ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3fb856e0-78ed-11dc-b7d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 37
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXV
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 28. srpna 1905.
#3 alto_textblock #3
Číslo 236.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy přodplácí se v Praze v zdministraci K a meě ale Ba čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáško na měs 7k na čínt leta“ . . . : ve ftřalkšch- 2 K a0n za měsíe . . . . . Poštou: a měsíe n čtrrtjei. . . .. 3kei s dvojí zásilkou na měsí zk čtvrt léta . . . . 11 K eo
#5 alto_textblock #5
.
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejl raaní čísle o nobě . . . sa 8b odpolodní . . . za 2h Ve filislkách na vankorě ranní číslo. . . . . 10 očpolední. . . . . . . . 5 Inserát plati se hotově naple Předplacení a inserty přijímá adninl- strace v Marianské ulici č. 8. Tam nncházejí ae též redakce tiskárna a sapedíce „Národních Livta“ Rukoplsy se novracsji.
#7 alto_textblock #7
Válka rusko-japonská.
#8 alto_textblock #8
Jednání o mír. Pondělní schůze Z Perfsmouihu, 26. srpna. (Reuter) Schůze jež se měla konati v sobotu o 3. hodině odp. byla odročena na pondělí. Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) »Matin« posla americkému milliardáři Rockefellerovi depeši v níž ho prosí, aby zaplacení Japonci požado- vaného odškodnění vzal na sebe. Tim dal by prý oběma mocnostem, jímž, jak se zdá, jde více o peníze než o lidské životy, pamětihodnou lekci Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) »Matin« ozna- muje z Portsmouthu: Vitte prohlásil v inter viewu, že má za to, že Komurovi, když žádal aby konference byla odročena na pondělek. jednalo se o to, aby formuloval nové návrhy Vitte popírá, že by byl řekl, že Rusko je ochotn odstoupiti část Sachalinu, ale že se vzpírá za platiti jakékoliv odskodnění. L.— Z Petrohradu, 27. srpna. (Původní. Ujišťuje se, že pondělní schůz v Portsmouthu bude poslední. Japonci dostanou rozhodnou od pověď, že Rusko nochce zaplatiti ani kopějku válečné náhrady. Ujišťuje se v kruzích dobře informova- ných, že Rusko přijalo první návrh Rooseveltův vznávajíc právo vlastnické Japonců na Sacha- lin následkem obsazení ostrova toho, ale Rusko rozhodně odmítlo druhý návrh Rooseveltův, kou- piti zpět Sachalin. Z Berlína, 27. srpna. „Localanzeiger“ ozna- muje z Portsmoutbu: Poslední depeše carova kterou poslal Vittovi, zněla dle spolehlivých informací takto: „Nejsem s to položiti proti ná- vrhům presidenta Roosevelta svůj vlastn návrh. Jsem přesvědčen o nejlepších zámyslech presidenta Roosevelta. Svolá-li president Rrosevelt rozhodčí soud a předloží mu sporné otázky ve formě, která by Rusko neurážela, uznám tento soud a podrobím se jeho výroku.) Car odmítl Rooseveltův návrh. Z Nového Yorku, 27. srpna. (Reuter.) Z Oysterbaye se oznamuje, že ruský císař deflni- tivně odmíll přistoupiti na návrhy president Roosevelta.
#9 alto_textblock #9
Císař německý a mír. Z Nového Yorku, 27. srpna. (C B.) Říšsky kaneléř kníže Bülow odpověděl berlínskému zástupci »Associated Press« telegraficky: O počátku akce Rooseveltovy jak císař německý. tak i německá vláda neustali zakročovati za mír, kdekoli se naskytla přiležitost. Německo jest stejně jako Spojené státy interessováno na tom, aby učiněn byl konec risiku a nejistotě, jež jest s každou válkou nerozlučně spojena. Císař a německý národ přejí si z duše, aby snaha Rooseveltova korunována byla úspěchem.
#10 alto_textblock #10
Z bojiště. Z Petrohradu, 27. srpna. (Spb. Ag.)z Godsiadanu oznamuje se ze včerejška: Dne 23. a 24. t. m. střílely dvě nebo tři japonské torpédovky na předhoří lazarevské, v jehož blíz- kosti bylo viděti několik podezřelých lodí. Na pobřeží zálivu tatarského lze očekávati nový po- kus přistání.
#11 alto_textblock #11
Události ruské.
