#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXXV.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne 14. února 1905.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 45.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a odpol. listy
předplácí set
v Praze v zdmínistrati
n . . . . 6 K —
s dvejí čontsko“2 K 50
nk čint leta . . . . 7 K K0 k
ve alislkách: 2 K 90
na měita .
Pošton:
na čtrrt leta . . . . 9 K 60h
s dvojí zísilke
nn měsíe
nk čirrt leta . . . . 11 k sok
#6
alto_textblock
#6
V drobném prodejl:
ranní číslo o sobě . . . za s
sdpolední
. . . na zk
Ve dllalkách na venkově-
ranní čídlo. . . . . . ..
odpolední . . . . . . . . 8b
Inseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijímá admlni-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházeší se též radakce
tiskirna a expelice „Národních Listů“.
Elukopisy se nevraosjí.
#7
alto_textblock
#7
Po rozmluvě Košutově s králem
uherským.
Památné slyšení Košutovo u krále uher-
ského jest tedy odbyto a všechna veřejnost
rakousko-uherské říše přirozeně dychtivě čeká
na podstatné zprávy o průběhu i výsledku této
historické rozmluvy. Kdyby se mělo soudi
dle radosti ve Vídni meškajících poslanců strany
neodvislosti — Košut sám ovšem zachovává
taktuplné mlčení — tož byl by syn velikého
revolucionáře maďarského včera u krále a císaře
Františka Josefa I. znamenitě pořídil.
»Dnešní den,« pravil jeden z nich, »překonal
všechna naše očekávání.« Již ta okolnost, že
panovník ponejprv přijal náčelníka strany, která
má na praporu svém napsánu: »O sobn
unii«, že s ním přes tři čtvrti hodiny roz-
mlouval a s velikým vyznamenáním jej od sebe
propouštěl, již ta okolnost, že Košut vracel se
od slyšení patrně co nejmileji dojat a byl pln
chvály nad přívětivostí, s jakou mocnář s ním
rozprávěl — již to způsobí v Uhrách dojem,
že nadešel při koruně příznivý obrat pro snahy
a cíle maďarské strany neodvislosti, že se nani
nepohlíží u dvora vídeňského dnes již s bývalou
hrůzou jako na stranu dynastii a říši nepřátel-
skou a krajně nebezpečnou, nýbrž že se poda-
řilo Košutovi vzbuditi v stařičkém mocnáři dů-
věru v loyálnost strany neodvislosti, ba i pře-
svědčiti jej o praktické možnosti a snesitelnosti
její snah a cílů politických, hospodářských
i státoprávnich.
»Státnická osobnost Košutova, jasnost jeho
výkladů, upřímnost a loyálnost v celém jeho
vystupování učinily na krále dobrý dojem«. —
referuje poslanec S zatmáry, jenž byl Košuta
do Vídně doprovázel: Dle dojmu, jejž si Košut
odnášel od audience nebude prý panovník
již odpirati samostatnému cel-
nímu území uherskému (tedy rozluce
hospodářské s Cislajtanií), ani volební reformě
v Uhrách dle přání strany neodvislosti (tedy
rozšíření volebního práva dosavadního a tajné
hlasování); za to prý však se zdá, že nepo-
voli požadavkům maďarské strany neodvislosti
v otázkách vojenských (samomostatná, oddělená
uherská armáda s maďarskou řečí velieí). V tom
bodu tedy ještě tak hned nepodaří se straně
Košutově uskutečnit program svůj. Jinak prý
ale poznal Frant. Košut, že jest mu král
osobně nakloněn a že Uhry jdou lepš
budouenosti vstfic. »Proto jest opráv-
něná naděje — končí Szathmary svou zprávu
v dnešním »Budapesti«, že příšti vláda uherská
bráti se bude po dráze národního rozvoje dle
programu strany neodvislostí.«
Podobně vyjádřili se v soukromých rozpra-
vách s vídeňskými redaktory i ostatní poslanei
maďarští, provázející Košuta. »Dnešním slyše-
ním, usuzoval bar. Henthaller, popošla krise
uherská o veliký krok svému rozřešení vstříc.«
Jiní pronesli se dle zprávy offieiosního
vídeňského »Fremdenblattu« ještě určitěji takto
»Audience nezpůsobí v Uhrách pouze proto ve-
liké zadostučinění, že byl Košut tak blaho-
volně králem přijat, nýbrž vzbudí uspokojení
i pro svůj věcný obsah. Byť i zvláště co
do otázky armádní bylo překonati až do
rozřešení krise mnoho obtiží, možno za to zjistit
jistou ochotu v otázkách hospodářských.
