#1
alto_textblock
#1
1900.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v úterý dne I. května
#3
alto_textblock
#3
K číslu Ir9.
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3b
#4
alto_textblock
#4
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — b
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80b.
#5
alto_textblock
#5
NARUDN
#6
alto_textblock
#6
ISlí
#7
alto_textblock
#7
Předplaceni
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expeďice.
#8
alto_textblock
#8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Uherští ministři ve Vídni.
Z Vídně. 1. května. Uherský ministr-
president Koloman Szell a uherský ministr
obchodu Hegedüs sem dnes přibudou.
Onen, aby podal císaři zprávu před jeho
odjezdem do Berlína o věcech a poměrech
v uherském parlamentě, tento, aby vyjed-
nával s ministrem železnictví drem. Witt
kem ve příčině náhrady, kterou by ochotno
bylo poskytnouti Uhersko za osvobození
uherských papírů od rentové daně cislaj-
#9
alto_textblock
#9
tánské.
#10
alto_textblock
#10
oslaven. Podobá se však, že nedělnost ne-
bude větší než v minulých letech. Na říšském
sněmě hodlají podati sociálně-demokratičtí
poslanci návrh, aby způsobili předčasný ko-
nec schůze. Aby se dle tohoto návrhu ne-
stalo, byli členové ostatních stran důtklivě
vyzváni, aby se do dnešní schůze dostavili
plným počtem.
Nepravdivá pověst.
Z Brna, 1. května. Záložna v Hrani
cích zaslala opravu oněm listům, které uvá-
děly ve spojení sebevraždu Václava Novot-
ného, spáchanou skokem do propasti Ma-
cochy, s poměry tohoto ústavu.
Prohlašuje, že ústav nebyl postižen
loni žádnou katastrofou, naopak
že se nalezá v nejlepším pořádkua
vykazuje ve své bilanci na rok 1899 zálož-
ního fondu přes 60.000 K.
#11
alto_textblock
#11
přeno žádané zvýšení mzdy. Jest obava,
že propuknou další stávky vel-
kýcl rozměrů, jestliže správa dráhy
ještě dnes nepovolí.
Z anglického parlamentu.
Z Londýna, 30. dubna. (C.-B.)
V dolní sněmovně navrhoval státní pod-
sekretář Brodrick, aby na dostavení
dráhy ugandské bylo povoleno ještě 1,930.000
liber šterlinků. Brodrick poznamenal
k tomu, že za povolené tři milliony liber
šterlinků bylo vystaveno 362 mil dráhya
že lze tudíž doufati, že nový požadavek na
dostavení dráhy vystačí.
Burové v Americe.
Z Londýna, 1. května. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« oznamuje z Washingtonu ze
dne 30. m. m.: Státní sekretář Hay bude.
se k deputaci burské republiky chovati úplně
stejně, jako k jiným osobnostem vynikajícího
postavení, které činí vládě Spojených státu
návštěvu, ale nepřizná deputaci kompetenci
aby mohla vejíti v nějaké vyjednávání se
státním departementem.
#12
alto_textblock
#12
Osobní.
Z Vídně, 1. května. Lesmistr hraběte
Berchtholda v Buchlovicích, Vincenc Du-
schek, obdržel zlatý záslužný kříž s ko-
runou.
Změněné stanovy bankovní.
Z Vídně, 1. května. Ministerstvo vnitra
schválilo změnu stanov morav.-o str av-
ské obchodní a průmysl. banky.
Opět z Německa vypovězený
Rakušan.
Z Vratislavi, 1. května. Nájemce
lázní v Laubau, který tam bydlí již po ně-
kolik let a je Rakušan, byl vzpovězen. Dne
1. července se musí vystěhovati. Příčina
opatření toho je neznáma.
První máj ve Vídni.
Z Vídně, 1. května. Za nejpěk
nější jarní pohody slaví dnes dělni-
ctvo zdejší první květen, zároveň pak desíti
leté jubileum tohoto dělnického svátku. Roz-
ruch není žádný. Zdá se, že zájem pro
tento den ve třídách občanských i také v děl
nictvu rok od roku mizel a že je dnes už
nepatrny.
Dopoledne koná se zde 29 valných
schůzí a 17 odborových. Odpoledne ubírati
se bude dělnictvo ve skupinách obvyklým
způsobem do Prateru.
První máj v Berlíně.
Z Berlína, 1. května. Sociální demo-
kraté na dnešek učinili rozsáhlé pří
pravy, aby také zde první květen by
#13
alto_textblock
#13
Telegraflcké zprávy.
Schválené zákony.
Z Vídně, 30. dubna. »Wiener Zei-
tung« oznamuje: Císař udělil nejvyšší
schválení sněmem království če-
ského usnešeným zákonům: zákonu,
kterýmž se mění některá ustanovení zákona
ze dne 30. června 1896 ohledně o kres-
ních hospodářských záložena
2. kterým se doplňuje zákon ze dne 20. pro-
since 1881 ohledně berních fondů.
Ke slavnostem moskevským.
Z Moskvy. 1. května. (C.-B.) Pře
císařskými manžely konala se včera velká
vojenská paráda, které se zúčastnilo 40 pra-
porů pěchoty, 6 švadron jízdy, 4 setniny
kozáků a 36 děl. Všechny ulice, vedoucí
k Divadelnímu náměstí, kde se paráda ko-
nala, byly přeplněny lidem, kterýž uspořádal
carským manželům nadšené ovace.
Stávka železničních zřízenců.
Z Frankfurtu. (C.-B.) »Frankfurter
Zeitung« oznamuje z Nového Yorku ze dne
včerejšího. Asi tři tisíce zřízenců novo-
vorské ústřední dráhy v Bu-
falu zahájilo stávku, protože jim bylo ode-
#14
alto_textblock
#14
o Politické zprávy.
Polský hlas o Češích. (O poměru
česko-polském) píše pražský dopisovatel
»Ruchu Kat.«: »Není v tomto státě národa,
jenž by uvnitř hranic říše měl tolik zatvrzelých
nepřátel, jako Čechové; jsou i v Haliči, hlavně
v časopisectvu, zejmena ve dvou listech lvov-
ských. Jinak má se věc v Čechách. V celém
okrsku zemí českých není snad ani jediného
nepřítele Poláků, ani jednoho časopisu, jenž by
k nám choval nenávist. Napíšou-li se tu a tam
trpká slova pravdy, píšou se jen na adresu těch
Čechům nepřátelských listů a táborů a tu je
stanovisko Čechů vždy jen obranné a nikdy
útočné, jako na př. v »Przegladu« neb ve »Sr.
pol.« Všem těm, kdo líčí Čechy jako nenasytné
rušitele pokoje a míru, jako nepřátele státua
anarchisty sui generis, odpovídáme krátce místo
dlouhé polemiky: Čechové v otázce jazykové
domáhají se toho, co každému rakouskému ob-
čanu přiznává dosud platná ústava. Plníce rovné
#15
alto_textblock
#15
FEUILLETON.
#16
alto_textblock
#16
Smrt plyne po vodě... ..
Náladová kresba od Marie Betty.
Se střechy nízkých chaloupek zmizel po-
slední zbytek špinavého sněhu — za malými
okénky první zelené lístky vypučely na loňských
fuksiích, v zeleně natřených květináčích vzklí-
čilo již semeno fialy a resedy — a ze světni
ček malých stěhuje se ten ponurý stín, který
po tolik měsíců tak tísnivě je naplňoval a jasný,
hřející proud slunečného světla, jež okénky se
dovnitř line, kouzlí úsměv naděje na tvářích
chudičkých obyvatelů malé vísky. To s tím po-
sledním sněhem se střechy a s posledním zbyt-
kem ledu na řece zmizel ten ponurý stín hladu,
zimy, nemoci, který s prvními sněhovými vloč
kami na malé chaloupky dopadal.
Však již konec tvému panování, krutá
zimo! Tam, hle, za zpěvu a jásotu chvátá
mládež ze vsi k řece a do divého proudu ház
strašáka, ze slámy a barevných cárů zrobeného
— Smrt — Zimu — která po tolik měsíců
celý kraj v ledovém objetí svírala. Proud od-
náší smrt a mládež na břehu výská a jásá :
»Smrt plyne po vodě -
nové leto k nám jede!«
Jásot zaznívá až do vesnice a staří hospo:
dáři a hospodyně, vyhřívajíce se v jarním slu-
nečním jasu, libují si, že zdrávi tu dlouhou
zimu přestáli a vyprávějí si o vší té jarní práci,
která nyní jim kyne.