#12 alto_textblock #12
Z Finska. Z Helsingforsu, 26. srpna. (C.-B.) Sená doporučil přepracování návrhu o discipl- nárním řádu pro ůřadníky, týkajícího se ustanovení o propuštění ze služby. Senátu předáno vypracování nové osnovy zákona o žalování úřadniků pro úřadní provinění, jakož i vypracování osnovy zákona o ustanoveních, lýkajíeích se konání schůzí. Státnímu sekretáři uloženo s ministrem vnitra provésti reorganisaci finského policejního zřízení tak, aby také funkce politické policie přenešeny byly na vše obecnou policii a takto funkce čelnictva byly
#13 alto_textblock #13
zrušeny.
#14 alto_textblock #14
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.
#15 alto_textblock #15
Rozděleni dopravy mezi jižní drahou a novým drahami alpskými. Z Vídně, 28. srpna. Jak se dovídáme, jsou porady ve příčině rozdělení dopravy mezi jižní drahou a novými alpskými drahami téměř skon- čeny. V poslední době konalo se v železničním ministerstvu několik porad se zástupci jižní dráhy a je rozhodnuto, že již počátkem září výsledek jednání bude oznámen.
#16 alto_textblock #16
Telegramy korresp. kanceláře
#17 alto_textblock #17
Cisař v Tyrolsku. Z Bolzana, 27. srpna. (C.-B.) Císař přibyl sem na cestě k jihotyrolským manévrům o 7. ho- diné ráno. Četné obecenstvo uspořádalo císaři nadšené ovace. Město bylo slavnostně vyzdo- beno. Na nádraží pozdravil panovníka zemský hejtman dr. Kathrein. Na to přivítal císař jménem města Bolzana starosta Perathoner. Na to odjel císař do města. V hotelu, kde byl ubytován, přijal císař četné osobnosti. O 12. ho- dině vrátil se na nádraží, aby odjel na Mendel. Z Bolzana, 27. srpna. (C.-B.) Arcivévodové František Ferdinand, Bedřich Rainer přibyli sem s družinou o 8. hod. 30 min. a byli přijati s vojenskými poctami. Z Bolzana, 27. srpna. (C.-B.) Všechna místa z Bolzana do Mendelu poděl trati želez- niční jsou vyzdobena prapory. Ve staničních budovách byli shromážděni zástupci obcí, spolků a školní mládež, aby vzdali císaři hold. V Kal- ternu byl cisař nadšeně pozdraven. Oslovil čelné
#18 alto_textblock #18
osobnosti a hodnosty. Zdržev se deset minuh pokračoval v cestě za ovací obyvatelstva až do Sv. Antonína, kdež vstoupil s družinou do la- nové dráhy. V Mendelu byl císař pozdraver zástupci okolních obet, spolky a obyvatelstvem Císař oslovil zde vysloužilce a hasiče ital sky. Potom odebral se povozem do Romens kam přibyl o půl 3. hod. odpoledne. Zde byl už arcivévodové František Ferdinan Bedřich, Eugen a Rainer, italský ge nerál Bisesti, vojenští atlaché zahraničníeh mocností, chef generálního štábu polní zbroj. mistr baron Beck, říšský ministr války poln zbrojmistr ryt. Pitreich, ministr zeměbrany polní zbrojmistr Schönaich, důstojníci vrch“ ního vedení maněvrů, zástupci místních úřadů, obcí a korporací. Za hlučného provolávání slávy vystoupil císař z vozu, pozdravil arcivé- vody, generála Bisesta, vojenské attaché a ostatní osobnosti a odebral se do hlavního stanu, kdež přijal generála Bisesta ve slyšení. Na to byla uspořádána v dvorním stanu hostina. Zastupitelstvo lidu na Černé Hoře. Z Vídně, 27. srpna. (C.-B.) Počátkem pro- since prý bude dle zprávy expositury c. k. ra- kouského obchodního musea v Podgorici svo- láno zastupitelstvo lidu pro Černou Horu do Ce- tyně, jemuž budou oznámeny státní příjmy učiněno sdělení, k jakým účelům bylo jich po- užito. Poslanci zvoleni budou lidem. Tak byla nařízena osnova zákona tisko
#19 alto_textblock #19
vého.
#20 alto_textblock #20
Slovácká strana národní. Z Prešpurku, 27. srpna. (C.-B.) Slová- ckť strana národní konala Jnes schůzi lidu, na níž bylo usneseno, domáhati se v še- obecného tajného volebního prá- va, zákonného zabezpečení svo- body shromaždovací a spolčovací jakož i záruk svobod politických národních. V resoluci protestuje se prot tomu, aby se stalo vyrovnání differencí, povsta- lých z oboru vojenském, na účet národních práv státních občanů jazyka nemaďarského a žádá se, aby se sice uplatnil stát maďarský se všem svými atíributy ve vojsku, ale aby byl také re spektován jazyk mateřský jako jazyk plukovní co nejsvědomitěji.
