ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 2875a600-676c-11dc-b589-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 18
#1 alto_textblock #1
1900.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v úterý dne I. května
#3 alto_textblock #3
K číslu Ir9. Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3b
#4 alto_textblock #4
Na »Národní Listy ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — b ve filiálkách na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou: na měsíc 3 K 80b.
#5 alto_textblock #5
NARUDN
#6 alto_textblock #6
ISlí
#7 alto_textblock #7
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expeďice.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Uherští ministři ve Vídni. Z Vídně. 1. května. Uherský ministr- president Koloman Szell a uherský ministr obchodu Hegedüs sem dnes přibudou. Onen, aby podal císaři zprávu před jeho odjezdem do Berlína o věcech a poměrech v uherském parlamentě, tento, aby vyjed- nával s ministrem železnictví drem. Witt kem ve příčině náhrady, kterou by ochotno bylo poskytnouti Uhersko za osvobození uherských papírů od rentové daně cislaj-
#9 alto_textblock #9
tánské.
#10 alto_textblock #10
oslaven. Podobá se však, že nedělnost ne- bude větší než v minulých letech. Na říšském sněmě hodlají podati sociálně-demokratičtí poslanci návrh, aby způsobili předčasný ko- nec schůze. Aby se dle tohoto návrhu ne- stalo, byli členové ostatních stran důtklivě vyzváni, aby se do dnešní schůze dostavili plným počtem. Nepravdivá pověst. Z Brna, 1. května. Záložna v Hrani cích zaslala opravu oněm listům, které uvá- děly ve spojení sebevraždu Václava Novot- ného, spáchanou skokem do propasti Ma- cochy, s poměry tohoto ústavu. Prohlašuje, že ústav nebyl postižen loni žádnou katastrofou, naopak že se nalezá v nejlepším pořádkua vykazuje ve své bilanci na rok 1899 zálož- ního fondu přes 60.000 K.
#11 alto_textblock #11
přeno žádané zvýšení mzdy. Jest obava, že propuknou další stávky vel- kýcl rozměrů, jestliže správa dráhy ještě dnes nepovolí. Z anglického parlamentu. Z Londýna, 30. dubna. (C.-B.) V dolní sněmovně navrhoval státní pod- sekretář Brodrick, aby na dostavení dráhy ugandské bylo povoleno ještě 1,930.000 liber šterlinků. Brodrick poznamenal k tomu, že za povolené tři milliony liber šterlinků bylo vystaveno 362 mil dráhya že lze tudíž doufati, že nový požadavek na dostavení dráhy vystačí. Burové v Americe. Z Londýna, 1. května. (C.-B.) »Reu- terova kancelář« oznamuje z Washingtonu ze dne 30. m. m.: Státní sekretář Hay bude. se k deputaci burské republiky chovati úplně stejně, jako k jiným osobnostem vynikajícího postavení, které činí vládě Spojených státu návštěvu, ale nepřizná deputaci kompetenci aby mohla vejíti v nějaké vyjednávání se státním departementem.
#12 alto_textblock #12
Osobní. Z Vídně, 1. května. Lesmistr hraběte Berchtholda v Buchlovicích, Vincenc Du- schek, obdržel zlatý záslužný kříž s ko- runou. Změněné stanovy bankovní. Z Vídně, 1. května. Ministerstvo vnitra schválilo změnu stanov morav.-o str av- ské obchodní a průmysl. banky. Opět z Německa vypovězený Rakušan. Z Vratislavi, 1. května. Nájemce lázní v Laubau, který tam bydlí již po ně- kolik let a je Rakušan, byl vzpovězen. Dne 1. července se musí vystěhovati. Příčina opatření toho je neznáma. První máj ve Vídni. Z Vídně, 1. května. Za nejpěk nější jarní pohody slaví dnes dělni- ctvo zdejší první květen, zároveň pak desíti leté jubileum tohoto dělnického svátku. Roz- ruch není žádný. Zdá se, že zájem pro tento den ve třídách občanských i také v děl nictvu rok od roku mizel a že je dnes už nepatrny. Dopoledne koná se zde 29 valných schůzí a 17 odborových. Odpoledne ubírati se bude dělnictvo ve skupinách obvyklým způsobem do Prateru. První máj v Berlíně. Z Berlína, 1. května. Sociální demo- kraté na dnešek učinili rozsáhlé pří pravy, aby také zde první květen by
#13 alto_textblock #13
Telegraflcké zprávy. Schválené zákony. Z Vídně, 30. dubna. »Wiener Zei- tung« oznamuje: Císař udělil nejvyšší schválení sněmem království če- ského usnešeným zákonům: zákonu, kterýmž se mění některá ustanovení zákona ze dne 30. června 1896 ohledně o kres- ních hospodářských záložena 2. kterým se doplňuje zákon ze dne 20. pro- since 1881 ohledně berních fondů. Ke slavnostem moskevským. Z Moskvy. 1. května. (C.-B.) Pře císařskými manžely konala se včera velká vojenská paráda, které se zúčastnilo 40 pra- porů pěchoty, 6 švadron jízdy, 4 setniny kozáků a 36 děl. Všechny ulice, vedoucí k Divadelnímu náměstí, kde se paráda ko- nala, byly přeplněny lidem, kterýž uspořádal carským manželům nadšené ovace. Stávka železničních zřízenců. Z Frankfurtu. (C.-B.) »Frankfurter Zeitung« oznamuje z Nového Yorku ze dne včerejšího. Asi tři tisíce zřízenců novo- vorské ústřední dráhy v Bu- falu zahájilo stávku, protože jim bylo ode-
#14 alto_textblock #14
o Politické zprávy. Polský hlas o Češích. (O poměru česko-polském) píše pražský dopisovatel »Ruchu Kat.«: »Není v tomto státě národa, jenž by uvnitř hranic říše měl tolik zatvrzelých nepřátel, jako Čechové; jsou i v Haliči, hlavně v časopisectvu, zejmena ve dvou listech lvov- ských. Jinak má se věc v Čechách. V celém okrsku zemí českých není snad ani jediného nepřítele Poláků, ani jednoho časopisu, jenž by k nám choval nenávist. Napíšou-li se tu a tam trpká slova pravdy, píšou se jen na adresu těch Čechům nepřátelských listů a táborů a tu je stanovisko Čechů vždy jen obranné a nikdy útočné, jako na př. v »Przegladu« neb ve »Sr. pol.« Všem těm, kdo líčí Čechy jako nenasytné rušitele pokoje a míru, jako nepřátele státua anarchisty sui generis, odpovídáme krátce místo dlouhé polemiky: Čechové v otázce jazykové domáhají se toho, co každému rakouskému ob- čanu přiznává dosud platná ústava. Plníce rovné
#15 alto_textblock #15
FEUILLETON.
#16 alto_textblock #16
Smrt plyne po vodě... .. Náladová kresba od Marie Betty. Se střechy nízkých chaloupek zmizel po- slední zbytek špinavého sněhu — za malými okénky první zelené lístky vypučely na loňských fuksiích, v zeleně natřených květináčích vzklí- čilo již semeno fialy a resedy — a ze světni ček malých stěhuje se ten ponurý stín, který po tolik měsíců tak tísnivě je naplňoval a jasný, hřející proud slunečného světla, jež okénky se dovnitř line, kouzlí úsměv naděje na tvářích chudičkých obyvatelů malé vísky. To s tím po- sledním sněhem se střechy a s posledním zbyt- kem ledu na řece zmizel ten ponurý stín hladu, zimy, nemoci, který s prvními sněhovými vloč kami na malé chaloupky dopadal. Však již konec tvému panování, krutá zimo! Tam, hle, za zpěvu a jásotu chvátá mládež ze vsi k řece a do divého proudu ház strašáka, ze slámy a barevných cárů zrobeného — Smrt — Zimu — která po tolik měsíců celý kraj v ledovém objetí svírala. Proud od- náší smrt a mládež na břehu výská a jásá : »Smrt plyne po vodě - nové leto k nám jede!