cha nsty přodpšání cnt VDrně vadmínástrace ns cnůste. . . . K 9 — ne čtvrt roku. . K 6.— v Brně e denášken do domu dvakrát denne o 60 hal. měsíčně víco. V prodejnácl v Brně i na veukově mě- vjěně ben donášky K 2.00 Poštou 9 jedneu zásilhoe na měsíc. . . . K 2 na čtvri roku . . K 7.50 S dvejí záellkoe „ 6U hinl. ha mesic Vace.

Za 8 han.

H

Za 8 hal.

M

V d

Velký list . . . O hnal, Malý list . . . 2 hal. v Brně! na venknové. Jeden z obou lista uvlání nelze předplatiti.

Předplatné a lnoenty splatny a žslovstelny jsen v Brně. Redakce, administrass, tiskárna a ezpedice? Kudoltova ulice Is. 6. Telefon: Redakce 5 1ža, alministrace č. 12b. Číslo účtu u poštovní opořitelny 60.780,

Ročník Xx

V

Erně, v neděli dne 28. ledna 1912.

Číslo 26.

Dnešní číslo jest o 26 stranách.

Před pážnýmí událostml. Celá politická situace říše je naplněna zlektřinou, která slibuje důležité události. Krise v zahraničním ministerstvu zasahue pronikavě do celého ústrojí politických a parlamnentních poměrů. Nejedná se jeno psobu Aehrenthalova nástupce, nýbrž také p všecko to, co souvisí s napiatou situací zahraniční, a o to, co může míti vliv na zsud branných předloh tu i za Litavou. Hr. Aehrenthal je nemocen a to těžce. akže se i pochybuje o tom, zda-li bude vůbec možno převézti ho na jih do příz- nivějšího podnebí, jakého jeho nemoc vy- žaduje. Je samozřejmo, že za takových pkolností nebylo by možno jeho setrvání v úřadě ani z příčin osobních, i kdyby neby- o známých politických momentů, které vedly k jeho pádu. Je dosti pravděpodob- 30, že ti, kdož poslední kampaň proti mi- nistrovi řídili, nebyli by se do ní tak vrhli, kdyby byli tušili, že hr. Aehrenthal jemůže v úřadě setrvat z důvodů fysi- kých, zdravotních. Tu se zdá, že otázka eho nástupce nedá se jen obratem ruky vyříditi. Štátník, který nechce býti pou- tým figurantem, sotva projeví ochotu po- sadit se do anarchie, která panuje nahoře 1 v jejímž víru zmítá se postavení zahra- ničního ministra jako ubohá lodička. Tak stačí si jen vzpomenouti na fanfáry a ka- jidlo, jimiž byl před dvěma, třemi roky slavován zahraniční ministr jako množitel a obroditel říše, a srovnati s tím okolnosti nynějšího jeho pádu, aby bylo potvrzeno slovo starého Beusta, že v Rakousku kaž- jý kancelista má jistější postavení než mi- nistr. Vliv činitelů, kteří význačným způso- bem se přičinili o pád hr. Aehrenthala, je nevypočítatelným, pončvadž nezodpověd- ným faktorem celé politické konstelace. Nejrozmanitější možnosti leží před branou budoucnosti, která se hlásí o svá práva je- stě dříve, než nadešel její čas. V takové době všecky otázky, které jsou vázány na rčité osoby, všecky plány, jež potřebuí silného vykonavatele, jsou hříčkou větru a osoby za nimi stojící stávají se jejich o- bétmi, dříve než se nadály. I sebe ctižá- dostivější státník je konec konců člově- kem a uvažuje předem o tom, jaký lidský osud by ho stihl v novém působišti. Proto še nelze divit, že dědictví Aehrenthalovo není statkem svůdným a lákavým. Jestliže něco mohlo smířit odpůrce politiky hraběte Aehrenthala, je to jeho konec. Nechybělo by mnoho a hr. Aehrenthal, který po celou dobu své činnosti narážel na odpor všech Cemokratických živlů, stal by se popuslár-

