#1
alto_textblock
#1
Strana 2
#2
alto_textblock
#2
NARODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
27. srpna 1913. Číslo 235.
#4
alto_textblock
#4
stati mimo spořek, ano že je mu zjevně nepřá-
telské. Odpovědní politikové bulharští nepře-
stávají hrozit odvetou a Makedonci v Sofiji
otevřeně hlásají terror proti Srbsku a Řecku
v dobytých krajích. Hrozby tyto arci jsou
zcela beznadějné nyní i v budoucnosti. V So-
fiji spoléhají na pomoc Rakousko-Uherska.
ale jako se té pomoci nedočkali r. 1913, mar-
ně by v ni doufali v budoucnosti. Pro Bulhar-
sko za nynějšího stavu věcí je nejlepší vstou-
piti do balkánského spolku s podmínkou, že
mu spolek pomůže proti Turkům. Mimo to
Bulharsko nesmí zapomínati, že balkánský
spolek přinese svým členům také ohromné
hospodářské výhody.
To si Bulhaři musejí dobře rozvážit a pa-
matovat, že nenávist je špatný rádce. A z pří-
kladu samého Rakousko-Uherska mohou čer-
pati poučení, jak si vésti. Jako Rakousko-
Uhersko nemyslilo na odvetu za r. 1866, tak
učiniž i Bulharsko a nerozpakuj se hledati ce-
stu nazpět do balkánského spolku, z něhož
konečně se dostalo vlastní vinou. A naposle
jsou Bulhaři povinni pamatovat i na spolač-
nou věc slovanskou, jež jejich válkou pret
Srbsku strašně utrpěla. Tato rana se brzy za-
celí, jestliže Bulhaři i Srbové udělají kříž nad
vzájemnými účty a budou pracovati společně.
#5
alto_textblock
#5
Ruské vojenské vynálevy.
#6
alto_textblock
#6
„Novoje Vremja“ vítá důležité vojenské
vynálezy, které se podařily I. I. Sikorskému
v oboru aviatiky, a štáb, kap. V. I. Tolmačevu
(metání pum se samoletu). List praví: Vroucně
vítáme oba nadané konstruktory a ze vší duše
jim přejeme dalších skvělých úspěchů na poli
techniky. Díky práci obou jmenovaných muzů,
hodných široké vděčnosti národa, Ruske
v nynější době má ve svých rukou
nový mocný prostředek do boje
jak na souši, tak na moří.
Oba vynálezy jsou ovšem tajemslvím vo-
jenských kruhů ruských.
#7
alto_textblock
#7
Francouzský důlní řád pro Marokko.
Ministr Pichon zaslal signatárním mocnostem
algecirasské smlouvy řád, vypracovan) pro uspo-
řádání dolovacích poměrů, jimž budou vyřízeny
všechny záležitosti vlastnictví i výpravy zájemeů
na marockých dolech. Nejdůležitější článek řádu
se týká mezinárodního razhodčího soudu, který
ve zvláštních, nesnadných případech může apelo-
vatí k nejvyššímu rozhodčímu kterékoli národ-
nosti. Až rozhodčí soud ukončí svou práci, čili
až urovnány budou všechny sporné otázky, po-
zbude řád planosti a sporné otázky dolování bu-
dou jako všechny ostatní vnitřní záležitosti roz-
hodovány francouzsko marockými úřady
#8
alto_textblock
#8
Liberální ministerstvo v Holandsku.
#9
alto_textblock
#9
Královna pověřila v sobotu vůdce liberálů
Corta van der Linden sestavením kabinetu. Ač-
koli ministerstvo jest už sestaveno, budou členo-
vé jeho jmenování teprve po slavnostech, pořáda-
ných z příčiny otevření mírového paláce. Holand-
sko má už dva měsíce prozatímní vládu. Klerikál-
ně-konservativní kabinet Heemskerk byl po pěti-
leté vládě poražen v červnových volbách blokem
liberálně secialistickým. Liberálové, jejichž vůdee
dr. Bos byl zprvu královnou pověřen sestavením
ministerstva, žádali, aby socialisté vstoupili do
vlády. Jejich vůdce Troelstra, jehož audience u
královny vzbudila rozruch, byl tomu nakloněn,
ale představenstvo strany vzneslo rozhodnutí na
kongres strany, jenž, opíraje se o dobré zdání
Kautského, odmítl účastenství strany na vládě.
Liberálové utvořilí čistě liberální ministerstvo.
které odkázáno bude ovšem na parlamentní pod-
poru sociálních demokratů. V ministerstvu pře-
vezme Loudon, dosavadní vyslanec ve Washing-
toně, portefeuille zahraniční, ministerstvo sprave-
dlnosti Ort, vnitra a předsednictvo Cort van der
Linden, námořnictvo Rambounet, finance Bertling.
veřejné práce Lely, obchod profesor Treub, osady
Pleyte.
#10
alto_textblock
#10
Angličtí socialisté uctívají památku Bebelovu.
