ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 3d0d57f0-78e9-11dc-a7a3-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 23
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXV.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne 14. února 1905.
#3 alto_textblock #3
Číslo 45.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v zdmínistrati n . . . . 6 K — s dvejí čontsko“2 K 50 nk čint leta . . . . 7 K K0 k ve alislkách: 2 K 90 na měita . Pošton: na čtrrt leta . . . . 9 K 60h s dvojí zísilke nn měsíe nk čirrt leta . . . . 11 k sok
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejl: ranní číslo o sobě . . . za s sdpolední . . . na zk Ve dllalkách na venkově- ranní čídlo. . . . . . .. odpolední . . . . . . . . 8b Inseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijímá admlni- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházeší se též radakce tiskirna a expelice „Národních Listů“. Elukopisy se nevraosjí.
#7 alto_textblock #7
Po rozmluvě Košutově s králem uherským. Památné slyšení Košutovo u krále uher- ského jest tedy odbyto a všechna veřejnost rakousko-uherské říše přirozeně dychtivě čeká na podstatné zprávy o průběhu i výsledku této historické rozmluvy. Kdyby se mělo soudi dle radosti ve Vídni meškajících poslanců strany neodvislosti — Košut sám ovšem zachovává taktuplné mlčení — tož byl by syn velikého revolucionáře maďarského včera u krále a císaře Františka Josefa I. znamenitě pořídil. »Dnešní den,« pravil jeden z nich, »překonal všechna naše očekávání.« Již ta okolnost, že panovník ponejprv přijal náčelníka strany, která má na praporu svém napsánu: »O sobn unii«, že s ním přes tři čtvrti hodiny roz- mlouval a s velikým vyznamenáním jej od sebe propouštěl, již ta okolnost, že Košut vracel se od slyšení patrně co nejmileji dojat a byl pln chvály nad přívětivostí, s jakou mocnář s ním rozprávěl — již to způsobí v Uhrách dojem, že nadešel při koruně příznivý obrat pro snahy a cíle maďarské strany neodvislosti, že se nani nepohlíží u dvora vídeňského dnes již s bývalou hrůzou jako na stranu dynastii a říši nepřátel- skou a krajně nebezpečnou, nýbrž že se poda- řilo Košutovi vzbuditi v stařičkém mocnáři dů- věru v loyálnost strany neodvislosti, ba i pře- svědčiti jej o praktické možnosti a snesitelnosti její snah a cílů politických, hospodářských i státoprávnich. »Státnická osobnost Košutova, jasnost jeho výkladů, upřímnost a loyálnost v celém jeho vystupování učinily na krále dobrý dojem«. — referuje poslanec S zatmáry, jenž byl Košuta do Vídně doprovázel: Dle dojmu, jejž si Košut odnášel od audience nebude prý panovník již odpirati samostatnému cel- nímu území uherskému (tedy rozluce hospodářské s Cislajtanií), ani volební reformě v Uhrách dle přání strany neodvislosti (tedy rozšíření volebního práva dosavadního a tajné hlasování); za to prý však se zdá, že nepo- voli požadavkům maďarské strany neodvislosti v otázkách vojenských (samomostatná, oddělená uherská armáda s maďarskou řečí velieí). V tom bodu tedy ještě tak hned nepodaří se straně Košutově uskutečnit program svůj. Jinak prý ale poznal Frant. Košut, že jest mu král osobně nakloněn a že Uhry jdou lepš budouenosti vstfic. »Proto jest opráv- něná naděje — končí Szathmary svou zprávu v dnešním »Budapesti«, že příšti vláda uherská bráti se bude po dráze národního rozvoje dle programu strany neodvislostí.« Podobně vyjádřili se v soukromých rozpra- vách s vídeňskými redaktory i ostatní poslanei maďarští, provázející Košuta. »Dnešním slyše- ním, usuzoval bar. Henthaller, popošla krise uherská o veliký krok svému rozřešení vstříc.