoria Moderní galerie v král.
českém, kuratorium Umělecko-průmyslového musea
v Praze, Živnostenská banka v Praze, Občanská zá-
ložna v Karlíně, Svaz záložen a spořitelen ve Lvově.
Svému nezapomenutelnému, vysoce zasloužilému
předsedovi — ústřední výbor Jednoty záložen v Če
chách, na Moravě a ve Slezsku, Vzácnému, dobrému
příteli svvému — vděčné úřadnictvo Jednoty záložen
V neskonalé vděčnosti vzácnému otcovskému příte
— Jaroslav a Bohuslav Šimáčkové, Z upřímně odda-
nosti — dr. Karel Beber, Svému nezapomenutelném
příteli — dr. V. Funk, Věrnému příteli — rodina H.
dr. Hlner, prof. dr. K. Henner s chotí, řevisoři Jednoty
záložen — Zasloužilému předsedovi, dr. Josef So-
bička, V upřímné soustrasti — rodina Heimlova
S bohem — rodina Zuckrova a posléze přečelné věn-
ce a kytice rodinné a přibuzenstva.
Ačkoliv pohřeb stanoven byl na půlčtvrlou ho
dinu odpalední, jíž krátce po 3. hodině přeplnění
byla chrámová loď smutečními hosty, mezi nimi
byli, pokud možno přehlědnouti: ministr m. s. ryl
dr. Randa s choti, místodržitel Karel hr. Coudenhove
rektor české university prof. dr. Jaroslav Hlava, ná
městek starostův MUDr. Štych s městskými rady
drem. Podlipým a V. Fričem, děkanové a proděka-
nové dv. r. A. Bráf, dví r prof dr. J. Čelakovský
prof. dr. Jaroslav Vrchlický a prol. dr. Sobotka, školní
rada a spisovatel Mois Jirásek, dv. r. prof. dr Storch
dv. rada prof. dr. Č. Strouhal, prof. dr. Tilsch, ředitel
uměl.-průmyslové školy Jiří Slibral, president Živno-
stenské banky, nakladatel cís. r. J. Otlo, leditel Ná-
rodního divadta Gust. Schmoranz, prof. dr. Miřička
prol. dr. Stbr, doc. dr. Vančura, ředitel Živnostensko
banky Hájek, Bohuš hr. z Kolowrat, ředitel vinohrad-
ského divadla a spisovatel F. A. Šubert, univ, prol
dr. Slavík, dvomní rada prof. dr. Karel Vrba, profe-
soři umělecké akademie Vojtěch Hynals a B. Ženíšek
vrchní rada Kaplan, vrchní rada dr. Schramek, rada
dr. Stein, vrch. pol. komisaf Buršík, doc. Matějk
a dr. Tille, dr. Lad. Dvořák, prof. dr. Kadlec, prof.
dr. Prušák, doc. dr. Pelnař, komisař státních dral
dr. Brejcha s veškerými právníky ředitelství státnich
drah v Praze, vrchní rada z. s. Stolla, prof. Sucharda
rada z. s. Květ, rada z. s. O. Pikhardit, vrchní stav
rada Rubín, vicoprosident advokátní komory dr. Koer-
ner, zemský poslanec V. Němec, říšský poslanec J
Zahradník, ředitel Vinohradské záložny cís. r. Kavka.
mag. rada v. v. Malý a mag. rada presidiální Borůvka
spisovatelé předseda Umělecké besedy Frant. Herites.
M. A. Šimáček, Bohdan Kumminský, Ant. Klášterský
prof. Pražák z České obch, akademe, soudní sekretái
Fettr, dr. Scheichl, dr. Em. Zítek, rada z. výboru dr
Šafařovič, dr. A. Novotný, dr. Klenka, lektor Brábek
dr. Klier (za Městskou spořilelnu pražskou), bratř
Jar. a Boh. Šimáčkové, prof. Roubalík, doc. dr. Mar-
šan, sekretář Právnické jednoty dr. Bohuslav, dr
Vlček, dr. Valenta, dr. Kolařík, dr. Šámal, inž. místo-
držitelství Kořinek, dr. Pevný, za město Karlín m.
rada Demartini, pol. komisař a spisovátel dr. Budá
rek, probošt Karlach, dr. Kubát, dr. F. X. Jiřík, v
Syrový ze Slaného za Okresní hospodářskou záložnu.
dále členové výboru Jednoty záložen v Čechách, na
Moravě a ve Slezsku, úřadnictvo rektorátu a kvestury
české university, studentstvo atd.