Angličtí socialisté uctili v pondělí památku
Bebelovu schůzí na Trafalger Square. Předsedal
člen sněmovny Keir Hardie, jenž se právě vrátil
z Curychu. Pravil, že pohled, který Curych po-
skytoval v den pohřbu vůdce německé sociální
demokracie, byl nejúchvatnější ze všech, které
kdy viděl. »Ujistili mě« — tak pravil — »že se
v Curychu sešlo dvakrát tolik lidí, aby viděli
mrtvého Bebela, než jich příšlo spatřit živého
císaře. To učinivše, osvědčili svůj bezpečný instinkt
a správný úsudek . . .«
#11
alto_textblock
#11
Konflikt Spojených států s Mexíkem.
Z Mexika, 26. srpna. (K. k.) Wilsonův vysla-
nec Lind odjede přes Veracruz do Washing-
tonu zpět. V posledních vyjednáváních ne ob-
#12
alto_textblock
#12
evil se žádný příznak, že by Mexike
chtělo upustiti od svého dřívějšího
stanoviska.
Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Na zprávu
že Lind opustil Mexiko, rozhodl se presi-
dent Wilson definitivně, že přečte před kongre-
sem mexické poselství. Vyjednávání s Huertou.
pakud byl jimi pověřen Lind, jsou skončena. Dalií
sdělení musí učiněna býti prostřednictvím ameri-
ciého diplomatického jednatele v Mexiku. V po-
selství mluvi se přátelským tonem a konslatuje
přátelství Spojených statů k Mexiku, proh ašuje
však nezměnitelnou oposicí Ameriky vůči každé
mexické vládě, jež dostala by se k veslu způso-
bem odchylujícím se od pravidla a jež vedena je
ctižádostivými osobnostmi. Poselství oznamuje, že
Huertova vláda nebude uznána, a prohlašuje, že
nebude zrušen zákaz dopravy zbraní a nábojů.
Poselství končí, že jest úmyslem Wilsonovým,
bude-li toho třeba, sesíliti pohraniční oddíly, aby
mohl svoji politiku provésti.
M. Z Kolina nad R., 26. srpna. Depeše K. Z
z Washingtonu lič. situaci jako zhoršenou Posel-
stvo prý mluví velmi ostře proti Huertovi. Pro-
slýchá se, že Huertova odpověď jest tak nepřá-
telským duchem prodchnuta, že jest odpověď na
ni vyloučena. Dále prý se uvažuje o tom, mají-l
se Spojené státy dáti vyzvati k expedici do Me-
xika od přivrženců Maderových. O pozdější notě.
došlé z Mexika, se zachovává mlčení.
Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Huerta za-
slal presidentovi Wilsonoví telegram, v němž je
žádá, aby odročil čtení poselství o 24 hodiny
President Wilson odrečil čtení poselství o situaci
v Mexiku na zítřek.
Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Zde se s ur-
čitostí prohlašuje, že John Lind nebude z Me-
xika odvolán. Návrhy, které Lind předložil
presidentovi Huertovi, oznamují se úřadně takto
Zastavení nepřátelství, definitivní
příměři, brzká svobodná volba presi-
denta, závazné prohlášení Huerty, že
sám nebude kandidovati a dohoda s
všemi, že výsledek volby bude přijat.
Žádost Huertova, aby zvláštní poselství Wilsonov
bylo odloženo, učiněna byla proto, aby prozkou-
mány byly jisté doplňujíci návrhy Lindovy.
#13
alto_textblock
#13
Nankin v moci vládního vojska.
Ze Šanchaje, 26. srpna. (K. k.) Dnes ráne
vzdalo se město Nankin vládnimu voj-
sku. Boje posledních dnů byly nadmíru kruté.
#14
alto_textblock
#14
Denri zprávy
#15
alto_textblock
#15
— Padající modla německého radikalismu.
V krajinském tisku německém v Čechách se
sice hodně radikálničí, štve a politisuje pánu
bohu do oken, jako u nás, ale jednu světlou
stránku nelze tomuto tisku nekvitovati: že
účtuje nemilosrdně s radikalismem, který na
venek oblékal na se bojovnou kůži starých
lesních Teutonů, vnitřně však německou poli-
tiku vedl k obstrukci v Čechách, která věcně
dosud ničeho Němcům nepřinesla. Toto účto-
vání týká se především německo-radi-
kální strany, o které v českém životě vy-
pravují se zrovna legendy, jak prý provozuje
báječně úspěšnou politiku, a posl. K. H. W o lí.
kdysi zbožňovaný tribun německého lidu, je
první, na jehož široká politická záda padá rána
za ranou. A nejsou to jen rány lidí, kteří by
v omámení smyslů nacionálním egoismem ne-
viděli jasněji. „Reichenberger Zeitung“ je —
pravda — list radikální toniny, přece však ne-
stotožňuje se s radikální demagogii! A tente
list varuje Němce české před vůdcovstvím
posl. Wolfa v česko-německé politice důvody
zcela vážnými. Ukazuje na to, Wolí nebyl
nikdy ničím jiným, než slavnostním a banketo-
vým řečníkem, nespolehlivým a kolísavým po-
litikem, načež praví: „Co nám, Němcům nejen
v Čechách, nýbrž v celém Rakousku schází.
je opravdový vůdce, který by měl dů-
věru národa, který by neprovozoval politiku
dvorně-radovskou, leč také ne politikude-
magogie, nýbrž opravdovou politíku lido-
vou a který by také nahoře byl vážně
pojímán.“ To platí především o posl. Wol-
fovi, leč také i o ostatních německých politicích,
kteří nemají odvahy položiti politiku něme-
ckou v Čechách na lidové základy, spoléhajíce
na byrokracii a historickou kontinuitu více než
na vývoj svého vlastního lidu, jak vidíme ze-
jména ve snahách nacionálních stran něme-
ckých proti každé lidové volební opravě
v Čechách. Mnoho-li z této obžaloby německé
radikální politiky platí také pro českou ra-
dikální politiku, nechceme při této příležitosti
uvažovat.
