I 4

Tyffbázi každý den mimo v neděli a evátek o 3a Uod. odpolední.

Předplácí te у »dminiitraci v Ostrovní ulici číslo 1608—11.

měsíčné .

v Praze:

poštou:

. 1 *1. 10 kr. I

1 zl. 35 kr

čtvrtletně

• 8 „ 30 „ j

4 n — „

půlletnč .

. 6 „ 60 „

I 8 „ - .

celoročné

.13 „ 20 „

1 16 „ _ „

Jednotlivá čísla 5 kr. 8 nedělní přílohou 6 kr.

DOPISY traukované a podepaané phjímá X e d a. bc C © v Ostrovní ulici Čis. 1508—11. líiikopisův nevracíme a nepodepeanýchj nedbáme.

REKLAMACE

nezapečeténé poeýlány nefrankovány.

budtež

Ineeráty^počítáme nejlevnéji.

ČÍSLO 102.

V Praze, v pátek dne 4. května 1894.

Ročník XXVI.

Pozvání к předplacení na mčsíe květen polltic3cófa.o dezízillcvi „CECH”

Předplatné poštou obnáší měsíčně . . . zl. 1-35 čtvrtletně •'. «$ л zl. 4'— ročně zl. 16.““ Pro Prahn e donáškou do domu : měsíčně zl. 1-10 čtvrtletně .v.'. .* zl. 3-30 celoročně л zl. 13-20 Za donášku do domu, kterouž výhradně administrace obstarává, platí se měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čecha“ v Praze, Ostrovní ulice č. 1508-П.

Neboť v jednotách katolicko poli- se zálibou pěstovali. Jak se totiž pamatu- jak se lid náš hrne do katolicko politických tických soustředěno jest jádro lidu če* jeme, křičely .Lidové Loviny“ Hallo I a jednot, akého na Moravě, lidu rolnického, jenž se Mordio ! aby stoupenci jejich dostavili se co Děkujeme panu dru nedává tak snadno ztrhnouti rozplameňují*. nejhojněji ke schůzi katolicko politické jed- historické dictum. Ale čími výkřiky mladočeských agitátorů. j noty boskovské v Kunštáté minulou neděli asi nebude tak hrozné. My psu® řečníka Ve straně mladočeské véak pracují nyní konané a tam „velebné pány interpelovali“, známe jako pána jinak velmi příjemného, samočinně na rozlámání a rozbití vlastní Rozumí se, že zvukodajným instrumentem jak se na Hané říká „osobného“ a myslíme, její skutky z minulosti, skutky to, které se při „interpellaci* té mèla býti pěsť, noha, že „až se pozná“, bude se cititi v ovzduší

Oščádaiovi za toto s tou „hrůzou* to

Věci moravské. V Praze, 4. května. „Tříbení a lišení duchů“, na kteréž mladočeské listy moravské unesením poukazovaly v naší, skutečně nastalo. Jen že rozlišováníj děje se způsobem zcela jiným, než jak svítil nohama

vždy mstí na svých vlastních původcích. Především jest to agitace za účelem všeobecného přímého, tajného práva hlasovacího, která rozdmy- chána byla ve voličstvu návrhem dra. Slavíka­ podaným dne 17. března roku loňského na radě říšské Z počátku tleskali mu sice rolníci, poněvadž se domnívali, že všeobecné právo volební znamená zrušení dosavadních nepřímých voleb v obcích venkovských a zavedení přímých podle dosavadního majetkového­ censu. Když však poznali, že návrhem­ Slavíkovým byli by postaveni před nutnost, děliti se o volební právo se svým dělnictvem, tu se přece jen trochu zamyslili nad tímto novým nadělením. Přirozený následek toho byla nedůvěra ke hnutí mladočeskému a přiklonění se к táboru­ katolicko konservativnímu, kdež myšlénka­ opravy volební hlásána bez talmudi- stických vnitřních výhrad a poctivé ve s tak radostným smyslu prospěchu pro střední stavy našeho sesterské ' zemi [ národa. Mladočeši vidí, jak jim půda mizí pod a proto s obvyklou pružností švé­

do zraku inženýrům mladočeské politiky. A domí začínají se ze „všeobecného, přímého, způsob tento není jim dvakráte milým. tajného práva volebního“ kus po kuse — Moravští Mladočeši měli totiž již o celý vypřáhati. národ meteny losy. U nich to bylo již věcí V resoluci přijaté na sjezdu brněnském ujednanou, že národ český na Moravě přejde dne 22. dubna mluví se již jen o „vše-

