#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
1. července 1905. Čísle 179.
#4
alto_textblock
#4
zprávu; — Erb pojednával obšírně o elu na surové
železo, jež jest nespravedlivým ochranářským clem
železářského kartelu. O uherské otázce musí dáti
vláda ochotně zevrubnou zprávu a udat opatření, jež
učinila pro všechny případy. Navrhuje resoluci, jíž
vláda vyzývá se, aby k ochraně vývozních zájmů
rakouských ječmenářů a sladařů naproti Švýcarsku
učinila potřebná opatření. Zmíniv se o textilnictvía
feho poměrech, přimlouval se za podporu vývozu.
lituje, že předloha o podporování průmyslu byla za-
držena z autonomisticko-hospodářských příčin.
Dále zúčastnili se jednání poslanci Peschka
Zázvorka, Schachinger, hr. Szeptycki.
bar. Morsey, p. ministr Bylandt- Rheidta
vládní zástupci odborní šefové dr. Rösler a bar.
Beck a odb. rada dr. Seidler.
Schrafflův návrh, aby se ustanovili tři referenti.
propadl a rokovalo se o II. skupině smlouvy o do-
bytčích nákazách.
Odb. šef. hr. Auersperg podal různá objas-
nění v té záležitosti, k níž ujali se slova poslanci
Garapich, Flondor a Peschka.
Posl. Schrott navrhl resoluci o provedení do-
tyčných smluv; — Herzmansky proti takým
smluvám s Ruskem a balkánskými státy, aby se za-
mezil všeliký dovoz dobytka z těchto zemí.
Za rokování o III. skupině »Obchodni
smlouva« posl. Marchet navrhl resoluci pro
případ, že by uherský sněm neschválil smlouvu s Ně-
meckem do 31. prosince t. r., aby postaráno bylo
aspoň o obchodní smlouvu rakousko-německou.
Ministr obchodu bar. Call poznamenal k Pesch-
kovým vývodům a Marchetově resoluci, že obchodní
politická situace vyvinovati se bude postupně a pro-
visoria, jež bude třeba uzavříti v září, budou zku-
šebním kamenem opatření, potřebných k ochraně
rakouských zájmů.
K Peschkovu návrhu byla potom schůze
skončena.
Přístí bude z ejtra o 10. hod. dopol.
#5
alto_textblock
#5
K dějinám zoologie na české
universitě.
#6
alto_textblock
#6
Otázka zoolozického Ústavu české universily pře-
Hásá se během posledních dvou let s různých stran
veskrze však útočí se na autora těchto řádků —
a to s vášní u nás ustálenou — jakoby týž skutky
a snahami svými poškozoval prospěchy university
Pozornost lalo, věnovaná jmenovanému ústavu a jeho
řediteli, jest jistě chvályhodnou a bylo by radno
aby se výkony i jiných ústavů a zařízení universit-
ních s touž bedlivostí sledovaly a srovnávaly; nic-
méně nutno pozornost věnovanou ústavu zoologi-
nkému označiti jakožto zvláštní, nápadnou a pře-
kvapující.
Zvláštní jest proto, že teprve nyní, pe čtvrt-
zlaletém trvání university české poruzuje se zařízení
ústavu a činnost jeho ředitele, kdežto dřívějšího ve-
deni a konání správy ústavní veřejnost si vůbec ne-
všímala, tím méně kritisovala.
Nápadncu pak jest pozornost nynější proto.
že vychází se stran, které se štítí podpis na své hany
kydání připojiti, z kteréhožto důvodu nebylo uzná-
váno podepsaným za vhodné, vůči veřejnosti činnost
svou obhajovati.
Překvapující konečně jest pozornost veřej-
nosti proto, že nikdo a níkdy nepátral a se nedo-
věděl, jaká jest vniterná činnost ústavu jmenovaného
a jeho ředítele, co ve vědě a pro rozkvět university
vykonal a jaké místo ústav ve světě vědeckém za-
stává. To také není předmětem řádků uěchto, jež
mají účel jiný.
Jelikož se zdá býti jistým, že nepřestalo oby-
čejné štvaní a hany kydání se strany „súčastněných“
— a nemůže býti pochybnosti, že jen ti lidé mohou
tolik a tak pečovati o vezdejší blaho ústavu a jeho
chéfa, kteří osobní neb strannický zájem maji na
celé věci — nutno neinformovaně veřejnosti střízlivě
a stručně povahu věci vyložiti. To pak lze nejlépe
vylíčením vývoje zoologické discipliny — vlastně
vzniku a osudu zoologického ústavu na české uni-
versitě.
Již po rozdělení staré university r. 1882 byla
příležitost k založení důstojného ústavu zoologického,
jako téže doby přičiněním přednostů povstaly ústavy
Iysikální, mineralogický r geologický. Pohříchu, zoo-
legií věnováno nepříliš pozornosti; pro tak zvané
laboratorium zoologické najaty ve Spálené ulici ve
dvoře 4 temné pokojíky, k vědecké práci vůbec ne-
způsobilé. Studující, kteří za takových poměrů na
vážnou práci pomýšleti nemohli, hledali umožnění
vědecké činnosti na místech jiných. Podepsaný autor.
od roku 1877 soukromý docent, od roku 1884 mimo-
řádný professor zoologie, nemaje přístupu do oné
zoologické laboratoře, musil se obmeziti na práci ve
vlastním bytě, přístroje a literaturu opatřovati si
z vlastních prostředků, což tedy bylo spojeno se znač-
nými výdaji. Studujícím, kteří tehdy vedeni snahou
v samostatných pracích ze zdokonalovati, poskytnuta
možnost ve směru tomto buď v domáenosti autorově.
buď v malé a nedostatečně místnosti na vys. škole tech-
nické. Nesnesitelné a s velkými obětmi podepsaného
spojené poměry tyto trvaly až do roku 1892, tedy
plných 10 let, kdy se podruhé naskytla vhodná pří-
ležitost, aby se zoologická laboratoř universitní změ-
nila v důstojný ústav zoologický, opatřený i perso-
nálem i dotacemi, jakýmiž vládne každý podobný
ústav universit jiných a jakými vládly zatím dále
vzkvětající ústavy jiné na naší universitě. (Zooloi
cká laboratoř odbyta byla 400 zl. dotace roční a je
diným assistentem).
