průkti o ■chopsoeU; •memi те apftiobilMti Tyd*T»teie aměnek, reriae treatntcb lidia pH aaifýeh aikoni a Um i liveienl pHaeiodko aotda t traatnlok tleeeb, |akol i pHnh ritael- Dick те Ticeeh eMInlch 1 treitnleh; Tjloaöeoi lidi ■ prive ее výčep e přeaoa jeko ne kře* etany те proepéek obol ; vedeni tidovakýok metrik bedii civilním úředím avéřeno; návrh eákone t přičiní aletkl iidovako • křeatánikyoh budil odletěn; ne eibrenn niveln clayok lidi do aeal edileji ae evliitol modifikeoe »Ikone; dvérnl datevy e atit řiďtel ae Um aplaobem, eby Tybevily во i odvialoaU lidlv ; člením atreoy protltidoTakd t ailelitoateeb ne beaproitledni ae tidovaké otlaky tykajících poneobl ae úplni Tolnoat. — 8 oveřejnénim pr.gramo rosealine airoveň vyavini atrany této poalancl Hiakych kn viem občanům semi, viem předatevenatvům křestenakym vieck nirodnoati anehy její podporo* vad. Podepvini jaon: Ivan Simony!, Oese Ooody, Jiří Bieli e Viktor Iitocsy.

Politický přehled domácí. V Praxe, dne 19 října. Z Tidni. Tyto dny přinesly veikeré e sej «eoa liberila! liaty sprivn, le a prof Roh* Ungern sevedeno bade disciplinimi vyietřovtnl pro jeho entiaomitické vědecké apiey. Zprlvn tato otiskly nyní 1 vídeňské listy, jel pleti se Ušty vlldoi e sice v tomto snčni: .Ministerstvo vyučováni seslalo prof Robliogovi hned po uveřejněni­ jeho prvého entíaemitiekébo apite napo- menati, aby podobným aplaobem panni ve avé agitaci (?) nepokračoval. Jelikol vlek dr. RohUog ve avé v Paderbornn vydané brolnroo v téfflle spliobn pokračuje, uložilo ministeratvo vyačovini skademickémn sonáta némeoké university,­ eby sevedl proti dra. Roklingovi disci- pUnirni vylotřovlnl. Akademicky senit svolil se účelem Um ve své poslední achlai komité, jel ml o věoi té rokovnti e nčiniti pak dotyčné nivrky. V komitétu tomto nalesajl ae profesoři Reif, Peter e Ulbricb.“ — Dle toho sbiadivi ministerstvo vyučováni ponzo forma Rohlinge* vych broior sn tlvednon, nikoliv jich obsah Zajisté řidky to phped e noni ba doand ani rovných; a Um vitiim napnnUm ise očoklvnti na aobrosdlnl svolené komise, jakých le .forem' nllvi ve svých epleech mni tak pHané vědy, jakým jest dr. Rohliog. Zmíněni tři profesorové ostatné nebndon roshodovati ponte о ргЛ. Roh- lingovi, nybri o celé řadě svyeh stalých i nových­ spolokolrgl. Z Brna. V moravském snímá chystají se levičlei pod vedením Stnrmovym к prudkému útoku nn posici mistodriitele moravského. ?e avé správě o stava moravského ikolstvl sebral Starm sáhodlouhý rejstřík břich! mlstodrlitelo- vych (1), nn ilklndě j ehi pronáší pak tuto ob- ialobn: dosnvidni radostné n avorné(?) spola* plsobenl v sájmecb obecného ikolstvl pokaleno a povaleno bylo jednostranným národním n poU* tickym počínáním vlády. Stnrm oviem nepraví, cl avorné spolaplsobeoí bylo pokaleno a porn* iene. Y semském sněmu neb)lo ise dosud kon- atatovati toto spolupůsobeni! Storm n aondnsi nechtěli, by tak bylo. Patrné ae tedy mini spola plsobenl levice n vlády. Co ae toho tyče, »měnily­ se oviem trocho poměry, leč ponzo z té jednoduché příčiny, jelikol bylo uznáno, io do* ■ávadoi cblibeni národně politická jednostrannost Stnrmova a soudruh! nevyhovoje práva drahé národnosti v zemi n všeobecné zájmy semě této poikoznje. Vláda tedy nepornšila poaavadnl svornost,­ nybri poeavádni nezllzenost n nespravedlivost­ strany ústnvácké na Moravě. — Ye včerejší acklsi moravského aněmn povolena subvence 11Б.000 ti. na stavba trati česko moravské příční dráhy a Jihlavy do Horal Cerekve a do Jindřichova­ Hradce. Zároveů přijata resolace, kterou ae vláda vysyvá aekntečniti ieleznični spojeni в Moravských Budějovic přes Jemnici kn dráze Františka Josefa. Hn to rokováoo o rozpočtu ■emakého Loda na r. 1884. Potřeba páči se na 2 998.828 tl. a úhrada na 528 337 sl. Hrabě