#21 alto_textblock #21
Vzpoura v německé Africe. Z Berlína, 27. srpna. (C.-B.) Velitel válečné lodi »Bussard« oznamuje: Nadporučik Paasehe překvapil povstalce u Kipa, když se chtěli dát na pochod do Kovoni. Nepřitel čítal asi 1000 mužů, z nichž byla polovina ozbrojena ruční cemi. Nepřítel zanechal na severním břehu Rufje 73 mrtvých. Četní povstalci utonuli. Ne- přítel uprchl pak na jižní břeh Rufije. Dle druhého telegramu velitele rozšířil se povstání na jih východní Afriky do okresu Lindi. Město Lindi samo jest ohro- ženo. Válečná loď »Bussard« odplula do Sadaní poněvadž bylo obyvatelstvo v Useguře znepoko- jeno pověstmi, že povstalci zničili veškeré ná mořní mužstvo i s válečňou lodí »Bu sardem« Objevení se »Bussardu« učinilo na obyvafelstv příznivý dojem.
#22 alto_textblock #22
Bezvýsledná volba metropolify. Z Bělehradu, 27. srpna. Po bohoslužb v bělehradské kathedrále sešla se círke vn skupština za předsednietví nejstaršího vla- dyky Savy Dečance. Přítomni byli jako čle- nové skupštiny kromě vladyk, archimandritů krajských presbyterů předšeda vlády, minist osvěty, ministr spravedlnosti, předseda státní rady generál Grujič, předseda kasačního soudu a předseda národní skupštiny. Úhrnem bylo přitomno 45 členů. Hlasování je tajné. Byl čtyři kandidáti. Vladyka ze Šabce a administrá- tor mitropolie Dimitrije dostal 13 hlasů; vladyka z Čačka Sava 13, vladyka z Niše Nikanor 19, vladyka ze Zajčaru Melentije 2 hlasy. Pět hlaso- vacích lístků bylo prázdných. Poněvadž je dl zákona zvolen jenom ten kandidát, který dostane dvě třetiny hlasů přítomných členů, nebyl dnes nikdo za metropolitu zvolen. Nová volba bude se konati přiští čivrtek a rozliodne pří ní prostá většina. Zrušení bulharského exarchátu v Turecku. Ze Sofie, 27. srpna. (C.-B.) Bulharských úřadních kruhů došlé zprávy hlásí, že hodla Porta zrušiti bulharský exarchá a uzavříti všechny k exarchátu tomu příslušné školy v Makedoni a v drinopolském vilajetu. O tomto záměru tu- recké vlády byl prý exarcha již neúřadním způ- sobem uvědoměn. Bylo prý také již v úvahu vzato přeložení sídla exarchátu do Sofie. Uspíšený návrat knížete Ferdinandado Sofie prý s těmito zprávami souvisí. Druhou při- činou uspíšeného návratu byly prý dnešní měst- ské volby, ježto opposiční strany knížeti zaslaly telegrafickou stížnost, že vládní orgány voličstvo Princezna Vojtěška mnichovská zemřela. Z Mnichova, 27. srpna. (C.-B.) Princezna Vojtěška zemřela dnes o 1/41. hod. polední náhle ochrnutím srdce.
#23 alto_textblock #23
znásilňují.
#24 alto_textblock #24
Rozluka unie švédsko-norské. Z Kristianie, 27. srpna. (C.-B.) Po dobu pobytu předsedy ministerstva Michelsen v Karlstadu, kde se jednati bude o záležitostech unie, převezme vládní otěže státní rada Aret ander.
#25 alto_textblock #25
Marocká záležilost. Z Paříže, 27. srpna. (C.-B.) »Petit Pari- sien« dovídá se: Odpověď Německa v marocké otázce obsahuje 12 listů a jest sepsána tónem smířlivým. Ujišťuje nejprv o přátelském smýšlení Německa a uznává nutnou potřebu značných změn v policejní a finanění správě marocké. Za to však nesouhlasí docela s míně- ním francouzské vlády v příčině reorganisace vojska. V této záležitosti bude tedy potřebí dal
#26 alto_textblock #26
ších úmluv. Na tuto notu odpovi Francie as v 8 dnech. Jačedůvodná naděje, že budou všechny oblíže o nejdříve odklizeny. »Figaroe szudi, že Franot5 hěmecké odpovědi do Fezu žádné zprávy nepodá. Z Tangeru, 26. srpna. (C.-B.) »Reuterova kanceláře oznamuje: Dle posledních zpráv z Fezu, datovaných dne 22. srpna, je alžírský poddaný Bon Mzjan el Miliani dosud ve vazbě. Vláda odpověděla na Taillandierovu nótu písemně a odmítla Iranco uzs ke požadavky. Ačkoli se obecně soudí, že sul- tán na konec přece jen povolí, tvrdi se tu obecně, že učiní francouzská vláda opatření, aby sultán k povolnosti byl donucen Ale ježto by vojenská demonstrac na hranici nebo na pobřeží bezpečnost francouz- ského vyslance ve Fezu ohrozila, bylo b nutno vyslance dříve odvolati Soudí se, že francouzská vláda, i když její ny- nější mírné požadavky budou splněny, setrvá nu diktátu, že musí býti omluva Iran eouzskému admirálu doručena vy soce postavenou maurskou o sob ností.