Pohříchu však příležitost ona opět zameškána.
zoologická laboratoř odstěhovala se do stejně ne-
příznivých, obmezených místností na Karlově náměstí
kde v těchže poměrech, jako dříve, živořila. Bylo
tudíž třeba jiným způsobem učiniti náhradu za ne-
dostatek ústavu zoologického. Což ze stalo takto:
Když r. 1892 najaty byly místnosti pro ústav
geologický, mineralogický, botanický a geografickýv
nynějším Kaulichově domě na Karlově náměstía
zbylo zde několik místností pro účely jmenovaných
ústavů nepotřebných, uvázal se podepsaný
v držení jich, aby aspoň tak mohl sám pracovati
posluchače uváděti v práci zoologickou. Tyto „po-
věstně“ místnosti označeny jakožto „ústav pro zoolo-
gii a srovnávací anatomii“. Podepsanému nedostávalo
se v té době ani síly výpomocné, ani příspěvků do-
tačních, ač nával studujících byl značný. Teprve o
r. 1895 dána tomuto „ůstavu“ provisorní dotace
400 zl. na 3 léta a rovněž provisorně ustanoven
assistent na 3 léta. Neboť ústav jmenovaný byl po-
kládán toliko za prozatímný. Jinak však v místno-
stech tak nepříznivých byla práce možnou jen z
příznivého osvětlení v určitých dobách denních a to
ještě jen z jara a v létě. Nemožnost vyučovánía
vědecké práce v poměrech tak zbědovaných přiměly
podepsaného, že si r. 1898 vymohl najetí mísinost
nových, prostornějších v Lazarské ulici. Ovšem ale
pro dokonalou výbavu ústavu bylo daleko. Požadav-
kem každého, velké university jako jest česká, dů-
stojného ústavu zoologického jsou: 1. prostornéa
světlé místnosti; 2. obsáhlá odborná bibliotéka; 3.
co možno dokonalé sbírky pomůcek vyučovacích, prae-
paratů, modelů, diagramů atd. a 4. dokonalá výbava
optických a pomocných přístrojů. Toho všehr dostá-
valo se i zoologické laboratoři i ústavu pro zoologii
v míře nejskrovnější, neboť dotace stačily sotva na
udržování a doplňování dosud iiž existuiícího. Chu-
#7
alto_textblock
#7
doka prostředků vyučovacích nejlépe se jeví dle in-
venláře počátkem roku 1902, kdy čílala biblictéka
pouze 178 čísel, což jest zajisté počet nezměrně ne-
patrný u porovnání s knihovnami obyčejných střed-
ních škol. Bez bibliotéky podepsaného vůbec by ne-
bylo možno v ústavu pracovati. Sbírky praeparátů ob-
nášely té doby 553 čísel a nepatrná byla také výbav
optických přístrojů (8 mikroskopů), ač počet student-
stva vzrůstal do sta.
Neméně nepříznivými byly poměry tyto i v zoo-
logické laboratoři a nejžalostnějším zjevém bylo, že
se pro sbírky obou „ústavů“ zakupovaly tytéž před-
měty, mnohdy za drahé peníze, jako kostry, lihově
praeparáty, mikrotomy atd. Což se opětovalo i ve
knihovnách. Vůbec dva zoologické ústavy se zvlášt-
ními výbavami laboratorními, se zvláštními knihov-
nami, zvláštními sbírkami a rozdělenými, tudíž ma-
lými dotacemi, byly pro naši universitu luxem, jakýž
nemá ani universita ve Vídní,*) ani veliké univer-
#8
alto_textblock
#8
*) Mluví se sice o 2 ústavech zoologických na
universitě ve Vídni, protože jsou tu 2 professoři řádní.
Avšak ústavy ty mají vše společné, sbírky, knihovnu.
instrumentarium, jen laboratoře jsou oddělené.
sity zahraničné v Berlíně a Lipsku a vůbec university
ve Francii, Německu a Anglii, jak jest obecně známo.
Vyučování a vědecké práce při bývalé rozhára-
nosti obou institucí nemohly prospívati a neprospí-
valy, o čemž nelze se rozšiřovati. Že poměry takové
byly provisorní a že na dále nedaly se udržeti, bylo
samozřejmým, zvláště že ústav pro zoologii a srovná-
vací anatomii musil se od svého počátku považovati
za provisorium. Proto nemohlo se dále počítati s trvá-
ním obou malých, nedostatečně dotovaných a cha-
trně vypravených tak zv. ústavů. Příležitost k sjedno-
cení jich naskytla se r. 1902, aby tak vyučování z0o-
logie dospělo z dosavadního provisozního stavu do po-
měrů definitivních a zdravějších a aby nově povstalý
ústav zoologický důstojně se mohl řaditi po bok od-
povídujícím ústavům jiných universit rakouských a
zahraničných.
