V Brně, 14. června.

LIDOVÉ

NOVINY.

Strana 5.

hrabě se denně stýká s řediteli velkých bank vysokými úředníky ministerstev, bohatými prů- myslníky a že provádí velké obchody s veli- kými obraty. Majitelé hotelů, mezi nimi také majitel hotelu Ouirinal, prozíravý obchodník. sami dali k disposici hraběti své pokladny, takže nyní u »velké společnosti« mají pohle- dávky jdoucí do desetitisíců. Teď však někteří věřitelé hraběte pátráním policie byli znepo- kojeni, o aféře veřejně mluvili, takže i jiných. na kterých vylákal hrabě peníze, zmocnily se obavy. Čím více však se o tom mluvilo, tím více udání a dotazů docházelo na policii, a ko- nečně měla policie tolik materiálu, že proti hraběti se vznešenými známostmi musela za- kročiti. V okamžiku zatčení pravil Orsi — ne- boť vyšlo také na jevo, že podvodník není ani hrabětem — sám k sobě: »Kéž by mně byli ponechali 24 hodin času!« Vskutku vyjednával Orsi právě s jistou bankou o půjčku veliké sumy peněz »pro společnost«, což by se mu bylo, ne- býti policie, zdařilo. Nyní se ví, že mnoho vznešených osobv Římě i jinde bylo podvodníkem napáleno, mezi nimi také dřívější ministr zahraničí hr. Guic- ciardini, velký počet nejmazanějších advokátů a průmyslníků. Půl Říma koupil a prodal hrabě na oko a příliš pozdě se dozvěděli kupci i pro- davači, že hraběti Orsimu šlo jen o »zálohu« a »litkup«. I starosta římský, Nathan, pronajal podvodníkovi ve svém domě byt za 7200 lir ročně, kde byla umístěna »kancelář« generál- ního ředitelství oné akciové společnosti. Všude. kde chtěl někdo stavěti dráhu, kanál, tunel. horu nebo údolí, objevil se Orsi, eby jménem společnosti podnik financoval. Stejným způsobem vykořisťoval vynálezy a vynálezce. V hotelu Michel, největším v Římě. poznal jiného podvodníka, který prý vynalenl zvláštní spořitelničky. Orsiho ovšem hned na- padlo tento »vynález« zpeněžiti. A sice musila zde pomoci církev. Při jeho stycích bylo mu lehko dostati se k papeži Piovi X., u kterého byl tři čtvrti hodiny v audienci; ale papež mu přece nesedl na lep a neudělil pokladničcea jejímu vynálezci, jak si hr. Orsi přál, papež- ské požehnání, které by Orsimu bylo umožnilo s pokladničkou napalovati duchoven- stvo, kongregace a vůbec věřící. Ovšem byv temito případě »originální« podvodník nebyl měl z celé záležitosti žádný zisk. Je vůbec neuvěřitelno, že Orsi, který nikdy nebyl ve Venezuele, mohl vážným lidem takové bulíky navěsiti na nos: namnoze stačilo, že jim ukázal ve své komnatě podobiznu, na které byl v řadě venezolánského nebo jiného exotického generála. Každý věřil, protože ostatní věřili. Přímo groteskní je, jak drancoval starší vdovy slibem manželství a jak ty ještě v poslední chvíli věřily více slovům podvodníka než po- licii, která jim dokumenty dokázala, že Orsi je již po desetiletí ženat. Bylo nemožno skoro býti ve společnosti hr. Orsího čtvrt hodiny, aby odolal příležitosti a neučinil důkladný »pump«. Když jednou stál v jakési hospůdce, dal se do hovoru s hostinským a hosty a konec písničky byl, že na konec všichni div se nepoprali, kdo smí panu hraběti zapůjčiti peníze. Všichni, vzne- šení i nízcí, vzdělaní, nevzdělaní, ženského či mužského rodu, jako mušky světlem byli přilá- káni nadějemi na zisk, který jim podvodníkv ohnivých barvách vylíčil. Že byl Orsi italský- mi úřady již trestán káznicí, nikdo nezvěděl. vzdělanějšími. Hloupost, jak vidno, nebývá pri- To všechno ve velkoměstě, mezi lidmi nej- vilegiem jen prostých a nevzdělaných.

