ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 35d716a0-7697-11dc-9ad8-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
ALTO TextBloky — 56
#1 alto_textblock #1
29. prosínce 1907. Císlo 359.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
Strana 13.
#4 alto_textblock #4
Výtvarné uměni.
#5 alto_textblock #5
Tři.
#6 alto_textblock #6
= Tito tři tvoří nyní trojjedinou výstave v Rudofinu. V nevelkých časových obdobích po svém prvním vítězství v Praze vrací se V. Radim- ský sem, ne s ukázkami a jednotlivostmi, nýbrž vždy hned s bohatou početnou žní. Tentokráte už po čtvrté nebo po páté, a vždycky se čtyři- ceti padesáti obrazy, a stále v postatě týž, jak jsme jej poznali tehda v Topičově Salonu. Ta- kové stejnoměrné vracení se není bez velkého nebezpeči pro umělce v poměrech uměleckých tak povrehních a nevyvinutých, jako jsou naše. Jak snadno a rychle je hotova frase: Už jsme to viděli; stále je to totéž a stejné! Vskutku V. Radimský nepatří ke skupině neklidných nervosních hledačů novinek v motivech a for- maci. Nemá opravdu ambice objevovatse denně pětkráte vždy v kabátě jiné barvy a ji ného střihu. Když byl jednou nalezl impresio- nistní kredo, když zahleděl se do přírody tak intensivně a citlivě, až v jeho zření hmotnosti ztratily tvrdost a barvy tak sesvětlely a sevzduš- něly, že až pobledly, pak mu stačil jedena týž malý kraj, v celku vždy stejný ve svých pláních, polich, březích, rybnících, sadech, ves ničkách, městech v dálich a skalách u moře, aby z něho vytěžoval hmotně stejné, etericky vždy nové momenty, když ne motivy. V momen- tech nechává komponovat pánaboha za sebe jeho dech mu mění před očima tvářnost kraje sluncem, vzduchem a vlhkem, a jeho uměleckou péčí je, aby momenty tohoto věčného měněn rychle a pevně chopil a upevnil pro nás na plátno. V. Radimský jistě nechce být odkry- vatelem dosud ztajených a jiným naprosto ne- známých krás; pohybuje se v nevelkém kruhu postřehů a pocitů, ale chce najisto být okem co nejbystřejším a nejpronikavějším a rukou co nejjistější a nejdovednější. Každý jeho obraz, ale každý zdařilý i slabší, svědčí, že jeho kon- templace je vždy a jen optická. Bez morálky etiky, metafysiky. Jen tolik právě, co maliř dovede. V. Radimský zůstává si stále věren. To vše. Jeho jedinou změnu tvoří, že se na každý motiv vrhá s nově svěží silou, bez ohledu na to, zdali jej už maloval, nebo dosud ne. Patř také k těm, kteří řemeslnou, nebo, aby to lépe znělo, techniekou stránku ovládají jak náleží. Není divu, jestliže mu při tom tu onde vypadne poněkud zběžněji nebo povrchněji, neb jak byl sám asi chtěl. Výstava jeho má však hojně kusů, které v nezkrácené jeho už známě plnosti líčí kraj v bledém oparu se ztápějící, přibar- vený reflex vodních zreadel a krabatin, za- mžené dálky, hybnou plastiku terenu a těkavé stíny na něm. A tak docela bez nových ná- mětů a pokusů také nepřišel. Zkouší nyní svoji silu, dovednost a uměleckou recepci na kraji, nad nímž se rodí nebo rozvijí už drama. K idylickému tichu připojuje pohnuti bouře v dálce shrnuté v těžkých tintách, v blizku dující větrem, který zpřevracuje listí na větvích a obybá koruny stromů. Přístí výstava nepo- chybně přinese nám taková hluboká hnut v barvách a liniích v té vyspělosti a zrnitosti, jaké tanou nyní už umělci jako konečný cíl před vnitřním chtěním a zrakem.