Poďepsaný nemohl tedy zrušiti a nezrušil žádnou
professuru, jak nesvědomitě se namlouvá veřejnosti
Také není v moci jeho, aby sám professury rušil
neb tvořil
Pokládá si pouze za zásluhu, že uvedl v přirozen
dráhy ústav zoolozický, jednotný, jakýž měl existo-
vati již od počátku rozdělení university. Zde moho
se soustřediti veškeré discipliny se zoologií souvisící
zde za zlepšených poměrů dotačních může se práce
vědecké účastniti každý, pokud tomu místnosti a
prostředky dovolují. Následující srovnání nejlépe
může illustrovati osobní a dotační poměry nynějšího
ústavu zoologického. Zoologická laboratoř od po-
čátku svého založení až do svého konce disponovala
800 korunami a jedním assistentem. Při nynějším
ústavu zoologickém působí: 1 professor řádný, 1 pro-
fessor mimořádný, 2 assistenti, 1 demonstrátor,z
sluhové, 1 praeparátorské místo povolené, ale do-
sud neobsazené. Roční dotace 2000 korun.
Lidem dobré vůle vysvětlení toto dostačiz
F. Vejlovský.
#9
alto_textblock
#9
Úprava a kanalisace Středního Labe
a meliorace polabských pozemků.
#10
alto_textblock
#10
Krok za krokem blíží se uskutečnění veledila
úpravy a kanalisace středního Labe a rozsáhlé při-
pravné práce technické jakož i právě odbývaná po-
chozí komise a řízení vyvlastňovací jsou neklamným
důkazem, že v roce příštím zaryt bude rýč v břehy
labské za účelem započetí kanalisace řeky v trali
Mělník—Neratovice a dílčích úprav trati Hradec Krá-
lové—Valy u Přelouče. Tím započne provádění vodo-
cestného zákona říšského z 11. června 1901, kterým
v král. českém vůbec a v Středolabí, zemědělské t
perle drahé vlasti naší zvláště, zahájeno býti má ra-
cionální vodní hospodářství.
Jak obyvatelstvem polabským akt tento toužebně
očekáván jest, jest zřejmo z radostného vzrušení
klidné jinak hladiny oblasti středolabské, jež způso-
bilo přijelí zemského vodocestného zákona v minulém
zasedání sněmu král. českého, které bylo tím vý-
znamnější, že platilo ne politickému, ale národo-
hospodářskému úspěchu, jehož dosah a působnost na
rozkvět blahobytu všech tříd obyvatelstva dnes dosti
oceniti nelze.
Budeť úprava a kanalisace středního Labe dílem
chrovským, událostí epochální a z příčiny, že pro-
jekt sám pracován jest na základě získaných zkuše-
ností s ohledem na zemědělství i plavbu, slouží do-
jista projektantům ke cti, že vyvarovavše se řešen
jednostrannému jako na př. v Německu při kanali-
sování Odry atd. dovedli výtečně oba problémy a sice
prospěch zemědělský i plavební v náležitý soulad
uvésti.
Jest dnes jen na obyvatelstvu polabském, aby
hned v zápětí hledělo z podávané mu hřivny ve
prospěch svůj těžiti a nedopustilo, by jednak ne-
všimavostí a chabou podnikavostí přírodních darů
Polabí náležitě nevyužitkovalo a zvláště z čelných
pramenů štěstí a blahobytu, jež jak stavba obrovského
díla tohoto, tak objekt sám skýtati může za svou
vlastní práci a námahu nenechali těžiti živly cizi nám
z pravidla nepřátelské.
Účelem dnešních řádků jest zamědělské obyvalel-
stvo polabské upozorníti na výhody, jež z kanaliso-
vání řeky vyplývají, a včasně poukázati na kroky
jichž podniknouti nutno, aby práce, která z větší část
pro toto obyvatelstvo podnikána jest, přinesla mu
záhy náležitého prospěchu, a zároveň rozplašiti ve-
škeré obavy, které věci neznalí tvrdí, jakoby prove-
dením úpravy a kanalisace středního Labe rolnictvo
polabské, zejmena pokud lukaření se týká, nějaké
újmy trpěti musílo.
Nedá se upříli, že stěžejním bodem výnosnosti
pozemností polabských jsou louky polabské, jichž
rozloha v trati Mělník—Jaroměř páčí se na 7200 ha.
Lze pak rozeznávati luka suchá a luka mokrá, po-
třebující řádného odvodnění. Poslednější povstala vy-
mletím půdy a změnou terrainu vůbec, povstalou prud-
kostí proudu velkých vod, a prvá pro záplavy labské
nemohoucí býti jako pole uživána, avšak jsouce spod-
ními prameny s řekou ve spojení, poskytují sklizeň
sena tak výtečného, že vyjma přítočného žádné jiné se
jemu v hodnotě nevyrovná.
Příčinou téte hodnoty jest v prvé řadě okal
labský, pocházející v útvaru permského hor krkonoš-
ských, jenž do údolí labského přinášen bývá velkou
vlnou povodňovou v době tání sněhu a deštů a zvláště
též přímo ideální složení druhů travin lučních. Jest
na bíledni že každý rolník nerad by po klesnut
hladiny vodní, jež kanalisace řeky v četných místech
vyžaďovati bude, louky své proměnil v pole, nebot
nehledě k okolnosti, že sklizeň luční oproti polní pod-
míněna jest mnohem menší režií, jest sena lučního
zejmena zapotřebí k odchovu skotu hovězího, vždyt
hodnota jeho rovná se téměř mléku, a dalším faktem
jest, že krmením senem polabským u dojnic docílíme
u porovnání s jinými krmivy hojnost výtečného mléka
a velmi jemných mmléčných výrobků
#11
alto_textblock
#11
Menší pak obavy jsou c louky a pozemky polab-
ské vůbec, které poblíže zdrží při kanalisování řeky
v následku nadržení vody za účely plavebními mohly
by trpěti podmáčením. V tomto případu lze odpomoci
zřízením odpadnich kanálů a též vybetonováním
břehů, jako to Komise pro kanalisování Vltavy a Lab
při stavbě laterárního průplavu hořínsko— vraňan-
ského s úspěchem učinila.