Rádění apačů ve Francii. Tel. - Z Paříže, 13. června. Majitelka vinárny v Montgeronu Trem- blayová přepadena byla nedávno třemi ban- dity, kteří jí chtěli zaškrtit. Když mimojdoucí přispěchali ohrožené ženě na pomoc, utekli zlo- činci a nemohli být vypátráni. Předevčírem uvi- děl jistý rolník v Chaupmont en Vexin vychá- zeti z kostela tři podezřelá individua a upozornil na ně četníky. Četníky obklopili neznámé a dří- ve než tito podezřelí návštěvníci kostela mohli sáhnout do kapes, spoutali je a prohledali. Našli u nich browningy, ostré nože a číslo novin,v nichž pojednávalo se o loupeži u paní Trem- blayové. Hlavním vinníkem mezi těmito apači ukázal se být jistý Féjaret, mladý, silný chlap, který se přiznal, že loupež v Montgeronu byla jeho dílem. Fejaret přiznal se, že už po 18 měsíců žije jenom z krádeží a loupeží, že byl kamarádem Bonnotovým a Garniero- vým. S Garnierem seznámil se v Pontoisea společně s ním usnesli se na tom, že přivodí vyšinutí expresního vlaku. Skutečně také uvolnili koleje a z dálky se dívali, co se stane. Rychlik se skutečně tenkráte vyšinul, ale cestujícím se ničeho nestalo. Féjaret s Garnie- rem zapálil potom skladiště v Saintes, účastnil se atentátu v Trappes a zapálil pražce dráhyz Rueil Pontaulanet a Liancourt—Saint Pierre. Dráha utrpěla tenkrát za 400.000 fran- ků škody. Pějaret se přiznal k těmto zločinům s pýchou a litoval jenom, že v Chautiily nepra- coval s Garnierem společně.

se Stalo? — Dvakrát radili se o tom asi po pět minut, ale pak mi řekli, že počkají na rozhod- nutí ministerstva obchodu a tím bylo všemu konec. — Lord Mersey zvolal trpce: Opravdu. společnost směla nedbat našich námitek, když samo ministerstvo obchodu pova- žovalo je později za zbytečné! — Výslech trval celou hodinu a zanechal v poslu- chačstvu nejhlubší dojem.

štyrská, mlékam ež denně čerstvá, doporučuje ve velkém výběru

JAN SOUČEK, lahůdkářský be od, BRNO, KOBLIŽNÁ UL. čÍs. 22. Telefon 3298/ VIII.

Sport a hry.

Kopaná. Kopaná v Rosicích. S. K. Slovan v Rosicích čile si vede. V poslední době bylo mu uznání hodnou laskavostí městské rady propůi- čeno pro hříště pěkné místo na Chřibech. Po- sledně sehrál zápas se S. K. Ivančice a zví- tězil 14: 2. Kopaná na Olympiadě. K footbal- lovému turnaji na Olympiadě štokholmské při- hlášena jsou mužstva těchto zemí: Rakouska, Belgie. Dánska, Finska, Francie, Německa, An- glie, Holandska, Uher, Italie, Norvéžska, Ruska a Švédska. Hráti se bude pohárově, totiž pora- žení odpadnou a v konečném kole se utkají zhý- vající vítězi. Konečné kolo bude vybojováno4. července.

Athletika. Američané na Olympiadě budou svým athletickým teamem jistě buditi nejen úctu, ale i obdiv, tak aspoň neznačují jejich vý- sledky při předběžných závodech docílené. T'ak Wright skočil o tyčí 3 m. 98.5 cm. Duncan hodil diskem z okruhu 213 em. 44 m. 44 cm., z okruhu 250 cm. 47 m. 56 cm. Horine skočil do výše 2 m. 4 cm. Davenport běžel 800 m. za 1: 54.2. Cook 200 m. za 21.6 vt.!