ním. Také v politice jako v antickém dra- matě existuje katharsis, tragická očista hrdinova osudu. Nebyli jsme nikdy slepý- mi a nekritickými obdivovateli hr. Aehren- thala, ale co říci, když v nynější, meziná- rodním napětím napěchované době je po- voláván do Vídně za pravisorního ředitele říšské politiky cařihradský Pallavicini, typický to představitel obmezené diploma- tické školy starorakouské, jejíž je nejstar- ším a snad proto právě nejsmutnějším čle- nem, diplomat, kterého všecky velké poli- tické události nejposlednější doby na Bos- poru, na příklad celá mladoturecká revo- luce, překvapily tak, jako náhlá bouřka člověka bez deštníku. Představme si jen. jak by teprve takový Pallavicini stál na místě Aehrenthalově, na křižovatce nej- protisměrnčíších větrů a vlivů. Požadavek konečného zdemokratisování také rakou- ské diplomacie cítí se v takové chvíli, jako je nynější, zvlášť palčivě. Je možno, žev jistých zákoutích směrodatných kruhů vše- lijak již rozhodli, — starý císař dosud ne- rozhodl. Páteční debata v uherském snému by- la charakteristická ohlasem podrážděné kritické nálady, kterou tyto poměry budí. Hrabě Julius Andrássy mluvil o zahraniční situaci tak pessimisticky, jakoby již byly přede dveřmi nejosudnější mezinárodní zá- pletky, a neméně příznačným bylo vy- stoupení ministra Lukacse za vládu. Zatím co nemocný ministrpresident hr. Khunen- Hederváry odjížděl do Vídně, hodil Lukacs rukavici celé oposici proti branným před- lohám a ohlásil nové volby pro případ, že by Justhova a Košutova strana chtěly v obstrukci proti branným předlohám vytr- vat. Uherská vláda je již tedy rozhodnuta a má již zmocnění ke prostředkům, který- mi chce vyřízení branných předloh docíliti. Této věci se tedy cesta Khuenova do Víd- ně a jeho porady tam netýkají. Jedná se jen o události v zahraničním úřadě. Také oběma ministrpresidentům záleží na tom vědět, co se stane po Aehrenthalovi, aby nešli do parlamentního boje na slepo, ale jiná je otázka, zda-li rozpuštění uherského sněmu a nové volby do něho jsou se sta- noviska vlády a se stanoviska branných předloh nejvýhodnějším prostředkem. Dalo se čekat, že uherská vláda, jejíž duševním vůdcem je Štěp. Tisza, podstoupí raději no- vý volební boj, nežli by činem ukázala sku- tečnou ochotu k demokratické vládní re- formě, aspoň takové, jaké se domáhá stra- na Justhova. Ale neřeže tu ulerská vláda a její většina do svého vlastního těla? Voleb- nímu aparátu Khnenovskému nebude snad za těžko připraviti oposici ještě o nějakou další desítku mandátů; ale jistě tím jen roznítí obstrukční zápal zbylé oposice proti branným předlohám A nové volby ve chvíli, kdy země nemá povolené rekruty,

je počínání velmi choulostivé. Aspoň jistým vysokým pánům ve Vídni se tím vláda Khuenova sotva zavděčí. Pro branné předlohy znamenaly by nové volby v U- hrách dalekosáhlý podklad, nehledě na to, co to znamená pro státní život nemíti ani parlamentu ani vojáků v době povážlivého zachmuření zahraniční situace. To všechno jsou věci, které nasvědčuií tomu, že ve Vídni jednati se bude v nej- bližších hodinách o věcech vážných a da- lekosáhlého významu. A co rakouský par- lament? Ten ještě měsíc nedostane se ke slovu. Ostatně při ústavních poměrech v Rakousku neznamenal by jeho hlas mno- ho. Bude zase svolán jen proto, aby povo- lil, co se mu předkládá k schválení, a to jsou nové vojenské předlohy, podle hesla: Ptáče, žer anebo zemnři!

Tel. - Z Vídně, 27. ledna. Ve stavu hr. Aehrenthala nena- stala žádná změna. Nestalo se také roz- hodnutí o tom, jakým způsobem se ode- béře na kratší či delší dovolenou.. S jeho odchodem z ministerstva třeba však po- čítat jako s hotovou věcí. Nerozhod- nuta je toliko otázka, v jaké formě a jak brzy se to stane.

Tel. - Ze Št. Hradce, 27. ledna. Tagespost se dovídá od vynikají- cího člena rakouské delegace, že demi- se hr. Aehrenthala je již vyří- zena. Provisorní správou zahraničního úřadu bude pověřen sekční šéf téhož úřadu dr. Müller.

Tel. - Z Berlina, 27. ledna. Tägliche Rundschau oznamuje, že nejlepší vyhlídky na úřad hr. Aehren- thala má rakousko-uherský ryslanec v Cařihradě markrabě Pallavicini. Týž list oznamuje, že rakousko-uherský vysla- nec v Berlíně hr. Szögyeny i-M arich v nejbližší době odstoupí a odebere se na své statky do Uher. Za jeho nástupce se označuje sekční šéf v ministerstvu zahra- ničním hr. Pavel Esterhazy.