Veškeré tyto obavy snadno pominou a na kana-
lisaci řeky příznivěji pohlížeti budeme, když sou-
časně s postupem upravovacích a uplavňovacích prae
pomýšleno bude na řádnou soustavu meliorací po-
zemků labských zejmena luk, kterou dosavadní roz-
lohu jich nejen udržíme, ale úrodnost jich, zejmena
oněch suchých, zvýšíme tím, že záplavám labským.
které dosud často v nevčas přicházely, budeme moci
dáti náležitého regulativu účelným zařízením
povodňovacím, a pokud se mokrých luk týče
řádným jich odvodněním.
V tomto ohledu důležitá otázka tato došla nále-
žitého výrazu ve vyjádření technických, zástupců rady
zemědělské pro král. české k protokolu technicko-
informativného řízení o projektu na úpravu a uplav-
nění středního Labe ze dne 7. října 1902, kde bylo
doporučeno v širším zájmu zemědělském, aby byl vy-
pracován spolu s podrobným projektem stavebním na
úpravu a uplavnění Labe povšechný projekt me-
liorační, který by se vzlahoval na veškeré plochy
v inundaci labské položené a jenž by jich řádné od-
vodnění i povodnění za účel měl. Takový projekt podá
rozhodujícím činitelům i hospodářům z Polabí bez-
pečný podklad k bližšímu posouzení národohospodář-
ského významu a důležitosti meliorací pozemků údol-
ních, které úzce souviší s upravením a uplavněním
Labe. Na základě jeho bude pak možno přikročiti k or-
ganisování vodních družstev aneb případně i společ-
ností pro stavbu kanálů povodňovacích, kdyby hlavní
kanály povodňovací neměly býti jako podnik veřejný
provedeny. Pro vypracování povšechného projektu
melioračního má rada zemědělská bohatý materiál po
ruce a pli postupujícím zaměřování celého údolí lab-
ského pro vypracování detajlních projelků dílčích,
úprav a kanalisace toku od Mělníka vzhůru opatřuje
se zároveň velmi cenný podklad k současnému vy-
řešení projektu melioračního v souvislostí s projeklem
na uplavnění
Důležitost projektu toholo vystihnul velice šťastně
nynější Středolabský komitét, který ve výborové schů-
zi své ze dne 19. června t. r zásadně se usnesl, b
generální plán meliorační jeho vlastním nákladlem a
za subvencí inieressovaných okresních výborů, země
a státu vypracován byl technickou kanceláří rady
zemědělské, jejíž odborné síly jsou zajisté k roz-
luštění téte otázky nejpovolanější. Aby pak projekt
tento nabyl náležité váhy a ocenění u povolaných
úřadů a širé veřejnosti, usnesl se výbor téhož spolku
po návrhu up. posl. Hynka Srdínky a JUDra. Ulricha.
aby při příštím mezinárodním sjezdu zemědělském.
který v roce 1906 ve Vídni konán bude, témuž před-
ložen a též radou zemědělskou království českého
hájen byl.
Zařízením řádně meliorace polabských luk nejen
že zachovány budou louky polabské v dosavadní své
rozloze, ale produktivnost jich bude zvýšena měrou
nebývalou, což dokazují nám četná zavodňovací za-
řízení luk na př. u Slatiny, průplav monfalkonský.
a timto zařízením by úprava a kanalisace Lábe byla
korunována úspěchem, který by nejen zamědělství
polabskému velký prospěch z veledíla tohc plynouce
přinesl, nýbrž i byl nehynoucím pomníkem slávy
česků vědy technieké a též vzacného porozumění pro
velikou tuto věc zemědělského obyvatelstva polab-
V. Váňa.
#12
alto_textblock
#12
skéhc.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy.
#14
alto_textblock
#14
— Cenné přiznání. O vstupu českých ná-
hradníků pp. Boh. Matouška, starosty v Ml. Bo-
leslavi a knihkupce Pira z Liberce do liberecké
obchodní komory na místa zemřelých něme-
ckých radů komorních jsme již zprávu podali.
Těžce nesou událost tuto němečtí radikálové
jich tisk prudce obořil se na německo-liberální
stranu, klada jí za vinu, že svou prudkou agi-
tací při komorních volbách způsobila, že všechny
německé hlasy soustředěny byly na jednu, a sice
německo-liberální kandidátní listinu, takže druhá
německo-radikální vyšla s prázdnem. Již ten-
kráte, tak dovozují listy německo-radikální, upo-
zorňovali jsme na to, jak nutno a takticky
moudře by jednáno bylo, kdyby se ve všech
sekcích postavili také němečtí protikandidáti, aby
se zabránilo vstupu Čecha do komory v případě
odůmrtí německého člena. Následkem zimoičné
agitace německých liberálů docilili právě Češi
více hlasů než antiliberální německá listina,a
tak se můžeme ještě dožíti toho, že během ob-
dobí ještě více českých komorních radů do siní
komorních ve vilové čivrti německého Liberee
vstoupí. Na tuto invektivu odpovídá liberecký
orgán německo-liberální obch. komory takto:
»Že pokaždé Češi vstoupí náhradníkem do ob-
chodní komory, děje se již od desetiletí, co se
vůbec Češi voleb účastní. Počet německý ch
voličů v jednotlivých sekcích není tako vý
abychom si mohli dovoliti luxus takového roz-
tříštění hlasů, aby se dostalo ještě i na německé
náhradníky. V jednotlivých sekcích musíme vůbec
napnouti už veškeré síly, abychom vůbec
většiny dosáhli, poněvadž jest nám počítati s vlaž-
ností německého voliče a především s oněmi ně-
meckými stranami, kteréž vpadávají do zad svých
soukmenovců. Právě, že při posledních volbách
postavena byla ještě jedna německá kandidátní li-
stina, vzniklo nebezpečí, že Češi dobudou
vítězství v odboru živnostenském
maloobch o du.«
Ukládáme toto cenné přiznání obehodní
komory liberecké až ke vhodnému okamžiku,
až se zase jednou, zejmena při dolování odbor-
ného školství českého bude holedbati ně-
meckou ryzostí obvodu liberecke
komorní jednoty, až se s vrozenou ně-
mecko-liberální zpupnosti bude mluviti o mizivé
nepatrnosti českého živnostenstva a obchod-
nictva, jež překonati bylo možno toliko s na-
pjelím veškerých sil . ..