Olympijské hry. Češi na Olympiadě. Oznámili jsm již, že povolení státní subvence činilo se v po- slední době závislým na »dohodě« Českého vý- boru olympijského s rakouským. »Dohoda« tato byla nyní na vídeňské konferenci takto formulo- vána: 1. Označení v seznamu konkurentů: V seznamech konkurentů a poroty za jménem do- tyčného pána bude označení »Autriche« (Ra- kousko) a mimo to bude připojena národnost ve francouzské řeči »Tchégue« (tudíž nikoli země nýbrž národnost), při čemž není překážky, aby budou-li si i jiní účastníci z Rakouska přáti učiniti svou národnost zřejmou — jim to stej- ným způsobem bylo povoleno. 2. Označení v seznamu členů výboru: V tomto směru bylo ujednáno, aby pan dr. Guth byl veden pod »Au- striche« a k jeho jménu bylo připojeno C. O. T. (komité Olympique Tchéque). 3. Zvláštní ta- bulka pro české účastníky: Bod tento jest bez- předmětný, poněvadž asi nebude použito tabu- lek. Kdyby jich nicméně bylo použito, bude označení provedeno analogicky s bodem prv- ním: Austriche a pod tím menším tiskem »Tché- ques«. 4. Vytažení vlajky: V případě, že bude vytažena vlajka, bude vedle říšské vlajky vy- tažena menší vlajka země (tudíž u vitězů z Čech bílo-červená vlajka). — To jsou ty celé koncese Čechům za 5000 kor. poskytnuté!

GUMOVĚ PLAŠTĚ

abízí a též poštou na výběr V. Drester, Brno, Koblížná 24-26.

barvy, malířská plátna, klínové rámy, krabice na barvy, polní sto- jánky a stoličky, pr- kénka a lepenky pro olejomalbu, štětce. — Pastelky všeho druhu. F. Svěntý, velkoobchod papírem, Brno, Rudolfova ul. 13. CENNÍK ZAŠLU NA POŽÁDÁNÍ. v