#7 alto_textblock #7
tektur. Barvy na nich visí jako těžké draperie. kornaté a nořicí se do smutných tonin. Jedním slovem: zde se objevuje umělecké nadán zvláštního, silného ražení, nelísavé, ba skore drsné, ale měkké ve své zasmušilosti a s hle- dem širokým, nic malicherným — umění citové nutnosti. Mohou-liž počátky býti slibnější ? ve »Slavie«, klub společenský, vyžádal s v Rudolfinu pohostinství pro soubor karikaturi- sty M. Jossota a policejní censura, která odstra- nila z rámů dva nebo tři listy, velmi trefně na- pověděla, jak dlužno se na většinu dívat. Jsou to dlouhé řady kreseb pro L'assiette au beure jejichž tituly poví vám přesně, oč jde a kam kreslič míři a bije: La pudeur; L'honneuri L'éducation; Cireulez, La Médiocratie, Respect, tituly velmi vážných a někdy i krásných insti- tucí a pojmů morálných, jenom že M. Jossot se zlostnou ironií ukazuje všude jen jejich rub a je jich hypokrytní negaci. Bohužel, že při tom není ani jemný ani duchaplný. Je jako jeho linie hrubá, těžká, ledva se hýbající. Křiči a hlo- mozí jako vyvolávač na trhu před krvavými moritaty, ale nezláká a nepřesvědčí. Jeho pamfletistní dovednost není věru v alná. Snad je M. Jossot dobrým republikánem a přesvědčeným liberálem, snad je proniknut přesvědčením hu manitním, všechno to je spiš nežli umělcem Aspoň v těchto cyklech, kde je vše podle ša- blony tupé a jednotvárné, kde jsou schematické zjevy kreslené neživou linil. M. Jossot má pravdu; fakové karikatury nejsou níčím bez legendy, beze slovního prů- vodu, doplňku a výkladu. Nechce teď ani se znát k jiné karikatuře. Vyložil někde pojem a úlohu karikatury, jenom že theorie, kterou vykládá, jes arci jenom jeho theoril, theoril totiž jeho vlastní karikatury. Podle něho touto »deformaei bytostí a věcí, obnažujeme ohavnosti a stavíme je na pranýř tím, že je zpodobujemě rysy zkroucenými a znetvořenými, až je z toho úzko. rysy, jež znásilňují sítnice a vtiskují se nesma- zatelně v mozkovou tkáň.« Ale to vše musí bjt provázeno výkladem, není-li však ten saty- rický, nechce-li povalit jakou instituci, pak zů- stává kresba karikatury pouhou illustraci. Za- jistě je karikatura vždy účelným uměním; ne- existuje sama sebou, nýbrž jen ve spojení s objektem, který komicky nebo ironicky zpo- tvořuje a do kterého třeba i bije. Chee se- směšniti objekt, aby rozveselila subjekt, anebo také chce napravit, na lepši cestu přivést předmět své satyry. Avšak karikatura ve smyslu Jossotově je pouhým pamfletem kreslený m, který žije chvilku z nehorázného přeplnání, nadsazování a hlavně zkrucování. Umělecké ka- rikatuře rozumíme jinak. Vychází na lov z přiznačností a slabosti lidskou, vytahuje je na povrch, činí je každému viditelnými a nápad- nými, ale nechává i při nich člověka na živu a její výtvor je s to potěšiti vysměvače i jeho oběti. Nežli M. Jossot dospěl k nynějšímu pře- svědčení o revolucionářském poslání karikatury. byl víc karikaturistou umělcem, který velmi ukrutně a bezohledně, zároveň však vtipně se svými objekty zacházel. Jeho vtip leží v čáře, v ob- rysu kaligrafického stylu, v tom, jak vše pře- vádí na komický ornament. Můžete to viděti ve výstavě v »Hráči na kulečníku«, v »Komorní hudbě« nebo v oné mondainí sylíidě, jejíž profil je v vtipné harmonii s kroucenými liniemi bílé židle thonetovské. Zde má Jossot svoji mluvu a nikde jinde, nejméně pak už v tušovaných krajinách. jež by ani bez H. Riviěra nebyly vznikly. Karel B. Mádl
#8 alto_textblock #8
o
#9 alto_textblock #9
*
#10 alto_textblock #10
Školská hlídka.
#11 alto_textblock #11
rodních školách zařízeny jsou školní kuchyně. v nichž dívky přes poledne vaří si obědy, jež společně pak pojídají. Potřeby dodávány jsou dobročinnými spolky. Předsudky proti školním buchyním napro sto již zmízely a obce nebo spolky rády přispl- vají k jich zařízení. Vyučování je dosud sice dobrovolné, ale přihlášek je napořád tolik, že není možno všem vyhověti. Dívky zvykají brzy pečlivosti i čistotě a projevují záhy veliký zájem i porozumění pro zajímavý a přece vysoce prak- tický předmět. Samozřejmo jest, že vyučování to má i značný vliv na sesílení mravnosti a že napomáhá zvykati k příští důležité povinnosti životní. Je rovněž nepopíratelno, že takováto ele- mentární průprava může důkladnější vzdělání v uzrálejším věku poskytované, silně podporo- vati. Kdekoliv školní kuchyně byla zařízenu. všude záhy vznikly kursy pro továrn dělnice, jimž jmenovitě tam se daří dobře. kde majitel továrny hradí útraty a kursem spojené. Je tedy nesporno, že hospodyňské školy svrchu vylíčeného typu jsou s to mocně napo- máhati k praktickému vzdělání budoucích ho- spodyň. I jest tedy potřebl, aby co možno všechny dívky výhod školy hospodyňsk použiti mohly, což se může státi, bude-li vy- učování domácímu hospodářství nu dívčích školách předmětem povinný m. Třeba že naše sociální poměry dosud ne- jsou tak industriálního rázu jako v Německu zvláště v Prusku, přece i u nás čím dále tím více charakter průmyslový je na postupu a při- rozeně přibývá dívek, které nynějším způsobem sociálního života jsou rodinné výchově odcizo- vány a jimž nedostává se dobrodiní, aby mat- kami svými v domě otcovském pro úkol hospo- dyně řádně vychovávány byly, jako se dělo dobách dřívějších. Dána-li je tedy již dne v Německu otázka, za jakých proposicí dalo by se zavěsti vyučování domácímu hospodářstvi na školách dívčích povinně u nasvědčují-l všechny zjevy poslední doby tomu, že co nej- dříve vyučování domácímu hospodářství při kuchyních školních bude uzákoněuo, není tim sice ještě řečeno, že by také u nás napbřáda ihned ke zřízení školních kuchyní mělo se při- kročiti, ale dán je tak nicméně silný popud, aby v kruzích paedagogických, zvláště žen- ských o této otázce bylo vzhledem k našim poměrům uvažováno a objevuje se tak potřeba, aby co nejdříve u nás při některých měšťan- ských školách větších, zvláště průmyslových měst školní kuchyně a hospodyňské kursy zaří- zeny byly. Zkušenosti nabyté dobře pak poslouží k příznivému rozřešení této zajisté důležité vý- chovné otázky, která stává se i v našich po měrech silně nalehavou.