« Jiní pronesli se dle zprávy offieiosního vídeňského »Fremdenblattu« ještě určitěji takto »Audience nezpůsobí v Uhrách pouze proto ve- liké zadostučinění, že byl Košut tak blaho- volně králem přijat, nýbrž vzbudí uspokojení i pro svůj věcný obsah. Byť i zvláště co do otázky armádní bylo překonati až do rozřešení krise mnoho obtiží, možno za to zjistit jistou ochotu v otázkách hospodářských. František Košut sám nikdy se tím netajil, že strana neodvislosti z ohledů na dočasné slo- žení sněmu uherského nenalehá na oka- mžité provedení svého programu. nýbrž že se chce uskutečnění domáhati na základě zákonů vyrovnacích z roku 1867. Slyšení Košutovo prý podstatně přispěje ke sjednání míru v Uhrách. Zvláště objek tivní posuzování programu strany neodvislosti a celé situace v Uhrách na místech rozhodujících naplnilo prý poslance Košutovy strany nadějemi nejlepšími .. Hlavním účelem dnešního slyšení Košu tova prý však bylo, aby králi vyložil pod- mínky, za kterých by strana neodvislosti byla ochotna podporovati vládu, stojící na základě zákonů z r. 1867. Jiná čásť maďarských poslanců strany ne- odvislosti prý však varovala před opti- mistickým naziráním v budou- nost. Rozhodně prý zažili dnes Maďaři veliký svůj den, za něhož bylo téměř slyšitelným vlání křídel historie, avšak to prý není ještě důvodem k nadějím horkokrevným. Mocnář, osvědčivší tak krásně své konstituční smýšlení, přijal sice vůdce největší strany maďarské, avšak výhradně jen za tím účelem, aby se jím osobně dal po- učit o tužbách maďarské strany neodvislosti.« — Buďsi; ale ni to by neubralo této audienci dějinné vzácnosti a politické váhy. Neboť došlo k ní po volbách, v nichž národ maďarský tak rozhodně odsoudil posavadn vládu královskou a tak skvěle v yzna- menal radikální, obstrukční stranu Košulových osmačtyřicátníkův, že jsou dnes n ej- silnější stranou v národě i ve sněmovně uherské, kterou nelze při sestavování parlamentní vlády (a jiná v Uhrách není možná) naprosto minouti a obejíti. Pozval-li tedy král uherský k radě hr. Julia Andrássya předevšem jinými Košuta ve slyšení a žádal-li na něm vysvětlení o snahách a cílech strany neodvislosti, pak se tomu v Uhrách pozorumi všeobecně jen v ten smysl, že se koruna spříznila s myšlenkou, povolati ke vládě čelné vůdce spojených opposičních stran maďarských, tedy Andrássya, Košuta, Banffya i Apponya. Na možnost vlády poražené menšiny Tiszo- vých liberálů není ani pomyšlení. Ministr Tisza sám minulého pátku domlouval o slavnostní schůzi svým věrným, aby s nim učinili dů- sledky své porážky a jako mužové karakterní nepřijímali žádných snad nabídek křesel mini- sterských od svých protivníků vítězů, kterým
#8 alto_textblock #8
nyní připadá vedení a odpovědnost za osudy národa. Tisza doufá, že Košut svou rozšafnou po- vahou a svou rozvážnou autoritou stlumí buj- nost svých stoupencův, tak že bude moci An drássy šťastně ovládati na otěžích z r. 1867 různorodé to složení radikálův, dissidentův banffyovcův a klerikálův, pak slibuje, že nebude mu liberální menšina činiti opposici nesmíři- telnou, alebrž jen neodvisle posuzovati činy nové koaliční vlády. Avšak vládní jeho orgán »Pester Lloyde jest trpký jako ocet. Nevěří v druhou možnost takové strakaté vlády, předvídá brzké různiee z lůně jejím a těší své věrné poražené liberály na brzké z mrtvých vstání. Taková jest dnes sitnace v Uhrách po audienci Košutově u krále Že z ní Madaři opět vytěží nový zisk pr svůj národní prospěch — zdá se nám býti ji dnes nepochybným.
#9 alto_textblock #9
Politické zprávy domáci.