#16
alto_textblock
#16
V první lavici zaujali místo nejbližší příbuzn
zesnulého, bratr rada zemského výboru inž. Frant
Stupecký, choť jeho Marla a neť Zdeňka.
Ohřady církevní v chrámu vykonat farář dp. H -
rout za asistence farního duchovenstva, načež rakev
snesen do čtyřspřežního vozu, jemuž předjížděl věn-
cový vůz. Za rakví ubírali se pedelové všech fakul
s vrchním pedelem, načež následoval rektor proí.
Hlava a děkany a další smuteční hosté. Průvod ubíral
se ulicí Myslikovou přes Václavské náměstí na hřbitov
olšanský, kde na IV. hřbitově, VI. oddělení rake
s ostatky zesnulého po výkropu faráře dp. Stibingra
uložena do rodinné hrobky a za mocného pohnutí
přítomných zasypána kvítím
#17
alto_textblock
#17
Nad úmrtím dvorního rady prof. dra. Stupeckého
došly jednotu záložen, jejíž byl zvěčnělý dlouboletým
(od samého založení jednoty v r. 1885) předsedou
tyto účastné telegramy a projevy: pp. ředitelé Živno
stenské banky Růžíčka a dr. Preiss, Zimek Adolí
předseda všeobecné záložny v Praze, cís. rada Blažek
ředitel kanceláří ústřední jednoty českých hospodář-
ských společenstev v Praze; občanské záložny: Úpic
Hradiště Mnichovo, Benátky Nové, Dobříš, Kácov.
Bělohrad, Rosice u Brna, Bučovice, Město Nové na
Moravě, Kopidino, Přelouč, Brod Německý, Brandýs
nad Lahem, Hory Marianské. Prachatice, Kralovic
Dolní, Ústí nad Orlicí, Kyjov, Jilemnice, Slaný, Karlin,
Litomyšl, Rychnov nad Kněž, Poděbrady, Bystřice.
Brod Český, Kralupy nad Vitavou, Strakonice, Ná-
chod, Dejvice, Sedlec, Janovice Uhlířské; okresní zá
ložny hospodářské: Boleslav Stará, Slaný, Nymburk.
Březnice; záložny: českokrumlovská, čáslavská, česko-
budějovická, Jesenice u České Skalice, Tejnka, Neto-
lice, záložní a úvěrní spolek, Olomouc, ústřední rol
nická záložna a všeobecný úvěrní ústav; Praha
česká pošumavská záložna, lidová banka, všeobecná
záložna, záložna samosprávných úřadníků, první ob-
čanská záložna, první česká diskontní společnost.
Žižkov, lidová záložna, Přerov, úvěrní spolek, záložna
přerovská, České Budějovice, obchodní a průmyslové
družstvo, Náchod, všeobecná živnostenská záložna.