#12 alto_textblock #12
F. V. Moravec.
#13 alto_textblock #13
Osobní změny u společnosti státni dráhy.
#14 alto_textblock #14
žením)
#15 alto_textblock #15
Ocetek v Týnci n. L., Jos. Pliška v Libšicích, Fr Podzýmek, Lud. Pokorný v Pardubicích, Jos. Proček v Královu Poli, Jindř. Prorok, K. Ricker v Č. Tře- bové, Rud. Romováček v Blažovicích, Jos. Siruček v Č. Třebové, Konst. Štěpán v Chocni, Jos. Strnad ve Znojmě, Jos. Svoboda v Okříšku, Jul. Tesař ve Vídni, Dan. Tlustý v Chocni, Bedř. Veselý v Uher- sku, O. Vogl v Lovosicích, Mich. Vystavěl, Fr. Va- lášek ve Vídni. Jiří Vojnar v centrále, Bohusl. Zejda — staniční expedienti Boh. Ambros v Olo- mouci, Jos. Hák v Brně, Jan Hladík v Libni, Václav Kličpera ve Václavicích, K. Rössler v Lanškrouně. Otto Škarohlíd v Sudoměřicích, Ad. Souczek v Novém Městě n. M., Jos. Svoboda, Karel Syrový (správe stanice ve Volovicích), Ad. Unger v Praze; — asi stent Alois Vrba (službou u česk. obchod. drah); — staniční expedienti (se současným jmeno- váním asistenty) Jos. Bašek (správce stanice Podbabě), Jos. Brychta, Eug. Jaksch v Minkovicích Václav Jahn v Krásném Březně, K. Kaplánek v Libni Václav Kratochvíl v Karlíně, Jan Krejčí, Jan Krišto v Pečkách, Jindř. Pavlásek v Zásmukách, Fr. Pavlik v Kouřimi, Rud. Pisařik v Brně, Al. Plegel v Uher Hradišti, Vil. Podhajský v Brně, Ant. Prášek v Nym burce, Ferd. Sadravetz v Lanškrouně, Ferd. Schla- gorský v Kralupech, Václav Stummer v Lovosicích Jan Verosta v Praze, Josef Dvořáček v Bolehošt Dom. Holub v Uhersku, Jos. Hoyer v Libochovicích Jul. Matousch v Kralupech, Jindř. Vávroch v Hrobcích Osobní přídavky byly zvýšeny: gener inspektorům Janu Klímovi, Frant. Nehasilovi; — ústředním inspektorům Gust. Janotovi, cís. radovi Lud. Ruthovi (dopr. přednostovi v Praze): — vrch nímu inspektoru A. Rudolffovi v Bubnech. Osobní přídavky dostali: vrchní inspek toři Jarosl. Čermák ve Vídni, Václ. Horyna v Praze Bohd. Svoboda v Brně, Olak. Kazda, Frant. Pavlov ský; — inspektoři Kar. Hofmann v Bubnech, Karel Lahola v Brně, Ed. Tesař a Frant. Tesař v Praze. Jos. Vamberský v Kolíně. Jos. Zelený v centrále - Kar. Lezo ve Vídni, Ad. Schneeberger v Praze; — strojní nadkomisarové Jiří Chocholouš a Jos. Kle- pelář v Praze; — vrchní revidenti Jul. Pračka Praze, Kar. Leihanec a Jos. Tuma v Brně, Alois Ně- meček a Ant. Svoboda v centrále: — nadoficialové Jan Bořický v Praze, Rud. Březina v Náchodě, Kar Foydl v Ústí n. L., Ad. Glaser v Ouvalech, Hi. Kč- nigsbaper a Jan Marek v Praze, Fr. Nekoksa v Dol- ních Beřkovicích, Ant. Pejčoch ve Vídni, Petr Sched v Týništi; — želez. tajemník dr. Arnošt Mádl, před nosta kanc. v centrále ve Vídni; — vrchní revi denti Em. Baugut a Boh. Prchal v Praze, Jan Ka- prál v cenírále. Jmenováni byli: dopr. kontrolorem Jan Wacker hauser, vrchní revident v Praze; — revidentem Kašp. Fenzl v Praze; — asistenty staniční expedienti Ign- Bárta v Kyjově, Jos. Benda v Brně, Jan Finger Bečvárech, Jindř. Galle v Praze, Jindř. Skalicky v Heřm. Městci, Václ. Jirout v Újezdě, Mart. Prachai v Uher. Hradišti, Václ. Stradiot v Opočně.