František Košut sám nikdy se tím netajil,
že strana neodvislosti z ohledů na dočasné slo-
žení sněmu uherského nenalehá na oka-
mžité provedení svého programu.
nýbrž že se chce uskutečnění domáhati na
základě zákonů vyrovnacích z roku 1867.
Slyšení Košutovo prý podstatně přispěje ke
sjednání míru v Uhrách. Zvláště objek
tivní posuzování programu strany
neodvislosti a celé situace v Uhrách na
místech rozhodujících naplnilo prý
poslance Košutovy strany nadějemi nejlepšími ..
Hlavním účelem dnešního slyšení Košu
tova prý však bylo, aby králi vyložil pod-
mínky, za kterých by strana neodvislosti byla
ochotna podporovati vládu, stojící na základě
zákonů z r. 1867.
Jiná čásť maďarských poslanců strany ne-
odvislosti prý však varovala před opti-
mistickým naziráním v budou-
nost. Rozhodně prý zažili dnes Maďaři veliký
svůj den, za něhož bylo téměř slyšitelným vlání
křídel historie, avšak to prý není ještě důvodem
k nadějím horkokrevným. Mocnář, osvědčivší
tak krásně své konstituční smýšlení, přijal sice
vůdce největší strany maďarské, avšak výhradně
jen za tím účelem, aby se jím osobně dal po-
učit o tužbách maďarské strany neodvislosti.« —
Buďsi; ale ni to by neubralo této audienci
dějinné vzácnosti a politické váhy. Neboť došlo
k ní po volbách, v nichž národ maďarský
tak rozhodně odsoudil posavadn
vládu královskou a tak skvěle v yzna-
menal radikální, obstrukční stranu
Košulových osmačtyřicátníkův, že jsou dnes n ej-
silnější stranou v národě i ve sněmovně
uherské, kterou nelze při sestavování parlamentní
vlády (a jiná v Uhrách není možná) naprosto
minouti a obejíti. Pozval-li tedy král uherský
k radě hr. Julia Andrássya předevšem
jinými Košuta ve slyšení a žádal-li na něm
vysvětlení o snahách a cílech strany neodvislosti,
pak se tomu v Uhrách pozorumi všeobecně jen
v ten smysl, že se koruna spříznila s myšlenkou,
povolati ke vládě čelné vůdce spojených
opposičních stran maďarských, tedy
Andrássya, Košuta, Banffya i Apponya.
Na možnost vlády poražené menšiny Tiszo-
vých liberálů není ani pomyšlení. Ministr Tisza
sám minulého pátku domlouval o slavnostní
schůzi svým věrným, aby s nim učinili dů-
sledky své porážky a jako mužové karakterní
nepřijímali žádných snad nabídek křesel mini-
sterských od svých protivníků vítězů, kterým
#8
alto_textblock
#8
nyní připadá vedení a odpovědnost za osudy
národa.
Tisza doufá, že Košut svou rozšafnou po-
vahou a svou rozvážnou autoritou stlumí buj-
nost svých stoupencův, tak že bude moci An
drássy šťastně ovládati na otěžích z r. 1867
různorodé to složení radikálův, dissidentův
banffyovcův a klerikálův, pak slibuje, že nebude
mu liberální menšina činiti opposici nesmíři-
telnou, alebrž jen neodvisle posuzovati činy nové
koaliční vlády.
Avšak vládní jeho orgán »Pester Lloyde
jest trpký jako ocet. Nevěří v druhou možnost
takové strakaté vlády, předvídá brzké různiee
z lůně jejím a těší své věrné poražené liberály
na brzké z mrtvých vstání. Taková jest dnes
sitnace v Uhrách po audienci Košutově u krále
Že z ní Madaři opět vytěží nový zisk pr
svůj národní prospěch — zdá se nám býti ji
dnes nepochybným.
#9
alto_textblock
#9
Politické zprávy domáci.
