V Brně, 18. července.

LIDOvÉ

NOVINY

Strana 8.

zřelého muže. Dal jej zatknouti a provésti u něho kapesní prohlídku. Při této byly nalezeny v kapsách různé poznámky a náčrtky skladiště u Lvova. Zatčený o- znamuje, že se jmenuje Vitold Smolka. Bouřiivá valná hromada moslemínského dobročinného spolku. Tel. - Ze Sarajeva, 17. července. Na dnešní valné hromadě moslemín- ského dobročinného spolku Gabret do- šlo k prudké srážce mezi chorvatskýmia srbskými mosleminy. Poněvadž panovaly obavy před násilnostmi, byla Schů ze rozpuštěna a sál vykliz en.

Za hranicemi. 500 židovských studentů vypovězeno. Tel. - Ze Lvova, 17. července. Jak zdejší listy sdělují z Kije va nylo odtamtud vypovězeno pět set ži dovských studentů. Stávka na průplavu císaře Viléma. Tel. - Z Hamburku, 17. července. Dnes ráno zahájilo veškeré dělnictvo na stavbě průplavu císaře Viléma v Bruns- büttelu stávku. Příčinou jsou mzdové di- ference.

Německo chce kolonie. Známý říšsko-německý politik z řad tak řečených volných konservativců prof. Delbrück vyjádřil se asi následovně k zpravodaji francouzského denníku: Hlav- ní nespokojenost v Německu vyvolává ona okolnost, že máme toho už dost jenom se dívat, jak Anglie vládne nad 400 milio- ny duši, tedy vlastně nad celou čtvrtinou lidstva, nebo Rusko nad 165 miliony, nebo jak Francie založila si dvě osadní říšev Africe a v Asii, zatím co Německo, národ z největších na světě, nic podobného ne- ná. To se musí změnit jednou pro vždya je nutno, aby si to cizina uvědomila. Jak- mile některá z velmocí rozšíří svoje osad- ní panství, musíme obdržeti nějaké kom- pensace, a pokud jich neobdržíme, nebude u nás pokoje a budeme zbrojit, pokud toho bude třeba. Ba bude-li to nutno, necouvne- me před válkou. Na otázku, zda-li si slibu- je od nabytí kolonií a nových výbojů ho- spodářský rozkvět Německa, odpověděl profesor Delbrück, že nikoliv. Hospodář- ský rozkvět Německa počal prý před vál- kou francouzsko-německou. Při dnešních plánech Německa jedná se hlavně o otázku národní cti.

Demoustrace royalistů v Barceloně. Tel. - Z Barcelony, 17. července. Zdejší royalisté uspořádali zde včera bouřlivé pouliční demonstra- ce. Táhli městem a volali: Pryč s re- publikou! Ať žije dynastie Bra- ganzů! Také před redakcemi republi- kánských listů demonstrovali. Několik osob bylo zatčeno.

Poplatky v Panamském průplavě. Americký senát zahájil v úterý debatu o zákonu panamském, ve kterém se sta- noví, že americké lodi, provozující pobřež- ní plavbu, mají býti od průplav-

tom směru jsou základem moderní mathema- tické fysiky. Obdržel již v r. 1885 cenu Ponce- etovu a r. 1889 cenu krále švédského za po- ednání o problému dynamiky tří těles v pro- storu; r. 1896 obdržel cenu Jeana Reynanda (10.000 fr.). Zabýval se také experimentální a užitou fysikou. Jeho pozdější práce jsou věno- vány opět fysikálním problémům astronomi- ským; element nekonečnosti, vystupujícív astronomické fysice, vedl jej k podání úplné theorie o potenciálu, která hraje v moderní fysice velikou roli. Byl také jedním z prvních, kdož se zabývali theorií elektrických oscillací. Odchází s ním jeden z největších soudobých mathematiků a fysiků, klasik moderních pří- rodních věd.