Proto jsem ji dal vychovat!, vy evi čiti ?* Z očí Horákových ariely bleaky. .My jame žebrota, ale v prsou máme srdce, kus poctivosti, kus lidskosti, vy jste boháči, ale v prsou máte kámen místo srdce. My jsme chudí chatupáci, ale žijeme spoko jeně, v bázni Boží, vy jste bohatí sedláci, ale pod vaáimi krovy neláska, hádky, sváry. My se živíme bramborem, vy masem, my se áatíme kanafasem, vy hedvábím; ale počkejte, že i na nás přijdou dnové odplaty, že i vy hrdí sedláci nachýlíte bedra, žiji a na těchhle­ vašich statcích hospodařit! budou -věřitele­ vali. Vy jste mne pohaněl dnes, žebroty­ nám andai, ale snad nadejde čas, kdy i ta .žebrota* bude vám dobrou, kdy dopro- žovati se budete pomoci naží.* Mladý Šolc в Votroubkem prudce vyžli se světnice. Anežka s matkou plakaly a dědeček smutné se díval ns syna. Ten alostí jen jen bořsl. .Safraportsky těžký kus práce*, mumlal cestou námlnvčí. .To se mi nestalo nikdy a přece tolik mistrovských děl jsem vykonal ve Svižtanech Jira Vosta&ilů, v Dolech Mářa Strnadová.* Včera nad statkem klenul se mír, dnes nebe se rozbouřilo nad Přeruby. Cbalnpáei urážku, učiněnou Šolcovi potáhli na celou ■voji stranu a sedláci ae nemohli vynadiviti smělosti Frantíkové. (Pokračování.)

Egb. Bslcmdi měl dolil řeč, v nil větUně sněmn dokazoval, lo rok od roku jaji rozpočty stoapaji a lo nemá srdce pro sájmy venkovského obyvatelstva.­ Potrvá-li nynějU hospodářství větliny, povede to buď kn zasáhnuti »táta do nntonomio zemské onoho kn vioobscnémn .popraská*. —- Hraběti odpsvldnli dr. Storm n Gompon, kteří vynninalovsli se tměni jeho vyvrátlti. Dr. Starm skoněil svou řeč, řka, Is ii přeje, aby bndonol většina přivé ■ tak dobrým svědomím starala se o zálsiitosti semě, в jakým alio se roslončiti ■ nimi nynějil většina. Rozpočet pak byl přijat, a sezeni o pil 8. hod. odročeno na pil 6 bod. večer. — Má se za to, le nedojde kn jednáni o Starami zprávě školské, poněradi pry velkostatkářiky střed sněmn si nepřeje, aby saeedání skončilo bouřlivě. Včera o čtvrté hodině­ měli viicbni klubovni předsedové o tom porado se zemským hejtmanem. Z Pešti. Při npsváováni tak zvaných .ně« mých ititi* v Zábřebd hrála pry vojenská hndba píseň: .0, du mein Oesteirsich!* Opoiični listy shledaly v tom jii své .čertové kopýtko* ; byl pry to první krok к zabráni Chorvatska Rakon •kem (Gislsjtaníi) atd.* Neni-liá pak to smilné, jakých abrani ae jii ch) taji fabcioinl anřivci. — Jak ae proslýchá, vy) lldnut jest odborní přednosta­ Ivan Yončina sa správce zemské vlády a za ředitele vnitřního odděleni v Chorvatska. Jmenováni toto potkalo by se a uspokojením, leč VončiDu je prý nepřijme, doknd potrvají ny- nějil neústavní poměry. Přlltlm banem stane se prý hrabě Rudolf Erdödy. Z Lublaně. Zemský sněm krajinský ponti tyto dny na se zraky celého Bakonské. Jedná se nn něm totii o volební opravě. Navzdor bezuzdnému itvanl ústaváckých list! podobá ae, diky jistým roiválným iivllm v obou táborech, le docilen bade lldonci výsledek. Oněm politikům, jiebi snahou n radosti jsou ponzo hádky n sváry stran n národnosti­ učiněna tim oviem důkladná čára přes jich výpočty n záměry. Dnes odbývá se na sněmn krsjinsbdm třeti iteni volební opravy, která! pak nabude tákonnité platnosti.­ Zářivost fakciósnlch listů dostoupila oviem vrchole nad tim, ie velkostatkářský klub krajinský, jenž přece náleiel posud do jich tábora, následkem kompromisa hlssovati bode tentokráte se slovinskou větiinon krajinského­ aněmn. .Krújinské velkoststkářstvo,* — bědoje jeden a levičáckých těchto hrdin, — ,jeni nasývá ae ústavověrným, odloučilo so od strany své a pKdrieio se toho, v čem sřl do- mélé své zájmy. Mošno, ie pánové Apfaltern (předseda klnbn velkostatkářů) a společnici oddali­ se binda, ie dobyli úspěch pro gebe ; přijde vlak den, kdy budou krátkozrakosti tvé želeti n bolestně ponto vati.* — Němci kapitulovali­ prý před Slovenci; jednotlivci svolili к toma jen s osobních zájmů, stavíce tyto nad sájmy celku Tak n podobně sni lomento fakcióinich orgánů. ‘

