ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 358c3120-78eb-11dc-8320-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 16
#1 alto_textblock #1
Strana 2.
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
1. července 1905. Čísle 179.
#4 alto_textblock #4
zprávu; — Erb pojednával obšírně o elu na surové železo, jež jest nespravedlivým ochranářským clem železářského kartelu. O uherské otázce musí dáti vláda ochotně zevrubnou zprávu a udat opatření, jež učinila pro všechny případy. Navrhuje resoluci, jíž vláda vyzývá se, aby k ochraně vývozních zájmů rakouských ječmenářů a sladařů naproti Švýcarsku učinila potřebná opatření. Zmíniv se o textilnictvía feho poměrech, přimlouval se za podporu vývozu. lituje, že předloha o podporování průmyslu byla za- držena z autonomisticko-hospodářských příčin. Dále zúčastnili se jednání poslanci Peschka Zázvorka, Schachinger, hr. Szeptycki. bar. Morsey, p. ministr Bylandt- Rheidta vládní zástupci odborní šefové dr. Rösler a bar. Beck a odb. rada dr. Seidler. Schrafflův návrh, aby se ustanovili tři referenti. propadl a rokovalo se o II. skupině smlouvy o do- bytčích nákazách. Odb. šef. hr. Auersperg podal různá objas- nění v té záležitosti, k níž ujali se slova poslanci Garapich, Flondor a Peschka. Posl. Schrott navrhl resoluci o provedení do- tyčných smluv; — Herzmansky proti takým smluvám s Ruskem a balkánskými státy, aby se za- mezil všeliký dovoz dobytka z těchto zemí. Za rokování o III. skupině »Obchodni smlouva« posl. Marchet navrhl resoluci pro případ, že by uherský sněm neschválil smlouvu s Ně- meckem do 31. prosince t. r., aby postaráno bylo aspoň o obchodní smlouvu rakousko-německou. Ministr obchodu bar. Call poznamenal k Pesch- kovým vývodům a Marchetově resoluci, že obchodní politická situace vyvinovati se bude postupně a pro- visoria, jež bude třeba uzavříti v září, budou zku- šebním kamenem opatření, potřebných k ochraně rakouských zájmů. K Peschkovu návrhu byla potom schůze skončena. Přístí bude z ejtra o 10. hod. dopol.
#5 alto_textblock #5
K dějinám zoologie na české universitě.
#6 alto_textblock #6
Otázka zoolozického Ústavu české universily pře- Hásá se během posledních dvou let s různých stran veskrze však útočí se na autora těchto řádků — a to s vášní u nás ustálenou — jakoby týž skutky a snahami svými poškozoval prospěchy university Pozornost lalo, věnovaná jmenovanému ústavu a jeho řediteli, jest jistě chvályhodnou a bylo by radno aby se výkony i jiných ústavů a zařízení universit- ních s touž bedlivostí sledovaly a srovnávaly; nic- méně nutno pozornost věnovanou ústavu zoologi- nkému označiti jakožto zvláštní, nápadnou a pře- kvapující. Zvláštní jest proto, že teprve nyní, pe čtvrt- zlaletém trvání university české poruzuje se zařízení ústavu a činnost jeho ředitele, kdežto dřívějšího ve- deni a konání správy ústavní veřejnost si vůbec ne- všímala, tím méně kritisovala. Nápadncu pak jest pozornost nynější proto. že vychází se stran, které se štítí podpis na své hany kydání připojiti, z kteréhožto důvodu nebylo uzná- váno podepsaným za vhodné, vůči veřejnosti činnost svou obhajovati. Překvapující konečně jest pozornost veřej- nosti proto, že nikdo a níkdy nepátral a se nedo- věděl, jaká jest vniterná činnost ústavu jmenovaného a jeho ředítele, co ve vědě a pro rozkvět university vykonal a jaké místo ústav ve světě vědeckém za- stává. To také není předmětem řádků uěchto, jež mají účel jiný. Jelikož se zdá býti jistým, že nepřestalo oby- čejné štvaní a hany kydání se strany „súčastněných“ — a nemůže býti pochybnosti, že jen ti lidé mohou tolik a tak pečovati o vezdejší blaho ústavu a jeho chéfa, kteří osobní neb strannický zájem maji na celé věci — nutno neinformovaně veřejnosti střízlivě a stručně povahu věci vyložiti. To pak lze nejlépe vylíčením vývoje zoologické discipliny — vlastně vzniku a osudu zoologického ústavu na české uni- versitě. Již po rozdělení staré university r. 1882 byla příležitost k založení důstojného ústavu zoologického, jako téže doby přičiněním přednostů povstaly ústavy Iysikální, mineralogický r geologický. Pohříchu, zoo- legií věnováno nepříliš pozornosti; pro tak zvané laboratorium zoologické najaty ve Spálené ulici ve dvoře 4 temné pokojíky, k vědecké práci vůbec ne- způsobilé. Studující, kteří za takových poměrů na vážnou práci pomýšleti nemohli, hledali umožnění vědecké činnosti na místech jiných. Podepsaný autor. od roku 1877 soukromý docent, od roku 1884 mimo- řádný professor zoologie, nemaje přístupu do oné zoologické laboratoře, musil se obmeziti na práci ve vlastním bytě, přístroje a literaturu opatřovati si z vlastních prostředků, což tedy bylo spojeno se znač- nými výdaji. Studujícím, kteří tehdy vedeni snahou v samostatných pracích ze zdokonalovati, poskytnuta možnost ve směru tomto buď v domáenosti autorově. buď v malé a nedostatečně místnosti na vys. škole tech- nické. Nesnesitelné a s velkými obětmi podepsaného spojené poměry tyto trvaly až do roku 1892, tedy plných 10 let, kdy se podruhé naskytla vhodná pří- ležitost, aby se zoologická laboratoř universitní změ- nila v důstojný ústav