#10
alto_textblock
#10
V Praze, 13. února. (Krise v želez
ničním ministerstvě.) Nebylo bez dobré
příčiny, že se dr. Körber bál dělného parla
mentu; nechtělo se mu na veřejnost s četnými
svými hříchy. Za dra. Körbra odpykává nyní mi
nistr železnic dr. Wittek, ačkoliv i sám nen
ovšem bez viny. Připravovati projekt alpských
dráh 27 let a pak se ještě v rozpočtu „zmýliti
o 90 millionů korun, jest již lehkomyslnost tak
vysokého řádu, že i krakovský „Czas“, jenž
byl do posledních dnů nejvěrnějším zastancem
dra. Körbra, nemůže dnes jinak, než co nejroz-
hodněji odsouditi hospodářskou politiku býva-
lého ministerského předsedy. „Czas“ se divi,
že dr. Wittek nepodal vysvětlení, žádaného
posl. Skénem, hned v poslanecké sněmovně a
odkázal žalobce na vyšetřovací komisi želez-
ničního výboru. Výsledkem zkoumání rozpočtu
a účtů nemůže dle „Czasu“ býti nic jiného, leč
zjištění lehkomyslného projektu neb nehospo-
dářského budování dráh, anebo konečně jedno
i druhé. „Cestou podrobného zkoumání — prav
„Czas“ — ministerstvo železnic zachrániti s
nemůže. Naopak důkladné nahlédnutí do taj
ností rozpočtu a účtů přinese zcela jistě nej-
smutnější výsledky, bude nejstrašnější kritikou
pochybené železniční organisace v Rakousku,
ukáže, že úřadu tak zrůdného, těžkopádného,
nehybného a nedbalého, jako jest rakouské že-
lezniční ministerstvo, není na celé zeměkouli,
že zřízení tohoto ministerstva místo bývalého
gener. ředitelstva byl jeden z nejtěžších orga-
nisačních hříchů posledního desetilotí.“
Pisatel vysvětluje chybný rozpočet tím, že
alpské dráhy nejsou podnik hospodářský, nýbrž
politický. Byly schváleny jako ekvivalení
za průplavy pro země soverní. (Naopak: Prů-
plavy byly schváleny jako ekvivalent za alpské
dráhy, které se skutečně staví, kdežto stavba
průplavů, až na dunajsko-oderský, který má
hověti potřebám Vídně a Pruska, jest dosud
pochybna. Pozn. red.) Alpské dráhy potřeboval
r. 1901 dr. Körber a dr. Wittek, ač musil vě-
děti, že stavba tčchto dráh jest ve vzhledě fi-
nančním nejodvážnější dobrodružství, vyhověl
přání Körbrovu a stavby se ujal, ač bylo jeho
povinností, buď proti stavbě vystoupiti anebo
vzdáti se portefeuillu. Tím, že toho neučinil,
stal se spoluvinníkem Körbrovým a bude tedy
i sám pykati po zásluze.
V Praze, 13. února. (Uherská krise.
„Budapesti“, orgánu strany neodvislosti.
sděluje posl. Szatmary, jenž Fr. Košuta prováze
do Vídně, že státnická individualita Košutova
jasnost jeho výkladů, upřímnost a loyálnost jeho
vystupování způsobily na krále dobrý dojem.
Panovník dle dojmu, jejž si Košut odnesl z au-
dience, nebude se prý příčiti samostatnému cel-
nímu území a volební reformě v Uhrách, ale
pokud se týče olázek vojenských, zdá se prí
že setrvá na dosavadním stanovisku. V tomtc
bodě nepodaří se tedy straně neodvislosti usku-
tečniti úplně svůj program. Jinak slyšení prý
Košuta přesvědčilo, že panovník jest mu ná-
chylen a že Uhry jdou vstříc lepší budoucnosti.
Proto jest oprávněna naděje, že přiští vláda
bude kráčeti po dráze národního rozvoje dle pro-
gramu strany neodvislosti
Mezi osobami, jež Košuta přivítaly na
pešťském nádraží po příjezdu z Vídně, byl tak
hr. Aladar Zichy jako předseda strany lidové.
Na Zichyovo přání Košut prý odvětil: „Nevím
můžete-li mi již blahopřáti.
Dle „Pesti Naplo“ mají býti k panovníkovi
povoláni ještě bývalí ministři dr. Weckerle
a Kolom. Szell a předseda magnátské sně-
movny hr. Albín Csaky. Dříve má však ještě
podati zprávu hr. Jul. András sy.
Dnes odjel do Vidně dosavadní minister-
ský předseda hr. Štěp. Tisza. Jeho cesta sou-
visí se svoláním nové uherské sně-
hovny. Tisza prý si hodlá vymoci vlastno-
ruční list panovníkův, jímž by se svolání nové
sněmovny na několik dní odročilo pro případ.
kdyby nový kabinet nebyl sestaven do 17.
února.
Z Rěky, 11. února. (Organisac
Chorvatů v Rěce.) Na pozvání posl. dra.
Erazíma Barčiče shromáždilo se v jeho bytě
na 50 rěckých Chorvatů, aby se domluvili o or-
ganisaci. Jednání vedlo k cíli a ustanoveno zří-
diti komitét, který by se postaral o organisaci
rěckých Chorvatů bez rozdílu politického jich
smýšlení. Úkolem organisace bude hájiti ná-
rodni zájmy Chorvatů.