— S naši zprávou o novém dívčím — klá-
šterním gymnasiu na Král. Vinohradech není
velebný denník páně Kotrbův spokojen. Diví se,
že prý nemáme jiných a důležitějších starostí,
než burcovati českou veřejnost v
této záležitosti. Česká veřejnost by za mnoho
nestála, kdyby ji bylo třeba zvláště burcovati
vůči tomuto grotesknímu zjevu ve tmářské pae-
dagogice. Ženské gymnasium s jeptiškami jako
professorkami, toť tak příšerné změtení nej-
modernějšího zjevu ve feministickém ruchu
s nejtužším klerikálním zpátečnictvím, že tato
spřežka dvou protilehlých pólů musí českou
veřejnost sama pobuřovati až ku protestu.
Jaké pietisticko-nysterické stvůry hodlá kleri-
kalismus nadělati z českých dívek pomocí tako-
vého horendnino „vzdělávacího ústavu“? ? Co
#15
alto_textblock
#15
zamýšlí s absolventkami? Hodlá snad pyramidu
postaviti vrcholem dolů a korunovati své kato-
licko-universitní plány ještě i theologickou fa-
kultou pro ženy? Patrně scházejí k dosavadním
doktorkám světských fakult ještě doktorky
theologie, a budoucím abatyším i matkám před-
staveným stýská se po doktorském diplomu.
Jsme skutečně dychtivi na to, jak se experi-
ment vydaří. Seženou-li velebné sestry ze Sla-
tiňan na Král. Vinohradech parvu skutečně do-
hromady, potom možno říci, že klerikální skan-
dál v Čechách dospěl svého vrcholu. Komu zá-
leží na dobré pověsti českého jména, musí proti
tomu pracovati.
— Zemský výbor království českého a spor
o nápisy na výkladcích. Zemský výbor království
českého zabýval se ve schůzi své, dne 28.
června t. r. konané, stížností stavební, jež v jed-
né části pražského tisku označována byla jako
vyřízení známé otázky výhradně českých ná-
pisů na výkladních skříních, umístěných na po-
zemcích obce pražské, zemským výborem. Při-
pad, o který se jednalo, je dle nejlepší infor-
mace naší následující: magistrát král. hlav.
města Prahy povolil p. Karlu Panýrkovi, ma-
jiteli truhlářského závodu na Král. Vinohradech
za podmínek, zvláště stanovených, zřízení vý-
kladce čili portálu, do ulice vystupujícího, při
demě Víléma ryt. Kubinského č. p. 1403—II.
v Praze, v Eliščině třídě. Jednou z podmínek
bylo, že nápisy na portále, budou-li jaké po-
řízeny, budou výhradně české. Správce řeče-
ného domu požádal později městskou radu, by
od podmínky této upustila, když však žádosti
jeho nebylo vyhověno, a když i stížnost, sboru
obecních starších podaná, byla zamítnuta, po-
dal zároveň s majitelem domu, Vilémem ryt.
Kubinským, stížnost k zemskému výboru. Zem-
ský výbor, rozhoduje o této stížnosti, z rušil
ve schůzi své dne 28. června t. r.
celé řízení, o této stavební záležitosti pro-
vedené, jako vadné, shlodav, že o žá-
dosti za zřizení výkladce nebylo
provedeno řádné řízení komisio-
nální, stavebním řádem předepsané, že
k němu nebyl pozván ani majitel, ani správce
domu, a že výměr, v němž dotčená podmínka
byla stanovena, ani majiteli, ani správci domu
nebyl doručen, nýbrž pouze majiteli truhlář
ského závodu, který stavbu portálu prováděl.
Do řešení otázky, měla-li nebo ne-
měla-li obec pražská právo, stano-
viti podmínku výhradně českých
nápisů na portálu tom, zemský vý-
bor v tomto předběžném stadiu prozatím se
nepustil.
— Osobní. Pan Josef Paprstein, bývalý před-
nosta diskontního družstva při české průmyslové
bance, jmenován byl vrchním úřadníkem První české
diskontní společnosti v Praze.
— Úmrtí. V Chlebích zemřela dne 29. června t.r.
paní Františka Herštová, choť učitele, v 26. roce
věku svého. Pochována bude v neděli dne 2. čer-
vence t. r. o 2. hod. odpol. na místním hřbitově.
— Jmenování na německých školách pražských.
Ve včerejší schůzi městské rady pražské byli jmeno
vání: definitivním ředitelem obecné a měšťanské
školy chlapecké na Starém městě Lazar Margolins,
učitel na měšťanské chlapecké škole v Žatci; defini-
tivní učitelkou II. třídy při staroměstské německé
dívčí škole obecné Marie Ortová, zatímní učitelka na
obecné škole josefovské.