#16
alto_textblock
#16
— O politické nule. „České Slovo“ ve vče-
rejším svém večerníku olicielně prohlásilo za-
snoubení strany národně-sociální se stra-
nou realistickou. Stalo se takto: Na sociálně-
demokratickém táboru lidu v České Třebové
soc.-dem. říš. posl. Aust pojednal o volebnl
opravě a o stanovisku českých stran k ní.
Přešed na stanovisko strany realistické, pra-
vil: „Bohužel, našla se strana nám dosud přá-
telská — realistická, která s těmito
škůdcí a ničiteli volební opravy (rozuměj: nár.
socialisty) jde společně. Tím dokázala, že je
hodna svých bratrů — národních sociálůa
zradila svoji lepší minulost. Bude
příkazem naším, abychom z této
strany učinili politickou nulu. To
pravím zde přítomným realistům, aby věděli.
čeho se vedení realistické strany dopustilo.“
„České Slovo“ jako silnější polovice v po-
litickém zásnubu národně-sociálně-realisti-
ckém ujímá se politického panenství své
slabší polovice realistické, o níž vykládá, že
se „valně nezměnila“, ale současně konstatuje.
že sociální demokraté se rovněž valně nezmě-
nili. Konečně, spor o to, kdo se vlastně změ-
nil, měl by být ponechán k rozhodnutí „Ča-
su“; ten to jistě víl Výrok posl. Austa v tom
směru, že bude příkazem strany sociálně-de-
mokratické, aby z realistické strany učinili
politickou nulu, nikterak nenadsa-
zuje skutečné poměry; jeť přece známo, že
jediný říšský mandát, který realisté mají.
moravský mandát prof. dra. Masary ka.
mají z rukou voličů sociálně-demokratických.
— Zajímavý hlas o budoucnosti české politiky
uveřejnil „Přehled“ ve vídeňském svém dopisu ze
dne 20. srpna. List uvažuje o účinku zřízení zemské
správní komise na Čechy i na Němce a soudí takto
„Němci provedli to, čím hrozili, vynutili zřízení
zemské správní komise, dosáhli toho, čeho ani ne-
čekali, že tato instituce je úřadnícká — a postře-
hují, že svou obstrukcí do této krajností vedenou
si dali z rukou velmi silnou zbraň, která má mno-
hem větší účinky, dokud se ji hrozi, než když do-
padne. Dopadla, a očekávaný efekt se nedostavil
Odtud ten despekt a nedůvěra, jež vysloveny byly
v Chomutově. Poslanci čeští, náležející straně
agrární, ohlašují již nyní velmi ostrý postup proti
vládě na říšské radě. Tím dojista není nikdo pře-
kvapen. Agrární strana nyní ve skutečnosti pře-
vzala vedení politiky české ve Vídni, její velmi
početný klub dal sdružené oposici české předsedu
a poslanci radikálních stran jdou s ní solidárně,
uznávajíce jeji prvenství. Druhdy nejradikálnější
straně svobodomyslné připadl úkol oportunistů. T
je všechno velmi nepřirozené, a čekati
nyní jakékoliv úspčchy od příští po-
litické kampaně vídeňské, bylo by
čirým dětinstvím. Snad ukáže letošní pod-
zím konečně oběma sporným stranám, že níčení
dělnosti v zákonodárných sborech vede na hrozné
bezcestí, že se jím přímo vydupává absolutismus ..
Radikalisté obou táborů mají teď slovo, převzali
tudíž zodpovědnost za politiku. A nezodpovědné
organisace, jež zejména na německé straně sesiluji
ostrost útoků, jsou na vrcholu svého vlivu. Situace
je již taková, že by velká převaha voličstva mohla
poznati, že v jeho rukou leží uklidnění a ukončení
nesmyslných, pro obě sporné strany nanejvýš ne-
bezpečných štvanic. Všechny resoluce vyzněly by
pro dohodu a pro smír, kdyby voliči projevilí jimi
mínění své vlastní, nevsngerované. Radíkali sm
je nyni v čele, neuspokojí-li naděje,
jež vzbuzoval a jež udržuje, bude
rychlý odvrat od taktiky radikáln
neudržitelný a proto bude nejblíže příští poli-
tická kampaň vídeňská jednou z nejdůležitějších
nejpozoruhodnějších.“ Soudíme, že zrovna proto.
poněvadž jsme jisti, že český radikalism zavede
českou politiku opět na politickou Saharu, po-
vinnosti všech rozumných politických živlů je, ne-
popouštět radikalismu úzdu, nýbrž děj se co dě
jíti rovně po směrnici té politiky, kterou díktuje
rozum a prospěch české věci. Založít ruce a čekat
až radikalism všechny zklame, je sice pohodlnější
ale do budoucnosti pro českou věc nebezpečné.