banky: česká společnost pro průmýsl cukerní, Živno-
stenská banka, filiálky její v Jihlavě, ve Vídni a
Táboře, Zemská banka, česká průmyslová banka
ústřední banka českých spořitelen, dále jednota úřad-
níků záložen v zemích koruny české, ředakce »Če
ského Merkuru«, svaz českých spořitelen a městská
spořitelna pražská
#18
alto_textblock
#18
Ústřední výbor jednoty záložen zaslupovali n
pohřbu dvor. rady prof. dra. Stupeckého: I. místo
předseda, ředitel občanské záložny v Karlíně Jan
Topinka, jednatel ředitel záložny vinohradské cís. rada
Kavka, pokladník vrchní ředitel Živnostenské banky
Hájek; dále členové výboru architekt Baroch, ředite
první občanské záložny v Praze inženýr Kačer, před
seda Národní záložny v Praze. Kancelář jednoty s
zúčastnila pohřbu korporativně v čele s tajemníken
panem JUDrem. Felixem Iilnerem a revisory pp. Stej-
skalem, Bébrem a Kratochvilem
#19
alto_textblock
#19
Místo věnce na rakev zvěčnělého dvorního rady
prof. dra Josefa Stupeckého, věnovali pomocnému
spolku nadace Jonákovy: dvorní rada prof. dr. Emi
Ott 25 K a jednota českých zemských advokátů a kan
didátů advokacie v Praze 20 K.
#20
alto_textblock
#20
Denní zprávy.
#22
alto_textblock
#22
K nastávajícímu jmenování soudců
v Čechách provozuje pražská »Bohemia« bou-
řlivou náladu úvodníkem, v němž sděluje,že
k očekávanému povýšení dojde již v nejbližšíeh
dnech a že podle spolehlivého pramene předlo-
ženým návrhem neméně než čivrtina míst ad-
junktů v německém území, obsazena býti má
Čechy. »Oprávněný požadavek Némců po něme-
ckých úřadníeích — povykuje orgán německého
kasina — má tedy býti zase jednou a to ve
vzhledu velmi důležitém ignorován, Němcům má
zase býti urvána řada míst, zase jim mají být
vnuceni čeští úřadnlci a to na místech, kteráz
beztoho vlce neb méně národně ohroženu
jsou«. Už tím prozrazuje »Boh.«, o jaká míst
se tu jedná, že jsou to soudní okresy s vět
šImi či menšlmi »menšinami« českými
neboť kde by se nabralo ohrozitelů německosti
jejich? Je tedy zjevno, že případy, o něž »Bo-
hemii« běži, přímo vyžadují soudních úřadníků.
mocných jazyka českého; a že takových nen
prozatím z krve německé, je známo. Ale budiž
jakkoli, nen! žádného německéh
ú zemi v Čechách v ohledu justice, nýbrž je-
dině obvod vrchního zemského soudu praž
ského a každý organisační statut, který děli ob-
vod tento na český a německý a zavádí v něm
dva statuty, český a německý, tajnou anebo ne-
tajenou praktikou, jest nestrpitelným bezprávím
na národu i zemi české. Právo Čechů na úřad-
nická místa v celém obvodu království jest ne-
zadatelno nejen jako rovné právo národnostní
nýbrž i jako cenný statek ve smyslu sociálním
a hmotném. Čech nikdy nesmí klesnouti na hé-
lotu, vyloučeného z veřejné služby v obvodu
vlastního království, své domoviny, z níž ne-
hodlá Němcům postoupiti ani sebe menšího
úštěpku k německé výhradě a české výluce
Téžce trestala by se každá ochota v tom ohledu
Němcům prokazovaná a česká pasivita ke květ-
novému jmenování německých auskultantů extra
statum za současného povýšení přeskočených
#23
alto_textblock
#23
adjunktů českých slouží dnes »Boh.« za oporu
jejího nadutého diktátu, že vláda stůj co stoj
musí se vrátiti k tomuto principu, že v »něme-
ckých okresech není za soudního úřadníka kva-
lifikován Čech, znalý, byť i dokonale, jazyka
německého«. O náležitou korekturu tohoto názoru
německého bude nutno postarati se v čas
zvláště v době, kdy nejmocnější a nejvlivnější
německá strana v Čechách miuví o požadavku
německého vrchnopanství »Oberherrsehaft« v říši
a jak samozřejmo i v Čechách a kdy němečt
liberálové, stojíce na privileji Němců v centrál-
ních říšských úřadech a vyhánějíee české úřad-
níky z fiktivního německého území, nejeví ani
dost málo chuti odstěhovati do svého území své
úřadníky z českého území, zejména z Prahy a
z Plzně! Mezi dvěma díly světa hrozí válka
proto, že amalgam národností Spojených státa
odsuzuje japonské přistěhovalce, tedy plémě
žluté, k inferioritě na americkém územl.