zoologický, opatřený i perso- nálem i dotacemi, jakýmiž vládne každý podobný ústav universit jiných a jakými vládly zatím dále vzkvětající ústavy jiné na naší universitě. (Zooloi cká laboratoř odbyta byla 400 zl. dotace roční a je diným assistentem). Pohříchu však příležitost ona opět zameškána. zoologická laboratoř odstěhovala se do stejně ne- příznivých, obmezených místností na Karlově náměstí kde v těchže poměrech, jako dříve, živořila. Bylo tudíž třeba jiným způsobem učiniti náhradu za ne- dostatek ústavu zoologického. Což ze stalo takto: Když r. 1892 najaty byly místnosti pro ústav geologický, mineralogický, botanický a geografickýv nynějším Kaulichově domě na Karlově náměstía zbylo zde několik místností pro účely jmenovaných ústavů nepotřebných, uvázal se podepsaný v držení jich, aby aspoň tak mohl sám pracovati posluchače uváděti v práci zoologickou. Tyto „po- věstně“ místnosti označeny jakožto „ústav pro zoolo- gii a srovnávací anatomii“. Podepsanému nedostávalo se v té době ani síly výpomocné, ani příspěvků do- tačních, ač nával studujících byl značný. Teprve o r. 1895 dána tomuto „ůstavu“ provisorní dotace 400 zl. na 3 léta a rovněž provisorně ustanoven assistent na 3 léta. Neboť ústav jmenovaný byl po- kládán toliko za prozatímný. Jinak však v místno- stech tak nepříznivých byla práce možnou jen z příznivého osvětlení v určitých dobách denních a to ještě jen z jara a v létě. Nemožnost vyučovánía vědecké práce v poměrech tak zbědovaných přiměly podepsaného, že si r. 1898 vymohl najetí mísinost nových, prostornějších v Lazarské ulici. Ovšem ale pro dokonalou výbavu ústavu bylo daleko. Požadav- kem každého, velké university jako jest česká, dů- stojného ústavu zoologického jsou: 1. prostornéa světlé místnosti; 2. obsáhlá odborná bibliotéka; 3. co možno dokonalé sbírky pomůcek vyučovacích, prae- paratů, modelů, diagramů atd. a 4. dokonalá výbava optických a pomocných přístrojů. Toho všehr dostá- valo se i zoologické laboratoři i ústavu pro zoologii v míře nejskrovnější, neboť dotace stačily sotva na udržování a doplňování dosud iiž existuiícího. Chu-
#7 alto_textblock #7
doka prostředků vyučovacích nejlépe se jeví dle in- venláře počátkem roku 1902, kdy čílala biblictéka pouze 178 čísel, což jest zajisté počet nezměrně ne- patrný u porovnání s knihovnami obyčejných střed- ních škol. Bez bibliotéky podepsaného vůbec by ne- bylo možno v ústavu pracovati. Sbírky praeparátů ob- nášely té doby 553 čísel a nepatrná byla také výbav optických přístrojů (8 mikroskopů), ač počet student- stva vzrůstal do sta. Neméně nepříznivými byly poměry tyto i v zoo- logické laboratoři a nejžalostnějším zjevém bylo, že se pro sbírky obou „ústavů“ zakupovaly tytéž před- měty, mnohdy za drahé peníze, jako kostry, lihově praeparáty, mikrotomy atd. Což se opětovalo i ve knihovnách. Vůbec dva zoologické ústavy se zvlášt- ními výbavami laboratorními, se zvláštními knihov- nami, zvláštními sbírkami a rozdělenými, tudíž ma- lými dotacemi, byly pro naši universitu luxem, jakýž nemá ani universita ve Vídní,*) ani veliké univer-
#8 alto_textblock #8
*) Mluví se sice o 2 ústavech zoologických na universitě ve Vídni, protože jsou tu 2 professoři řádní. Avšak ústavy ty mají vše společné, sbírky, knihovnu. instrumentarium, jen laboratoře jsou oddělené. sity zahraničné v Berlíně a Lipsku a vůbec university ve Francii, Německu a Anglii, jak jest obecně známo. Vyučování a vědecké práce při bývalé rozhára- nosti obou institucí nemohly prospívati a neprospí- valy, o čemž nelze se rozšiřovati. Že poměry takové byly provisorní a že na dále nedaly se udržeti, bylo samozřejmým, zvláště že ústav pro zoologii a srovná- vací anatomii musil se od svého počátku považovati za provisorium. Proto nemohlo se dále počítati s trvá- ním obou malých, nedostatečně dotovaných a cha- trně vypravených tak zv. ústavů. Příležitost k sjedno- cení jich naskytla se r. 1902, aby tak vyučování z0o- logie dospělo z dosavadního provisozního stavu do po- měrů definitivních a zdravějších a aby nově povstalý ústav zoologický důstojně se mohl řaditi po bok od- povídujícím ústavům jiných universit rakouských a zahraničných. Poďepsaný nemohl tedy zrušiti a nezrušil žádnou professuru, jak nesvědomitě se namlouvá veřejnosti Také není v moci jeho, aby sám professury rušil neb tvořil Pokládá si pouze za zásluhu, že uvedl v přirozen dráhy ústav zoolozický, jednotný, jakýž měl existo- vati již od počátku rozdělení university. Zde moho se soustřediti veškeré discipliny se zoologií souvisící zde za zlepšených poměrů dotačních může se práce vědecké účastniti každý, pokud tomu místnosti a prostředky dovolují. Následující srovnání nejlépe může illustrovati osobní a dotační poměry nynějšího ústavu zoologického. Zoologická laboratoř od po- čátku svého založení až do svého konce disponovala 800 korunami a jedním assistentem. Při nynějším ústavu zoologickém působí: 1 professor řádný, 1 pro- fessor mimořádný, 2 assistenti, 1 demonstrátor,z sluhové, 1 praeparátorské místo povolené, ale do- sud neobsazené. Roční dotace 2000 korun. Lidem dobré vůle vysvětlení toto dostačiz F. Vejlovský.