V Praze, 11. února. (Konferene
zemských výborů.) Všechny zemské vý-
bery, až na kráňský a gorický, jmenovaly již své
deputáty na konferenci, která se dne 16. t. m.
počne ve Vídni raditi o zlepšení zemských fi-
nancí. Království české bude zastou-
peno přisedícími zemského výboru, drem. He-
roldem, Eppingrem a zemským radou drem.
Juppou; Morava zemským hejímanem hr.
Vettrem, drem. Fuchsem a jedním zemským
#11
alto_textblock
#11
úřadníkem; Slezsko zástupcem zemského
hejtmana bar. Sedlnickým a zemským radou
Hamplem; Halič zástupcem zemského mar-
šálka drem. Pilátem a přísedícím drem. Jahlem
Bukovina zástupcem zem. hejtmana prof
Smal-Stockým, drem. Lupem a drem. Ončulem
Dalmacie zemským hejtmanem drem. Ivče-
vičem; Istrie zemským hejtmanem drem
Rizziem, drem. Chersičem a radou Pogatschnig
gem. Alpské země jmenovaly už všechny své
zástupce; za Dolní Hákousy delegován celý
zemský výbor.
Ze Záhřeba, 10. února. (Ze sněm u.)
Dnes odevzdán sněmu královský reskript, jímž
se chorvatský sněm vyzývá, aby zvolil nové zá-
stupce do říšského sněmu uherského. Chorvat-
ský sněm vysílá do uherské poslanecké sně-
movny 40 delegátů, do sněmovny magnátské dva
#12
alto_textblock
#12
delegáty.
#13
alto_textblock
#13
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 13. února.
#14
alto_textblock
#14
Franko-německý konflikt v Turecku.
Franko-německý konflikt v Turecku, vzniklý
z té příčiny, že sultán, slibovav dlouho fran-
couzskému vyslanci, že zakázky nových děl
budou učiněny ve Francii, náhle je zadal Ně-
mecku, budí velkou pozornost v zahraničné poli-
tice. V Anglii dokonce zatlačil pozornost, kterou
noviny i obecenstvo od počátku věnovaly válee
rusko-japonské.
Cařihradský konflikt je především sou-
bojem francouzského vyslance Constanta s ně-
meckým Bibersteinem. Constant dlouho pod-
poroval Bibersteina, potom však náhle obráti
se proti němu. Někteří myslí, že Constant chtěl
pouze vykořistit přízeň Bibersteinovu k upev-
nění francouzského vlivu v Cařihradě a tím
způsobem podkopati německý finanční vlivv
Turecku. Již již bylo by se mu to podařilo, ale
v posledním okamžiku užito osvědčeného pro-
středku: osobního vlivu císaře Viléma na sul-
tána, a věc se obrátila. Zároveň „Německá
banka“ obdržela rozkaz, nabídnouti sultánovi
půjčku, již tato banka dříve odepřela. Na druhé
straně nejen Banka Ottomanská, nýbrž i všecky
pařížské banky odpírají Turecku jakýkoli úvěr.
Vydrží-li Turecko tento boykot a budou-li ně-
mecké banky s to, třeba i s pomocí vlády, na-
hraditi Turecku francouzské prameny úvěru?
Anglie sympatisuje v této příčině s Francii
a myslí, že samo Němeeko poradí sultánovi, aby
jemu a Francii nabídl kompromiss.
Jinak Anglie už lituje, že pracovala k tomu.
aby se Rusko utkalo válkou na asijském Vý
chodě. Tím mu zabráněno užívati svého histori
ckého vlivu v otázkách balkánských. Nepřítom
nosti Ruska na Balkáně Německo použilo
k upevnění svého vlivu v Cařihradě a vůbec na
„blizkém“ východě. Je-li Rusko soupeřem
Anglie v Asii, Německo jest jím ve všem svě-
tovém obchodu, a proto jest Anglii mnohem ne-
bezpečnější, než Rusko.
V Anglii by proto byli rádi, kdyby válk
rusko-japonská byla brzy skončena, aby se Ru
sko opět věnovati mohlo politice evropské, roz-
umí se nyní jako spojenec Anglie, jež se do-
mnívá, že výslodek uherských voleb bude jed
nou z příčin, které uspíší konflikt evropský
v němž Anglie bude s těmi, kdo budou prot
porušení evropské rovnováhy německou expans
přes Cislajtanii na Balkán.
#15
alto_textblock
#15
Tisková reforma v Rusku.
Senátor Kobeko, předseda komise pro ti-
skovou reformu, vyslovil se, že hodlá svolati ku
poradě všecky petrohradské redaktory, aby vy
slechl jejich mínění o potřebách tisku,
#16
alto_textblock
#16
Na Balkáně.
