ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 28ed7af0-8fce-11dd-bd97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 30
#1 alto_textblock #1
Strana 2
#2 alto_textblock #2
NARODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
27. srpna 1913. Číslo 235.
#4 alto_textblock #4
stati mimo spořek, ano že je mu zjevně nepřá- telské. Odpovědní politikové bulharští nepře- stávají hrozit odvetou a Makedonci v Sofiji otevřeně hlásají terror proti Srbsku a Řecku v dobytých krajích. Hrozby tyto arci jsou zcela beznadějné nyní i v budoucnosti. V So- fiji spoléhají na pomoc Rakousko-Uherska. ale jako se té pomoci nedočkali r. 1913, mar- ně by v ni doufali v budoucnosti. Pro Bulhar- sko za nynějšího stavu věcí je nejlepší vstou- piti do balkánského spolku s podmínkou, že mu spolek pomůže proti Turkům. Mimo to Bulharsko nesmí zapomínati, že balkánský spolek přinese svým členům také ohromné hospodářské výhody. To si Bulhaři musejí dobře rozvážit a pa- matovat, že nenávist je špatný rádce. A z pří- kladu samého Rakousko-Uherska mohou čer- pati poučení, jak si vésti. Jako Rakousko- Uhersko nemyslilo na odvetu za r. 1866, tak učiniž i Bulharsko a nerozpakuj se hledati ce- stu nazpět do balkánského spolku, z něhož konečně se dostalo vlastní vinou. A naposle jsou Bulhaři povinni pamatovat i na spolač- nou věc slovanskou, jež jejich válkou pret Srbsku strašně utrpěla. Tato rana se brzy za- celí, jestliže Bulhaři i Srbové udělají kříž nad vzájemnými účty a budou pracovati společně.
#5 alto_textblock #5
Ruské vojenské vynálevy.
#6 alto_textblock #6
„Novoje Vremja“ vítá důležité vojenské vynálezy, které se podařily I. I. Sikorskému v oboru aviatiky, a štáb, kap. V. I. Tolmačevu (metání pum se samoletu). List praví: Vroucně vítáme oba nadané konstruktory a ze vší duše jim přejeme dalších skvělých úspěchů na poli techniky. Díky práci obou jmenovaných muzů, hodných široké vděčnosti národa, Ruske v nynější době má ve svých rukou nový mocný prostředek do boje jak na souši, tak na moří. Oba vynálezy jsou ovšem tajemslvím vo- jenských kruhů ruských.
#7 alto_textblock #7
Francouzský důlní řád pro Marokko. Ministr Pichon zaslal signatárním mocnostem algecirasské smlouvy řád, vypracovan) pro uspo- řádání dolovacích poměrů, jimž budou vyřízeny všechny záležitosti vlastnictví i výpravy zájemeů na marockých dolech. Nejdůležitější článek řádu se týká mezinárodního razhodčího soudu, který ve zvláštních, nesnadných případech může apelo- vatí k nejvyššímu rozhodčímu kterékoli národ- nosti. Až rozhodčí soud ukončí svou práci, čili až urovnány budou všechny sporné otázky, po- zbude řád planosti a sporné otázky dolování bu- dou jako všechny ostatní vnitřní záležitosti roz- hodovány francouzsko marockými úřady
#8 alto_textblock #8
Liberální ministerstvo v Holandsku.
#9 alto_textblock #9
Královna pověřila v sobotu vůdce liberálů Corta van der Linden sestavením kabinetu. Ač- koli ministerstvo jest už sestaveno, budou členo- vé jeho jmenování teprve po slavnostech, pořáda- ných z příčiny otevření mírového paláce. Holand- sko má už dva měsíce prozatímní vládu. Klerikál- ně-konservativní kabinet Heemskerk byl po pěti- leté vládě poražen v červnových volbách blokem liberálně secialistickým. Liberálové, jejichž vůdee dr. Bos byl zprvu královnou pověřen sestavením ministerstva, žádali, aby socialisté vstoupili do vlády. Jejich vůdce Troelstra, jehož audience u královny vzbudila rozruch, byl tomu nakloněn, ale představenstvo strany vzneslo rozhodnutí na kongres strany, jenž, opíraje se o dobré zdání Kautského, odmítl účastenství strany na vládě. Liberálové utvořilí čistě liberální ministerstvo. které odkázáno bude ovšem na parlamentní pod- poru sociálních demokratů. V ministerstvu pře- vezme Loudon, dosavadní vyslanec ve Washing- toně, portefeuille zahraniční, ministerstvo sprave- dlnosti Ort, vnitra a předsednictvo Cort van der Linden, námořnictvo Rambounet, finance Bertling. veřejné práce Lely, obchod profesor Treub, osady Pleyte.
