C. Budějovice, v pátek dne 11. listopadu 9910.

Číslo 45.

x“ * E X e 85

% NOVY g w y JIHOČESKY DELNIK Vychází každý čtvrtek večer. Inserty platí se hned Ťgonnio ofpany onojólně_damolpotink 6 Redakce, administrace a expedice nalézá se v Děl- poi objednání a nebere za ně redakce zodpovědnost. UAwUpo ull Oly OUblg UUAI GUIUAUe nickém domě na Pražské silnici v Č. Budějovicích, Předplácí se: pro Rakousko celoročně K 4-80, na půl roku K 2’40, na čtvrt roku K 1-20. Pro.Německo na rok K 5:48. Pro ostatní země na rok K 6-88. Jednotlivá čísla po 8 h. Stížnosti, týkající se listu, přijímá Jan Svatek, C. Budějovice, Rudolfovská silnice 34. — Účet c. k. pošt, spořitelny čís. 68.657.

Válka proti drahotě. V celém Rakousku ve všech vrstvách obyvatelstva,­ mimo st-tkáře a bursovní lichváře ohlašována jest válka drahotě. Vídeň - vedle rozmarného přepychu, šlechty, bankéřů, 2.7 továrníků a vysokých byrokratů, je sídlem : / též veliké bídy a zoufalství lidského, je k válce­ proti drahotě připravena. Praha má provedenou mobilisaci k válce proti drahotě mezi organisovaným proletariátem do posledního­ muže. I vlivné korporace proti drahotě se ozývají. Po česko-budějovické obchodní komoře i pražská obchodní komora ve své schůzi dne 3. listopadu žádá rychlé aktivování­ smlouvy se Srbskem, dodatečné­ zvětšení kontingentu, povoleného­ pro dovoz živého dobytka, všeobecné snížení cla na maso a všeobecné, nikoliv pouze, ojedinělé jeho dovozu. Morava zmítána jest bouřlivými demonstracemi­ dělnickými proti drahotě a čelícím zamýšlenému zavedení nových zemských daní nepřímých. Vedle dělnictva staví se i c. k. st. úředníci proti drahotě. Professor Karásek na velké schůzi státních úředníků v Brně odsuzoval simulovanou péči vlády, jako by chtěla odstraniti příčiny drahoty,­ jak neupřímně smýšlí a praví, že dokazuje­ to případ z argentinským masem, probrav­ tísnivé poměry státních úředníků, jimž vysocí úředníci se zlatými límci doporučují šetření, obviňuje vládu, že je ve vleku agrárníků,­ pro státní úředníky požaduje drahotního přídavku. Chce-li míti stát spokojené státní úředníky, musí nalézti pro ně peníze. Našly-li se pro anexi, najdou-li se pro nové lodě a kaňony, musí se též najíti pro státní úředníky. Zvedajíl-i hlasu proti drahotě — soudcové, poštovní, berní a jiní úředníci státní, tím mocnější­ protesty proti drahotě musejí se ozývati ve vrstvách dělnických, kde je nedostatek­ chleba, kde není v zimě na uhlí, kde bída a hlad jsou denními hosty. Nebylo dosud zvykem vlády rakouské, aby věnovala pozornost nej důležitější věci: potřebám obyvatelstva. — Jinak všímají si potřeb obyvatelstva ministři ve státech jiných.­ Anglický ministr financí George přednášel­ v minulých dnech o sociální otázce. V části své řeči obíral se ochrannými cly a uznal, že přivádí enormní zdražování všech životních potřeb a vyplývající z bídy lidské nepokoje, jichž obvod rozprostírá se od západu­ na východ, do něhož spadají: Portugaly,­ Německo, Francie, Rakousko, Rusko, Italie, severní část Anglie, jižní Vales a Skotsko.­ Co se má státi, co má pomoci, aby byla bída lidská a hlad zamezen? Odpovídá si na vlastní otázku ministr George: »Pomoci mohou jen smělé prostředky. Vše co jsme dosud činili bylo slabé a nesmělé. Přišla doba, kdyje nutno revidovati všecky životní podmínky­ národa a říše a běda generaci,­ které by scházela odvaha k luštění tohoto problému«. I v Rakousku nadchází doba, kdy je nutno revidovati životní podmínky říše a národů. Anglický ministr má odvahu vytknouti evrop­

