V Rrně, 28. ledna.

LDOVÉ NOVIN

Strana be.

ECHcNá HLÍDN

LIDov

Vcn

novir

Předená a tkaná sláma.

Známý odborný časopis Textilwoche oveřejňuje zajímavý článek o zvlášiní me- thodě zpracování slámy, jíž by se textilni- ctví dostalo nového materiálu. Doposud. jak známo, podařilo se vlákna různých rostlin, po předchozím náležitým zpraco- vání přeměnit v materiál vhodný k přede- ní a tkaní. Tak psali jsme před časem na tonto místě o tom, že i vlákna kopřivy dají se znamenitým způsobem využit v průmyslu textilním a dají se hotovit ne- jen nítě, ale i krásné, jako hedvábí lesklé látky. V Německu byla v těchto dnech za- ložena společnost na zužitkování všech rostlinných vláken v textilnictví, ať už po- cházejí ze stromů, keřů nebo trav. Mezi těmito zdroji vhodného materiálu pro přá- delny a tkalcovny nalézá se také slámaa sice doslova ta, již dává naše obilí. Je to podivné, neboť je známo, že vlákno ,slá- my není pevné, dále sláma ve stavu su- chém je velmi křehká a zkrátka je z tako- vých vláken, které se dají velmi těžko spřádat. Oproti všem jiným rostlinným vláknům z trav, je sláma, pokud se týče pevnosti, na stupni nejnižším. Nový vyná- lez. který má za účel zpracování slámy. umožňuje — jak to pokusy dostatečnou měrou ukázaly — nejen dobrý výsledek. ale ukázal i velkou budoucnost při použí- vání slámy v průmyslu textilním. Šláma, jak vyjde z mlátičky, podrobena je zvlášt- nímu procesu, jímž se z tvrdé slupky vněj- ší vyloupne vlastní vlákno. Toto dobytí vlákna děje se vařením a proto se musí do- bytá vlákna před dalším zpracováním o- sušit; děje se tak horkým vzduchem. Těm- to vláknům přidává se asi 20 procnet vlá- kem jiných, tak že dobře 80 procent čisté slámy se použije. Z této směsi přede se nit, která je podobna niti jutové, má však mnohé přednosti přede všemi ostatními ni- těmi z rostlinných vláken. V prvé řadě je podstatně lacinější než všecky ostatní, po- něvadž suroviny je u nás všudy velmi mnoho. Dále dokázali vynálezci tohoto zpracování, že jejich způsob dá se použít při všech ostatních méně cenných vlá- knech. Další výhodou slaměného vlákna je nepatrná jeho specifická váha, která je až o 40 proc. menší než u jiných podobných vláken. Pokusy se slaměným vláknem ko- nané jsou sice vesměs ve stavu počáteč- ním. ale už teď není pochyby o tom, že v mnohém oboru takto zpracovaná sláma může přijít velmi vhod.

Elektřinou připravovaný tabák.

V Londýně začala svou činnost nová tabáková továrna, ve které dle způsobu vynálezce E. Lusbyho se tabák před svým definitivním zpracováním podrobí vlivu e- lektrického proudu. Jak Englisch Mechanic sděluje, stojí tento způsob přípravy za zvláštní pozornost. Lusby studoval něko- lik let vliv elektřiny na tabák a připravil si pak zvláštní aparát, ve kterém výsled- ků svého studia prakticky užil. Jeho způ-

sob přípravy působí prý zejména dobře na tabák cigaretový. Čhuť tabáku prý se vyvinujícím se ozonem zmírňuje, aniž se však tím ubírá tomuto vonnému listí jeho zvláštní a přece přirozená podstata; kro- mě toho změní prý se nikotin a proto prý je kouř z takové „elektrisované cigarety“ méně nepříjemný. Nejdůležitější tvrzení Lusbyho je však to, že se elektrickým proudem zpracovaný tabák tak snadno ne- kazí. Tím by bylo možno zabránit velkým škodám, vznikajícím rozkladem zásob. Ta- bák totiž velmi trpí různými houbami a bakteriemi a jich zhoubná činnost může být elektrickým proudem stavena. Ne- cháme-li cigaretový nebo dýmkový tabák delší dobu ve vlhké prostoře, jak je nutno, má-li se udržet svěžím, pozorujeme krátké době, jak rychle plesniví. Lusby podmikl prý pokusy s tabákem virginij- ským, který dal do místnosti, kde bylo 10 až 20 procent vlhkosti. Tabák před tím c- lektrisoval a uzavřel do cínových krabic. vše před svědky. Po pěti letech krabice otevřel a tabák byl úplně čerstvý a neno- rušený, jak co do vzezření tak i co do chu- ti. Mimo jiné zjistil Lusby také to, že kaž- dý druh tabáku vyžaduje určitý proud elektrický, při kterém se nejlěpe konser-

vuje.

Blologické účlnky thorla.