Sněmy. Tel. - Z Vídně, 27. ledna Dobrá polovička času vyměřeného pro zasedání sněmů uplynula. Již nyní možno však říci, že generální přehlídka je- jich činnosti bude smutná. Bacil obstrukce zažírá se čím dál. tím hloub do zemské samosprávy a sněm, který jím byl dosud ušetřen, je bílou vranou. I sněmy, o kte- rých se myslilo, že jsou v bezpečném zá- větří politických sporů a bojů, propadají

tomu moru a protože ruku v ruce s touto politickou nákazou ide finanční hlad zemí, není divu, že kde kdo prorokuje blízký krach zemské samosprávy a sekvestraci státu. Zrovna polovina sněmů je tou chvíli obstrukcí zachvácena a jsou to právě sně- my zemí politicky i hospodářsky nejvý- znamnějších a nejdůležitějších. A tak zva- né dělné sněmy ve skutečnosti jen živoři a sněm moravský je toho typickým dokla- dem. Sněmy český, haličský, hornorakou- ský, tyrolský, dalmatský, štyrský, gori- cký leží buď vůbec ladem anebo jsou jevi- štěm obstrukčních bojů, které v nejbližší chvíli mohou míti za následek jejich za- vření. Situ-ce na českém sněmu je známá. Německá obstrukce vyhrdlila na českých poslancích jednání permanentní smiřovací komise, iciíž každé rokování, každá takřka schůze, je pro nás důvodem strachovati se před novými ústupky Čechů Němcům a před ztrátou důležitých a nezadatelných práv nedilnosti země vůči německým trha- cím choutkám. Hornorakouský sněm bvl včera byť ne formálně tedy fakticky odročen Tento sněm byl do předvčerejška tím, zač legen- da vyhlašovala moravský sněm: muster- landtágem. I sem do tohoto někdejšího po- litického zátiší Ebenhochova zasáhla nyní obstrukce. Zahájili ji němečtí nacionálové a liberálové proti osnově zemského vý- boru na reformu volebního řádu do obcí, za kterou se postavili nejen křesťanští so- ciálové, ale také soc. demokraté. Jednu chvíli se zdálo, že obstrukce je již zlomena, ale na konec většina kapitulovala a zem. hejtman P. Hauser sdělil, že příšti schůze bude oznámena písemně, což je vlašťovkou budoucího odročení ne-li rozpuštění sně- mu. Zdá se, že v lůně většiny samé uká- zalv se následkem obstrukce rozpory. Část poslanců nebyla prý proti vyjednávánío dohodu, kterou nebylo nesnadno docíliti, ale zemská vláda ukázala prý naprostou neschopnost k takovému zprostředkování. Postavení místodržitele bar. Handela je prý následkem průběhu tohoto zasedání otřeseno. Podobné poměry vládnou na sněmu štvrském, který loni Slovinci rozbilí. Místodržitel hr Clary vviednával s nim i Němci několikráte, ale dosud marně a je pochybno, zdali k dohodě ještě dojde. Slo- vinci chtějí se, jak se zdá, jednou pro vždy zabezpečiti proti stálým úkladům něme- ckým a proti zkracování v hospodářských a kulturních požadavcích. Za těchto po- měrů sněm odbyl dosud několik schůzí, jež byly vyplněny čtením došlých spisů a for- mahitami, k jednání se sněm však nedostal. Dalmatský sněm uvítal sotva nového místodržitele hr. Attemse a již vypukla ob-

FEGILLETON.

Rozvodněný proud. Antonín So v a.

Prosvítá podzimem..., les prázdným tak se jeví sotva zbylý list už slétne do kroku .. Jen rozvodněný prouď burácí v potoku. Zní dlouze zpívaný, jak baladické zpěvy .. mysll ti vybaví cval bystrých kopyt zjevy oděnců na koních v rhytmickém poskoku. štít v ruce zvonivý a palaš po boku. Zní ohlušivě, z mladého jak hrdla řevy .. Cos bystrého a čerstvého, co nezná žal ak baladické písně zbrojnošovy v cvalu, když tvrdý osud, řemeslo již zvolené, když lhostejno, kde, kam povede cest jemu, kam dneska zapadne, kdo jíst dá hladovému kde smrt kopím srdce jeho prožene.