ským vládám zločiny, které páchají na národech ochranářskými celními­ tarify. A co dělají rakouští ministři? Považují za zločince, za velezrádce toho, kdo proti ochranářské politice šlechtické mluví, kdo přivodit chce spokojenost lidu ukojením hladu. Věci však jsou mocnější než ministři, než zákony, dnes bouří se proti drahotě všechny vrstvy obyvatelstva. Válka drahotě je vypovězena­ a běda, běda, neučini-li vláda opatření, aby hlad lidu byl ukojen .. .

V. sjezd Československého odborového sdružení v Praze. (Dokonč.) Soudr. F. Jirásek referoval k bodu družstevní­ hnutí. V zahájené debatě ku všem třem bodům byla podána resoluce soudr. Halíkem z Plzně, v níž vysloven souhlas s postupem české delegace­ v Kodani tohoto znění: Pátý sjezd odborových organisací dělnictva, sdruženého v českoslovanské sociálně-demokra- tické straně dělnické, plně souhlasí s usnesením zestupitelstva strany ze dne 27. a 28. března t. r., schvaluje dále stanovisko delegace českoslovanské­ sociálně-demokratické strany dělnické na sjezdu socialistické Internacionály v Kodani, jakož­ i usneseni konference zástupců strany ze dne 25. září v Praze. Prohlašujíce plnou a naprostou­ solidaritu s dosavadním postupem českoslovanské­ sociálně-demokratické strany dělnické,­ ujišťujeme ji svou neochvějnou věrností, poněvadž vším svým jednáním prokázala, že jedinou­ snahou její jest, aby v pospolitém postupu organisací odborových s politickými hájila a chránila zájmy českého dělnictva proti hospodářskému­ vyssávání, politickému a kulturnímu útlaku, jakož jest jediným jejím cílem, aby ve společném boji solidárně s dělnictvem všech národností­ zápolila za vítězství mezinárodní sociální­ demokracie. Resoluce byla za bouřlivého souhlasu a potlesku­ jednohlasně přijata. Třetí den věnován byl debatě, která byla odpovědí sjezdu vídeňskému — úroveň debaty byla veskrze věcná a stála na výši jako celý sjezd vůbec na rozdíl­ sjezdu vídeňského. Byla podána též řada návrhů, které byly projednány­ a schválený , z nichž nejdůležitější u- vádíme: Příspěvky pro českoslovanské odborové sdružení. Veškeré odborové organisace, přináležející Odborovému sdružení českoslovanskému, odvádí tomuto z každého přijatého týdenního příspěvku 2 haléře. Současně s placenými paušály budiž organi- sacemi zaslán výkaz, za které skupiny a za jaký­ jejich počet členů paušál jest placen. Z přijatých paušálů odváděti bude Odborové Sdružení českoslovanské i haléř měsíčně Dělnické­ Akademii, jehož přímé placení organisa- cemi nadále odpadá. Usnesení toto jest platným od 1. ledna 1911. Dále schváleny jednohlasně a provázeny potleskem tyto návrhy: Družstevní hnutí. Sjezd odborových organisací, soustředěných v Českoslovanském odborovém sdružení, přihlížeje­ k usnesení sjezdu strany v r. 1907 konaném,­ jímž hnutí družstevní uznáno bylo za součást­ strany vzhledem k tomu, že řádně vedené a na socialistických zásadách a na neobmeze- ném počtu členstva založené družstevní hnutí jest s to, by emancipační i hospodářský boj or- ganisovaného dělnictva usnadňovalo, doporučuje