A my si máme dát libit v našich vlastních Č-
chách, na našem dědietví, někde nějaké druho-
třídní postavení proto, že jsme Češi, a máme
se dáti vyháněti ze stálních úřadů, protožes
Němcům zlíbilo z t. zv. uzavíraného území dě-
lati preparát k bezbolestnému jednou odloučení
a připojení k německému imperiu? Že tato my-
šlenka jest ze všech politických idejí německých
také mezi našimi Němci nejsilnějším hýblem,
nasvědčuje i ašský Volgstag stejně jako krum-
lovský sjezd Böhmerwaldbundu, přes sympatické
telegramy německých ministrů do Aše i Krum-
lova zaslané. Zvláště krásně vyjímala se blaho-
přání ministrů Prada a Derschatty ašskému
Volkstagu k jeho »všeněmeckému vznešenému
cíli« (»Hochziel«) bývalých zemí německého
bundu.
— Jakými dětmi se plní německé školy
v Praze, Novoměstskou německou obecnou divět
školu navštěvovalo celkem 182 divek a to I. tř.
21, II. tř. 18, III. tř. 39, IV. tř. 51, V. tř. 53.
Z těch bylo z Prahy I. 16, z Prahy II. 140.
z Prahy VI. 7, z Prahy V. 1, z Nusli a Pan-
kráce 11, z Král. Vinohradů 6 a z Podoli 1.
Z uvedených jmen seznati lze, jací Němcit
jsou: Beneš, Blažek, Brumlík, Brůžek, Břeěka,
Bursík, Čepelák, Černý, Dvořák, Formáček, Gregr,
Horák, Jirk, Kakeš, Kladivěk, Klominek, Kosa-
tík, Korálek, Kolářík, Kohout, Krákora, Léznička,
Mach, Mráz, Mrázek, Nesvadba, Nevikluf, Noha,
Nováček, Novotný, Očenášek, Pála, Petrák, Po-
volný, Procházka, Pták, Puchlik, Řikovský, Sa-
mec, Seik, Schvanec, Slavík, Stádník, Stejskal,
Stránský, Sválek, Subera, Šmerhovský, Šesták,
Štáhlavský, Štětka, Štěpánek, Štětina, Tichý.
Tatoušek, Tožička, Trojan, Turin, Turek, Urban,
Urbánek, Valenta, Uxa, Veselý, Vicher, Vinický,
Vorel, Vohryzek, Vopička, Vytejček, Vyhnálek,
Zajíček, Zeman. — Novoměstskou německou
obecnou chlapeckou školu navštěvovalo celkem
117 hochů a to: I. tř. 9, II. tř. 21, III. t.
35, IV. tř. 46, V. tř. 6 a to z Prahy I. 8.
z Prahy II 91, z Prahy V. 1, z Prahy VI. 6.
z Nuslí a Pankráce 8, z Podoli 1, z Král. Vi-
nohradů 1, z Branika 1. Ze jmen uvádíme:
Adam, Barták, Bartůšek, Beneš, Brumlík, Če-
pelák, Děták, Dub, Dvořák, Dvořáček, Fiala,
Horák, Horáček, Hruška, Husák, Husinský,
Janda, Jánsa, Jedlička, Jelínek, Klominek, Kmo-
niček, Koblisek, Kolařík, Kopřivá, Koserák, Kra-
tochvll, Kubišta, Kulhavý, Kusý, Kuška, Lažan-
ský, Lebeda, Liska, Leopoldovský, Mestek, Miš-
kovský, Novotný, Novák, Odvárka, Pála, Papír-
ník, Petrus, Pílát, Podhorecký, Podhradský
Povolný, Pojer, Poštolka, Procházka, Přibyl,
Puchlik, Řenek, Sinek, Soukup, Starosta, Stuj
Stránský, Uzinský, Valenta, Vavřín, Vitek, Vo-
lejník, Vučka, Vyšín, Vrba, Zachař, Žid.
