No oůa Haty píedpláei se V Braě v edmtnintraci na měsle. . . . K 2.— na čtvrt roku. . K 6.— V Brné n donáškou do domnu dvakrát donině o 40 hal. mástžně více. V prodejnírah v Brně i na venkově mě. zíčně bez donákaty K 2.50 Fnětou n jetínon z úrtst hdavor na měsic.. . .. . K Yu na čtvrt roku.. K 7.no B dvol! zasaou o 60 hal, Narnvrens v vece

u

(

MALE

za 2 haeře-

E

YDÁNÍ

VN

v sen

Velký liat. .... . 3 hal Máalý list . . .. 2hr v Bruš i mrr vantovví. Ješsn z obou lidd srtim nelze pledalztat. Přc,lotné a kaacsty splsy vtivratninýjs nu v Brná Pedkkee, adrmi itikdtr aep, tiskárna a szpdtkiesr Rrisiřcu xa tssine Ia. Telon: Po fakca č 12 sdražstzace č. 1g Čtalo uu pošlorai počátány ett282

Roční Kx.

V Brně, ve bmrtsk no 2. linn 12r2.

keohávi o . tvot. odpoledni.

Cialo 272

Dvoou“ neži!

rO RO e kupte veškori oděvy jen u Kronpy. Jedlně česká a solidní oděvaí filrma „p

Žádejte všude n obo hodn isů, eodává ae S kaaá za 29 aial.

Prno, Fernonova lco lo 1eh.

Kvá EV Situaci na Balkáně vystihyle asi nel- p zráva, již viesl Pester L love d z Pkupšt: Tureck vyslasee V Puko- reštu Seffa bei oshol 2. t. m. do Sinaje. oby rununskému káli úředně oznámii, ce diplomatické stvk v mezi Bul- harskem a Tureckem isoa pře- rušany. V diomatických kruzich l- kureštských se pravi, že hulhars eo vypoví válku, nzakoč i-li velmoci meirozkodneli p ro mír do dvou dnů dle této zprá- y tedy pranal nadeje na zzchováni níru. Pronukne-li válka na Ba káne hade to strašné krveprolití. Pda baliuského poloostrova napoli se sovanskou krvi. V té půdě skozi ily kosti jž statisíce obětí mohamevánskéého fonatismu a venávisti. Tam teče slovanská kV nlavičně a již od věků, ať je válka nsbo mír. Tentokrát pálde opět na je lně strsně o svelodu, právo a životy paco- bených národů, na douhé straně pek o ti reeké pauství, a proto poteče krev plný- mi prosddy. A de e viunik? Kdo měl by býti pohnán k zodpovoddnosti za to strašně ktvoproliti? Kdo zavinil, že ve dvacdlém věku musi se právu na život, Haskosti zkednávat průchod a uzaání barbac skýsn vražchím? Plnou zodpovědnost ponesou evropskévelm o ci a mezi nimi na prvnim místě akusk o-llhersko vlastně tl, kdož řídili jeho zahranič- ni politiku. Rusko podniklo v letech 127 a 1328 težkou válu na vysvobozeni anských národů z tureckého lha. Sko sice válku vítezně, avšak evrop- ské veloci havně Německo a R- kausko Uhersko — zmařily Rusku vy- ukování těchto válečných úspěchů ve prosněch všech porobených Slovanu. Poriinska sauva sice slibovala dajší peslolky ke zkpšeni osadu těch, kdož t pod panstvím půlměskce, ale ctres po d0 leteeh ke jen řici, že slbené re- y zy na papiře opět vinou velmocí, které stvdovaly víe vlastní dobývaené plány a spelaulace, než životní pořeby křestanů v Purecku. Začalo se sice před lety se správnimi teforu v Macedouli. Pod dohledem lvropy obnovoval se tam pořádek a ber- pečnost a snad bylo by se tehdy něco žitecsho vykonalo, kdyby bylo zůstal při dahce ruskosrakouské, uzavřenév Mürzst gi. Došlo však na annexi Bosny a Hercegoviny, po které nechalo Rakousko- Uhersko plavat všecky macedonské re- fero a zněalo se starat o zachování ků v Evroně, Závodění trojspolkan a trojdohody o přizeň Turecka, mntriky státníků v Cařihradě dokonaly pak evropskou z ra du na křesťanech v říši sultinově, Heslem všech kořisti lačných velnci konečně se stalo: Za- chovat Tucky v Evroně! Nepotvá zahranční pojitika vymstí se — bohužel — nejvic na národech na- šeho mocnářství. Dolde-li k balkánské valce, piodi to neltěžší ochromení naše- ho prumyslu a obehodu a ohrozi to mi v první řadě peo nás. Co Bismark spíska v roce 1878, toho chytli se naši diplomati. Pepry tud lze posoulit, jak těžkou zodpo- duost převzali a jaké nebezpečí při- vodihi říši.