Hudečkova výstava na Štramberku. Poslední skvěíč výsledky Hudečkovyv Berlíně zdvojnásobily samozřejmě i v naší umě- ní milovné veřejnosti zájem o jeho soubornou výstavu na Štramberku. Možno proto návštěvu její v prvních čtrnácti dnech nazvati velmi příz- nivou. Navštívilo ji doma 500 osob dospělých, vyjma četné hromadné návštěvy žactva ústa- vů středoškolských, měšťanských i obecných škol z Příbora, Kopřivnice, Štramberka, Vítko- vic, Zábřehu, Trojanovic a Tlumačova. — Ta- ké prodej obrazů jako při všech dosavadních výstavách na Štramberku pořádaných je velmi čilý a uspokojivý. Zakoupeny dosud: p. Č. Rychlíkem z Mor. Ostravy »Chalupy«, »Lesz jara«, 1 »Studie moře«, p. drem. Matoušem z Mor. Ostravy »Podzimní slunce«, p. P. Kahán- kem, maj. realit ve Štramberku 2. »Studie z mo- ře«, p. prof. Judou z Příbora 1. »Studie z mo- ře«, p. Fr. Hrstkou, majit. realit na Král. Vino- bradech 1. »Studie z moře.

Výstava výtvárných uměíců moravských ve Frýdlandě. kterou uspořádá turistický odbor Pohorské jed- noty Radhošt, zahájena bude dne 4. srpna. Mi- me již udaných oddělení, jako: obrazů, gobe- linů, keramiky a uměleckého zpracování kovu. edná se o zřizení zvláštního oddělení pro star oamátky ryze valašské. Upozorňujeme na tuto snahu všechny, kdož o Valašsko zájem mají a

ních poplatků osvobozeny. Pro- ti tomuto opatření vyslovil se mimo jiné též bývalý státní tajemník senátor Root pravě: Od amerických lodí válečných ne- lze očekávati průplavních poplatků, avšak osvobození amerických lodí obchodních je neoprávněno, protože je v tom obsaženo jich rozlišování vůči cizině. Jestliže senát použije svého zákonodárného práva, může mezinárodní soud v Haagu rozhodnouti proti Spojeným státům a ty byly by po- vinny podrobiti se takovému rozhodnutí. Nález haagského soudu pravdépodobné by nezněl tak, že průplavní poplatky mají býti vybírány od lodí amerických, nýbrž že lo- dím cizích národů musí býti poplatky vrá- ceny. Je nedozírno, kolik milionů dolarů by státní poklad takto musil platiti a jaké břímě dluhů by tento zákon uvalil na ze- mi. — Ministerský předseda Fisher sdělii anglickému státnímu tajemníku osadního úřadu, že Australie připojuje se k angli- ckému protestu proti poplat- kům z používání Panamského průplavu.

0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0. Kopírovací rámy, světlotiskové, pau- sovací, náčrtkové a kreslicí papíry, plátna d. ve velkoobchodě papírem, kancel.a technickými potřebami Ant. Bohanes, Brno, Rudolfova ul. 19. Vzorky na požádání zdarma. Zakázky na venek obratem. Te- 8404 v lefon 1323. 0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0.0

w

DUpa plasl

obleky, plavky, lýkové střevíce atd. koupíte nejlépe u

Rudolfa Zöllnera v Brně, Velké náměstí čís. 30.

Denní zprávy. Karikatura politiky. František Gell- ner napsal do Lidových Novin dne 27. června referát o brněnské řeči paní Po- ženy Vikové-Kunětické, ženy, kterou Mla- dočeši dali zvolit do snému království če- ského v šlechetném úmyslu, aby mandát Škardův zůstal trvale uprázdněn jako trůn krále Kodra, a kterou zradili mladočeští přísedící zemského výboru dříve, než Právo Ženy třikráte zakokrhalo. František Gellner je lyrik a karikaturista. Ale lyrik se v něm za řeči paní Kunětické neprobudil a karikaturista byl zbytečný, kde karika- turou byla holá skutečnost. Zaznamenal tedy zpravodaj Gellner se stenografickou přesností několik vět z řeči paní poslan- kyně, Jedna z nich zněla: »Přijde br zy doba svéprávnosti pro český národ, kdy přistoupí k němu o- tázka hospodářská a geografi- cká.« Se skromností, která mu je vlastní, přiznal se zpravodaj, že té geografické otázce, která přistoupí k českému národu, nerozumí. Spisovatelka vyložila to tedy