#10 alto_textblock #10
Angličtí socialisté uctívají památku Bebelovu. Angličtí socialisté uctili v pondělí památku Bebelovu schůzí na Trafalger Square. Předsedal člen sněmovny Keir Hardie, jenž se právě vrátil z Curychu. Pravil, že pohled, který Curych po- skytoval v den pohřbu vůdce německé sociální demokracie, byl nejúchvatnější ze všech, které kdy viděl. »Ujistili mě« — tak pravil — »že se v Curychu sešlo dvakrát tolik lidí, aby viděli mrtvého Bebela, než jich příšlo spatřit živého císaře. To učinivše, osvědčili svůj bezpečný instinkt a správný úsudek . . .«
#11 alto_textblock #11
Konflikt Spojených států s Mexíkem. Z Mexika, 26. srpna. (K. k.) Wilsonův vysla- nec Lind odjede přes Veracruz do Washing- tonu zpět. V posledních vyjednáváních ne ob-
#12 alto_textblock #12
evil se žádný příznak, že by Mexike chtělo upustiti od svého dřívějšího stanoviska. Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Na zprávu že Lind opustil Mexiko, rozhodl se presi- dent Wilson definitivně, že přečte před kongre- sem mexické poselství. Vyjednávání s Huertou. pakud byl jimi pověřen Lind, jsou skončena. Dalií sdělení musí učiněna býti prostřednictvím ameri- ciého diplomatického jednatele v Mexiku. V po- selství mluvi se přátelským tonem a konslatuje přátelství Spojených statů k Mexiku, proh ašuje však nezměnitelnou oposicí Ameriky vůči každé mexické vládě, jež dostala by se k veslu způso- bem odchylujícím se od pravidla a jež vedena je ctižádostivými osobnostmi. Poselství oznamuje, že Huertova vláda nebude uznána, a prohlašuje, že nebude zrušen zákaz dopravy zbraní a nábojů. Poselství končí, že jest úmyslem Wilsonovým, bude-li toho třeba, sesíliti pohraniční oddíly, aby mohl svoji politiku provésti. M. Z Kolina nad R., 26. srpna. Depeše K. Z z Washingtonu lič. situaci jako zhoršenou Posel- stvo prý mluví velmi ostře proti Huertovi. Pro- slýchá se, že Huertova odpověď jest tak nepřá- telským duchem prodchnuta, že jest odpověď na ni vyloučena. Dále prý se uvažuje o tom, mají-l se Spojené státy dáti vyzvati k expedici do Me- xika od přivrženců Maderových. O pozdější notě. došlé z Mexika, se zachovává mlčení. Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Huerta za- slal presidentovi Wilsonoví telegram, v němž je žádá, aby odročil čtení poselství o 24 hodiny President Wilson odrečil čtení poselství o situaci v Mexiku na zítřek. Z Washingtonu, 26. srpna. (K. k.) Zde se s ur- čitostí prohlašuje, že John Lind nebude z Me- xika odvolán. Návrhy, které Lind předložil presidentovi Huertovi, oznamují se úřadně takto Zastavení nepřátelství, definitivní příměři, brzká svobodná volba presi- denta, závazné prohlášení Huerty, že sám nebude kandidovati a dohoda s všemi, že výsledek volby bude přijat. Žádost Huertova, aby zvláštní poselství Wilsonov bylo odloženo, učiněna byla proto, aby prozkou- mány byly jisté doplňujíci návrhy Lindovy.
#13 alto_textblock #13
Nankin v moci vládního vojska. Ze Šanchaje, 26. srpna. (K. k.) Dnes ráne vzdalo se město Nankin vládnimu voj- sku. Boje posledních dnů byly nadmíru kruté.
#14 alto_textblock #14
Denri zprávy
#15 alto_textblock #15
— Padající modla německého radikalismu. V krajinském tisku německém v Čechách se sice hodně radikálničí, štve a politisuje pánu bohu do oken, jako u nás, ale jednu světlou stránku nelze tomuto tisku nekvitovati: že účtuje nemilosrdně s radikalismem, který na venek oblékal na se bojovnou kůži starých lesních Teutonů, vnitřně však německou poli- tiku vedl k obstrukci v Čechách, která věcně dosud ničeho Němcům nepřinesla. Toto účto- vání týká se především německo-radi- kální strany, o které v českém životě vy- pravují se zrovna legendy, jak prý provozuje báječně úspěšnou politiku, a posl. K. H. W o lí. kdysi zbožňovaný tribun německého lidu, je první, na jehož široká politická záda padá rána za ranou. A nejsou to jen rány lidí, kteří by v omámení smyslů nacionálním egoismem ne- viděli jasněji. „Reichenberger Zeitung“ je — pravda — list radikální toniny, přece však ne- stotožňuje se s radikální demagogii! A tente list varuje Němce české před vůdcovstvím posl. Wolfa v česko-německé politice důvody zcela vážnými. Ukazuje na to, Wolí nebyl nikdy ničím jiným, než slavnostním a banketo- vým řečníkem, nespolehlivým a kolísavým po- litikem, načež praví: „Co nám, Němcům nejen v Čechách, nýbrž v celém Rakousku schází. je opravdový vůdce, který by měl dů- věru národa, který by neprovozoval politiku dvorně-radovskou, leč také ne politikude- magogie, nýbrž opravdovou politíku lido- vou a který by také nahoře byl vážně pojímán.“ To platí především o posl. Wol- fovi, leč také i o ostatních německých politicích, kteří nemají odvahy položiti politiku něme- ckou v Čechách na lidové základy, spoléhajíce na byrokracii a historickou kontinuitu více než na vývoj svého vlastního lidu, jak vidíme ze- jména ve snahách nacionálních stran něme- ckých proti každé lidové volební opravě v Čechách. Mnoho-li z této obžaloby německé radikální politiky platí také pro českou ra- dikální politiku, nechceme při této příležitosti uvažovat.