#27 alto_textblock #27
Balkán. Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) Arménsko- gregorianský patrjarcha podal dnes v Yildizu rozklady ve příčině opatření, jež se činí proti loyalním Arměncům, poukázav na to, že vy- pátraní arménští spiklenci jsou cizími pod- danými. Z Cařihradu, 26. srpna. (C.- B.) Jest nyní už úplně prokázáno, že do attentátu v Yildizu není zapleten žádný Bulhar. Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) Metro- polita z Durazza, monsignore Prokopis, jehož loňské útoky způsobily v synodě krisi patriárchátní, jest patriarchátem i úřady ture- ckými podezříván ze sympatií pro Kucovlachy a ze snah státi se jich církevní hlavou. Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) V dru- hém vojenském obvodu drinopolském bylo usta- noveno pět a ve třetím vojenském obvodu soluň- ském patnáct praporů redifů k pov lání na vojehská cvičení. Z Cařihradu, 26. srpna. (C.-B.) Oekumeni- eký patriarcha byl včera povolán k velkému ve- zírovi, který žádal, aby patriarcha přispěl svým vlivem na šovinistické metropolity a jinými opa- třeními ku potlačení řádění řeckých tlup. Patri- archa pravil, že řádění to jest jen reakcí proti násilnostem komitétů bulharských, ale přislíbi že bude opakovati svá napomenutí a prosi c opatření proti tlupám bulharským,
#28 alto_textblock #28
Politické zprávy zahraničné.
#29 alto_textblock #29
Angličané a Němci. Na rozkaz velkoadmirála Köstra odplu německý křižák »Medusa« do vod dánských aby tam pozdravil lodstvo anglické.
#30 alto_textblock #30
Italie a Rakonsko. Listy italské provázely známou notu »Frem- denblattu« o výroku předsedy sněmovního Mar coria s uspokojením, že případ ten byl pokojně a hladce vyrovnán. Radikálně republikánský »Cittadino« píše však, že omluva Tittoniovaa Marcoriova znamená »nové zbabělství Italie«, List však neměl by mluviti o zbabělství Italie, nýbrž psáti by měl tu jen o vládě Forlisa Tittona, kleři ovšem vůči Rakousku opětno osvědčili zbabělství.
#31 alto_textblock #31
Prusové proti Polákům. Afféra husarského plukovníka Kaszyckého vysvětluje se teprve nyní autenticky. Jak známo, musil vystoupiti plukovník tento, jenž přes své polské jméno věsil se vždy matce Germanii na šaty, ze svazku armády německé. Ale jak zjišťuje se nyní, neučinil tak teprve následkem známé hnězdenské řeči císařovy, nýbrž před tim už. Kaneléř Bůlow trval rozhodně na tom, aby Kaszycki za to, že pozemky své prodal Polákům, armádu opustil, aby prý zjednán byl tak odstra- šující příklad. Hakatism přiostřuje se ostatně stále více a vztahuje nyní drápy své také po poslaneích polských. Majitel tiskárny, říšský po- slanec Kalesski, jenž horlivě se zúčastni snah polských, měl býti vzat za to do vazby pro »podněcování třídní zášti«. Netouže po pru- ském vězení uprehl. Byl nyní vydán na ně zatykač
#32 alto_textblock #32
Nekázeň v italském námořnictvu válečném. Před dvěma měsíci zdráhali se dle někte rých zpráv strojníci na obrněnci »Morosinie dále pracovati, protože při zmenšeném počtu mužstva musili stráviti 14—16 hodin ve stro jirně lodní, kteráž jest, jak ví každý, kdo v ní jen nějakou hodinu strávil, vedrem a dusivým ovzdušín svým pravým peklem. Nyní teprve — trochu pozde však, jakoby mezi tím byl na ně vykonán ná tlak — námořníci ti sice veřejně popírají zprávu, že by se byli zdráhali pracovati, ale ostatn trudné okolnosti doznávají. Na obrněném křižáku italském »Banson vypukla v krétských vodách dokonce dle sdělení »Giornale d'Italia« hotová vzpoura ná mořnictva, jež ale byla bezohledně potla- čena a potrestána, loď pak byla ihned odvolána. Případ zavinil prý bezohledností svou zvlášte poručík lodní, jenž měl 11. srpna službu. P - drobnosti o vzpouře se však nesdělují.