sami některé památky chovají, aby je laskavě ku této výstavě zapůjčili. Výstavu navštiví mi- nistr veřejných prací Trnka. Vystavovati bu- dou přední umělci moravští. Vyzýváme všech- ny, aby nevšední této příležitosti použili a vý- stavu, kteráž potrvá až do konce srpna a vyni- kati bude svérázností, jak tomu rozsáhlé pří- pravy nasvědčují, určitě navštívili.

Koncertní týden v Luhačovicích. Od 22. do 29. tm. hostiti budou naše Lu- hačovice Pěvecké sdružení Moravských učite- lů, které ve jmenovaném týdnu uspořádá zde dva samostatné koncerty vždy v divadle (23.a 28. večer) a mimo to spoluúčinkuje v neděli 28. na symfonickém koncertě České Filharmonieo 11. hod. dop. Zajímavou novinkou pro lázeňské hosty bude večerní serenáda v hudebním pavi- loně na Lázeňském náměstí ve čtvrtek dne 25. tm. Na programech všech koucertů budou sbo- ry předních mistrů. Ostatního volného času využije pilně P. S. ku svým zpěvním zkouškám. Před Luhačovicemi uspořádá koncerty ve Zlí- ně v sobotu 20., a v neděli 21. tm. o ž/4 na 2. hr. odpol. v Uh. Hradisti, nač okolí těchto mist tímto upozorňujeme. VI. mezinárodní sjezd pro všeobecnou, Jakož lékařskou radiologli a elektrotogii přeložen jest na 3.—8. říjen. Na přání velmi četných interesentů z Fran- cie, Ruska, Italie, Anglie a Německa, kteří se chtějí kongresu súčastniti, usnesl se komitét kongres přeložiti na příhodnější dobu, totiž na 3.—8. říjen. Do doby té také Mme Curie z Pa- říže se již tak dalece pozdraví, že bude moci kongresu býti přítonna, čehož si sama vrouc- ně přeje. Zároveň též ostatní francouzští učen- ci prvního řádu budou se moci kongresu súčast- niti. Jsou to jmenovitě D'Arsonval. Gabriel Ber- trande. Ledur a jiní. Komitét taktéž vyjednává, aby dostavil se na kongres slavný švédský učenec Arrhenius. Všeobecně známý učenec tajný rada W. Ostwald přednášeti bude: Věda a internacionalismus. Jak dnešní přípravy uka- zují, slibuje býti kongres, jenž pořádán jest všemi třemi vys. školami českými, velkolepého rázu.