#10 alto_textblock #10
V Praze, 13. února. (Krise v želez ničním ministerstvě.) Nebylo bez dobré příčiny, že se dr. Körber bál dělného parla mentu; nechtělo se mu na veřejnost s četnými svými hříchy. Za dra. Körbra odpykává nyní mi nistr železnic dr. Wittek, ačkoliv i sám nen ovšem bez viny. Připravovati projekt alpských dráh 27 let a pak se ještě v rozpočtu „zmýliti o 90 millionů korun, jest již lehkomyslnost tak vysokého řádu, že i krakovský „Czas“, jenž byl do posledních dnů nejvěrnějším zastancem dra. Körbra, nemůže dnes jinak, než co nejroz- hodněji odsouditi hospodářskou politiku býva- lého ministerského předsedy. „Czas“ se divi, že dr. Wittek nepodal vysvětlení, žádaného posl. Skénem, hned v poslanecké sněmovně a odkázal žalobce na vyšetřovací komisi želez- ničního výboru. Výsledkem zkoumání rozpočtu a účtů nemůže dle „Czasu“ býti nic jiného, leč zjištění lehkomyslného projektu neb nehospo- dářského budování dráh, anebo konečně jedno i druhé. „Cestou podrobného zkoumání — prav „Czas“ — ministerstvo železnic zachrániti s nemůže. Naopak důkladné nahlédnutí do taj ností rozpočtu a účtů přinese zcela jistě nej- smutnější výsledky, bude nejstrašnější kritikou pochybené železniční organisace v Rakousku, ukáže, že úřadu tak zrůdného, těžkopádného, nehybného a nedbalého, jako jest rakouské že- lezniční ministerstvo, není na celé zeměkouli, že zřízení tohoto ministerstva místo bývalého gener. ředitelstva byl jeden z nejtěžších orga- nisačních hříchů posledního desetilotí.“ Pisatel vysvětluje chybný rozpočet tím, že alpské dráhy nejsou podnik hospodářský, nýbrž politický. Byly schváleny jako ekvivalení za průplavy pro země soverní. (Naopak: Prů- plavy byly schváleny jako ekvivalent za alpské dráhy, které se skutečně staví, kdežto stavba průplavů, až na dunajsko-oderský, který má hověti potřebám Vídně a Pruska, jest dosud pochybna. Pozn. red.) Alpské dráhy potřeboval r. 1901 dr. Körber a dr. Wittek, ač musil vě- děti, že stavba tčchto dráh jest ve vzhledě fi- nančním nejodvážnější dobrodružství, vyhověl přání Körbrovu a stavby se ujal, ač bylo jeho povinností, buď proti stavbě vystoupiti anebo vzdáti se portefeuillu. Tím, že toho neučinil, stal se spoluvinníkem Körbrovým a bude tedy i sám pykati po zásluze. V Praze, 13. února. (Uherská krise. „Budapesti“, orgánu strany neodvislosti. sděluje posl. Szatmary, jenž Fr. Košuta prováze do Vídně, že státnická individualita Košutova jasnost jeho výkladů, upřímnost a loyálnost jeho vystupování způsobily na krále dobrý dojem. Panovník dle dojmu, jejž si Košut odnesl z au- dience, nebude se prý příčiti samostatnému cel- nímu území a volební reformě v Uhrách, ale pokud se týče olázek vojenských, zdá se prí že setrvá na dosavadním stanovisku. V tomtc bodě nepodaří se tedy straně neodvislosti usku- tečniti úplně svůj program. Jinak slyšení prý Košuta přesvědčilo, že panovník jest mu ná- chylen a že Uhry jdou vstříc lepší budoucnosti. Proto jest oprávněna naděje, že přiští vláda bude kráčeti po dráze národního rozvoje dle pro- gramu strany neodvislosti Mezi osobami, jež Košuta přivítaly na pešťském nádraží po příjezdu z Vídně, byl tak hr. Aladar Zichy jako předseda strany lidové. Na Zichyovo přání Košut prý odvětil: „Nevím můžete-li mi již blahopřáti. Dle „Pesti Naplo“ mají býti k panovníkovi povoláni ještě bývalí ministři dr. Weckerle a Kolom. Szell a předseda magnátské sně- movny hr. Albín Csaky. Dříve má však ještě podati zprávu hr. Jul. András sy. Dnes odjel do Vidně dosavadní minister- ský předseda hr. Štěp. Tisza. Jeho cesta sou- visí se svoláním nové uherské sně- hovny. Tisza prý si hodlá vymoci vlastno- ruční list panovníkův, jímž by se svolání nové sněmovny na několik dní odročilo pro případ. kdyby nový kabinet nebyl sestaven do 17. února. Z Rěky, 11. února. (Organisac