#16 alto_textblock #16
— O politické nule. „České Slovo“ ve vče- rejším svém večerníku olicielně prohlásilo za- snoubení strany národně-sociální se stra- nou realistickou. Stalo se takto: Na sociálně- demokratickém táboru lidu v České Třebové soc.-dem. říš. posl. Aust pojednal o volebnl opravě a o stanovisku českých stran k ní. Přešed na stanovisko strany realistické, pra- vil: „Bohužel, našla se strana nám dosud přá- telská — realistická, která s těmito škůdcí a ničiteli volební opravy (rozuměj: nár. socialisty) jde společně. Tím dokázala, že je hodna svých bratrů — národních sociálůa zradila svoji lepší minulost. Bude příkazem naším, abychom z této strany učinili politickou nulu. To pravím zde přítomným realistům, aby věděli. čeho se vedení realistické strany dopustilo.“ „České Slovo“ jako silnější polovice v po- litickém zásnubu národně-sociálně-realisti- ckém ujímá se politického panenství své slabší polovice realistické, o níž vykládá, že se „valně nezměnila“, ale současně konstatuje. že sociální demokraté se rovněž valně nezmě- nili. Konečně, spor o to, kdo se vlastně změ- nil, měl by být ponechán k rozhodnutí „Ča- su“; ten to jistě víl Výrok posl. Austa v tom směru, že bude příkazem strany sociálně-de- mokratické, aby z realistické strany učinili politickou nulu, nikterak nenadsa- zuje skutečné poměry; jeť přece známo, že jediný říšský mandát, který realisté mají. moravský mandát prof. dra. Masary ka. mají z rukou voličů sociálně-demokratických. — Zajímavý hlas o budoucnosti české politiky uveřejnil „Přehled“ ve vídeňském svém dopisu ze dne 20. srpna. List uvažuje o účinku zřízení zemské správní komise na Čechy i na Němce a soudí takto „Němci provedli to, čím hrozili, vynutili zřízení zemské správní komise, dosáhli toho, čeho ani ne- čekali, že tato instituce je úřadnícká — a postře- hují, že svou obstrukcí do této krajností vedenou si dali z rukou velmi silnou zbraň, která má mno- hem větší účinky, dokud se ji hrozi, než když do- padne. Dopadla, a očekávaný efekt se nedostavil Odtud ten despekt a nedůvěra, jež vysloveny byly v Chomutově. Poslanci čeští, náležející straně agrární, ohlašují již nyní velmi ostrý postup proti vládě na říšské radě. Tím dojista není nikdo pře- kvapen. Agrární strana nyní ve skutečnosti pře- vzala vedení politiky české ve Vídni, její velmi početný klub dal sdružené oposici české předsedu a poslanci radikálních stran jdou s ní solidárně, uznávajíce jeji prvenství. Druhdy nejradikálnější straně svobodomyslné připadl úkol oportunistů. T je všechno velmi nepřirozené, a čekati nyní jakékoliv úspčchy od příští po- litické kampaně vídeňské, bylo by čirým dětinstvím. Snad ukáže letošní pod- zím konečně oběma sporným stranám, že níčení dělnosti v zákonodárných sborech vede na hrozné bezcestí, že se jím přímo vydupává absolutismus .. Radikalisté obou táborů mají teď slovo, převzali tudíž zodpovědnost za politiku. A nezodpovědné organisace, jež zejména na německé straně sesiluji ostrost útoků, jsou na vrcholu svého vlivu. Situace je již taková, že by velká převaha voličstva mohla poznati, že v jeho rukou leží uklidnění a ukončení nesmyslných, pro obě sporné strany nanejvýš ne- bezpečných štvanic. Všechny resoluce vyzněly by pro dohodu a pro smír, kdyby voliči projevilí jimi mínění své vlastní, nevsngerované. Radíkali sm je nyni v čele, neuspokojí-li naděje, jež vzbuzoval a jež udržuje, bude rychlý odvrat od taktiky radikáln neudržitelný a proto bude nejblíže příští poli- tická kampaň vídeňská jednou z nejdůležitějších nejpozoruhodnějších.“ Soudíme, že zrovna proto. poněvadž jsme jisti, že český radikalism zavede českou politiku opět na politickou Saharu, po- vinnosti všech rozumných politických živlů je, ne- popouštět radikalismu úzdu, nýbrž děj se co dě jíti rovně po směrnici té politiky, kterou díktuje rozum a prospěch české věci. Založít ruce a čekat až radikalism všechny zklame, je sice pohodlnější ale do budoucnosti pro českou věc nebezpečné. — Zřízení německé báňské akademie v Če- chách oživuje „Brüxer Zeitung“ úvodním článkem dne 25 srpna. List vzpomíná loňské resoluce něme- ckých poslanců, podaně v poslanecké sněmovně současně s resolucí poslanců polských za zřízení báňské akademie v Haliči, u příležitosti právě vy-