Politický přehled zahraniční. Y Prase, dne 19. Hjna. IV© me O Ito. Úřední listy berlinské přinesly tyto dny následující aprivo, týkající se cirkevněpolitickd situace: ,8 rozlič­ ných stran bylo ponkázáno k tomn, ie st&tni vláda nedoiln doposnd iidost biskupu kalm- ekóho za dispensi pro mladil katolické dnchovnl. Se strany vládni pronesena byla domněnka, ie bieknp Marwitz iádoat dříve nepodá, ni ae budou­ v rakon jeho naleznti veškeré dotyčné liatiny.­ Do té doby nplyne jeitě valné časq.* — К toma dodává dneini .Gsrmunii* : ,Co se má touto zprávou docílit!, není naprosto sřejmo. Poukázali jsme právě před několika dny к tomn. ie to bude trvat! ai do polovice listopadu, neili obdrii p. bieknp Marwitz veikeré potřebné li stíny. Knltnrní boj ae jii o to postaral, aby byli mladí klerikové pruských diecés daleko od ■ebe roztroušeni ; jednotlivým duchovním i bi - (kapském., úřsda dá to tndli mnoho práce n

FEUILLETON.

Z Mladé Boleslavi. Povídej mi dědečku o sásračně květince, je to krásná pohádka, zajímá mě velice. Škoda těch krásných přástev, často myslím­ si a sebe, které druhdy na vesnicích panovaly. Škoda těch večerů, které při plástvách­ ve společném hovoru tak mile ubíhaly.­ Časy vlak se mění. O přástvách nikde ani slechu, toliko tl starší s povzdechem na ně vzpomínají. A viru jest čeho litovat!, neboř takým spůsobem přišli jsme o krásné pověsti a povídky, jež lid sám si tvořil, ve kterých jevil se doch národa. Nyní s těží dovídáme se ničeho od starších, kteří ještě znají vypravovat o rytířích a o čárech. Víska, kde jsem trávil prázdniny, leží na levém břehu ryehlotoké Jizery, v romantické­ krajině. — Kamkoli oko pohledne, všade spatřuje ovocné sady, kvetoucí Inka a straně mateří dooškon porostlé, kn severozápadu­ pak hraničí в tonto krajinou les tlený, osamělý, rozsáhlý, ▼ nimi pahorky­ a doliny, chladné jeskyně, potůčky a rakon Boží ustavéné loubi tax překrásně­ se střídaly, jak jsem to nikde jinde byl nespatřil. Toto vše tvořilo ta velikou zahrada, vůkol té milé, příjemné vesničky, kdež jsem byl o prázdninách a kdež každé stavení svou slaměnou, dobře zachovanou střecha, svůj dvorek a svoa úpravnoa květinovou­ a kuchyňskou mèlo nakradu.