Chorvatů v Rěce.) Na pozvání posl. dra. Erazíma Barčiče shromáždilo se v jeho bytě na 50 rěckých Chorvatů, aby se domluvili o or- ganisaci. Jednání vedlo k cíli a ustanoveno zří- diti komitét, který by se postaral o organisaci rěckých Chorvatů bez rozdílu politického jich smýšlení. Úkolem organisace bude hájiti ná- rodni zájmy Chorvatů. V Praze, 11. února. (Konferene zemských výborů.) Všechny zemské vý- bery, až na kráňský a gorický, jmenovaly již své deputáty na konferenci, která se dne 16. t. m. počne ve Vídni raditi o zlepšení zemských fi- nancí. Království české bude zastou- peno přisedícími zemského výboru, drem. He- roldem, Eppingrem a zemským radou drem. Juppou; Morava zemským hejímanem hr. Vettrem, drem. Fuchsem a jedním zemským
#11 alto_textblock #11
úřadníkem; Slezsko zástupcem zemského hejtmana bar. Sedlnickým a zemským radou Hamplem; Halič zástupcem zemského mar- šálka drem. Pilátem a přísedícím drem. Jahlem Bukovina zástupcem zem. hejtmana prof Smal-Stockým, drem. Lupem a drem. Ončulem Dalmacie zemským hejtmanem drem. Ivče- vičem; Istrie zemským hejtmanem drem Rizziem, drem. Chersičem a radou Pogatschnig gem. Alpské země jmenovaly už všechny své zástupce; za Dolní Hákousy delegován celý zemský výbor. Ze Záhřeba, 10. února. (Ze sněm u.) Dnes odevzdán sněmu královský reskript, jímž se chorvatský sněm vyzývá, aby zvolil nové zá- stupce do říšského sněmu uherského. Chorvat- ský sněm vysílá do uherské poslanecké sně- movny 40 delegátů, do sněmovny magnátské dva
#12 alto_textblock #12
delegáty.
#13 alto_textblock #13
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 13. února.
#14 alto_textblock #14
Franko-německý konflikt v Turecku. Franko-německý konflikt v Turecku, vzniklý z té příčiny, že sultán, slibovav dlouho fran- couzskému vyslanci, že zakázky nových děl budou učiněny ve Francii, náhle je zadal Ně- mecku, budí velkou pozornost v zahraničné poli- tice. V Anglii dokonce zatlačil pozornost, kterou noviny i obecenstvo od počátku věnovaly válee rusko-japonské. Cařihradský konflikt je především sou- bojem francouzského vyslance Constanta s ně- meckým Bibersteinem. Constant dlouho pod- poroval Bibersteina, potom však náhle obráti se proti němu. Někteří myslí, že Constant chtěl pouze vykořistit přízeň Bibersteinovu k upev- nění francouzského vlivu v Cařihradě a tím způsobem podkopati německý finanční vlivv Turecku. Již již bylo by se mu to podařilo, ale v posledním okamžiku užito osvědčeného pro- středku: osobního vlivu císaře Viléma na sul- tána, a věc se obrátila. Zároveň „Německá banka“ obdržela rozkaz, nabídnouti sultánovi půjčku, již tato banka dříve odepřela. Na druhé straně nejen Banka Ottomanská, nýbrž i všecky pařížské banky odpírají Turecku jakýkoli úvěr. Vydrží-li Turecko tento boykot a budou-li ně- mecké banky s to, třeba i s pomocí vlády, na- hraditi Turecku francouzské prameny úvěru? Anglie sympatisuje v této příčině s Francii a myslí, že samo Němeeko poradí sultánovi, aby jemu a Francii nabídl kompromiss. Jinak Anglie už lituje, že pracovala k tomu. aby se Rusko utkalo válkou na asijském Vý chodě. Tím mu zabráněno užívati svého histori ckého vlivu v otázkách balkánských. Nepřítom nosti Ruska na Balkáně Německo použilo k upevnění svého vlivu v Cařihradě a vůbec na „blizkém“ východě. Je-li Rusko soupeřem Anglie v Asii, Německo jest jím ve všem svě- tovém obchodu, a proto jest Anglii mnohem ne- bezpečnější, než Rusko. V Anglii by proto byli rádi, kdyby válk rusko-japonská byla brzy skončena, aby se Ru sko opět věnovati mohlo politice evropské, roz- umí se nyní jako spojenec Anglie, jež se do- mnívá, že výslodek uherských voleb bude jed nou z příčin, které uspíší konflikt evropský v němž Anglie bude s těmi, kdo budou prot porušení evropské rovnováhy německou expans přes Cislajtanii na Balkán.