Sebavrah Nečásek. Přijel jsem do Prahy a přihlásil jsem se svědomitě se svým pasem na vojen- ském referátě. Ale neuvěřili mně. Hledali mě po světě a tak se stalo, že jsem povo- lání ke cvičení ve zbraních, které znělo na 17. srpna, obdržel až třicátého. Dopsal jsem hned slavnému úřadu. aby ode mne nežádal nemožností. Mrzelo mě, že mně již nebude nikdy dopřáno obléci se v krásný stejnokroj, jaký c. k. zeměbrana propůjčuje záložnímu mužstvu. Moje duše byla naplněna hlubokým smut- kem, že mi nemělo již býti souzeno ještě aspoň jednou a naposled vzrušovati dívčí srdce mužným vzezřením válečníka v hod- nosti svobodníka. Ne, tak lehko se člověk do domobrany nedostane. Moje neoprávněné obavy byly rozptýleny udčlením nového obvyklého termínu. Rukoval jsem s rekruty. Můj příchod v tuto dobu budil vše- obecné podivení. Jsi krejčí nebo švec? Ani to ani ono? Co pak chceš tu tedy dělat? Co se mé osoby týká, nenaháněla mi příliš mnoho strachu myšlenka, že budu nucen čtyři neděle prozívat. Ale dopadlo to lépe. Třídil jsem se starými mazáky patrónya rovnal ve skladišti kalhoty. Při tom jsem obýval v kasárnách pěknou místnost s dvaceti kavalci, měl jsem svá dvě prostě- radla a dvě koňské přikrývky, kdežto v sezeně reservistů jsem bydlíval s osmde- sátí nešťastnými druhy v baráku na dvoře.

Nezastihl jsem u setniny mnoho zná- mých tváří. Dokonce i hejtman byl tu jiný. Jmenoval se Knauer. Malý, tlustý člověk s modrýma očima a mluvil s lidmi docela evropsky. Ležel jsem po obědě na kavalci. Vedle mne si hověl desátník, růžový, ramenatý hoch. Vypadal jako sedlák, ale byl to děl- ník z továrny. »Desátníku,« povídám, »nějakého hejt- mana Knauera, ale ne od našeho regimen- tu, znám z manévrů. Taky byl tak malý, ale pokud se pamatuju, nosil mohutné kní- ry. Byl několikráte v novinách. To bude jiný?« »Bůh chraň,« odpověděl mi můj sou- sed, sto je náš dědek.. Stříhá si teď vousy po anglicku. Je to hodný člověk, ale má smůlu. Co tu jsem, už se mu dva zabili.« »Zastřelili?« »Ne, jeden se zastřelil, ale to jsem tu ještě nebyl. Na síni, v kumbále, kde se myjeme, je vidět dodnes ve stropě díru od kulky. Ale Grundla, co se oběsil, jsem už znal. A Nečásek líhal zde s námi. Vl- díte, tam na té posteli v rohu...« »Taky se oběsil?« »Ne, utopil se.« »Co to bylo za člověka?« »Nečásek? Byl tkadlec. Však znáte přece onen druh nemotorných rekrutů. kteří svedou leda náhodou pořádný obrat nebo správný hmat, kteří jednou zapome- nou si navléci obojek a po druhé třeba ba- jonet. No, dnes to nechodí na vojně jako kdýsi, hlavy nikomu neutrhnou, uhodie

nikdo nesmí a nadávat vlastně taky ne. Ale nemůže nikdo od nás žádat, abychom zacházeli s lidmi jako guvernantky! »Nečásku, jak to držíte flintu? Pro- sakra, na mou duši, nezdržím se a hodím vám to na hlavu, ať přijdu třeba na pev- nost! — Při výcviku rekrutů se takhle už někdy mluvívá. — Co, jak to tam sto- jíte? No tak, otevřte tlamu! — A když kluk odpoví, tak se naň zase zařve: Držte hubu! Nebo vás dám v tu vteřinu odvést a zavřít! »Jsou hoši, kteří se v duchu smějou. Po takovém průvanu z huby nebolejí člo- věka zuby. Ale jiný se zase třese jako osy- ka. A když si u setniny na někoho zvyk- nou, to již je vždycky smůla. Pak neudělá nic dobře. Přijde lajtnant a slyší zase to známé jméno. — Sase tenchle Nečasek! Porad a nyc než Nečasek! — A hejtman jede okolo a řekne: Tak se vemte přece trochu dohromady! Pevnou vůli musí mít člověk. Jste muž a ne baba! A šikovatel si kroutí opovržlivě kníry a povídá: Šli bychom domů, kdyby všechno klapalo. Ale takhle? Ne! Vim, jsou tu jednotlivci, kteří se přičiňují. Takových je tu vlastně nel- více. Ale taky jsou zde lenoší, kteří všech- no zkazí. Mně je to jedno, jak dlouho jsem s vámi venku. Vypořádejte si to se svými škůdci sami! — A hoši přijdou domů a nadávají: Myslíš si, hlupáku, že k vůli tobě budeme se takhle den co den dřít? Dosta- neš jednu z té strany a jednu z oné, an nebudeš vědět, odkud přilítnou! —