času, nešli budon listiny ty v pořádku. Zda-lll se nsmobla vláda, jet má áplni v nes epůsob ndlltaf dispensane, postanti sama « ulehčeni n urychlen! těchto prací, o tom и prosatim as- ohosme smllovatl. Watnol©. Sněmovny sej don se, jak salmo, dno 28. t m. Radikálové neúnavně pra- snjl, aby podryli Ferryovi pldn pod nohému. Jako Gambetto, viněn joot nyní lFerry co véro-, lomnlk, renegát, srádoe Hberallimn n oo kleriku.­ Oriem učinil tento novopečený konser- vativec drive tskoo spousta radikálních slib!, ie se nyní, kdy vlečko to má vyplnit!, sponsty té leká. Konzervativní liaty aevétt oviem porad úplně, ie by byl dni Feny radikální politlM dolnitivné výhost. , Baroni oportanismn n iro- késové radikalismu,* — pravi .Monde* — Jii nyní proti sobě válečné kopl napřahojl, lili pospolu prilli dlouho v mira n bratrské, avornoati, noUi aby Ferryovo válečné voláni mohlo konurvativeo smýlltl.* Heslem radi-j kálcův stalo se v posledních dnech .spoř!-, v o s t*. Ministři se tndli nyní snutí osvědčiti ■s rovné! přívrženci této jimi tsk dlonho zanedbávané­ ctnosti. Finanční miniatr omámil bud- letni komisi, ie ae mn podařilo odepsat! a ros- počti ministerstva války a prací 81 mil. fr. — Případ a Anglickem v příčině na Madagaskaru­ zatčeného anglikánského misionáře Sbawa sdá ae být! jii vyrovnán. .Temps* plic, ie o přlpsdn tom nevanikla mezi Francii a Anglickem lidná korespondence; francouzská vláda, pro- zkonmavii dotyčná akta, nabídla ze svobodné vůle a primo misionáři Shuwovi odškodné, ne pro jeho zatčeni, jsi s dostatek odůvodněno, nýbrž proto, ie se vazba jeho příliš protáhla. BumstrelLO. Zahraniční miniatr bulharský, Balabanov, odevzdá osobni ve Vídni ratiůkaini listina v příčině ieleiničnl smlouvy; s Vidně odebeře to do Petrohndn, kdež rovné! podá ratifikaci národním shromáiděnlm přijaté smlouvy o spláceni rnskýcb okupačních výloh. Pravi, se, ie npoBornl při přlleltosti té cura n ruskou vláda na počínáni ruského diplomatického agenta Jonina veSrédci, jeni knížete Alexandra i bulharské ministerstvo velice roatrpčnje. Snaha Joninova směřuje předevilm к tomn, nby spolek konservativen ■ liberály rostrhl strana třetí, t. zv. liberálni. Úmyslu jeho počíná prý se jii dařiti. Y neděli nspotádá nová strana schůsi, v nil se má sněmovna prohlásit! sa netákonnon a nane- lení její u neplatná. Ruským důstojníkům v Bulharska zakázal Jonin, přijímat! od knížete Alexandra přímých rozkazů; koileti pak anslal offieielni dopis, jen! j' j kn krokn toma spino* mocůoje. Za takovýchto poměrů másel se knlle oviem zříci zamýšlené cesty avé do Ba- bnreiti.

tečka, pan Krm. Trocel, Vltsua n j. BtaHčk; aprirne dnchovnl, vdp. František Gebhart, osobni dékan, notář, rytíř řádí Fraatiiki Josefa, svolil al sa misto přebýváni Kuáilos, kde přes 80 let aprávn dachoval vedl, v ni přes 50 let vytrval n nyní eo jnbUnnt tukov« poliv! s téikn 400 ni. výilnlby dobyt«., kdeits jistý pan učitel, jsa jsiti při sile po 40 1 stack své ikolské působnosti polivi výslolby přes 800 sl. v této krajině. O tampon, o mores) Jaké to kontrasty odměn nn stnné knélské i učitelské ! Jnké to kontrasty stndll n náklad« na něl

Kronika církevní. * Z Vše rub. (Křest lidovky. Vysvěcení­ ikolni budovy.) Minnlon neděli, dne 14. řljns, byla ve farním chrámu Páně ve Váe- rnbech n Plané od tamějilbo dp. faráře, Juna Beneie židovku Emma Wimmer-evn, kteráž od téhož dp. faráře po delil dobn ve sv. víře katolické­ cvičena byla, slavnostně pokřtěna. Při křtn sv. bylo jl dáno jméno Anna, Emilie. Kmotry byly Anna Křenová a její manžel Martin Křen, hrsběel Schftnbornský šafář a Nekmiře — Téhož dne byla nová školní bodová ve Yiernbeeb, jel nákladem 18.000 slat vystavena jest od dp. sekretáře knii. are. vikariato plzeňského a dp. faráře v Leitanech Leopolda Panschen » přítomnosti­ vlče duchovních slovným způsobem posvěcenu.­ * Z Knčžic. (lni tni ace.) Y neděli růžencovou (dne 7. října) byl zde zasloniilý dp. Antonin Stejskal, rodilý z Písku, bývalý katecheta (po 5 let) na méštanských čevkýcn školách v Lounech, vdp. vikářem, iatackého obvodu,­ Františkem Richtrem, initalován s prislabou­ několika knétt i nejblišilho okolí. К této slavnosti pozváno bylo i s Loun vice boati, jako : pan ředitel ikol lounských Kle-

Denní zprávy pražské V Prasat dne 19. Rjaa * Jeho Em. ndp. kardinál knltc arcibiskup Schwarzenberg odcestoval dosi ráno do Hořln* kn pohřbu své sestry, pul knéiny Berty Lobkovicevy. * К doplňovacím volbám do obchodní komory pražské. Tyto doplůovaeí volby ко- nati se budon aa ton příčinou, ie dle dosavadního­ volebního řádu vystoupl koncem roku tohotc a obchodní sekce tito pp. : Rich. ryt. Dotsaner, Karel Bamberger, Otto Forchheimer, Šal. Gold- tohmied, N. Benedikt, Joa. Sobotka, J. rytu Fritsch, Zik. Mautner. Schmied a Wohanka a velkého průmyslu pp.: Jos. Müller, O. Fort- heim, К. Eats a W. Winterstein ; se sekce hornické­ p. Jan Reich n konečně se sekce ihrnoitni pp. : dr. Ed. Grégr, J. Skokánek a K. Makovakj — celkem tedy 18 členů. * Volby v Praze An zákon o přivté- leni Yyisbrndn kn Prase a s nim I sákon o volebním­ právo pétialatových poplatníkův dolsi schváleni císařského, chtěla městská radu rose- pesti vieobecné vilby nové v Praze, ač od čtyi neděl ni byly vyptány ponse volby dopliovad ZvláitnI komise vlak, к toma dli ustanovená radila ae s mlstodriitalakým radon Kmoeham I nalezla, ie rozepsáni všeobecných voleb novýcl potkává se na ten čas ■ nepřekonatelnými překážkami­ (hlavně stran vjietfenl pětislatovýcl poplatníků), pročež is pro tentokrát lip bud«, aby se jeitě vykonaly volby doplňovací, jak původně­ rotepsány byly. * Vděčnost české Prahy francouzskému­ učenci. Ye včerejil schůsi praiakýel obecních sterilch osnámil purkmistr dr. úsrnj před zahájením denního pořádku, ie Prahu I semě česká strntiln velikého maio, znamenitého aeméspytce Jáchymu Ruma da, kterj vice jak čtvrtstoletí v Cechách působil * náklon nost i lásko, kterou po celý svůj iivot chová h město Praze а к vlasti naif, osvědčil i v poslední­ vůli, darovav jim svou nejznamenitějš geolsgickoa sbírku a bohatou knihovna * tim ač cizím byl, osvědčil se mnohem lépe nej mnos! naii krajané. Žádni tedy, aby sbor obec nich stariich povstáním vídal čest jeho památce eoá ae stalo. Na to přihlásil se к slova prc Kořistkn n připomenul, Že když před několik lety vyilo soamenhé dílo Barrandovo oátvared semě české, nvaiovsli někteří ’matové, jek pro kázala by se ma aa to úcta. Poněvadi se aa t mělo, ie je rakouským občanem, ustanovilo w aby svolen byl an čestného měitann kráL bi města Prahy, fiečnlk sám mil mn návrh tei sdělit! n jej poiádati, aby tento výrns úcty při jnl. Bar and byl návrhem tim valně potéien i po krátkém rosmýileni odpověděl: .Milý při teli, j* mileji Praha n českou semi co draho vlast n byl bych hrd na toto vyanamenáni, via n nás Francouzů piati sákon, ie kdo chce při jmonti i jen čestné občanství v jiné zemi, moi se vadati prialnisnatvl franconsakého Jaši Francouz n přeji si semřlti ce Francouz 1 Di kaji tedy srdečně sa toto vyiuamenánl a poví inji úmysl aa skutečnosti* Následkem tob musilo sejiti od tohoto návrhu, což připomlo řečník ponie proto, aby nkáral, ie jii před lei pomýilelo se sde na to, aby Barrandovi prokl ■ala ae nálefitá úcta; tim vlče zajisté nyi nv&tl to městská rada, nby nějakým trvalý spůsobem stehovala se památku tokalo vsK