#15 alto_textblock #15
Tisková reforma v Rusku. Senátor Kobeko, předseda komise pro ti- skovou reformu, vyslovil se, že hodlá svolati ku poradě všecky petrohradské redaktory, aby vy slechl jejich mínění o potřebách tisku,
#16 alto_textblock #16
Na Balkáně. K položení věcí na Balkáně píše „Indépen- dance Belge“: „Zaznamenali jsme již pověst. že srbská vláda úplně přizpůsobuje své skutky pokynům z Vidně. Nyní pak nám oznamují ze srbského pramene, že v Makedonii rakouští dů- stojníci docela bez ostychu přesvědčují obyva- telstvo, že marně doufá v jakoukoli pomoc Ru- ska, a že Rakousko-Uhersko jest jediný stát. který mu pomoci může a chce... Od té doby. co vypukla válka na dálném Východě, Rakousk pokládá za své zvláštní poslání starati se o „za- chování míru na Balkáně“. Hlas jeho zvučně se nyní Balkánem rozlehá, a Rusko k tomu mlči, což rakouští agenti vydávají za souhlas s rakouskou politikou. Ale nechť Rakousko aspoň sebe v té příčině neklame! Rusko nikdy se nevzdá svých záměrů s Balkánem a blízkým Východem. Cařihrad má pro ně mnohem větš důležitost, než Mandžurie.
#17 alto_textblock #17
Němci v Habeši. Mimořádné německé vyslanectvo za vedenl tajného legačního rady Rosena přibylo včera odpoledne do Addis Abeby a bylo pak za vo- jenského průvodu habešského dovedeno do pa- láce, kdež bylo přijato negusem Menelikem. Jest přirozeno, že jak Italové tak i Francouzi sle- dují velmi pozorně tyto pokusy o posílení vlivu německého v Habeši.
#18 alto_textblock #18
Odstoupení Loubelovo. Již delší dobu proskakují různé pověsti o tom, že president republiky francouzské Loube hodlá odstoupiti ze svého úřadu. Tyto zprávy se poznovu vyskytují a tvrdí se, že Loubet od- stoupí jistě před koncem letošního roku. Nová volba presidenta připadla by asi k novému roku 1906. Loubetův septennat vyprší v únoru 1906. Avšak v jeho nejbližším okoli se ujišťuje, že nehodlá tak dlouho setrvati v paláci Elysejském. Loubet je roztrpčen zejmena jistými událostmi z doby Combesova ministerstva a často ocitl se v konfliktu s vedoucími skupinami levice. Ra- dikálové, jsoucí rozhodující skupinou ve sně
#19 alto_textblock #19
movně i senátu, mohli by se již nyní dohod- nouti na budoucím kandidátu presidentství, což by však bylo spojeno s jistými obtížemi, kdyby volba připadla na únor 1906, neboť v lednu bude znovu volena třetina senátu a bude dlužno počítati s novými faktory. Jako kandidáti na presidentství jmenují se zejmena nynější presi- dent senátu Fallires, vyslanec v Caři- hradě Constans a vyslanec londýnský Cam- bon jakož i Brisson a Combes. Nej- pravděpodobnější je volba Falliěresova, jenž má též sympatie progressistů a umírněných repu- blikánů. Constas je velmi neoblíbený u pravice byl zapleten do affér, jež nepřispěly k jeho po- pularitě. Patří mezi nejschopnější a nejenergi- čtější státníky francouzské. Vytýká se mu však že v Malé Asii chabě hájil zájmy francouzsk proti postupu německého vlivu. Combes Brisson rovněž mají málo naděje na zvolení. neboť by proti nim vyvstala nejprudší opposice
#20 alto_textblock #20
pravice.