K položení věcí na Balkáně píše „Indépen-
dance Belge“: „Zaznamenali jsme již pověst.
že srbská vláda úplně přizpůsobuje své skutky
pokynům z Vidně. Nyní pak nám oznamují ze
srbského pramene, že v Makedonii rakouští dů-
stojníci docela bez ostychu přesvědčují obyva-
telstvo, že marně doufá v jakoukoli pomoc Ru-
ska, a že Rakousko-Uhersko jest jediný stát.
který mu pomoci může a chce... Od té doby.
co vypukla válka na dálném Východě, Rakousk
pokládá za své zvláštní poslání starati se o „za-
chování míru na Balkáně“. Hlas jeho zvučně
se nyní Balkánem rozlehá, a Rusko k tomu
mlči, což rakouští agenti vydávají za souhlas
s rakouskou politikou. Ale nechť Rakousko
aspoň sebe v té příčině neklame! Rusko nikdy
se nevzdá svých záměrů s Balkánem a blízkým
Východem. Cařihrad má pro ně mnohem větš
důležitost, než Mandžurie.
#17
alto_textblock
#17
Němci v Habeši.
Mimořádné německé vyslanectvo za vedenl
tajného legačního rady Rosena přibylo včera
odpoledne do Addis Abeby a bylo pak za vo-
jenského průvodu habešského dovedeno do pa-
láce, kdež bylo přijato negusem Menelikem. Jest
přirozeno, že jak Italové tak i Francouzi sle-
dují velmi pozorně tyto pokusy o posílení vlivu
německého v Habeši.
#18
alto_textblock
#18
Odstoupení Loubelovo.
Již delší dobu proskakují různé pověsti
o tom, že president republiky francouzské Loube
hodlá odstoupiti ze svého úřadu. Tyto zprávy
se poznovu vyskytují a tvrdí se, že Loubet od-
stoupí jistě před koncem letošního roku. Nová
volba presidenta připadla by asi k novému roku
1906. Loubetův septennat vyprší v únoru 1906.
Avšak v jeho nejbližším okoli se ujišťuje, že
nehodlá tak dlouho setrvati v paláci Elysejském.
Loubet je roztrpčen zejmena jistými událostmi
z doby Combesova ministerstva a často ocitl se
v konfliktu s vedoucími skupinami levice. Ra-
dikálové, jsoucí rozhodující skupinou ve sně
#19
alto_textblock
#19
movně i senátu, mohli by se již nyní dohod-
nouti na budoucím kandidátu presidentství, což
by však bylo spojeno s jistými obtížemi, kdyby
volba připadla na únor 1906, neboť v lednu
bude znovu volena třetina senátu a bude dlužno
počítati s novými faktory. Jako kandidáti na
presidentství jmenují se zejmena nynější presi-
dent senátu Fallires, vyslanec v Caři-
hradě Constans a vyslanec londýnský Cam-
bon jakož i Brisson a Combes. Nej-
pravděpodobnější je volba Falliěresova, jenž má
též sympatie progressistů a umírněných repu-
blikánů.
Constas je velmi neoblíbený u pravice
byl zapleten do affér, jež nepřispěly k jeho po-
pularitě. Patří mezi nejschopnější a nejenergi-
čtější státníky francouzské. Vytýká se mu však
že v Malé Asii chabě hájil zájmy francouzsk
proti postupu německého vlivu. Combes
Brisson rovněž mají málo naděje na zvolení.
neboť by proti nim vyvstala nejprudší opposice
#20
alto_textblock
#20
pravice.
#21
alto_textblock
#21
Vládní osnova pro opravu živno-
stenského řádu.
(Členská schůze Klubu národní
strany svobodomyslné.)
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Listů«. )
Výkonný výbor národní strany svobodo-
myslné usnesl se v poslední schůzi své požádal
výbor Klubu národní strany svobodomyslné, aby
v nejkratší době uspořádal schůzi, ve které by
se pojednalo o vládní osnově pro opravu řádu
živnostenského; výkonný výbor doporučil zá-
roveň, aby o úvodní referát požádán byl pan
dr. Václav Schuster, ředitel technologického
musea pražské obchodní komory, uznaný pra-
covník v otázkách živnostenských. Správní výbon
Klubu vyhověl s největší ochotou přání výkon-
ného výboru, schůze včera se konala a náležt
dojista k nejlepším, jež Klubem o odborných
otázkách byly uspořádány.