Olejové

mrtvolu, byl při tomto úržasném zločinu, dopustil-li se ho, odkázán nevyhnutelně na cizí pomoc. Nehledě k otázce, zda vraždu samu a zohavení mrtvoly mohl provésti jediný člověk, je jisto, že nemohl tento člověk skliditi ovoce vraždy bez pomocníka. Ladislav Toman dýchal, když dělník Arnošt Schüller v jeho šatech vykrvácel. Ale Ladislav Toman ve skutečnosti živý musel zůstat před celým světem mrtvolou, měly-li býti pojištěné tisíce vyplaceny. Pojišťovna nevyplácí mrtvým, nýbrž těm, kdo po nich zůstalia jsou v držení pojistky. Zdánlivč mrtvý Toman mohl se tedy dostat k penězům jenněčím pro- střednictvím a prostředník musel býti člověk jeho na- prosté důvěry. Zdánlivě mrtvý Toman byl tomuto člověku odevzdán na milost a nemlost a byl by musel zůstat němý i vůči jeho bezpráví nebo zprone- věře. Žaloba tvrdí, že tento muž Tomanovy důvěryje Železný. A proto sledují všichni tak napiatě vše, co se týká podvodů, kterých se spolu dopou- štěli, všechno, co vrhá světlo na jejich spo- lečnou pracovní methodu, na jejich vzá- jemný poměr a na souhlas či nesouhlas mezi jejich výpověďmi. Otázka, kdo as kým podvedl Šustrovy, Jalového, Pro- cházku, Heidenreicha a Tihonovy, je všem otázkou předběžnou a má vésti k spolehli- vějšímu zodpovědění otázky hlavní, kdo a s kým zavraždil Arnošta Schüller a. Toman nejeví při dnešním líčení snahu zůstat s Železným ve shodě a Že- lezný navzájem se zříká jeho. Toman tvrdí, že ho Železný často šidil, že někdy mu nevyplatil tolik peněz, kolik pro něho inkasoval. Železný to s theatrálním pláčem vyvrací, zapřísahá Tomana, aby toto tvrzení odvolal, a navzájem ho obvi- ňuje, že všechny podvody sám inspiroval, provedl a jeho, Že- lezného, přinich užíval jen jako nevědomého pomocníka, kte- rý si nebyl vědom dosti To- manových plánů. Toman vůči výpovědi Železného s důrazem prohlásil. že od nynějška bude mluviti ji- nak a ženapříště již nic z toho. co řekne, nebude odvoláv at. Tato slova vyvolala v soudní síni dramna- tické vzrušení, neboť každý jim rozuměl jako zřetelné výhrůžce pro nejbližší bu- doucnost, v níž se bude projednávat ratiš- kovická vražda. Vůbec zůstává až dosud záhadným, jak se utvoří vzájemný poměr Tomanův a Železného v jejich výpovědích o vraždě. Toman dnes podstatně změnil svoji taktiku. Již dopoledne jevil značnou ener- gii věči Železnému. Odpoledne po vý- slechu notáře dra. Javůrka, jenž vylíčil zejnéna jeho povahu ve světle dosti ne- příznivém a jen vyvrátil domněnku, jako by ho on, netář Javůrek, byl někdy po- važoval za člověka choromysiného, re- agoval na tyto nepřízni vé údaje Toman obsáhlou souvis- lou řečí, v níž plynně s řečnickeu ver- vou líčil důrvody, pro které dle jeho do- mněnky s ním notář Javůrek nepřátelsky smýšlí. Předseda ho v této dlouhé řeči ne- přerušil, chtěje patrně perotcům dát příle- žitost, aby poznali vysoký stupeň Toma- novy duševní hbitosti. Následkem heužev- naté Tomanovy defensivy byly odpoledne projednány jen případy podvedů na man- želech Jalových, dále směnečné pod- vody na Procházkovi a Heiden- reichovi, kdežto případ manželů Šu- strových a Tihonových bude projednáván teprve zítra.

Toman a Železný se domlouvalí

lak kočka s myšl Tom. (hrozebně): Ode dneška budu já jinak vypovídat. Ke své vině se doznávám, řeknu pravdu a od toho neodstoupím. Žel.: Všecko jsem dělal jak tvůj sluha, To- mane, pro tebe. Tom.: Pan Železný prohrával v kavárněv kartách pět, šest set korun. Kde na to bral? At Žel.: Zde v porotní síni je jeden pán, který ví, co jsem a jak hrál. Ta- dy sedí pan Forejtek (jmenovaný je skutečně mezi posluchačstvem) i pan Čeppe. St. zást.: Nechte, to sem nepatří. Sám jste jednou připustil, že jste tehdy prohrál 300 kor. O padělané stvrzence se mluví dále; Že- lezný svádí vše znova na Tomana a říká po- hnutě: Já jsem Tomanovi oprav du věřil. Vždyť kdykoliv jsem mu pe- níze vyplácel, nikdy... Toman vpadá s úsměvem — zisem mu všecky neodevzdal«. V porotní síní bouřlivá veselost, i Toman se upřímně směje.

poví.

Čeppe svědčí.