— Jihočeské veřejnosti. Krajinský spolek
»Prácheň« o svém II. pracovním sjezdu v Písku
usnesl se zříditi pro Pošumaví národo ho-
spodářský a sociální odbor. Úče-
lem tohoto odboru má býti pěstění zájmů pro
národohospodářské a sociální otázky zanedba-
ného Pošumaví a positivní práce v tom sméru.
Členy jmenovaného odboru mají býti poslanei
z Pošumaví bez rozdilu politických frakcí, ná-
rodohospodářšti a sociální pracovníci Práchně,
členové obchodní a živnostenské komory, dele
gáti rady zemědělské, zástupcové Národní jed-
noty pošumavské a interesenti v tomto směru.
Odbor má býti vzkříšením zamýšlené kdys
pošumavské pracovní rady. Své
přistoupení projevili již někteří páni poslancí.
Přípravný komitét vyzývá touto cestou zástupee
jmenovaných korporací a všecky interesenty,
aby v zájmu velkého úkolu, který odbor na se
vzal, laskavě se přihlásili do 10. září t. r. u
p. JUC. Mil. Kafky ve Volyni.
#24
alto_textblock
#24
Hudba.
#25
alto_textblock
#25
+ Oskar Nedbal, který jako dlrigent dobyls
v krátké době světového jména, říditi bude i leto
řadu symfonických koncertů v předních městech
evropských. Tak v Oděse, kde již loní dobyl skvě-
lých úspěchů, říditi bude letos všechny velké symfo-
nické koncerty Carské hudební společnosti.
Dále pozván byl k zahájení podzimní saisony do
Kyjeva a do Varšavy, kdež říditi bude i několik če-
ských děl orchestrálních. Jako známý průkopník
české hudby v cizíně nalézá i ve Vídni čím dále tím
vděčnější půdu. Jako první dirigent nového Symlo-
nického orchestru hudebních umělců,
který již dne 10. října zahájí svou činnost, bude
míti s dostatek vítané příležitosti, aby české hodbě
nových platných prokázal služeb. Nedbal hodlá však
vídeňské obecenstvo seznámiti nejen s vynikajícími
skladbami českými, ale i slovanskými vůbec. Z če-
ských skladatelů zvolil pro první saisonu najmě
Smetano, Dvořáka, Fibicha, Kovařovice, Chvalu,
Foerstera, J. Suka, V. Nováka a Prokopa.
+ Ladislav Prokop »Sen lesa«. Sbírky rozborů
č. 7. nákladem Mojmíra Urbánka, Praha. Cena 60 h.
K dnešní reprise Prokopovy opery »Sen lesa“,
jež přijala byla s tak mimořádným úspěchem a naši
operní produkci dramatickou obohalila lak vynikají-
cím způsobem, upozorňujeme na tento thematický
rozbor díla, jejž podal skladatel sám. On jest zajisté
k tomu nejlépe povolán, aby informoval o plánech,
dle nichž opera je budována a aby z thematického
materiálu vybral právě to nejdůležiléjší. Prokopovo
uvedení do opery »Sen lesa« jest nejspoleblivějším
informačním prameném, o tomto díle, podávajíc the-
mala v jich původní podobě a nejdůležitějších pro-
měnách a poukazujíc zároveň k jich hlavním vzta-
hům ideovým. Tím jest dána do ruky obecenstva
příročka, která jest nezbytna při díle tak složilém
individuálně a inveněně tak bohalém. V cizích lite-
raturách, na př. v Německu, pohlíží se na takové
operní průvodce jako na věc zcela zřejmou, jich
účelnosť a prakličnosť jest tam již pevně zakotvena
a proto také není téměř opery, aby se čtenář o je
jím hudebním obsahu ještě před provedením z ta-
kovéhoto rozboru nemohl informovati. U nás jest to
teprve prvý pokus, jenž velmi šťastně plní svůj úkol.