#9 alto_textblock #9
Úprava a kanalisace Středního Labe a meliorace polabských pozemků.
#10 alto_textblock #10
Krok za krokem blíží se uskutečnění veledila úpravy a kanalisace středního Labe a rozsáhlé při- pravné práce technické jakož i právě odbývaná po- chozí komise a řízení vyvlastňovací jsou neklamným důkazem, že v roce příštím zaryt bude rýč v břehy labské za účelem započetí kanalisace řeky v trali Mělník—Neratovice a dílčích úprav trati Hradec Krá- lové—Valy u Přelouče. Tím započne provádění vodo- cestného zákona říšského z 11. června 1901, kterým v král. českém vůbec a v Středolabí, zemědělské t perle drahé vlasti naší zvláště, zahájeno býti má ra- cionální vodní hospodářství. Jak obyvatelstvem polabským akt tento toužebně očekáván jest, jest zřejmo z radostného vzrušení klidné jinak hladiny oblasti středolabské, jež způso- bilo přijelí zemského vodocestného zákona v minulém zasedání sněmu král. českého, které bylo tím vý- znamnější, že platilo ne politickému, ale národo- hospodářskému úspěchu, jehož dosah a působnost na rozkvět blahobytu všech tříd obyvatelstva dnes dosti oceniti nelze. Budeť úprava a kanalisace středního Labe dílem chrovským, událostí epochální a z příčiny, že pro- jekt sám pracován jest na základě získaných zkuše- ností s ohledem na zemědělství i plavbu, slouží do- jista projektantům ke cti, že vyvarovavše se řešen jednostrannému jako na př. v Německu při kanali- sování Odry atd. dovedli výtečně oba problémy a sice prospěch zemědělský i plavební v náležitý soulad uvésti. Jest dnes jen na obyvatelstvu polabském, aby hned v zápětí hledělo z podávané mu hřivny ve prospěch svůj těžiti a nedopustilo, by jednak ne- všimavostí a chabou podnikavostí přírodních darů Polabí náležitě nevyužitkovalo a zvláště z čelných pramenů štěstí a blahobytu, jež jak stavba obrovského díla tohoto, tak objekt sám skýtati může za svou vlastní práci a námahu nenechali těžiti živly cizi nám z pravidla nepřátelské. Účelem dnešních řádků jest zamědělské obyvalel- stvo polabské upozorníti na výhody, jež z kanaliso- vání řeky vyplývají, a včasně poukázati na kroky jichž podniknouti nutno, aby práce, která z větší část pro toto obyvatelstvo podnikána jest, přinesla mu záhy náležitého prospěchu, a zároveň rozplašiti ve- škeré obavy, které věci neznalí tvrdí, jakoby prove- dením úpravy a kanalisace středního Labe rolnictvo polabské, zejmena pokud lukaření se týká, nějaké újmy trpěti musílo. Nedá se upříli, že stěžejním bodem výnosnosti pozemností polabských jsou louky polabské, jichž rozloha v trati Mělník—Jaroměř páčí se na 7200 ha. Lze pak rozeznávati luka suchá a luka mokrá, po- třebující řádného odvodnění. Poslednější povstala vy- mletím půdy a změnou terrainu vůbec, povstalou prud- kostí proudu velkých vod, a prvá pro záplavy labské nemohoucí býti jako pole uživána, avšak jsouce spod- ními prameny s řekou ve spojení, poskytují sklizeň sena tak výtečného, že vyjma přítočného žádné jiné se jemu v hodnotě nevyrovná. Příčinou téte hodnoty jest v prvé řadě okal labský, pocházející v útvaru permského hor krkonoš- ských, jenž do údolí labského přinášen bývá velkou vlnou povodňovou v době tání sněhu a deštů a zvláště též přímo ideální složení druhů travin lučních. Jest na bíledni že každý rolník nerad by po klesnut hladiny vodní, jež kanalisace řeky v četných místech vyžaďovati bude, louky své proměnil v pole, nebot nehledě k okolnosti, že sklizeň luční oproti polní pod- míněna jest mnohem menší režií, jest sena lučního zejmena zapotřebí k odchovu skotu hovězího, vždyt hodnota jeho rovná se téměř mléku, a dalším faktem jest, že krmením senem polabským u dojnic docílíme u porovnání s jinými krmivy hojnost výtečného mléka a velmi jemných mmléčných výrobků
