Str. 304

HOSPODÁŘSKÝ LIST.

Ročník XXVI.

za těchto okolností jest s to vyvinouti Ovšem, jest to výpočet jen theoretický a musíme dle toho, jakého systemu mo- toru bylo použito, jen 5o, nejvýše 7o % jako sílu skutečnou, effektivní vzíti. Ztrát na výkonu odvozena jest třením, ztr tou vody a pod. Následující tabulka sloužiž ku zjištění výkonu při různém množství vody, avšak při 1 m spádu. Máme-li spád větší, tedy nutno v tabulce obsažené číslo tímto spádem násobiti. Na př.: Naměřili jsme za vteřinu 60 7; spádu docílíme 2.3 m; mnoho-li koňských sil lze vyvoditi? Množství vody v i za 1 sekundu při 1 m spádu 10 20 30 effektní výkon v koňských silách 0.13 0.26 0 40 Množství vody v l za i sekundu při 1 m spádu 140 150 160 effektní výkon v koňských silách 1.86 2.00 2.13 V tabulce obnáší 60 I vody při 1 m spádu výkon 0.8 koňských sil; při 2.3 spádu docílíme tedy 2.3 X 0.8 — 1.84 koňských sil a odpočítáme-li 59% ztrátu, jež nám třením a převodem vyplývá, zbude nám k užitku 0.9 koňských sil, Uváděje tyto výpočty, jest účelem mých řádků posloužiti našemu rolnictvu česko- slovanskému, nabádáním k rationelnímu hospodaření, hlavně pak aby všímalo si dosud pomíjených živlů přirodních a je ku svému prospěchu zužitkovati neopomí- jelo. Zivlové tito jsou voda a vítr. Dopo- ručujeme každému interessentu, aby do- psal si o cenníky známé české firmě Ant. Kunzovi do Hranic na Moravu, z jichž bohatého obsahu každý vystihne ohromnou důležitost vody a větru pro rolníka.

Ještě další zlepšení provedla jmenovaná firma na Sarassins-ovém stroji na dělání důlků pro bramborovou sadbu. Byly totiž rámy, v nichž jamkovací lopatky byly upevněny, zavěšeny jen jednostranněa brzy se následkem své tíže natáhly (obr. 105.) Nyní jest každý rám na obou stranách zavěšen, tak že nemůže se z vodo- rovné polohy nikterak vyšinouti. Bod zá- věsu nachází se v ose lopatkových kruhů. tedy v těžišti, tak že jest jejich zvedání nyní daleko snažší než u starší konstrukce. při níž zvedání dělo se z bodu dále ku předu položeného. Spojovací řetězy, na 40 50 60 70 80 90 100 110 120 130 0.53 0.66 0.80 0.93 1.06 120 1.33 1.40 1.60 1.73 170 180 190 200 210 220 230 240 250 260 2.26 2.40 2.53 2.66 2.80 2 93 3.06 3.20 3.83 3.46 nichž visí rám s lopatkami, byly již při loňské konstrukci sestrojením kolenité páky značně zkráceny a při modelu 1901 zkrá- tily se ještě více (až na 5 článků). Tím jest zamezena naprosto nehoda, že by se ře- tězy při práci kol lopatek otočily. Ke všemu tomu jest každý kroužek jedno- stranně noscem zatížen, že vždy ku předu přepadne a svou vlastní váhou řetěz na- píná, jakmile důlkovací přístroj se spustí Spouštění a vyzvednutí důlkovacího pří- stroje provádí se u Lesserova stroje snadno jediným stisknutím kolenité páky. Firma bratří Lesserů v Pozňani, jíž je- dině využitkování patentu svěřeno bylo. vydobyla si pro své stroje ku sázení bram- borů jako označení název „Sarassin“, aby tím zabráněno bylo možné změnění s ji- nými stroji téhož účele.

denní dávky ovsa — zejména u ťěžkých krmí — uskrovniti a mrkví nahraditi. Ku krmení připraví se mrkev nejlépe tím, že se na kruhadlu ku krouhání řepy rozkrouhá a s řezankou smíchaná snad s přísadou něco sladového květu neb otrub krmí. Ovšem nutno při tom k tomu při- hlížeti, aby mrkev byla zdravá a ne zmrzlá. Nutno totiž při uschování mrkev více chrániti před hnilobou než před mrazem; snese totiž, dokud jest v zemi mrkev i, značný mráz; nemusí se proto se sklizní mrkve silně spěchati. Počátečně, pokud jest nat zelenou, může se mrkev krmiti i s natí. Mrkev dává, pak-li se volí vhodná odrůda, veliké sklizně, aniž by nějakých zvláštních nároků na půdu činila. Daří se i na nej- chatrnější půdě a jest zejména oproti po- hnojení ledkem velice vděčná. Ledek po- užije se v častých, malých dávkách. Sklizně 400 ano až i 600 q po 1 ha nejsou u mrkve žádnou zvláštností. Z četných odrůd hodí se ku pěstování nejlépe mrkev žlutá, ze- lenokrká obrovská, dává dobré sklizně co do množství i co do jakosti. Při setbě použije se semena rukou ro- zemnutého a beze všech přisad se seje; 4—6 kgna 1 ha dostačí a seje se do řádků na 30 cm vzdálených. Záhonek musí býti ovšem dobře připravený, nejlépe uválenýa dobře jest i vyseté semeno zase uváleti.