#33 alto_textblock #33
a
#34 alto_textblock #34
Mohutná finanční organisace socialistů německých. Veškeré přijmy agitačního fondu sociálně demokratické strany v Německu za minulý rok činily 723000 mk., z čehož 225.000 mk. ulo- ženo bylo na úroky. Veškeré výdaje činily 500.000 mk., o 136.000 mk. více než rol před tím. Útraty na všeobecnou agitaci činily (111.284 mk.) více než kdy před tim. Sbír
#35 alto_textblock #35
uspořádána předsednietvem pro stávkující hor níky v rurské pánvi vynesla neméně než 277.874 mk. —
#36 alto_textblock #36
Odhalení pamětní desky spisovatel a botaniku prof. dru. Ed. Formánkovi v Klatovech. Jest tomu právě pět let, kdy v Dafne pod Mon Athosem na Balkáně zahynul zákeřnou nemocí český spisovatel a botanik dr. Ed. Formánek, bývalý professor českého gymnasia v Brně K uctění památky tohoto českého znamenitého badatele konala se včera v rodném jeho městě král Klatovech významná slavnost odhalení pa- mětní desky na rodném domě v Říšské ulici čís. 100. Zásluhu o zasazení této desky zasloužilému če skému učenci získal si v první řadě Přírodo vědecký klub v Prostějově, který k účelu tomu věnoval značný obnos t. zv. fond Formánkův 400 K a akademický spolek »Úhlava« v Klatovech který společně s městskou radou král. Klatov o uspo- řádání slavnosti se přičinil. Slavnost započala o 1/210. hodině dopolední se řaděním spolků a hostí v hotelu »Střelnice«, odku odebral se průvod s hudbou na místo slavnosti. V průvodu nalezali se mimo jiné: Rodina oslavence: bratr vrch. pošt. rada z Brna Rom. For- mánek s chotí a dcerou, vdova pí. Marie Fo mánková se synem stud. Jos. Formánkem B. Hömová, sestra, se svým chotěm professorem v. v. s rodinou, další příbuzní: rodina prof. Bl. Pru- síka, rodiny Holých, Hirschmannova a j. Dále okresní starosta a náměstek purkmistrův pan dr. K. Hostaš s členy městské rady pp. inženýrem Petrlákem a Jindřichem Schimanem; depu tace spolků »Šumavana«, Literární jed- noty, Měšťanské besedy, »Sokola«, sbor hasičského, ostrostřelců, vojenských vysloužilců, spolku »Baráks, klatovské župy hasičské, včel. spolku, professorského sboru klatovského gymnasia s panem ředitelem J. Lo rencem. Z cizích spolků zastoupeny byly zejmena Přírodovědecké kluby v Prostějově a v Plzni. Pře domem oslavence uvítal vřele spolky, hosty a velik zástupy obecenstva předseda akad. spolku »Uhlava- pan Hostaš ml., zejmena upřímně vítal členy ro diny dr. Formánka, zástupce přírodovědeckého klubu z Prostějova pana prof. Majera a vzdal vřelý dík všem kdož jakýmkoliv způsobem o uctění památky slov. učence českého a rodáka klatovského se přiči“ nili, zejmena přírodovědeckým klubům v Prostějově a v Plzni. Na to ujal se slova slavnostní řečník řídící učite měšťanské školy p. Vojtěch Piťha z Klatov, který v hluboce procitěné řeči promluvil o působení zásluhách oslavence. Potuchlý život duševní v následcích příboje vleklých ran ze 17. a 18. věku zasáhl národ nák mnohem hlouběji a citelněji než větší národy sou sední. U nás zachvácena byla tepna národní indivi duality ochabnutím národního vědomí, ztrnutím po vinností národně vlasteneckých, úpadkem správnosti řeči mateřské a utlumením nadšení pro svéráznou národní samobytnost. Blesky a rachot děl válečných sice již neburácel. avšak v ovzduší života českého lidu bylo jako po bouři, kdy ještě mrak za mrakem vichřice po obloz honí. Stopy těch ponurých hrůz válečných vlekly se dále českými nivami z valné části krví vlastního oby- vatelstva napojenými a duch prolireformační plouhal se jako dusivý stín po našem národě. A v tom mlha vém podnebí mělkým a zřídlým vzděláním nijak osvě tleným ujímá se dále a roste buření nelásky spole čenské a nesnášelivosti náboženské. Poměry takové otevíraly