Strana 6.

ŽENSKÝ LIS.

Číslo 4.

klekátko a přijde-li muž váš opilý a bude-li zu- řiti a nadávati, pak raději mluvte s bohem, než s ním.« Tento prostředek se osvědčil . . . Když to přečte rozumný člověk, ohlédne se po svém bytě, a přijde také k názoru, že mu — chybí kus nábytku, a to je — plivátko, kam by si mohl odplivnout po přečtení takového zvástu.

Liga A 11. Nezdařená výprava katolických žen v Plzni. Na neděli dne 19. ledna hodlal výbor »Jednoty ka- tolických paní a dívek« v Plzni uspořádati velkou výpravu proti nevěreckým sociálním demokratům, při čemž měla »slovutná« předsedkyně spolku paní Ka- slová rozcupovati »Právo Lidu», jež 22. prosince m. r. přineslo výtečný příspěvek k charakteristice našich klerikálů ve škole. Avšak členstvo spolku má patrně více vkusu než jeho slavný výbor a proto, ač na obou chrámech dělána chůzi reklama, na schůzi prostě nepřišlo, nechtějíc patrně, aby »nepocvičená« (dle vlastního doznáni!) paní před- sedkyně byla unavována touto »pro ni těžkou úlohou«, jí samotnou spolku nabídnutou . . . A tak musila spasitelka plzeňských žen putovati se svými samo- zvanými »rozumy« s nepořízenou domů. Z toho ovšem byl velký nářek mezi ženskými »sloupy křesťanstva« v Plzni a jak o tom klerikální »Česká Žena« v č. 9. sděluje, těch několik klerikálek, jež byly pří- tomny, když viděly, »v jaké situaci se pí. předsed- kyně nalézá — sdílely s ní její pokoření...« Pro nás má celá ta komická záležitost ten význam, že výprava, jež měla plzenské socialisty poničiti a k jejímuž uspořádání podle referátu »Ceské Ženy« se pí. Kaslová sama cpala, skončila vlastně neho- ráznou blamáží své původkyně, jejíhož »působení« má už podle všeho vlastní členstvo spolku až dost! Vyučování kuchařství ve školách zavedeno bude spolkovou vládou republ.ky švýcarské. Že toto zařízení bude blahodárné zejména pro děln cké vrstvy, kde dívky, jsouce ihned nuceny po vychození školy pomáhati u vyživování rodiny, nemají času učiti se vaření, je nepochybno. Přes to vše jest velmi pří- padná poznámka časopisu »Život«, jíž uvedenou zprávu provází: »Ovšem, že pouhé poučování ve školách ještě nenavykne lid dobrému a hojnému jídlu, k tomu přec třeba ještě jiného, hlavně dostatečného výdělku; podce- novati však se snaha ta nesmí.« Ženy ve stávkách. Statistika stávek za r. 1900 vydana statistickým úřadem práce, přináší také pře- hled o účasti dělnic v bojích mzdových. V 97 stáv- stávkách ze 303, jež v roce 1900 vypukly, stály také ženy v řadách stávkujících. Smutným důkazem pro neuvědomělost žen jest, že více než polovina žen (přes 53%) v závodech, kde se stávkovalo, pracovala, kdežto mužů-stávkokazů bylo pouze 29%. Že však uvědomělost žen pracujících, díky agitaci a stále stou- pajícímu tlaku kapitalismu přece stoupá, svědčí stou- pání počtu stávek, v nichž ženy jsou súčastněny. Proti 8 stávkám s účastí žen r. 1894 vykazuje stati- stika roku 1900 takových stávek 42, tedy počet ně- kolikanásobný. Co dá práce úklid ve vatikánském paláci. Italské časopisy přinášejí zprávu o jenerálním úklidu ohromného sídla římského papeže, nazvaného Vati- kánem. Aby si naše čtenátky učinily představu o bá- ječném přepychu tohoto paláce »chudého vězně vati- káns ého«. na něhož se zase budou v brzku sbírati »petrské halíře« . .. otiskujeme zprávu onu bez po- známky, neboť mluví sama: »Veliký uklid, který mi- nulého jara ve Vatikáně začal, byl právě ukončen. V 11.000 pokojích dle nařízení papeže byl dělán poklid. Najal tudíž 1000 m užů a 500 žen, ale tito lidé ve Vatikánských pokojích, sálech

