mr •** птгш pFcdpUd M v Bra* * adalaMractl ga mísíc ... К Ir* na llvrt roka . Кб.— V Bra* t donitkoe du domu dvakrli denní о 40 hal. míslíní vlec. V prodejnách v Brní i na venkovf mísu­ né bez donášky К 2M Potion s Moon zásllkoa na nusle ... К 2.50 га ílvrt roku . К 7.50 S Ovoli zisllkoH о 60 bal. na misie vie»

▼ «гаМ Balk» Им , Mai» lisi . v Brní I an

vaakôvffil

'Jeden i nhon Hntt r vláli1 neizt pledplalIL

Predplatné a lanarty snlainv a /alnvaielay IV'П v Br«» Redak.e. alminivlracc. tiskáma a cipedlce: Rudolfova ulice £. b. Telel Redak.e t. 12a. adniinivirace £. 12b Číslo ú£lu u poMuvnt spohielny 60 7 <4.

Ročník XXI.

Y Brné, ve čtvrtek dne 23. ledna 1913.

Číslo 22.

ns$Pf číslo jest o 12 stranách.

Turecko se podrobuje. • Viera seid se turecky divari, národní ironiáždčni. složené ze senátorů, nejvyš- ,ich hodnostářů civilní, vojenské a cir- veviii správy, aby promluvilo v osudné vili rozhuiiujki slovo o válce éi iniru. Všecky udalosti, které předcházely než o došlo tam. že turecký sultán musel se učit strachovat o svůj pobyt v Evropě všecky zprávy z posledních týdnů uká- dy. jak těžko zraje ovoce, které zajuéu- mir на Balkáně a v Evropě. Déle než :ěsic vyjednávalo se o mir marně, o ně- 0 déle trvalo toto marné vyjednáváni cž celá válka, ze které vyšlo Turecko 1 líné poraženo, vojensky i morálně. A rete se nevzdalo požadavkům vitèzù. ha ;iustilo. že b. ledna byly mírové porady řerušeny. Přerušeni trvalo do 17. ledna, kdy vclmoce zakročily v Cařihradě vc spěch požadavků balkánských států. \ čerejši den přinesl na toto zakročení od- ověď. Divan, toto mintořádné opatřeni ve eřcinoprávnich zařízeních Turecka, byl oposud vždy svolán v kritické chvíli pro iši. V minulém století sešel se třikrát, nej- éuležitějši jeho svolání bylo druhé a třetí.­ Divanem, svolaným za půl leta po míru pařížském ze dne 30. srpna 1856 byl po- ižen základ к novéjši historii Rumunska. Povodně pouhý turecky vilajet, obdrželo tehdy Rumunsko ponejprv formu, která wla základem к dnešní jeho samostatno- ií. Ani Porta ani evropské velmoci však tehdy nedbaly usneseni divanu. Proto zvolená zákonodárná shromážděni Valašska­ a Multánska na základě zmocněni konierenci velmoci v Paříži zvolila r. 1859 Alexandra Cuzu knížetem, jenž na- oupil trůn pod jménem Alexandra Jana­ L; palácovou revoluci v noci ze dne V. na 23. února r. 1866 zapuzen, učinil mito­ knížeti Karlu L, nynějšímu králi rumunskému.­ Osudnější následky měl divan reti, svolaný Midhatem pašou dne 18. tedna r. 1877. V tehdejším boji Turecka s Černou Horou a Srbskem zdráhala se Porta přistoupit na odstoupeni území, které­ JI bylo mocnostmi doporučeno a zřídit

2 autonomní bulharské vilajety. Na 200 ncjvyššich tureckých hodnostářů radilo se o tom. jaké stanovisko má I urecko zaujmout­ к radám velmoci a učinilo usnesení.­ které si pak vyžádalo od Turecka nepoměrné tčžšich oběti. než. byly ty, které od něho byly tehdejší konferenci I vyslanců vyžádány. Divan Midhatem pašou­ svolaný usnesl sc pod heslem: Raději­ smrt, než odstoupit územil pokračovat I vc válce. Rusko se však obětovalo za balkánské Slovany, dostihlo pro ně cenných­ úspěchu, jež oklestila berlínska konference­ netušíc, že tint opatřuje Turecku vleklou chorobu, již muže hýli zbaveno jen operaci, navrhovanou mirem svato- štěpanským. Tentokrát sešel sc divan ve chvíli ještě vážnější, než hýla kdykoliv před tím. Běželo o existenci Turecka v Evropě­ a snad o existenci turecké říše vůbec. Úplná likvidace Turecka citovala v sobě ovšem příliš zřetelné nebezpečí evropské války a zdála se proto méně pravděpodobnou.­ ale co by bylo vlastně Turecku bez Carihradu? A nepodrobit se požadavkům­ velmoci, nevejít na mfr. znamenalo­ novou válku, již však vést Turecko není­ naprosto s to. poněvadž má málo vojska­ a prázdné pokladny. Velkovezfr Riant»­ paša byl pro mír. ale z ohledu na opo. sičnl attitaci. která chvílemi nabývala po vážllvých rozměrů, chytal sc i stébla troj- spolkem tnu hozeného — Rumunska a dovolával se Allaha. že Drinopolu vydat nelze. Včas si však uvědomil, že tone a s nim. že i celá říše utone. Pustil se boha a chytl se — divanu, národního shromážděni.­ které rozhodlo přirozeně tak. jak si vláda přála: Pro mír. Na základě usneseni národního shromáždění­ vypracuje dnes ministerská rada odpověď na notu velmoci. Doslovné usneseni­ divanu není známo, ale je nepochybilo.­ že Turecko vejde úplné na požadavky­ Evropy, vydá Drinopol i Egejské o- ' strovy. Vyjednáváni v Londýně povede se ještě několik dni. doufáme čtrnáct, a ne- I snází bude obnos válečné náhrady. Ale i v tomto bodu bude docíleno dohody a . lze proto mfr mezi balkánskými státy a Tureckem považovat za jistý. Tolik drzosti­ snad nebude mít žádná ze známých velmoci, aby hotové dílo dohody kazila. Útěchou budiž, že v Turecku vlastně kromě­ několika Mladoturků. něco příslušníků­ armády a trochu fanatických kněži ne

FEUILLETON.

! člověk ulehl, vyjmul sc z času a přikázal líbá spravedlivě vseplmy bytosti si probuzeni v nějaký překrásný slunečný živé. Věsí se jako Květ na holé stromy a

má nikdo zájem na válce, ba bohužel ani na osudech řiše. Svolání národního shromážděni­ nevzbudilo žádnou zvláštní pozornost­ a teprve publikované usneseni u- činilo v Cařihradě dojem. Rozhodnuti tureckého divanu pro mir má velký význam nelni pm Turecko, ale také pro Evropu. Je porá/kntt trojspolku. Obrat v rozhodujících kruzích byl zdržován­ hlavně touto skupinou velmocenskou, к poznatku nemožnosti i.hiiovit l«>j přišit turecké rozhodující kriiht už dávno. Zhoubný vliv v Cařihradě iiiti'cl však být nejprve zlomen a stalo se tak náilakem Ruska, Eraucic i Anglie. Rusko pohrozilo krajní podporou balkánských státu pro případ války a Eraucic odnětím scheinen ši tiiiaiični podpory, což doložila hned při ii>jbližši príležitosti. V pondělí uzavřelo iniMstcrstvo financi s Otouianskim bankou­ smlouvu o záloze JStUKUi tur. hlior, aby mohlo býlí úředníkům v\placeno služné za měsíc prosinec. Banka mezi sv\mí podmínkami žádala dodatečné, aby jeden z jeji-h úředníku bděl nad tmi. aby peněz skutečně bylo použito na vyplaceni­ služného. Vláda svolila, avšak v po sledním okamžiku došel z Paříže pokyn, aby obnos nebyl vyplacen. К nátluki. Ruska a Francie připojila se také Anglie. Dle londýnských zpráv prohlásil minist! Grey tureckému vyslanci Teviik vi, /.c Turecko musí povolit, neboť na jidiiaciui pořadu přišti schůze konference velcvy- slanců. která pravděpodobně konali se bude koncem tohoto týdne, je záležitost arménská a syrská. Anglie nestrpí, aby pokračováno bylo ve válce, bteiné prohlášeni­ učinil britský vyslanecký rada Fitzinauricě tureckému ininisťti zahranú, nich záležitosti a dodal, ze troiiiouoda ne strpí, aby Italie okupované ostrovy anektovala.­ Troidohoda za to hodlá garantovat­ celistvost Malé Asie a Turecko finančně­ podporovat, leč Porta musi provést účinné reformy v Albánii, (ipro'í těmto faktům přflis zřetelným docházely z Berlina­ a Vidně sliby velmi neplodné. Troj- spolek učinil proti balkánským státům a pro Turecko seč bvl. ale peníze, pemze nemůže Turecku půjčit, nemaje jich sám dost pro sobe. Turecko naproti tomu v posledních třiceti letech rozdalo samo dost slibů, aby vědělo, ž.e nač jsou. Německý tisk pláče v těchto dnech nad opuštěnosti Turecka: kdo ho opustil, ie však trojspo- lek. který mn sliboval víc než byl s to a

věci ne­

jinak to s ním nemyslil va/i jako státy trnjdohod\. Pr« Turecko podvolit.

Průběh schůze divanu.

Tel. - / Cařihr.i Poradili .shromá/déiii půl I. hod. odpoledne v Bagáže \ tou ' ai poledne) přiclui/eo М Л osobnosti. Před lalicem niálo zvčdavcil. I.iialv к i. bývalý uiladoirieckv M a li lil U d “i e t k i I |ms:i Halil doslat ili м do s|,. něž i všichni viele vl.i porady.

Vlk

lei. / ea Před /ah iiciiiin děni přijal sultán i r !a \ I) d u I a M i d ž i, přitoimiosti vc:ko\i/i Prutvi súčastnih se hajiciui k poradni u zaiiájil jménem suli.и tom přečetl •.'.eiivra i; Slit rady kolektiv n I ckém překlad.i. 11...1 o h r a z .s i t u ave sledoval obšírný výkl 'finanční s i i u a . '

Sl I.I

r m . ..d : . P

'•r lina

Sníh.

den? Jak by to bylo krásné, kdybych! jako šperk na ňadra žen a sametovými mohl zaspali zimní bláta a probudili se čelenkami a pentlcmi krášli stavby, teprve v den. kdy slunce, snih a mráz hit- Buď pochválen snili! Nepodobá se ni- dou svou ostrou symfonii! A jaká by to čemu tak málo jako rubáši, neboť jest pod Trochu dlouho trvalo to letos, než,byla ekonomie sil. kdyby tímto způsobem ním teplo. Mladé oseni zelená se pod nim'

Isme také my tu v údoli dostali sníh a mohli si pořádní češti lidé na přiklad roz mráz a dvě. tři slunečných zimních dni. dělili práci s nasloucháním politickému

Bylo mi již hrozně smutno v rozblácenč dědině, ve vymřelých lesích a v mlhách Bod šedivými nebesy. V takové době iini lidé zachraňuji se do měst. Ale já přišel bych z bláta do louže. Do divadel, koncertů.­ plesů nechodím. Ani do kinctnato-

jako ve sklenniku. Země. která nás miluje, zahaluje se jím jako bilou kožešinou, abv

tlachu dra. Kramáře, aby střídavě polovi- chom zapomněli na jeji dočasnou chudobu

na nás spala a polovina se otravovala! Mnoho, mnoho utrpěni ušetřilo by si lidstvo.­

a tvrdost. Sníh ochlazuje horečná čela .1 rozpaluje bledé tváře. A. padá-li v noci. když je ticho, slyšíme jeho zpěv: tichoun-

Nutno však smiřiti se s dosavádni ne- střibrimu hudbu dopadajících hvězdi- ö . c . . dokonalosti člověka. A já se smiřuji, trpim. iL,i'* "'sbz sníží na jest icho Mruktura. sratti. Po dostaveníčku s pani Společnosti eeká,n a jen n)a|jčko závidím třem rosič- Bud pochválen sníh! Přes noc spoji mám obyčejně týden kocovinu. A těch ně- kámi které Spéji v mém teráriu v stude- viditelně všechny věci jediným poutem, kolik skutečných požitků, na Prstech ied- ném- pokojj. [Kč z nich jsou ukryty, ne- Jakoby veliká láska objala svět. nečiníc né ruky ostatně spočltatclných. které měl vim k(jei třctj secji ve stimi na listě zelené - - saisonu. ; maranthy schoulená, scvrklá, nehybná.

rozdílu mezi dobrým a zlým. řikajic ano ke všemu, co jest. — Pozorujcme-li shůry dědinu sněhem zapadlou, jdeme-ti krajem zasněženým, kdy zbývají toliko ncjnutnčjší kontury a všechny tvary podávají sc synteticky. .-'7 i , . , 1, .„.x, ли—.л-i.1 sin cuma u nuuna. nouna uvnuii.u ; ||ťžasiicmc-li, toť jen proto, žc naše SIIIV- i lemovanýma, nepolcti-h moucha mimo. sly jsou nedostatečnv. ž.e nechápou stále vě№rh h nikřirírh tľsícen7m. h riéman v ‘PřiMo )aro?J-mysli si. Ale moucha neletí, Ì zn0va úžasnost zázraku několikráte vidě KdÄh .an. nahhoíách bvT do.nľ 1.Ы I,okoi opít sckladne-, ros‘ekxax znov> sc j něho. Ale jako jiným věcem, já divini se tiébhvrh^ al celf dnv létal' Ale máni ?chouli ? myslLs,: ‘Jaro, ie|té "‘;pří,o!‘ ! nekonečně i sněhu, stojim-li sám uprostřed Um i,b.MÍVnén,rista s houfv všech těch Jc ,0 ,ak * krls,né- ZávidlJ,»Ji- jeho bilých ploch anebo idu-li aleji v iehhč- ! Ale zapomenu rychle smutných dm. natém lese. jehož střapaté větve ohýbají se pod jeho tíhou. A nejvíce divím sc mu v noci. když všechno spi a můj krok ruší jen zajíce, který ležel v koleli silnice. Tu divfm sc mu jako tvor, který přišel s jiné hvězdy, kde sníh je neznám. Nejkrásnějši na sněhu jest jeho jednotící',­ vyrovnávajici, smiřuiici sila. Přichází radostně, v tanci. Proto snad potkáváme tolik veselých lidi, když snih padá. Řek- ne-li někdo »Pršf«. zarmoutí nás; jen po velikém suchu přivítáme ho s uspokojc-

hvch v městě za zimni obyvatelé štípají hůře než nejzrzayějšl i se Z3topl, nlämc.|, hosty. Tu rosička se nravenci lesní. Z měst lake ovšem jezdi i ^jý.^j ponj]tud. tlamičku zdv ihne, za še v nedeli a ve svátek do hor lyžařit. skřehotá a kouká, kouká očkatna zlatém 1

5i vyzbrojených sportovniků? Nemám , jHľsn h a m áz ich rád... A tak s dojemnou věrnosti a'1*0™16 ,e ,u sn,n a mraz'

pohodlnosti zůstávám ve svém kraji, protivám­ s ním všechny radosti a žalosti, a. Myl není možno jásat nad maličkými věty kolem a sniti o velikých světech za 'edmerými horami, když dni jsou pusté a 'Onia chorobná, toužím opět jako tak ěa- <o již po zimnfm spánku, po lethargii, v "Iž mozek by ztrnul a srdce omezilo svůj [iukot na nejmcnšl míru. Kde Jste noclehárny­ dobrovolných spáčů, v nichž by

Sníh je podobné dobrodiní jako hrnoucí­ se jarni zeleň. Nevoní ovšem, nerozčiluje,­ nenf v něm tolik života a ohromující sily. ale za to přikrývá lépe. srovnává, hartnonisuje. Buď pochválen sníh! Všechny rány a všechna pokáleni země zastře nejmllosrd- nějšfm úbělem. Nic nestrp! ohyzdného a všednost mění v pohádku. Padá Jako posvátný­ tanec nesmírného bílého roje a

rálnf sekreiář miniMirskť i. / ■ aby jménem zalirarin.ilio ■ ini'i . V’ ■’ pru nastuzeni neitľ'h! ч s.hii/e mk ivi přečetl výkhiil u žali: ni.n' ‘iiu.'. . n nátJcdoľul.t ihned ile . :.i. k’. v'.: velmi / i v á. \ del .il. mluv ,, poslanec Mustafa, ľ • ' alf пип-ti: v- sim bei. Dani a d F e r r j d paša .. mai s.Иск ľ n a d pasa. drivi iši ги.чЫч \1 hir Sai d. si-n.itiii i R i š i d. \ k i i \ • - stidi a iini. .ikirž i dŕivč’ši v е1л л e/г K u č u k Said Kromě i e d i n é li řečníka všichni ostatní s. h vaio­ v a I i stanovisko v 1 á d v : valv velkovezír Kuitik >.iid bvl pro p' i- jeti noty velinoli. Sciiňzc vzala projevy vlády na vědomi a v v sl ivila s e pro přijeti noty. Ve snivsiu t,.h' vláda odpoví mocnostem, že je i ich rady­ přijímá a přesvědčena o jejich dobré­ vůli bere na vědomi jejich ujištěni žc hodlají tiire-kon vládu ii- nitn. Rekne li někdo • Мг/ne«. i/.Nuuu.i- me oněch tisícu, které budou teJ dvojnásobně­ trpěli. Ale řekne-li ■Sučži'. vvjas- nime silně obliěci. bvl-li zachmuřen, ať |c to kdykoli, třeba v březnu. Sněži. lak ť slovo samo je krásné! Ale dovedete si predstavili iiehiiiuiiié sněženi v lidském nitru? Hleďte, toužím po něm. po jeho střibrné hudbě, po ielv jednotící, vyrovnávajici. stnirtijici sile. Totižiiti po takovém vnitřnini. iiehmotiiéin sněženi, ba. někdy se mi zdá. /.c ic zřetelné­ cithn ve svém nitru. Ale zřídka, velmi zřídka. Vždyť bojujeme, třeba častěji v duchu nez před světem, ale hoiujeiuc. Jsme napadaní, napadáme! Útociinc a hraníme­ se. Doba není mírumilovná. Nemáme mnoho času к smířlivým náladám, к jed noticim myšlenkám. Jen někdy, zřídka jako na přiklad onehda. Žena a děcko přinesly si tuhle z Pra hy dárky od básníka a kněze. Hamsunova l’ana. notes se zlatou ořízkou a perleťový krucifix /. Jerusalema. Perleťový krucifix dostala dcerka, dítě jako její rodiče nikoli zbožné po kresťanskú. Vybalovaly všechny­ ty hezké věci. které přivezly mně i sobě: ten krucifix vytáhly naposled. Jc ■ hezky velký, stojici. z perleti vyřezávané a tam na Východě kdesi svěcený. Zarděl jsem se... Drahý nepříteli, vy tam v té ošklivé Praze, kde budete bloudili, nedobrovolné v> hnaticc, jako po vypráhlč poušti, mezi intrikami a daleko od těch. kteří tu a tam ještě Vám rozumí. — kdybyste věděl, do , jakVch rozpaků jste mne přivedl svým dárkem! Bvl jste v té chvíli u nás. viděl jsem Vás. dávajícího. A tož nedovedl jsem říci: »Schovejte si to někam do krabice.« Bylo mi jasno, že ten krucifix mnsf státi někde mezi jinými předměty, iež zdobf

i

.

J