cestu cizáctvu, vypěsto valy utiskující úřadnictvo, otupěly měšťanstvo a po robily lid selský. Mlhy duševního zatemnění tížily tehdy nejen li český ale krátce před tím visely nad celou Evropou- Však již v těch obou stoletích u západních ná- rodů kulturních vlní se nové ideové proudy, budu- jíce základy nových názorů životně cílových. Tlal tížící se uvolňuje, vědy i umění se vzpružují a for- mují dle zásad svobodnějších. Základy volnějšího myšlení toho počaly se již vynořovati v těch dobách které nám daly Newtona, Koperníka, Keplera, Gal- leie, Lockea, Komenského a jiných myslitelů. Duch jejich odpoutává se od mrtvé litery od tehdejšíel názorů a ukazuje cestu ke zkoumání abstraktnímu experimentálnímu. K nám zalehly jen slabší výchvěje vlnění těche směrů, poněvadž u nás základy pro nové ideové proudy byly mělké. Těžké byly balvany, jež k nám zavála prolireformace a ty pevně a hluboko tkvěly v ústrojí našeho duševního života. Národové v našich zemích žijící účinky nových proudů osvětových po- citovaly zvláště z čelných těch reforem, jež zavádě císař Josel I Opravy ve školství císařským nařízením ze dn 6. prosince 1774, vydané za doby spoluvladaření cí saře Josefa II., zaváděly reformy kulturní; návštěva školy v době jednoho deseliletí se zdesateronásobila bohužel však, že za účelem centralisačním řeč česká zaváděním němčiny do škol, utrpěla těžkou pohromu Avšak směr centralisační měl i opačné účinky, nebo vzbudiv germanisaci národů neněmeckých, vyvola u nich ideu samobytnosti národní a doba sama svou volnější kulturou ukazovala cesty národům k ochraně a k boji pro sebezachování Našemu národu nastala doba probuzení. Řeč česká, zapustivši kořeny v nižších vrstvách národa počala sice zvolna avšak jistě tlačiti se do vrstev vyš- ších i širších a již zachycovala se i v podkladech literatury vědecké. Prvním průkopníkem tu byl náš tichý genius Jungmann, jenž zakládal názvosloví vše obecně vědecké. K němu druží se Jan Svatopluk Presl aby položil základy českého názvosloví pro vědy pří rodní, aby obohatil svými spisy českou litera turu přírodopisnou. Museum království českého, založen roku 1818, poskytovalo pak názor pro pěstování naul přírodních. Následovavším na to zavedením jazyka českého do škol středních r. 1860 a znovuzřízením české university roku 1882 olevřely se dvéře jazyku českému do literatury vědecké vůbec, tedy i literatury věd přírodních. Odborné časopisy, spolky, učené spo- lečnosli a sbory rozčlenily se dle soustavy vědecké seřadily se ku pracím, určujíce i směry, jimiž by se jednollivci podle potřeby, podle záliby i nadání dáti měli. A na širé ty lány práce ducha královské měste Klatovy vyslalo nejednoho horlivého pracovníka, aby prohluboval, zdokonaloval, soutěžil i vítězil. Pomíjeje všech znamenitých mužů, kteří v našem městě pá- sobili a i těch, jimž na zdejších školách základů vzdě- nání se dostalo, dotýkám se jen nejznámějších slavných rodáků zdejších, kteří palmy vítězné v novodobé vzdě- lanosti české třímali ve svých pravicích. Jsou to Václav Mat. Kramerius, horlivý a obětavý buditel če- ského národa, Karel Slavoj Amerling, vynikající pae- dagog a učenec, Jan Krejčí, věhlasný geolog a nej- čelnější zástupce po Preslovi a Purkyňovi ve vědách přírodních a dnešní náš oslavenec professor dr. Eduar Formánek, proslulý bolaník, badatel, cestovatela spisovatel Formánek narodil se dne 7. dubna 1845 a po- cházel z vážené a vzdělané patricijské rodiny zdejší Olec jeho, mydlář, sám jsa dychliv vzdělání, se zá- libou podporoval nadané syny své tádnou výchovou rodinnou ve vzdělání. Eduardův bratr, zemřelý jako vojenský dobrovolník, býval výborným mathemalikem a druhý bratr, Romuald, jest všeobecně uznaným en- temniolosen.