Přítomný Čeppe na vyzvání předsedy ličí, jak Železný žádal jednou v Brně po Tomanovi onu stvrzenku. Na Železném bylo vidět strach, konečně řekl: Ale já vám to povím. Toman připravil otce o 9000 a já mu vypomohl fales- nou stvrzenkou. Stalo se to několikrát, on je ješák. Železný vypravuje, že si přišel kdysi vy- půjčit 100 kor. do Sulikova. Toman půjčil, ale. musel podepsat směnku. Za nějaký čas směnku ukazoval, byla vyplacena jistou bankou, adre- sa zněla: »Rudolí Železný, statkář v Bytýšce . Tom. (energicky): Toto je jasná smyšlén- ka. Kdybych potřeboval nějakou takovou stvrzenku, nepotřebuji pana Železného, dovedu jiného po- depsat taky sám. (Bouřlivý smích.) Předs.: Stvrzenka je z 2. května a v kon- ceptu je to 29. dubna. Železný upadá do rozpaků. Tom.: A jak jste, pane Železný, přišel na to datum? Žel.: To je právě ta chytrost tvoje. Tom.: Ne, teho dne jsem dostal doplatek od manželů Jalových a dal jsem hned peníze Železnému. K téhle věci se během líčení něko- likrát vrátíme. St. zást.: Pan Čeppe dosvědčuje Železné- mu něco, co se nestalo. Tom.: Přijdeme na více podob- ných podrobností; několikrát jednal jsem s Železným a druhý den mi o tom mluvil p. Čeppe. On byl také zasvěcen do všeho, cobylo mezi námi. Já jednal s panem Železným a on s Čeppem někdy naopak, čili, že pan Čeppe a Železný

»lednali se mnena

Ra dotazy st. zástnpce tvrdí Železný, že koncept stvrzenky je ze Slavie v Brně. St. zástupce žádá, aby se četly lístky na- lezené v poslední době u Čeppeho. Po dodání žaloby dostali totiž žalovaní turžky, aby mohli si psát poznámky — psali motáky. Prvníz nich počíná slovy: »Milý Ludvíku, to bylov době, když nastával salát«. V motáku žádá Železný, aby Čeppe topil Griffla. Předs.: Co to znamená? Žel.: Žaloba tvrdí o mě, že já sprostředko- val pojistku u Viktorie. Dokáži, že te byl pan Griffel a pan Čeppe, kteří to pro- vedli. Griffel sháněl kšeíty. I našeho kompa- ňona Sedláka chtěl pojistit. St. zást.: Muě se nejedná teď o obsak to- hoto lístku, nýbrž jen o to, že pan Čeppe a Že- lezný si dosvědčují různé věcl. Žel.: On Grifiel byl v největším styku Tomanem. Chtěl jsem udat, co pan Oriffel pro Tomana dělal. On byl ovšem tak chrytrý, že se rozběhl na městský úřad v Brně a všecko hned udal, když se to provalilo. V druhém motáku odpovídá Železný Čep- pemu, že bude mnoho mluvit proti Grifílo vi a Bičánkovi. Tem. žádá, aby mu byl za- půjčen první moták a vysvětlnje: Železnému šlo shodnout se s Čeppem, jak se hájit. Čeppe prohlašuje, že vyměnil jen čtyři dopisy s Že- lezným. Na žádost obhajců se čtou dřívější vý- povědi Železného, tento pak se zapiétá a neví konečně kudy kam. Podvod na manželech Jalových nepovažuje Železný za nic špatného, mínil, že se s nimi nějak Toman vyrovná, a kdo věděl, že to na ta místa s ním přijde,« praví mezi řečí, »ostat- ně bylo věcí dra. Welinera, prozkoumati tuto záležitost«. Toman k tomu dodává: »To bylo věcí pana doktora Wellnera, aby znal všecko, ale on si sotva na mou žádost přečetl kupní

smlouvu.

(Dokončení v odpoledním listě.)

Patentní

Titanic.

Výslech stavitele lodi. V úterý dopoledne vyslýchán byl vyše- třující komisí za předsednictví lorda Mer se ve stavitel »Titanic« Alexander Carlisle. Svě- dek byl tázán, zda je to pravda, že 18. dubna řekl redaktorovi Daily Mail, že nedostatečný počet záchranných lodic přispěl ke zvýšení ka- tastrofy a že na to poukazoval po vystavění lodi několikrát. Svědek zvýšeným hlasem od- pověděl: Řekl jsem to a jsem i dnes přesvěd- čen, že s větším počtem lodie mohli být všichni cestující Titanic zachráněni. Předseda: Pracoval jste na plánech lodi? — Svědek: Plány pracoval lord Pirrie, vedl jsem jenom výzbroj lodi. Ale před spuštěním lodi upozorňoval jsem výslovně lorda Is- maye a Sandersona důtklivě, že lodie je málo, že jich má být 48—64. — A co