— Zřízení německé báňské akademie v Če-
chách oživuje „Brüxer Zeitung“ úvodním článkem
dne 25 srpna. List vzpomíná loňské resoluce něme-
ckých poslanců, podaně v poslanecké sněmovně
současně s resolucí poslanců polských za zřízení
báňské akademie v Haliči, u příležitosti právě vy-
#17
alto_textblock
#17
psaného konkursu na stavbu báňské akademie
Haliči a dovozuje z tohoto faktu, že vláda zane-
dbává potřeby Němců v Čechách. I spatřuje dne-
šek nejpříhodnějším k rozvinutí olázky zřízení
německé báňské akademie v některém německém
městě a vyzývá známými německými slovy poslan-
ce k vykonání jejich povinnosti. Jelikož ale seo
tuto akademií uchází celkem pět měst: Most.
Duchcov, Ústí, Teplice a Loket, apeluje „Brüxer
Zeitung“ na městskou radu v Mostě, aby „pozvedla
hlasu svého“ za tím účelem, aby byla dovozena
věcnost nároku města Mostu na tuto akademii
přede všemi jinými městy. Tato německá poliv-
čička nebude hned tak uvařena, poněvadž králov-
ská města Most, Duchcov, Ústí, Teplice a Loket
ještě si navzájem upřou nejvěcnější nárok na bán-
skou akademii.
— Německé zpěvácké spolky ve službách ně-
meckého nezdvořáctví. Ústecký zpěvácký spolek
jenž se usnesl neúčinkovati při vojensko-vla-
stenecké slavnosti na Chlumu, není sám. Dle zprá-
vy „Norddeutsches Tagblattu“ usnesly se na stej-
ném odmitnutí všechny zpěvácké spolky německé
župy polabské od Litoměřic až k Děčínu. Citovany
list vyslovuje naději, že k těmto zamítavým usne-
sením pravděpodobně připojí se i ostatní lidově
sebevědomé spolky německé.
— Nová instituce v ministorstvu veřejných
prací. Z Vidně, 26. srpna. (K. k.) Se zřetelem n
přání s četných stran projevená, aby v minister-
stvu veřejných praci byla zřízena instituce, která
by spolupůsobila při otázkách osvětlování pro ve-
řejné potřeby, pověřil ministr veřejných praci Trn-
ka strojní a elektrotechnický departement mini-
sterstva veřejných prací, aby zahájil takovou po-
radní činnost. K této poradní činnosti dojde na
žádost interesentů cestou příslušného politického
úřadu. Všechny zemské úřady politické dostaly
pokyny o této nové instituci, o které se očekává.
že bude často používána.
— Výstava ruského domového průmyslu
Praze. Ruský konsul v Praze, pan V. G. Žukov-
ský, dopsal, jak se dovídáme z »Nového Vre-
mene«, ruskému ministru obchodu a průmyslu, že
by bylo žádoucno, aby výslava ruského »kustar-
ného« či domového průmyslu byla přenesenaz
Berlina do Prahy, protože české obchodní kruhy
velmi si všímaji výrobků ruských kustarů. Mini-
sterstvo obchodu a průmyslu vzalo na vědom
návrh p. kons ala Žukovského. Bylo by žádoucno
aby se o výstavu ucházela ještě jiná česká města
v Čechách i na Moravě.
— Chovanky hospodyňíské školy hraběnky
Zamoyské zavítaly předevčírem 25. 1. m. dopol.
Chrudímě do Prahy, jak jsme již sdělili. Výpravy
účastní se 20 chovanek proslulé hospodyňské
školy hraběnky Zamoyské v Zakopaném pod ve-
dením samotné hraběnky Marje Zamoyske
a dvou učifelek ústavu. Výpravu uvítali na nádraž
pp. dr. Josef Fuhrich, místopředseda Polského
klubu, mag. sekretář dr. A. Sum za presidium ra-
dy městské, p. JUC. Vystyd za zemědělskou ra-
du, dále pp. mistoředitel dr. Vilém Pospíšil.
redaktor Jar. Rozvoda a Kusý. Výprava uby-
tována péčí pražské rady městské ve škole u sv
Jindřicha. Chovanky prohlédly si po svém pří-
jezdu Obecní dům a odpoledne, používajíce okruž-
ního vozu elektrických drah, podnikly projížďku
Prahou, při níž zvláště navštivily Národopisné
museum, památky hradčanské a zakončily cestu
svou v Král. Oboře. Včera dopoledne navštivíly
český odbor rady zemědělské, kde jel jménem
presidiavuvítal koncipista p. JUC. Vystyd
podal polským hostům v zasedací síni výklad
hospodyňském školství českěm. Na to dostavila
se výprava na radnici, kde byla uvítána presidiem.
podělena publikacemi o Praze a provedena rad-
nicí. Potom prohlédnuto mušeum Náprstkovo.