#16 alto_textblock #16
Sportovní věstník.
#17 alto_textblock #17
Athletika a sportovní hry. ** Vánoční footbalI. Belgický Daring porazil 25. t. m. v Lille Olympique Lillois 3 : 2. — V Německu hrála francouzská a holandská muž- stva. Cerele Athletique de Paris utrpěl porážku o Gladbachu a druhého dne hrál jen nerozhodně se Spiel- u. Sport-Schalke 2: 2. — Úspěchy klidila mužstva holandská. F. C. Wilhelmina z Hertogen- bosch (jeden z posledních kluhů východního oddě- lení holandské »ligy«), porazilať B. V. Gelsenkirchen 4:1 a Dortmunder F. C. 610. Hercules z Utrechtu (tuším že poslední klub západního Holandska) hrál 1:1 s Köln 1899 a poražen od Duisburgu O: 1. Dortrecht (DFC) porazil v Hamburku Victorii 7: 1 a Altonu 93 4:2: Winschoten porazil v Brémách Lloyd 5:4 a podlehl proti Bremer S. C. 1: 6. — Špatně pochodil Curych, poražen od S. V. Frankfurt 3 : 2 od S. V. Wiesbaden 7:1. — I. F. C. Pforzheim v. F. C. Hermania ve Frankfurtě 8:1, v. Kickers ve Štutgartě 1:0. — V Mnichově porazil Phönix z Karisruhe Bayern 7:1 a Turnver. 1860 7: 1. Ale mania z Cách si vyjela do Antverp pro porážku Beerschot A. C. 2 :3. ** Český výbor pro hry olympick má zejtra o 8. hod. več. schůzi v hotelu »U čer ného koně«.
#18 alto_textblock #18
Automobilism ** Č. K. Motocyklistů koná zejtra (v pon- dělí) o 8. hod. več. v klubové místnosti výborovou schůzi za účelem přípravy valné hromady. ** Soutěž malých nakladních auto mobilů uspořádá v prvním čtvrtletí nastávajícího roku Auto, podle něhož malý nákladní vůz bude stroj prostřední síly 8, 10, 12 a na nejvýš 14 koň ských sil, schopný k dopravě nákladu 400 —1200 k v průměrné rychlosti 18—30 km (s plným zatl-
#19 alto_textblock #19
hující umělecky provedené obrazy vkusně zarámo vané, jde jediný pochvalný hlas mezi obecenstvem ji navštívivším. Výstavy tyto koná klub každoročně i budou zajisté příští výstavy obsahovati ještě vy- branější exposic
#20 alto_textblock #20
Z úřadních zpráv.
#21 alto_textblock #21
Osobní z Moravy. Jmenováni byli od finančníh ředitelství zemskáho pro markrabství moravské: of- ciálové Rud. Ullrich a Frt. Zügner celními revidenty, asistenti V. Müller a O. Schenk celními oficialy, tit. respicient Jos. Schiller celním asistentem; u finanční stráže vrchní respicienti Ant. Růžička, Boh. Cigna. Vojt. Heger a Gust. Strommer, dále respicienti Frt. Foit, Jos. Putner, Ant. Krampl a Frt. Brož jmenováni komisary 2 tř. Místa učitelská ve školních okresech kolínském: říd. učitele v Horních Krůtách správce školy ve Štítarech, obou s nábož. způsobi- lostí; učitelky 1. tř. v Radimi, učitelů 2. tř. v Dra- hobudicích, Maloticích, Horních Krůtách, Červených Pečkách a Velímii hořovickém: katechety na měšťanské chlap v Hostomicích Žádosti od 27. prosince. Nová pošta otevřena bude 1. ledna v Chynav v okresu kladenském. Posel docházeli bude denně na poštu a nádraží ve Staré Huti
#22 alto_textblock #22
Hlasy z obecenstva. Hygien.výst. Vídeň,1906. Stát.cena a čest dipl. k zl. mnedailli chinové vino se žele- zem. Ke koupi v lék. v lahy. 1/2litr. pok 2.60 a ilit. po K 4.80. 19712
#23 alto_textblock #23
SERRAVALLO
#24 alto_textblock #24
1.a
#25 alto_textblock #25
pive
#26 alto_textblock #26
„avo vaři Steyskaliv pivovar na Sníchovi.