+ Olakar Mařák v Ostende. Večerník »L' Écho
d'Ostende« ze střcdy 21. t. m. píše: »V sobotnín
#26
alto_textblock
#26
koncertě vynikl úspěch českého tenora pana O. Ma
řáka zase ještě více, než o posledním úterku. Ač ja-
zykem Čech, je pan Mařák narozen v Uhrách. B
umění vstoupil . . . maliřstvím, pracoval dokone
nějaký čas u známého maliře českého Brožíka. Jak-
mile však mladistvý adept maliřství objevil svů
skvostný hlas, jemuž jsme tolik tleskali v Kursaale,
jal se studovati hudbu a zpěv v Praze u paní Parš“
Zikešové. R. 1901 byl engažován k českému Národ-
nímu divadlu v Praze a vystoupil v úloze Tamina
v »Kouzelné flétně«, zpíval potom ve
»Faustu«, »Carmen«, »Postillonu z Lon-
jumeau« »Bílé paní«, »Werlheru« a j. v.
s úspěchem neochvějným. Vedle toho byly to pře
devším jim vytvořené postavy v původních českých
operách, které vyvrcholily přízeň, již se Mafák
v Praze těší. Obliba jeho je zcela pochopitelná
Neboť nejen že hlas p. Mařákův má vzácné vlast-
nosti, on jest i obdivuhodně ovládán: Umělec poji
k výtečné metbodě velikou péči o pravdivost výrazu.
Zpíval arie u sv. Sulpicia z »Manony« Masse-
netovy, dále české písně Pickovy a přídal »Matti-
natu« Leoncavaliovu a konečně arii z »Kome-
diantů«, do níž vložil takovou sílu výrazu, že ji
musel opět a opět opakovati. Mařák! Ejhle jméno
jež dlužno si zapamalovat, neboť umělec se nám
přištího léta zase vráti«.
#27
alto_textblock
#27
Dramatické umění.
#28
alto_textblock
#28
+ Podzimní sezóna v Národním divadle slibuje
několik zajímavých původních novinek dramatických.
První z nich bude drama M. A. Šimáčkovo »Po-
slední scéna«, připravované již letos z jaraa
opozděné tragickou smrtí paní Hany Kvapilové.
za niž nyní hlavní ženskou roli převzala na přání
autorovo slečna Grégrova. Po dramatě Šimáčkově
přijde na řadu pravděpodobně nová dramatická práce
Emila Trévala »Válka bohů«, zajímavá
akutním sujetem, v němž obrážejí se protižidovské
bouře na Rusi, zmílající v přítomné době velikou
slovanskou říší. Z dalších původních novinek, dosud
ředitelstvem přijatých, přijde na pořad drama »Man-
želství« Eduarda Kučery, jehož thema bude
zajímati v době nynějších snah o reformu manžel-
ského práva. Od Viktora Dyka studovati se bude
historické drama »Posel«. Mimo to dojde konečně
ku provozování diouho slibované »Trilo gie o Sim-
#29
alto_textblock
#29
sonovi« Jar. Vrchlického. Také oznámená
již aktovka Karla Horkého »Vodopád Giess-
bache zařazen bude do podzimního repertoiru. —
Z literatur slovanských přijato bylo ku provozbvání
mohutně realistické drama ruské Pisemské h
»Hořký osud« (v překladě V. Červinky), málo
známé na západě evropském a kladoucí zvýšené
požadavky na reprodukci hereckou i na scénickou
výpravu. Z dramatické literátury chorvatské vypra-
vena bude svrchovaně zajímavá »Dubrovnic ká
trilogie« — cyklus tří aktovek« — Iva Vojnoviče
v překladě J. Hudce.