— K úmrtí MUDra. Rolnera, lékaře v Žižkově.
Lékaři zizkovští věnovali 32 korun podpůrné nemo-
censké sekci při Ústřední jednotě česk. lékařů zřízené,
mezi sebou sebraných, místo věnce na rakev ze-
mřelého kollegy dra. Reinera. Při téže příležitostia
témuž účelu věnoval Spolek českých lékařů 10 Ka
česko-brodsko karlínsko-kr.-vinohradsko-žižkovská žu-
pa českých lékařů 20 K.
— Oslavy památky Mistra Jana Husa. Vlaste-
necké sdružené spolky na Menším městě pražském
a Krát. Hrzdeanech pořádají k uctění památky Mistra
Jana Husa ve středu 5. července 1905 »Husův večer«
v Sokolovně pod Nebozízkem. »O Mistru Janu Hu-
sovi« promluví zemský advokát JUDr. Ant. Klouda.
»Kdo jste boží bojovníci« zapěje »Lumfr«. Začátek
o 8. hodině večer. Vstup volný. —— Beseda
»Okoř« v Praze zúčastní se v neděli dne 2. čer-
vence slavnosti odhalení pomníku mučedníka kostni-
ckého, Mistra Jana Husa v Braníku. Schůze o jedné
hod. odpol. u přístaviště malých parníků. V úterý
4. července uspořádá beseda přednášku o Mistru
Janu Husovi su Palmů« na Karlově náměstí při
úplně volném vstupu. — Dobročinná a vzděl. be-
seda »Frant. Palacký« v Praze má dnes
1. července t. r. o 8. hod. večer členskou schůzia
pak přednášku »O významu Mistra Jana Husa«
v místnosti besední v Soukenické ulici čís. 6 n. —
Tělocvičná jednota »Sokol« na Pankráci
zúčastní se v neděli dne 2. července hromadně
s praporem odhalení pomníku Mistra Jana Husa
v Braníku. Schůze přesně o 121/2 hod. v télocvičně.
Se všemi místními spolky vlasteneckými pořádá ve
čtvrtek dne 6. července o 8. hod. večer v tělocvičně
veřejnou přednášku. »O životé a působení Mistra
Jana Husa« promluví pan PhC. G. Čadek z Prahy.
Sbory přednese »Lumlr« na Pankráci. V předvečer
přednášky ve středu dne 5. července všeobecné
osvětlení. — Z Vlašimi. Ve čtvrtek 6. července
o 81/2 hod. več. oslavuje tělocvičná jednota »Sokol«
za protektorátu slavné městské rady a za spolu-
působení sboru dobrov. hasičů památku Mistra Jana
Husa. Účastníci nechť dostaví se k rozcestí silnice
radošovské a cesty hrádecké, kdež zapálena bude
hranice. »O mučedníku kostnickém« promluví pan
JUDr. Lad. Macháček, advokát na Smíchově. —
Z Dolních Beřkovic. Přednáška o Mistru Janu
Husovi, která měla se konati dne 2. července t. r.
ve Vlněvsi, z nepředvídaných překážek se nekoná.
Předsednictvo odboru N. J. S. v Dol. Beřkovicích. —
Místní spolky v Poličce uspořádají v neděli dne
2. července 1905 o půl 10. hodině dopolední před
radnicí za protektorátu městské rady oslavu Husovy
památky. Potad: 1. Shromáždění spolků v občan-
ském kroji před radnici. 2. »Kdož jste boží bojov-
níci«. Zapěje zpěvácký spolek »Kollár«. 3. Přednáška
p. Jaroslava Splítka »O Mistru Janu Husovi«. 4. P-
vecký sbor. Občanstvo se žádá, aby místo obvyklého
osvětlení vyložilo dne 2. července dopoledne do
svých oken a skříní výkladních cedule s nápisem
»Památce Husově«, jež po 10 hal. prodávati se budou
ve prospěch »Husova fondu« u p. Kaňky, p. Po-
pelky a p. Rippla v Poličce. Dne 5. července v před-
večer památky upálení Mistra Jana Husa zaplanou
na návrších pamětní ohně. — Spolek pro trvalé
uctívání památky Mistra Jana Husa v Jilemnici
oslaví výroční památku upálení Mistra Jana Husn
následovně: V neděli 2. července pořádána bude o
8. hod. večer v Sokolovně přednáška pana Č. Jos.
Lysého »O upálení a významu Mistra Jana Husa«.
Ve středu 5. července o 9. hod. večer lampionový
průvod městem. Zpěvácký spolek »Branislav« zapěje
na náměstí sbor »Válečná« od Em. Vašáka. Ctitele
Mistra Jana Husa žádá výbor, by byty své po dobu
průvodu osvětlili. — Hospodářsko čtenářská Beseda
v Něm. Rybné oslaví památku smrti mučedníka
kostnického Mistra Jana Husa dne 2. července před-
náškou o jeho životě a působení, již míti bude v sále
p. J. Píče pan Jaromir Knittl, professor jubi-
lejní reálky v Kostelci nad Orlicí. Začátek ve 4 hod.
odpoledne. — Sdružené vlastenecké spolky v Týnci
n. L. uspořádají za záštity městské rady oslavu pa-
mátky Mistra Jana Husa. V předvečer dne Husova
ve středu 5. t. m. o 8. hodině večer na náměstíu
radnice promluví p. K. H. Ošťádal, měst. tajemník
v Přelouči »O významu Mistra Jana Husa.« Po před-
nášce na Labi osvětlení a ohúostroj. — Národní
jednota severočeská vydala ve svých »Epištolách«
pro lid jako číslo 17. spisek dra. V. Novotného
Mistr Jan Hus. Cena spisku o 48 stranách s obrázky
iest 16 haléřů, poštou 20 hal. Při větších objednáv-
#16
alto_textblock
#16
kách poštovné se zmenší. Objednávky přijímá kan-
celář Národní jednoty severočeské v Praze II., Spá-
lena ulice č. 26.