#17 alto_textblock #17
psaného konkursu na stavbu báňské akademie Haliči a dovozuje z tohoto faktu, že vláda zane- dbává potřeby Němců v Čechách. I spatřuje dne- šek nejpříhodnějším k rozvinutí olázky zřízení německé báňské akademie v některém německém městě a vyzývá známými německými slovy poslan- ce k vykonání jejich povinnosti. Jelikož ale seo tuto akademií uchází celkem pět měst: Most. Duchcov, Ústí, Teplice a Loket, apeluje „Brüxer Zeitung“ na městskou radu v Mostě, aby „pozvedla hlasu svého“ za tím účelem, aby byla dovozena věcnost nároku města Mostu na tuto akademii přede všemi jinými městy. Tato německá poliv- čička nebude hned tak uvařena, poněvadž králov- ská města Most, Duchcov, Ústí, Teplice a Loket ještě si navzájem upřou nejvěcnější nárok na bán- skou akademii. — Německé zpěvácké spolky ve službách ně- meckého nezdvořáctví. Ústecký zpěvácký spolek jenž se usnesl neúčinkovati při vojensko-vla- stenecké slavnosti na Chlumu, není sám. Dle zprá- vy „Norddeutsches Tagblattu“ usnesly se na stej- ném odmitnutí všechny zpěvácké spolky německé župy polabské od Litoměřic až k Děčínu. Citovany list vyslovuje naději, že k těmto zamítavým usne- sením pravděpodobně připojí se i ostatní lidově sebevědomé spolky německé. — Nová instituce v ministorstvu veřejných prací. Z Vidně, 26. srpna. (K. k.) Se zřetelem n přání s četných stran projevená, aby v minister- stvu veřejných praci byla zřízena instituce, která by spolupůsobila při otázkách osvětlování pro ve- řejné potřeby, pověřil ministr veřejných praci Trn- ka strojní a elektrotechnický departement mini- sterstva veřejných prací, aby zahájil takovou po- radní činnost. K této poradní činnosti dojde na žádost interesentů cestou příslušného politického úřadu. Všechny zemské úřady politické dostaly pokyny o této nové instituci, o které se očekává. že bude často používána. — Výstava ruského domového průmyslu Praze. Ruský konsul v Praze, pan V. G. Žukov- ský, dopsal, jak se dovídáme z »Nového Vre- mene«, ruskému ministru obchodu a průmyslu, že by bylo žádoucno, aby výslava ruského »kustar- ného« či domového průmyslu byla přenesenaz Berlina do Prahy, protože české obchodní kruhy velmi si všímaji výrobků ruských kustarů. Mini- sterstvo obchodu a průmyslu vzalo na vědom návrh p. kons ala Žukovského. Bylo by žádoucno aby se o výstavu ucházela ještě jiná česká města v Čechách i na Moravě. — Chovanky hospodyňíské školy hraběnky Zamoyské zavítaly předevčírem 25. 1. m. dopol. Chrudímě do Prahy, jak jsme již sdělili. Výpravy účastní se 20 chovanek proslulé hospodyňské školy hraběnky Zamoyské v Zakopaném pod ve- dením samotné hraběnky Marje Zamoyske a dvou učifelek ústavu. Výpravu uvítali na nádraž pp. dr. Josef Fuhrich, místopředseda Polského klubu, mag. sekretář dr. A. Sum za presidium ra- dy městské, p. JUC. Vystyd za zemědělskou ra- du, dále pp. mistoředitel dr. Vilém Pospíšil. redaktor Jar. Rozvoda a Kusý. Výprava uby- tována péčí pražské rady městské ve škole u sv Jindřicha. Chovanky prohlédly si po svém pří- jezdu Obecní dům a odpoledne, používajíce okruž- ního vozu elektrických drah, podnikly projížďku Prahou, při níž zvláště navštivily Národopisné museum, památky hradčanské a zakončily cestu svou v Král. Oboře. Včera dopoledne navštivíly český odbor rady zemědělské, kde jel jménem presidiavuvítal koncipista p. JUC. Vystyd podal polským hostům v zasedací síni výklad hospodyňském školství českěm. Na to dostavila se výprava na radnici, kde byla uvítána presidiem. podělena publikacemi o Praze a provedena rad- nicí. Potom prohlédnuto mušeum Náprstkovo. Umělecko-průmyslové museum; odpoledne pak shlédnuty závody Chmelův a Beránkův na Král. Vinohradech. Z Kr. Vinohradů odjely chovank na vyšehradský hřbitov a večer navštívily Národní divadlo, kde si poslechly Smetanovu „Hubičku““ — Dnes odpoledne podnikne výprava ku pozván Pražské paroplavební společnosti vyjižďku do Chuchle. Odjezd ve 2 hod. od Palackého nábřeží přátelé českopolských styků mohou se ji zúčastniti přátelé českopolských styků mohou se jí zúčast-
#18 alto_textblock #18
niti.