Srsko před válkou. (Zvláštní dopis.)

Z Bělehradu, 1. října. Poměry na Balkáně zatomnily se v posled- ích dnech náhle. Chvílemi se sice vyjasnilo, ale netrvalo to dlouho. V nejbližších chvílích bylo opět temno a dusno. V sobotu se říkalo, žev nelbližší chvili nastane mobilisace. V neděli byla atmosféra naplněna blízkosti rodicích se faktů.

A pak náhle zablesklo. Suše, bez hroma: Mobi- lisace! V prvých chyijich toto taienné slovo proletlo neslyšné, pak zaehyeeno tu a tam, Vyšlo zvlášiní vylání útedniei nosin se strug- kým úkazem. Ale ještě pebylu jistoty. Uředni lia uéně proni al. Tu a am e prodralo se určte stvo. Konecně rozkřikto bylo na uli- cleh prodavači novin. Nelnrve ojediněte. K pro- oěi sbíhaly se hlousky. Nestačil brát peníze a podávat list. To nebyl řední prgán. Denník vet«. V mžiku byly mnee plny novin. A za chvíli vyšly i jiné listy ve zvláštaím vydiání. Během hodiny změolla se tvářnost běle- hradských ulic. Jako veliké vlny zmitaly se da- vy Hdu v dlonhých zálivech. Okna byla ote- vřena a v miel ženy. Dole davy, nelak dobro- eružné živé, skoro radostné. Zdálo se, jakoby jim bylo veselo. Sem a tam spčchali záložní důstojnici a vojíni. Rychle. Někdy šavle třeskla o dlažbu. To když známí a přátelé se zastavili k pozdravu. Mezi davy mnoho bylo ještě oněch, kteři zitra, pozitří budou povoláni. Klidně však se o tomí hovoci. Pozdravulí se s reservními dů- stemíky-přázeh. Nejsou k poznání v důstojajcké untformě, Jakoby se nebyla tlacila jejich hrud ještě včera za psacimi stoly. Vypiatě ou, pruž- ně a z oči nějaký jiný dach pohlíží. Potkávám přítele podplukovníka: »Chváta bohu, že jed- noa!« velá. To třeba konstatovati žeje ohromný rozdíl mezi náladou za annexe Bosny a Mereegoviny a sáladou ny- nější. Tehdy bylo patrno dost nápadná kři- klavosti, póay, gesta. Dnes méné se křičí a je více sebovědomí. Všude je to patrno. V tvářich. projevech i pohy bech. Nastává docela mimo- řádná situace. Volsko ovládá poštu, železnici. mosty atd. Bělehrad podobá se válečnému táboru. Uliee plny vojska. Od rána přicházeji reservistéz domovů. Ještě v civilním oděvu, ale s puškou na rameni. Nádraži je jako obleženo selskými pustavami. Přišli, aby vyčkali rozkazů. Ulicemi procházelí průvody mládežes prapory. Je to jen mládež. Hoši se školními kni- hami pod paží a vysokoškolšti posluchači. Pro- cházejí za zpěvu. Nikdo se k nim nepřipojujez dospělých. Ale je to přece výraz všeobecné ná- lady. Jednomyslnost jest obdivuhodná. lako jedním hlasem vše hovoří. Bez repotu je vše poslušno, podrobuje se rozkazu. Hovořil jsem bezprostředně před vyhlášením mobilisace s listou politickou osobnosti. Ptám se, co vlast- ně chce Srbsko. »V podstatě totéž, co velmnoci.e odpověděl mi: »reformy. Ale reformy ra- dikální, jež by trvale zabezpečily křesťan- ským národům v Turecku lidské byti a budouc- nost. Velmoci domáhaly se reforem, ale bez- úspěšně. Nyni budeme se jich domáhati my. Srbsko nemá dobývačných plánů. A reforem budeme se domáhati prostředky, jaké máme po ruce.« Listy jednomyslně pozdravuji rozhodnuti vlády, »Balkán« píše: »Jisto jest, že včerejší den jest nejvýznamnělším v novější srbské hi- storii. Včera junácký král naší milé vlasti na- řidil, aby se mobilisovalo veškeré srbské vojsko, vše co se zove Srbinen, vše co může se posta- viti k obraně zarobeného Srbstva. Zpráva, že byla nařízena mobilisace, byla přijata ve všech krazích s nepopsatelným nadšením.« Podobně píší ostatní listy. V Bělehradě jeví se neklid jen v obchodě a peněžnictví. Vláda však snaží se upokojiti ob- chodni a peněžní svět i obyvatelstvo, prohla- šujíe, že Bětehradu nehrozí žádné nebezpečí, že banky se nebudou stěhovati a že není třeba vy- povídati vklady. Č. S.