Ze soudní síně. Process Tomanem. Tel. - Z Uh. Hradiště, 13. června. Jedná se o Tomanových a Železného podvodech; mluví se o knihovních výta- zích a lustrech, o informacích a kupních smlouvách, o směnkách a o žirantech, ale na stole před soudním dvorem leží mezi ostatními corpora delicti krví prosáklá vesta a krvavě zbarvený límec nešťastné- ho dělníka, který byl vylákán z Vídně pod záminkou, že mu bude opatřen výdělek, šaty dělníka, který byl nahý a kterého při- oděli, ale do šatů cizích, a kterého úkladně zavraždili, aby jiný či jiní mohli lépe žíti. A tak cítí kde kdo, že všechno, co se dnes v soudní síni děje a mluví, je jen úvodem k velké hrdelní při, která bude potom te- prve rozvinuta. Není prozatím řeč o ratiš- kovické vraždě, ale všechen zájem o otáz- ku Tomanových a Železného podvodů vztahuje se již dnes k otázce vraždya porotci stejně jako soudní dvůr a obecen- stvo se snaží utvořiti si obraz o charakte- ru dvou hlavních hrdin procesu a o jejich vzájemném vztahu. Tento Ladislav Toman, který je obžalován, že se dal pojistit na vysokou sumu a že za tím účelem proměnil nebo dal proměniti živého člověka v zohavenou

Železný kličkuje a praví mezi jiným: »Po- važoval jsem Tomana za zámožné- ho a kavalíra. Ve dvoře on byl hla- va. Řekl nám, že otec mu všecko po- stoupil. Mínil jsem, že měl hotově penízez požárních pojistek. Předs.: Ano z požárů vydělal hodně — to- likrát vyhořel. Železný tvrdí, že podvody na Šustrových Toman dělal na svou pěst, on sám plnil slepě jeho rozkazy. Stvrzenku na 1600 korun padě- lal na 7600 kor. na žádost Tomanovu. „Předseda táže se Tomana, nechce-li změ- nit svou včerejší výpověď. Ten tvrdí znovu, že odevzdal Železnému všech 7600 kor. v hotelu Procházkově v Kun- štátě, kam ho Železný zavedl. Žel.: Naopak, on mě tam zavedl a tam v pokoji pro cizince mi vyplatil 1650 kor. Tom.: Já mu vyplatil peníze a on říkal, že jich tolik nepotřebuje. Pan Železný mi telegra- foval sám ze Žďáru, abych hned přijel do Brna rychlíkem. Já neměl tušení, že tam Šustr bude. Žel.: Já nic takového netelegrafoval. Tom.: Já přišel do Brna, nalezl jsemv kavárně společnost, také už Erlebachovou. Pan Železný si vyžádal papír a péro, odsedl ke stolku u biliardu a tam Šustra vyplatil. Za čas přišel p. Železný, dal mi čtyři tisíce korun, že něco zkusil a jestli se to podaří, podaří, ne-li. taky dobře. Žel.: Jestli jsem se něco podvodného do- pustil, byl při tom Toman. On si hraje

lahve ku zavařování

nejlepší druh známka „Vesna“ ze silného bí- lého skla, lisy na ovoce a veškeré kuchyňské náčiní v největším výběru nabízí Brno, Kobližná ulice číslo 29.

K. VICHR,

Euletníkevá a ketárevá suhino všech barvách, též strul a samety za ceny velice levné

7807

u firmy nť. Paul. závod suknem, Brno, Rudolfova uf. č. 14.

Za vydávání a redakci odpovídá Bohuslav Stěchovský. — Tiskem Lidové tiskárny v Brně společenstva zapsaného s ručením obmiezeným