básníkovi delším zaslánem v brněnském feministickém orgánu. Laskavostí jednoho sběratele literárních rarit dostal se nám do rukou exemplář tohoto listu a okradli by- chom své čtenáře, kdybychom neocito- vali výklad paní Boženy Vikové-Kuněti- cké nezkráceně: »Nezáleží mně na tom, zdali pan Gellner myslí, že jsem svá slova na brnénské schůzi hodila do větru beze smvslu. Je jen pro nčho ncprospěšné, když uveřejňuje právě tento citát z mé řečia dodává k němu osobní názor. Gcografická o- tázka ve smiřovacích akcích je rázem jasná, jakmile se podíváme na mapu střední Evropy. Či myslí pan Gellner, že sousedství říše ně- mecké nemluví na prospěch Němců v Čechách, i kdyby dohoda s nimi byla založena nejvý- hodnějším pro nás způsobem? Což ovšem nedá senaprostopředpokláda ti! Pan Gellner asi neví, že na hranicích králov- ství českého jest již všude vyvěšena podobizna císaře Viléma jako symbol jeho ideálního za- brání českého severu. Co tu jsou platné dohodovací akce, když gcogra- fické naš položení Jest tak nepříz- nivé a kdvž vyžaduje tolik sil k odporu! Ať pan Geliner uvažuje bez před- sudku a uvidí, že je skutečné geografická o- tázka ve smiřovacích akcích. A že je jednou z nejdůležitějších a nejvýstražnějších, protože při ní můžeme vždycky jen ztratit a nikdy získat. Je smutné, že Lidové No- viny ani v tomto případě nedovedly svou situaci pochopit, ačkoliv bylo k tomu potřeba jisté odvahy ode mne, abych za nynčjších poměrů vyřkla své pochyby a obavy. Že jsem je opřela právě o geografickou otázku, je důkazem, jak se chvěji o budoucnost svého národ a. Bož. Viková-Kunětická.« Jsme rádi, že ustrašená paní nepozby- la v politických svízelích a strastech pů- vab roztomilé ženské konfusnosti a jsme ochotni koncendovat jí, že dvakrát dvě ne- jsou čtyři, ale ovšem jen v životě soukro- mém; v životě veřejném milujeme paní Kunětickou jako Platona, ale více než jii Platona milujeme mathematiku, geografii i logiku. Tu odkládáme s krvácejícím srdcem galantnost a dovolujeme si poslan- kyni za Mladou Boleslav odporovat. My se ani nemusíme jako ona podívat teprve na mapu střední Evropy, abychom věděli. že země česká sousedí s Německem. Úž hezky dávno před mladoboleslavskou vol- bou ležela česká země, kde leží dnes, a na její geografické poloze nezměnilo se pra- nic ani v den, kdy se její politické těžisko posunulo poněkud od Řípu směrem k Uhřiněvsi. Geografie je nauka o horizzon- tálním a vertikálním rozdělení povrchu zemského, geografické otázky jsou ty, kte- ré dávají učitelé dětem na národních ško- lách v hodinách zeměpisu, geografické o- tázky tedy k národu nepřistupují, ony leží tak říkajíc pod ním a okolo něho a jeho děti se s nimi seznamují. Proto asi neroz- uměl Gellner František, básník a karika- turista, co míní řečnice geografickou otáz- kou, která přistouní brzy k českému náro- du. Ani jeho ani nás nenapadlo, že poslan- kyně za Mladou Boleslav si plete zeměpis s politikou a že dle jejího názoru musí se český národ za každou cenu, pravděpo- dobně způsobem nevýhodným, smířit s Němci, protože na hranicích českých vy- věšují se už podobizny císaře Viléma jako symbol jeho ideálního zabrání českého se- veru, v čemž paní Kunětická spatřuje geo- grafickou otázku. Vzácná paní je ve blu- du, domnívá-li se, že Němci v uzavřeném území až dosud vyvěšovali ve svých pří- bytcích podobiznu Žižkovu nebo Havlíčko- vu: Němci v uzavřeném území ode dávna inklinují do Německa. Otázkou je jen, má-li pravdu »etitelka hvězdy Kramářovy«, jež po vzoru krymského krasavce straší národ hohenzollernskými podobiznami a žene jei do smiřovaček s lidmi, kteří ty podobizny vyvěšují, nebo máme-li pravdu my, kteří máme stejné malý respekt před symboly jako před feministkami věřícími v Kramá- řovu hvězdu a kteří si přejeme, aby po- slanci českého národa byli raději zmu ži- li než zbabělí, aby učili český národ, čemu jej učil jeho velký politický buditel Karel Havlíček: nebát se, nedat si hrozit! Nebát se ani živého Viléma, tím méně jeho podobizen a feministických »geografických« otázek. Ta »geografická« otázka, o které paní poslankyně mluví, se- dí na prahu české země už po tisíciletí a naši předkové dívali se jí do očí s pohrdou a bez chvění za poměrů neskonale nebez- pečnějších, než za jakých se narodila, vy- rostla a stala poslankyní paní Boženaz Uhřiněvsi. Nebáli se jí věříce ve svou po- ctivou věc a neskompromitovanou sílu a nebezpečna jim byla ta otázka vždy jen tam, kde se kompromisovalo a kompakto- valo. Jak to známá píseň prostě povídá: bývali Čechové muži . . . A tu jsmeu jádra této otázky, jež není ani otázkou geografickou ani otázkou ženskou a od niž nás neodvede ani deset pokrokových ženských kandidatur: jsme v politice proti babám obojího pohlaví. Pranic nám neim- ponuje, že se paní Božena Viková-Kuněti- cká »chrvěje o budoucnost svého národa«, neboť takových je mnoho. Budoucnost če- ského národa bude bezpečně opatřena teprve tehdá, až budou na českém sněmu zasedat jen lidé, kteří se o ni nechvějí. Husí kůže paní Kunětické se nám opravdu