#27 alto_textblock #27
Velectěné dámy, račte žádati
#28 alto_textblock #28
1. ČÍSLo NOVÝCE PAŘÍŽSKÝCH MOD NA UKÁZKU.
#29 alto_textblock #29
Zašle je na požádání Váš knihkupec neb administrace „Nových Pařižských Mod“ v Praze, Celetná ul. č. ll n. 24665
#30 alto_textblock #30
Muiracithin. Četní lékaři a professoři upotřebují při předčasn slabosti na základě jimi docílených dobrých výsledků
#31 alto_textblock #31
MUIRACITHIN- Tento jest neškodný a nejedovatý, tudíž bez kaž- dého vedlejšího účinku a možno zaznamenati mnohé jisté účinky jako nervového tonika pro muže. Muiracithin vyzkoušen jest vědecky na předních klinikách a doporučen od mnohých vynikajíc. lékařů. K dostání ve všech lékárnách na lékařský předpis. Brožuru zasílá zdarma a frankot Hlavní sklad pro Rakousko-Uherské nocnářství Lékárna „U jelena“ ve Vídni, Westhahnstr. 19. Továrna: Obchodní společ. Noris, Zahua spol. v Berlině C. 2. 22894
#32 alto_textblock #32
Pozvání ku předplaceni
#33 alto_textblock #33
na první čtvrtletí
#34 alto_textblock #34
XXXXVIII. ročníku
#35 alto_textblock #35
e
#36 alto_textblock #36
Zdali pak jste si kdy všimli tu onde ve skříních výkladních mezi reprodukcemi a všeli- kými rukodělnými malbami oněch divných, zvláštních, skoro bizarních akvarelů, pohledů do pražských ulic a náměstí, před nimiž se lidé zastavovali, vrtěli trochu hlavami, alo přece o nich neodcházeli lhostejni? Byly těžkého tonu, neuhlazené a nejnápadnější u nich bylo, že malíř nebe, lehkými tony nanesené, pokrýval ne- pravidelnou síti tužkových čar, jako tkání pa- vučiny. Zdálo se to býti jen nápadnou schvál- ností, ale ostatní práce maliřská a umělecká měla vždy tolik známek opravdovosti a sou středěné vážnosti, že bylo nutno i v oné zdán- livé bizarnosti předpokládat účelný prostředek malířský, a byl jím také: mladý umělee chtě tímto poněkud mechanickým prostředkem zvýšit dojem chvějnosti a neurčité hmotnosti nebe- ského pozadí svých architektur. Nyní toto mladé umění můžete pohodlněji a šiřeji seznat na místě důstojnějším. Nese jméno J. Vaice a má titul Staré Prahy. Nelze je porovnati se žádným známým prospeklistou. neboť se liší od nich ode všech svojí subjek- tivností. To je umění, které hluboce prociťuje, co jiní pouze vidí, které prožívá starobylosta malebnost města, které nalezá srdcem, co jiní hledají očima. Vaicovo mladé umění musí být s radostí počítáno k našim svéráznostem a oso- bitnostem. Už tím, že nese v sobě mnoho spon- tanního, že jeho přichmuřenost, těžkomyslnost vykládá se jakoby v tragickou monumentálnost. že, bez literárně historiekých reminiscenei, do- vede na nás přenést tušení minulé velikostia atmosferu v dálce hlučících bouří. Praha před očima Vaicovýma vyrůstá z dneška do téžkých smutků romantiky, ale nerozplývá se v jejich slzavosti a vzdychavosti. Je stále robustní a skoro hrozivá. Vzor melancholii je tu zdraví podkladem. Měli jsme a máme dost malítů Prahy; básníků Prahy mnohem míň a právě k těm patří J. Vaic. Kdyby psal veršem, co maluje jsem přesvědčen, že by nalezl ohlas hlasatele takové, až by jej znal a cit jeho cbá- pal každý. Ale malíř? Ten množství jen něco představuje, mluví však jen k pramálo srdeim. Je-li, jak se praví, J. Vaic samoukem,to jest vlastním pěstitelem a disciplinovatelem uměleckých pudů a nadání, (asi tak jako jsou všichni básnici, pak už tím je zjevem pozoru- hodným. A tím pozoruhodnějším, že pro vlastní malebné cítění nalezl také vlastní formu a vý- raz. Vidí veliké souhrny a celky, vidl ulice budovy v jich tajemné ústrojnosti, vidí je v je- dnotu spjaté a v této jednotě vyciťuje detail ve zvláštní poměrnosti celku, v němž sedí a k obrazovému útvaru, jejž oživuje. »Staroměstská radnice« vážná, skoro pohádková, sedí měkcea chmurně zároveň v sametovém ovzduší; »Pohled s mostecké věže« je seživotněná malebnost, »Sv. Vít« vrší svoje hmoty v podobu tragického fan- tomu. To vše vyrůstá a srůstá v celek ze zdán- livě divoké a bizarní spleti křivolakých linií, které nedefinují, nýbrž suggerují, které jsou bybné a pronášejí se o tajuplném životě archi-