#21 alto_textblock #21
Vládní osnova pro opravu živno- stenského řádu. (Členská schůze Klubu národní strany svobodomyslné.) (Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«. ) Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné usnesl se v poslední schůzi své požádal výbor Klubu národní strany svobodomyslné, aby v nejkratší době uspořádal schůzi, ve které by se pojednalo o vládní osnově pro opravu řádu živnostenského; výkonný výbor doporučil zá- roveň, aby o úvodní referát požádán byl pan dr. Václav Schuster, ředitel technologického musea pražské obchodní komory, uznaný pra- covník v otázkách živnostenských. Správní výbon Klubu vyhověl s největší ochotou přání výkon- ného výboru, schůze včera se konala a náležt dojista k nejlepším, jež Klubem o odborných otázkách byly uspořádány. Velice hojná, imponující účasť svědčila o ve- likém, opravdu vážném zájmu o předmět roko- vání, a význam schůze zvyšuje složení její nebyla to schůze konvencionální, nýbrž shro máždění skutečné representace živnostnictva a obchodnictva pražského. A obsahem schůze bylo rokování, vybudované na podrobné právnické i praktičké znalosti věci i na bohatých zkuše- nostech a vedené polem a prostranstvím usku- tečnitelnosti, dosažitelnosti, nikoli snů nebo chvil- kových nápadů, řízených demagogil. Ze sboru poalanců národní strany svobodo- myslné zúčastnili se schůze pp. Březnovský, dr Fořt, dr. Klumpar, Kratochvíl, Krejčí, Krejčík Němec, Ryšánek a dr. Vyškovský, za výkonný výbor zatímný předseda pražské obchodní komory inženýr pan Bondy a velkoobchodník R. Keclik z členstva klubu vedle předsedy dra. Krajníka pp. dr. Vladimír Škarda, dr. Nesý, členové ob chodní komory pražské pp. František Macháček Em. Placek a městský radní pan A. Vaniček městský zvěrolékař pan Svoboda, pan dr. Jose Truhlář, člen okresního zastupitelstva žižkovského a mn j., ze zemské jednoty řemeslnických spole čenstev předseda poslanec pan Jirousek, místo- předseda pan J. Šafr a tajemník pan V. Pavlík z nového obchodního gremia král. hlavního měst Prahy velkoobehodník pan L. J. Čech, člen před- stavenstva obchodníků pan F. J. Kysela a ná- městek sekretáře pan JUDr. Emil Hoffer, ze spole- čenstva obuvníků pražských pp. předseda Podva a O. Vrána, ze společenstva zámečníků předseda pan Voráček, ze společenstva knihařů pan Fišer. člen-výboru zemské jednoty řemeslnických spole- čenalev, ze společenstva klempířů pp. Alb. Muží a J. Kamelský, za společenstvo uzenářů před- seda pan Vojtěch Macháček, z úřadnictva ob- chodní komory pražské pp. dr. Schmid, L. Weigne atd. ald. Jak vítána byla schůze a s jakým zdarem se setkala, o tom nejlépe svědčí souhlasné pro- jevy všech řečníků, kteří její důležitost vesmě uznali a jako záslužnou ocenili.
#22 alto_textblock #22
Předsedající p. dr. Mir. Krajník zahájil rozhovo těmito slovy: Národní strana svobodomyslná zajímala se povždy o stav živnostenský a snažila se, kde jen bylo možno a seč byly její síly, by prospíval tento stav, jenž tak důležitým je pro celý národ náš, aby ocitl se konečně v takových poměrech, jakých vý- znamem svým zasluhuje a aby upevnila se konečně talo součást národa, která skutečně jest nejen masem nýbrž i kostí v těle národním Po dlouhé době stal se opět parlament aspo na tu chvíli dělným a vláda Gautschova pospíšila si by dlouho slibovanou reformu živnostenského řádu předložila sněmovně. Jakou je, o tom dojista přesvěd- čující, odbornou i podrobnou zprávu podá referen pan tajemník dr. Schuster. Na vás však jest, byst vůči návrhu tomuto, který ovšem sám o sobě ne- přinese vám žádné spásy, nýbrž umožní snad jen, aby tu a tam odstranilo se, co vašemu vývoji překáží, tlu- močili svoje názory. (Hlučný souhlas.) Předsedající udílí potom slovo referentovi. Zpravodnj, náměstek komorního tajemníka, pan JUDr. Václav Schuster líčí v úvodu políže objektiv- ného posudku každékoliv opravy řádu živnostenského jelikož běží tu často o rozpor různých zájmů. Vždy živnostenský řád neupravuje jen poměry řemesel, ny brž i průmyslu a obchodu. Historie živnostenského řádu z roku 1859 jest toho dokladem: Bylť živno- stenský řád od té doby pěti novellami „dopsněn a opraven“. Rečník líčí charakteristické známky novel z roku 1883, 1885, 1897 a dvou z roku 1902. jakož i četných zákonů a nařízení speciálních a praví, že novella předložená v únoru t. r. m-p. Gautschem sněmovně poslanecké přiléhá dosti těsně k osnově novelly roku 1901 rozeslané obchodním komorám. kterážto osnova opět zakládá se z části na osnově z r. 1895, jejíž jedna čásť stala se r. 1897 zákonem. Novella, o niž jde, a k níž nebyla doposud připojena zpráva důvodová, na roztřídění živ- ností na svobodně, řemesiné a koncessované, jakož na zvláštním postavení živností továrních ničeho ne- mění. Změny počínají teprve hlavou druhou. Na příště nebude lze dvě neb více živností shrnouti v jedinou opověď, leda že by byly zahrnuty v jediném bodě v se znamu řemeslných živnoslí. Naděje k tomuto usta novení se připínající dílem asi zklamou. Důsledkem nového předpisu bude zvláště jen více kolků a for málních potíží pro živnostníky, najmě venkovské Průkaz způsobilosti pro remeslné živnosti ze v ně
#23 alto_textblock #23
kterých bodech poněkud zostřuje. Solva však bude řemeslnictvem uvílán sympaticky odstavec, dle něhož vysvědčení o výhradném zaměstnání vojína ve službě presenční určitými živnostnickými pracemi, má býti na roveň postaveno vysvědčení pracovnímu. (Souhlas) U veřejných společností obchodních, provo- zují-li živnost řemeslnou, má podati (dle osnovy) aspoň jeden společník průkaz způsohilosti. Řečník zmiňuje se o dnešní kolísavé praxi právnía de lege ferenda důsledně požaduje průkaz ode v š ech společníků, provozuje-li veřejná obchodní společnost řemeslo, aby zamezeno bylo obcházení zákona. Kdyby byly k osnově připojeny důvody, zajist bylo by v nich zevrubně vyloženo, proč nelze průkaz způsobilosti, platný pro řemesla (t. j. 2- až 4letou dobu učební a aspoň 2leté tovaryšství) rozšířiti též na výrobu velkou, tovární. Jsou to důvody politiky obchodní i sociální, zvláště zřetel na soutěž mezi- národní a zaměstnanost dělnictva. Nemůžemne se uza- vříti čínskou zdí a nikde jinde (kromě Uher a to ve formě zmírněné) není průkaz způsobilosti za- veden ani pro řemesla, tím méně pro továrny. Byl bychom zaplaveni cizozemskými výrobky továrními na nezměrnou škodu našeho hospodářství národního a celkového blahobytu. Žádná vláda by na tento po- žadavek nepřistoupila a narazil by na odpor i v par- lamentě. (Souhlas Řečník praví, že není staroliberálem a chce uplat- niti ochranu hospodářsky slabých, nelze mu však přisvědčiti požadavku, který by pod- lomil podnikavost a znamenal hluboké poškození širokých tříd obyvatelstva. (Pochvala.) Úkolem praktické, pokrokové politiky živnostenské jest vybudovati průkaz způsobilosti tak. aby řemeslu skutečně prospíval, aby pomáhal zvele- bevati výcvik dorostu a posiloval organisaci spole- čenstevní. (výborně.) Pro udílení koncessí hostinských zavádí novella slyšení společenstev, kteráž nyní mohou účinně uplatňovati předpis, aby koncesse hostinské provo- zovali koncessionáři osobně. Průkaz způsobilosti pro hostinství a výčepnictví novella nezavádí. Detailní prodej láhvového piva v uzavřených nádobách váže se na koncessi. Opatřování služeb a míst po živno- stensku řadí se mezi koncedované živnosti. Řečník líčí povahu § 37. ž. ř., jenž se v podstatě nemění, nýbrž jen doplňuje, ukazuje, jak některým řemeslům prospívá, kdežto jiná v něm vidí vážné nebezpečí. Nové závěrečné ustanovení tohoto para- grafu asi narazí na odpor kartonážníků a pouzdrařů. Také § 38. v podstatě zůstává a pouze se doplňuje. Nemáme motivů vládních, neznáme tudlž důvodů, ze kterých vláda nevyhověla volání středního ku- peckého stavu po zavedení průkazu způsobilosti pro určitou kategorii středního občhodu. Konfekcionářům se výslovně zapovidá bráti míru na oděv a obuv Řečník vyličuje, jakou propast mezi delailním ob- chodnictvem a řemeslnictvem tvoři požalavek, aby prodej řemeslnických výrobků byl vyhrazen jen ře- meslníkům a k jakým škodlivým koncům by vedlo jeho důsledné provedení a probírá pak šíře zejmena nové předpisy o učních a živn. společenstvech. Vítá, že se stal v osnově zdárný pokus položiti váhu nejen na návštěvu průmyslové nebo