#37 alto_textblock #37
Snad ta úrodná role okolí klatovského, snad t smaragdové nivy pošumavské, snad ty enivé a zpěvné hvozdy Velebné Sumavy vzbuzovaly v něm lásku ku přírodě a proslulé klatovské karafiáty zálibu v bo- tanice. Od mládí lnul vřelou láskou k přírodě, jež stala se mu druhou matkou, věrnou družkou, ne- klamnou a spolehlivou učitelkou. A v listech velebné knihy přírody uměl čísti s pravým porozuměním. v ní nalézal milé zábavy, v ní hledal útěchy v kor- mutlivých dnech svého živola, do té utíkal po klo- potné práci školní a s nadšením sledoval živet tisí- cerých bylin. „Stůj noho! posvátná místa jsou, kamkoli kráčíš, ve velebném chrámě přírody každé kvílko dýše modlit- bou ke Tvůrci a těší se životu. Hleď, jakou lepost a stálost tvaru tato nepatrná rostlinka od nepamětných dob přes poměry nepříznivé dovedla sobě zachovati, tak že obě staly se jí zákonem,“ napsal Formánek v úvodě svého spisu „Rostliny vstavačovilé“ Vychodiv hlavní školu, studoval na gymnasiu zdejším od roku 1856 až do roku 1864 a v září roku 1864 zde také maluroval. Dvě léta potom studoval me- dicinu na vysokých školách pražských, avšak bouřlivý rok 1866 vyrušil jej ze studií lékařských, jichž za- nechal a věnoval se milovaným svým vědám přírod- ním. Dokončiv studia na fakultě filosofické již roku 1868 byl na doktora filosofie povýšen. Po odborných zkouškách z přírodopisu, mathematiky a fysíky, jež vykonal na universitě v Inšpruku, supploval v létecn 1868—1871 na gymnasiu v Litomyšli. Od roku 1871 až 1873 byl skulečným učitelem na gymnasiu ve Vid- navě ve Slezsku, kdež zastával také po nějakou dobu úřad okresního školního inspektora a odtud pak po- volán za professora na první české státní gymnasiun v Brně, kdež roku 1893 povýšen do VIII. a roku 1899 do VII. třídy hodnostní Již ve Vidnavě napsal do programu ústavu po- jednání „Zákon zúrodnění v organické přírodě“ r. 187 a roku 1873 „Příspěvek ke květeně Vidnavy a okolí.“ V Brně pak, seznámiv se s pruslulými rostlino- pisci moravskými, professory Makovským, Niezslem a Spitznerem, přilnul k nim vřelým přátelstvím. T mu bylo novou pobídkou v horlivosti pro práce výzkumy botanické. Po 16 let ve volném čase, zvláště o prlzdniních. cestoval po Moravě a Slezsku a stal se tak předním znatelem těchto dvou družic naší vlasti. Zvláště pak tu prozkoumal rostlinstve a výsledky svého bádání a píle neunavné uložil ve stěžejném svém spise „Kvě- teně Moravy a rak. Slezska“. Avšak pro dílo své. tak veliké důležitosti, nenašel nakladatele a tu s obětí málo kdy vídanou věnoval 14.000 K na práci, již pak svým vlastním nákladem vydal. „Květena“ jeho ob- sahuje 2 objemně díly o 5 svazcích, jež vyšly v létech 1887—1897. Přidržev se systematiky Čelakovského vypisuje nejdříve dějiny rostlinozpytu na Moravěa ve Slezsku, uvádí dosud známé publikace tohoto oboru, charakterisu je poměry geologické, horopisné. vodopisné, podnebí a stručnou, však přesnou jasnou diagnosou určuje rostliny planě i zplanělé ro- stoucí a šíro pěstovaně. K význačným rodům, odrůdám a tvarům Bedlivě přihliží, jak viděti jest ve statích o růžích, ostružin- níku, jestřábníku a p. Čásť o růžích sama jest již sluš- nou knihou. Nechtě dále šířiti se o díle tomto, po- dotýkám ještě jen, ze „Květena“ Formánkova má totét poslání na Moravě a ve Slezsku jako „Prodromus“ Čelakovského v království českém Před vydáním díla uveřejňoval drobnější práce botanické v odborných časopisech a výročních škol- ních zprávách, jako ve „Vesmíru“, v „Rakouském botanickém časopise“ a jinde. Ve všech těchlo čelných pracích všímá si Formáne zvláště rostlinstva vysočiny Českomoravské, Karpat Jeseníků a Bezkyd. Po prozkoumání zemí domácích obral si za před mět svého vědeckého bádání dotud ještě v Evrop málo známou a povrchně jen vědecky prostudovanou květenu poloostrova bálkánského. Od r. 1887 až do své smrti vykonal na poloostrov