za víření bubnů a s vlajícími prapory pod jejich bunčuky, a již vařili pro nové vojsko to po tureckém způsobu i pilav, „na znamení,­ že v brzku krev nepřátel piti bude.“ Nepřáteli těmi jsou strana katolická a národní a proti těmto hnali ti lidé, kteří mluviti ! Komu bude „všeobecné, přímé, v mladočeské straně mají za úkol „dělat! prach*, všecek vítr, který jen ve své novinářské­ měchy mohli zachytiti. Ale vítr se obrátil, a nyní nese všecku tu spoustu prachu v přímo opačném směru Mladočechům samým do tváře a uvádí hluky opravě belgické právé před rokem jejich v úplný zmatek. Obrat tento nastal Straně katolicko-konservativní

obecném“ hlasovacím právu a aby nebylo žádné pochybnosti, doložily „Lidové Noviny“ nedávno, že všeobecné volební právo může se provésti dle zásady tak zv. „kapacitní“. Tu to tedy máme 1 S pány tedy se lze do- iti - - tajné hlasovací právo“ poněkud silné, tomu se dá užívati s cukrem „systému kapacitního*,­ což není nic jiného než přece jen ochrana středních stavů před přehlasováním širokou massou, jak to viděti na volební podané. _ dostalo od té doby. co straja konservativní, přede- se tedy toho zadostučinění, že na její vším katolická, po prvním nájezdu „lehké stanovisko ve příč.né opravy volebního kavalerie* mladočeské se vzpamatovala a práva přistupují i nejkrajnéjší odpůrcové založila novou opevňovací soustavu, jejíž její. Tím nabývá strana naše mnohosměrné jednotlivá části jsou katolicko politické jed- přitažlivosti a do obvodu její organísace noty. Mladočeské listy vrhly se sice ihned vstupují nyní čím dále silnější boutigenty na první práce za tou příčinou podniknuté, voličské. Dojem její mohutnosti a rozlohy ale mimo rozvlnění vzduchové vrstvy útoč- jest zajisté imponující, poněvadž v mlado- ným pokřikem nedosáhli pražádného skuteč-; české straně nechytají již ani vyzvání

něho úspěchu.

к boykotu, jak to naši moderní rytíři druhdy ských Listú“, že s hrůzou pozoruje,

po případě klacek, jak se Mladočeši již tak krásně osvědčili v Jevíčku, ve Slavkově, ve Bzencí a j. Ale všeho do času — štvanice tentokráte již nechytla! „Lidové Noviny“ zůstaly trčet ve slávě svého nápadu desa- vouovány jsouce vlastními stoupenci a schůze jednoty boskovské, kdež mluvili vynikající předáci strany naší jako prof dr. Neuschl a farář Ševčík, měla průběh nerušený a skvělý. O schůzí jednoty uhersko • brodské v Částkově a znamenitém úspěchu jejím přinesli jsme zprávu již minule. Jako ne inéué úspěšnou jest nám však zaznamenati schůzi jednoty olomoucké, konanou téže neděle v Náměšti. Schůzi dostalo se zvláštního­ rázu tím, že se konala v nepatrné vzdálenosti od schůze pořádané olomouckými Mladočechy v Senici. Jest-li co důkazem, že široké jádro národa­ zvláště rolnictva gravituje ke straně naší, pak jsou to tyto dvě schůze. Neboť kdežto schůze katolicko-politické jednoty v Náměšti eúčastnilo se tamnější obyvatelstvo s obecním­ zastupitelstvem v čele a dostavili so do ní účastníci asi z osmnácti obcí, bylo účastenství­ na mladočeské schůzi v Senici ne patrné, a i ta vyzněla křiklavými nesou- zvuky. V Náměští proneseny byly řeči prodchnuté­ duchem vlastenectví a národností, manifestováno důstojné pro svornost v národě­ a odsouzeny jednomyslně útoky mlado české na stranu katolicko-konservativní a duchovenstvo. V Senici však musili páni arranžéři co dech stačil reterovati před všeobecným­ právem hlasovacím a jeden z řečníků­ — dr. Oščádal z Olomouce — odmítal­ od strany své veškero podezření jakoby chtěla „řešit a uapravovat naše shnilé poměry­ nějakými utopistickými sociálními­ theoriemi.“ „Lidové Noviny“,­ které so pro výrok zcela podobného smyslu vrhly na posi. Eima, otiskují jej dnes již beze vší poznámky a stotožňují se již skřípajíce zuby s ním. Tak, holenkové.­ naučili jsme vás v kostele p i s k a 11 Co dále mluvil dr. Oščádal o organi- saci katolicko-politické. může nás naplniti jen potěšením, ba hrdostí. Pravilť dle „Sel-

jednot našich jak náleží bezpečným. Ve schůzi senické pak mimo jiné událo se, že posi. Svozil usvědčil „Selské Listy“ ze lži a překrucování, začež mu „svobodo- myslníci“ stante pede odňali slovo. Téže neděle však konala jednota přerovská­ schůzi v Předměstí, kde pronesl vysoce­ pozoruhodnou řeč dp farář dobromě- lický R. Hrdlička. Hájil totiž nynější oposici strany národní myšlenkami a důvody,­ které vycházejíce z ducha politicky neobyčejně vyspělého a rozhledu nevšedního nemohou zůstati bez trvalého účinku na čtenáře ať náleží kterékoliv vrstvě neb stavu národa. My se к řeči té, kterou přináší v plném znění „Moravská Orlice“, ještě vrátíme.