Umělecko-průmyslové museum; odpoledne pak
shlédnuty závody Chmelův a Beránkův na Král.
Vinohradech. Z Kr. Vinohradů odjely chovank
na vyšehradský hřbitov a večer navštívily Národní
divadlo, kde si poslechly Smetanovu „Hubičku““
— Dnes odpoledne podnikne výprava ku pozván
Pražské paroplavební společnosti vyjižďku do
Chuchle. Odjezd ve 2 hod. od Palackého nábřeží
přátelé českopolských styků mohou se ji zúčastniti
přátelé českopolských styků mohou se jí zúčast-
#18
alto_textblock
#18
niti.
#19
alto_textblock
#19
— Pohřeb. Z ústřední kaple na olšanských
hřbitovech konal se včera o 4. hodině odpoledni
pohřeb paní Barbory Nedvědové, manželky
restauratéra a majitele domu p. Frant. Nedvěda
Kaple a prostranství před ní bylo přeplněno smu-
lečními hosty. Ke katafalku, na němž spočivala
#20
alto_textblock
#20
rakev s tělesnými ostatky zesnulé pani, položeny
četné věnce a palmové kytice. Při pohřebních
obřadech, které vykonal P. Černý za asistence
duchovenstva fary u sv. Štěpána, zapěli pěvd
dojemné smuteční skladby. Po obřadech byla ra-
kev položena na nosítka a odnesena ke hrobu.
Za rakví ubírali se manžel zesnulé a příbuzní,
restauratéři pp. Malina, Böhm. Šroubek s chotí
Kopí a Hainz, advokát p. dr. Hubáček, soukrom-
ník p. Stromeček, úřadníci banky pp. Vondráček
s choti a Bradáč, stavitel p. Balabán, majitel krej-
čovského závodu p. A. Neužil, dále personál re-
staurace a j. v
— Trocha pravdy. K této zprávě, uveřejněné
v ranním čísle ze dne 26. srpna t. r., sděluje nám
přesidium Českého zemského svazu cizineckého
v Praze na obranu pravdy skutečné několik po-
známek: „Sdělení, že obec pražská a Český zem-
ský svaz ku povznesení návštěvy cizinců ničeho
nepodnikly ku propagandě Prahy na mezinárodní
výstavě v Gentu, spočívá paleně na omylu
a na povrchní prohlídce výstavy. Sou-
činností Svazu a obce pražské a za podpory sená-
tora dra. Víneka, předsedy oddílu měst na vý-
stavě v Gentu (Exposition comparée des villes).
kferý tvoří jednu z nejzajímavějších částí výsta-
vy, zdařilo se uspořádati v Gentu zvláštn
exposici král. hlav. města Prahy, kte-
rou vedle obrovského obrazu Šetelikova „Pa-
norama Malé strany a Hradčan“ v rozměru 3.50
2.30, a leptů Šimonových tvoří řada krás-
ných velkých fotografických pohle-
dů na Prahu a řada plánů, znázorňujících vý-
voj města v posledním období. Dle spontanního
sdělení ředitele rak. zahraničního bureau v Bruselu
p. André Norze tvoři materiál tento skupinu velmi
poutavou a četné časopisy belgické o ní přinesly
chvalné zprávy. Že Praha není zastoupe-
na v mezinárodním pavilonu, toho dů-
vod spočívá v tom, že rakouská vláda postavila
se v otázce účasti na této výstavě z příčin, které
již tolikráte byly v odbor. kruzích prodebatovány.
na stanovisko odmitavé. Ostatně i rakouská sbír-
ka propagačního materiálu, jíž se p. pisatel článků
dotýká a již upravila zahraniční kancelář minister-
stva železnie sama ze svých nahodile po ruce jsou-
cích publikací a reklamních plakátů, byla — jak-
mile o ní Český zemský svaz cizinecký zvěděl —
doplněna po 15. červenci t. r. pražskými i ven-
kovskými reklamními prospekty, průvodci, alby.
brožurami a jinými propagačními publikacemi. Že
i sbírka tato jest slušná a dobře Čechy represen-
tuje, vysvitá z toho, že ji zmíněná rakouská kan-
celář přihlásila, rovněž o své vůli, ke konkurenci
o výstavní vyznamenání. — že Praha nemá dosud
působivého reklamního plakátu, sami těžce ne-
seme. Jest možno však doufati, že mezera tato co
nejdříve bude vyplněna a že obec pražská, která
již tolik dobrého pro šíření známosti o Praze v cl-
zině vykonala, i v tomto směru očekávání všech
interesovaných kruhů brzy splní. Ostatně také
ministerstvo železnic slíbilo, že místo dosavadního
nedokonalého plakátu vydá nový reklamní plakát
pro Prahu.-
— Také následky profiruských štvanic něme-
ckého tísku. Německé listy, vycházející v naší
říši, zvláště v zemích slovanských, s pozoruhod-
nou vytrvalostí sbírají i kde jaký klep, často sebe
nejapnější, jen hodí-li se k pošpinění sousední
slovanské velmoci, a jejich systematicky vyráběné
hanopisy jsou horlivě překládány i do některých
listů českých. Ruské poměry, jistě samy o sobě dosti
smutné, líčeny jsou tak křiklavě přišernými bar-
vámí, že připominají často na líčení muk zatra-
cenců v starodávných pekelných žalářích a okol-
nosti této využila v poslední době celá řada ži-
dovských rodin z Haliče a Bukoviny, které v ce-
lých karavanách putují našimi zeměmi, vydávajíce
se za ubohé uprchliky z Kyjeva, vyštvané proná-
sledováním z ruské říše. Ob den docházely v po-
sledních dnech zprávy z některých míst v Uhrách
a Chorvatsku, v poslední době i z Plzně, Třebiče,
Chebu, Karlových Varů a odjínud o pohoštění po-
dobných poutníků, ubírajících se dle svého tvrzení
nejčastěji do Palestiny. V Plzni a Třebíči ubozí
vyhoštěnci a štvanci vykládali, že v Olomouei
setkali se s tajemníkem israelitské Alliance drem.