balkánský, do Mal Asie a na sousední ostrovy 14 cest. Ať v počasí pěkném, ať v bouři a dešti, ve větru i krupobilí, neunavně s nasazením vlastního živola v končinách nejistých puluje Formánek vonnými lu- činami, vystupuje po srázných stěnách, bádá v šum- ných jižních hájích, pluje po lodích na sousední ostrovy, přespává noc na tvrdé půdě pod širým nebem a ocitá se nejednou ve vážném nebezpečí. R. 188 došed pozdě v noci do vesnice Liplije (v Bosně) na- lezl po dlouhém hledání hospodáře dobrého, který mu poskytl kus černého chleba a trochu mléka a do- volil mu vyspati se v chatrné boudě na vlhkém ka pradí, hasivky orliči. R. 1890 setkal se z nebezpeč nými pastýři Arnautů a na ostrově Prinköpo v Mar- marském moři domorodec kyjem jej ohrožoval. V ma- kedonské vesnici Lubnici r. 1898 zachvácen byl ma- larií, že po několik dní upoután byl u Demirkapu n lůžko a následky její nesl ještě r. 1899, kdy přátelé jeho důtklivě jej zrazovali od cesty třinácté, na níž spadl na lubenské planině s koněm se skály a tak citelně se pohmoždil, že v Bitoljí po pět dní se léčit musil. Ještě silně zraněn vydává se na další výzkumy a opět zažil hroznou průtrž mračen ve vesnici Skoči- viře, takže v noci prchal, aby neutonul. Než to ho neleká a on každoročně s nadšením pro milou pří- rodu a květenu béře cestovní tlumok a odjíždí n nehostinný Balkán. Po návratu sestavoval sebraný materiál ve spísy odhorné, jež uveřejňoval opět v různých časopisech a zprávách i v publikacích samostatných. Práce své pro nedostatek skutečného u nás ocenění vydával zvláště po německu, nicméně však ony přece jen jsou chloubou české vědy a české práce. On svými vý- zkumy a pracemi objevil celý herbář nových nezná- mých odrůd a tvarů rostlinných. Jako důmyslný zpy- tatel přišel ve styk s předními botaníky domácími i ci- zími, kteříž všichni ctili věhlas českého vědce Jako pilný turista všímal si také poměrů ethno- grafických, geografických, historických a archaeolo- gických a dle toho pojmenoval některé objevené kvě- tiny příslušnými názvy Poslední své veliké dilo latinské o floře balkán- ské již nedokončil, nebot náhlá smrť zkosila jej v pře- časný hrob u věku pětapadesáti let. Ještě 27. července 1900 psal svému příteli professoru Spitznerovi o bota- nické kořisti z Olympu a také dne 1. srpna byl ještě úplně zdráv, avšak již dne 9. srpna o 3. hod. odpo- ledne po krátké nemoci skonal. Dle došlých zpráv se vyšetřilo, že vystoupil na horu Enos, kdež však onemocněl a vrátil se do Dal finy, aby odplul do Soluna; rakouský konsulát ozná- mil, že zemřel horečkou. Jiná zpráva udává, že trpěl úplavicí. Český spisovatel, mnich kláštera na Athosu, Sava Chilandarec (vlastně Slavibor Breüer z Kutně Hory), psal bratrovi zesnulého Romualdovi, že vě- hlasný botanik stižen byl zánětem plic. Některé časo- pisy ruské uváděly, že Turci, majíce Formánka z vyzvědače, jej otrávili. Pravděpodobnou zprávuo smrti jeho, souhlasnou s oznámením krajana Chilan- darce, přinesla „Frankfurter Zeitung“ dne 27. listo- padu 1900. Po dvoudenním namáhavém pochodě a oblížném sestupu do údoli posvátného pramene Aya- ského při tropickém vedru rychle uchladl a napil s prý vody, ač byl svými průvodčími zrazován, načez brzy přepadly jej kruté bolesti. Sil rychle ubývalo, přelěžce dostal se do Dalfiny, aby odplul parníkem do Soluna. Sotva však se dovlekl do přístavu, kdež majetník hostince, u něhož bydlel, všemožně o něj pečoval, lékaře povolal, avšak bylo již pozdě. Slavný krajan náš dokonal daleko od vlasti, coloživ na olta vědy v oběť vlastní svůj živol. Pohřben byv tiše z assistence dvou mnichů klášterních, odpočtvá v lůně posvátné hory athosské, příboj vln mořských žalmy mu pěje a ševel hájů vavřínových šepolá mu tklivé pozdravy ze vzdálené olčiny Tichý a skromný byl život jeho, skromný byli jeho skon. Koilega jeho, professor Rypáček, v po srrtné vzpomínce napsnl: