#1
alto_textblock
#1
Strana 6. Číslo 101.
#2
alto_textblock
#2
KÁTOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 13. dubna 1900.
#4
alto_textblock
#4
přehlédnouti, v délce silných 15 mil přes nepřetržitou
řadu kopců.
Z Ladysmithu, 10. dubna. (Reuter.) Palba
z děl trvala dnes ráno dvě hodiny. Boerové připravili
velmi veliká děla a vrhali granáty do všech angli-
ckých táborů. Lodní děla opétovala střelbu a učinila,
jak se zdá, jedno boerské dělo neschopným k další
střelbě. Zatím pokusili se Boerové o pohyb proti
pravému i levému boku anglickému, ale bylo jim
v tom palbou anglickou zabráněno. Dva námořníci,
kteří obsluhovali lodní dělo, padli. Mimo to měli
Angličané ještě jiné ztráty. Koluje pověst, že oddě-
lení Boerův objevilo se již také jihozápadně od
Elandslaagte.
Z Aliwal-Northu, 11. dubna. (T. k.) [Zpráva
»Reut. kanc.«] Lord Kitchener přibyl dnes sem, aby
přeblédl vojsko. Odtud poslal posádce ve Wepeneru
povzbuzující poselství, ve kterém vyslovil naději, že
se její situace v brzku změní. Večer opustil Kitche-
ner opět město. V boji, který se u Wepeneru v pondělí
odehrál, měli Boerové těžké ztráty. Jejich veliká děla
byla rozstřílena. Včera nebyla palba tak silná. Dne
rozvinula se opět prudká střelba z děl (snad z těch
rozstřílsných? R.), během které se posádka ve svých
posicích uhájila. Bylo viděti menší boerské oddíly
táhnoucí na jih Oranžské řeky.
Z Londýna, 11. dubna. (T. k.) »Reut. kanc.-
oznamuje z boerského tábora u Glencoe ze dne 11.
t. m.: Včera za svítání postoupili Boerové k pahor-
kům blíže anglického ležení a zahájili na toto palbu
ze svých děl. Střelba trvala celý den. Výsledek byl
uspokojivý. Britické ztráty byly asi těžké. Několik
střel prasklo uprostřed anglického vojska. Boerové
ztratili 3 mezky a 2 koně.
— »Reut. kanc.« oznamuje z Durbanu ze dne
11. t. m.: Dle spolehlivých sem došlých zpráv byly
ve větším počtu Johannesburských šachet navrtány
díry za účelem příprav ku zničení šachet dynamitem
pro případ konečné porážky Boerů.
Z Londýna, 12. dubna (T. k.) »Reut. kanc.«
oznamuje z Durbanu ze dne 11. t. m.: Státní ta-
jemník Reitz nařídil, aby veškeří američtí příslušníci.
jakož i většina Němců do 14 dní opustili zemi. Z
70 cestujících, kteří připluli na německém parníku
do Delagojské zátoky, byly 25, kteří se chtěli ode-
brati do Transvaalu na žádost britského konsula ode-
přeny průvodní listy.
Z Bloemfonteinu, 12. dubna. (T. k.) Dl
zpráv z Karrenstation zabývá se nepřítel opevňová-
ním svého postavení, které vede rovnoběžně podl
dráhy. Současně oznamují zvědové, že stojí značné
nepřátelské síly u Watterfalldrifu a u vodojemů.
Odpověď na porušení neutrality.
Z Londýna, 12. dubna. (T. k.) Oznamuje se,
že obě jihoafrické republiky oznámily portugalské
vládě, že povolení průchodu anglického vojska Beirou
považují za nepřátelský skutek. Zde se pochybuje, že
na ultimatum toto bude následovati nepřátelství
Anglie by v tom případě Portugalsku ihned
přispěla. Portugalsko asi odpoví, že jedná jen ve
smyslu svých smluv s Anglií.
#5
alto_textblock
#5
Ze sněmů.
#6
alto_textblock
#6
Z Černovic, 11. dubna. (T. k.) Sněm bu-
kovinský přijal ve dnešní schůzi jednohlasně návrh,
aby na oslavu 70tých narozenin J. V. císaře za-
ložena byla 4 stipendia po 600 K, pro mladíky,
příslušné domovem do Bukoviny, kteří se věnovati
chtějí sochařství, malířství nebo hudbě. Kdyby
jich nebylo, dostane se těchto stipendií absolven-
tům vyšší reálky. Spolu budiž žádáno za Nejv.
schválení, aby tyto nadace se jmenovaly »Stipen-
dia císaře Františka Josefa pro umění a techniku«
Potom přijal sněm jednohlasně návrh, že sněm
vévodství bukovinského úplně schvaluje program,
jejž předseda ministerstva dr šl. Körber rozvinul
v 34. schůzi říšské rady dne 22. února 1900.
Sněm vyslovil zároveň naději, že podaří se ko-
nečně snahám vlády, znovubudováním národnost-
ního míru uskutečniti dělnost poslanecké sněmovny
a provésti hospodářské úkoly vládního programu,
které jsou pro všecky národy říše stejně důležité.
ze Zadru, 11. dubna. (T. k.) Při zahájení
dnešní schůze dalmatského sněmu prohlásil před-
seda dr. Bulat, že požádav s ohledem na nad-
cházející Velikonoce za Nejvyšší schválení k odro-
čení sněmu, je obdržel a že následkem toho bude
konána dnes večer poslední předvelikonoční schůze.
Ze Zadru, 11. dubna. (T. k.) Posl. Bian-
chini odůvodňoval svůj návrh v příčině změny
ústavy ve smyslu federalistickém, jakož i sjedno-
cení Chorvatska, Slavonska a Dalmacie a žádal
proň pilnost. Posl. Jočevič (chor. národní strana)
potíral pilnost a navrhoval přikázání návrhu do
7členného výboru. Sněm předsevzal ihned volbu
tohoto. V odpovědi na interpelaci Trojanoviče
stran konfiskace srbských listů pro útoky na bo-
senskou správu odmítal zástupce vlády žaloby proti
#7
alto_textblock
#7
říšskému finančnímu ministru Kallayovi, připomí-
naje, že téhož způsob správy v Bosně pochválen
byl delegacemi, jež jsou k tomu kompetentní. Na
to byl sněm odročen.
#8
alto_textblock
#8
Tolegramy,
Bohoslovecká fakulta ve Štrasburku.
Z Berlína, 12. dubna. (T. k) Jak se
Germanii« oznamuje z Říma, radila se včera kon-
gregace kardinálů pro mimořádné církevní záleži-
tosti o projektu bohoslovecké fakulty ve Štras-
burku. Dle pověsti vypadlo rozdodnutí, které ještě
potřebuje potvrzení papežova, na prospěch fakulty.
Francouzská sněmovna.
Z Paříže, 12. dubna. (T. k.) Sněmovna ukon-
čila v dnešní schůzi poradu o rozpočtu a zamítla
změny, jež v něm provedl senát. Rozpočet musí
následkem toho býti opět vrácen do senátu.
Povstání Ašantů.
Z Londýna, 12. dubna. (T. k.) »Reut. k.«
oznamuje z Akkry ze dne 4. t. m.: Dle nepotvr-
zené zprávy, nalézá se guvernér Hodgson v rukou
nepřítele. Jistý evropský missionář píše z vnitra:
Pět anglických důstojníků a 40 Hausů bylo
zabito.
Z Londýna, 11. dubna. (T. k.) Ministerstvo
války obdrželo velmi uspokojivé zprávy z Kumasy.
Telegrafické spojení jest opět zřízeno. (Kumasi jest
hlavní město Ašantů. Red.)
#9
alto_textblock
#9
Z Londýna, 12. dubna. (T. k.) Známý lékai
Vilém Priestley dnes zemřel.
z Cařihradu, 11. dubna. (T. k.) Německý
císař oznámil sultánu telegraficky, že mu posíl
podobiznu a plán studně, již pro Stambul založil
za svého pobytu v Cařihradě. Sultán odpověděl
císaři Vilémovi děkovací depeší.
#10
alto_textblock
#10
Zprávy ha spodářské.
#11
alto_textblock
#11
Návrhy na sezemštění uhelných dolů.
Myšlénka sestátnění dolů, které se naše židovské
listy zřejmě posmívají, nestala se palčivou následkem
stávky našich horníků, objevila se již v Anglii a ve
Francii dříve. Roku 1894 podal v dolní anglické
sněmovně vůdce horníků Keir Hardie návrh, aby stát
vyvlastnil v celé Britanii veškeré uhelné doly, dal
jich skutečnou cenu Gdhadnouti a dle tohoto odhadu
vydati zástavní uhelně listy majitelům dolů, kterými
by se jim zaručil o zúrokování vyvlastněného jich
majetku a spolu znenáhlou amortisaci. Návrh podal
Keir Hardie právě v době, kdy v Anglii stávkovalo
495 tisíc ublokopů po dobu skorem dvou měsíců. —
Roku 1893 podal podobný návrh ve sněmovně
francouzské radikální poslanec Goblet, který rozhodně
žádal za sestátnění uhelných dolů. Návrh ten podal
s podrobným soupisem všech nutných opatření, kterými
by stát důlní majetek ve správu vzal. Kdyby tak
dnes doly náležely kněžím, dávno by již byly pro-
hlášeny za majetek »národní«.
Českokrumlovská záložna dle účelní zá-
věrky za rok 1899 vykazuje počet členů 1590, uklá-
datelů 1791. Hotovost pokladny 31. prosince 1899
21.076.58 K, stav volných vkladů 31. prosince 1899
2,092.225.50 K, stav členských vkladů 49.111 76 K,
půjček hypoth. a směnečných 1,807.014.18 K, cen-
ných papírů 177.016.58 K, uložených vlastních
vkladů (přebytků) 20.871.12 K, bilanční cena domů
hotel »Růže« 97.051.74 K, »Tavírna« 41 432 68 K,
v Latráně 60.000 — K, reservní a jiné fondy
147.377.38 K, čistý zisk za rok 1899 14.600.56 K.
K pojišťování proti škodám krupo-
bitním. Pdjišťovna »Unio Catholica« uzavřela se
společností »Societa catholica d'assicurazione« ve Ve-
roně smlouvu, kterou obě společnosti se obapolně za-
vazují nésti nebezpečí ztrát všech přijatých návrhů na
pojištění proti škodám z krupobití. Do správní rady
»Unio Catholika« vstoupil hütteldorfský farář hrabě
Rudolf Mels- Colloredo. Účstní závěrka na rok 1899
vykazuje 5911 K přebytku. Na místo zemřelého pre-
sidenta preláta Stcegra bude v příští valné schůzi
10. května navržen jiný kandidát.
Těžba uhlí v uhelných revírech Te-
plice-Most Chomutov v roce 1899. Ve všech
těchto třech revírech bylo v r. 1899 vytěženo ublí
155,764 404 q v ceně 59,663.955 K (v r. 1898 vy-
těženo 150445.629 q v ceně 56,863.492 K). Uhel-
ných dolů tu bylo v těchto revírech 94 a zaměst-
náno na nich 25.561 dělníků. Z toho připadá na
revír teplický: 29,554.015 q (+ 1.602.170g
v r. 1898) v ceně 12,116.951 K. Průměrná cena
41.0 h za 1 q. Dolů 32, zaměstnaných dělníků
5274. — Revír mostecký: 117,025.606o
(+ 2,910.765 q) v ceně 44,445.270 K. Průměrná
cena 379 h za 1 q. Dolů 35, dělníků 18.630. —
Revír chomutovský: 9,184 783 q (+ 815.840
q) v ceně 3,101.734 K. Průměrná cena 33.7 h z
1 q. Dolů 27. Dělníků 1657.
#12
alto_textblock
#12
Těžba uhlí a železa v Německu za rok
1899. Za r. 1899 vytěženo v Německu 1016 mil.
metráků uhlí kamenného v ceně 790 mil. marek.
Uhlí hnědého vytěženo 342 mil. metráků v ceně
78 mil. m. Železné rudy vydolováno 180 mil. o
v ceně 70 mil. marek. Veškerá důlní a hutnická
těžba Německa r. 1899 měla ceny 3030 mil. marek.
Německo dnes svou důlní a hutnickou těžbou převy-
šuje dalego Anglii, která v tomto oboru přírodní
těžby byla až do let 1890. na předním místě.
Kongresy pro národní úvěr a hospo.
dářské ústřední spolky na pařížské výstavě.
Při příležitosti pařížské výstavy a bezprostředně po
všeobecném agrárním kongresu bude se konati od
9. do 10. července t. r. kongres všech těch meziná-
rodních korporací, jichž úkolem jest, dávati úvěr
maloživnostníkům a hospodářům, svolaný ústřední
kanceláří francouzské národní úvěrní banky. Předse-
dati budou: senator Loutries, pak president spořitelny
v departementu Bouches du Rhone a president ústřed-
ního spolku francouzských úvěrních bank národních
Rostant. Zapisovatelství přijal Mabilleau, řiditel »Musée
social« a tajemník zmíněného ústředního spolku.
Z Německa jsou čestnými členy kongresu Crüger,
právní zástupce všeobecného sdružení německých své-
pomocných výdělkových a hospodářských družstev,
Cremer, hlavní zástupce ústředního spolku ze-
mědělských společenstev v Německu, Haas, člen
říšského německého sněmu, president druhé ko-
mory hessenského sněmu, tajný vládní rada, zástupce
všeobecného sdružení německých hospodářských druž-
stev, Häntschke, tajemník všeobecného sdružení ně-
meckých výdělkových a hospodářských družstev, a
Proebst, řiditel bavorských družstev. Na denním po-
řádku kongresu nalézají se mezi jiným následující
otázky. Organisace společenstev k opatřování vše-
obecného úvéru. 2. Opatřování národního úvěru v mě-
stech a na venkově. — Tato poslední otázka pro-
jedná se z následujících stanovisek: a) Nynějsí stav
spolkové organisace úvěrní v nejhlavnějších zemích,
kde se vyvinula; b) souvislost venkovského
a městského národního úvěru. Užitečnost současné
účasti malých obchodníků a malostatkářů na
národních bankách; c) rozličné typické formy ven-
kovského spolkového úvěru. Účast spořitelen na uži-
tečné činnosti rolnických společenstev vůbec. Zároveň
s tímto kongresem koná se v Paříži od 8. do 14.
července mezinárodní sjezd hospodářských ústředních
spolků a podobných edborových sdružení. Předsedati
bude markýz de Bogue, předseda spolku francouz-
ských rolníků, hlavním tajemníkem bude Milceut,
hlavní tajemník ústředního hospodářského spolku
Burgundska a Franche-Comté. Debata na sjezdu
se rozvine o následujících otázkách: 1. Snaha
kartelovati hospodářské pozemky. 2. Nákupní druž-
stva hospodářských potřeb. 3. Družstva pro prodoj
hospodářských výrobků. 4. Hospodářská výrobní spo-
lečenstva. 5 Spolky pro chov zvířat. 6. Vinařské
spolky. 7. Vzájemné podpůrné, pomocné a reservní
fondy. 8. Organisace vzájemného úvěru na venkově.
9. Rozličné druhy pojištění. 10. Rozšiřování hospo-
dářských theoretických i praktických vědomostí spolky.
Deset pravidel o výchově drůbeže. Pře-
devším dbejme o čistotu a pořádek. Mimo to nutno
hleděti na pravidla následující: Kuřata vylíhlá pozdě,
hodí se pouze ke krmení, ale ne k chovu. Čím ran-
nější kuře, tím líp vyroste a do podzimku sesílía
hodí se k chovu. Kuřata v květnu vylíhnutá nehodí
se k chovu. Slepice nemají býti starší než 4 roky.
Každý třetí rok budiž obnoven silný a čiperný ko-
hout, a sice na 10 slepic jeden kohout. Vejce k líh-
nutí vybírejme jen od silných slepic tří- neb čtyr-
letých. Vejce nemají před nasazením býti starší než
14 dní. Když je sychravo, nepouštějme slepic ven.
Slepice nejlépe roste a prospívá, když se hodně na
trávníku pase. Není-li trávníku, má se slepici hoditi
za den několikráte čerstvé trávy, zeleniny, salátu.
Slepice mají pravidelně obdržeti sypanou, a to dva-
neb třikráte za den. Příliš rozředěné krmení slepicím
nesvědčí. Každého dne nutno dáti slepicím čerstvou
vodu. Nádobky pro krmivo a vodu musí býti vždy
čisté. Kürník se má rozhodně jednou za týden čistiti
a dvakrát do roka vápnem uvnitř se natříti.
Výživnost řízků. Dle zkoumání profesora
Gayeha jest výživnost řízků cukrovky větší než řepy
krmné. Také krmením ukysaných řízků dokázal po-
zorováním svým, že dojnice dá o 2 a půl kg. denně
více mléka než krmením řípou krmnou.
Nejlepší dlažba v koňské stáji. Nejlepší
dlažbou v koňské stáji jest alespoň na dvě stopy
hluboký násyp písku. K tomu účelu se ve stáji zem
probere na dvě stopy hluboko a vyplní se hrubým
pískem. Na to pak se stele sláma. Na takové dlažbě
leží kůň měkce, suše a má příjemný chlad, lehce se
mu vstává. Písek ten má se častěji s vrchu odebrati
a nahraditi čerstvým, aby ve stáji nekazil se vzduch.
Jednou pak do roka musí se celý násyp nahradit
násypem čerstvým. Písek tento prosáklý močem a vý-
měty koně, jest znamenitým hnojivem.