— Z městské rady pražské. (Návrh na novou
vřirážku.) Pan Aorist Gunscher, redaktor v Terstu,
zaslal radě městské návrh na zavedení přirážky ze
členských spolkových lístků ve prospěch podniků hu-
manlních. Rada městská usnesla se odpovědíl, že
podobné zařízení vzhledem k překážkám technickým
nelze nyní zavésti, jakož i vzhledem k tomu, že nyní
zavádí se národní kolek. — (Slib měšťanský)
v této schůzi složil p. Eduard Hoffmann, majitel realit.
— (Silniční spojení s Bohnicemi.) Na zá-
kladě usnesení rady městské vypracoval stavební úřad
skizzy na silniční spojení z nového ústavu pro choro-
myslné v Bohnicích do Prahy a to ve dvou alterna-
tivách, přiznivějších pro Prahu, než spojení, na-
vržené zemským výborem. Rada městská usnesla se
na základě těchto skizz zakročit u zemského výboru.
u nejvyššího zemského maršálka, u referenta a u po-
slanců na zemském sněmu, aby docíleno bylo silnič-
ního spojení, pro pražské obyvatelstvo výhodného
a sice od Palackého třídy v Praze VII. a kolem pomo-
logického ústavu; most, který zemský výbor stavěti
hodlá, by postaven byl blíže k Holešovicům. — (Pro-
zatímni komunikace.) Vojenský erár poválil
po dobu stavby malostranského sběrače prozatímní
komunikaci zahradou zbrojnice za jistých podmínek.
které byly přijaty. — (Plány fortifikačních
pozemků) Schválen byl návrh p. konservátora
Heraina, požádati vojenský erár, aby stavebnímu ar-
chivu věnoval staré mapy a plány forti fikaci, bran
pražských atd. — (Darna pomník Palac«ého)
Město Kladno věnovalo z výtěžku pořádané slav nosti
obnos 300 K na pomník Palackého; vysloveny za lo
díky. — (Rukopisy V. V. Tomka.) Dědicové hi-
storiografa V. V. Tomka projevili ochotu věnovati
městskému archivu některé manuskripty zesnulého.
Vysloveny jim díky. — (Zvýšená subv once na
opravu kostela.) Usneseno, aby subvence na
opravu fresk v kostele sv. Jiří byla zvýšena na 10.000
korun, k výplatě ve dvou lhůtách. — (Stavební
záležitosti.) Panu Karlu Jandovi povolena byla
stavba Ztyřpatrového domu na nároží Kaprové a Úzké
ulice: p. V. Romováčkovi povolena stavba domu na
stav. čp. 93 a 94—II. ve Spálené ulici. — (V záleži-
tosti říční vody) předložena byla zpráva kan-
celáře vodárenské, v níž se uvádí: O příčinách špatné
jakosti vody řičm bylo jednáno hned po dokončení
stavby nynějších vodáren, a k usnesení rady městské
bylo šetření ve věci té konané svěřeno vynikajícím
odborníkům. Po rozsáhlých pokusech a důkladném
zkoumání podán úsudek v tom smyslu, že voda spod-
ní, jež vniká do studen filtračních obsahuje soli že-
leznaté a železité, jež ve styku se vzduchem tvoří
nerozpustné, jemné, okrovitě zbarvené usazeniny, kte-
ré vodu ve značné míře znečišťuji. Návrhy na odpo-
moc vyznívaly v tom smyslu, že by bylo třeba k od-
stranění závady zaříditi umělou filtraci nákladem ně-
kolika millionů korun. Avšak ohled na velký peněžný
náklad, jakož i nouze o přihodné místo pro filtrační
zařízen v nejbližším okoli Prahy a okolnost, že se po-
mýšlelo na stavbu nové ústřední vodárny, byly zvláště
plíčinou toho, že s nápravou ze stále odkládalo, a
když se započalo s pokusy k ziskání spodní vody
z území Jizery a Labe nebyla o věci tě více zmínka
činěna. Jelikož ale voda odebraná pouze ze studen
filtračních při nynějších vodárnách nedostačí ke hra-
žení nynější spotřeby, je nutno přibírati nad Prahou
v Podolí přímo z řeky vodu říčnou, která má z raše-
linišť šumavských pocházející díly humusů, pak látky
suspendované a soli železité. Při vodě takto čerpané
nastává kromě toho občasné zakalení, způsobené dešti
nebo táním sněhu a při rozvodnění. Má tudíž voda
sama o sobě barvu hnědě zažloutlou, a při krátkém
pobytu v rourách utvoří kal, který při větší rychlosti
tekoucí vody se zvíří. Pojednavší takto o příčinách
špatné jakosti vody, dokládá městská kancelář vodá-
renská, že, když by ještě před stavhou společné vo-
dárny náprava provésti se měla, mohla by následující
okolnost v úvahu vzata býti: Od lomu branického
počinaje až k Modřanům po pravém břehu Vltavy
rozprostírá se poděl navigační hráze široký pruh luk
a tůní, jichž spodek sestává ze zrnitého písku smí-
šeného - oblásky. Před druhým přístavem branickým
byla vrstva náplavu na dvou místech navrtána, voda
z otvoru zkoušena a množství vody čerpáním příbližné
zjištěno. Při 5 lit. sek. snížila se hladina vody o 70 em
a snížení nerozprostíralo se dále, nežli na vzdálenost
20 m. Celý pruh činí okrouhle 2500 m, počítá-li se
na 40 m 5 litrů, mohlo by z území tohoto získáno
býti okrouhle 310 sek, lit., as /4o nynější spotřeby.