#11 alto_textblock #11
Menší pak obavy jsou c louky a pozemky polab- ské vůbec, které poblíže zdrží při kanalisování řeky v následku nadržení vody za účely plavebními mohly by trpěti podmáčením. V tomto případu lze odpomoci zřízením odpadnich kanálů a též vybetonováním břehů, jako to Komise pro kanalisování Vltavy a Lab při stavbě laterárního průplavu hořínsko— vraňan- ského s úspěchem učinila. Veškeré tyto obavy snadno pominou a na kana- lisaci řeky příznivěji pohlížeti budeme, když sou- časně s postupem upravovacích a uplavňovacích prae pomýšleno bude na řádnou soustavu meliorací po- zemků labských zejmena luk, kterou dosavadní roz- lohu jich nejen udržíme, ale úrodnost jich, zejmena oněch suchých, zvýšíme tím, že záplavám labským. které dosud často v nevčas přicházely, budeme moci dáti náležitého regulativu účelným zařízením povodňovacím, a pokud se mokrých luk týče řádným jich odvodněním. V tomto ohledu důležitá otázka tato došla nále- žitého výrazu ve vyjádření technických, zástupců rady zemědělské pro král. české k protokolu technicko- informativného řízení o projektu na úpravu a uplav- nění středního Labe ze dne 7. října 1902, kde bylo doporučeno v širším zájmu zemědělském, aby byl vy- pracován spolu s podrobným projektem stavebním na úpravu a uplavnění Labe povšechný projekt me- liorační, který by se vzlahoval na veškeré plochy v inundaci labské položené a jenž by jich řádné od- vodnění i povodnění za účel měl. Takový projekt podá rozhodujícím činitelům i hospodářům z Polabí bez- pečný podklad k bližšímu posouzení národohospodář- ského významu a důležitosti meliorací pozemků údol- ních, které úzce souviší s upravením a uplavněním Labe. Na základě jeho bude pak možno přikročiti k or- ganisování vodních družstev aneb případně i společ- ností pro stavbu kanálů povodňovacích, kdyby hlavní kanály povodňovací neměly býti jako podnik veřejný provedeny. Pro vypracování povšechného projektu melioračního má rada zemědělská bohatý materiál po ruce a pli postupujícím zaměřování celého údolí lab- ského pro vypracování detajlních projelků dílčích, úprav a kanalisace toku od Mělníka vzhůru opatřuje se zároveň velmi cenný podklad k současnému vy- řešení projektu melioračního v souvislostí s projeklem na uplavnění Důležitost projektu toholo vystihnul velice šťastně nynější Středolabský komitét, který ve výborové schů- zi své ze dne 19. června t. r zásadně se usnesl, b generální plán meliorační jeho vlastním nákladlem a za subvencí inieressovaných okresních výborů, země a státu vypracován byl technickou kanceláří rady zemědělské, jejíž odborné síly jsou zajisté k roz- luštění téte otázky nejpovolanější. Aby pak projekt tento nabyl náležité váhy a ocenění u povolaných úřadů a širé veřejnosti, usnesl se výbor téhož spolku po návrhu up. posl. Hynka Srdínky a JUDra. Ulricha. aby při příštím mezinárodním sjezdu zemědělském. který v roce 1906 ve Vídni konán bude, témuž před- ložen a též radou zemědělskou království českého hájen byl. Zařízením řádně meliorace polabských luk nejen že zachovány budou louky polabské v dosavadní své rozloze, ale produktivnost jich bude zvýšena měrou nebývalou, což dokazují nám četná zavodňovací za- řízení luk na př. u Slatiny, průplav monfalkonský. a timto zařízením by úprava a kanalisace Lábe byla korunována úspěchem, který by nejen zamědělství polabskému velký prospěch z veledíla tohc plynouce přinesl, nýbrž i byl nehynoucím pomníkem slávy česků vědy technieké a též vzacného porozumění pro velikou tuto věc zemědělského obyvatelstva polab- V. Váňa.
#12 alto_textblock #12
skéhc.
#13 alto_textblock #13
Denní zprávy.