Zatím co v rodné vísce radují se tak z
celé duše z probouzejícího se jara, sedí mladý
#17
alto_textblock
#17
medik Josef Duchoň ve svém pražském poko-
jíku, srdce plno trpkosti a zklamání, duši ja-
koby spoutanou olověnými pouty. Hlava těžká,
těmi nejchmurnějšími myšlenkami naplněná,
nemá smyslu pro odehrávající se před jeho
zraky boj zimy s jarem. On neraduje se z ví-
tězství Vesny! Přestal se dávno obdivovati krá-
sám přírody i krásám duše — vší kráse vůbec.
Zošklivil si konečně i život požitkový, který na
krátko jej upoutal — a nyní, ve 25 letech zdá
se mu, že marným jest další jeho žití a bez-
účelným a v rozervané duši, v níž všechny
ideály zakrněly, která ale v jádře svém tak po
venkovsku zdravá a silná, přece ještě úplné
zkáze vzdoruje — rozhostila se nyní omrzelost
a ošklivost nejvyšší.
»Jak dlouho budu se ještě plahočiti zde
tím životem pustým, jenž nemá pro mne již
žádného půvabu? Což neslyší mne smrt, aby
přišla a vysvobodila mne z toho světa, jenž
mne dávno omrzel — musím ji násilím při-
volati ?«
A co tak v duchu se zabývá voláním
smrti, procitla v mysli jeho vzpomínka na dávno
minulý den z doby dětství, kdy ze všech sil se
snažil příšeru smrti od rodné chaloupky ode-
hnati. —
Bylo to o smrtelnou neděli. Ve světnici
doma bylo smutno a smutněji ještě na vý-
měnku. Dědeček byl nemocen a starost o něho
tížila všechny domácí. Vňoučátka směla sice
do světnice k dědečkovi, ale skotačiti nesměla
zde jako jindy. Babička stále je šeptem na-
pomínala: »Buďte hodni, ať vám dědoušek ne-
umře.«
Josífek, nejstarší, seděl jako úkropeček stra-
nou a přemítal, jak by dědouškovi ulevil.
o
#18
alto_textblock
#18
A v tom tu zavzní oknem z návsi výskot
dětí, jež u veselém průvodu nesou vystrojenou
Smrt k řece.
Josífek vykradl se tiše ven a pospícha
za nimi. Dohonil je právě u řeky i pomáhal
statečně mrskati Smrt vrbovými pruty; konečně
zmocnil se jí sám, vyzdvihl ji, notně pocucha-
nou, nad hlavu a prudkým rozmachem hodilji
do vody. A když unášel již Smrt divý proud,
hodil ještě několik kamenů za ní, jen aby se
již nevrátila. Nečekaje ani« na ostatní, uháněl
zase k domovu.
Radostně vrazil do dědečkovy světničky.
Otec i matka byli zde podívati se na nemoc-
ného. Všichni obrátili se k němu. »Kdes byl,
že's tak udýchán ?«
Chvátal přímo k lůžku dědečkovu a zvě-
stoval radostně: »Dědoušku, neumřeš, utopil
jsem Smrt v řece a ještě kameny za ní nahá-
zel, ta se již nevrátí, nepřijde si již pro tebe !«
Všichni přítomní usmáli se tak srdečně,
jak již kolik dní se neusmáli. Usmál se i dě-
deček a jak tak naslouchal tomu zpěvu písně
na návši a pohlížel oknem do toho jarního slu-
nečního jasu, zdálo se mu, jakoby ty jarní pa-
prsky křísily v něm zase novou sílu životní.
Okříval vůčihledě, naděje zazářila mu z očí.
»Snad jsi opravdu tu smrt zahnal, Josífku,
cítím, že jest mi lépe. Kéž mne tu Pánbůh
aspoň ještě jeden rok ponechá mezi vámi, drahé
děti, nechce se mi od vás!«
A již živěji rozhovořil se dědeček, jak by
zase hned, až by mohl povstati, pomáhal
v hospodářství a plno plánů již měl pohotově,
kde by se co mělo opraviti a udělati. A ten
úsměv naděje nezmizel již z jeho zraků, al