Velice hojná, imponující účasť svědčila o ve-
likém, opravdu vážném zájmu o předmět roko-
vání, a význam schůze zvyšuje složení její
nebyla to schůze konvencionální, nýbrž shro
máždění skutečné representace živnostnictva a
obchodnictva pražského. A obsahem schůze bylo
rokování, vybudované na podrobné právnické
i praktičké znalosti věci i na bohatých zkuše-
nostech a vedené polem a prostranstvím usku-
tečnitelnosti, dosažitelnosti, nikoli snů nebo chvil-
kových nápadů, řízených demagogil.
Ze sboru poalanců národní strany svobodo-
myslné zúčastnili se schůze pp. Březnovský, dr
Fořt, dr. Klumpar, Kratochvíl, Krejčí, Krejčík
Němec, Ryšánek a dr. Vyškovský, za výkonný
výbor zatímný předseda pražské obchodní komory
inženýr pan Bondy a velkoobchodník R. Keclik
z členstva klubu vedle předsedy dra. Krajníka
pp. dr. Vladimír Škarda, dr. Nesý, členové ob
chodní komory pražské pp. František Macháček
Em. Placek a městský radní pan A. Vaniček
městský zvěrolékař pan Svoboda, pan dr. Jose
Truhlář, člen okresního zastupitelstva žižkovského
a mn j., ze zemské jednoty řemeslnických spole
čenstev předseda poslanec pan Jirousek, místo-
předseda pan J. Šafr a tajemník pan V. Pavlík
z nového obchodního gremia král. hlavního měst
Prahy velkoobehodník pan L. J. Čech, člen před-
stavenstva obchodníků pan F. J. Kysela a ná-
městek sekretáře pan JUDr. Emil Hoffer, ze spole-
čenstva obuvníků pražských pp. předseda Podva
a O. Vrána, ze společenstva zámečníků předseda
pan Voráček, ze společenstva knihařů pan Fišer.
člen-výboru zemské jednoty řemeslnických spole-
čenalev, ze společenstva klempířů pp. Alb. Muží
a J. Kamelský, za společenstvo uzenářů před-
seda pan Vojtěch Macháček, z úřadnictva ob-
chodní komory pražské pp. dr. Schmid, L. Weigne
atd. ald.
Jak vítána byla schůze a s jakým zdarem
se setkala, o tom nejlépe svědčí souhlasné pro-
jevy všech řečníků, kteří její důležitost vesmě
uznali a jako záslužnou ocenili.
#22
alto_textblock
#22
Předsedající p. dr. Mir. Krajník zahájil rozhovo
těmito slovy: Národní strana svobodomyslná zajímala
se povždy o stav živnostenský a snažila se, kde jen
bylo možno a seč byly její síly, by prospíval tento
stav, jenž tak důležitým je pro celý národ náš, aby
ocitl se konečně v takových poměrech, jakých vý-
znamem svým zasluhuje a aby upevnila se konečně
talo součást národa, která skutečně jest nejen masem
nýbrž i kostí v těle národním
Po dlouhé době stal se opět parlament aspo
na tu chvíli dělným a vláda Gautschova pospíšila si
by dlouho slibovanou reformu živnostenského řádu
předložila sněmovně. Jakou je, o tom dojista přesvěd-
čující, odbornou i podrobnou zprávu podá referen
pan tajemník dr. Schuster. Na vás však jest, byst
vůči návrhu tomuto, který ovšem sám o sobě ne-
přinese vám žádné spásy, nýbrž umožní snad jen, aby
tu a tam odstranilo se, co vašemu vývoji překáží, tlu-
močili svoje názory. (Hlučný souhlas.) Předsedající
udílí potom slovo referentovi.
Zpravodnj, náměstek komorního tajemníka, pan
JUDr. Václav Schuster líčí v úvodu políže objektiv-
ného posudku každékoliv opravy řádu živnostenského
jelikož běží tu často o rozpor různých zájmů. Vždy
živnostenský řád neupravuje jen poměry řemesel, ny
brž i průmyslu a obchodu. Historie živnostenského
řádu z roku 1859 jest toho dokladem: Bylť živno-
stenský řád od té doby pěti novellami „dopsněn a
opraven“. Rečník líčí charakteristické známky novel
z roku 1883, 1885, 1897 a dvou z roku 1902. jakož
i četných zákonů a nařízení speciálních a praví, že
novella předložená v únoru t. r. m-p. Gautschem
sněmovně poslanecké přiléhá dosti těsně k osnově
novelly roku 1901 rozeslané obchodním komorám.
kterážto osnova opět zakládá se z části na osnově
z r. 1895, jejíž jedna čásť stala se r. 1897 zákonem.