Mimo to byly tu nedaleko šedé zříceniny starého brada. Na konci vísky stojí kostel ze šedého kamene vystavený, sv. Barboře za‘ svěcený. Na blízka kostela jest prostranný, tmavé barvený domek a dvěma štíty, na nicbž dřevěné kříže jsou opevněny. V domku tomto bydlel stařeček již šedivý, který mne velice zajímal a jeboi jsem milerád poslouchal.­ Tenkráte byl jsem zvláštním přítelem studování přírody, jmenovité zajímaly mne divy rostlinstva. Ze všech drobů bylin ve okolí rostoncích jsem sobě dělal sbírko, jsa vidy hotov, i dále jiti, abych zase nějaký nový druh získal. Jednou šel jsem s tím starcem kolem louky, hovořili jsme o všedních věcech, ta nn pokraji vidím krásný modrý zvonek, jeni houpá se, kolébán teplým vánkem. Odskočím a dici ho otrhnonti pro se do herbáře; stařec­ však mne zadržel: netrhejte, je-li vám matka vaše milá, nebo, které dítě utrhne tento zvonek—je, jakoby matce chtělo ivo- niti umíráčkem. Tato věc zavdala mn příčiny,­ že mně vyprávěl i jiné tři povídky: .Slzičky, Paúny Marie slze*, květinka barvy červené, po mezích n po stráních rostoucí,­ kalíšek drobnými pnntíčky, jakoby slzičkami pokropené, odkndš jméno. — Vypravují­ sobě, že Maria Panna syna svého ku smrti provázejíc, cesto i místo utrpení jeho slzami polývala; kam aUa padla, vyrostlo kvítko posad nevídané, inameni slzeček na •obé nesoucí. Kapradí, vyprávěl, ie o půl noci na den sv. Jana Křtitele kvétem zlatým, jako oheů se třpytícím, kvite, a kdo nebojí ie příšer

nočních, kvétá se zmocní, že ve všem, coko začne, bude miti štéstí a budou mu- otevřel všechny poklady, tajné oku lidskému. A vši ten, jenž kvitu dostat! míní, nesmí rnko jebo se dotknooti, nýbrž jest mn poděs tří šátek bílý a kvitu do něbo setřást! — m učiní li tak, pozbude mod a zmizí jako roi ve písku a rozplyne se jako mlha те p větří. O kukačce (botanický vstávač blamat vyprávěl, že byla jedna dívka, která němě žádného na světě, kromě svého bratra, ktei chránil ji, jehož velice milovala. Nadešel ča kde jí bratr zemřel a ubohá sestra zůsta ve světě samojediná, nesmírně hořekoval vinula se ke hrobu bratrovu, a plačíc, b útěchy prokvílela jaro celé. I slitovalo i nebe nad utrápenou dívčinou a proměnilo те ptáka, jehož nyní žežulkou nazýváme. Žežulka nepřestala ктЛМ na hrobě br trovu, roztažená, bílýma rukama svýma vyhrab vaia kyprou zem, chtíc bratra svého ze hro vyrvat! ; avšak ruce časem její zmrtvěly as staly Tèseti v semi, přijavše život rostliny. Podnes hledávsjí chlapci s dívky po 1 kách bylina, a naleznuvše ji, vyhrábnjí semé kořen, nenepodobný dolejší části ru lidské, říkajíce, že to jaon ruce „Zeinlk; zaslechnuvše pak x jara žeinlku v lese к kati, volají na ni, aby řekla, jak brzy i mrou? věříce, že ona o amiti lidské ví tálícím se kukáním odpoví. Tu psk pozor počítají, a odpočítavše umlknou, neradi se à vědivše, ta brzy zemrou.