#14 alto_textblock #14
— Cenné přiznání. O vstupu českých ná- hradníků pp. Boh. Matouška, starosty v Ml. Bo- leslavi a knihkupce Pira z Liberce do liberecké obchodní komory na místa zemřelých něme- ckých radů komorních jsme již zprávu podali. Těžce nesou událost tuto němečtí radikálové jich tisk prudce obořil se na německo-liberální stranu, klada jí za vinu, že svou prudkou agi- tací při komorních volbách způsobila, že všechny německé hlasy soustředěny byly na jednu, a sice německo-liberální kandidátní listinu, takže druhá německo-radikální vyšla s prázdnem. Již ten- kráte, tak dovozují listy německo-radikální, upo- zorňovali jsme na to, jak nutno a takticky moudře by jednáno bylo, kdyby se ve všech sekcích postavili také němečtí protikandidáti, aby se zabránilo vstupu Čecha do komory v případě odůmrtí německého člena. Následkem zimoičné agitace německých liberálů docilili právě Češi více hlasů než antiliberální německá listina,a tak se můžeme ještě dožíti toho, že během ob- dobí ještě více českých komorních radů do siní komorních ve vilové čivrti německého Liberee vstoupí. Na tuto invektivu odpovídá liberecký orgán německo-liberální obch. komory takto: »Že pokaždé Češi vstoupí náhradníkem do ob- chodní komory, děje se již od desetiletí, co se vůbec Češi voleb účastní. Počet německý ch voličů v jednotlivých sekcích není tako vý abychom si mohli dovoliti luxus takového roz- tříštění hlasů, aby se dostalo ještě i na německé náhradníky. V jednotlivých sekcích musíme vůbec napnouti už veškeré síly, abychom vůbec většiny dosáhli, poněvadž jest nám počítati s vlaž- ností německého voliče a především s oněmi ně- meckými stranami, kteréž vpadávají do zad svých soukmenovců. Právě, že při posledních volbách postavena byla ještě jedna německá kandidátní li- stina, vzniklo nebezpečí, že Češi dobudou vítězství v odboru živnostenském maloobch o du.« Ukládáme toto cenné přiznání obehodní komory liberecké až ke vhodnému okamžiku, až se zase jednou, zejmena při dolování odbor- ného školství českého bude holedbati ně- meckou ryzostí obvodu liberecke komorní jednoty, až se s vrozenou ně- mecko-liberální zpupnosti bude mluviti o mizivé nepatrnosti českého živnostenstva a obchod- nictva, jež překonati bylo možno toliko s na- pjelím veškerých sil . .. — S naši zprávou o novém dívčím — klá- šterním gymnasiu na Král. Vinohradech není velebný denník páně Kotrbův spokojen. Diví se, že prý nemáme jiných a důležitějších starostí, než burcovati českou veřejnost v této záležitosti. Česká veřejnost by za mnoho nestála, kdyby ji bylo třeba zvláště burcovati vůči tomuto grotesknímu zjevu ve tmářské pae- dagogice. Ženské gymnasium s jeptiškami jako professorkami, toť tak příšerné změtení nej- modernějšího zjevu ve feministickém ruchu s nejtužším klerikálním zpátečnictvím, že tato spřežka dvou protilehlých pólů musí českou veřejnost sama pobuřovati až ku protestu. Jaké pietisticko-nysterické stvůry hodlá kleri- kalismus nadělati z českých dívek pomocí tako- vého horendnino „vzdělávacího ústavu“? ? Co
#15 alto_textblock #15
zamýšlí s absolventkami? Hodlá snad pyramidu postaviti vrcholem dolů a korunovati své kato- licko-universitní plány ještě i theologickou fa- kultou pro ženy? Patrně scházejí k dosavadním doktorkám světských fakult ještě doktorky theologie, a budoucím abatyším i matkám před- staveným stýská se po doktorském diplomu. Jsme skutečně dychtivi na to, jak se experi- ment vydaří. Seženou-li velebné sestry ze Sla- tiňan na Král. Vinohradech parvu skutečně do- hromady, potom možno říci, že klerikální skan- dál v Čechách dospěl svého vrcholu. Komu zá- leží na dobré pověsti českého jména, musí proti tomu pracovati. — Zemský výbor království českého a spor o nápisy na výkladcích. Zemský výbor království českého zabýval se ve schůzi své, dne 28. června t. r. konané, stížností stavební, jež v jed- né části pražského tisku označována byla jako vyřízení známé otázky výhradně českých ná- pisů na výkladních skříních, umístěných na po- zemcích obce pražské, zemským výborem. Při- pad, o který se jednalo, je dle nejlepší infor- mace naší následující: magistrát král. hlav. města Prahy povolil p. Karlu Panýrkovi, ma- jiteli truhlářského závodu na Král. Vinohradech za podmínek, zvláště stanovených, zřízení vý- kladce čili portálu, do ulice vystupujícího, při demě Víléma ryt. Kubinského č. p. 1403—II. v Praze, v Eliščině třídě. Jednou z podmínek bylo, že nápisy na portále, budou-li jaké po- řízeny, budou výhradně české. Správce řeče- ného domu požádal později městskou radu, by od podmínky této upustila, když však žádosti jeho nebylo vyhověno, a když i stížnost, sboru obecních starších podaná, byla zamítnuta, po- dal zároveň s majitelem domu, Vilémem ryt. Kubinským, stížnost k zemskému výboru. Zem- ský výbor, rozhoduje o této stížnosti, z rušil ve schůzi své dne 28. června t. r. celé řízení, o této