Kamínkem, který jim přislíbil všemožnou pomo
a podporu. Nyní, když již podobné výpravy stá-
valy se houínými, a sumy, jež vybraly zvláště o
svých souvěrců v Čechách, dosahovaly značných
obnosů, rozeslala kancelář Alliance israelitské ve
Vídni německým listům upozornění, že nejedná se
ve skutečnosti o žádné oběti ruské nesnášelivosti,
ale o podvedné žebráky ze řemesla, kteří scházejí
#21
alto_textblock
#21
drobností našeho styku. Pak umlkla. Tvář její na-
byla tvrdého výrazu.
Náhle stanula u stanice tramwaye. „Pojedu de
nemocnice,“ pravila .. . „Jak, vy nepůjdete domů?
Řekla jste, že se zítra odhlásite?“ „Ne — pojedu
do nemocnice.“ Opakovala to několikrát tvrdo-
šijně za sebou, Jako malé děcko.
Věřle, milostivá paní, teď bylo mi jí vskutku
líto. Poukázal jsem na rodinu: „Tam se mne šti-
tějí . ..“ pravíla bezezvučně . . . A stála na svém
ale také na tom, že pojedu s ní a že ji doprovo-
dím do ulice před nemocnici. Ale ne dále. Jel jsem
tedy. Můj soucit mírnilo vědomí, že je obětí před-
sudku.
Dojeli jsme. Vystoupili. Podala mi ruku. Pohled
její mne obepínal vroucně. Pojala si mne celéh
do svých zřítelnic. „Nepište mi, prosím vás a ne-
navštěvujte mne. Nikdy .. . Snad zas zvyknu ..
Už nevyletím do světa . . . Budu zas jen špitál-
nigi .. .Ale nechci žádné vlivy z venčí, rozumíte
mi ... Děkuji vám a s bohem . ..
A po cestě, jež se táhla k nemocnici, kráčela
zpět. Obrátila se a kynula mi a zdálo se mi, že jej
tvář je celá změněna. A ta ouška zdála se mi byt
jako z vosku a jakoby měla nachýlenou, vykašla-
nou postavu ftisika . . . Šla proti slunci, zas proti
západu, jako tehdy, když si uvědomila, že je t
něco stražného, ví-li o tom člověk, co je to, nebýt
zdráv.
Co ji to vyvolalo ven, do života, z něhož s
vracela teď zpátky do života nemocničního? Byl
jsem to já? Vytrhl jsem ji z odevzdanosti v osud.
z nežádostivého klidného smutku ústavů, abychji
provedl zahradami pohádek a štěstí a pak ji z nich
vystrčil? Nebo byla to věčná potřeba žen, potřeba
illusí? žila nadále pak už jen v nemocnici a loni
zesnula. — —
Leonie je druhá Klárka. Jak Vám pravím, mi-
lostivá paní ona si činí naděje. Bude-li spokojena
milencem, dobře. Ale povahy jako Klárka a Leo-
nie bývají jako odtělesněny chorobou. Bude chtit
více, splnění illusí všech — a kdo ji to může dát“
Odveďte ji od Jana! Ať cna též netrpí. Ušetřteji
Ušetřte ji té bolestil
V Praze, . ... 19.
#22
alto_textblock
#22
Váz
#23
alto_textblock
#23
Klement.
#24
alto_textblock
#24
Dramatické umění.
+ Sascha Guitry: Dobytí pevnosti. (L
Prise de Berg-op-Zoom.) Veselohra o 4 dějstvích.
Přeložil dr. Jiří Guth. Režísér F. Hlavatý. Premičra
v Městském divadle Vinohradském 25. srpna.
Doslovný překlad názvu poslední francouzské
novinky na Vinohradech zní: Vzetí Berg-op-Zoomu
Berg či Bergen-op-Zoom, dnes malé a hezoučké
městečko v nizozemské provincii severobrabantské
bývalo kdys silnou a vyhlášenou pevností holland-
skou a prohlašováno za nedobytné. Jeho hradby
v sedmnáctém a osmnáctém století zakusily několi-
krát tuhé a dlouhé dobývání, musily být stékány
po celé týdny, ale neodolaly posléz prudkým a
vytrvalým útokům. Historie francouzských, válek
zaznamenává dvě taková vzetí Bergenu: r. 1747
dobyl pevnosti po dlouhém obležení slavný dánský
válečník ve službách francouzských hrabě Löwen-
dal, jenž stal se za to maršálkem, r. 1795 pak po
druhé neméně slavný generál Pichegrue, pověstný
spolužák Bonapartův, republikán a jakobín, po-
sléze royalistický politik.