zdá být nedostatečným certifikátem pro sněm království českého jako nechceme, aby kůže dra. Kramáře byla pergamenem. na kterém se smluví a zklausuluje zvrtnutí všeho, co sto českých věků hodlalo. Ostravská radnice se rozpadává. Pěkného osudu dočkala se ku blamáži mor.-ostravskýchi obecních tatiků a stavební sekce v obecním výboru mor.-ostravská radnice. Obec mor.- ostravská, jak známo, zabývala se dlouho o- tázkou stavby nové, resp. přestavhou staré rad- vice. Resultátem všeho dlouhého uvažování bylo to, že se obec mor.-ostravská rozhodla prý »z úsporných příčin« ponechati starou rad- niční budovu jako cenný(?) historický objekt nadále a opraviti toliko facadu radnice. Toto opatrnické rozhodnutí obce mor.-ostravské na- jednou padá úplné v niveč. Stará radnice, ten- to »cenný historický a znamenitý architekto- nický objekt« pojednou se počíná úplné roz- padávati. Dokud vedle radnice stála budova obchodníka Rottra, byla radnice mor.-ostravská zdánlivě znamenitou a pevnou stavbou, ale ny- ní, co obchodník Rotter svůj dům zbořil, viděti jak chatrná a bídná sestavba tato radnice jest. Zejména v zadní části předního vysokého trak- tu praská budova radniční tak, že na rychlo musela býti dřevěnými sloupy zpodepirána a ještě řetězy a provazy svázána. Úřednictvo bojí se do 2. patra radnice vůbec vystupovati. V celé budově, kam se jenom podíváme, vidíme takové trhliny, že místy celé pěstě do nich hra- vě můžeme vložiti. Co se stane 5 mor-ostrav- skou radnicí, nyní jest otázkou. Jak známe mor.-ostravské představenstvo obce, bude dle všeho chtít počkati až obchodník Rotter zase nový dům postaví. Což jestliže se celá radnice do té doby rozkliží a sesuje? Češí na frýdeckém gymnaslu. V minulém roce bylo na německém gymnasiu Rudolfově 272 veřejných žáků a 9 privátních. Z těch se přihlásilo k české národnosti 41, k polské 8 a k německé 232. Ve skutečnosti je tam Čechů daleko více, neboť ze 144 žáků chodícíchz Frýdku. St. Města a Leskovce, 42 ze Sviadno- va a Místku a celé rady přespolních, Je víc jak polovina českého původu. Takové číslo je smutným úkazem pro poměry okresů a okoli ležících kol Místku a Prýdku, zvláště, když je v Místku výtečné reálné gymnasium České. Zde třeba rozhodné nápravy a pilné práce před zápisy. — Rovněž velký počet českých studen- tů vykazují statistická data gymmnasií v Těšíně. Bohumíně a Opavě, u německých, ač máme české, reálné v Orlové a c. k. zymnaslum v Opavě. Aféra na frýdeckém magistrátě. Akta, tý- kající se aféry frýdeckého sekretáře dra. Wawreczky, leží u vrchního státního nádvlád- nictví v Brně také již skoro třetí týden a írý- decké obyvatelstvo obojí národnosti čekás velkým napětím na rozhodnutí. Dnes již ví, že- všech případů, jimiž má býti bývalý sekretář usvědčen, je 26. Jsou v nich zahrnuty případv přijatých a neodevzdaných, jím samým pře- depsaných pokut, o nichž uvedené listiny by- ly spáleny až na malý zbytek, případy, týkající se kolků a pak protokoly, týkající se případů, kdy se Wawreczka sám, pak jeho matka a