#37 alto_textblock #37
Povinné vyučování domácímu hospodářství na školách dívčích Poslední dobou mnoho se uvažuje o re- formě vzdělání dívčího. Vedle silného směru. který se vyznačuje snahou rozmnožiti a zpevnit vědní obor ve východě dívěí, hlásí se k životu i směr praktický, nesoucí se k tomu, aby dívce opatřila již národní škola potřebné základy praktických dovedností a zručnosti, jichž bude potřebovati příšti — hospodyně. Otázka zave dení obligatního vyučování domácímu hospo- dářství na školách divčích stala se zvláště ča- sovou v Německu, kde získáno v tomto oboru již mnoho cenných zkušeností praktických. Mi- nisterium vyuč. v Prusku prohlásivši nedávno. že chce zřizování hospodyňských škol všemožně podporovati, poněvadž úslavy ty se výtečně osvědčily a jsou pro méně zámožné stavy pra- vém dobrodiním, ukazuje zvláště k výhodám, které ze zřízení škol těch plynou dívkám z děl- nických a chudších měšťanských tříd. Dívky z těchto kruhů vyhledávají rády práci továrni. která jim popřává pravidelně více volného času, jehož jim zaměstnání v domácím hospodářství poskytovati nikdy nemůže. Divky středníc stavů nuceny jsou vzhledem k zvýšeným ži- votním požadavkům oddávati se obchodu úřadu, a matky tříd »vrchních« moderním spo- lečenským a i spolkovým životem čím dále tím více odváděny jsou od krbu domácího, že ne- mohou se tak plně o praktickou výchovu svých školou povinných dcer starati, jak bylo by třeba. Tyto poměry zaviňují nejenom, že přemnohé divky vstupují v manželství, aniž si osvojit mohly práce a povinnosti dobré hospodyně, ale zapříčiňují také, že čím dálo tím větší je ne- dostatek řádných a zručných pomocnic při do- mácím hospodářství. Stav ten mohl by snadno miti za následek rozvrat života rodinného, proto tu, kde rodina ve výchovném úkolu ne- činí zadost, měla by zakročiti škola. Namitá se sice, že dívky škol obecných a měšťanských jsou ještě tuze mlády, aby s trvalým úspěchem mohly o domácím ho- spodářství poučovány býti, ale praxe nabytá dosavadními hospodyňskými školami, které na př. pro tovární dělnice byly zřízeny, poučuje, že právě ony mladé dělnice, které by nejvíce škol hospodyňských potřebovaly, o vzdělání v hospodářství naprosto nedbají a školám se vyhýbají. Nezbývá tedy než vyučování důleži- tému tomu předmětu zařaditi do posledního, povinného ročníku školy národní. Způsob ten se znamenitě osvědčil zvláště v Kasselu jest v mnohých jiných městech s úspěchem následován, a to tím způsobem, že při ná
#38 alto_textblock #38
V úřadnictvu dále postoupili do vyšších stupňů služného v IX. třídě služební stavební adjunkiti: Josef Fanta, Jindřich Rybák a dr. Bedřich Steinet v Praze, B. Herrmann v Ústí n. L., dr. Václav Kopřiva ve Vídni, Bohumín Skalský v Uher. Brodě, V. Winternitz v Novém Městě nad Met. — Adjunkti: Jiří Bažánt, Frant. Dražil. Karel Hof, Josef Kauders, Josef Kruis, Vojtěch Müller a Antonín Roháč v Praze, Josef Benešovský, Joseí Bohata, Alois Brachtl, Frant. Burian, Lubomír Čáp ve Veltrusech, Karel Cermák, Antonín Čižinský (před- nosta stanice v Černčicích), Karel Dostál, Ludvík Hladik v Bubnech, Jakub Hrubý, Josef Jelínek (před nosta stanice v Moravanech), Ed. ryt. Pelhřimovský (přednosta stanice v Uhersku), Jar. Pírník (přednosta stanice v Lihochovicích), Karel Prokeš, Josef Radouš, Karel Rajlich, Em. Reindl (přednosta stanice v Bran- dýse nad Lab.), Frant. Sedláček, Karel Skokan, Jan Svítil, Josef Syrový v Olomouci, Kamil Tichý, Václav Vranovský, Josel Weinstein v Kolíně, F. Weissen v Podmoklech, Jan Vondráček v Chocni. — Sta ve bn adjunkti: Frant. Aulehle, Jar. Grüner, Jan Kodeš v Roudnici, Josef Konirza, Rudolí Mikuláš v Praze Frant. Pitra v Kralupech, O. Veletovský, Jan Železný — Strojní adjunkt František Křížek v Praze — Adjunkti: V. Casanova, Eman. Červenka, Boh