+ V městském divadle v Táboře bude v ponděli
dne 2. září p. Ondřej Červíček, divadelní ředitel
slavili jubileum své 45leté herecké činnosti po če
ském venkově. Pan Červíček účinkoval již v dětských
úlohách na divadle u Kajetánů v Praze, řízeném J
K. Tylem, a byl roku 1860 engažován ki slavovskému
divadlu v Praze, kdež účinkoval v odpoledních před-
slaveních českých v menších úlohách a jako domácí
statista. Roku 1862 odebral se na venek k divadelní
české společnosti p. Krämra, u které setrval rok
Jako herec byl engažován u divadelních společnosti
Stránského, Szeniga, Brauna, Prokopa a Kullasa. O
roku 1872 řídil, jako samostatný art. správce, různé
divadelní společnosti, zejména Braunovu, Hoffovu. Pro-
kopovu a Kullasovu, kterou roku 1850 řídil též Jos.
Kaj. Tyl. Jméno p. Ondřeje Červíčka je v Čechách
dobré paměti, neboť spoleénost jeho, kterou od roku
1882 spravuje jako samostatný ředitel, těší se po ni
vách českých nejlepší pověsti. Od r. 1900 řídí tuto
společnost jeho syn p. Václav Budinský- Červíček
jako artist. ředitel. Dne 2. září provozovati se bude
»Václav Hrobčický z Hrobčic« od Ladislava Stroupet-
nického, a pan jubilant bude hráti úlohu Vrby, kterou
řadí ke svým nejlepším výkonům.
#30
alto_textblock
#30
Různé zprávy.
#31
alto_textblock
#31
= Osudy hraběnky Montignosové. Z Drážďan
27. srpna. „Dresd. Rundsch.“ oznamuje z nejlepšíhe
prý pramene, že v nejbližších dnech dojde ke schůz
ce hraběnky Montignosové se zástupcem krále sa-
ského. Včerejší návštěva cisaře Viléma u krále saské-
ho na zámku pilnickém souvisí prý s tonto záležitostí
Naproti tomu s jiné strany se tato a podobné pověst
vyvracejí.
#32
alto_textblock
#32
= Nenáviděný důstojník. Z Pešti, 27. srpna
Při cvičení ve střelbě 99. pěšího pluku ve Stoličném
Bělehradě vystřeleno bylo na plukovníka Webera
z ostře nabité pušky. Kulka mihla se mu těšně nad
uchem. Cvačení bylo ihned přerušeno a důstojníi
sešli se k poradě, načež prohledány byly pušky vo-
jinů. Revise však neměla výsledku. Plukovník Weber
jest nenáviděn pro svoji krutou přísnos
= Lloydovým parníkem kolem Evropy. Z Bay-
onne, 26. spma. (K. k.) Parník rakouského Llovdu
„Thalia“, který odplul z Brém se 109 ceslujícími
117 muži posádky, aby navštívil pobřeží Francie
Španělska a Portugalska, připlul sem dnes večer
Cestujicí prohlědli si Bayonne a Biarrici. Lloydový
parník odpluje zejtra.
= Cholera v Rusku. Z Petrohradu, 27. srp
na. (K. k.) V Astrachanu událo se 100 nových případo
onemocnění cholerou. Doposud bylo, zjištěno celkem
289 případů, z nichž 103 skončily smrti.
= Mauželské drama. Z Vídně, 27. srpna. Dílo
vedoucí Karel Dlouhý vypálil dnes o 1/26. hod. rann
na spící manželku několik ram, jimiž ji těžce poranil
Pak vypálil tři rány do sebe a chtěl nad to vyskočit-
oknem, Jeho žema a sběhnuvší se sousedé ho zadrželi
Příčina jest úplmně nejasná. Dlouhý se zdráhá aěc
= Parsevalova řiditelná vzducholoď. Z Brém
27. srpna.Včera podniknuta na tegelském cvičišti stře-
leckém první letošní plavba s úplným zdarem. Vzdu-
choloď, v jejíž loďce byli major Parseval, setník
Krogh a mechanikové Heidl a Troschwitz, přesně po
slouchala komnidla, motor pracoval bezvadně a hna
vzducholoď dlouhý kus přímo proti větru, jehož rych-
lost byla 9 m. Přistání provedeno dynamickými pro
středky kolmo s úplnou bezpečností. V pokusech se
bude pokračovati, neboť vzducholod bezvadně čeil
i méně příznivému počasí.