Chemik dr. W. Bolton dopracoval se při svých pokusech s thoriem velmi zají- mavých výsledků. Objevil totiž podivu- hodné biologické účinky tohoto prvku. z kysličníku thoriového dobyl nejprve chlo- rid a z něho kov thoriový; v tomto stavu vařil thorium v silné kyselině dusičné a na to ho vypral v destilované vodě, pro- sté kyseliny uhličité. Deset gramů tak to vyčistěného thoria bylo dáno do stogra- mových lahví, které pak naplněny oby- čejnou destilovanou vodou a dobře ucpá- ny. Po půl roce se ukázalo, že na thoriu vznikly bakteriím podobné kultury, jak dokázáno očkováním želatiny. Při 37 stup- ních C vyvinuly se na želatině bílé, žluté a červené houbové kultury. Bakterie vzni- kly pravděpodobně ze spor ve vodě obsa- žených, působením některých. rozkladem thoria vzniklých produktů. Podivuhodně však je, že po dalším půl roku thorium tu- to schopnost ztratilo. Podobné pokusy konány se stříbrem, mědí, železem, platinou a celou řadou ji- ných kovů, ale u žádného se ani první ani druhý úkaz neobjevil. Zrovna tak zajíma- vé jsou pokusy, které s thoriem konány na nižších zvířatech. Kov tento byl smí- sen v rozličném percertuelním množstvís vyvařeným mořským pískem a dán do mořské vody. V šesti lahvích, které obsa- hovaly 200 gramů mořského písku a dva litry mořské vody bylo thoria v množství od O až do 50 procent a do každé dáno 12 až 15 mořských zvířat nejnižších obratlov- ců. Vodou byl ustavičně proháněn vzduch a odpařené množství dosazováno vodou destilovanou. Po pěti týdnech byly rybič- ky v první láhvi, kde nebylo ani trochu

thoria, úplně zhnilé a stěny láhve byly po- rostlé silně řasami; v dlouhé láhvi, kde bylo 10 procent thoria, žilo ještě po třech měsících 10 procent zvířat a stěny byly jen málo řasami porostlé. V láhvi s 25 proc. thoria žilo 30 procent zvířat a téměř všecky rybičky žily v láhvi s 50 procenty thoria po sedmi měsících. Z těchto pokusů vychází na jevo, že kov thorium působí na rostlinné organis- my nejprve způsobem oživujícím a pak je umrtvuje, kdežto organismy zvířecí udr- žuje při životě.

O novém kovu »canadlus.

V severní Americe v Britské Columbii objeven byl nový kov, který svými vlast- nostmi zdá se patřiti mezi vzácné kovy pla- tinové. Nalezen byl poblíž města Nelsonu (město toto leží opodál řeky Columbie a nedaleko hranic Unie) u velkém množství prý v žílovité hornině zvané lamprophyr a byl též pozorován i v tamějším hadci (ser- pentinu). Objevitel tohoto kovu, o němž bližší zprávy podává časopis Mining Seien- ce, nazývá se A. G. French. Prench dal též novémyi kovu iméno scanadium« podle Ka- nady (Kanada a Columbie tvoří součást britské Ameriky). Kanadium ve zmíněných horninách vyskytá se ve způsobě polokry- stalických zrnek a jehliček 12 mm dlou- hých a 1/1e mm tlustých, tedy velmi drob- ných. Barvu krásně bílou, lesk silný a tr- valý. Tím podobá se stříbru ale od tohoto výhodně se liší tím, že na vlhkém vzduchu ani delší dobou nečerná. Zahříváním ani se- be delším se neokysličuje. Rozpustiti se dá v kyselině dusičné a solné a tudíž i v lu- čavce. Roztok v kyselině dusičné přidáním chloridu sodnatého (kuchynské soli) se ne- sráží. Účinkem sirovodíku ani sirníku, ba ani jodovou tinkturou kanadium nečerná. Bod tání má kanadium nižší nežli stříbro a zlato a tudíž i mnohem nižší nežli platino- vitý kov palladium, kterému se jinak velmi svými chemickými vlastnostmi podobá. Všechuy tyto výsledky ke kterým dospěl Prench, byly potvrzeny vlastními pokusy vladmno chemka v Nelsonu E. W. Wid- dow sona. Bude-li nalezeno kanadiumu větším množství, očekává se, poněvadž dobývání jeho jest lacinější nežli do- bývání palladia, že se ho bude používati hojně místo palladia. Palladia upotřebuje se dnes jmenovitě k tona, že se jím tence po- tahují stříbrné předměty, stříbrná zrcadla a reflektory. Tenký povlak palladiový krásné barvy stříbra nezakrývá a chrání stříbro před černáním na vzduchu, takže předměty takové jsou stále krásně lesklé. V tom ohledu právě bude se moci palla- dium nahrazovati snad kanadiem. Kt.