Při větším snížení byl by výsledek ještě priznivějšt.
Ovšem nelze tvrditi, že by získaná voda byla úplně
bezvadnou; jakost vody by sa musila teprve zjistit
na několika mistech provedenými zkouškami, při
čemž by se i množství vody určilo, avšak možno již
předem tvnditi, že by voda z tohoto místa byla lepší,
nežli nynější voda užiíková. Náklad s tím spojený,
počitaje v to i předběžné pokusy na množství a jakost,
obnášel by okrouhle 950.000 K, a práce provedena by
býti mohla v době 10 měsíců. Při tom je míněno, ze
by voda potrubím svedena byla k čerpacím strojům
ve vodárně podolské. — V debatě o této záležitosti
zúčastnili se pp. dr. Holubovský, dr. Podlipný, dr. Pin-
kas a Kasalický a bylo promluveno o zabezpečení
pramenů pitně vody pro Prahu a o dosažení čisté
vody říční pro vodovody. O věci té mají porokovaii
komise finanční, kanceláře kanalisační a vodárenská.
— M. r. pan Kasalický doporučoval, aby rada městská
ve srozumění se Spolkem majitelů domů pro východní
Čechy podníkla opět akci ve příčině úpravy daně
domovní. — Mýtného a poplatků bylo vybráno v tý-
dnu od 18. do 24. června: z tunelu vyšehradského
701 K 28 h, na lávkách železničního mostu mezi Vy-
šehradem a Smíchovem 417 K 32 h, na mostě Pala-
ckého 5378 K 18 h, na můstku žofínském 782 K 82 h,
na novém mostě kamenném 6441 K 32 h, na mostě
Františka Josefa 5174 K 78 h, na pilotovém mostě
přes Štvanici 3505 K 10 h, na pilotovém mostě libeň-
ském 574 K. V lázních byto přijato: v parních a va-
nových na Žofíně 762 K 70 h, v říčních 83 K 80 h,
ve slatinových 513 K, v uhličnatých 21 K, v lidových
v Holešovicích 177 K 96 h. — V tomtéž týdnu zaměst-
návala obec 3403 dělníků, z nichž 211 mimořádných.
— Nová výpůjčka obce pražské. Sbor obecních
starších král. hlav. města Prahy usnesl se ve schůzi
své dne 21. října 1901, aby opatřen byl úvěr v obnosu
785.000 K, kterýžto náklad vyžadovala stavba silnice
vyšehradsko-podolské. Úvěr ten měl pak být uhražen
v příhodnou dobu zvláštní definitivní výpůjčkou. Ná-
klad na stavbu této silnice byl dosud hražen zálchou
z jiných peněz a fondů obecních a ježto nastane nyní
potřeba, aby zálona fondům těm byla vrácena, před-
loží se v pondělni schůzi sboru obecních starších ná-
vrh na uzavření výpůjčky v obnosu 785.000 korun
u Ústřední banky českých spořitelen.
— Sbor obecních staršich král. hlavního měsla
Prahy v pondělní své schůzi kromě četných staveb-
ních má vyříditi tyto záležitosti: udělení zlaté zá-
služné medaille král. hlavního města Prahy Spolku
architektů a inženýrů v král. českém; aby v uznání
zásluh o zbudování důstojného pomníku králi Janu
Lucemburskému u Kreščaku a o zvelebení styků
česko-francouzských, jakož i šíření známosti o Praze
a českém národě v cizině udělena byla: a) zlatá zá-
služná medaiile Institutu de France, spisovateli
L. Légerovi a prefektu sekvanskému J. de Selvesovi,
stříbrná záslužná medaille městu Kreščaku a pp.
P. Armandovi, A. Bernardovi, E. Fontainovi, J. Lai-
rovi, A. Millevoyovi a J. Vaysonovi. — Návrhy na
zakoupení různách realit, tak zejmena č. p. 491— VII.
za 15.000 K k cíli rozšíření nábřeží a Vltavské ulice
a j. v.
— Při slavnosti Ú. M. 8. na výstavišti, zejtra d
2. t. m. pořádané, uschovejž sobě každý návštěvník
svůj lístek se serií a číslem, abys zúčastniti se mohl
slosování premií, z nichž mnohé mají cenu
až 200 korun. Milou upomínkou budou i menší pne-
mie, na př.: umělecky provedené násadky na péro
z různých druhů vzácných dřev. Dary dobuíletu
dam vyprošují se do kanceláře Ú. M. Š. ve Spájené
ul. 24—II. buď během soboty nebo v neděli do 9. hod.
dopol., jelikož o 10. hod. dopol. musí býti vypraveny
na výstaviště. V předprodej lístků vstupních
uvázala se laskavě naše ct. knihkupectví. Listky
pro personál hostinský (po 10 h) prodávány
budou sobotou počínaje od 3. hod. odpol. v kanceláři
Ú. M. Š. Bez lístku nebude na výstaviště vstupu.
— Abiturionti c. k. státního a vyššího gymnasia
v Klatovech z rokr 1885 po 20 letech sejdou se opět
ku přátelské schůzi v Klatovech. Podmínky přijím
Josef Štastný, učitel ve Smečně, pošta Smečno.
— Kdo zavítá do Norimberka, nechť se obrátí na
Česko-slov. spolek „Palacký“, kdež obdrží veškeré
informac. o městě a okoli. Větší společnosti české
mohou se též ve spolkové místnosti scházeti. Adresa-