a chodbách takřka zmizeli! Papež najal nových 1500 mužů a 200 žen — tedy 3000 jich bylo, kteří měli dělati ve Vatikáně pořádek. Nad těmito 3000 bdělo 700 dozorců, kteří dohliželi, aby se pra- covalo a — nekradlo. Osm měsíců trvalo či- stění, pracovalo se úsilně a kradlo se dosti mírně. Za osm měsíců vyčistilo se 7 hektarů tapet. V prv- ních dnech padlo na čistění obrazů a tapet 800 boch- níků chleba — tu nařídil papež by chléb se ne- kupoval, ale pekl ve vlastních pekárnách vatikán- ských . . . Za první týden vyvezli 60.000 kilo- gramů smetí, týdně užito 2400 kilogramů mýdla, 1000 kil ogramů sody, 2000 kartáčů a 8000 košťat a 80 balíků flanelu bylo vy- užito . . .« Hnutí ženské mládeže. Hnutí omladiny v I. vo- lebním okresu na Moravě vyvolalo i hnutí žen- ské mladé generace. P znává se čím dále tím více důležitost organisace, za kterýmž účelem svolaly židenické soudružky na den 2. února důvěrnou schůzi s programem: »Emancipace žen!« Po referátu soudr. O. Kypra a po řečích soudr. Indráčka a Beneše byla založena organisace, a zvolen agitační výbor soudružek a sice: G. Zátecká, Anna Fi lipinská, Jos. Kyprová, M. Tumová a Jos. Šefčiková, který se bude starati o organisaci. Nuže, židenické soudružky, ku předu! Pracujme a naše práce bude míti hojný výsledek! Z Přerova (na Moravě). Důvěrná schůze žen ko- nala se v Přerově dne 2. února s programem »Ukol žen v hnutí dělnickém«. Schůzil zanájil soudruh Formísek, načež zvoleny do předsednictva sou- družky: Hudečková ml., Hudečková st.a Havlíková. Jako referentka ujala se slova soudr. Vrbová z Prostějova, jež snažila se nejprve vy- světliti, v čem otázka ženská spočívá. Po té přešla k vylíčení hospodářských poměrů za dnešní kapita- listické výroby, za níž žena donucena státi se konku- rentkou muže, připravujíc ho namnoze o poslední sousto chleba, aniž by si sama byla toho vědoma. Strojová výroba, která v česných oborech práci usnad- nila a těžké fysické námahy ji zbavila, způsobila, že zaměstnavatelé mohou nyní v četných případech po- užívati lacinější síly žen a dívek, na místě dražších sil mužských. A proto záleží velmi na tom, aby si toho byly ženy vědomy, aby byly o tom poučovány a aby každá dělnická žena byla ve své organisaci a pomocí této k zlepšení hroz- ných poměrů výdělkových spolupůsobila. Zvláště na Přerovsku, kde jest tolik továrního děl- nictva, bylo by toho nejvíce třeba a jest velmi smutné, že zde nestává žádné ženské organisace a že si ženy tak málo všímají dělnického hnutí. Proto, soudružky, vzpružte se, dokažte, že pochopilyjste ná- ležitě své povinnosti, že chcete a že bu- dete pracovat a bojovat za práva a svo- bodu veškerého vyděděného proletariátu! Na to přihlásil se k slovu soudr. Skácel, který znovu vysvětloval ženám, jaké bezpráví se na nich páše, čemuž bude možno jen tenkráte zabrániti, až ženy budou vyhledávati příležitost k sebepoznánía k sebevzdělání. Dále upozornil soudružky, že omla- dina přerovská pořádá každou středu přednáškové schůzky, kde jsou vysvětlovány různé časové otázky, pročež i soudružky měly by se v hojném počtu těchto schůzí súčastňovati, aby nabyly rozhledu o všech otázkách doby a aby byly schopny dobývati si stej- ných práv s muži. Další řečník soudr. Formísek uvedl na přetřes rodinné poměry v takových děl- nických domácnostech, kde žena jest neuvědomělá. Ta nedovede pochopiti příčiny špatných výdělků mu- žových a svým nevlídným jednáním často je příčinou, že muž domovu se vyhýbá a své rodinné nesváry