Ale tyto exkurse do francouzské historie, je-
jímiž podrobnostmi jsme se tolík namořili za středo-
školských studii, souvisí s lehkou a bravurní ko-
medií populárního pařížského herce a dramatika
ještě méně, než samotné jméno bývalé hollandské
pevnosti v titulu komedie s roztomilou její hrdi-
kou paní Paulettou Vannairovou: jest pouze zdán-
livě nedobytaou pevností, neboť ji chrání vrozená
počestnost a zvyk několikaletého manželského
svazku s mužem, který je hotový jelimánek
budižkničemu, sám zásad velmi plitkých a křeh-
kých, a manžel značně přihlouplý. Vzetí této „pev-
nosti“ nedalo rozhodně mnoho práce obstárlému
francouzskému elegánu, jenž osvědčil vytrvalosta
výmluvnost, jakým ženy rády podléhají — rozhodně
alespoň ve francouzských komediích — i v okol-
nostech méně příznivě seskupených, než temu tak
jest ve veselohře Guitryově. Svým srovnáním, kte-
ré ve vrcholné scéně třetího aktu dociluje v textu
dialogu vtipné a eífektní narážky, chtěl galantn
autor asi jenom naznačiti, že kořist „dobyté pev-
nosti“ v obou případech byla stejně vděkuplná
vzácná. Svůj důkaz provádí tak roztonnile, že mu
rádi přisvědčíme.
#25
alto_textblock
#25
Hlavní force a úspěch veseloherní práce paříž-
ského herce spočívá v živém a vtipném dialogu.
který není všední ani banální. Bohužel nelze to
říci o ději samém a celé stavbě veselohry, která
zřejmě prozrazuje lehkou a lacinou práci autora
pro něhož není při jeho vtipu a bravurní pohoto-
vosti věru nie lehčího, než ze sta rozvodových ko-
medií, které sám sehrál na pařižských scénách, se
staviti takovou komedii stou a prvou. Ještě dobře,
že měl tolik vkusu, aby se nepokoušel o víc, než
o hravě lehkou a průhlednou komedii, která př
bystrém spádu, ba letu, jakého vyžaduje, a k ně-
muž na Vinchradech smad po několika reprisách
také dospějí, nevystaví ani příliš okatě svých sla-
bin, a také neznudi.
#26
alto_textblock
#26
Děj lze pověděti dvěma, třemi větami: Krásná
paní Vannairová má dvoji mrzutou starost: již p
tři týdny pronásledaje ji na každém kroku na uli-
ci, v divadle, v restauraniu, kamkoli se vrine, ne-
známý elegán, který se jí sice libí, ale rozčiluje
ji to, neboť — je počestná žena; druhou nepříjem-
nost dovídá se od služebnictva i sousedstva z celé
ulice: policejní zřízenci vyšetřují poměry jejich do-
mácnosti, stopují jejího manžela, vyzvídaji, jaké
jsou jejich styky společenské. Pan Vannaire má
zlé svědomí a přizná se, že měl nedávno, po bujné
pitce s přáteli, choulostivou aféru pro nedospělé
děvčátko. Paní Vannairová je pobouřena, ale pak
se odhodlá navštíviti policejního komisaře okresu.
aby zvěděla plnou pravdu a v osobě obávaného
úřadníka pozná — svého neznámého, který je, do
ní tak šíleně zamilován, že ji obklopil celým
růžencem svých zřízenců, aby byl informováno
každém jejím hnutí, pořídil si celé tucty jejich
fotograftí a zná ji vskutku lip, než ona sebe samu.
Důkazy vytrvalé lásky a ohnivá výmluvnost nápad-
níkova dobudou mu jejího srdce tím spíš, čím
hlouběji právě v posledních dnech poznala vrtka-
vost a zbabělost vlastního manžela, který odepř l
chrániti její čest. Milenci padnou si do náruče
brzy dosáhnou rozvodu, poněvadž v pořádné
írancouzské komedii nic není tak na snadě, jako
nahodilá mladá divka, kterou lze přistihnouti na
klině manželově, aby byl po ruce zákonný důvod.
Tedy známý manželský trojúhelník, který v tomto
případě ke zvýšení pestrosti má zde ještě, sváj
#27
alto_textblock
#27
pendant, druhý manželský párek složení tak ideál-
ního, že manžel je schopen na smrt se rozhnévaí
na každého, kdo podezřívá jeho ženu, a důkaz ne-
viny ženiny provádí tím, že ostentativně vyzna-
menává pozornostmi jejího milence.