Zabránit alespoň evropské válce. Zajímavy jsou teď hlasy vídeňských listů. Ve Vídni panuje přesvědčení, že válee na Balkáně se již neza- brání. Jako jediný úkol ukládá se vel- moci, by k válce na Balká ně nepřipojila se hrozná válka e vropská. K tomu praví Zeit, že všecko spočívá v rukou Rus- ka a Rakousko-Uherska. Tyto dva státy mohou zabránit evropské válce, mohou zabezpečit mir. Shodnou-li se tyto dvě říše, pak mir šťastně bude zachován.

Ultimatum Turecku.

Z Bělehradu se oznamuje: Ve čvrtek 3. tm. v poledne odevzdaří v Cařihradě vyslanci bulharský, srbský, řecký a čer- nohorský tureckému ministru zahraničních záležitostí společné memorandum, žádající do tří dnů záruky pro za- vedení autonomie ve St. Srb-

sku Macedonii. Albánii a na Krétě. Po umynuti této lnůty bude po- zadavek v Cařihradě opaková a souaě sdeleco eveonským sátáml, na berlinské smlovvě podepsaným, že po t- plynutí dalších tří dnů zlednají si ballán- ské státy splační pořadavha zbrani.

Bulharská nujěka. Ze Sofie, 2. římna: »Agence telegrapli- que Bulgare« oznamule: Zpráva »Agence Havas« o žádosti kulharského vyslanee za poskytnuti zálohy potieluje opravy: Zálezitost se méla ve skutečnosti tak, že bulharská vláda nevyledávala o půjěce 20 nebo 10 malionů, nýhež že vyiednáváo velké půjcce 180 nlionů, která je již od posledního jara projektována.

Car Ferdkand vrchiní velitel Do Loudýna došla ze Solie zpráva, že wrelmím velitelem spojených armal již byl imenován bulharský car Ferdl- nand. — Z Ameriky je prý již na cest do vlasti 15.000 burltarských dabrovoktiků. V Macedonii tvoří se prý také sbor dobro- volníků, jenž čítat bude na 20.000 mužů.