stavební záležitosti pro- vedené, jako vadné, shlodav, že o žá- dosti za zřizení výkladce nebylo provedeno řádné řízení komisio- nální, stavebním řádem předepsané, že k němu nebyl pozván ani majitel, ani správce domu, a že výměr, v němž dotčená podmínka byla stanovena, ani majiteli, ani správci domu nebyl doručen, nýbrž pouze majiteli truhlář ského závodu, který stavbu portálu prováděl. Do řešení otázky, měla-li nebo ne- měla-li obec pražská právo, stano- viti podmínku výhradně českých nápisů na portálu tom, zemský vý- bor v tomto předběžném stadiu prozatím se nepustil. — Osobní. Pan Josef Paprstein, bývalý před- nosta diskontního družstva při české průmyslové bance, jmenován byl vrchním úřadníkem První české diskontní společnosti v Praze. — Úmrtí. V Chlebích zemřela dne 29. června t.r. paní Františka Herštová, choť učitele, v 26. roce věku svého. Pochována bude v neděli dne 2. čer- vence t. r. o 2. hod. odpol. na místním hřbitově. — Jmenování na německých školách pražských. Ve včerejší schůzi městské rady pražské byli jmeno vání: definitivním ředitelem obecné a měšťanské školy chlapecké na Starém městě Lazar Margolins, učitel na měšťanské chlapecké škole v Žatci; defini- tivní učitelkou II. třídy při staroměstské německé dívčí škole obecné Marie Ortová, zatímní učitelka na obecné škole josefovské. — K úmrtí MUDra. Rolnera, lékaře v Žižkově. Lékaři zizkovští věnovali 32 korun podpůrné nemo- censké sekci při Ústřední jednotě česk. lékařů zřízené, mezi sebou sebraných, místo věnce na rakev ze- mřelého kollegy dra. Reinera. Při téže příležitostia témuž účelu věnoval Spolek českých lékařů 10 Ka česko-brodsko karlínsko-kr.-vinohradsko-žižkovská žu- pa českých lékařů 20 K. — Oslavy památky Mistra Jana Husa. Vlaste- necké sdružené spolky na Menším městě pražském a Krát. Hrzdeanech pořádají k uctění památky Mistra Jana Husa ve středu 5. července 1905 »Husův večer« v Sokolovně pod Nebozízkem. »O Mistru Janu Hu- sovi« promluví zemský advokát JUDr. Ant. Klouda. »Kdo jste boží bojovníci« zapěje »Lumfr«. Začátek o 8. hodině večer. Vstup volný. —— Beseda »Okoř« v Praze zúčastní se v neděli dne 2. čer- vence slavnosti odhalení pomníku mučedníka kostni- ckého, Mistra Jana Husa v Braníku. Schůze o jedné hod. odpol. u přístaviště malých parníků. V úterý 4. července uspořádá beseda přednášku o Mistru Janu Husovi su Palmů« na Karlově náměstí při úplně volném vstupu. — Dobročinná a vzděl. be- seda »Frant. Palacký« v Praze má dnes 1. července t. r. o 8. hod. večer členskou schůzia pak přednášku »O významu Mistra Jana Husa« v místnosti besední v Soukenické ulici čís. 6 n. — Tělocvičná jednota »Sokol« na Pankráci zúčastní se v neděli dne 2. července hromadně s praporem odhalení pomníku Mistra Jana Husa v Braníku. Schůze přesně o 121/2 hod. v télocvičně. Se všemi místními spolky vlasteneckými pořádá ve čtvrtek dne 6. července o 8. hod. večer v tělocvičně veřejnou přednášku. »O životé a působení Mistra Jana Husa« promluví pan PhC. G. Čadek z Prahy. Sbory přednese »Lumlr« na Pankráci. V předvečer přednášky ve středu dne 5. července všeobecné osvětlení. — Z Vlašimi. Ve čtvrtek 6. července o 81/2 hod. več. oslavuje tělocvičná jednota »Sokol« za protektorátu slavné městské rady a za spolu- působení sboru dobrov. hasičů památku Mistra Jana Husa. Účastníci nechť dostaví se k rozcestí silnice radošovské a cesty hrádecké, kdež zapálena bude hranice. »O mučedníku kostnickém« promluví pan JUDr. Lad. Macháček, advokát na Smíchově. — Z Dolních Beřkovic. Přednáška o Mistru Janu Husovi, která měla se konati dne 2. července t. r. ve Vlněvsi, z nepředvídaných překážek se nekoná. Předsednictvo odboru N. J. S. v Dol. Beřkovicích. — Místní spolky v Poličce uspořádají v neděli dne 2. července 1905 o půl 10. hodině dopolední před radnicí za protektorátu městské rady oslavu Husovy památky. Potad: 1. Shromáždění spolků v občan- ském kroji před radnici. 2. »Kdož jste boží bojov- níci«. Zapěje zpěvácký spolek »Kollár«. 3. Přednáška p. Jaroslava Splítka »O Mistru Janu Husovi«. 4. P- vecký sbor. Občanstvo se žádá, aby místo obvyklého osvětlení vyložilo dne 2. července dopoledne do svých oken a skříní výkladních cedule s nápisem »Památce Husově«, jež po 10 hal. prodávati se budou ve prospěch »Husova fondu« u p. Kaňky, p. Po- pelky a p. Rippla v Poličce. Dne 5. července v před- večer památky upálení Mistra Jana Husa zaplanou na návrších pamětní ohně. — Spolek pro trvalé uctívání památky Mistra Jana Husa v Jilemnici oslaví výroční památku upálení Mistra Jana Husn následovně: V neděli 2. července pořádána bude o 8. hod. večer v Sokolovně přednáška pana Č. Jos. Lysého »O upálení a významu Mistra Jana Husa«. Ve středu 5. července o 9. hod. večer lampionový průvod městem. Zpěvácký spolek »Branislav« zapěje na náměstí sbor »Válečná« od Em. Vašáka. Ctitele Mistra Jana Husa žádá výbor, by byty své po dobu průvodu osvětlili. — Hospodářsko čtenářská Beseda v Něm. Rybné oslaví památku smrti mučedníka kostnického Mistra Jana Husa dne 2. července před- náškou o jeho životě a působení, již míti bude v sále p. J. Píče pan Jaromir Knittl, professor jubi- lejní reálky v Kostelci nad Orlicí. Začátek ve 4 hod. odpoledne. — Sdružené vlastenecké spolky v Týnci n. L. uspořádají za záštity městské rady oslavu pa- mátky Mistra Jana Husa. V předvečer dne Husova ve středu 5. t. m. o 8. hodině večer na náměstíu radnice promluví p. K. H. Ošťádal, měst. tajemník v Přelouči »O významu Mistra Jana Husa.