Novoty při důlkovacích strojíeh k sázení brambor. irma bratří Lesserů v Pozňani, která již od let zabývá se stavboua zdokonalovánim důlkovacích strojů ke kultuře brambor, zlepšila stroje ty způsobem velice pozoruhodným. Nejdůležitější zdokonalení těchto strojů, jež i patentováno jest, záleží v tom, že obyčejné lopatky, jimiž stroj jamky dělal nahrazeny radlicemi, jejíž hroty, podobně jako u radliček strojů secích, zhotoveny jsou z tvrdé litiny a dají se vyměniti. (Obr. 105.) Přirozeně opotřebují se u strojů ku sázení brambor nejvíce špičky radliček. zvláště, když pracuje stroj v půdě písčité a kameny promísené. Ať byly radličky jakkoli utvářeny, rychle se otupily i silně opotřebovaly a musela pak celá lopatka vyměněna býti; náhrada lopatek přišla značně draho, neb většina strojů ku sázení brambor pracuje se 24 i více lopatkami. Této citelné vadě jest tedy odpomoženo tím, že opotřebovanou špičku lopatky do- vede každý venkovský kovář odnýtovati a novou nahraditi. Oprava tato jest i tím levnější, povážíme-li, že náhradné špičky jsou ulity z tak zvané Croquillové litiny, jež jest tvrdá jako sklo a proto jen ne- patrnému opotřebení podléhá. Konečně vnikají tvrdé a tudíž vždy ostré lopatky hlouběji do půdy a dociluje se jimi i v půdě těžké takové hloubky. že stávají se stroje ku sázení brambor jež brázdy táhnou, ale v praxi se dosud neosvědčily, zbytečnými.

Ku pěstování mrkve krmné.

a několik dnů bude jarní setba v plném proudu a při tom i četné ozimy musí býti zaorány. A tu Apřimlouváme se za to, kdyby někde prázdný kousek půdy zůstal, aby byl věnován pěstování mrkve obrovské krmné. Přinášíť mrkev tolikerý užitek, že by neměl žádný rolník na ni zapomenouti. Především jest mrkev výtečnou pící pro koně a může se jí sebe větší množství bez obavy koním zkrmiti. Koně žerou mrkev velice rádi, mají pak pěknou, hladkou srst a pak tak lehce se nepotí. Veliký význam má však zejména mrkev v ohledu zdravotním. jelikož nejen výborně se osvědčuje při celé řadě nemocí žaludku a ústrojů za- žívacích, nýbrž při krmení tom se ne- mocem těm i předejde. Vedle toho dráždí k žrádlu a působí vydatně oproti hlístům. Mrkev jest bohatá na látky bezdusíkaté, zejména na cukr a toť asi hlavní příčinou. proč ji koně a dobytek mladý tak rádi požívají. V zimě když se méně pracuje. může se i část ovsa nahraditi mrkví, čímž se krmení koní lacinějším stane. Okolnost tato padá zejména na váhu při výživě hříbat; vždyť nutno o to pečovati, aby se hříbě co možno lacino vyživilo, jinak nepřináší chov hříbat žádného užitku. Již v I. roce možno hříbatům jako příkusek k dobrému senu a ovsu mrkev dávati. V 2. a 3. roce potřebuje hříbě, poněvadž vzrůstu značně ubývá, a ještě žádnou práci nekoná, méně intensivní výživu a možno v době té

Dodatek ku článku: „Reforma zá- konů zemědělských“. Napsal J. Konopka ve Vlašini. čísle 24. t. l. pojednáváte v článku „K reformě zákonů zemědělských“ v odstavci I. o největším bezpráví, které jest na rolnictvu pácháno soustavou daně pozemkové. — Ano rolník a majitel domu musí platiti daň i z dluhů, ba co více oni oba i z dluhů musí platiti zemské přirážky rok co rok větší. Bída doléhá na rolníka ze všech stran, ale to nevadí, aby ještě nová a větší břemena na něj se uvalovaly. Před několika dny prolétla novinami zpráva, že uhlobaron Weimann vydělá denně 20.000 zl., že však po dlou- hých domluvách přiznal 40.000 zl. ročního příjmu. A ptejme se kolik tento člověk platí na zemské přirážky: tu se zhrozíme té nespravedlnosti do nebe volající. Úlohou země má býti střední třídy za- chovati, ale naopak přirážkami jsou ničeny, a o majetek připravovány jsou právě nejvíce střední stavy, v nichž spočívá síla národa. Chceme se přičiňovati o změny říš. zá- konů. Takové změny jsou však jen v daleké budoucnosti možny. Avšak změna systému přirážkového na sněmu je možná hnea. Proto třeba, aby rolníci působili ruku v ruce s majiteli domů, aby země našla i jiné prameny zdanění, a přirážky k dani po- zemkové a domovní, aby opět na výši 39% byly sníženy. Je-li soustava daně pozemkové nespra- vedlivá, zvýšuje se tato nespravedlnost tím více přirážkami. Chudas zadlužený zaplatí na zemské, okresní a jiné potřeby nejvíce, kdežto největší boháči neplatí na potřeby ty ani krejcaru. Chceme-li proto zjednati nápravu a spravedlivější rozdělení plati, začněme doma.

S přílohou