Nadšení v Cetyni pro válku, V Cetyni došlo 2. října k vetkým pro- jevům. Zástupy táhly před královský ko- nak, kde král a korunmí prate byli lučně aklamováni. Král v krátkém proslovu na- pomenul obyvatelstvo aby zachovalo rozvahu. Mobilisace, pravil král, nezna- mená ještě válku, avšak každý Čer- nohorec je v této těžké a starosti plné do- bě povinen konati svoji povinnost a býti připraven jti tam, kam pošlou ho vojen- ské úřady. Zástupy odebrady se pak před ruské, srbské, řecké a bulharské vysla- nectví, kde uspořádány byly ovace. Zprá- va o mobilisaci byta po celé zemi nadšeně přilata. Veškeré školy jsou zavřeny a ve- řejné práce zastaveny.

Mebilisace v Rusku. Jeden lvovský list přines! včera zprávu z Varšavy, že mobilisačn horečka v Kongresovce trvá. Vojenské úřady pracují dnem i nocí na seznamu záložníků a v kruzích generáln- ho štábu očekává se určitě, že v přištích osmi dnech dojde z mobilisace na zkoušku ke všeobecné mobilisa ei ruském Polsku. Přednosta mo- bilisačního oddělení u hlavní správy ge- nerálního štábu generál Lukovskii přibyl již do Varšavy. — Nutno dodat, že je to polská zpráva a že nutno ii brát s reservou

Denní zprávy. Církevní statky v rukou bar. Kürsch- nera. Na naši výzvu, aby klerikální listy a poslanci Šrámek, Šilinger a Šamalík nyní psali o zašantročení církevních stat- ků na Brněnsku germanisátoru a škůdci našeho rolnictva, ozval se dnes v biskup- ském plátku P. Šrámek. Nebude prý se ptát dra. Stránského, o čem a kdy má psát. Nedá prý si vůbec od nás rozkazo- vat. Až bude čas, bude prý psát o bar. Kürschenrovi a jeho židovských prakti- kách. Třeba prý se to potom nebude kebit dru. Stránskému. Prosíme P. Šrámka snažně, aby bez ohledu na dra. Stránské- ho začal psát o židovských praktikách Kürschnerových dříve, než Kürsch- ner půdu všech církevních s tatků na Brněnsku uchváti. Je nejvyšší čas! K čemu posud nedošlo, to jsme zakřikli pouze my! O těch ži- dovských praktikách bar. Kürschnera vi P. Šrámek až dost a další informace snadno může si zjednat u bar. Praž áka i u dra. Dolanského! — V záležitosti nájmu rajhradského se nám píše: Zpráva Lid. Novin je přesná. Nájem polností Kürschnerovi se všeobecně odsuzure. Klášter misto aby se staral o českého ná-