#19 alto_textblock #19
— Pohřeb. Z ústřední kaple na olšanských hřbitovech konal se včera o 4. hodině odpoledni pohřeb paní Barbory Nedvědové, manželky restauratéra a majitele domu p. Frant. Nedvěda Kaple a prostranství před ní bylo přeplněno smu- lečními hosty. Ke katafalku, na němž spočivala
#20 alto_textblock #20
rakev s tělesnými ostatky zesnulé pani, položeny četné věnce a palmové kytice. Při pohřebních obřadech, které vykonal P. Černý za asistence duchovenstva fary u sv. Štěpána, zapěli pěvd dojemné smuteční skladby. Po obřadech byla ra- kev položena na nosítka a odnesena ke hrobu. Za rakví ubírali se manžel zesnulé a příbuzní, restauratéři pp. Malina, Böhm. Šroubek s chotí Kopí a Hainz, advokát p. dr. Hubáček, soukrom- ník p. Stromeček, úřadníci banky pp. Vondráček s choti a Bradáč, stavitel p. Balabán, majitel krej- čovského závodu p. A. Neužil, dále personál re- staurace a j. v — Trocha pravdy. K této zprávě, uveřejněné v ranním čísle ze dne 26. srpna t. r., sděluje nám přesidium Českého zemského svazu cizineckého v Praze na obranu pravdy skutečné několik po- známek: „Sdělení, že obec pražská a Český zem- ský svaz ku povznesení návštěvy cizinců ničeho nepodnikly ku propagandě Prahy na mezinárodní výstavě v Gentu, spočívá paleně na omylu a na povrchní prohlídce výstavy. Sou- činností Svazu a obce pražské a za podpory sená- tora dra. Víneka, předsedy oddílu měst na vý- stavě v Gentu (Exposition comparée des villes). kferý tvoří jednu z nejzajímavějších částí výsta- vy, zdařilo se uspořádati v Gentu zvláštn exposici král. hlav. města Prahy, kte- rou vedle obrovského obrazu Šetelikova „Pa- norama Malé strany a Hradčan“ v rozměru 3.50 2.30, a leptů Šimonových tvoří řada krás- ných velkých fotografických pohle- dů na Prahu a řada plánů, znázorňujících vý- voj města v posledním období. Dle spontanního sdělení ředitele rak. zahraničního bureau v Bruselu p. André Norze tvoři materiál tento skupinu velmi poutavou a četné časopisy belgické o ní přinesly chvalné zprávy. Že Praha není zastoupe- na v mezinárodním pavilonu, toho dů- vod spočívá v tom, že rakouská vláda postavila se v otázce účasti na této výstavě z příčin, které již tolikráte byly v odbor. kruzích prodebatovány. na stanovisko odmitavé. Ostatně i rakouská sbír- ka propagačního materiálu, jíž se p. pisatel článků dotýká a již upravila zahraniční kancelář minister- stva železnie sama ze svých nahodile po ruce jsou- cích publikací a reklamních plakátů, byla — jak- mile o ní Český zemský svaz cizinecký zvěděl — doplněna po 15. červenci t. r. pražskými i ven- kovskými reklamními prospekty, průvodci, alby. brožurami a jinými propagačními publikacemi. Že i sbírka tato jest slušná a dobře Čechy represen- tuje, vysvitá z toho, že ji zmíněná rakouská kan- celář přihlásila, rovněž o své vůli, ke konkurenci o výstavní vyznamenání. — že Praha nemá dosud působivého reklamního plakátu, sami těžce ne- seme. Jest možno však doufati, že mezera tato co nejdříve bude vyplněna a že obec pražská, která již tolik dobrého pro šíření známosti o Praze v cl- zině vykonala, i v tomto směru očekávání všech interesovaných kruhů brzy splní. Ostatně také ministerstvo železnic slíbilo, že místo dosavadního nedokonalého plakátu vydá nový reklamní plakát pro Prahu.