Novella, o niž jde, a k níž nebyla doposud
připojena zpráva důvodová, na roztřídění živ-
ností na svobodně, řemesiné a koncessované, jakož
na zvláštním postavení živností továrních ničeho ne-
mění. Změny počínají teprve hlavou druhou. Na příště
nebude lze dvě neb více živností shrnouti v jedinou
opověď, leda že by byly zahrnuty v jediném bodě v se
znamu řemeslných živnoslí. Naděje k tomuto usta
novení se připínající dílem asi zklamou. Důsledkem
nového předpisu bude zvláště jen více kolků a for
málních potíží pro živnostníky, najmě venkovské
Průkaz způsobilosti pro remeslné živnosti ze v ně
#23
alto_textblock
#23
kterých bodech poněkud zostřuje. Solva však bude
řemeslnictvem uvílán sympaticky odstavec, dle něhož
vysvědčení o výhradném zaměstnání vojína ve službě
presenční určitými živnostnickými pracemi, má býti
na roveň postaveno vysvědčení pracovnímu. (Souhlas)
U veřejných společností obchodních, provo-
zují-li živnost řemeslnou, má podati (dle
osnovy) aspoň jeden společník průkaz způsohilosti.
Řečník zmiňuje se o dnešní kolísavé praxi právnía
de lege ferenda důsledně požaduje průkaz ode v š ech
společníků, provozuje-li veřejná obchodní společnost
řemeslo, aby zamezeno bylo obcházení zákona.
Kdyby byly k osnově připojeny důvody, zajist
bylo by v nich zevrubně vyloženo, proč nelze průkaz
způsobilosti, platný pro řemesla (t. j. 2- až 4letou
dobu učební a aspoň 2leté tovaryšství) rozšířiti též
na výrobu velkou, tovární. Jsou to důvody politiky
obchodní i sociální, zvláště zřetel na soutěž mezi-
národní a zaměstnanost dělnictva. Nemůžemne se uza-
vříti čínskou zdí a nikde jinde (kromě Uher a to
ve formě zmírněné) není průkaz způsobilosti za-
veden ani pro řemesla, tím méně pro továrny. Byl
bychom zaplaveni cizozemskými výrobky továrními
na nezměrnou škodu našeho hospodářství národního
a celkového blahobytu. Žádná vláda by na tento po-
žadavek nepřistoupila a narazil by na odpor i v par-
lamentě. (Souhlas
Řečník praví, že není staroliberálem a chce uplat-
niti ochranu hospodářsky slabých, nelze mu však
přisvědčiti požadavku, který by pod-
lomil podnikavost a znamenal hluboké
poškození širokých tříd obyvatelstva.
(Pochvala.) Úkolem praktické, pokrokové politiky
živnostenské jest vybudovati průkaz způsobilosti tak.
aby řemeslu skutečně prospíval, aby pomáhal zvele-
bevati výcvik dorostu a posiloval organisaci spole-
čenstevní. (výborně.)
Pro udílení koncessí hostinských zavádí novella
slyšení společenstev, kteráž nyní mohou účinně
uplatňovati předpis, aby koncesse hostinské provo-
zovali koncessionáři osobně. Průkaz způsobilosti pro
hostinství a výčepnictví novella nezavádí. Detailní
prodej láhvového piva v uzavřených nádobách váže
se na koncessi. Opatřování služeb a míst po živno-
stensku řadí se mezi koncedované živnosti.
Řečník líčí povahu § 37. ž. ř., jenž se v podstatě
nemění, nýbrž jen doplňuje, ukazuje, jak některým
řemeslům prospívá, kdežto jiná v něm vidí vážné
nebezpečí. Nové závěrečné ustanovení tohoto para-
grafu asi narazí na odpor kartonážníků a pouzdrařů.
Také § 38. v podstatě zůstává a pouze se doplňuje.
Nemáme motivů vládních, neznáme tudlž důvodů,
ze kterých vláda nevyhověla volání středního ku-
peckého stavu po zavedení průkazu způsobilosti pro
určitou kategorii středního občhodu. Konfekcionářům
se výslovně zapovidá bráti míru na oděv a obuv
Řečník vyličuje, jakou propast mezi delailním ob-
chodnictvem a řemeslnictvem tvoři požalavek, aby
prodej řemeslnických výrobků byl vyhrazen jen ře-
meslníkům a k jakým škodlivým koncům by vedlo
jeho důsledné provedení a probírá pak šíře zejmena
nové předpisy o učních a živn. společenstvech. Vítá,
že se stal v osnově zdárný pokus položiti váhu nejen
na návštěvu průmyslové nebo obchodní školy pokra-
čovací, nýbrž i na prospěch učně a kázeň ve škole
Obligatorně a všeobecně se zavádějí zkoušky učed-
nické, nedbalost v této příčině stíhá nejen učně, ale
i mistra a činí se nová, účinnější opatření za účelem
obmezení počtu učňů. Referent podává několik ná-
vrhů na úpravu učednických poměrů a dotýkaje s
zevrubněji nových ustanovení o společenstvech, za-
zr amenává zejmena jásnější předpisy o inkorporační
taxe. V případě, že je živnostník přikázán jistému
společenstvu, je až k výši již zaplaceného inkorpo-
račního poplatku osvobozen od opětného placení. Vý-
nos učednických poplatků má se všecek věnovati ve
prospěch učnů.