Fyslologické účinky elektrických proudů. Proudy o malém napětí způsobují ča- sto smrt, kdežto proudy o napětí vysokém jsou jen málokdy tak nebezpečné. Aby se tato okolnost vysvětlila, konány byly v Paříži na popud ministerstva veřejných prací zvláštní pokusy o působení elektric-

kého proudu na živočichy. Zprávu o tom podává Elektrotechnische Zeitschrift (čís. 50).. Pokusy byly prováděny hlavně na psech, při čemž byla sledována činnost srdeční a dýchání a ovšem i zapisována doba, po kterou proud působil. Nejprve bylo použito proudu střídavého o periodě 42 pro sek, a to tak, že proud byl veden od přední tlany celým tělem, tedy i přes srdce, do tlapy zadní. Ukázalo se, že pes hyne, prochází-li tělem jeho proud o 70—80 milliamperech, kdežto proudy silnější ho neusmrcují. Při 45 mihiamperech dostavuje se kře- čovitá ztrnulost, při níž všechny svaly jsou staženy. Prochází-li proud déle, dostavuje se smrt následkem zastaveného dýchání po 5-6 minutách. Přeruší-li se před tím proud, začne zvíře opět dýchati a ožije. Pustí-li se do psa proud o 400 milliamper. (1080 volt) a to tak, aby šel od týlu k čelisti, dýchání se zarazí, aniž nastane smrt. Přendá-li se však elektroda s čelisti na tlapu, jest smrt okamžitá. Odpor lidského těla při dobrém kon- taktu (při vlhkých rukách, jak dělníci mi- vají) obnáší 12.000—15.000 ohmů, z čehož vyplývá proud o 70—90 milliamperech při 110 voltech napětí. Tento proud tedy jest nebezpečný, což bylo potvrzeno zkušeno- stí, že osoby, které, držíce v jedné ruce lampu bez isolace, dotkly se druhou rukou kohoutku u vodovodu, byly usmrceny. O- byčejně však jest odpor na přechodu mezi tělem a vedením větší, takže se napětí 110 volt obecně nemůže považovati za nebez- pečné. Totéž platí pro frckvence, které leží mezi 10 a 120 pro sek. Účinky proudu stejnosměrného uká- zaly se podobnými s tím rozdílem, že týž výsledek dostavuje se teprve s proudem asi čtyřikráte silnějším. Ve svalech však jeví se následky, které při účinku proudu střídavého nejsou. Podráždili-li žábě nohu jistým počtem nárazů proudu ve stejném směru, objevilo se potom nevyléčitelné, stále pokračující hubnutí svalů, kdežto na druhé noze účinkem dvojnásobného počtu nárazů proudových nebylo pozorovati ná- sledků žádných. Tytéž úkazy jsou i u lidí, u nichž nevyléčitelné slábnuti může býti vyvoláno jen proudem stejnosměrným. Na základě těchto pokusů navrhuje ko- mise, která je konala, tato pravidla opatr- ností: 1. Při napětích 150 volt u proudu stří- davého nebo 600 volt proudu stejnosměr- ného možno se chrániti tak, že si obě ruce omotáme plátěnými hadry anebo že si stoupneme na stoličku a používáme jen jedné ruky. 2. Pro napětí přes 6000 volt doporu- čuje se isolovati dobře tělo od proudovo- diče nebo od země anebo od obého a upo- třebiti jen jedné ruky. Nad 10.000 volt jest nejlépe proud přerušiti. Zmíněná komise též požaduje, aby se usilovalo o přiměřenou výchovu obecen- stva v tomto směru jakož i o patřičné poučení dítek školou.

Kt.

leje strojní, motorové, americké aruské. Benzinl, naftu pro motor

Mazadla, tuky. vaselinu, laky, strojové barvy vlastni výroby. —

EBarvu cementové původní= zaručeně bezvadné jakost.

6455

F. ZÁMEČNÍK, BRNO, Esva t

zalad a generální zastoupení firmy Rathenower Chemische Farben-Industrle.

ihlářské str

MARO

3

nejosvědčenější soustavy a v nejlepším provedsní

dodává specielní

Strojírna ROSCHEn

Návštěva inženýra na požádání zdarma. technická kancelář pro stavbu a rekonstrukce hiiněných Veškeré dotazy zodpo Jenerální zastupitelstvíNRE pískových cihalen, keramických továren, výtahů a jeřáběRSO roh Schwarzenbargské třídy č. 4 nové a Komenského ulice.

S r. 0. v Hořelicích ve Slezsku a Geerge- waldě v Čechách.

416

m

»a

Hlavní kancelář Tišnov, náměstí.

Inženýr Ceněk Vondráš, Brno, raass přisežnů, úředně oprávněnů civ. geomelr, Velké nám., Lichlaastolnoza ul. 2.

IIi

technická kancelář pro tracování, prolekty silnic, plány na výstavbu mäst, parcelace a veškeré práce zeměměřičská.

o