Hofmann, Drahomír Šicha a H. Zelinger v Praze Václav Cejp v Kralupech, Karel Černík v Bubnech Václav Čochnař. Robert Čtvrtečka v Novém Měst nad Met., Antonín Hlavsa v Bubnech, Karel Holub. Josef Jarosch v Toušeni, Josef Jirgl (přednosta stanice ve Velvarech), J. Kocian, Ot. Kodytek, Josef Králik v Zásmukách. Josef Kramář v Brně, Josef Lindnen v Bubnech, Frant. Mandaus v Lovosicích, Aug. Ma- tějka v Olomouci, Aotonín Maltouch a Josef Moravee v Pardubicích, Josef Nezval v Libochovicích, Jose Novák v Moravanech, Frant. Pazourek, Mat. Peřina v Brandýse nad Lab., Frant. Písař v Luhačovicích, Aug. Polák, Václav Přibyl v Plaňanech, Vinc. Režný, Frant. Riess v Bubnech, Frant. Rojar, Jak. Schneiden v Lanškrouně, Bedřich Šmejkal v Ústí nad Orlicí. Jan Šourek v Brně, Jaroslav Stancl, Josef Štěpán (správce stan. v Selci), Ant. Svoboda v Terezíně, Jan Vymetal ve Štětí, Rud. Zabálka v Pardubicích; — kancelisté Mat. Killmayer a Kar. Picha Praze (oba zároveň jmenování adjunkty); — s ta- veb. adjunkti Ferd. Hrbek v centrale, Ed. Vo- sátka v Lovosicích; — stroj. adjunkt Kon. Koref v Pardubicích; — adjunkti J. Assmann, Ant. Čermák, Václ. Chotek, Jan Elišák, Hugo Flat Bedř. Horčík, Jarosl. Líska, Jan Macek, Ad. Menzl, Ed. Nowak, Ed. Petržilka, Rud. Šimeček, Jaroslav Trnka, J. Werberger, Frant. Vocásek, Emil Zahrádka Maur. Zajíc a Váci. Zedník v Praze, Eug. Bělohlávek v Bubenči, Rud. Casanova v Č. Brodě, Lad. Čermák v Ústí n. L., Ant. Chaloupka v Kolfně, Jan Došla v Pečkách, Vojt. Elirhardt v Lovosicích, Ant. Feik v Týništi, Váci. Forster v Pardubicích, G. Hofbauer v Cerhenicích, Jos. Hrachovina v Brně, Jos. Hruška, Lad. Hubeniak v Kostelci n. Lab., Boh. Jaroš, Jan Jiráček v Bubnech, Kar. Jukl ve Vys. Mýtě, HI. Kabr- hel v Brně, Frt. Kohn v Libni, Jan Kettner v Ko- líně, Alois Kohout v Bubnech, Frt. Košťál v Brně Ferd. Kraut v Čermé—Jelení, H. Krejčí v Rapoticích, F. Löbel v Podmoklech, Jos. Lölller v Bubnech, Frt. Ludwig v Kralupech, Jos. Marek v Libni, Rud. Mo- šovský v Roudnici, Vil. Nečas, Ant. Nechleba v Chol- ticích, Jos. Pražák v Chocní, Ad. Pták, L. Rath v Kladrubech, Ant. Riess v Roztokách, Jan Riess v Kralupech, Ign. Růžička v Pardubicích, Ed. Schneider (předn. stan. ve Zvoleněvsi), Frt. Šíp. Frt. Stanislav v Pečkách, Otakar Steger v - Borohrádku. Jos. Štolba v Kolíně, J. Sträussler v Podmoklech, Kar. Vašák a Vil. Vavroš v Brně, Frt. Vinař v ko- líně, Ferd. Zach v Kralupech; v X. třídě služební: koncipista Ant. Růžička v centrale; — stav. adjunkt Lev Holub v Ústí n. L.: — stav. a sistent Jos. Havlas v Pardubicích; — stroj. asistenti Adolí Foldstein v Ústí nad Labem. Karel Michel v Praze, Antonín Roška v centrale J. Rotter v Podmoklech; — asistenti Leopol Czuřik, Jan Karafiat a K. Staněk v Praze, Václav Benda v Kralupech. Dom. Černohous v cenirále, Vá- clav Červenka ve Vápenném Podolí, Fi. Charvát. Ant. Chramosta, Fr. Dočkal a K. Dostal v centrále Ant. Drašnar v Kladrubech, O Hanisch v Podmo- klech. Václ. Janko v Náchodě, Jindř. Jiroutek v Par- dubicích, Aug. Karásek v Brně, Jan Kilian v České Třebově, Jar. Kosina, K. Koukal. Ferd. Lesovský Č. Třebové. Fr. Lihařík v Ústí n. Orl., Emil Miláčel v Brandýse n. Orl., K. Neumann v Bubnech, Arnoš
#39 alto_textblock #39
Ve své třídě v zá- vodu na Semmering
#40 alto_textblock #40
vítězný
#41 alto_textblock #41
čtyrcylindrový lehký vůz - -- F. 14/16 HP stojí v lu- zůsní výpravě toliko -- u 9140 korun,u a. s., Ml. LAURIN KLEMENT, Eofes. Sklad v Praze, Josefské náměstí. 22781
#42 alto_textblock #42
Z cyklistského ruchu. s* Vídeň — Berlín. 20. župa něm, kolnt ského svazu, která už zahájila přípravné práce k závodu, zase v nich ustala, když předseda spor tovního výboru svazu prohlásil, že podnik takový nemůže býti svěřen jediné župě, nýbrž že by musil býti proveden celým svazem. Jisto jest, že sejde i s projektované soutěže motorových vozidel, poně vadž němečtí továrníci se k ní chovají naprosto zamitavě.