odborově organisovaným soudruhům, by k rozvoji­ hnutí družstevního působili, a v témže socialistické­ zásady a cíle uplatňovali. Sjezd prohlašuje, že zejména družstva kon- sumní a výrobní nejsou zde k tomu, aby súčast- něnému členstvu bezprostředně materielní výhody­ přinášela, nýbrž proto, aby na základě or- ganisované spotřeby a výroby hospodářskou moc dělnictva co celku podporovala, a na tomto poli docílených úspěchů ku prospěchu celé dělné třídy použila. Sjezd prohlašuje za povinnost družstevních organisací: Svým zřízencům a dělníkům zajistiti ty nejvýhodnější pracovní a mzdové podmínky, a buďtež se zaměstnanými a jich odborovými or- ganisacemi zvláštní kolektivní smlouvy uzavírány.­ Tam, kde těchto stává, buďtež tyto bezpodmínečně­ uznány a jejich provádění podporováno.­ Buďtež vlastní provozovárny účelně organiso- vány a při nákupu zboží budiž brán zřetel na pracovní podmínky zaměstnaného dělnictva. Sjeza bere na vědomí usnesení sjezdu česko- slovanských družstevních organisací, jimž zavázána­ jsou družstva, považující se za součást strany, z docíleného zisku věnovati část k účelům­ veškerému organisovanému dělnictvu prospěšným,­ a vyslovujeme současně přesvědčení, že družstva této na se vzaté povinnosti plně dostojí. Kartel. Se zřetelem ku velikým zápasům hospodářským,­ které vzrůstem organisací zaměstnavatelských­ lze v budoucnu čekati, usnáší se sjezd: „Všechny odborové organisace ve sdružení zastoupené jsou povinny státi se členem „Kartelu­ pro vzájemnou pomoc ve stávkách a výlukách“­ a platiti za plný počet členů, aby po stránce finanční zvýšeným úkolům dostáti mohl.“ Brněnský sekretariát. Odborové sdružení přejímá od 1. ledna 1911 i finanční vydržování brněnského sekretariátu, který bude zemskou komisi odbor. Sdružení če- sko-slovanského v Praze. Stejně se ukládá Odborovému­ sdružení, aby vypracovalo další postup­ a zřízení místních všeodborových komisí na Moravě, jakož i vzájemný jich styk a součinnost.­ „Odborové sdružení.“ Tento návrh přikázán Odborovému sdružení a Dělnické Akademii: Orgán komise „Odborové Sdružení“ budiž se zřetelem k jeho důležitosti informační a výchovné­ vydáván čtrnáctidenně za roční předplatné v obnosu 4 korun. Další schválený návrh: Společný postup odborů. Se zřetelem na vývoj hospodářských a výrobních­ poměrů, které vyrovnávají stále více rozdíly­ mezi odbory pracovními v továrnách a dílnách­ všech průmyslů a živností a nutí zejména ku společnému ujednávání smluv kolektivních, doporučuje sjezd svazům příbuzných odborů, aby pracovaly ku vzájemnému sblížení tak, aby vytvořeny­ byly v budoucnu zdravé podmínky jea- notlivých národnostních organisací průmyslových.­ Sjezd z toho důvodu již nemůže schvalovati zakládání nových zvláštních organisací, t. j. svazů­ odborových, které by této zásadě sblížení odporovaly, nemohouce také dostáti svým úkolům­ ani organisačně ani finančně. Sblížení svazů, zastoupených v jednom průmyslu,­ představujeme si zejména v dohodovacích­ jich výborech či jednotách příbuzných odborů­ stejného průmyslu, které by, řídíce se vlastními řády, příslušnými organisacemi a Odborovým­ sdružením schválenými, pečovaly hlavně: O společný postup ve mzdových hnutích, pri intervencích, stávkách a výlukách, o soustavnou agitaci, organisační a odborovou výchovu, volby do dělnických institucí, jako výborů továrních.

Ryzí pravda je, že nejlepší wo- uhlí hnědé, smolné a kamenné má oe František Sobota, obchod uhlím w Pekárenské ulici 93. Obchod tento co nejvřeleji doporučujeme všem našim soudružkám a soudruhům