Rtiskái rad». Poslanecká sněmovna. Schůze 281. Ve Vídni, dne 2. kvítns. Schůsi sahájil předseda baron C h 1 u- meoký; přítomni viiohni ministři. Návrh sákona o postátnšní skladišť v Terstu­ byl přijat ve třetím ůteni, načeš pokračováno­ v debatě o roepočtn ministerstva­ financí. Na řadě jest položia „finanční­ správa*, náklad 21.846.427 zl. Poslanec D i p a n 1 i prora lovil proti stá - lémn a nenstálémn rozmnožování státcích výdejů­ a praví, že výdeje ty vzrostly od zavedení­ parlamentarismu dvojnásob. Řečník káral jednání finanční správy vůči rolnictvu a konstatoval,­ že v Tyrolsku semčdčLbá rada zřídila­ zvlážtní odbor, jenž tyroleké obyvatelstvo o přehmatech finančních orgácův. Poslanec Polzhofer stěžoval si na bezohledné vymáhání daní, i žádal, aby byly práce v (restniclch cmezeny, vytýkal, že vybírání­ vojenské taxy jest obcím jen na obtíž, a přimlocval se sa zlepšení platův nižšího úřednictva. Poslanec Garnhaft taktlž mlnvil proti dosavadníma spůsobu vybírání texy, načež slova se ujel ministr financí. Ministr P1 e n e r vykládá plán berní opravy, uvádí, že stížnosti na kruté vybírání daní jsou neoprávněny, polcmisuje s řečníky dř.včjšími, oznamuje, že návrh zákona o vybíráni­ texy jest nž vypracován a ie vláda se jiis obírá otázkou sirkového monopolu cle

FEUILLETON. Na perutích! Upomínky ze svých cest v kytici uvil s Dr. Karel Lev Řehák. (Pokračování.) Nebo přisedl do oddělení našeho kdesi pražský student,­ právník, který čím více domovu svému, tu kdes ve vůkolí Kutné Hory se nacházejícímu, přibližoval, tím více rozvazoval, a ponenáhlu obecnou pozornost к sobě upoutal.­ Huba mi> jela, jak se říká, jako slejfirna ; a jest naděje,­ věnuje-li se advokácii, jak připovídal, že tak snadno nesetká se se sokem tolik mnohomluvným ! Rozuměl všemu na světě: posuzoval Riegra i Grégra; Havlíčka i Masaryka­ ; rozuměl obílí, bramborům, pivu, kravám, líhu, kráse, poesií, řemeslům ; zkrátka všemu ! Ozval-li se někdo ze spolucestujících s nějakým posudkem : milý právník mel již po lhotovu repliku. Pomoz Pán Bůh jeho odpůrcům ! Tak mladý, a již takový žvanil ! V Sedlci přál nám všem „šťastnou cestu !“ a my jemu upřímně taktéž ! 9. Ve Sedlci a v Kutné Hoře byli jsme s bratrem před třemi roky, a velice jsme se tam a v Kutné Hoře poučili ; a proto vyhlíželi jsme záhy za Kolínem, brzo-li uhlídáme Kank, bývalé horní mèsto blíže Kutné Hory, poněvadž za kopečkem jeho velkolepě rozložena jest již Kutná Hora sama. U Kaůku obklíčen byl r. 1421. Žižka od vojska císaře Sigmuoda; ale unikl mu odtud ke Kolínu lstí. Na nej- vyšším vrchu nad Kankem dal r. 1814. hrabě Karel Chotek postavit) jehlanec, na památku, že v místech těch husité vmetali zajatce za živa do temnějších šachet. Kaňk ■ okolím bývá často navštěvován výletníky, zejmena z Kutné Hory. 10. Do Sedlce přibyli jsme před půl pátou Pohled odtud ke Kutné Hoře, za kterou v pozadí pěkné vrchy se kupí, jest zajisté velkolepý. Jeli jsme tam směrem západním­ po soukromné dráze, jež prý jest majetkem jakéhosi židovského velkoobchodníka.