#43 alto_textblock #43
NÁBYTEK
#44 alto_textblock #44
pro úplné zařizení byto ve velkém výběru má na skladě výroba nábytku
#45 alto_textblock #45
J. DORA Jen Praha, Václavské nám. 33.
#46 alto_textblock #46
Fotografie. ** Vánoční výslava fotografická pořádaná »Českým klubem fotografů-amatérů v Praze« vykazuje zdařilé práce členstva jmenovaného klubu To ocenila jednak veřejnost, která tak četně výstavu navštívila, jednak porota, kťerá nejlepší obrazy ce nami odměnila. První cenu přiřkla jury inž. Aloisu Klímovi v Praze a to obrazu druhému v panora- matu Prahy-VII. (č. katal. 171), nazvanému »Pod- loubí v ulici Tomášské«. Druhá první cena udělena MUDru. Jos. Novákovi v Praze (č. kat 20 »Studie«). Další ceny byly takto rozděleny: I druhá cena: Gabrie! Wiesner v Praze (č. k. 232 »Známý obrázek«); II. druhá cena: JUDr. Emil Wiesenberger v Praze (č. k. 228 »Krajinka z Posázaví«): III. druhá cena: inž. Václ. Krouza v Praze (č. k. 200 »Pax«). — Konečně uděleno bylo pět třetích cen a to: I. Jaroslav Čáslavský na Smíchově (č. k. 9 »Partie ze Stromovky«); II. Adolf Vyšata na Král. Vinohradech (č. k. 238 »Máky«); III. Jan Jestřábek v Praze (č. k. 42 »U vody«); IV. MUDr. Karel Sehnurpíei v Něm. Brodě (č. k. 225 »Večer na pastvě«); V. Eduard Fuxa v Kntné Hoře (č. k. 246, diapo- siliv »Velechrám sv. Barbory«). Výstava umístěna jest v místnostech dívčí měšťanské školy nové u sv. Vojtěcha ve dvou místnostech a uzavřena bude dnes v neděli o 4 hodině odpolední. »Navštiviti ji lze o 9. hodiny ranní i přes poledne. Vstupné 30 hal. za osobu. Obšírný katalog zdarma. O výstavě, obsa-
#47 alto_textblock #47
NARODNICE LISrů.
#48 alto_textblock #48
Na „Národní Listy“ ranní a odpolední předplácí“ se v Praze v administraei
#49 alto_textblock #49
2K 6K 2 K 50 h 7 K 50h
#50 alto_textblock #50
na měsíc . . . . . . . . . na čtvrt leta . . . . . . . a deojí donáškout na měsíc . . . . . . . . . na čtvrt leta . . . . . . . Ve fillálkách pražských
#51 alto_textblock #51
2 K 30h Sh 2b
#52 alto_textblock #52
na měsíc Jednotlivá čísla ranní prodávají seza „ odpol. „ „ a Ve flálkách venkovských s dvojí zásilkou: s jednou zásilkou na měsíc. . . 3 K 20 h . . 3 K 80h na čtvrt leta . 9 K 60 h . . 11 K 40h Jednotlivá čísla ranní prodávají se za 10h 3h „ odpol. „ „ Na venek poštout v Rakousko - Uhersku: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 20 h na čtvrt leta . . . . . . . 9 K 60h s dvojí zásilkou: na měsíc . . . . . . . . . 3 K 80 h na čtvrt leta . . . . . . . 11 K 40h Dále předplácí se čtvrtletně s jednou zásilkou: do Německa v. . . . . 12 do Ameriky, Francie, Švýcarska, Italie, Belgie, Turecka, An- glie, na Černou H- ru, do Bulharska. Rumunska, Rusk a do Srbska .. jakož i do zemí nále- žejících světovému spolku pošt. odd. B. . . . . 21 Předplatiti se lze každým dnem, avšak předplatné zakončiti musi po- sledním dnem v měsici. Předplacení na odpolední vydání zvlášt se nepřijímá, P. t. pání předplatitelé, kteří jsou účastníky che- kového a elearlngového řízení e. k. poštovní spo- řitelny, mohou předplatné zapraviti tímto řízením na čís. 21.425.
#53 alto_textblock #53
n
#54 alto_textblock #54
22873
#55 alto_textblock #55
. . . . 13 K 80h
#56 alto_textblock #56
Administrace „Národních Listů v Praze, Marisnská ul. č. 920 UI.. sn