bratr snažili přimět řadu svědků k výpovědím v jeho prospěch, čili ucházení se o nepravé svědectví. Lidé, u nichž dr. Wawreczka proto byl, byli totiž svědci, o jichž zmizelé pokuty se jednalo. Celkem panuje mezi obyvateistvem úplná jistota, že dr. W. odsouzen býti musí, protože právě ucházením se o nepravé svě- dectví se usvědčil sám, nehledě již na to, že i to je činem trestným, ale pres to se netají projevy, že niť, snovaná k záchraně bývalého sekretáře r. z. s. a chefem okresního soudu frýdeckého Prendlem, může sahat až do Brna. Tak daleko klesla důvěra občanstva k justici pro počínání soudce Frendla, že lid usuzuje, že předem již jim zajištěné uznání defraudace za obyčejný šlendrián, v kterémž případě by ža- loba podána nebyla, má se státi v Brně, aby frýdecký soud a těšínský státní funkcionář se mohli odvolat na brněnské státní návladnictví a byli z obliga. Dr. Wawreczka podal proti rozhodnutí disciplinární komise o jeho vině rekurs, o němž bude jednati obecní rada po 18. t. m. Disciplinární komise byla složena ze 7 členů: z těch 5 bylo proti Wawreczkovi, 2. totiž burmistr Pawlik a dr. Hradečný, jichž dobrozdání se nyní dr. Wawreczka při doka- zování své neviny u jednotlivců dovolává, pro něho. Jaké rozčilení panuje v městě, vidětiz toho, že se poplatnictvo ptá se zvláštním dů- razem, proč právě tito se snažili dostat ho z vody, spojujíc jejich hlasy s tím, co řekl dr. Wawreczka v prvé době vyšetřování, totiž. že poví, zle-ll to s ním dopadne, i na jiné! Do- konce o tom, že musí být obecní zastupitelstvo rozpuštěno, se mluví, neboť dnes, bůh ví, z ja- kých důvodů, počínají se ozývati hlasy mezi členy výboru proto, aby byl Wawreczka vzat do služeb sekretáře zpět. Také tuto náladu vy- světlují bürgři pohrůžkou dr. Wawreczky, že — není sám, který půjde. Dodati dlužno, že r. z. s. Frendl stále usiluje o to, aby dr. W. vy- vázl ze skandálu zdráv: soudce se snaží vy- rvat odůvodněně obviněného z rukou sprave- dlnosti napřed, ale již byly učiněny kroky, aby za to dosáhl patřičné odměny. Dnes se již hledí na obecní výbor také s velkou nedůvě- rou a lze říci, že je úplně osamocen ve svém náhledu, horlivě propagovaném soudcem Pren- dlem, aby byl dr. WV. úplně rehabilitován: vše ostatní čeká průchodu spravedlnosti a chystá se k dalším krokům, které budou mít nejméně příjemné následky pro chefa okresního soudu Frendla, dra. Wawreczku a burmistra Pawli- ka a pak pro příští volby. Kdyby byly vypsá- ny dnes. je jisto, že by se obecní rada, kterou již voličstvo podezřívá, že se musí bát Wawreczkova odhalení a proto, že ho choe vzít do úřadu zpět, v takovém složení, v ja- kém je dnes, jistě neshiledala. Bankrot klerikálních podniků na Slovácku. Bojovní kněží na Slovácku hledí uchvátit kde- jaký spolek nebo družstvo. Jak se občanstvu vyplácí taková politika kněží, kteří ničím neru- čí, o tom svědčí případ podnikatelského spnšku Lacinost v Nivnici na Uhersko-Brodska. Před lety byl tento podnik založen pokrokový- mi lidmi a také, dokud byl v jich moci, pre-