« Jásot zaznívá až do vesnice a staří hospo: dáři a hospodyně, vyhřívajíce se v jarním slu- nečním jasu, libují si, že zdrávi tu dlouhou zimu přestáli a vyprávějí si o vší té jarní práci, která nyní jim kyne. Zatím co v rodné vísce radují se tak z celé duše z probouzejícího se jara, sedí mladý
#17 alto_textblock #17
medik Josef Duchoň ve svém pražském poko- jíku, srdce plno trpkosti a zklamání, duši ja- koby spoutanou olověnými pouty. Hlava těžká, těmi nejchmurnějšími myšlenkami naplněná, nemá smyslu pro odehrávající se před jeho zraky boj zimy s jarem. On neraduje se z ví- tězství Vesny! Přestal se dávno obdivovati krá- sám přírody i krásám duše — vší kráse vůbec. Zošklivil si konečně i život požitkový, který na krátko jej upoutal — a nyní, ve 25 letech zdá se mu, že marným jest další jeho žití a bez- účelným a v rozervané duši, v níž všechny ideály zakrněly, která ale v jádře svém tak po venkovsku zdravá a silná, přece ještě úplné zkáze vzdoruje — rozhostila se nyní omrzelost a ošklivost nejvyšší. »Jak dlouho budu se ještě plahočiti zde tím životem pustým, jenž nemá pro mne již žádného půvabu? Což neslyší mne smrt, aby přišla a vysvobodila mne z toho světa, jenž mne dávno omrzel — musím ji násilím při- volati ?« A co tak v duchu se zabývá voláním smrti, procitla v mysli jeho vzpomínka na dávno minulý den z doby dětství, kdy ze všech sil se snažil příšeru smrti od rodné chaloupky ode- hnati. — Bylo to o smrtelnou neděli. Ve světnici doma bylo smutno a smutněji ještě na vý- měnku. Dědeček byl nemocen a starost o něho tížila všechny domácí. Vňoučátka směla sice do světnice k dědečkovi, ale skotačiti nesměla zde jako jindy. Babička stále je šeptem na- pomínala: »Buďte hodni, ať vám dědoušek ne- umře.« Josífek, nejstarší, seděl jako úkropeček stra- nou a přemítal, jak by dědouškovi ulevil. o
#18 alto_textblock #18
A v tom tu zavzní oknem z návsi výskot dětí, jež u veselém průvodu nesou vystrojenou Smrt k řece. Josífek vykradl se tiše ven a pospícha za nimi. Dohonil je právě u řeky i pomáhal statečně mrskati Smrt vrbovými pruty; konečně zmocnil se jí sám, vyzdvihl ji, notně pocucha- nou, nad hlavu a prudkým rozmachem hodilji do vody. A když unášel již Smrt divý proud, hodil ještě několik kamenů za ní, jen aby se již nevrátila. Nečekaje ani« na ostatní, uháněl zase k domovu. Radostně vrazil do dědečkovy světničky. Otec i matka byli zde podívati se na nemoc- ného. Všichni obrátili se k němu. »Kdes byl, že's tak udýchán ?« Chvátal přímo k lůžku dědečkovu a zvě- stoval radostně: »Dědoušku, neumřeš, utopil jsem Smrt v řece a ještě kameny za ní nahá- zel, ta se již nevrátí, nepřijde si již pro tebe !« Všichni přítomní usmáli se tak srdečně, jak již kolik dní se neusmáli. Usmál se i dě- deček a jak tak naslouchal tomu zpěvu písně na návši a pohlížel oknem do toho jarního slu- nečního jasu, zdálo se mu, jakoby ty jarní pa- prsky křísily v něm zase novou sílu životní. Okříval vůčihledě, naděje zazářila mu z očí. »Snad jsi opravdu tu smrt zahnal, Josífku, cítím, že jest mi lépe. Kéž mne tu Pánbůh aspoň ještě jeden rok ponechá mezi vámi, drahé děti, nechce se mi od vás!« A již živěji rozhovořil se dědeček, jak by zase hned, až by mohl povstati, pomáhal v hospodářství a plno plánů již měl pohotově, kde by se co mělo opraviti a udělati. A ten úsměv naděje nezmizel již z jeho zraků, al