V provedení vinohradského divadla jemné
křehké slovní kouzlo duchaplné veselohry Guitryho
trpělo nejvíc tím, že na většině scén bylo při pre-
miéře pozorovati ještě bílé niti zkoušek. Nesporne
vítězství odnesla ve stěžejné roli Pauletty Vannai-
rové slečna J. Kučerová, která svou hrou, mimikou
slovem a v neposlední řadě i svými toiletami vy-
tvořila postavu mladé Pařížanky hodné toho, aby
se kolem ní rozvíjel celý ten turnaj duchaplného
závodění. Dámám v komedii zaměstnaným vůbec
skoro vesměs bylo zachraňovati potřebnou lehkost
souhry, hbitost třpytivého dialogu, ba i tu —
lokální barvu pařížské elegance, bez níž práce
Guitryho ztrácí velkou většinu svého půvabu
působivosti. Výkony pánů tentokráte až na jednu.
dvě výjimky (pp. Vl. Marek a Tesař) byly ku po-
divu mdlé a nepřesné, nehotové. Škoda, že režisér
kusu sám hrál. Kdyby byl měl možnost z hlediště
pozorovati jednotlivé výjevy a obrazy soubry, jistě
by byl nepřipustil, aby se na scéně objevily ty
hrozné bílé kamaše u frakového obleku, či aby
dobývavý milenec, pojídající při čají koláčky se
ženou, kterou chce získat, vytáhl po svačině
nonchalantně z kapsy svých spodků kapesník
utíral si do něho ruce. To jsou anachronismy stejně
povážlivé, jako kdyby ve středověké tragedii rytit
Ka
v brnění hráli lawn-tennis.
#28
alto_textblock
#28
Různé zprávy.
Cholera v Rumunsku.
Z Bukurešti, 26. srpna. Rumunsko postiženoje
cholerovou epidemií, která zuří tam jako ještě
nikdy v Evropě se nestalo. Oficielně udá-
ván je počel mrtvých así na 1000 osob a ne-
mocných 3000. Leč číslice tyto ani přibližně ne-
souhlasí se skutečností. „Adeverul“ uveřejňuje
zprávu jednoho vojína, ve které se sděluje, že v 6.
divisi druhé armády událo se přes 1000 případů
úmrtí. 19. dělostřelecký pluk měl. jednoho dne 30
úmrtí, 15. dělostř. pluk 80, pěší pluk č. 4 a 28 p
#29
alto_textblock
#29
100 mrtvých. 7 jízdních vojínů postiženo bylo cho-
lerou na koních. Sřítili se najednou a po krátkém
zápase zemřelí. Major Chirizesku spáchal sebevraž-
du, aby ukončil bolesti. Ostatní rumunské listy uve-
řejňují denně dlouhé seznamy zemřelých cholerou.
Potírání cholery je naprosto nedostatečné. Naří-
zení úřadů nikdo nerespektuje. Poněvadž rumun-
ské vojsko nemohlo z různých příčin na bulharské
půdě vyčkat karantény, bylo ustanoveno, aby ve
svých posádkách setrvalo po 5 dnů za městem.
Leč nicméně nebylo možno vzdáliti příbuzné, oče-
kávající návrat vojínů, od styků s vojíny a tím způ-
sobem rozšířila se cholera po celé zemi.
#30
alto_textblock
#30
Loupežný útok na rychlovlakr.
Již včera jsme oznámili vzrušující zprávu, že
dosud nevypátraní lupiči dle vzoru amerických
banditů přepadli včera v noci lvovský rychlík ne-
daleko stanice Sichova. Jak dokazují podrobnosti.
byl plán dobře promyšlen. Jeden lupič jel ve vlaku
a na smluveném místě zatáhl poplašný signál, vlak
zastavil a tu se vrhli na něj číhající banditi. Mezi
obecenstvem ze spánku vyrušeným, jež nevědělo.
oč jde, povstala panika. Skla oken řinčela pod ra-
nami z revolverů a vzduchem svištěly kulky. Lu-
pičům šlo očivídně jen o vyloupení poštovního vo-
zu, neboť na ten se vrhlí útokem, kdežto do ostat-
ních vozů se ani nepokusili vniknouti. Duchapří-
tomnost zřízenců zkazila lupičům provedení plánu.
Zřízenci zavřeli poštovní vůz a zahnali lupiče střel-
bou. K loupežnému útoku na lvovský rychlik s
ještě oznamuje:
Ze Lvova, 26. srpna. (K. k.) O přepadnut
na dráze u Sichova sděluje ředitelství státní dráhyo
Minulé noci byl rychlík, jedoucí z Černo-
viedo Lvova, zastaven na trati Davídov- Sichov
poplašným signálem neznámého muže mezi stráž-
nými domky čís. 14 a 15. Zároveň obklíčilo čtrnácí
zevolvery ozbrojených banditů lokomotivu a po-
štovní ambulanční vůz, do kterého snažili se vnik-
nouti, v čemž jim však služební personál zabránil.
přiraziv co nejrychleji dvéře poštovního vozu. Prů-
vodčí personál a cestující zahnali lupiče, kleří ně-
kolikráte vystřelli na poštovní ambulanci. V po-
štovním voze, ve kterém byly četné cenné zásilky,
bylo rozbito jedno okno. Na stěnách byly patrny