« Po před- nášce na Labi osvětlení a ohúostroj. — Národní jednota severočeská vydala ve svých »Epištolách« pro lid jako číslo 17. spisek dra. V. Novotného Mistr Jan Hus. Cena spisku o 48 stranách s obrázky iest 16 haléřů, poštou 20 hal. Při větších objednáv-
#16 alto_textblock #16
kách poštovné se zmenší. Objednávky přijímá kan- celář Národní jednoty severočeské v Praze II., Spá- lena ulice č. 26. — Z městské rady pražské. (Návrh na novou vřirážku.) Pan Aorist Gunscher, redaktor v Terstu, zaslal radě městské návrh na zavedení přirážky ze členských spolkových lístků ve prospěch podniků hu- manlních. Rada městská usnesla se odpovědíl, že podobné zařízení vzhledem k překážkám technickým nelze nyní zavésti, jakož i vzhledem k tomu, že nyní zavádí se národní kolek. — (Slib měšťanský) v této schůzi složil p. Eduard Hoffmann, majitel realit. — (Silniční spojení s Bohnicemi.) Na zá- kladě usnesení rady městské vypracoval stavební úřad skizzy na silniční spojení z nového ústavu pro choro- myslné v Bohnicích do Prahy a to ve dvou alterna- tivách, přiznivějších pro Prahu, než spojení, na- vržené zemským výborem. Rada městská usnesla se na základě těchto skizz zakročit u zemského výboru. u nejvyššího zemského maršálka, u referenta a u po- slanců na zemském sněmu, aby docíleno bylo silnič- ního spojení, pro pražské obyvatelstvo výhodného a sice od Palackého třídy v Praze VII. a kolem pomo- logického ústavu; most, který zemský výbor stavěti hodlá, by postaven byl blíže k Holešovicům. — (Pro- zatímni komunikace.) Vojenský erár poválil po dobu stavby malostranského sběrače prozatímní komunikaci zahradou zbrojnice za jistých podmínek. které byly přijaty. — (Plány fortifikačních pozemků) Schválen byl návrh p. konservátora Heraina, požádati vojenský erár, aby stavebnímu ar- chivu věnoval staré mapy a plány forti fikaci, bran pražských atd. — (Darna pomník Palac«ého) Město Kladno věnovalo z výtěžku pořádané slav nosti obnos 300 K na pomník Palackého; vysloveny za lo díky. — (Rukopisy V. V. Tomka.) Dědicové hi- storiografa V. V. Tomka projevili ochotu věnovati městskému archivu některé manuskripty zesnulého. Vysloveny jim díky. — (Zvýšená subv once na opravu kostela.) Usneseno, aby subvence na opravu fresk v kostele sv. Jiří byla zvýšena na 10.000 korun, k výplatě ve dvou lhůtách. — (Stavební záležitosti.) Panu Karlu Jandovi povolena byla stavba Ztyřpatrového domu na nároží Kaprové a Úzké ulice: p. V. Romováčkovi povolena stavba domu na stav. čp. 93 a 94—II. ve Spálené ulici. — (V záleži- tosti říční vody) předložena byla zpráva kan- celáře vodárenské, v níž se uvádí: O příčinách špatné jakosti vody řičm bylo jednáno hned po dokončení stavby nynějších vodáren, a k usnesení rady městské bylo šetření ve věci té konané svěřeno vynikajícím odborníkům. Po rozsáhlých pokusech a důkladném zkoumání podán úsudek v tom smyslu, že voda spod- ní, jež vniká do studen filtračních obsahuje soli že- leznaté a železité, jež ve styku se vzduchem tvoří nerozpustné, jemné, okrovitě zbarvené usazeniny, kte- ré vodu ve značné míře znečišťuji. Návrhy na odpo- moc vyznívaly v tom smyslu, že by bylo třeba k od- stranění závady zaříditi umělou filtraci nákladem ně- kolika millionů korun. Avšak ohled na velký peněžný náklad, jakož i nouze o přihodné místo pro filtrační zařízen v nejbližším okoli Prahy a okolnost, že se po- mýšlelo na stavbu nové ústřední vodárny, byly zvláště plíčinou toho, že s nápravou ze stále odkládalo, a když se započalo s pokusy k ziskání spodní vody z území Jizery a Labe nebyla o věci tě více zmínka činěna. Jelikož ale voda odebraná pouze ze studen filtračních při nynějších vodárnách nedostačí ke hra- žení nynější spotřeby, je nutno přibírati nad Prahou v Podolí přímo z řeky vodu říčnou, která má z raše- linišť šumavských pocházející díly humusů, pak látky suspendované a soli železité. Při vodě takto čerpané nastává kromě toho občasné zakalení, způsobené dešti nebo táním sněhu a při rozvodnění. Má tudíž voda sama o sobě barvu hnědě zažloutlou, a při krátkém pobytu v rourách utvoří kal, který při větší rychlosti tekoucí vody se zvíří. Pojednavší takto o příčinách špatné jakosti vody, dokládá městská kancelář vodá- renská, že, když by ještě před stavhou společné vo- dárny náprava provésti se měla, mohla by následující