= Nehoda lodl. Z Londýna, 27. srpna. Jal
sděluje telegram z Devonpontu, připlula tam řadová
loď „Commonwealth“ s velkou trhlinou. Loď, vjíždě
jíe do přístavu lembarthského, uvázla na mělčině
Desky pancéřů jsou značně prohnuly.
= Neštovice ve Vídni. Z Vídně, 27. srpna
(K. k.) Doposud onemocnělo nešťovicemi 60 osob
Dnes byl hlášen jenom jeden nový případ a to
z X. okresu. — Z Vídně, 27. srpna. Ministerstv
železnic, chtějíc podřizenému personálu uenadnit
okamžité druhé očkování, ztídilo pro služební obvo
#33
alto_textblock
#33
fíci.
#34
alto_textblock
#34
správy státních drah pro dobu od 28.—31. srpna ně
kolik bezplatných očkovacích stanic. — Z Vídně
27. srpna. (K. k.) Dnes byly městskému fysikálu
ohlášeny dva rozpoznané případy onemocnění nešto-
vicemi a jeden případ podeztelý.
= Osudy vzácného kodezu. Z Tridentu, 27.
srpna. „Popolo“ oznamuje: Při celní revisi v Ale
zastavil celní inspektor jednoho cestujícího. Úřadník
žádal ho, aby mu otevřel svůj cestovní kufr. Cestu-
jící se zdráhal tak učiniti a hrozil, že si bude stěžovati
u německé vlády. Úřadník však trval na svém a ko-
nečně donutil cestujíeího, že jej poslechl. V kufru
byl nalezen skrytý drahocenný kodex ze IV. století.
Cestující chtěl jej odvézti bez dovolení z Itadlie, čímz
by se byl provinil proti zákonu o ochraně uměleckých
památek. Byl podroben výslechu a udal, že vzácný
kodex koupil ve Florencii za 5000 lir. Kodex byl
úřadně uschován a cestující po sepsání protokolu
mohl jeli dále. Náhodou dlel v nádraží italský ministr
vyučování Rava, který tam přijel z Misuriny. Byl
mu ihned o věci podána zpráva a ministr blahopřál
osobně úřadníkovi a telegruficky požádal italské mi-
nisterstvo financí, aby mu byla udělena odměna.
= Žralek zabit lorpedem. Podivným způsobem
zahynul — podle zprávy z Nového Yorku — žralok,
který v zátoce newyorské se proháněl. Konána tam
cvičení ve střelbě torpedy americké továrny, která
vypalována bez trhacího náboje na plovoucí desky
sítové. Jedno z těchto torped, letíci vodou rychlosti
30 uzlů, stihlo žraloka se strany, probodlo jej a vleklo
až k terči, kde později obě nalezeno
= Revolverový útok na vlak. Z Kolína n. R.-
27. srpna U stanice Mohlheimu bylo na vlak Glad-
bach—Kolin n. R. vypáleno několik ran z revolveru.
Jednou z nich byl zasažen starší pán, jenž stálu
okna, a tak těžce poraněn, že musil býl dopraven
do nemocnice. Pátrání po ničemech zůstalo bez vý-
sledku.
= Jack rozparovač v Novém Yorku. Z Nev.
Yorku, 27. srpna. Sotva se utišilo poněkud rozč-
lení, v něž upadlo obyvatelstvo opětujícíni se vražda-
mi, jichž obětí se stávaly ženy a dívky, už opět zj-
štěn nový zločin tohoto druhu. Námořník nalezl v řece
Hundsonu podezřelý balik. Otevřev jej, nalezl k svému
zděšení svrchní čásť ženského těla, kleré podle úsud-
ku lékařů leželo ve vodě zcela krtkou dobu. Během
14 dnů jest to po druhé, co vyloveny z vody zkomo-
lené zbytky oběli netvora, po němž policie marně
#35
alto_textblock
#35
pátrá.