lemee pro Rajhiradice, kde sulouva prolee za dva roky, dáva kilschikovi ještěv plen Raihrad. P. Sap le mistepie- sedo ngoddsosnožássk ho oskora Náe rady moravské! Ntlak pý bylz Petova to k vůli Zsoanám, kiteré tněl lo r. 1824 v náju p Kundela a ktete pak dostal eukrovar uolesský. Když Karschaer stn komni Welssových ak eti pánem v Moasieích a nájes v Začanehi letos měl se obnovit, protásil kürgchner. že nálemné za liskupské Zasa- ny by zvÝšil o (t kor kvl dostal Rathrad. Za těch (ka kor. se pasobilo z Petrova no Kir- sehnera v Ralhradě Prvni zemský sle zd českých sirotčieh snolků a sirotěích rad v Brně. Za obrov- ské účasti kená se dnes v za sedací sii zemiské sněmovny prvni zemský slez českých sirotěich spolků a rad, jehož hlavním úkolem je organisace techto it- sttuci a vypaeováni programu. Slezd, který svolala Ccs zems komise pro chranu ditek a pěči o ádaž v mar- krabství moravském, zaáll vicepresidlent mor, mistodržitelství Houlek. jenž siez- di předsedá. Po řadé proslavé Astupoů úřadů a korporací pristoupeno k referá- tům a prvni ujal se slova rasa zemskéhno soudu Fr. Mézl z Bena o orgalisasi stroteleh spolků a nejblžšieh dkolech této oganisae. Po referátu následovala de- bata, načež přednášel rada zemského soa- du dr. Jasef Břiza z Bučovie o sosčin- nosti sirutčích ssolká a rad se soud . Dalši referáty měli zemský sekretát dee Em. Soukon o zemské samosprávé v obera péče o mládež a městský tajemmník Pištělák z Jevišavie o obeení same- správě v oboru péče o mládež. Dále refe- roval ředitel Fr. Kyselka z Ořecho- va o učitelstvu v sirotěích radách a sirotěich spokich. Odpaledne bude v re- ferátech pokračováno. Podrohnou zprávu o celém slezdě přineseme v ranním čisle. Rokrec obsazaje pošty na Moravě. Piše se nám: V Pivoze u Mor. Ostavy vypsáno bylo poštmistrovské misto, o něž uchází se řada starých poštovních úředniků. Míato má již zabezpečeno poštovní oiielznt Bever z Mor. Ostravy, který nemá ani dostatečne- ho vzděláni, ani dostatek služeb- nich let. přece však za pomoci Rohreraa radnice přivozské sná tam býti dasazen. Dvorní rada, který sebe menši přestupek tresce, jedná sla proti přednisům! Vpozorňulcnie naše po- slance na činnost dve rady Reusse. Na toso místo měl by být dosazen poštuiste Cech, nebut na celém Ostravsku není ledinéko české- ho přednosty na poštovním ářadě. Výslata učitelských pensi. Piše se nám: Boj, jenž se odehráva vždy druhého každého. měsíce před okénkem Peusiiního fondu učitel- ského v budově zemskeho finaněního úřadu, ze kterého dostávali osoby stavu něitelského vý- služné, je nepopiratelně zlevem zahanbujícím a úřad sesměšnujicím, na který demni listy již ně- kolikrát upozornily, než jakoby hrách na stěnu házel. Osoby v národni a veřelné slusbě seše- divělé podobají se tu prositelum, kteři u ukénka nějaké kuchyně domáhalí se zbytku a odpadků. Opět věera došlu tak daleko, že voláno i po policii. Na tři sta starých osob stálo k umač- kání před okenici: knofliky odlétaly, řetizky u hodinek přetrhávaly se, deštníky praskaly, Jak asi se vedlo slabšímu, churavému a dámám, do- mysli si každý. Tomu odpomohlo by jednoduché zábradli, nebo výmlata výslužného po způsobu státních pensistů, totiž poštovni spořitelnou. O prozramě koncertu pražských učitelů přednášeti bude prof. H. Doležil zitra v pá- tek o 7. hod. v hlaholně filh. Besedy (II. patro, Besední dám). Přednáska bude doplněna čet- nými hudebními ukázkami, tak že návštěvnikům sobotního koncertu naskytuje se přiležitost plně se seznámiti s pořadem. Vstup volný. Pořada- telstvo koncertu upozorňuje, že začátek kon- eertu stanoveu na hodinu osmou, nikoli jak omylně vytiskuuto na vstupenkách o 7 hod. Těsnopisné kursy večerní v Obch, akade- mii byly takto rozvrženy: I. odd. v pondělí a pátek od půl 7. do půl S., II odd, ve středu a sobotu od půl 7. do půl 8. hod., III. odd. v pon- dělí a pátek od 6—7 hod. Přihlásiti se lze ještě nyní v hodinách vyučovacích. Honorář činí 5 korun, Rozmary přírody, Venku droli se studený. protivný déšť, z lesů vali se podzimní mlhya nám do redakce zaletaji — poslové jara, Včera