V Sedlci zajímaly nás velice tři věci : mohutné ale rmutem naplnilo se srdce naše, když jsme si ho blíže bývalé opatství, z něhož učiněna jest za dnů našich to- prohlíželi 1 Již to pozměněné okolí kostela, nyní budovy várna, v které hotoví se ročně přes sto milionů kusů tovární a hospodářské knížecí, zbožnou náladu ruší. Při doutníků ; dále velikolepý chrám klášterní a proslavená obrovském kostele marně jsme se ohlíželi po nějaké dů- „kostnice sedlecká“. stojné věži s mohutnými zvony. Zrovna nad hlavním vcho- Bývali zdo mniši cistercisci, uvedení sem z Bavor od dem do kostela trčely ve zdi vysekané kameny, zbytky to velmože Miroslava již r. 1412. Nadání měli veliké, zejmena bývalé pěkné předsíňky, ku které postranice byly pohou- i vlastni stříbrné doly. rány. Do kostela byla na mnohých místech okna vytlučena, YTelkolepý chrám svůj, jenž prý jest největší v Če- tak že celé hejno vrabců volně se kostelem proháněti chách, dostavěli r. 1320 a zasvětili ho blahoslavené В »ho- mohlo, a leckdes po sobě i své nepěkné „visitky* zane rodičce. Jest vysoký o pěti lodích stejnoběžných, e velikou chalo. Provázející nás kostelník nám vypravoval, že před lodí příčnou. Lodě jsou od sobe odděleny sloupy a pilíři, málo dny velebnému pánu, mši svátou sloužícímu, jedna jichž jest přes šedesát. Při zevnější zdi chrámové, jest taková dopadla vedle samého kalicha s krví Páně na uvnitř chrámu kolkolem deset kaplí. oltář. Veliké prostory chrámové pusté, všelikým haraburdím Roku 1421. dne 12. dubna byly kostel i s klá- znešvařené 1

Sterem od husitů napřed vydrancováuy a pak ohněm zničeny ; a řeholníci, jichž tu tehdy na pět set pokojně žilo, byli zavražděni nebo rozprášeni. Po válkách husitských­ se klášter sice poněkud oživil ; ale chrám zůstal až do sedmnáctého století skoro v zříceninách. V bouřích protestantských,­ v sedmnáctém století, klášter i kostel taktéž mnoho vytrpěly.

Nevím, zpívávají-li zde také píseň : „kam jste se poděly, kam jste se poděly, moje zlaté časy 1* Ale zdá se, že lid dio podání svých předků vzpomíná dávných zlatých časů pod vládou berly opatské, jak si

Konečně roku 1783. císař Josef II, co zlí věkové i Němci poehvalovávali, tvrdíce, že pod berlou dobře se předešlí byli přece ještě dochovali, proti vší spravedlnosti žije („unter dem Krummstabe ist gut leben“) ; nebo chová zničil, an památný klášter zrušil, a statky jeho náboženské lid zdejší ve zvláštní úctě četné věkovité lípy, jež na bý- matiui přiřkl Od matice koupil je r. 1819 kníže Bedřich valých pozemcích klášterních mohutná ramena rozkládají, Švarcenberk, při jehož rodu trvají posud. I byl pak bývalý „protože prý listy těch lip podobají se kápím mnichů a konvent klášterní proměněn v knížecí zámek; a kostel, bývalých klášterních horníků 1“ tolik proslavený, byl spustošen a předělán na vojenské V trudné již náladě ubírali jsme se, kostelníkem pro- skladiště až do r. 1806 vázeui, od velechrámu sedleckého smérem severním к ne- Asi půl hodiny cesty od Sedlce na východ, jest osada dalekému hřbitovu, kde nálada naše stala se ještě Malin, svým dobrým křenem proslavená. Tam téhož roku trudnější. Tam uprostřed zelení, vysokého i nízkého, rovů 1806. proměněn kostel farní ve filiální, a velkolepý kostel a náhrobních kamenů, skrývá se kostelík horní, pod nimž Mariánský v Sedlci učiněn jeho kostelem farním. jest ona často jmenovaná kostnice, původně sestavená Když jsme si tehdy do Kutné Hory a Sedlce vyjeli, od jednoho mnicha, jemuž správa hřbitova přináležela, prohlédli jsme si nejprvé Kutnou Horu, a tam i obědvali. Kostnice ta jest vlastné slušný podzemní kosteliK do Odpoledne šli jsme ku Sedlci, obklopenému bohaté osy- něhož se sestupuje po schodech se strany západní, v kopanými­ sady ovocnými, pěšky, abychom pohledem na to stolíku tom veškeré výzdoby, i oltář a svícny, jsou z lid- místo památné déle s lépe se pokochali. ských hnátů a lebek. Ano, velkolepé dílo to, ten velebný kostel klášterní ; (Pokračováni.)