- — Také následky profiruských štvanic něme- ckého tísku. Německé listy, vycházející v naší říši, zvláště v zemích slovanských, s pozoruhod- nou vytrvalostí sbírají i kde jaký klep, často sebe nejapnější, jen hodí-li se k pošpinění sousední slovanské velmoci, a jejich systematicky vyráběné hanopisy jsou horlivě překládány i do některých listů českých. Ruské poměry, jistě samy o sobě dosti smutné, líčeny jsou tak křiklavě přišernými bar- vámí, že připominají často na líčení muk zatra- cenců v starodávných pekelných žalářích a okol- nosti této využila v poslední době celá řada ži- dovských rodin z Haliče a Bukoviny, které v ce- lých karavanách putují našimi zeměmi, vydávajíce se za ubohé uprchliky z Kyjeva, vyštvané proná- sledováním z ruské říše. Ob den docházely v po- sledních dnech zprávy z některých míst v Uhrách a Chorvatsku, v poslední době i z Plzně, Třebiče, Chebu, Karlových Varů a odjínud o pohoštění po- dobných poutníků, ubírajících se dle svého tvrzení nejčastěji do Palestiny. V Plzni a Třebíči ubozí vyhoštěnci a štvanci vykládali, že v Olomouei setkali se s tajemníkem israelitské Alliance drem. Kamínkem, který jim přislíbil všemožnou pomo a podporu. Nyní, když již podobné výpravy stá- valy se houínými, a sumy, jež vybraly zvláště o svých souvěrců v Čechách, dosahovaly značných obnosů, rozeslala kancelář Alliance israelitské ve Vídni německým listům upozornění, že nejedná se ve skutečnosti o žádné oběti ruské nesnášelivosti, ale o podvedné žebráky ze řemesla, kteří scházejí
#21 alto_textblock #21
drobností našeho styku. Pak umlkla. Tvář její na- byla tvrdého výrazu. Náhle stanula u stanice tramwaye. „Pojedu de nemocnice,“ pravila .. . „Jak, vy nepůjdete domů? Řekla jste, že se zítra odhlásite?“ „Ne — pojedu do nemocnice.“ Opakovala to několikrát tvrdo- šijně za sebou, Jako malé děcko. Věřle, milostivá paní, teď bylo mi jí vskutku líto. Poukázal jsem na rodinu: „Tam se mne šti- tějí . ..“ pravíla bezezvučně . . . A stála na svém ale také na tom, že pojedu s ní a že ji doprovo- dím do ulice před nemocnici. Ale ne dále. Jel jsem tedy. Můj soucit mírnilo vědomí, že je obětí před- sudku. Dojeli jsme. Vystoupili. Podala mi ruku. Pohled její mne obepínal vroucně. Pojala si mne celéh do svých zřítelnic. „Nepište mi, prosím vás a ne- navštěvujte mne. Nikdy .. . Snad zas zvyknu .. Už nevyletím do světa . . . Budu zas jen špitál- nigi .. .Ale nechci žádné vlivy z venčí, rozumíte mi ... Děkuji vám a s bohem . .. A po cestě, jež se táhla k nemocnici, kráčela zpět. Obrátila se a kynula mi a zdálo se mi, že jej tvář je celá změněna. A ta ouška zdála se mi byt jako z vosku a jakoby měla nachýlenou, vykašla- nou postavu ftisika . . . Šla proti slunci, zas proti západu, jako tehdy, když si uvědomila, že je t něco stražného, ví-li o tom člověk, co je to, nebýt zdráv. Co ji to vyvolalo ven, do života, z něhož s vracela teď zpátky do života nemocničního? Byl jsem to já? Vytrhl jsem ji z odevzdanosti v osud. z nežádostivého klidného smutku ústavů, abychji provedl zahradami pohádek a štěstí a pak ji z nich vystrčil? Nebo byla to věčná potřeba žen, potřeba illusí? žila nadále pak už jen v nemocnici a loni zesnula. — — Leonie je druhá Klárka. Jak Vám pravím, mi- lostivá paní ona si činí naděje. Bude-li spokojena milencem, dobře. Ale povahy jako Klárka a Leo- nie bývají jako odtělesněny chorobou. Bude chtit více, splnění illusí všech — a kdo ji to může dát“ Odveďte ji od Jana! Ať cna též netrpí. Ušetřteji Ušetřte ji té bolestil V Praze, . ... 19.
#22 alto_textblock #22
Váz
#23 alto_textblock #23
Klement.