okolnost v úvahu vzata býti: Od lomu branického počinaje až k Modřanům po pravém břehu Vltavy rozprostírá se poděl navigační hráze široký pruh luk a tůní, jichž spodek sestává ze zrnitého písku smí- šeného - oblásky. Před druhým přístavem branickým byla vrstva náplavu na dvou místech navrtána, voda z otvoru zkoušena a množství vody čerpáním příbližné zjištěno. Při 5 lit. sek. snížila se hladina vody o 70 em a snížení nerozprostíralo se dále, nežli na vzdálenost 20 m. Celý pruh činí okrouhle 2500 m, počítá-li se na 40 m 5 litrů, mohlo by z území tohoto získáno býti okrouhle 310 sek, lit., as /4o nynější spotřeby. Při větším snížení byl by výsledek ještě priznivějšt. Ovšem nelze tvrditi, že by získaná voda byla úplně bezvadnou; jakost vody by sa musila teprve zjistit na několika mistech provedenými zkouškami, při čemž by se i množství vody určilo, avšak možno již předem tvnditi, že by voda z tohoto místa byla lepší, nežli nynější voda užiíková. Náklad s tím spojený, počitaje v to i předběžné pokusy na množství a jakost, obnášel by okrouhle 950.000 K, a práce provedena by býti mohla v době 10 měsíců. Při tom je míněno, ze by voda potrubím svedena byla k čerpacím strojům ve vodárně podolské. — V debatě o této záležitosti zúčastnili se pp. dr. Holubovský, dr. Podlipný, dr. Pin- kas a Kasalický a bylo promluveno o zabezpečení pramenů pitně vody pro Prahu a o dosažení čisté vody říční pro vodovody. O věci té mají porokovaii komise finanční, kanceláře kanalisační a vodárenská. — M. r. pan Kasalický doporučoval, aby rada městská ve srozumění se Spolkem majitelů domů pro východní Čechy podníkla opět akci ve příčině úpravy daně domovní. — Mýtného a poplatků bylo vybráno v tý- dnu od 18. do 24. června: z tunelu vyšehradského 701 K 28 h, na lávkách železničního mostu mezi Vy- šehradem a Smíchovem 417 K 32 h, na mostě Pala- ckého 5378 K 18 h, na můstku žofínském 782 K 82 h, na novém mostě kamenném 6441 K 32 h, na mostě Františka Josefa 5174 K 78 h, na pilotovém mostě přes Štvanici 3505 K 10 h, na pilotovém mostě libeň- ském 574 K. V lázních byto přijato: v parních a va- nových na Žofíně 762 K 70 h, v říčních 83 K 80 h, ve slatinových 513 K, v uhličnatých 21 K, v lidových v Holešovicích 177 K 96 h. — V tomtéž týdnu zaměst- návala obec 3403 dělníků, z nichž 211 mimořádných. — Nová výpůjčka obce pražské. Sbor obecních starších král. hlav. města Prahy usnesl se ve schůzi své dne 21. října 1901, aby opatřen byl úvěr v obnosu 785.000 K, kterýžto náklad vyžadovala stavba silnice vyšehradsko-podolské. Úvěr ten měl pak být uhražen v příhodnou dobu zvláštní definitivní výpůjčkou. Ná- klad na stavbu této silnice byl dosud hražen zálchou z jiných peněz a fondů obecních a ježto nastane nyní potřeba, aby zálona fondům těm byla vrácena, před- loží se v pondělni schůzi sboru obecních starších ná- vrh na uzavření výpůjčky v obnosu 785.000 korun u Ústřední banky českých spořitelen. — Sbor obecních staršich král. hlavního měsla Prahy v pondělní své schůzi kromě četných staveb- ních má vyříditi tyto záležitosti: udělení zlaté zá- služné medaille král. hlavního města Prahy Spolku architektů a inženýrů v král. českém; aby v uznání zásluh o zbudování důstojného pomníku králi Janu Lucemburskému u Kreščaku a o zvelebení styků česko-francouzských, jakož i šíření známosti o Praze a českém národě v cizině udělena byla: a) zlatá zá- služná medaiile Institutu de France, spisovateli L. Légerovi a prefektu sekvanskému J. de Selvesovi, stříbrná záslužná medaille městu Kreščaku a pp. P. Armandovi, A. Bernardovi, E. Fontainovi, J. Lai- rovi, A. Millevoyovi a J. Vaysonovi. — Návrhy na zakoupení různách realit, tak zejmena č. p. 491— VII. za 15.000 K k cíli rozšíření nábřeží a Vltavské ulice a j. v. — Při slavnosti Ú. M. 8. na výstavišti, zejtra d 2. t. m. pořádané, uschovejž sobě každý návštěvník svůj lístek se serií a číslem, abys zúčastniti se mohl slosování premií, z nichž mnohé mají cenu až 200 korun. Milou upomínkou budou i menší pne- mie, na př.: umělecky provedené násadky na péro z různých druhů vzácných dřev. Dary dobuíletu dam vyprošují se do kanceláře Ú. M. Š. ve Spájené ul. 24—II. buď během soboty nebo v neděli do 9. hod. dopol., jelikož o 10. hod. dopol. musí býti vypraveny na výstaviště. V předprodej lístků vstupních uvázala se laskavě naše ct. knihkupectví. Listky pro personál hostinský (po 10 h) prodávány budou sobotou počínaje od 3. hod. odpol. v kanceláři Ú. M. Š. Bez lístku nebude na výstaviště vstupu. — Abiturionti c. k. státního a vyššího gymnasia v Klatovech z rokr 1885 po 20 letech sejdou se opět ku přátelské schůzi v Klatovech. Podmínky přijím Josef Štastný, učitel ve Smečně, pošta Smečno. — Kdo zavítá do Norimberka, nechť se obrátí na Česko-slov. spolek „Palacký“, kdež obdrží veškeré informac. o městě a okoli. Větší společnosti české mohou se též ve spolkové místnosti scházeti. Adresa-