obchodní školy pokra- čovací, nýbrž i na prospěch učně a kázeň ve škole Obligatorně a všeobecně se zavádějí zkoušky učed- nické, nedbalost v této příčině stíhá nejen učně, ale i mistra a činí se nová, účinnější opatření za účelem obmezení počtu učňů. Referent podává několik ná- vrhů na úpravu učednických poměrů a dotýkaje s zevrubněji nových ustanovení o společenstvech, za- zr amenává zejmena jásnější předpisy o inkorporační taxe. V případě, že je živnostník přikázán jistému společenstvu, je až k výši již zaplaceného inkorpo- račního poplatku osvobozen od opětného placení. Vý- nos učednických poplatků má se všecek věnovati ve prospěch učnů. Předpisy o obligatorním pojištění nemocenském a o dobrovolných úkolech humanitních a hospodář- ských, jsou podstatně doplněny. Společenstvům se dále ukládů sprostředkování práce, kteréhož úkolu mohou se jednotlivá společenstva zhostiti přistoupe- ním k některému stávajícímu již ústavu pro sprostřed- kování práce. V řadě případů přiznává se společenstvům důle- žité právo rekursní s účinkem odkladným. Tak při dispensích z průkazu spůsobilosti, vystavování listů živnostenských, při rozhodnutích o objemu oprávnění živnost., při policejně-živnostenské úpravě jistých živností, ve všech vnitřních záležitostech spo- lečenstva ald. Novor je instituce dolegátů a důvěrníků u společenstev, po případě hromad pomocnických až přílš rozsáhlých. Instituce instruktorů společen- stevních vkládá se do zákona. Řečník z podstatných důvodů žádá, aby instruktoři zůstali bezprostředními orgány ministerstva obchodu, podléhajícími výlučně tomuto ministerstvu. (Souhlas.) Nová jsou ustanovení o svazech a jednolách společenstev, jichž závazné tvoření se však neukládá. Bylo by záhodno, by vý- bor okresni jednoty společenstev, již tehdy tvořil po- radní sbor polit. úřadu, zahrnuje-li jednota aspoň polovinu všech společenstev v okresu politickém, anebo všechna řemeslná. (Souhlas.) Kardinální vadou vládní osnovy novelly jest, že jest právě jen novellou, mezerovitou a kusou, a nikoliv jednotným upravením celého řádu živnostenského, zahinu- jícího všechnu příslušnou látku,a sjednocujícího veškeré odchylné před- pisy. (Tak jest Výborně! Podotknuv, že projevuje pouze své osobní mínění, končí řečník těmito slovy: „Volné a věcné posuzování novelly prospěje živnostnictvu, jakékoliv kaceřování poctivě míněného osobního náhledu bylo by jen známkou nevyspělosti. Pomíjivý effekl řeč- nický může blažiti demagoga, leč muži svědomilému, věci znalému a dbalému skutečného pro- spěchu stavu živnostenského není cílem pomíjivý effekt a okamžitě obliba, nýbrž dobro živnostnictva v rámci obecného dobra. Počin vlády jest pouhou neúplnou splátkou starého dluhu, potřebuje opravy. ale poskyluje zejmena na poli společenstevní organi- sace mnoho dobrého. Za trudných ústavních poměrů v Rakousku dlužno využiti aspoň toho, co v dohledné době je dosažitelno. Koncčným cílem, o jehož uskutečnění v příznivější době netřeba pochybovati. zůstává však nový, úplný, veškerým oprávněmým požadavkům a potřebám vyhovující řád živnostenský. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala a potlesk.) Výklad dra. Schustra odměněn byl hlučným. potleskem a srdečným blahopřáním, zejmen poslanců Němce a dra. Fořta. Ke slovu přihlásil se pak přísedící obchodní komory pražské, poslanec Jos. Krajčik, jenž vzdav uznání referátu dra. Schustra a vysloviv s ním souhlas, upozornil, že živnostnictvo, jež od chystané vládní novelly k řádu živnosten- skému mnoho očekává, bude zklamáno. Některé její podrobnosti znamenají pokrok, mnohé však jsou živnostnictvu na újmu; zvláštních výhod nepřinese. Nesmí se zapomínati, že předloha je dědictvím po vládě dra. Körbra, a že nese všecky špatné známky zlé jeho vlády ; není tedy divu, že je sociální demokracii příznivější nežli živnostnictvu. To není řečeno na úkor pokroku ve prospěch dělnictva, jehož oprávněným poža- davkům národní strana svobodomyslná dojista přeje. Pravdou pak je, že v předloze je ukryto mnoho hrotů proti živnostnictvu, které poslanci národní strany svobodomyslné právě prolo mu- sejí odkrýti, poněvadž jsou upřimnými a poct-