#24 alto_textblock #24
Dramatické umění. + Sascha Guitry: Dobytí pevnosti. (L Prise de Berg-op-Zoom.) Veselohra o 4 dějstvích. Přeložil dr. Jiří Guth. Režísér F. Hlavatý. Premičra v Městském divadle Vinohradském 25. srpna. Doslovný překlad názvu poslední francouzské novinky na Vinohradech zní: Vzetí Berg-op-Zoomu Berg či Bergen-op-Zoom, dnes malé a hezoučké městečko v nizozemské provincii severobrabantské bývalo kdys silnou a vyhlášenou pevností holland- skou a prohlašováno za nedobytné. Jeho hradby v sedmnáctém a osmnáctém století zakusily několi- krát tuhé a dlouhé dobývání, musily být stékány po celé týdny, ale neodolaly posléz prudkým a vytrvalým útokům. Historie francouzských, válek zaznamenává dvě taková vzetí Bergenu: r. 1747 dobyl pevnosti po dlouhém obležení slavný dánský válečník ve službách francouzských hrabě Löwen- dal, jenž stal se za to maršálkem, r. 1795 pak po druhé neméně slavný generál Pichegrue, pověstný spolužák Bonapartův, republikán a jakobín, po- sléze royalistický politik. Ale tyto exkurse do francouzské historie, je- jímiž podrobnostmi jsme se tolík namořili za středo- školských studii, souvisí s lehkou a bravurní ko- medií populárního pařížského herce a dramatika ještě méně, než samotné jméno bývalé hollandské pevnosti v titulu komedie s roztomilou její hrdi- kou paní Paulettou Vannairovou: jest pouze zdán- livě nedobytaou pevností, neboť ji chrání vrozená počestnost a zvyk několikaletého manželského svazku s mužem, který je hotový jelimánek budižkničemu, sám zásad velmi plitkých a křeh- kých, a manžel značně přihlouplý. Vzetí této „pev- nosti“ nedalo rozhodně mnoho práce obstárlému francouzskému elegánu, jenž osvědčil vytrvalosta výmluvnost, jakým ženy rády podléhají — rozhodně alespoň ve francouzských komediích — i v okol- nostech méně příznivě seskupených, než temu tak jest ve veselohře Guitryově. Svým srovnáním, kte- ré ve vrcholné scéně třetího aktu dociluje v textu dialogu vtipné a eífektní narážky, chtěl galantn autor asi jenom naznačiti, že kořist „dobyté pev- nosti“ v obou případech byla stejně vděkuplná vzácná. Svůj důkaz provádí tak roztonnile, že mu rádi přisvědčíme.
#25 alto_textblock #25
Hlavní force a úspěch veseloherní práce paříž- ského herce spočívá v živém a vtipném dialogu. který není všední ani banální. Bohužel nelze to říci o ději samém a celé stavbě veselohry, která zřejmě prozrazuje lehkou a lacinou práci autora pro něhož není při jeho vtipu a bravurní pohoto- vosti věru nie lehčího, než ze sta rozvodových ko- medií, které sám sehrál na pařižských scénách, se staviti takovou komedii stou a prvou. Ještě dobře, že měl tolik vkusu, aby se nepokoušel o víc, než o hravě lehkou a průhlednou komedii, která př bystrém spádu, ba letu, jakého vyžaduje, a k ně- muž na Vinchradech smad po několika reprisách také dospějí, nevystaví ani příliš okatě svých sla- bin, a také neznudi.
#26 alto_textblock #26
Děj lze pověděti dvěma, třemi větami: Krásná paní Vannairová má dvoji mrzutou starost: již p tři týdny pronásledaje ji na každém kroku na uli- ci, v divadle, v restauraniu, kamkoli se vrine, ne- známý elegán, který se jí sice libí, ale rozčiluje ji to, neboť — je počestná žena; druhou nepříjem- nost dovídá se od služebnictva i sousedstva z celé ulice: policejní zřízenci vyšetřují poměry jejich do- mácnosti, stopují jejího manžela, vyzvídaji, jaké jsou jejich styky společenské. Pan Vannaire má zlé svědomí a přizná se, že měl nedávno, po bujné pitce s přáteli, choulostivou aféru pro nedospělé děvčátko. Paní Vannairová je pobouřena, ale pak se odhodlá navštíviti policejního komisaře okresu. aby zvěděla plnou pravdu a v osobě obávaného úřadníka pozná — svého neznámého, který je, do ní tak šíleně zamilován, že ji obklopil celým růžencem svých zřízenců, aby byl informováno každém jejím hnutí, pořídil si celé tucty jejich fotograftí a zná ji vskutku lip, než ona sebe samu. Důkazy vytrvalé lásky a ohnivá výmluvnost nápad- níkova dobudou mu jejího srdce tím spíš, čím hlouběji právě v posledních dnech poznala vrtka- vost a zbabělost vlastního manžela, který odepř l chrániti její čest. Milenci padnou si do náruče brzy dosáhnou rozvodu, poněvadž v pořádné írancouzské komedii nic není tak na snadě, jako nahodilá mladá divka, kterou lze přistihnouti na klině manželově, aby byl po ruce zákonný důvod. Tedy známý manželský trojúhelník, který v tomto případě ke zvýšení pestrosti má zde ještě, sváj
#27 alto_textblock #27
pendant, druhý manželský párek složení tak ideál- ního, že manžel je schopen na smrt se rozhnévaí na každého, kdo podezřívá jeho ženu, a důkaz ne- viny ženiny provádí tím, že ostentativně vyzna- menává pozornostmi jejího milence. V provedení vinohradského divadla jemné křehké slovní kouzlo duchaplné veselohry Guitryho trpělo nejvíc tím, že na většině scén bylo při pre- miéře pozorovati ještě bílé niti zkoušek. Nesporne vítězství odnesla ve stěžejné roli Pauletty Vannai- rové slečna J. Kučerová, která svou hrou, mimikou slovem a v neposlední řadě i svými toiletami vy- tvořila postavu mladé Pařížanky hodné toho, aby se kolem ní rozvíjel celý ten turnaj duchaplného závodění. Dámám v komedii zaměstnaným vůbec skoro vesměs bylo zachraňovati potřebnou lehkost souhry, hbitost třpytivého dialogu, ba i tu — lokální barvu pařížské elegance, bez níž práce Guitryho ztrácí velkou většinu svého půvabu působivosti. Výkony pánů tentokráte až na jednu. dvě výjimky (pp. Vl. Marek a Tesař) byly ku po- divu mdlé a nepřesné, nehotové. Škoda, že režisér kusu sám hrál. Kdyby byl měl možnost z hlediště pozorovati jednotlivé výjevy a obrazy soubry, jistě by byl nepřipustil, aby se na scéně objevily ty hrozné bílé kamaše u frakového obleku, či aby dobývavý milenec, pojídající při čají koláčky se ženou, kterou chce získat, vytáhl po svačině nonchalantně z kapsy svých spodků kapesník utíral si do něho ruce. To jsou anachronismy stejně povážlivé, jako kdyby ve středověké tragedii rytit Ka v brnění hráli lawn-tennis.