Předpisy o obligatorním pojištění nemocenském
a o dobrovolných úkolech humanitních a hospodář-
ských, jsou podstatně doplněny. Společenstvům se
dále ukládů sprostředkování práce, kteréhož úkolu
mohou se jednotlivá společenstva zhostiti přistoupe-
ním k některému stávajícímu již ústavu pro sprostřed-
kování práce.
V řadě případů přiznává se společenstvům důle-
žité právo rekursní s účinkem odkladným. Tak
při dispensích z průkazu spůsobilosti, vystavování
listů živnostenských, při rozhodnutích o objemu
oprávnění živnost., při policejně-živnostenské úpravě
jistých živností, ve všech vnitřních záležitostech spo-
lečenstva ald. Novor je instituce dolegátů a důvěrníků
u společenstev, po případě hromad pomocnických
až přílš rozsáhlých. Instituce instruktorů společen-
stevních vkládá se do zákona. Řečník z podstatných
důvodů žádá, aby instruktoři zůstali bezprostředními
orgány ministerstva obchodu, podléhajícími výlučně
tomuto ministerstvu. (Souhlas.) Nová jsou ustanovení
o svazech a jednolách společenstev, jichž závazné
tvoření se však neukládá. Bylo by záhodno, by vý-
bor okresni jednoty společenstev, již tehdy tvořil po-
radní sbor polit. úřadu, zahrnuje-li jednota aspoň
polovinu všech společenstev v okresu politickém,
anebo všechna řemeslná. (Souhlas.)
Kardinální vadou vládní osnovy novelly jest,
že jest právě jen novellou, mezerovitou a
kusou, a nikoliv jednotným upravením
celého řádu živnostenského, zahinu-
jícího všechnu příslušnou látku,a
sjednocujícího veškeré odchylné před-
pisy. (Tak jest Výborně!
Podotknuv, že projevuje pouze své osobní
mínění, končí řečník těmito slovy: „Volné a věcné
posuzování novelly prospěje živnostnictvu, jakékoliv
kaceřování poctivě míněného osobního náhledu bylo
by jen známkou nevyspělosti. Pomíjivý effekl řeč-
nický může blažiti demagoga, leč muži svědomilému,
věci znalému a dbalému skutečného pro-
spěchu stavu živnostenského není cílem pomíjivý
effekt a okamžitě obliba, nýbrž dobro živnostnictva
v rámci obecného dobra. Počin vlády jest pouhou
neúplnou splátkou starého dluhu, potřebuje opravy.
ale poskyluje zejmena na poli společenstevní organi-
sace mnoho dobrého. Za trudných ústavních poměrů
v Rakousku dlužno využiti aspoň toho, co v dohledné
době je dosažitelno. Koncčným cílem, o jehož
uskutečnění v příznivější době netřeba pochybovati.
zůstává však nový, úplný, veškerým
oprávněmým požadavkům a potřebám
vyhovující řád živnostenský. (Hlučná,
dlouhotrvající pochvala a potlesk.)
Výklad dra. Schustra odměněn byl hlučným.
potleskem a srdečným blahopřáním, zejmen
poslanců Němce a dra. Fořta.
Ke slovu přihlásil se pak přísedící obchodní
komory pražské, poslanec Jos. Krajčik, jenž
vzdav uznání referátu dra. Schustra a vysloviv
s ním souhlas, upozornil, že živnostnictvo, jež
od chystané vládní novelly k řádu živnosten-
skému mnoho očekává, bude zklamáno. Některé
její podrobnosti znamenají pokrok, mnohé však
jsou živnostnictvu na újmu; zvláštních výhod
nepřinese. Nesmí se zapomínati, že předloha
je dědictvím po vládě dra. Körbra, a že nese
všecky špatné známky zlé jeho vlády ; není tedy
divu, že je sociální demokracii příznivější nežli
živnostnictvu. To není řečeno na úkor pokroku
ve prospěch dělnictva, jehož oprávněným poža-
davkům národní strana svobodomyslná dojista
přeje. Pravdou pak je, že v předloze je ukryto
mnoho hrotů proti živnostnictvu, které poslanci
národní strany svobodomyslné právě prolo mu-
sejí odkrýti, poněvadž jsou upřimnými a poct-