#28 alto_textblock #28
Různé zprávy. Cholera v Rumunsku. Z Bukurešti, 26. srpna. Rumunsko postiženoje cholerovou epidemií, která zuří tam jako ještě nikdy v Evropě se nestalo. Oficielně udá- ván je počel mrtvých así na 1000 osob a ne- mocných 3000. Leč číslice tyto ani přibližně ne- souhlasí se skutečností. „Adeverul“ uveřejňuje zprávu jednoho vojína, ve které se sděluje, že v 6. divisi druhé armády událo se přes 1000 případů úmrtí. 19. dělostřelecký pluk měl. jednoho dne 30 úmrtí, 15. dělostř. pluk 80, pěší pluk č. 4 a 28 p
#29 alto_textblock #29
100 mrtvých. 7 jízdních vojínů postiženo bylo cho- lerou na koních. Sřítili se najednou a po krátkém zápase zemřelí. Major Chirizesku spáchal sebevraž- du, aby ukončil bolesti. Ostatní rumunské listy uve- řejňují denně dlouhé seznamy zemřelých cholerou. Potírání cholery je naprosto nedostatečné. Naří- zení úřadů nikdo nerespektuje. Poněvadž rumun- ské vojsko nemohlo z různých příčin na bulharské půdě vyčkat karantény, bylo ustanoveno, aby ve svých posádkách setrvalo po 5 dnů za městem. Leč nicméně nebylo možno vzdáliti příbuzné, oče- kávající návrat vojínů, od styků s vojíny a tím způ- sobem rozšířila se cholera po celé zemi.
#30 alto_textblock #30
Loupežný útok na rychlovlakr. Již včera jsme oznámili vzrušující zprávu, že dosud nevypátraní lupiči dle vzoru amerických banditů přepadli včera v noci lvovský rychlík ne- daleko stanice Sichova. Jak dokazují podrobnosti. byl plán dobře promyšlen. Jeden lupič jel ve vlaku a na smluveném místě zatáhl poplašný signál, vlak zastavil a tu se vrhli na něj číhající banditi. Mezi obecenstvem ze spánku vyrušeným, jež nevědělo. oč jde, povstala panika. Skla oken řinčela pod ra- nami z revolverů a vzduchem svištěly kulky. Lu- pičům šlo očivídně jen o vyloupení poštovního vo- zu, neboť na ten se vrhlí útokem, kdežto do ostat- ních vozů se ani nepokusili vniknouti. Duchapří- tomnost zřízenců zkazila lupičům provedení plánu. Zřízenci zavřeli poštovní vůz a zahnali lupiče střel- bou. K loupežnému útoku na lvovský rychlik s ještě oznamuje: Ze Lvova, 26. srpna. (K. k.) O přepadnut na dráze u Sichova sděluje ředitelství státní dráhyo Minulé noci byl rychlík, jedoucí z Černo- viedo Lvova, zastaven na trati Davídov- Sichov poplašným signálem neznámého muže mezi stráž- nými domky čís. 14 a 15. Zároveň obklíčilo čtrnácí zevolvery ozbrojených banditů lokomotivu a po- štovní ambulanční vůz, do kterého snažili se vnik- nouti, v čemž jim však služební personál zabránil. přiraziv co nejrychleji dvéře poštovního vozu. Prů- vodčí personál a cestující zahnali lupiče, kleří ně- kolikráte vystřelli na poštovní ambulanci. V po- štovním voze, ve kterém byly četné cenné zásilky, bylo rozbito jedno okno. Na stěnách byly patrny